Část šestá: Dopravní infrastruktura

Transkript

1 Část šestá: Dopravní infrastruktura Silniční síť Článek 204 Systém pozemních komunikací (1) Koncepce systému pozemních komunikací (dále jen komunikační systém ) města je vyjádřena sítí komunikací s určitým dopravním významem v rozsahu vybrané komunikační sítě, jíž se rozumí nadřazená komunikační síť založená na radiálně okružním principu a městská uliční síť charakterizovaná různou mírou vyváženosti urbánního a dopravního významu. (2) Nadřazenou komunikační síť (NKS) tvoří pražský okruh se zaústěnými dálnicemi I. a II. Třídy a pozemní komunikace s celoměstským významem, Městský okruh a hlavní radiály. (3) Městskou uliční síť (MUS) tvoří sběrné komunikace městského významu a ostatní významné místní komunikace. (4) Seznam navrhovaných staveb pozemních komunikací je uveden v příloze č. 3 / 610 tohoto opatření. Článek 205 Nadřazená komunikační síť (1) Nadřazená komunikační síť v Praze je tvořena kapacitními komunikacemi dopravního významu prezentovanými dvěma okruhy a hlavními radiálami. V Metropolitním plánu je určena komunikacemi typu dálnice vně Pražského okruhu, Pražským okruhem a místními rychlostními komunikacemi hlavních radiál a Městského okruhu. (2) Okruhy tvoří vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh. (3) Na Pražský okruh jsou napojeny stávající dálnice I. třídy D1, D5, D8 a D11 a dálnice II. třídy D4, D6, D7 a D10. (4) Hlavní radiály Chodovská, Chuchelská, Radlická, Prosecká, Vysočanská a Štěrboholská jsou komunikace propojující Pražský a Městský okruh. (5) Pro záměr Břevnovské radiály je vymezena územní rezerva. (6) Metropolitní plán vymezuje napojení na navrhované úseky Pražského okruhu dálnic D8, D3 (na území regionu) a silnic I. třídy I/2 a I/12. (7) Z urbanistických nebo krajinných důvodů je možné překrytí vybraných úseků komunikací. Článek 206 Pražský okruh (1) Metropolitní plán vymezuje koridor stavby 511 Pražského okruhu (Silničního okruhu kolem Prahy) v úseku mezi napojením 91

2 v mimoúrovňové křižovatce (dále jen MÚK) na dálnici D1 a Běchovicemi v poloze mezi Kolovraty a Říčany, východně od Uhříněvsi a Dubče. (2) V úseku Horní Počernice Březiněves je trasa vymezena koridorem stavby 520 východně od Satalic, kolem východního okraje Vinoře, severně od Třeboradic a jižně od Březiněvsi. (3) V úseku Ruzyně Březiněves je trasa v úseku MÚK R7 MÚK Rybářka, stavba 518, vedena jižně od Přední Kopaniny a severně od Nebušic, dále jižně od Horoměřic na severní okraj Suchdola (MÚK s II/241). (4) Úsek pod Suchdolem mezi MÚK s II/241 a MÚK Rybářka je veden v tunelové trase. Součástí Pražského okruhu je také přivaděč Rybářka vedený převážně v tunelové trase oblastí Suchdola a Sedlece mezi západním předmostím Suchdolského mostu a komunikací Kamýckou. Koryto Vltavy přechází Pražský okruh mostem. (5) Na pravém břehu Vltavy pokračuje trasa stavbou 519 severně od Čimic a Zdib a do dálnice D8 je zaústěna v MÚK Březiněves. Součástí Pražského okruhu stavby 519 je Čimický přivaděč vymezený trasou v oblasti Čimic v úseku MÚK Pražský okruh Spořická. Článek 207 Městský okruh (1) Koncepce dostavby Městského okruhu je stanovena jako duální systém s využitím stávající infrastruktury území. Pro východní úsek Městského okruhu vymezuje Metropolitní plán dvě trasy východní vnější a západní vnitřní. (2) Východní trasa mezi MÚK Liberecká a MÚK Štěrboholská radiála je vedena ve stopě Průmyslového okruhu komunikacemi Kbelská a Průmyslová s tím, že je komunikace Kbelská v mezikřižovatkovém úseku Kolbenova Poděbradská navrhována jako částečně zahloubená včetně přestavby obou křižovatek Kbelská- Kolbenova a Kbelská-Poděbradská. (3) Západní trasa Městského okruhu Pelc-Tyrolka Rybníčky je stanovena pro směr od Pelc-Tyrolky k Balabence ve stopě ulice Povltavské, opačný směr od Balabenky k Pelc-Tyrolce je navržen v tunelové trase pod Bílou skálou. Úsek Balabenka Jarov je veden ve stopě komunikace Spojovací. Úsek Jarov Malešice je navržen v tunelové trase. V úseku Malešice Rybníčky je trasa vedená povrchově do MÚK Černokostelecká a dále do napojení na provozovaný úsek MO Štěrboholské radiály v MÚK Rybníčky. Článek 208 Hlavní radiály (1) Metropolitní plán v návrhu vymezuje koridor východního úseku stavby Radlická radiála mezi MÚK Bucharova a MÚK s Městským okruhem vedený podél severního okraje Jihozápadního Města, tunelovými úseky zástavbou Butovic a Jinonic v koridoru ulice Radlické a dále tunelem mezi Jinonicemi a Zlíchovem, kde se napojí na Městský okruh. 92

