Oxid uhličitý a klima na Zemi
|
|
- Vojtěch Veselý
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Oxid uhličitý a klima na Zemi JANA ALBRECHTOVÁ (c) Jana Albrechtová Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2013
2 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
3 Složení atmosféry L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
4 Troposféra: 7 až 17 km km Půda: 0,0003 až 0,01 km L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
5 Atmosféra : definice, funkce Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Složení atmosféry podmiňuje existenci života v určitých formách. Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
6 Atmosféra : vrstvy L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
7 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
8 Skleníkový efekt
9 Elektromagnetické spektrum slunečního záření 1 nm = 10-9 m Sluneční záření (300 to 3000 nm) (1) Ultrafialové UV (<400 nm): A, B, C (2) Fotosnyteticky aktivní záření - viditelné (PAR, 400 až 700 nm) (3) Infračervené IR (>700 nm) L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Připomenutí.
10 Elektromagnetické spektrum záření L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, Připomenutí.
11 Skleníkový efekt Paradox mezi absorpcí záření a stálou teplotou na Zemi L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
12 Skleníkový efekt: fyzikální odvození teploty Země V celoročním průměru dopadá na vnější okraj atmosféry sluneční záření, jehož hodnota odpovídá 1373 W m -2. Toto množství se označuje jako solární konstanta (S), i když v průběhu času mírně kolísá. Na povrch celé Země tak dopadá množství záření odpovídající součinu plochy průmětu naší zeměkoule (π R 2 ), kde R je poloměr zeměkoule, 6370 km) a solární konstanty (S), tedy π R 2. S = 1, W. Z tohoto záření se asi 30 procent odráží zpět do vesmíru, takže Země pohlcuje zbývajících 70 % neboli 1, W. Prakticky veškeré toto záření je pohlceno povrchem Země a mění se v teplo. Vzhledem k relativně stálé teplotě na povrchu Země je zřejmé, že uvedené pohlcené záření je zase odvedeno, a to vyzářením. Toto záření emitované povrchem Země leží v dlouhovlnné infračervené oblasti (viz Wienův zákon posuvu) a jeho suma odpovídá množství slunečního pohlceného záření. Podle Stefanova-Boltzmannova zákona každé těleso teplejší než tzv. absolutní nula (-273 o C neboli 0 kelvinu) emituje záření v množství (Q) určeném vztahem: Q = σ. T 4, Kde σ je Stefanova-Boltzmannova konstanta (5, Wm -2 K -4 ) a T je teplota vyjádřená v kelvinech. Celý povrch Země tedy bude vyzařovat celkové množství energie určené výrazem σ. T 4. 4 π R 2 a toto množství se musí rovnat množství pohlceného slunečního záření, neboli σ. T 4. 4 π R 2 = π R 2. S Z toho lze vypočítat odpovídající teplotu (T), která pro výše uvedené hodnoty činí 18 o C
13 Skleníkový efekt J = σ. T 4 Aplikace Záření sluneční infračervené Skleníkový efekt
14 Skleníkový efekt IR Země do Vesmíru je emitováno z výšek s teplotou cca -19 C. Proto jsou IR emise z povrchu Země (15 C) vyšší část je pohlcena a emitována i zpět skleníkovými plyny. IR reemitovaná skleníkovými plyny zpět na povrch Země pochází hlavně z troposféry. L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
15 (c) Jana Albrechtová Katedra Experimentální biologie rostlin, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
16 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
17 Skleníkové plyny L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
18 Skleníkové plyny: (1)Vodní pára nejsilnější, ale dočasně v atmosféře, kondenzující (2)Oxid uhličitý (CO 2 ) (3)Metan (CH 4 ) (4)Oxid dusný (N 2 O) (5)Ozón (O 3 ) (6)Freony (chlorofluorovodíky) L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
