ZM NA KONCEPCE ZM NA. 1 PLÁNU ROZVOJE VODOVOD A KANALIZACÍ NA ÚZEMÍ JIHO ESKÉHO KRAJE OBLAST T EBO SKÁ PÁNEV SEVER

Transkript

1 ZM NA KONCEPCE ZM NA. 1 PLÁNU ROZVOJE VODOVOD A KANALIZACÍ NA ÚZEMÍ JIHO ESKÉHO KRAJE OBLAST T EBO SKÁ PÁNEV SEVER dle zákona. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ní pozd jších p edpis OD VODN NÍ JIHO ESKÉHO KRAJE, PRO NEP IHLÉDNUL K NESOUHLASNÉMU STANOVISKU MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ OPAT ENÍ PRO ZAJIŠT NÍ SLEDOVÁNÍ A ROZBOR VLIV KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ A VE EJNÉ ZDRAVÍ dle zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon, ve zn ní pozd jších p edpis Únor 2008

2 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 2 I. Zm na koncepce Zm na. 1 Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje oblast T ebo ská pánev sever P edkladatel: Jiho eský kraj I : Sídlo: U Zimního stadionu 1952/ eské Bud jovice Oprávn ný zástupce p edkladatele: Ing. Karel erný Jiho eský kraj Krajský ú ad vedoucí Odboru životního prost edí, zem d lství a lesnictví Osoby oprávn né jednat ve v cech: technických: Ing. Vlasta Žá ková, vedoucí odd lení vodního hospodá ství Ing. Karolína Zámišová, odd lení vodního hospodá ství Datum zpracování: 1. února 2008

3 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 3 Hodnocení koncepce Zm na. 1 Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje oblast T ebo ská pánev sever podle p ílohy. 9 zákona. 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis, zpracovali: Zpracovatelé: EIA SERVIS s.r.o. U Malše eské Bud jovice Ob anské sdružení Ametyst Koterovská Plze PROGEO s.r.o. Tiché údolí Roztoky u Prahy Hlavní ešitelé: RNDr. Vojt ch Vyhnálek CSc., EIA SERVIS s.r.o. držitel autorizace podle 19 zákona. 100/2001 Sb. osv d ení.j. 2721/4692/OEP/92/93326 Mgr. Eva Chvojková, Ob anské sdružení Ametyst držitelka autorizace pro hodnocení dle 45i zákona. 114/1992 Sb., v platném zn ní (rozhodnutí.j. 630/214/05 ze dne ) Mgr. Ond ej Zeman, PROGEO s.r.o. Spolupráce: Ing. Alexandra urnová, EIA SERVIS s.r.o. popis dot eného území Mgr. Alexandra Riegertová, EIA SERVIS s.r.o.popis dot eného území RNDr. Alena Vydrová hodnocení vliv - Natura 2000 Mgr. Michala Kope ková hodnocení vliv - Natura 2000 Ing. Stanislav urda, PROGEO s.r.o. hodnocení vliv - podz. a povrch.vody Mgr. Michal Polák, PROGEO s.r.o. hodnocení vliv - podz. a povrch.vody Marie Chaloupková, PROGEO s.r.o. hodnocení vliv - podz. a povrch.vody RNDr. Martin Milický, PROGEO s.r.o. hodnocení vliv - podz. a povrch.vody držitel odborné zp sobilosti v hydrogeologii a sana ní geologii. 1765/2003

4 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 4 I.1. Úvod Dle 4 zákona. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ní pozd jších p edpis, kraj v samostatné p sobnosti zajiš uje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovod a kanalizací pro své území nebo jeho ást. Plán rozvoje vodovod a kanalizací obsahuje koncepci ešení zásobování pitnou vodou, v etn vymezení zdroj povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro ú ely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a išt ní odpadních vod. Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje (PRVKUK) byl schválen Zastupitelstvem Jiho eského kraje v roce Návrh koncepce Zm na. 1 Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje oblast T ebo ská pánev sever je zpracován v souladu s požadavky zákona. 274/2001 Sb. Up es uje využívání vodních zdroj (podzemních vod) v díl ím území Jiho eského kraje v severní ásti T ebo ské pánve. Hlavním d vodem pro zpracování Zm ny. 1 Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje oblast T ebo ská pánev sever je skute nost, že nejpozd ji k zanikne platnost n kterých povolení k odb ru podzemních vod u zdroj, které slouží pro úpravu podzemní vody na pitnou vodu a její dodávání do vodovod pro ve ejnou pot ebu, z ízených a provozovaných ve ve ejném zájmu ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Do té doby musí dot ené subjekty požádat o nové povolení. V severní ásti T ebo ské pánve každý ze subjekt odebírajících podzemní vody m že ovliv ovat úrove hladiny podzemní vody v pánvi, významné je p edevším ovlivn ní v oblasti mažických a borkovických blat, s vymezenými p írodními rezervacemi Borkovická blata a Kozohl dky a s vymezenou evropsky významnou lokalitou (EVL) Borkovická blata dle zákona. 114/1992Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis. P i vydávání nových povolení k odb ru podzemních vod nem že v sou asnosti platný PRVKUK sloužit jako adekvátní podklad, nebo nebyl, vzhledem k dob zpracování v letech , posouzen jako koncepce podle zákona. 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis (SEA), ani nebyly vyhodnoceny vlivy PRVKUK na lokality soustavy Natura 2000 podle zákona. 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis. Je porto žádoucí zpracovat zm nu PRVKUK pro oblast T ebo ské pánve sever, ve které bude ešena problematika stávajících a plánovaných odb r podzemních vod v této oblasti a tuto zm nu PRVKUK vyhodnotit jako zm nu koncepce dle zákona. 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (SEA) a vyhodnotit vlivy zm ny PRVKUK na lokality soustavy Natura 2000 podle zákona. 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis. P edkládaná Zm na. 1 Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje oblast T ebo ská pánev sever bude sloužit jako podklad p íslušným vodoprávním ú ad m p i rozhodování o povolení odb ru podzemních vod pro jednotlivé odb ratele.

