KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

Transkript

1 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

2 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

3 KOSTERNÍ SVAL 30 m sarkolema 20 m SRDEČNÍ SVAL interkalární disky 3 m HLADKÝ SVAL (cévní systém, dýchací cesty, gastrointestinální a urogeniitální systém) 1

4 GAP JUNCTIONS ZÁKLADNÍ STRUKTURÁLNÍ ELEMENTY FUNKČNÍHO SYNCYTIA CONEXON 1 gap (mezera) (extracelulární prostor) CONEXON 2 MYOKARD HLADKÝ SVAL ph [Ca 2+ ] i membránové napětí 1,6-2 nm 2

5 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

6 50 mv SRDCE KOSTERNÍ SVAL DEPOLARIZACE I Na -85 mv -90 mv fáze 2 fáze ms REPOLARIZACE pomalé rychlé I Ca inakt. KONTRAKCE pravidelný pacemaker (SA, AV uzel,..) I Na inakt. skupina K proudů I K 20 ms HLADKÝ SVAL I Ca -35 mv -60 mv pomalé vlny I Ca inakt. I K(Ca) nepravidelná pacemakerová aktivita 200 ms 3

7 HLADKÝ SVAL MECHANICKÉ ODPOVĚDI mohou být spuštěny/modulovány různými typy elektrické aktivity ELEKTRO-MECHANICKÁ VAZBA vytvořením komplexu LIGAND-RECEPTOR FARMAKO-MECHANICKÁ VAZBA NEUROTRANSMITERY (acetylcholin, noradrenalin, ) HORMONY (např. progesteron, oxytocin, angiotesin II, adiuretin, ) LOKÁLNÍ TKÁŇOVÉ FAKTORY (NO, adenosine, ) 5a

8 tension tenze tenze mv pomalé polarizační vlny s AP POMALÉ VLNY V KONTRAKCI mv 0 čas (GIT) frekvence AP mv mv -50 tenze tenze látka x čas čas čas látka y 2 3 TETANICKÝ STAH (většina viscerálních orgánů) pomalé změny v polarizaci membrány POMALÉ ZMĚNY V TONU SVALU (např. m.. ciliaris, svalovina krevních cév) konstantní membránové napětí 4 POMALÉ ZMĚNY V TONU (svalovina krevních cév) FARMAKO-MECHANICKÁ VAZBA vazba LIGAND-RECEPTOR 5b

9 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

10 PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL základní sloţky kontraktilního aparátu C C 2 těžké řetězce 134 nm MOLEKULY G-AKTINU TROPOMYOZIN 4 lehké řetězce 40 nm N N TROPONIN C, T, I 2 hlavy MYOZINOVÉ FILAMENTUM MOLEKULA MYOZINU II vazebné místo pro AKTIN vazebné místo pro ATP ATP ADP + P i AKTINOVÉ FILAMENTUM REGULAČNÍ PROTEINY TROPOMYOZIN- TROPONINOVÝ KOMPLEX 6

11 PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMUS KONTRAKCE konformace s vysokou energií ε klidový stav ADP P i Ca 2+ komplex Ca 2+ - troponin C disociace komplexu aktin myozin ATP ADP. P i ε PŘÍČNÝ MŮSTEK rigor mortis KONTRAKCE přítomnost ATP [Ca 2+ ] i konformace s nízkou energií lehké řetězce myozinu ATP P i ADP vazebná místa pro aktin vazebné místo pro ATP uvolnění ADP and P i stav kontrakce RELAXACE přítomnost ATP [Ca 2+ ] i 7

12 8a PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMUS KONTRAKCE Vazba Ca 2+ na TROPONIN C posun troponin-tropomyozinového komplexu vazebná místa na aktinu pro myozin jsou odkryta Utváření PŘÍČNÝCH MŮSTKŮ mezi aktinem a myozinem: A. M. ADP. P i Konformační změna molekuly myozinu uvolnění ADP a P i sklon hlavy myozinu posun aktinových podél myozinových filament ZKRÁCENÍ SARKOMERY A. M

