Dynamika hydrologického režimu v pramenných oblastech vodních tok

Transkript

1 Dynamika hydrologického režimu v pramenných oblastech vodních tok JAN KOCUM, BOHUMÍR JANSKÝ V rámci projektu VaV SM/2/57/05 Dlouhodobé zm ny po í ních ekosystém v nivách tok postižených extrémními záplavami je na kated e fyzické geografie a geoekologie P írodov decké fakulty Univerzity Karlovy ešen díl í úkol analyzující odtokový režim v pramenných oblastech povodí. V centru pozornosti se objevuje zejména hydrologická funkce zdejších rašeliniš (horských vrchoviš ). Otázka vlivu rašeliniš na odtokový proces, p edevším pak vlivu revitaliza ních opat ení rašeliništních lokalit na hydrologický režim tok, které je odvod ují, není p es adu tuzemských i zahrani ních projekt a mnohé spory vedené v odborných kruzích doposud uspokojiv vy ešena. Tzv. houbová teorie, která byla v domácí i sv tové literatu e uznávána p ibližn do 60. let 20. století, p edpokládala, že rašeliništ zadržují vodu p i vysokých srážkách (povod ových pr tocích), a naopak v období sucha pr toky nadlepšují, a podílejí se tak na vyrovnávání odtoku. Od 70. let 20. stol. se objevují práce, které reten ní funkci rašeliniš zpochyb ují a za jedinou možnost zvýšení jejich reten ní kapacity doporu ují snížení hladiny podzemní vody pomocí odvodn ní. Tyto meliora ní zásahy byly poté provedeny v ad horských oblastí na území eské republiky. Problematika odvodn ní, resp. hrazení p vodních meliora ních kanál odvod ujících rašeliništ, se od té doby stala vd nou p dou širokých diskusí v rámci zahrani ní i tuzemské odborné literatury (Conway, Millar, 1960, Burke, 1967, MacDonald, 1973, Moklyak et al., 1975, Baird, 1997, Holden et al., 2001, etc.). Podrobnou rešerši literatury reprezentující oba názorové póly provedl Holden et al. (2004). V souvislosti s výskytem katastrofálních povodní v povodí Odry a Moravy v roce 1997 a v povodí Labe v letech 2002 a 2006 se objevuje naléhavá pot eba ešení širokého komplexu otázek protipovod ové ochrany, a to nejen klasickými inženýrskými metodami (stavba p ehradních nádrží, úpravy koryt tok, výstavba ochranných hrází), ale i netradi ními postupy. V pop edí zájmu spole nosti se objevuje nová strategie protipovod ové ochrany zam ená na postupné zvyšování reten ní kapacity povodí. Na tom se dnes již shodují jak badatelé p írodov dného, tak technického zam ení. K dosažení tohoto cíle vedou rozmanité postupy, které souvisí se sou asným i budoucím využíváním krajiny. P irozený odtokový proces je ovliv ován lov kem již u samého jeho zrodu, tedy v pramenných oblastech tok. Jedná se p edevším o hospoda ení na zem d lské a lesní p d, které m že zásadním zp sobem modifikovat mechanismus odtoku vody z krajiny. Protipovod ová opat ení mají svá specifika v pramenných oblastech, na st edních a dolních tocích. Cílem naší práce je realizace tzv. integrované protipovod ové ochrany, která se m že uplatnit p edevším v horních a st edních ástech povodí, kde lze realizovat etné postupy související se zpomalováním odtoku a zvyšováním retence vody v území. Výsledky našeho výzkumu by m ly být využity p i realizaci konkrétních efektivních opat ení protipovod ové ochrany, a to ve spolupráci se státními podniky Povodí, organizacemi místní správy, státním podnikem Lesy eské republiky, pop ípad managementy národních park i chrán ných krajinných oblastí. 72