5 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 5 I.2. Vymezení území T ebo ské pánve - sever Území T ebo ské pánve sever, pro které je zpracována Zm na. 1 Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje (PRVKUK), je znázorn no na obrázku 1 a 2. Vymezení území je provedeno na základ hydrogeologických a hydrologických parametr a zasahuje do správních území následujících obcí: Veselí nad Lužnicí, Sviny, Dolní Bukovsko, Hartmanice, Žimutice, Zálší, Mažice, Borkovice, Žíšov, Dráchov, Hod tín, Komárov, Vlastibo, Vesce, Sudom ice u Bechyn, Hlavatce, Sob slav, Skalice, Malšice, Skrýchov u Malšic, Žele. Z hlediska hydrologického leží vymezené území T ebo ské pánve sever v povodí Lužnice a zasahuje do následujících díl ích povodí: Povodí.h.p. Bukovský potok Svodnice Bechy ský potok Blatská stoka Komárovská stoka Blatská stoka Olešenský potok Bechy ský potok Všechlapský potok Sudom ický potok Blatecký potok Židova strouha I.3. Sou asné odb ry podzemní vody v území T ebo ské pánve sever V sou asné dob je ve vymezeném území T ebo ské pánve sever odebírána podzemní voda z následujících zdroj, které slouží pro úpravu podzemní vody na pitnou vodu a její dodávání do vodovod pro ve ejnou pot ebu, z ízených a provozovaných ve ve ejném zájmu ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích: Zdroj Provozovatel Lokalita Pr m rný odb r podzemní vody (l/s) hydrologický rok 2005 období hydrol. let B-4, B-4a VaKJC Hod tín-n.ves studna VaKJC Sudom ice u B vrt Obec Sviny Sviny V16 VaKJC Horusice-D.B H3 VaKJC Horusice-D.B

6 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 6 H4 VaKJC Horusice-D.B H10 VaKJC Horusice-D.B V17b VaKJC Horusice-D.B Vedle uvedených zdroj podzemní vody zásobujících vodovody pro ve ejnou pot ebu je na území T ebo ské pánve sever odebírána podzemní voda ze zdroj sloužících pro individuální pot ebu. I.4. Nové odb ry navrhované do území T ebo ské pánve sever v Plánu rozvoje vodovod a kanalizací (PRVKUK) Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje (PRVKUK) navrhuje v severní ástí T ebo ské pánve vybudování zdroje Mažice-Borkovice pro tzv. náhradní zásobení vodárenské soustavy Jižní echy s kapacitou 110 l/s. P edpokládá se využití stávajících vrt MH-25 a MH-26 u Mažic, vedle náhradního zásobení se po ítá i s trvalým odb rem podzemních vod z t chto vrt ve výši 40 l/s. Lokalizace vrt MH-25 a MH-26 je uvedena v P íloze. Náhradní zásobení je v Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje (PRVKUK) definováno takto: 2.4 NÁHRADNÍ ZÁSOBENÍ VODÁRENSKÉ SOUSTAVY Vymezení náhradního zásobování Náhradní zásobení Vodárenské soustavy Jižní echy eší stav, který je definován sm rnicí Ministerstva zem d lství j / Ta rozlišuje tzv. Náhradní zásobování vodou ( innost jejímž ú elem je zabezpe it pot ebné množství vody v požadované jakosti pro pot ebu uživatel p i p erušení dodávky vody z ve ejného vodovodu v d sledku oprav nebo havárií) a Nouzové zásobování vodou (zp sob ešení zásobování vodou v krizových situacích, jehož ú elem je zabezpe ení nezbytného množství vody v požadované jakosti v p ípadech, kdy stávající systém zásobování vodou je zcela nebo áste n nefunk ní). V rámci nouzového zásobování vodou se požaduje pro první dva dny 5 l.os.den, další dny l.os.den. Nouzové zásobování pitnou vodou je ešeno v samostatné p íloze B.3. Náhradním zásobením Vodárenské soustavy Jižní echy, je tedy ešen stav, který vychází z podklad, a zkušeností p i provozování Vodárenské soustavy vlastníkem, Jiho eským vodárenským svazem. P i ešení tohoto stavu dochází, k výpadku centrálního zdroje - ÚV Plav. Vzhledem k dopadu na obyvatelstvo Jiho eského kraje, kdy Vodárenská soustava svým rozsahem pokrývá všechny bývalé okresy kraje, je nutno zajistit p ípadné kroky, které by zajistily zásobení obyvatelstva pitnou vodou. Náhradní zásobení je ešeno lokáln na úrovni jednotlivých m st a obcí, nezávisle na centrálním zdroji.