13 8b Vazba ATP na myozin nízká afinita myozinu k aktinu disociace komplexu AKTIN MYOZIN A M. ATP ATP-ázová aktivita myozinové hlavy částečná hydrolýza ATP, získaná energie je uţita pro napřímení hlavy myozinu (analogie natažené pružiny). Afinita myozinu k aktinu je vysoká, ale vazba je znemožněná. A M. ADP. P i TRVAJÍCÍ KONTRAKCE je výsledkem opakujících se cyklů při [Ca 2+ ] i a v přítomnosti ATP RELAXACE svalové buňky vzniká v přítomnosti ATP a při [Ca 2+ ] i (Ca ionty jsou nasávány zpět do SR a vytěsňovány ven z buňky)

14 8c PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL myozin Ca 2+ ATP Mg 2+ Animace modelu interakce hlavy myozinu a aktinového filamenta ( pádlování ) komplex troponin tropomyozin

15 vchlípeniny membrány SR Ca 2+ ORGANIZACE CYTOSKELETU A MYOFILAMENT DT intermediární filamentum u membrány tenká filamenta - AKTIN DT silná filamenta - MYOZIN HLADKÝ SVAL Pomalá aktivita myozinové ATPázy transportních systémů Ca 2+ BUŇKA 1 BUŇKA 2 DT - denzní tělíska (analogie Z linií) elektrické spoje MYOZIN II mechanická spojení mezi buňkami 4 lehké řetězce 2 těţké řetězce P REGULAČNÍ PROTEINY tropomyozin kalmodulin (TNC) MLCK kaldesmon kalponin 9

16 HLADKÝ SVAL 10 ÚLOHA KOMPLEXU Ca-KALMODULIN lehké řetězce myozinu kaldesmon kalponin KALMODULIN MYOZIN AKTIN KLIDOVÝ STAV komplex Ca-kalmodulin KINÁZA LEHKÉHO ŘETĚZCE MYOZINU MLCK Ca-kalmodulin-MLCK P [Ca 2+ ] i FOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU P komplex Ca 2+ -KALMODULIN-MLCK INTERAKCE MYOZINU S AKTINEM

17 11a KONTRAKCE BUŇKY HLADKÉHO SVALU 1 FÁZOVÁ SLOŢKA KONTRAKCE - reţim opakovaných cyklů čas 2 TONICKÁ SLOŢKA KONTRAKCE - zablokovaný můstek čas

18 1 HLADKÝ SVAL FÁZOVÁ SLOŢKA KONTRAKCE - reţim opakovaných cyklů Ca-kalmodulin KINÁZA MYOZINU AKTIVNÍ ATP CaCM-MLCK ADP konformace s vysokou energií P P P i ε ADP. P i KLIDOVÝ STAV MLCP KLIDOVÝ STAV P FOSFATÁZA MYOZINU CaCM-kaldesmon čas disociace komplexu aktin myozin FOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU JE PŘEDPOKLADEM opakovaných cyklů konformace s nízkou energií P ATP P ATP P P P P i ADP P ε ADP. P i PŘÍČNÉM ŮSTKY stav kontrakce 11b

19 2 TONICKÁ SLOŢKA KONTRAKCE - zablokovaný můstek čas HLADKÝ SVAL CaKM - MLCK ATP KLIDOVÝ STAV MLCP FOSFATÁZA MYOZINU ve stavu kontrakce P P ε KLIDOVÝ STAV P DEFOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU ATP P P ε TONICKÁ KONTRAKCE zablokovaný můstek latch bridge MLCK / MLCP ATP MLCP P P stav kontrakce 12

20 HLADKÝ SVAL Vazba Ca 2+ na KALMODULIN komplex Ca-KM Aktivace KINÁZY LEHKÉHO ŘETĚZCE MYOZINU Ca-KALMODULIN-MLCK FOSFORYLACE lehkých řetězců myozinu; při současné změně regulačních proteinů pomocí Ca-KM utváření příčných můstků Konformační změny myozinu SKLON HLAVY myozinu KLUZNÝ POHYB aktinu po myozinu zkrácení sarkomery OPAKOVANÉ CYKLY lehké řetězce myozinu zůstávají fosforylovány TONICKÁ KONTRAKCE mechanizmem zablokovaných můstků latch bridge, lehké řetězce myozinu jsou defosforylovány ve stavu kontrakce Spotřebovává se ATP Šetří se ATP 13