2 DYNAMIKA HYDROLOGICKÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOK 1 Materiál a metody K posouzení vlivu horských vrchoviš na režim odtoku bylo jako zájmová oblast zvoleno horské povodí v pramenné oblasti dvou hlavních zdrojnic Otavy - Vydry a K emelné. Za ú elem zvýšení reten ního potenciálu jejich povodí v etn p ítok je pot eba kvalifikovan posoudit význam n kterých opat ení, která v sou asné dob provádí vedení Národního parku Šumava (dále jen NP Šumava) v souvislosti s hrazením p vodních meliora ních kanál. Vliv rašeliništních lokalit na odtokový proces a další hydrografické a klimatické charakteristiky je posuzován detailním porovnáním odtokových režim v povodích s rozdílným pom rem zrašelin ných a rašeliništních p d. Povodí Vydry p itom reprezentuje oblast s velmi významným podílem rašeliniš, v povodí eky K emelné je výskyt rašeliništních lokalit významn sporadi t jší (27%, resp. 5% zastoupení zrašelin ných a rašeliništních p d v povodí). Záv rovým profilem studovaného území je Otava-Rejštejn ( , plocha povodí 336,5 km 2 (GIS vrstvy VÚV), dlouhodobý pr m rný pr tok Q a =7,56 m 3.s -1 (data HMÚ). Obrázek 1 Lokalizace zájmových povodí Vydry po státní profil Modrava a K emelné po státní profil Stod lky. P ed více než t iceti lety byly v rámci studie Hydrometeorologického ústavu v Praze (Ferda, Hladný, Bubení ková, Pešek, 1971) p edloženy první výsledky týkající se hydrologické funkce rašeliniš. V této studii se doporu uje odvodn ní a zkulturn ní rašeliniš vzhledem k tomu, že dojde ke zlepšení jejich hydrologické funkce. V souladu se záv ry z domácí i sv tové literatury se konstatuje, že takto mohou být výrazn sníženy maximální odtoky vody v d sledku poklesu hladiny podzemní vody a tudíž zv tšení mocnosti povrchové reten ní vrstvy rašeliništ. Poukazuje se p itom i na další pozitivní vlivy, jako je zvýšení p ír stk lesních porost na odvodn ných plochách (Vidal, Schuch, 1963, Huikari, 1963, Robertson, Nicholsen, Hughes, 1963). Tato studie je doposud poslední prací zabývající se odtokovým režimem a chemismem vod v povodí horní Otavy se zam ením na výskyt rašeliniš. 73

3 Po více než t iceti letech byla problematika významu horských vrchoviš z hlediska hydrologického znovu otev ena. V roce 2003 bylo v povodí horní Otavy zapo ato s detailním výzkumem organogenních jezer (šumavských slatí). Bylo provedeno geodetické mapování jejich p dorysu, zhotoveny batymetrické mapy sledovaných jezer (doposud asi 35 lokalit), dále byly sledovány základních charakteristiky fyzikálních vlastností a chemického složení jejich vod. Koncem roku 2005 bylo zapo ato s postupným shromaž ováním veškerých vstupních dat a podklad (odborná literatura zabývající se hydrologií horských oblastí, historické mapy z 1., 2. a 3. vojenského mapování, digitální topografické podklady, Základní mapy eské republiky 1 : , podklady landuse, letecké a satelitní snímky, data z registru rašeliništních lokalit ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany p dy v Praze, data o vegeta ním pokryvu, hydrologické a klimatické asové ady, dostupná data o jakosti vod). Byl zahájen d kladný monitoring hydrologického režimu Vydry, K emelné a jejich p ítok. Výrazn lepší podmínky pro posouzení hydrologického významu rašeliništních lokalit v sou asné dob souvisí s lepší p ístupností území, prodloužením asových ad pozorování, ale i s využitím