7 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 7 Dle p edaných studií, a schválením projektového týmu PRVKÚC, je minimální množství vody ve vodovodním systému 2/3 obvyklé spot eby, aby byla zajišt na funk nost vodovodu. Toto množství se poté dále odvíjí od velikosti sídla. Vzhledem k technickým problém m s p ípadnou regulací, a omezenému množství vody se uvažuje o náhradním zásobení p edevším u v tších m st a obcí. P ípadná regulace pot eby vody by probíhala dle jednotlivých místních podmínek (snižování tlaku, regulace po tu zásobených obyvatel,...). Menší obce napojené na vodárenskou soustavu budou ešit tento stav individuáln (cisterny,..). Délka trvání výpadku centrálního zdroje se uvažuje maximáln v rozsahu jednoho m síce. I.5. Nové odb ry navrhované do území T ebo ské pánve sever po schválení Plánu rozvoje vodovod a kanalizací (PRVKUK) Po schválení Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje (PRVKUK) v roce 2004 podal Jiho eský vodárenský svaz (JVS) návrh na z ízení zdroj pro náhradní zásobení vodárenské soustavy Jižní echy v oblasti Mažice- Borkovice. Návrh po ítá s využitím stávajících vrt V-20b, HV-9, BH-2 a BH-3, každý s kapacitou náhradního zásobení 40 l/s. Trvalý odb r podzemní vody se nep edpokládá. Lokalizace vrt je uvedena v P íloze. I.6. Podmínky z izování a provozu odb r v území T ebo ské pánve sever Podmínky z izování a provozu odb r v území T ebo ské pánve sever jsou stanoveny na základ výsledk hodnocení vliv na životní prost edí podle zákona. 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis (SEA) a hodnocení vliv na lokality soustavy Natura 2000 podle zákona. 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis. I.6.1. Obecné podmínky 1. Podmínky pro existenci asov omezených odb r podzemní vody ( náhradní zásobování ) v oblasti Mažice a Borkovice-Mažice 1.1. Zabezpe it m ení hladin podzemních vod s nejmén týdenní etností ve všech dostupných objektech (sou asných i pozd ji vybudovaných) v prostoru EVL Borkovická blata v etn PR Borkovická blata a PR Kozohl dky. (V sou asnosti to jsou vrty skupin Z v Borkovických blatech, a vrty Ko1, Ko2 v PR Kozohl dky; viz tabulka 1) Zabezpe it m ení hladin podzemních vod s nejmén týdenní etností na všech dostupných objektech v prostoru pánevních sediment severn od horusické jímací linie, které jsou v dob zahájení náhradního zásobování režimn m eny (viz tabulka 1).

8 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana Zabezpe it monitoring vegetace ve vybraných lokalitách. Budou založeny monitorovací plochy pro zjišt ní p ípadných zm n vegetace v blatkovém boru (v PR Borkovická blata), v p echodovém rašeliništi (v PR Kozohl dky) a v oblasti bezkolencových luk. Monitoring vegetace prob hne na transektech vyzna ených na obrázku 3, na každém transektu bude vyhodnoceno 3 5 ploch. Monitorovací plochy budou zvoleny tak, aby byl sledován stav biotop ve st edu i na okraji zájmového území. Zárove musí být pro každý biotop vyskytující se na transektu alespo jedna monitorovací plocha. Po zahájení náhradního erpání budou do 20 dn po ízeny fytocenologické snímky pro každou plochu. Pro zjišt ní p ípadných zm n prob hne kontrola monitorovacích ploch po uplynutí jednoho roku od zahájení erpání. Fytocenologické snímky z obou období budou srovnány a vyhodnoceny ve vztahu k zaznamenanému poklesu hladiny podzemní vody následkem erpání i k možným dalším vliv m. V p ípad erpání v dob, kdy nebude možné kv li sn hové pokrývce po ídit fytocenologické snímky, prob hne kontrola stavu vegetace v tom rozsahu, jaký bude možný (nap. stav blatek) a bude srovnán se stavem na konci následující vegeta ní sezóny. Budou li k dispozici data z každoro ního monitoringu lokalit, bude zde popsaný monitoring nahrazen srovnáním stavu biotop p ed náhradním erpáním a v následujícím roce. Monitoring bude zajišt n osobou autorizovanou k provád ní biologické hodnocení (podle 45i zákona. 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, ve zn ní zákona. 218/2004 Sb. pro ú ely provád ní biologického hodnocení ve smyslu 67 cit. zákona) M ení hladin zahájit co nejd íve od okamžiku rozhodnutí o realizaci asov omezeného odb ru podle bod 1.1 a 1.2. t chto podmínek. Minimáln jeden zám r hladin však musí být proveden p ed zahájením erpání. M ení hladin ukon it nejd íve 3 m síce po ukon ení asov omezeného odb ru (náhradního zásobování) Zajistit vyhodnocení monitoringu hladin v souvislosti s monitoringem vegetace (dle bodu 1.3) nejdéle p i nejbližším hodnocení hydrogeologické bilance severní t ebo ské pánve, nebo p i posuzování prodloužení sou asného povolení k odb ru podzemních vod. V p ípad prokázaného ovlivn ní p edm t ochrany EVL Borkovická blata doporu ujeme znovu p ehodnotit maximální povolené množství odebírané vody. V p ípad výrazn negativního ovlivn ní doporu ujeme povolení k odb ru v rámci náhradního zásobování zrušit Aktualizovat objekty pro sledování hladin podzemních vod (viz tabulka 1) optimáln v ro ní period. Tj. pravideln dopl ovat nové i starší objekty u nichž bude zahájeno režimní sledování hladin podzemních vod Dodržení minimálního z statkového pr toku na profilu T3 (viz tabulka 3) na Blatské stoce v blízkosti skupiny vrt ZI u Mažic o velikosti 10 l/s. V p ípad poklesu pr toku pod 10 l/s doporu ujeme navýšit o pot ebné množství erpání a vypoušt t jej do Blatské stoky nad profilem T3 tak, aby byl minimální z statkový pr tok zachován. Uvedené podmínky platí jak pro oba uvažované asov omezené odb ry (odb r Mažice i odb r Mažice-Borkovice), tak i pro jejich soub h.