21 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

22 IZOMETRICKÁ A IZOTONICKÁ KONTRAKCE KOSTERNÍ SVAL KLIDOVÝ STAV IMK ITK IMK ITK IZOMETRICKÁ kontrakce KONSTANTNÍ DÉLKA měří se změny v TENZI IZOTONICKÁ kontrakce KONSTANTNÍ TENZE měří se změny DÉLKY AUXOTONICKÁ kontrakce SRDEČNÍ SVAL KE SE PE KE - kontraktilní elementy PE, SE -paralelní a sériové elastické komponenty (fibrózní tkáň, elastické vlákno TITIN spojující M a Z disky v sarkomeře) IZOVOLUMICKÁ FÁZE (IZOMETRICKÁ) EJEKČNÍ FÁZE (IZOTONICKÁ) AUXOTONICKÁ HLADKÝ SVAL TONICKÁ sloţka kontrakce FÁZOVÁ sloţka kontrakce 15

23 tenze svalu 16 ZÁVISLOST TENZE NA PROTAŢENÍ SVALU KOSTERNÍ SVAL CELKOVÁ TENZE AKTIVNÍ TENZE PASIVNÍ TENZE klidová délka in vivo PASIVNÍ TENZE prodloužení svalu (cm) měření při postupném natahování nestimulovaného svalu (ELASTICKÁ KOMPONENTA) CELKOVÁ TENZE měření IZOMETRICKÉ kontrakce stimulovaného svalu při postupně se prodlužující počáteční délce AKTIVNÍ TENZE rozdíl mezi CELKOVOU a PASIVNÍ tenzí - tenze tvořená interakcí KONTRAKTILNÍCH elementů

24 aktivní tenze (%) oblast maximální tenze AKTIVNÍ TENZE příčně pruhovaného svalu v závislosti na POČÁTEČNÍ DÉLCE (PROTAŢENÍ) SARKOMERY fyziologická pracovní oblast KOSTERNÍ SVAL SRDEČNÍ SVAL senzitivita aktinových filament k Ca 2+ závislá na protažení 2,05 SRDCE 2,2 1,9 počáteční délka sarkomery [ m] 1,65 3,65 STARLINGŮV ZÁKON autoregulace kontrakce u srdce 18

25 HLADKÝ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ RYSY VÝRAZNÁ ROZTAŢNOST Protaţení myocytů močového měchýře až na 200% a myocytů uteru (na konci těhotenství) až na 1000% ve srovnání s původní délkou svalové buňky. PLASTICITA Síla kontrakce/tonu není přímo závislá na protažení svalu; velikost kontrakce/tonu klesá i když protažení svalu zůstává konstantní. 19a

26 m. napětí délka tenze PLASTICITA HLADKÉHO SVALU tlak CYSTOMETROGRAM IZOLOVANÁ BUŇKA (jejunum člověka) 1 2 objem 3 spuštění reflexu mikce P = 2T/r LAPLACEŮV ZÁKON čas? tenzometr T aktivace Ca 2+ -KANÁLŮ závislých na nataţení stretch-activated channels I DEPOLARIZACE Ca čas PLASTICITA TONUS [Ca 2+ ] i aktivace K-KANÁLŮ řízených [Ca 2+ ] i depolarizace repolarizace I Ca I KCa I KCa REPOLARIZACE čas TONUS [Ca 2+ ] i 19b

27 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování kontrakce Charakteristické rysy kosterního, hladkého a srdečního svalu

28 20 KOSTERNÍ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE Zvýšení FREKVENCE EXCITACÍ v motorickém neuronu FREKVENČNÍ SUMACE KONTRAKCE ve svalových buňkách (TETANICKÁ KONTRAKCE) ZVÝŠENÍ POČTU AKTIVOVANÝCH MOTORICKÝCH JEDNOTEK (POSTUPNÝ NÁBOR motorických jednotek ) PROSTOROVÁ SUMACE