19 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010 Skleníkové plyny: Podíl radiačně aktivních plynů na zesílení skleníkového efektu (IPCC, 1999) CFC 10% N 2 O 6% CH 4 19% ostat ní 5% CO 2 60 %
20 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
21 CO 2 L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
22 Atmosféra : plynné složení podmiňuje formy a existenci života na Zemi (cyanobacteria) L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Lawlor, 1993 Katedra experimentální biologie rostlin, UK PřF, prof. Albrechtová
23 Záznamy CO 2 a teploty z analýzy ledových vrtů v Antarktickém ledu L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
24 Methan a rostliny Záznamy CO 2 a teploty z analýzy ledových vrtů v Antarktickém ledu L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Jana Albrechtová, Department of Plant Physiology, Charles University in Prague, Czech Republic Oct. 2007
25 Oxid uhličitý a teplota Země ppm L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
26 Week beginning on November 29, 2015: ppm Weekly value from 1 year ago: ppm Weekly value from 10 years ago: ppm J. Albrechtová, PřF UK, Praha,
27 CO2 a rostliny Mauna Loa Observatory, Hawaii, Dr. Charles D. Keeling L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010
28 CO2 a rostliny Mauna Loa měsíční záznamy koncentrace oxidu uhličitého: Keelingův záznam Data jsou k dispozici: The data URL for getting monthly Mauna Loa data is: Zdroj: C.D. Keeling and T.P. Whorf L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010
29 Antropogenní ovlivnění cyklu C L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha,
30 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
31 L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
32 Metan je hlavní složkou (1)zemního plynu, který se stále větší měrou podílí na zajištění energie pro stále rostoucí potřeby stále rostoucí lidské populace na stále stejně velké planetě. Kromě toho byl, je a bude velmi důležitý pro všechno živé na Zemi, protože jako (2)skleníkový plyn spoluvytváří trvalý skleníkový efekt, a tím i na udržování teploty příznivé pro naše formy života. A jeho význam pro stávající lidské společnosti dále narůstá proto, že se podílí na zesilování skleníkového efektu, L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
33 Metan - výskyt Methan se přirozeně vyskytuje na Zemi: v atmosféře, kam se dostává zejména jako produkt rozkladu látek biogenního původu (bioplyn), nebo jako produkt metabolismu velkých přežvýkavců, také z termitišť a z rýžovišť. v podzemí: jako hlavní složka zemního plynu jako součást důlního plynu v dolech rozpuštěný v ropě rozpuštěný ve vodě některých jezer, zvláště v Africe (např. jezero Kivu mezi Rwandou a Kongem) tvoří bublinky pod ledem rozmrzajícího permafrostu, například na Sibiři Původ na Zemi L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
34 Metan zdroje Přírodní zdroje emisí methanu: všechny druhy mokřadů (50% přírodních emisí), výměna plynů mezi atmosférou a oceány (10-20 mil. tun methanu ročně), termiti (10-20 mil. Tun methanu ročně). Antropogenní zdroje methanu: chov domácích zvířat (především skotu, mil. tun ročně) emise z těžby a zpracování fosilních paliv ( mil. tun ročně) spalování biomasy ( mil. tun ročně) skládky odpadů (bioplyn mil. tun ročně). pěstování rýže (170 mil. tun ročně) výroba látek jako acetylen, vodík, kyanidy a methan koksárenství L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 čistírny odpadních vod s anaerobní stabilizací kalu
35 Metan L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
36 Metan L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, hp
37 K zapamatování Obsah skleníkových plynů v atmosféře Země stoupá V současné době se to děje především v důsledku antropogenní činnosti (c) Jana Albrechtová
38 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