moderních metod a p ístroj. Vytipované profily v povodí horní Otavy byly v jarním období roku 2006 za ú elem zahájení hydrologických pozorování osazeny šesti vodo etnými lat mi (ústí Roklanského, Modravského a Filipohu ského potoka, Vchynicko-tetovský plavební kanál Rechle, K emelná nad ústím Prášilského potoka, Prášilský potok nad ústím do K emelné). V t chto profilech byl do nedávné doby pravideln v jednodenním intervalu (b hem jarního tání dvakrát denn ) ode ítán vodní stav místními pozorovateli. Vodo ty byly od letních m síc toho roku postupn nahrazeny automatickými m ícími za ízeními pracujícími na principu ultrazvuku i hydrostatického tlaku s datalogery pro kontinuální sledování výšky hladin tok. V sou asné dob se ve studované oblasti nachází celkem 10 hladinom r (6 v povodí Vydry, 4 v povodí K emelné; obr. 1 a 3). V daných profilech s instalovanými m ícími za ízeními pro monitoring výšky hladiny jsou pravideln provád na m ení pr tok hydrometrickou vrtulí za ú elem p esného vykreslení konzump ních k ivek. Navíc se do konce roku 2007 po ítá s instalací zhruba dalších dvou p ístroj v horní ásti povodí Vydry v profilech umíst ných t sn pod vyúst ním tok ze zdejších rašeliništních lokalit. Krom práce s daty z vlastních m ících stanic probíhá rovn ž analýza dat z profil eského hydrometeorologického ústavu (dále jen HMÚ). Ve studovaném povodí jsou využity ty i limnigrafické stanice, které jsou sou ástí základní sít vodom rných stanic HMÚ (Otava-Rejštejn, K emelná-stod lky, Vydra-Modrava, Hamerský potok-antýgl) a dva profily spravované skupinou EZ (Vchynicko-tetovský plavební kanál- Rechle a Mechov). Krom toho byly postupn v horní ásti povodí Vydry (Rokytka; m í od s výjimkou dvou m síc v zimním období) a K emelné (Zh ecký potok; m í od ) nainstalovány dva lunkové srážkom ry m ící v intervalu 10 minut úhrn srážek (obr. 1 a 3). Z technických d vod není ve zmín ných profilech možné m it úhrn sn hových srážek b hem zimního období. V první ásti roku 2008 je ve vytipované lokalit v plánu umíst ní meteorologické stanice v etn srážkom ru na monitoring sn hových úhrn. V zájmovém území probíhá t sná spolupráce s NP Šumava a dalšími institucemi, které jsou v oblasti zainteresovány ešením rozmanitých odborných témat. Jak už bylo zmín no výše, ke kontinuálnímu monitoringu výšky hladin tok jsou používána automatická m ící za ízení. Jedná se o m ící sestavy od eskobud jovické firmy Fiedler-Mágr skládající se z registra ní a ídící jednotky typu M4016, ultrazvukového nebo tlakového sníma e a GSM modulu pro telemetrický p enos dat sítí GPRS. P ístroje provádí kontinuální m ení v intervalu 10 minut s p esností na 1 mm. Výhoda hladinom r spo ívá p edevším v tom, že si jejich provozem tvo íme vlastní unikátní databanku, což pramení v jistou nezávislost na datech jiných institucí. P enos dat pomocí GSM modulu v intervalu 1 den nebo i kratším v závislosti na pr b hu nastalé hydrologické situace umož uje její operativní ešení a rovn ž kontrolu funk nosti celých m ících sestav. 74