3 (2) Metropolitní plán vymezuje koridor územní rezervy pro stavbu Břevnovská radiála v úseku od Pražského okruhu u Řep územím mezi Řepy a Bílou Horou zčásti v tunelu, pokračuje přes Vypich, dále Břevnovem v koridoru ulice Patočkovy s napojením v MÚK Malovanka na Městský okruh. Článek 209 Městská uliční síť (1) Městská uliční síť sestává z místních sběrných komunikací (MS) městského významu funkční skupiny B MS I. třídy charakterizovaných výrazným podílem dopravní funkce, zpravidla zajišťují dopravní vazby na nadřazenou komunikační síť nebo vzájemná propojení mezi městskými čtvrtěmi a ostatních významných místních komunikací MS II. třídy,u nichž je převažující podíl dopravní funkce, ale stavební úpravou a začleněním do městské struktury se pozitivně podílí na tvorbě kvalitního veřejného prostoru a životního prostředí. (2) Pro účely snadnější orientace v celoměstské komunikační síti je území hlavního města rozděleno na geograficky vymezené soubory lokalit: a) Sever Prahy; tato oblast je na západě vymezená korytem Vltavy, na severu hranicí hlavního města s trasou Pražského okruhu, na jižní straně Vysočanskou radiálou a propojením městských tříd Kolbenova a Sokolovská až po úsek Městského okruhu Pelc Tyrolka Balabenka, b) Východ Prahy; tato oblast je vymezená Vysočanskou radiálou na severu, Štěrboholskou radiálou na jižní straně a trasou Městského okruhu v úseku Balabenka Rybníčky na straně západní a na východní straně hranicí hlavního města, c) Jihovýchod Prahy; tato oblast je vymezená Štěrboholskou radiálou (spojkou) a Chodovskou radiálou, na severozápadě Městským okruhem a Štěrboholskou spojkou, na východní straně hranicí hlavního města, d) Jih Prahy; tato oblast je vymezená řečištěm Vltavy na západní straně, Jižní spojkou Městského okruhu na severní straně, Chodovskou radiálou a jižní hranicí Prahy, e) Jihozápad Prahy; tato oblast je vymezená na východní straně řečištěm Vltavy, na severu stopou Radlické radiály, na jihozápadě hranicí hlavního města Prahy, f) Severozápad Prahy tato oblast Prahy je vymezená na východní straně trasou Městského okruhu a tokem Vltavy, na jihu stopou Radlické radiály, na severozápadě hranicí hlavního města Prahy a navrhovanou trasou Pražského okruhu, g) Oblast rozšířeného městského centra je vymezená po obvodě trasou Městského okruhu. Veřejná doprava Článek 210 Integrovaný systém (1) Koncepce veřejné hromadné dopravy je založena na integrovaném systému veřejné dopravy s přesahem do Středočeského kraje. 93