39 Biogeochemické cykly Globální koloběhy, cykly látek a energie Biogeochemický cyklus (též koloběh látek) je cyklus určitého chemického prvku či molekuly (voda), který probíhá živým (biosféra) i neživým prostředím (atmosféra, litosféra, hydrosféra). Koloběh vody Hydrologický cyklus Koloběh kyslíku Koloběh dusíku Koloběh uhlíku Koloběh síry Koloběh fosforu Koloběh vodíku 1. Tok energie a koloběhy látek v ekosystému jsou vzájemně propojené 2. Prostředí ovlivňuje organismy a naopak organismy ovlivňují prostředí, ve kterém žijí (zpětnovazebný efekt) (c) Jana Albrechtová Rostliny významnou součástí všech cyklů wikipedia
40 Biogeochemické cykly Globální koloběhy, cykly látek a energie Rostliny jsou vstupem látek a energie do biosféry jsou primární producenti Rostliny významnou součástí (c) Jana Albrechtová všech cyklů wikipedia
41 Biogeochemické cykly: hydrologický cyklus malý vodní cyklus uzavřený koloběh vody nad pevninou - srážky spadnou lokálně, téměř tam,kde se vypaří velký vodní cyklus mezi pevninou a oceány...nad krajinou obieha voda súčasne v množstve malých vodných cyklov, ktoré sú dotované vodou z veľkého vodného cyklu... Lesy jsou významnou součástí hydrologického cyklu Kravčík a kol (c) Jana Albrechtová
42 Uhlík - koloběh L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
43 Globální cyklus uhlíku: Role rostlin spalováním fosilních paliv a v důsledku změn ve využití krajiny 6 8 Pg C (10 15 g) za rok (c) Jana Albrechtová Katedra Experimentální biologie rostlin, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
44 Uhlík koloběh pevninská část L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
45 Globální Cyklus Uhlíku: Role Vegetace Cyklus uhlíku : suchozemské rostliny (c) Jana Albrechtová Katedra Experimentální biologie rostlin, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
46 Uhlík koloběh Oceánská část L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
47 Globální Cyklus Uhlíku: Role Vegetace Cyklus uhlíku : oceán (c) Jana Albrechtová
48 Prof. Dr. Ondřej Prášil Research interests: Regulation of photosynthesis Phytoplankton ecophysiology Global change and diazotrophic cyanobacteria Development of new biophysical methods Chlorophyll variable fluorescence L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
49 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010 (c) Jana Albrechtová Převzato od Dr. Prásila, JČU
50 (c) Jana Albrechtová Převzato od Dr. Prásila, JČU Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010
51 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010 (c) Jana Albrechtová Převzato od Dr. Prásila, JČU
52 Popis globálního cyklu uhlíku Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010 (c) Jana Albrechtová Převzato od Dr. Prásila, JČU
53 Antropogenní uhlík v oceánech L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
54 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
55 Role rostlin v koloběhu uhlíku L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
56 CO2 a rostliny Mauna Loa měsíční záznamy koncentrace oxidu uhličitého: Keelingův záznam Data jsou k dispozici: The data URL for getting monthly Mauna Loa data is: Zdroj: C.D. Keeling and T.P. Whorf L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010
57 L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015
58 Čistá primární produkce (fotosyntéza): černá - fialová modrá zelená žlutá oranžová - červená L. Nátr a J. Albrechtová, PřF UK, Praha, 2015 Jana Albrechtová, Department of Plant Physiology, Charles University in Prague, Czech Republic Oct. 2007
59 Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2010 Biom Plocha zásoba ulhíku (Gt C) (10 6 km 2 ) vegetace půda celkem poměrně (Gt/10 6 km 2 ) Tropické lesy Temperátní lesy Boreální lesy Tropické savany Temperátní pastviny Pouště/polopouště Tundra Mokřady Zemědělské ekosystémy CELKEM (c) Jana Albrechtová Source: I.P.C.C.