4 DYNAMIKA HYDROLOGICKÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOK V únoru roku 2007 byla v reprezentativních povodích provedena analýza sn hových pom r jakožto velmi významného prvku srážko-odtokového procesu v pramenných oblastech eských tok. Monitoring výšky sn hové pokrývky a vodní hodnoty sn hu je provád n bodovými m eními s ur itým prostorovým rozložením s p ihlédnutím k nadmo ské výšce, expozici, sklonu svahu a hustot a druhové skladb vegeta ního krytu. Získaná data jsou poté digitalizována a v prost edí GIS (ArcMap, MapInfo, Surfer) vhodnými metodami interpolována tak, aby bylo možné posoudit plošné rozložení sn hových zásob. Informace o dynamice ukládání se získávají na podklad více m ení b hem zimní sezóny. M ení výšky a vodní hodnoty sn hu je zajišt no sn hovým hustom rem SM a p esná poloha a nadmo ská výška m rných bod je stanovována pomocí GPS60, GPS60CS, GPS60CSx a GPS Leica. 2 Výsledky 2.1 Analýza režimu odtoku St žejní ástí tohoto díl ího úkolu je zhodnocení hydrologického režimu v pramenné oblasti povodí horní Otavy v etn posouzení rozmanitých opat ení pro zvýšení jejího reten ního potenciálu a porovnání variability odtoku ve vytipovaných povodích ve vztahu ke stupni jejich zrašelin ní. Za tímto ú elem je provád no zhodnocení a porovnání variability odtoku jednak v povodích Vydry a K emelné po jejich nejníže položené státní profily s relativn dlouhými asovými adami, a jednak v modelových díl ích povodích s výrazn odlišným zastoupením zrašelin ných a rašeliništních p d Variabilita odtoku v povodí Vydry a K emelné Pro porovnání hydrologického režimu v povodích dvou hlavních zdrojnic Otavy, Vydry a K emelné, z hlediska variability odtoku v závislosti na stupni zrašelin ní, jsou použita data o pr m rných denních pr tocích v limnigrafických stanicích, které jsou sou ástí základní sít vodom rných stanic HMÚ. Jedná se o profily Vydra-Modrava (plocha povodí 90,17 km 2 (GIS vrstvy VÚV), 3,483 m 3.s -1 (data HMÚ), podíl zrašelin ných a rašeliništních p d 38% (Ferda, Hladný, Bubení ková, Pešek, 1971)) a K emelná- Stod lky (134,11 km 2, 3,722 m 3.s -1, 5%) (obr. 1). Vzhledem k faktu, že asové ady ve sledovaných profilech nejsou stejn dlouhé, je hodnocen asový úsek, b hem kterého byla ob limnigrafická za ízení v provozu. Analyzováno tedy bylo období (období pozorování v profilu K emelná- Stod lky). Tabulka 1 Charakteristiky variability odtoku v profilech Vydra-Modrava a K emelná-stod lky ( ). profil Vydra-Modrava K emelná-stod lky plocha povodí [km 2 ] 90,17 134,11 dlouhodobý pr m rný pr tok [m 3.s -1 ] 3,483 3,722 minimální pr m rný denní pr tok [m 3.s -1 ] 0,76 0,88 maximální pr m rný denní pr tok [m 3.s -1 ] 55,1 64,6 specifický odtok [l/s/km 2 ] 38,5 27,8 min. specifický odtok [l/s/km 2 ] 8,5 6,6 max. specifický odtok [l/s/km 2 ] ro ní objem odtoku [km 3 ] 0,1098 0,1174 odtoková výška [mm] Medián 2,03 2,41 Rozptyl 15,86 15,15 pr m rná odchylka od st ední hodnoty 2,471 2,405 sm rodatná odchylka 3,982 3,893 decilová odchylka D (Q d ) 0,601 0,502 varia ní koeficient Cv (Q d ) 1,143 1,046 varia ní koeficient Cm (Q m ) 0,421 0,392 koeficient variability Kr (Q m ) 5,048 3,686 75

5 Toto relativně krátké období se může jevit jako nereprezentativní, nicméně byly zde provedeny základní statistické analýzy časových řad denních, měsíčních a ročních průtoků a odtok byl na základě jeho variability graficky definován z hlediska denních a měsíčních průtoků (obr. 2) a popsán charakteristikami uvedenými v tab. 1. Na podkladě těchto výstupů lze usoudit, že variabilita odtoku z hlediska průměrných denních a měsíčních průtoků se jeví mírně vyšší v případě profilu Vydra-Modrava. Tento fakt dokládá především koeficient K r používaný