9 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 9 2. Podmínky pro existenci nov projektovaných trvalých odb r podzemní vody v oblasti nad mažickým zlomem 2.1. Budou založeny trvalé monitorovací plochy pro sledování zm n vegetace v blatkovém boru (v PR Borkovická blata), v p echodovém rašeliništi (v PR Kozohl dky) a v oblasti bezkolencových luk. Monitoring vegetace bude probíhat na transektech vyzna ených na obrázku 3, na každém transektu bude vyhodnoceno 3 5 ploch. Monitorovací plochy budou zvoleny tak, aby byl sledován stav biotop ve st edu i na okraji zájmového území, zárove musí být pro každý biotop vyskytující se na transektu alespo jedna monitorovací plocha. V každé trvalé ploše se budou každoro n zapisovat standardní fytocenologické snímky a minimáln na t ech plochách v každém z transekt v p írodních rezervacích se bude sledovat kolísání hladiny podzemní vody metodou, kterou vyvinuli Navrátilová a Hájek (Navrátilová J. et Hájek M. (2005): Recording relative water table depth using PVC tape discolouration: Advantages and constraints in fens. Appl. Veg. Sci., Uppsala, 8: ). Metoda spo ívá v m ení pomocí bambusové ty ky s páskou z PVC, která se zasune do rašeliny na n kolika místech. Ode ítá se každých 20 dní b hem vegeta ní sezóny, tj. asi od dubna/kv tna do íjna/zá í. Vyhodnocením výsledk monitoringu vegetace na trvalých plochách (interval vyhodnocení bude t íletý) a srovnáním se zaznamenanými hladinami podzemní vody na trvalých plochách i ve vrtech lze ov it, zda p ípadné zm ny vegetace jsou zp sobeny snížením hladiny podzemní vody, resp. jejím kolísáním, eventueln zvýšeným p ísunem živin. Monitoring bude zajiš ován osobou autorizovanou k provád ní biologického hodnocení. (podle 45i zákona. 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, ve zn ní zákona. 218/2004 Sb. pro ú ely provád ní biologického hodnocení ve smyslu 67 cit. zákona) Oprávn ní k trvalému odb ru vody bude vydáváno pod podmínkou, že v d sledku erpání nedojde ke zhoršení stavu biotop. V p ípad, že tato podmínka nebude spln na, musí neprodlen dojít k úprav institutu minimální hladiny podzemních vod (bod 2.12) a minimálního z statkového pr toku (body 2.5 a 2.6). V p ípad že dojde vlivem erpání podzemní vody k významnému zhoršení stavu biotop, doporu ujeme povolení k odb ru pozastavit, nebo zrušit Zajistit sledování hladin podzemních vod ve vybraných objektech s m sí ní etností m ení (viz tabulka 2) V p ípad rozhodnutí o trvalém odb ru podzemní vody z vrt MH-25 a MH- 26 bude nutné zabezpe it požadavek NATURY na m ení pr tok. Po terénní rekognoskaci bude posouzena možnost z ízení m rných profil na Blatské stoce a výtoku z Borkovických blat; jako minimální variantu doporu ujeme m ení postupných profil pr tok na Blatské stoce a jejích p ítocích v etn výtok z Borkovických blat a Kozohl dek s etností 1x m sí n v následujících profilech (viz tabulka 3). Minimální z statkový pr tok je stanoven na profilech T3 a V12 (viz následující body 2.5. a 2.6.). V p ípad že vlivem erpání podzemní vody dojde ke zhoršení stavu biotop, doporu ujeme stanovení minimálního pr toku na vybraných profilech znovu posoudit, p ípadn rozší it na další profily.