29 síla kontrakce KOSTERNÍ SVAL ZÁVISLOST KONTRAKCE NA FREKVENCI STIMULACE IZOLOVANÁ SVALOVÁ BUŇKA OBLAST SUMACE TETANICKÝ STAH hladký tetanus? vlnitý (neúplný) tetanus Krátká refrakterní doba AN buňky kosterního svalu dovoluje kopírovat aktivitu motorického neuronu při frekvenci Sumace frakčních množství uvolněného Ca 2+ ze SR Příliš krátký časový interval pro návrat Ca 2+ do SR svalová trhnutí s úplnou relaxací frekvence stimulace (Hz) 1 Hz = 1 impuls/sec [ Ca 2+ ] i 21

30 22 SRDEČNÍ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE DIASTOLICKÁ NÁPLŇ KOMOR ( preload ) kontrakce komor úměrná nataţení kardiomyocytů na konci diastoly FRANK-STARLINGŮV ZÁKON FREKVENCE ELEKTRICKÉ AKTIVITY srdečních buněk (modulace pacemakerové aktivity SA uzlu při tonu sympatiku ) pozitivní FREKVENČNÍ EFEKT Vazba LIGAND-RECEPTOR s následující intracelulární sekvencí dějů [Ca 2+ ] i (noradenalin, adrenalin, ) [ Ca 2+ ] i

31 23 HLADKÝ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE DEPOLARIZACE MEMBRÁNY (někdy i bez spuštění akčních napětí) aktivace Ca kanálů [Ca 2+ ] i BEZ PRIMÁRNÍCH ZMĚN V POLARIZACI MEMBRÁNY Vazba ligand-receptor s následující aktivační kaskádou [Ca 2+ ] i (např. aktivace PLC IP 3 ) Protažení svalových buněk otevření Ca 2+ kanálů citlivých na protažení membrány - stretch channels [Ca 2+ ] i MLCK / MLCP (poměr aktivované kinázy a fosfatázy lehkého řetězce myozinu)

32 KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu

33 KOSTERNÍ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI Mnohojaderné dlouhé cylindrické buňky (max. 15 cm) Bohatě vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pravidelné uspořádání myozinových a aktinových filament (příčné pruhování) Aktivita silně závislá na nervovém zásobení (přenos vzruchu motorickou ploténkou) Svalová vlákna nejsou navzájem propojena (žádné gap junctions ) Motorické neurony se větví pro inervaci většího počtu buněk motorické jednotky ( buněk) Sumace kontrakcí (tetanus) Aktivita pod volní kontrolou motorická jednotka

34 TYPY MYOCYTŮ KOSTERNÍCH SVALŮ TYP I ČERVENÝ - POMALÝ např. zádové svaly Pomalé kontrakce (zajišťující většinou postoj těla) Pomalé motorické jednotky s motorickými neurony s niţší rychlostí vedení impulzů (menší průměr) Převážně AEROBNÍ METABOLIZMUS a ODOLNOST PROTI ÚNAVĚ TYP II BÍLÝ - RYCHLÝ Krátkodobé stahy pro jemné cílené pohyby např. svaly rukou Rychlé motorické jednotky s motorickými neurony s velkou rychlostí vedení vzruchů (větší průměr) ANAEROBNÍ METABOLIZMUS (glykolýza) a NÁCHYLNOST K ÚNAVĚ 26

35 27 SRDEČNÍ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI Jednojaderné, větvené a vzájemně propojené buňky (max. délky 100 μm) Středně vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pravidelné uspořádání myozinových a aktinových filament (příčné pruhování) Excitace a kontrakce jsou nezávisle na nervovém zásobení (pravidelný pacemaker v SA uzlu, AV uzlu) Funkční syncytium (elektrická spojení gap junctions ) Receptory pro neurotransmitery (uvolňované z nervových zakončení) a hormony (přiváděné cirkulací) Tetanická kontrakce nemůţe vzniknout pro dlouhou refrakteritu akčního napětí Aktivita nezávislá na vůli