pro hodnocení odtoku z hlediska variability měsíčních průtoků. Větší rozkolísanost odtoku je tedy popsána v profilu uzavírajícím povodí s významnější mírou zrašelinění. To je patrné už porovnáním hodnot poměru maximálního (duben) a minimálního (prosinec) průměrného měsíčního průtoku ve sledovaných profilech, které dosahují 3,83 v profilu Vydra-Modrava, resp. 3,35 v profilu Křemelná-Stodůlky. Obrázek 2 Vývoj dlouhodobých průměrných denních a měsíčních průtoků v profilech Vydra-Modrava a Křemelná-Stodůlky ( ) Variabilita odtoku v experimentálních povodích Vdůsledku dosavadní krátké doby sledování fluktuace vodního stavu toků pomocí automatických hladinoměrů jsou k dispozici jen dílčí výsledky. Ukázka jednoho z výstupů z ultrazvukového hladinoměru a člunkového srážkoměru je prezentována v grafu na obr. 5. Jedná se o kolísání průtoku Rokytky (levostranný přítok Roklanského potoka, povodí Vydry) v závislosti na úhrnu srážek v období Velmi zřetelně se zde jeví významné navýšení průtoků během jarního období vdůsledku procesu tání sněhové pokrývky v povodí. Markantní kolísání odtoku (mezi 0,2 a 0,5 m 3.s -1 ) bylo přitom zaznamenáno i v rámci dne. Za účelem posouzení vlivu rašeliništních lokalit na variabilitu odtokového režimu byla v zájmovém povodí horní Otavy vytipována dvě dílčí povodí s velmi rozdílným zastoupením zrašeliněných a rašeliništních půd. V horní části povodí Rokytky (cca 55% zastoupení) uzavřené profilem s instalovaným hladinoměrem se nachází rozsáhlý komplex tzv. Rokyteckých slatí, v pramenné oblasti Křemelné, v povodí Zhůřeckého potoka (cca 6% zastoupení) je výskyt rašelinných ložisek mnohem sporadičtější (obr. 3). Z grafu na obr. 4 je zřetelně patrná poněkud vyšší míra rozkolísanosti odtoku v případě profilu na Rokytce. Variabilita odtoku je přitom kromě absolutní hodnoty kulminace definována především četností výskytu kulminačních průtoků. Rozdílná vodnost toků ve sledovaných profilech je v grafu zohledněna použitím poměru Q/Q p,přičemž Q je okamžitý desetiminutový průtok a Q p je aritmetický průměr zřady desetiminutových průtoků za celé sledované období. 76

6 DYNAMIKA HYDROLOGICKÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOK Obrázek 3 Lokalizace m rných profil (automatické ultrazvukové hladinom ry, vodo etné lat ) a srážkom r P F UK a vodom rných stanic spravovaných HMÚ v povodí horní Otavy. Zvýrazn na jsou experimentální povodí. Podrobným rozborem vzestupných a poklesových fází odtoku, konkrétn analýzou reakce odtoku na p í innou srážku (doba mezi výskytem max. desetiminutového úhrnu srážek a odpovídajícím kulmina ním pr tokem) b hem n kolika srážkových situací v rámci sledovaného období, bylo zjišt no významn jší zpožd ní kulminace odtoku v profilu Zh eckého potoka (cca 4:40 hod.) oproti profilu Rokytky (cca 3:20 hod.), tedy vyšší schopnost retence vody v povodí s výrazn nižším zastoupením rašeliniš. Uvedená tvrzení ovšem vyžadují mnohem siln jší oporu ve smyslu delší asové ady dat a detailních analýz v tšího po tu zejména extrémních srážkových situací. 77

7 Q/Q p Zh ecký potok Rokytka Obrázek 4 Porovnání variability odtoku ze dvou povodí s rozdílným zastoupením zrašelin ných a rašeliništních p d (Rokytka, Zh ecký potok) v období ,8 1,6 5 1,4 úhrn srážek [mm] ,2 1,0 0,8 0,6 pr tok [m 3 /s] 1 0,4 0, ,0 úhrn srážek pr tok Obrázek 5 Ukázka díl ího výstupu z automatického ultrazvukového hladinom ru a lunkového srážkom ru reakce odtoku na p í innou srážku v profilu Rokytka (levostranný p ítok Roklanského potoka, povodí Vydry) v období (v období byl srážkom r mimo provoz). 78