60 Global Carbon Cycle: Role of Plants Jak mnoho uhlíku je uloženo v lesních ekosystémech? Lesy obsahují okolo 50% celkového uhlíku na pevninách (1 150 gt) Okolo ½ z toho: stromy Boreální lesy jsou největším zásobníkem uhlíku (c) Jana Albrechtová Jana Albrechtová, Department of Plant Physiology, Charles University in Prague, Czech Republic Oct. 2007
61 Kde všude je uhlík uložen v lese? Biomasa stromu na prodej Opad odmuřelé biomasy Půdní organická vrstva Rostliny v podrostu Stromy (včetně kořenů, mykorhizy a odumřelé biomasy Půda do hloubky 1 m (mikroorganismy, půdní biota, organická hmota) Zdroj: Will Price, Pinchot Institute for Conservation, (c) Jana Albrechtová Jana Albrechtová, Department of Plant Physiology, Charles University in Prague, Czech Republic Oct. 2007
62 Přehodnocení sinků uhlíku Oproti původním předpokladům absorbuje méně CO 2 Jižní oceán, naopak jako silnější sink CO 2 mohou být tropické deštné lesy. Baker 2007 SCIENCE VOL 316 (c) Jana Albrechtová
63 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
64 Uhlík : sinky atmosférického uhlíku L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
65 Skleníkové plyny: L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha
66 Fate of Anthropogenic CO 2 Emissions ( ) 1.4 PgC y PgC y -1 45% 3.0 PgC + y PgC y 29% -1 26% 2.3 PgC y -1 L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015 Le Quéré et al. 2009, Nature Geoscience; Canadell et al. 2007, PNAS, updated
67 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
68 Jak rostliny ovlivňují klima? L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
69 Fotosyntéza CO 2 O 2 (c) Jana Albrechtová
70 Evapotranspirace lesa Evaporace (odpařování + Transpirace Výdej vodní páry skrze průduchy (c) Jana Albrechtová
71 Úloha rostlin v tvorbě klimatu aneb Jak lesy ovlivňují klima? 1. Jsou důležitým sinkem CO2 V procesu fotosyntézy spotřebovávají Co2 z atmosféry 2. Proces evapotranspirace - ochlazování Vzhůru do lesa! (c) Jana Albrechtová Katedra Experimentální biologie rostlin, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
72 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
73 Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 úroveň porostu Jana Albrechtová, 2014
74
75
76
77
78 Rostliny ovlivňují vzrůstání přízemní teploty při zvyšování CO2 skrze přivírání průduchů! Jana Albrechtová, 2014
79 Jana Albrechtová, 2014
80 Závěry: V ekologických podmínkách potvrzen vliv CO 2 na - otevřenost průduchů - pokles rychlosti transpirace - globální koloběh vody - snížení ztrát energie na pevninách (výparné teplo) - vzestup teploty v přízemní vrstvě Jana Albrechtová, 2014 Gedney at al., Nature 439: , 2006
81
82 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety, Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
83 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? L. Nátr, J. albrechtová, PřF UK, Praha 2015
84 Připomeňme si. Jana Albrechtová, 2014
85 Metoda vířivé kovariance Připomeňme si. Nad porostem se měří rychlost a směr proudění vzduchu a koncentrace CO2 a vodní páry v něm. Jana Albrechtová, 2014 Převzato od E. Ciencialy
86 Jak zkoumat rostliny ve zvýšené koncentraci CO 2? komory s otevřeným vrchem speciální skleníky s otvíratelnými okny obohacení CO 2 pod širým nebem (c) Jana Albrechtová Katedra experimentální biologie rostlin, PřF Univerzity Karlovy v Praze, konference 3V
87 Jak zkoumat rostliny ve zvýšené koncentraci CO 2? obohacení CO 2 pod širým nebem (c) Jana Albrechtová Katedra experimentální biologie rostlin, PřF Univerzity Karlovy v Praze, konference 3V
88 Co máme k dispozici u nás v ČR? Centrum výzkumu globální změny, Czech Globe (dříve Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR), Brno Experimentální stanice prof. Lubomíra Nátra (Domanínek)
89 Co máme k dispozici u nás v ČR? Centrum výzkumu globální změny, Czech Globe (dříve Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR), Brno Experimentální stanoviště Bílý Kříž zvýšená koncentrace CO 2 = 700 ppm kontrolní skleník atmosférická koncentrace CO 2 Jana Albrechtová, 2014
90 Jak reaguje smrk a buk na zvýšenou koncentraci CO 2? Oba druhy stromů zvyšují rychlost fotosyntézy (...tedy ukládání uhlíku). Co se děje na buněčné či ještě nižší úrovni? (struktura chloroplastů) Jana Albrechtová, 2014 Do jaké formy se uhlík přednostně ukládá? (škrob, cukry, lignin?)