10 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana z vodohospodá ského hlediska je nutné zabezpe it dodržení minimálního z statkového pr toku (viz Vodní zákon 254/2001 Sb.) na profilu V12 na Bechy ském potoce ve Veselí nad Lužnicí o velikosti 50 l/s, 2.6. Z hlediska ochrany vodního ekosystému je nutné zabezpe it dodržení minimálního z statkového pr toku na profilu T3 na Blatské stoce v blízkosti skupiny vrt ZI u Mažic o velikosti 10 l/s V rámci požadavku NATURY na sledování obsahu dusi nan v podzemní vod budou doporu eny objekty pro odb r vzork vody, frekvence sledování kvality a rozsah laboratorních prací. P ed výb rem objekt je nutné provést 1x na ja e a 1x na podzim pilotní stanovení koncentrace dusi nan a koncentrace iont železa */ ve všech objektech skupin vrt ZF, ZP, ZR, ZM a ZD (14 objekt ). Na základ výsledk je teprve možné vybrat vhodné objekty pro pravidelné sledování vybraných chemických ukazatel. Pravidelné vzorkování má za cíl sledování dusi nanové kontaminace registrované v sou asnosti ve vrtech V-23, Ch-7 a Ch-8. Zdroj této kontaminace není známý. Ší ení kontaminace m že být urychleno erpáním z vrt MH-25, MH-26, V-20b i HV-9 a m že negativn ovlivnit jak PR a EVL, tak i kvalitu jímané vody. Frekvenci pravidelného sledování kvality a rozsah laboratorních prací je možné stanovit až po provedení zmín ného pilotního stanovení. P edb žn lze p edpokládat sledování dusi nanových iont NO3- dle obvyklých postup s odb ry dvakrát ro n na ja e (v období maximálních koncentrací) a na podzim (v období minimálních koncentrací). */ Poznámka: mezi koncentracemi iont železa a dusi nan existuje závislost 2.8. Zabezpe ení dostate n velkého vztlakového režimu proud ní podzemní vody v prostoru pod výskytem ložiska rašelin. To znamená, že ve vybraných skupinách vrt ady Z (viz body 2.9 a 2.10) musí být trvale zajišt na následující podmínka: H Zx4 > H Zx1 kde H je úrove hladiny podzemní vody v [m n.m.] v uvedeném objektu Zx zastupuje ozna ení skupiny vrt ZA až ZS, (v abecedním po ádku chybí pouze skupiny ZG a ZQ ), Zx1 zastupuje nejm l í ze skupiny vrt, s ozna ením 1 Zx4 zastupuje nejhlubší ze skupiny vrt, s ozna ením 4, nebo 3 Tj. piezometrická úrove hladiny v nejhlubším vrtu skupiny (cca m pod terénem) musí být vždy zachována vyšší než v nejm l ím vrtu téže skupiny. V první fázi je nutné splnit bod 11 viz níže Zabezpe it nejmén 1x m sí n kontrolu dodržení podmínky (bod 2.8) zachování vztlakového režimu v následujících dvojicích objekt : ZR-1 / ZR- 3, ZM-1 / ZM-3 a ZD-1 / ZD-4 (m ené v rámci viz tabulka 2). Pokud dojde k porušení uvedené podmínky ve kterékoliv ze t í vyjmenovaných dvojic objekt doporu ujeme operativn snížit odb ry podzemní vody na minimální možný odb r, p ípadn odb r zcela zastavit až do obnovení platnosti uvedené podmínky.