4 (2) Základem koncepce je provázaný systém tří kolejových trakcí metra, železnice a tramvají jako prostředků kapacitní kolejové dopravy. Doplňkovým systémem je autobusová doprava. Součástí integrovaného systému veřejné dopravy jsou parkoviště P+R, B+R a K+R 30, přívozy, lanové dráhy. (3) Stanovuje se podmínka preference systémů integrované veřejné dopravy, zkvalitňování propojenosti systémů a vytváření podmínek pro kombinaci různých druhů dopravy. Článek 211 Metro (1) Koncepce sítě metra je založena na principu samostatných tras jako otevřený systém umožňující jeho další rozvoj. Cílovou síť metra tvoří stávající trasy A, B, C a nová trasa D. (2) Vymezuje se koridor pro trasu D v rozsahu Depo Písnice Pankrác Náměstí Míru Náměstí Republiky. Jsou stanoveny stanice metra zařízení metra D: Depo Písnice, Písnice, Libuš, Nové Dvory, Nemocnice Krč, Nádraží Krč, Olbrachtova, Pankrác, Náměstí bratří Synků, Náměstí Míru, Hlavní Nádraží, Náměstí Republiky. (3) Vymezuje se územní rezerva pro další možný rozvoj trasy D v úseku Nové Dvory Poliklinika Modřany. (4) Pro stávající stanice metra Hradčanská, Staroměstská, Můstek (na trase B), Vltavská, Želivského jsou vymezeny druhé vestibuly. (5) Metropolitní plán předpokládá doplnění stanic metra bezbariérovými přístupy. (6) Jako provozně technické zázemí metra je kromě stávajících dep Kačerov, Hostivař a Zličín vymezeno nové depo Písnice. (7) Výčet navrhovaných staveb a vymezených územních rezerv je uveden v příloze č. 3 / 621 tohoto opatření. Článek 212 Tramvajová doprava (1) Koncepci tramvajové dopravy tvoří vymezená tramvajová síť, vůči současnému stavu rozšířená o nové úseky radiálních a tangenciálních tramvajových tratí a ploch pro tramvajovou dopravu. (2) Významnou součástí vymezené tramvajové sítě jsou tři nové tramvajové tangenty mimo centrum města. a) východní tramvajová tangenta (A.) je vymezena v trase Jižní Město Spořilov Vršovice Žižkov ve vazbě na stávající tramvajovou trať Žižkov Libeň Kobylisy, 30 P+R Parkoviště osobních vozidel individuální dopravy pro návazný přestup cestujících na prostředek veřejné dopravy B+R Místo pro uložení jízdních kol kombinované cyklistické dopravy s přestupem na prostředky návazné hromadné dopravy K+R Místo pro zastavení osobního vozidla sdílené dopravy umožňující přestup spolujezdce na prostředek návazné veřejné dopravy 94

5 b) jižní tramvajová tangenta (B.) je vymezena v trase Smíchov Dvorce Budějovická / Pankrác Michle, c) severní tramvajová tangenta (C.) je vymezena v trase Dejvice Podbaba Troja Bohnice Kobylisy. (3) Provozní zázemí pro tramvajovou dopravu tvoří stávající tramvajové vozovny Vokovice, Motol, Pankrác, Žižkov, Hloubětín, Kobylisy a vymezuje se nová vozovna Záběhlice při ulici Chodovské. Jako provozně-technické zázemí nejen pro tramvajovou dopravu je vymezen areál Ústředních dílen DP Praha a.s. v Malešicko- Hostivařské oblasti. (4) Výčet navrhovaných staveb a vymezených územních rezerv je uveden v příloze č. 3 / 622 tohoto opatření. Článek 213 Autobusová doprava (1) Koncepce autobusové dopravy zohledňuje všechny úrovně pravidelné linkové dopravy městskou, regionální (příměstskou), dálkovou a mezinárodní autobusovou dopravu. (2) Koncepce městské autobusové dopravy je založena na částečné redukci a nahrazení systémy kolejové dopravy. Městská autobusová doprava zajišťuje plošnou obsluhu území, návaznou dopravu k metru, železnici a tramvajové dopravě a tangenciální spojení s nižším zatížením. (3) Pro regionální dopravu v rámci integrovaného dopravního systému v Praze a Středočeském kraji stejně jako dálkovou linkovou dopravu jsou vymezeny sektorové terminály autobusové dopravy, umístěné v kontaktu s kolejovou dopravou a ve vazbě na významné komunikace zejména ve vnějším pásmu města. (4) Vedle stávajících sektorových terminálů Letňany, Černý Most, Depo Hostivař, Nádraží Holešovice, Bořislavka a Nádraží Veleslavín jsou vymezeny nové sektorové terminály Dlouhá Míle, Smíchovské nádraží u Dobříšské, Depo Písnice (metro D) Suchdol a Horní Měcholupy. U terminálů Opatov a Zličín se vytváří podmínky pro přestavbu těchto terminálů. (5) Provozní zázemí pro autobusovou dopravu tvoří stávající garáže Kačerov, Klíčov, Řepy a vymezuje se plocha pro nové garáže při Chodovské ulici u Spořilova jako náhrada za rušené garáže na Bohdalci. Provozně-technické zázemí pro autobusovou dopravu je i v areálu Ústředních dílen DP Praha, a. s., v Malešicko-hostivařské oblasti. (6) Pro mezinárodní autobusovou dopravu a vybrané dálkové vnitrostátní autobusové linky je vymezeno centrální autobusové nádraží Florenc. (7) Výčet navrhovaných staveb pro autobusovou dopravu a vymezených územních rezerv je uveden v viz příloze č. 3 / 623 tohoto opatření. 95