91 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
92 IPCC 5. Zpráva IPCC 2013
93 IPCC Mezivládní panel pro změnu klimatu Anglický ekvivalent: Intergovernmental Panel on Climate Change Mezivládní orgán zabývající se problematikou globálního oteplování způsobeného navyšováním skleníkového efektu. Založily jej dvě instituce OSN: 1. Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization, WMO) a 2. Program Spojených národů pro životní prostředí (United Nations Environmental Programme, UNEP) v roce První setkání Panelu se konalo v listopadu 1988 a byly na něm ustanoveny tři pracovní skupiny. Lubomír Nátr, Jana Albrechtová První skupina se zabývá vědeckými poznatky o klimatických změnách,
94 IPCC / Lubomír Nátr, Jana Albrechtová zmeny-web.pdf
95 IPCC 2007: klima se jednoznačně mění Climate is unequivocally changing
96 Oxid uhličitý a klima na Zemi Složení atmosféry Skleníkový efekt, Skleníkové plyny Oxid uhličitý v atmosféře v historii Země, původ CO 2 v atmosféře Metan Koloběh uhlíku pevninská a oceánská část koloběhu Význam rostlin v koloběhu uhlíku Sinky atmosférického uhlíku Rostliny jako klimatotvorný činitel Rostliny ve zvyšující se koncentraci CO2 Jak studujeme toky uhlíku na pevninách? IPCC Zprávy o stavu planety Projevy globální klimatické změny (c) Jana Albrechtová
97 Změny klimatu Lubomír Nátr a Jana Albrechtová
98 Projevy změn globálního klimatu (1) Zvyšuje se průměrná teplota povrchu planety. (2) Dochází ke zvyšování hladiny oceánů, protože tají ledovce a zvyšující se teplota zvětšuje objem vody. (3) Tají i vysokohorské ledovce a hranice lesa se posouvá do vyšších nadmořských výšek. (4) Zvyšuje se frekvence mimořádných klimatických událostí. (5) Hromadí se doklady o reakcích živých organismů na prodlužování vegetačního období. (6) Změny klimatu mohou být v jednotlivých geografických oblastech velmi rozdílné.
99 Éra důsledků: poslední trendy ve výzkumu změny klimatu Alexander Ač Centrum výzkumu globální změny CzechGlobe, AV ČR
100 Proč existuje problém změny klimatu?
101 Jak rychle mizí arktický led? NASA photographs show the minimum Arctic sea ice concentration in 1979 at left and in 2003.Satellite passive microwave data since 1970s indicate a 3% decrease per decade in arctic sea ice extent.
102 Jak rychle mizí arktický led? Jana Albrechtová, Department of Plant Physiology, Charles University in Prague, Czech Republic Oct Source: Corell, R. W., 2004: Impacts of a warming Arctic. Arctic Climate Impact Assessment ( Cambridge University Press (
103 Od roku 2007 zmizelo téměř 50 % OBJEMU arktického ledu! denní minimum We cannot avoid dangerous climate change. We can avoid catastrophic climate change Tisíc km let Prof. Sir David King Model PIOMAS, Polar Science Center, University of Washington
104 Teplota ( C) Oteplování Grónska se zrychluje -26 Teploty v Grónsku za posledních let letý průměr p.n.l. Roky n.l. Kobashi et al. 2011
105 Rozsah arkt. ledu (mil. km 2 ) Jak rychle mizí arktický led? ,0 0,5 0,0-0,5-1,0 Odchylka teploty 8 7 Kinnard (2011) 6 5 Global warming is now a weapon of mass destruction Prof. Sir John Houghton, 2003 Poděkování: A. Ač, CzechGlobe
106 Trhliny v zimním arktickém ledu Únor 2013 Bod zlomu Arktidy byl již překroče - obyvatel Aljašky Duben 2012 Poděkování: A. Ač, CzechGlobe
107 Index povrchového tání Tání Grónska se zrychluje: ztrácí 5-násobně více ledu jak v 90. letech Rok Prof. Mario Tedesco (2012) Teploty v severním Grónsku jsou nejvyšší za posledních 2400 let (Perren et al., 2012) Poděkování: A. Ač, CzechGlobe Seasonal surface melt extent on the Greenland Ice Sheet has been observed by satellite since 1979 and shows an increasing trend. The melt zone, where summer warmth turns snow and ice around the edges of the ice sheet into slush and ponds of meltwater, has been expanding inland and to record high elevations in recent years (source: Arctic Impacts of Arctic Warming, Cambridge Press,
108 Greenland: Melting
109 Hmotnost (Gigatuny) Antarktida ztrácí každý rok 70 mld. tun ledu = 0,2 mm ročně Rok 2010 King et al. (Nature, 2012)
110 Jana Albrechtová, Department of Plant Physiology, Charles University in Prague, Czech Republic Oct. 2007