8 DYNAMIKA HYDROLOGICKÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOK Obrázek 6 Rozložení výšky sn hové pokrývky (naho e) a vodní hodnoty sn hu (dole) v povodí Pta ího potoka (pravostranný p ítok Modravského potoka, povodí Vydry) (zhotovil M. Jení ek). 2.2 Analýza sn hových pom r Sn hové pom ry v povodí, jak již bylo zmín no, jsou velmi d ležitým fenoménem v pramenných oblastech našich horských tok. Jejich detailní analýza je nezbytným podkladem pro korektní posouzení tvorby odtoku v t chto územích a pro v rné zakomponování tohoto špatn kvantifikovatelného prvku do modelování hydrologických proces. V únoru roku 2007 byly ve vytipovaných reprezentativních povodích provedeny tra ové a plošné sn hom rné snímky. První zpracované výsledky ukazují rozložení výšky sn hové pokrývky a vodní hodnoty sn hu na p íkladu povodí Pta ího potoka, pravostranného p ítoku Modravského potoka (zdrojnice eky Vydry; obr. 6). V povodí o rozloze 4,063 km 2 bylo provedeno 44 bodových m ení, což odpovídá p ibližn hustot m ení 11 bod /km 2 plochy. Zm ená data ukazují na vysokou variabilitu sn hových zásob v závislosti na nadmo ské výšce. Zatímco v nejnižší ásti povodí (cca 1100 m n. m.) dosahovala výška sn hové pokrývky hodnot kolem 30 cm, v nejvyšších 79

9 ástech povodí (1330 m n. m.) to bylo až 90 cm. Stanice HMÚ Churá ov (1118 m n. m.) m ila v období, kdy byly terénní práce uskute n ny, hodnoty kolem 30 cm sn hu. Uvedená situace byla pro zimu 2006/2007 p ízna ná. Spodní hranice výskytu sn hové pokrývky kolísala mezi 800 a 900 m n. m. (v t chto ástech dosahovala nízkých hodnot), zhruba nad 1100 m n. m. již nedocházelo k oblevám a sníh se zde nep etržit akumuloval. Zimní období 2006/2007 bylo ovšem z hlediska sn hových zásob velmi podpr m rné, a proto nevhodné k podrobným analýzám a kvalifikovaným záv r m. Z tohoto d vodu se v následujícím zimním období, p edevším pak b hem procesu tání sn hové pokrývky v jarních m sících, po ítá s pokra ováním detailního terénního pr zkumu a monitoringu dynamiky jejího vývoje a kvalitativních vlastností. 3 Záv r Všechny otázky související s rozmanitými možnostmi a opat eními pro zvýšení reten ní kapacity v pramenných oblastech tok by m ly být posouzeny na základ kvalifikované diskuze odborník r zného zam ení vzhledem k cíl m a prioritám, které mají význam nadregionální, místní i lokální (nap. Bu ek 1998, Knapp 2000, Kolejka, 2003). Výsledkem takové diskuze by mohlo být nap. zavád ní vhodných krajinných prvk, resp. postupné p etvá ení skladby využití ploch s rozmanitou funkcí v protipovod ové ochran (Ková, Skleni ka a K ovák, 2002). To se ovšem netýká území p írodních a národních p írodních rezervací, která je t eba ponechat bez jakýchkoliv zásah lov ka. Dosavadní získané výsledky z automatických hladinom r nainstalovaných v zájmovém povodí horní Otavy nás p esv d ily o tom, že tímto zp sobem získaná data umožní velmi detailní posouzení hydrologické funkce rašeliniš. Zejména se jedná o vzájemné porovnání t ch ástí povodí, kde prob hla revitaliza ní opat ení NP Šumava, resp. ostatních územích, kde byly v 70. letech 20. stol. provedeny meliora ní úpravy horských vrchoviš. Kontinuální