6 Článek 214 Záchytná parkoviště P+R (1) Jednotlivým parkovištím je přiřazena kapacita požadovaného počtu stání, která je stanovena jako minimální přípustná. V případě etapizace výstavby musí řešení umožňovat budoucí rozšíření kapacity na navržený cílový stav. (2) Systém záchytných parkovišť (garáží) P+R je zobrazen ve výkresu Z 02 a výčet staveb parkovišť P+R je uveden v příloze č. 3 / 624 tohoto opatření. Článek 215 Lanové dráhy (1) Vedle stávající lanové dráhy Újezd Petřín jsou vymezeny nové lanové dráhy Radlická Dívčí hrady a Podolí Kavčí hory, které budou součástí systému veřejné dopravy. (2) Nově navržené lanové dráhy jsou vymezeny osou jako propojení a nemají vymezený koridor. S ohledem na limitovanou podrobnost Metropolitního plánu je přípustné řešení i v upravené poloze za podmínky, že plnohodnotně splní nárok na požadované přímé propojení území s omezenou přímou dostupností a s výrazným výškovým rozdílem. (3) Výčet staveb lanových drah je uveden v příloze č. 3 / 625 tojoto opatření. Železniční doprava Článek 216 Železniční doprava (1) Koncepce železniční dopravy je založena na oddělení dálkové a regionální železniční dopravy, zvýšení kapacity a kvality dopravy na železničních tratích v železničním uzlu Praha (ŽUP) včetně nových železničních zastávek a stanic a zlepšení vybavení ŽUP. Součásti koncepce je systém vysokorychlostních tratí, zvýšení kapacity a kvality v centrální oblasti ŽUP a zvýšení kapacity a kvality na tratích zaústěných do ŽUP. (2) Tento systém zahrnuje stávající železniční tratě, tratě navržené k přestavbě a nové tratě. U všech tratí jsou vymezeny koridory proměnné šířky odpovídající jejich stávajícím i budoucím provozně-technickým nárokům. (3) Výčet všech navrhovaných staveb pro železniční dopravu je uveden v příloze č. 3 / 630 tohoto opatření. Článek 217 Rezervy pro vysokorychlostní tratě Vysokorychlostní tratě (rychlá spojení RS) jsou zaústěny do sítě konvenční železnice v ŽUP. Na území hl. m. Prahy jsou vymezeny následující koridory: 96