111 Extrémní teploty a globální oteplování This hot extreme, which covered much less than 1% of Earth s surface during the base period, now typically covers about 10% of the land area. It follows that we can state, with a high degree of confidence, that extreme anomalies such as those in Texas and Oklahoma in 2011 and Moscow in 2010 were a consequence of global warming because their likelihood in the absence of global warming Hansen et al., PNAS, 2012
112 Frekvence Vlny veder a změna klimatu (#1) Teplota ( C) Analýza vln veder za posledních 500 let v Evropě Barriopedro a kol., 2011
113 Vlny veder a změna klimatu (#2) Stott a kol., násobně vyšší pravděp. výskytu Rahmstorf a Coumou, násobně vyšší pravděpodobnos t výskytu Kyselý a Pecho, 2012
114 Vlny veder a změna klimatu budoucnost (#1) Frekvence výskytu dní ve vlnách veder Our results yield a robust estimate of the regions that might be most seriously affected. Given the high consistency of the detected geographical patterns across different models and health indices, Fischer a Schär 2010)
115 Vlny veder a změna klimatu budoucnost (#2) Although accurate decadal scale climate prediction represents a significant challenge, the intensification of hot extremes reported here suggests that constraining global warming to 2 C above preindustrial conditions may not be sufficient to avoid dangerous Diffenbaugh a kol., GLR, 2010
116 Extrémní srážky a změna klimatu (#1) Nárůst v extrémních srážkách nad 2/3 sledovaných lokalit Changes in extreme precipitation projected by models, and thus the impacts of future changes in extreme precipitation, may be underestimated because models seem to underestimate the observed increase in heavy precipitation with warming. Min a kol., Nature, 2011
117 Extrémní srážky a změna klimatu (#2) Madsen T, Willcox N, 2012 Čím extrémnejší srážky, tým větší nárůst
118 Energie hurikánu (PDI) (1#) Výskyt silných bouří - budoucnost 10 8 Business-as-usual 6 Pozorování Rekonstrukce Nížší emisní -4 scénář
119 Rok 2010
120 Jul-Aug 2010 India Srážky podle satelitu
121 Aug 2010 Pakistan Rusko Čína
122 Rusko Srpen 2010 Pakistan Jul 31, 2010 Řeka Indus Aug 19, 2010 dym Podle NASA
123 Rok 2011
124 Texas Mississippi leté 500-ročné záplavy na na rieke řece Mississippi v rokoch letech 1993, 2000, 2008 a % průměru srážek za 30 dn
125 Brazílie, Jan 2011 Queensland, Jan 2011 Teploty oceánů v prosinci 2010 v okolí Brazílie byly 2. nejvyšší od roku 1900
126 Rok 2012
127 2 C Nárůst warming hladin is a oceánů prescription za posledních for a disaster let Prof. James Hansen 6-krát za posledních let dosáhl nárůst hladin oceánů rychlosti 1,2 metrů za 100 let (12 metrů za 1000 let). Tento nárůst souvisí s klimatem v oblasti Antarktidy a Grónska. Rapid coupling between ice volume and polar temperature over the past 150,000 years, Grant et al., Nature, 2012
128 Rozsiahle povodne a zosuvy pôdy JV Brazília; rozsiahle požiare S a J Cile; vlna chladného počasia najhoršia za posledných 25 rokov; 4. najteplejšia zima v USA; rekordné záplavy v JZ Queensland a Nový Južný Wales; devastujúce sucho v Saheli; rekordne teplá jar v USA, jedna z najhorších sezón lesných požiarov v USA; rozsiahle záplavy v Rwande; najhoršie sucho za 50 rokov v SV Brazília; prívalové zrážky v Číne; rozsiahly búrkový systém Derecho od Chicaga po Washington; sucho postihlo viac ako 64 % územia kontinentálneho USA; index klimatických extrémov v USA je na rekorde; najhoršie záplavy v Pekingu za posledných 60 rokov; 50 % územia Manily pod vodou; rozsiahle záplavy na Filipínach; séria tajfúnov zasiahla Čínu; bleskové záplavy a zosuvy pôdy v Bangladéši; najhorší výskyt vírusu West-Nile v USA; sucho, lesné požiare a vysoké teploty v Španielsku, rozsiahle lesné požiare a sucho v Srbsku, bleskové povodne v Španielsku, rozsiahle požiare v Bulharsku a Grécku; požiare v Queenslande; vlna horúčav v strednej Európe; najhoršie záplavy v Myanmare za posledných 54 rokov; jedno z najdaždivejších období leta vo Veľkej Británii, V Čínu postihli tri tajfúny v priebehu týždňa; v Rusku zhorelo viac ako 74 miliónov akrov lesa; Frankenstorm ohrozuje východné pobrežie USA; rozloha plávajúceho arktického ladu dosiahla historického minima...