záznamy vodních stav a odpovídajících hodnot pr tok poskytují vynikající datovou základnu pro podrobné analýzy vzestupných a sestupných fází povod ových vln, resp. posouzení vlivu rašeliniš na odtokový proces v suchých obdobích. Kvalifikované záv ry z terénního výzkumu bude možné formulovat až po analýze delší asové ady dat, nicmén díl í výstupy z dosavadních rozbor celkem p esv d iv ukazují na výrazn jší variabilitu odtoku v profilu uzavírajícím povodí s velmi významným zastoupením rašeliniš p edevším v souvislosti s vyšší frekvencí kulmina ních pr tok ( peakflows ). Negativní vliv rašeliništních lokalit na odtokový režim v pramenných oblastech tok byl rovn ž potvrzen detailním rozborem a porovnáním reakce odtoku na p í inný úhrn srážek v obou sledovaných povodích. Delší doba reakce poukazující na významn jší zadržení p í inné srážky v povodí byla pozorována v p ípad povodí s menším zastoupením zrašelin ných a rašeliništních p d. Díl ích výsledk bylo dosaženo rovn ž v p ípad analýzy sn hových pom r v reprezentativních povodích vytipovaných v rámci zájmového území. Získaná data v podob grafických výstup ukazují na vysokou variabilitu sn hových zásob v závislosti na nadmo ské výšce. Problematika hydrologické funkce horských vrchoviš závisí na mnoha faktorech, p edevším typu rašeliništ, jeho zdravotním stavu a mí e antropogenního ovlivn ní. Hodláme se proto nadále zabývat hodnocením jejich hydrologického režimu a posouzením vlivu vybraných fyzicko-geografických faktor. V sou asné dob je rovn ž v nován široký prostor zjišt ní vlivu revitaliza ních opat ení rašeliništních lokalit na jejich režim odtoku. Krom zvážení procesu hrazení koryt p vodních meliora ních rýh se zabýváme rovn ž zhodnocením možnosti obnovy, pop ípad efektivnosti využití n kdejších akumula ních nádrží (tzv. klauz ), které by mohly plnit nap. funkci suchých poldr. 80

10 DYNAMIKA HYDROLOGICKÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOK 4 Literatura Baird, A. J. (1997): Field estimation of macropore functioning and surface hydraulic conductivity in a fen peat. Hydrological Processes 11, s Bu ek, A. et al. (1998): Analýza povod ových událostí v ekologických souvislostech. Unie pro eku Moravu, Brno, 81 s. Burke, W. (1967): Principles of drainage with special reference to peat. Irish Forestry 24, s Conway, V. M., Millar, A. (1960): The hydrology of some small peat-covered catchments in the northern Pennines. Journal of the Institute of Water Engineers 14, s Ferda, J. (1960): Hydrologický význam horských vrchovištních rašeliniš. Sborník SAZV Lesnictví,. 10, Praha, s Ferda, J. (1963): Hydrologický význam rašeliniš. Vodní hospodá ství,. 5, Praha, s Ferda, J., Hladný, J., Bubení ková, L., Pešek, J. (1971): Odtokový režim a chemismus vod v povodí Horní Otavy se zam ením na výskyt rašeliniš. Sborník prací HMÚ, sv. 17, HMÚ, Praha, s Fiala, L., Sláde ková, A. (1961): Jakost vody v údolní p ehrad Fláje v prvém roce napoušt ní. Vodní hospodá ství, r. 11,. 