11 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana Zajistit 1x ro n zpracování hodnocení úrovní hladin podzemních vod a vertikálních tlakových rozdíl v prostoru celé zájmové oblasti. V p ípad zjišt ní výrazn negativního vývoje ve vztahu k EVL a PR (zp sobeného odb ry samými, nebo p irozenými klimatickými oscilacemi), doporu ujeme v rámci tohoto hodnocení aktuáln posoudit, do jaké míry m že p ípadné omezení, nebo zastavení trvalých odb r negativní vývoj ovlivnit Povinnost zabezpe ení a udržování hydraulické funkce piezometrických skupin Z. V první fázi bude nutné ov it hloubku a perforaci objekt v etn p ípadných následných technických prací (vy išt ní, pop ípad realizace nového objektu) Dodržení institutu minimální hladiny podzemních vod v piezometru ZM1 na úrovni m n.m x ro n doporu ujeme provád t aktualizaci a p ehodnocování: a) institutu / institut minimálních hladin (v etn p ípadného stanovení nových objekt ), b) institut minimálních pr tok (v etn p ípadného stanovení nových objekt ), c) výb ru a umíst ní profil (podle tabulky 3), d) výb ru sledovaných objekt (podle tabulky 2), e) objekt sledování vztlakového režimu (viz bod 2.9) na základ nov získaných dat s cílem minimalizace dopad jímaní podzemní vody na EVL a PR. 3. Doporu ení pro existenci stávajících trvalých odb r podzemní vody v oblasti pod mažickým zlomem Kapitola je doporu ením pro aktualizaci vodoprávního povolení odb r z Horusické jímací linie Sdružením obcí Bukovská voda (cca v roce 2009) z d vodu ovliv ování celé oblasti pod mažickým zlomem, v etn EVL a PR Kozohl dky, zmín ným jímáním I když nejsou v oblasti mezi mažickým zlomem a horusickou jímací linií projektovány žádné nové trvalé odb ry podzemní vody, bylo by vhodné realizovat pr b žné hodnocení vodního režimu ve vztahu k ochran EVL v oblasti Kozoh dek i v p ípad, že nebudou realizovány trvalé odb ry z vrt MH-25 a MH-26 v Mažicích (požadavek hodnocení NATURA). Proto doporu ujeme m ení hladin podzemních vod ve vrtech Ko-1, Ko-2 a v piezometrech P1 až P12 minimáln s m sí ní frekvencí m ení. Stejnou frekvenci m ení doporu ujeme uplatnit i u vrt CH4 a CH5 v sousedství vrtu Ko-2. Do m ení doporu ujeme za adit i vrt BP4 v Borkovicích. Vzhledem k tomu, že je hladina v tomto vrtu výrazn ovlivn na hladinou v Blatské stoce, doporu ujeme soub žné m ení hladiny podzemní vody a vodních stav Blatské stoky ve vodo etném profilu z ízeném v linii vrtu BP4 (nejlépe p ístrojovou technikou v denní frekvenci m ení). Ze stejných d vod doporu ujeme i z ízení vodo etného profilu v linii piezometrické skupiny vrt ZI s minimální frekvencí m ení a vy íslení pr toku v tomto profilu soub žn s m ením stav hladin v piezometrické skupin ZI.

12 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana Regulace odb r podzemní vody z jímacích objekt horusické jímací linie ve vztahu k vodnímu režimu v PR Kozohl dky je v sou asné dob realizována pomocí institutu minimální hladiny m ené v objektu HV1 Mažice. Pro regulaci odb r je rovn ž uplatn n institut minimálních z statkových pr tok v Bechy ském potoce v profilu V12 Mažice ve Veselí n.l. I.6.2. Podmínky z hlediska vliv na lokality soustavy Natura Podmínky pro existenci asov omezených odb r podzemní vody ( náhradní zásobování ) v oblasti Mažice a Borkovice-Mažice 4.1. Zabezpe it m ení hladin podzemních vod s nejmén týdenní etností ve všech dostupných objektech (sou asných i pozd ji vybudovaných) v prostoru EVL Borkovická blata v etn PR Borkovická blata a PR Kozohl dky. (V sou asnosti to jsou vrty skupin Z v Borkovických blatech, a vrty Ko1, Ko2 v PR Kozohl dky; viz tabulka 1) Zabezpe it m ení hladin podzemních vod s nejmén týdenní etností na všech dostupných objektech v prostoru pánevních sediment severn od horusické jímací linie, které jsou v dob zahájení náhradního zásobování režimn m eny (viz tabulka 1) Zabezpe it monitoring vegetace ve vybraných lokalitách. Budou založeny monitorovací plochy pro zjišt ní p ípadných zm n vegetace v blatkovém boru (v PR Borkovická blata), v p echodovém rašeliništi (v PR Kozohl dky) a v oblasti bezkolencových luk. Monitoring vegetace prob hne na transektech vyzna ených na obrázku 3, na každém transektu bude vyhodnoceno 3 5 ploch. Monitorovací plochy budou zvoleny tak, aby byl sledován stav biotop ve st edu i na okraji zájmového území. Zárove musí být pro každý biotop vyskytující se na transektu alespo jedna monitorovací plocha. Po zahájení náhradního erpání budou do 20 dn po ízeny fytocenologické snímky pro každou plochu. Pro zjišt ní p ípadných zm n prob hne kontrola monitorovacích ploch po uplynutí jednoho roku od zahájení erpání. Fytocenologické snímky z obou období budou srovnány a vyhodnoceny ve vztahu k zaznamenanému poklesu hladiny podzemní vody následkem erpání i k možným dalším vliv m. V p ípad erpání v dob, kdy nebude možné kv li sn hové pokrývce po ídit fytocenologické snímky, prob hne kontrola stavu vegetace v tom rozsahu, jaký bude možný (nap. stav blatek) a bude srovnán se stavem na konci následující vegeta ní sezóny. Budou li k dispozici data z každoro ního monitoringu lokalit, bude zde popsaný monitoring nahrazen srovnáním stavu biotop p ed náhradním erpáním a v následujícím roce. Monitoring bude zajišt n osobou autorizovanou k provád ní biologické hodnocení (podle 45i zákona. 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, ve zn ní zákona. 218/2004 Sb. pro ú ely provád ní biologického hodnocení ve smyslu 67 cit. zákona) M ení hladin zahájit co nejd íve od okamžiku rozhodnutí o realizaci asov omezeného odb ru podle bod 4.1. a 4.2. t chto podmínek. Minimáln jeden zám r hladin však musí být proveden p ed zahájením erpání. M ení hladin ukon it nejd íve 3 m síce po ukon ení asov omezeného odb ru (náhradního zásobování).