129 Závěry Rostliny mají důležitou úlohu v klimatické změně přibývá vědeckých důkazů, že extrémy počasí související s hydrologickým cyklem (tj. vlny veder a sucha na straně jedně, a záplavy na strane druhé) jsou stále častejší a rozsáhlejší v případe některých klimatických anomálií možno s vysokou jistotou konstatovat, že by k nim (v takovém rozsahu) v minulosti nedošlo cíl udržet globální oteplování na hranici približně 2 C se zdá být stále měně a měně bezpečnější hranicí, jako se jevilo ještě před několika lety.
130
131 Jana Albrechtova (c) Jana Albrechtová
Oxid uhličitý a klima na Zemi
Oxid uhličitý a klima na Zemi JANA ALBRECHTOVÁ Jana Albrechtová, Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK v Praze 2013 Oxid uhličitý a klima na Zemi Skleníkový efekt, skleníkové plyny Oxid uhličitý
5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem
Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století
Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky Změna teploty kontinentů ve 20. století Změny atmosféry, klimatu a biofyzikálních systémů ve 20. století Koncentrace CO 2 v atmosféře: 280 ppm
Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
Globální oteplování. Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova
Globální oteplování 1 Vojtěch Dominik Orálek, Adam Sova Co to vlastně je? 2 Globální oteplování je především termín pro poslední oteplování, které započalo na začátku 20. Století a projevuje se nárůstem
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.
Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 2. Biologické principy fotosyntetické produkce rostlin Lubomír Nátr Lubomír Nátr 2. Biologické
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 1. Funkce rostlin na Zemi: snižuje se jejich význam pro člověka? Lubomír Nátr Lubomír Nátr
Koncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv
Žijeme v pětihorách Pojem pětihory označuje současné geologické období, kdy se přírodní transport látek ze zemské kůry stal menší než látkové toky provozované lidmi. Jde přitom o veškerou těžební činnost
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Změna klimatu dnes a zítra
Změna klimatu dnes a zítra a jakou roli v ní hraje člověk Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem to bude?
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
Jak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
ATMOSFÉRA. Plynný obal Země
ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci
OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA
1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
Obnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka
20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a
CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Paříž a co dál? Stručně k současným a očekávaným důsledkům oteplení o 2 C oproti předprůmyslovému období (MIMO ČR, ale s relevancí
Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody
3 Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zonální rozdělení úhrnů slunečního záření na
Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
Intensita slunečního záření Schopnost atmosféry a zemského povrchu absorbovat a odrážet sluneční záření Mořské proudění rozvod teplé vody po planetě
Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha Podklady k přednáškám z předmětu Environmentální dopady Posuzování životního cyklu. 1 Intensita slunečního záření Schopnost atmosféry a zemského
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení
Historické poznámky. itý se objevil
Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu
Změny klimatu za posledních 100 let
Příloha A Změny klimatu za posledních 100 let Níže uvedené shrnutí změn klimatu za posledních 100 let bylo vypracováno na základě zpráv IPCC (2007) a WMO (2011). Podle vyhodnocení údajů za rok 2010 předními
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Fyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy
Energetika ekosystémů
Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická
www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Klimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
ročník 7. č. 15 název
č. 15 název Krajinná sféra Země anotace V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o světadílech a oceánech, charakterizují podnebné pásy a rozlišují půdní obal a biosféru. Testovou i zábavnou formou
VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta
1/10 3.2.04.16 Modrá planeta Voda na Zemi cíl popsat složení vody - odvodit její vlastnosti - vyjmenovat druhy vody - chápat koloběh vody v přírodě - charakterizovat ničivou i tvořivou činnost vody - vnímat
Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.
Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz
Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Modul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
Obnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Vodohospodářské důsledky změny klimatu
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Příčiny klimatické změny antropogenní x přirozené Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima Příjem sluneční energie
Tající ledovce uvolňují do atmosféry metan
Přírodovědecká fakulta UK Tisková zpráva Tající ledovce uvolňují do atmosféry metan Praha 3.1. 2019 Z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan, tvrdí nová studie publikovaná
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne
4. Uhlíkový cyklus a jeho narušení člověkem
4. Uhlíkový cyklus a jeho narušení člověkem Fyzikální vlastnosti atmosféry byly, jsou a budou výrazně ovlivněny přítomností radiačně aktivních (nebo též skleníkových plynů), zejména oxidu uhličitého (CO
Globální oteplování máme věřit předpovědím?
Globální oteplování máme věřit předpovědím? prof. Ing. Emil Pelikán,CSc. Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. Fakulta dopravní ČVUT v Praze pelikan@cs.cas.cz Obsah Úvod Klimatický systém Skleníkové plyny Změny
Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická
Výbor - Téma Komise pro udržitelný rozvoj Klimatická změna KLIMATICKÁ ZMĚNA 1. Úvod Změna klimatu, její dopady a nutnost reakce představují jedno z klíčových témat současné environmentální politiky, protože
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr
MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013 Globální změny klimatu a trvale udržitelný rozvoj 4. Planeta Země jako skleník? Fyzikální podstata skleníkového efektu. Lubomír Nátr Lubomír
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Methan (CH 4 ) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR H- a P-věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5
Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5 M. Belda, T. Halenka, E. Holtanová, J. Kalvová michal.belda@mff.cuni.cz
NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica
Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica CO 2 rychle narůstá Intergovernmental Panel on Climatic Change 4 th Assessment Report
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická
Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů
Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatů CO 2 CO 2 CO 2 CO 2 Informační list, který se Vám právě dostal do rukou, se věnuje nejdůležitějším poznatkům, které přinesla první část nové zprávy Mezivládního
22. Čím je významná publikace SIlent spring
Otázky MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2010/2011 (odb.) 1. Kdo byla Gro Harlem Brundtland? 2. Jak vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 3. Kdy vznikla zpráva Naše společná
Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
Maturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny
Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny Zdeněk Žalud a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Seč, 6.12.2018 Rok 2018 teplota a srážky průměr ČR měsíc Tprům
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zdeněk Žalud Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i (CzechGlobe) Konference GIS ESRI v ČR Praha, ZMĚNA
OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D
OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D Připraveno pro rozšířenou poradu ÚOČO 22-24.9.2009 Radostovice http://www.chmi.cz/uoco/struct/odd/ook/index.htm Historie Začátek 80 let minulého století zahájení
DOPADY ZMĚN KLIMATU NA HYDROKLIMA ČR. Marta Martínková
DOPADY ZMĚN KLIMATU NA HYDROKLIMA ČR Marta Martínková hydrol_mod@yahoo.com Vývoj atmosféry na Zemi https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/ Oxygen_atmosphere.png https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Atraktivní biologie. Ozonová díra Antarktida
zonová díra Antarktida zonová vrstva Umístění ozonové vrstvy v atmosféře ozonová vrstva Země je část stratosféry, s těžištěm výskytu ve výšce 25 35 km nad zemským povrchem, v níž je značně zvýšený poměr
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)
1. Úvod 2. Klima 3. Biomy EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ) 1. ÚVOD otázka: Proč taxon XY je/není v oblasti A? odpověď: a) ekologické příčiny, b) historické příčiny
Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola
Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická
88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.
88 % obyvatel Pouze 38 % obyvatel České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém. České republiky uvádí, že za posledních šest měsíců vykonali nějakou aktivitu, aby zmírnili změnu klimatu. 21
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013
Nabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na