5, s Holden, J., Burt, T. P. and Cox, N. J. (2001): Macroporosity and infiltration in blanket peat: the implications of tension disc infiltrometer measurements. Hydrological Processes 15, s Holden, J., Chapman, P. J., Labadz, J. C. (2004): Artificial drainage of peatlands: hydrological and hydrochemical process and wetland restoration. Progress in Physical Geography 28,1, s Hruška, J. et al. (1996): Role of organic solutes in the chemistry of acid-impacted bog waters of the western Czech Republic. Water resources research, 32 (9), s Hruška, J. et al. (1999): Buffering processes in a boreal dissolved organic karbon rich stream during experimental acidification. Environmental Pollution, 106, s Huikari, O. (1963): Uber den Einfluss der Grabenabstande auf den Wasserhaushalt der Torfboden in Sphagnum-Mooren, Verdunstung und Abfluss des Wassers. Ref. Intern. Torfkongress, Leningrad. Janský, B. (2006): Water Retention in River Basins, AUC Gleographica, 38,. 2, s Janský, B., Kocum, J. (2007a): Hydrologická funkce rašeliniš. In: Langhammer, J. (Ed.), Zm ny v krajin a povod ové riziko. Sborník p ísp vk seminá e Povodn a zm ny v krajin. P F UK a MŽP R, Praha, s Janský, B., Kocum, J. (2007b): Reten ní potenciál v pramenných oblastech tok. In: Langhammer, J. (Ed.), Povodn a zm ny v krajin. MŽP R a P F UK, Praha, s Knapp, R. (2000): Protipovod ová ochrana. Zátopová území ek Moravy a Be vy. Geoinfo, 7,. 6, s Kocum, J., Janský, B. (2007): Retention potential in river headstream areas. Sborník p ísp vk mezinárodního kurzu UNESCO Ecohydrological Approaches to Wise Use, Restoration, Management and Conservation of Wetlands. T ebo, s Kolejka, J. (2003): Geoekologické aspekty zmír ování povod ových škod. Geografie Sborník GS, ro. 108,. 1, Praha, s Kolektiv HMÚ (1970): Hydrologické pom ry SSR III. HMÚ, Praha, 305 s. Ková, P., Skleni ka, P., K ovák, F. (2002): Vliv zm n užívání krajiny na její ekologickou stabilitu a vodní režim. In.: Extrémní hydrologické jevy v povodích. VUT a VVS, Praha, s Macoun, Z. (1997): Možnosti protipovod ové ochrany v horských oblastech. In.: Povodn a krajina 97. ICID-CIID, Brno, s Ma an, B., Lhota, O. (1953): Mikroklima a povrchové odtoky na rašeliništi a v lese. Sb. SAZV Lesnictví. 1,. B., r

11 Ma an, B., Lhota, O. (1955): P ísp vek k hydrologickému významu rašeliniš. Sb. SAZV Lesnictví. 1. McDonald, A. (1973): Some views on the effects of peat drainage. Scottish Forestry 27, s Moklyak, V. I., Kubyshkin, G. P. and Karkutsiev, G. N. (1975): The effect of drainage works on streamflow. Hydrology of marsh-ridden areas, Proceedings of the Minsk symposium, June IAHS Studies and Reports in Hydrology, 19. Paris: Unesco Press, s Novák, M. (1955): Huminové vody ve vodách údolních nádrží. Vodní hospodá ství. 4, s Novák, M. (1959): Výzkum kvality vody v údolní nádrži Lipno. Vodní hospodá ství, r. 9,. 9, s Onderíková, V., Št rbová, A. (1956): Prispevok k biologii a chemizmu Oravskej nádrže. Vodní hospodá ství, r. 6,. 2, s Oulehle, F., Janský, B. (2003): Limnologie a hydrochemismus v NPR Rejvíz. In.: Jezera eské republiky (Sou asný stav geografického výzkumu). Monografie na P FUK Praha, s Robertson, R. A., Nicholsen, I. A., Hughes, R. (1963): Studien uber den Abfluss eines Moores. Ref. Intern. Torfkongress, Leningrad. íha, V. (1938): Jiho eské rašeliny, jejich vztah k lesu a okolí. Sborník MAP, ro. 12, Praha. Schreiber, H. (1927): Moorkunde. Parey, Berlin. Sitenský, F. (1886): O rašelinách eských. Archiv pro p írodov dné prozkoumání ech. Praha. Vidal, H., Schuch, M. (1963): Ergebnisse vergleichender Abfluss und Grundwasserbeobachtungen auf einer unberuhrten bzw. kultivierten Hochmoorflache in den sudlichen Chiemseemooren im Abflussjahr Bayer. Landw. Jahrbuch 40, H. 6, s