13 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana Zajistit vyhodnocení monitoringu hladin v souvislosti s monitoringem vegetace (dle bodu 4.3.) nejdéle p i nejbližším hodnocení hydrogeologické bilance severní t ebo ské pánve, nebo p i posuzování prodloužení sou asného povolení k odb ru podzemních vod. V p ípad prokázaného ovlivn ní p edm t ochrany EVL Borkovická blata doporu ujeme znovu p ehodnotit maximální povolené množství odebírané vody. V p ípad výrazn negativního ovlivn ní doporu ujeme povolení k odb ru v rámci náhradního zásobování zrušit Aktualizovat objekty pro sledování hladin podzemních vod (viz tabulka 1) optimáln v ro ní period. Tj. pravideln dopl ovat nové i starší objekty u nichž bude zahájeno režimní sledování hladin podzemních vod Dodržení minimálního z statkového pr toku na profilu T3 (viz tabulka 3) na Blatské stoce v blízkosti skupiny vrt ZI u Mažic o velikosti 10 l/s. V p ípad poklesu pr toku pod 10 l/s doporu ujeme navýšit o pot ebné množství erpání a vypoušt t jej do Blatské stoky nad profilem T3 tak, aby byl minimální z statkový pr tok zachován. Uvedené podmínky platí jak pro oba uvažované asov omezené odb ry (odb r Mažice i odb r Mažice-Borkovice), tak i pro jejich soub h. 5. Podmínky pro existenci nov projektovaných trvalých odb r podzemní vody v oblasti nad mažickým zlomem 5.1. Budou založeny trvalé monitorovací plochy pro sledování zm n vegetace v blatkovém boru (v PR Borkovická blata), v p echodovém rašeliništi (v PR Kozohl dky) a v oblasti bezkolencových luk. Monitoring vegetace bude probíhat na transektech vyzna ených obrázku 3, na každém transektu bude vyhodnoceno 3 5 ploch. Monitorovací plochy budou zvoleny tak, aby byl sledován stav biotop ve st edu i na okraji zájmového území, zárove musí být pro každý biotop vyskytující se na transektu alespo jedna monitorovací plocha. V každé trvalé ploše se budou každoro n zapisovat standardní fytocenologické snímky a minimáln na t ech plochách v každém z transekt v p írodních rezervacích se bude sledovat kolísání hladiny podzemní vody metodou, kterou vyvinuli Navrátilová a Hájek (Navrátilová J. et Hájek M. (2005): Recording relative water table depth using PVC tape discolouration: Advantages and constraints in fens. Appl. Veg. Sci., Uppsala, 8: ). Metoda spo ívá v m ení pomocí bambusové ty ky s páskou z PVC, která se zasune do rašeliny na n kolika místech. Ode ítá se každých 20 dní b hem vegeta ní sezóny, tj. asi od dubna/kv tna do íjna/zá í. Vyhodnocením výsledk monitoringu vegetace na trvalých plochách (interval vyhodnocení bude t íletý) a srovnáním se zaznamenanými hladinami podzemní vody na trvalých plochách i ve vrtech lze ov it, zda p ípadné zm ny vegetace jsou zp sobeny snížením hladiny podzemní vody, resp. jejím kolísáním, eventueln zvýšeným p ísunem živin. Monitoring bude zajiš ován osobou autorizovanou k provád ní biologického hodnocení. (podle 45i zákona. 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, ve zn ní zákona. 218/2004 Sb. pro ú ely provád ní biologického hodnocení ve smyslu 67 cit. zákona).