7 a) Jižní vstup Rychlého spojení: v úseku Praha-Zahradní město hranice hl. m. Prahy (M. Č. Kolovraty) je vymezen koridor územní rezervy pro novou trať, b) Západní vstup Rychlého spojení: v úseku Praha-Smíchov hranice hl. m. Prahy (M. Č. Řeporyje) včetně odbočné větve směr Praha-Krč a v úseku Praha-Radotín hranice hl. m. Prahy (M. Č. Praha 16) je variantně vymezen koridor územní rezervy pro novou trať, c) Severní vstup Rychlého spojení: v úseku kolejové křížení v oblasti Balabenky hranice hl. m. Prahy (M. Č. Březiněves) a v úseku Praha-Vysočany hranice hl. m. Prahy (M. Č. Čakovice) je variantně vymezen koridor územní rezervy pro novou trať, d) Východní vstup Rychlého spojení: v úseku Praha- Běchovice hranice hl. m. Prahy (M. Č. Praha 20) je vymezen koridor územní rezervy pro novou trať. Článek 218 Zvýšení kapacity a kvality v centrální oblasti ŽUP Pro účely zvýšení kapacity a kvality v centrální oblasti ŽUP je stanoveno zkapacitnění a rozšíření stávajících železničních tratí vymezení koridorů pro nové tratě a návrh nových železničních zastávek a stanic. V centrální oblasti ŽUP jsou navrženy následující úpravy v těchto úsecích: a) Praha Masarykovo nádraží Praha-Bubny: v úseku Praha Masarykovo nádraží Praha-Bubny je vymezen koridor pro přestavbu tratě, b) Praha Masarykovo nádraží Praha-Libeň/Praha-Vysočany: v úseku Praha Masarykovo nádraží odbočka Sluncová je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně nové železniční zastávky Praha-Karlín, c) Kolejové křížení Balabenka: je navržena plocha pro přestavbu kolejového rozvětvení a mimoúrovňového křížení železničních tratí včetně nových mostních konstrukcí. Dále je vymezen koridor pro přestavbu tratě v úseku Balabenka Praha-Vysočany, d) Praha-Holešovice Praha-Libeň: v tomto úseku je navržena nová železniční zastávka Praha-Libeň U Kříže, e) Praha-Libeň Praha-Hostivař: v tomto úseku je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně mimoúrovňového přesmyku této tratě a tratě Praha Kolín, nového tunelového řešení pod vrchem Tábor, doplnění druhé traťové koleje a nové železniční zastávky Praha-Depo Hostivař, f) Praha-Velká Chuchle Praha-Běchovice (jižní nákladní spojka): v úseku Praha-Velká Chuchle Praha-Malešice je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně doplnění druhé traťové koleje. Jsou zde navrženy nové železniční zastávky Praha-Spořilov, Praha-Jahodnice a Praha-Dolní Počernice jih. Dále je navržena nová železniční zastávka Praha-Braník zast. ve formě územní rezervy, g) Praha hl. n. Praha-Smíchov: v úseku jižní portál Vinohradských tunelů Praha-Smíchov je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně nové železniční zastávky Praha- Výtoň a nového řešení železničního mostu na Výtoni, 97

8 h) Nové spojení II: je vymezen koridor územní rezervy pro nové tratě v úsecích Praha-Smíchov Praha-Masarykovo nádraží viadukt a Praha-Karlín Praha-Vršovice včetně nových železničních zastávek/stanic Praha-Florenc, Praha- Opera, Praha-Karlovo náměstí a Praha-Nusle. Článek 219 Zvýšení kapacity a kvality tratí zaústěných do ŽUP Pro účely zvýšení kapacity a kvality železničních tratí zaústěných do ŽUP je stanoveno zkapacitnění a rozšíření stávajících železničních tratí a vymezení koridorů pro nové tratě a návrh nových železničních zastávek a stanic. Na těchto tratích jsou navrženy následující úpravy: a) Praha Kladno: v úseku Praha Bubny hranice hl. m. Prahy je vymezen koridor pro přestavbu tratě, v úseku Praha- Ruzyně Letiště Praha/Ruzyně (Letiště Václava Havla Praha) hranice hl. m. Prahy je vymezen koridor pro novou trať. Na těchto tratích jsou navrženy nové a přestavované železniční zastávky/stanice Praha-Bubny/Vltavská, Praha-Výstaviště, Praha-Dejvice/Hradčanská, Praha-Veleslavín, Praha-Liboc, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá Míle a Praha-Letiště Václava Havla, b) Praha Kralupy nad Vltavou: v úseku Praha-Bubny odbočka Stromovka je vymezen koridor pro přestavbu tratě, c) Praha Liberec: v úseku Praha-Vysočany hranice hl. m. Prahy (M. Č. Vinoř) je vymezen koridor územní rezervy pro novou trať. Tento koridor využívá částečně koridor Severního vstupu Rychlého spojení d) Praha Turnov: v úseku Praha Čakovice hranice hl. m. Prahy je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně nové železniční zastávky Praha-Třeboradice. Dále je navržena nová železniční zastávka Praha-Kbely Nouzov ve formě územní rezervy, e) Praha Nymburk: v úseku Praha-Vysočany hranice hl. m. Prahy je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně nové železniční zastávky Praha-Rajská zahrada, f) Praha Kolín: v úseku Praha-Libeň Praha-Běchovice je vymezen koridor pro přestavbu tratě, g) Praha Benešov (na území Prahy trať č. 221, součást koridoru C-E 551): v úseku jižní portál Vinohradských tunelů Praha-Hostivař je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně nových železničních zastávek/stanic Praha-Eden a Praha- Zahradní Město. V úseku Praha-Eden Praha-Zahradní město je trať vedena v nové stopě v prostoru bývalého seřaďovacího nádraží, h) Praha Čerčany/Dobříš: na této trati je navržena nová železniční zastávka Praha-Michle. V oblasti Komořan je vymezen koridor pro novou trať v posunuté stopě včetně posunuté železniční zastávky Praha-Komořany, i) Beroun Praha (trať č. 171, koridor C-E 40a je součástí III. tranzitního železničního koridoru): v úseku Praha-Smíchov hranice hl. m. Prahy je vymezen koridor pro přestavbu tratě včetně nových železničních zastávek Praha-Velká chuchle v posunuté poloze a Praha-Radotín sídliště, j) Praha Rudná u Prahy Beroun: je navržena nová železniční zastávka Praha-Zlíchov ve formě územní rezervy, 98