36 28 HLADKÝ SVAL HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI Jednojaderné vřetenovité buňky variabilní délky ( m) Nepravidelné uspořádání myozinu a aktinu Málo vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pomalý fázový (tetanický), tonický stah Nezávislost kontrakce (tonu) na nervovém zásobení (nepravidelná pomalá pacemakerová aktivita) Četné receptory pro neurotransmitery (uvolňované z nervových zakončení) a hormony (přiváděné cirkulací). Modulace také lokálními chemickými mediátory (uvolňovanými ze sousedních buněk) Aktivita můţe být spuštěna nataţením svalu (membránové kanály citlivé na protaţení - stretch-activated channels ) Aktivita nezávislá na vůli

37 TYPY HLADKÝCH SVALŮ JEDNOTKOVÝ (VISCERÁLNÍ) např. žaludek, střeva, uterus, ureter Funkční syncytium (elektrické spoje gap junctions ) Nezávislost kontrakce na nervové stimulaci (pomalá nepravidelná nestabilní pacemakerová aktivita) Vznik kontrakce v odezvě na nataţení svalu (vápníkové kanály aktivované nataţením stretch channels ) VÍCEJEDNOTKOVÝ např. arterioly, m. ciliaris, m. iris oka, Autonomní motorické jednotky (motorické neurony uvolňující acetylcholin, norepinefrin, ) Svalové buňky nejsou propojeny gap junctions ; AN nevznikají Kontrakce jsou jemně stupňované a lokalizované synapse en passant 29

38

39 K + kanál aktivovaný Ca 2+ a membránovým napětím TETRAMERNÍ STRUKTURA Ca 2+ část citlivá na Ca 2+

40 HLADKÝ SVAL NEUROHUMORÁLNÍ MODULACE KONTRAKCE (TONU) NEUROMEDIÁTORY autonomních nervů (acetylcholin, norepinefrin, neuropeptidy, )!! Zcela rozdílný účinek u vaskulárního, intestinálního a bronchiálního hladkého svalu HORMONY (estrogen, progesteron, oxytocin, epinefrin, angiotenzin, vasopresin, serotonin, ) MÍSTNÍ (HLAVNĚ METABOLICKÉ) FAKTORY (P O2, P CO2, adenozin, ph, kyselina mléčná, NO, endotelin, )!! Zcela rozdílný účinek u plícních a periferních arteriol

41 RELAXACE HLADKÉHO SVALU Relaxace v důsledku [Ca 2+ ] i uvolnění Ca 2+ z komplexu Ca-kalmodulin MLCK je opět inaktivní Většina Ca 2+ je vypuzována z buňky, část nasávána do redukovaného SR HYPERPOLARIZACE jako důsledek aktivace specifických K kanálů působí uzavírání napětím řízených Ca kanálů K kanály aktivované [Ca 2+ ] i ( Ca 2+ activated potassium channels ) K kanály aktivované cestou ligand-receptor-g protein (β-receptory, ) Relaxace nezávislá na [Ca 2+ ] i Relaxace závislá na camp Fosforylace MLCK senzitivity MLCK ke komplexu Ca 2+ -kalmodulin Relaxace závislá na cgmp ( NO) Defosforylace lehkých řetězců myozinu v důsledku MLCK / MLCP mimo stav kontrakce

42 NOREPINEFRIN ROZDÍLNÁ ODPOVĚĎ SVALOVÝCH BUNĚK CÉV A GIT HLADKÁ SVALOVINA CÉV α - adrenergní receptory α PLC IP 3 [Ca 2+ ] i DAG I K depolarization I Ca [Ca 2+ ] i VAZOKONSTRIKCE HLADKÝ SVAL INTESTINA β- adrenergní receptory β AC camp I K hyperpolarizace I Ca [Ca 2+ ] i fosforylace MLCK senzitivity ke Ca 2+ RELAXACE STŘEVNÍ SVALOVINY

43 HLADKÝ A SRDEČNÍ SVAL ZAKONČENÍ AUTONOMNÍCH NEURONŮ Synapse v průběhu nervových zakončení ( en passant ) difuzní vzdálenost nm axon vezikuly DIFUZNÍ SYNAPSE NORADRENERGNÍ (vezikuly s norepinefrinem) CHOLINERGNÍ (vezikuly s acetylcholinem) svalová buňka terminální varikozity