14 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana Oprávn ní k trvalému odb ru vody bude vydáváno pod podmínkou, že v d sledku erpání nedojde ke zhoršení stavu biotop. V p ípad, že tato podmínka nebude spln na, musí neprodlen dojít k úprav institutu minimální hladiny podzemních vod (bod 5.12) a minimálního z statkového pr toku (body 5.5 a 5.6). V p ípad že dojde vlivem erpání podzemní vody k významnému zhoršení stavu biotop, doporu ujeme povolení k odb ru pozastavit, nebo zrušit Zajistit sledování hladin podzemních vod ve vybraných objektech s m sí ní etností m ení (viz tabulka 2) V p ípad rozhodnutí o trvalém odb ru podzemní vody z vrt MH-25 a MH- 26 bude nutné zabezpe it požadavek NATURY na m ení pr tok. Po terénní rekognoskaci bude posouzena možnost z ízení m rných profil na Blatské stoce a výtoku z Borkovických blat; jako minimální variantu doporu ujeme m ení postupných profil pr tok na Blatské stoce a jejích p ítocích v etn výtok z Borkovických blat a Kozohl dek s etností 1x m sí n v následujících profilech (viz tabulka 3). Minimální z statkový pr tok je stanoven na profilech T3 a V12 (viz následující body 5.5. a 5.6.). V p ípad že vlivem erpání podzemní vody dojde ke zhoršení stavu biotop, doporu ujeme stanovení minimálního pr toku na vybraných profilech znovu posoudit, p ípadn rozší it na další profily Z vodohospodá ského hlediska je nutné zabezpe it dodržení minimálního z statkového pr toku (viz Vodní zákon 254/2001 Sb.) na profilu V12 na Bechy ském potoce ve Veselí nad Lužnicí o velikosti 50 l/s Z hlediska ochrany vodního ekosystému je nutné zabezpe it dodržení minimálního z statkového pr toku na profilu T3 na Blatské stoce v blízkosti skupiny vrt ZI u Mažic o velikosti 10 l/s V rámci požadavku NATURY na sledování obsahu dusi nan v podzemní vod budou doporu eny objekty pro odb r vzork vody, frekvence sledování kvality a rozsah laboratorních prací. P ed výb rem objekt je nutné provést 1x na ja e a 1x na podzim pilotní stanovení koncentrace dusi nan a koncentrace iont železa */ ve všech objektech skupin vrt ZF, ZP, ZR, ZM a ZD (14 objekt ). Na základ výsledk je teprve možné vybrat vhodné objekty pro pravidelné sledování vybraných chemických ukazatel. Pravidelné vzorkování má za cíl sledování dusi nanové kontaminace registrované v sou asnosti ve vrtech V-23, Ch-7 a Ch-8. Zdroj této kontaminace není známý. Ší ení kontaminace m že být urychleno erpáním z vrt MH-25, MH-26, V-20b i HV-9 a m že negativn ovlivnit jak PR a EVL, tak i kvalitu jímané vody. Frekvenci pravidelného sledování kvality a rozsah laboratorních prací je možné stanovit až po provedení zmín ného pilotního stanovení. P edb žn lze p edpokládat sledování dusi nanových iont NO3- dle obvyklých postup s odb ry dvakrát ro n na ja e (v období maximálních koncentrací) a na podzim (v období minimálních koncentrací). */ Poznámka: mezi koncentracemi iont železa a dusi nan existuje závislost 5.8. Zabezpe ení dostate n velkého vztlakového režimu proud ní podzemní vody v prostoru pod výskytem ložiska rašelin. To znamená, že ve vybraných

15 Zm na. 1 PRVKUK Jiho eského kraje Strana 15 skupinách vrt ady Z (viz body 5.9 a 5.10) musí být trvale zajišt na následující podmínka: H Zx4 > H Zx1 kde H je úrove hladiny podzemní vody v [m n.m.] v uvedeném objektu Zx zastupuje ozna ení skupiny vrt ZA až ZS, (v abecedním po ádku chybí pouze skupiny ZG a ZQ ), Zx1 zastupuje nejm l í ze skupiny vrt, s ozna ením 1 Zx4 zastupuje nejhlubší ze skupiny vrt, s ozna ením 4, nebo 3 Tj. piezometrická úrove hladiny v nejhlubším vrtu skupiny (cca m pod terénem) musí být vždy zachována vyšší než v nejm l ím vrtu téže skupiny. V první fázi je nutné splnit bod 11 viz níže Zabezpe it nejmén 1x m sí n kontrolu dodržení podmínky (bod 5.8) zachování vztlakového režimu v následujících dvojicích objekt : ZR-1 / ZR- 3, ZM-1 / ZM-3 a ZD-1 / ZD-4 (m ené v rámci viz tabulka 2). Pokud dojde k porušení uvedené podmínky ve kterékoliv ze t í vyjmenovaných dvojic objekt doporu ujeme operativn snížit odb ry podzemní vody na minimální možný odb r, p ípadn odb r zcela zastavit až do obnovení platnosti uvedené podmínky Zajistit 1x ro n zpracování hodnocení úrovní hladin podzemních vod a vertikálních tlakových rozdíl v prostoru celé zájmové oblasti. V p ípad zjišt ní výrazn negativního vývoje ve vztahu k EVL a PR (zp sobeného odb ry samými, nebo p irozenými klimatickými oscilacemi), doporu ujeme v rámci tohoto hodnocení aktuáln posoudit, do jaké míry m že p ípadné omezení, nebo zastavení trvalých odb r negativní vývoj ovlivnit Povinnost zabezpe ení a udržování hydraulické funkce piezometrických skupin Z. V první fázi bude nutné ov it hloubku a perforaci objekt v etn p ípadných následných technických prací (vy išt ní, pop ípad realizace nového objektu) Dodržení institutu minimální hladiny podzemních vod v piezometru ZM1 na úrovni m n.m x ro n doporu ujeme provád t aktualizaci a p ehodnocování: a) institutu / institut minimálních hladin (v etn p ípadného stanovení nových objekt ), b) institut minimálních pr tok (v etn p ípadného stanovení nových objekt ), c) výb ru a umíst ní profil (podle tabulky 3), d) výb ru sledovaných objekt (podle tabulky 2), e) objekt sledování vztlakového režimu (viz bod 5.9) na základ nov získaných dat s cílem minimalizace dopad jímaní podzemní vody na EVL a PR.