9 k) Praha Hostivice: jsou navrženy nové železniční zastávky Praha-Hlubočepy zast. a Praha-Konvářka. Dále je navržena nová železniční zastávka Praha-Jinonice v posunuté poloze. Článek 220 Zlepšení vybavení ŽUP (1) Pro účely zlepšení vybavení ŽUP je stanoven návrh nových city-logistických terminálů a návrh koridorů pro nové vlečky a zachování sítě stávajícího zavlečkování průmyslových oblastí, a to: a) vlečka spalovny Malešice: je navržen koridor pro novou vlečku v úseku Praha-Malešice areál spalovny Malešice (ZEVO), b) vlečka třídícího centra Řeporyje: je navržen koridor pro novou vlečku v úseku Praha-Řeporyje areál třídícího centra Řeporyje, c) vlečka logistického centra Horní Počernice; je navržen koridor pro novou vlečku v úseku Praha-Horní Počernice areál logistického centra Horní Počernice, d) city-logistický terminál Praha-Smíchov; je navržena plocha pro city-logistický terminál, e) city-logistický terminál Praha-Malešice; je navržena plocha pro city-logistický terminál včetně plochy územní rezervy pro jeho rozšíření. (2) Zřízení železniční zastávky a stanice, jakož i doplnění další traťové koleje v plochách s lineární strukturou je přípustné. Bezmotorová doprava Článek 221 Cyklistická doprava (1) Koncepce cyklistické dopravy se stanovuje v souladu se strukturou veřejných prostranství a strukturou komunikační sítě. V souladu s požadavky na prostorové poměry uspořádání pozemních komunikací s cyklistickou dopravou umožní prostupnost území pro bezpečnou cyklistickou dopravu. (2) Metropolitní plán vymezuje ve vhodných částech veřejných prostranství linie tras cyklistické infrastruktury. V nezastavěném území města a volné krajině jsou určeny pásy pro předpokládanou realizaci nezbytných/potřebných opatření stavebního i dopravněorganizačního charakteru, umožňující provoz cyklistů. (3) Nová cyklistická propojení jsou navržena v úsecích s výraznými nedostatky v síti bezmotorové dopravy nebo v místech zásadních překážek limitujících realizaci kontinuálních tras pro cyklistickou a pěší dopravu. Návrhové prvky charakterizují podmínky a náležitosti splňující požadavky na spojité a bezpečné vedení páteřních a hlavních tras cyklistické dopravy. (4) Stavby dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu jsou ve výkresu Z 02 vymezeny linií určující propojení dvou míst. V těchto úsecích ukládá Metropolitní plán zajistit v rámci realizace dopravní stavby bezkolizní, bezpečné a bezbariérové křížení komunikací pro bezmotorovou dopravu s trasami motorové dopravy. 99

10 (5) S ohledem na limitovanou podrobnost Metropolitního plánu je přípustné řešení i v upravené poloze, a to za podmínky, že plnohodnotně nahradí požadované propojení. (6) Seznam navrhovaných staveb pro cyklistickou dopravu je uveden v příloze č. 3 / 650 tohoto opatření. Pěší doprava Článek 222 Pěší doprava (1) Koncepce pěší dopravy se stanovuje v souladu se strukturou veřejných prostranství. Všechna veřejná prostranství musí být prostupná pro pěší. Chodníky a pěší plochy jsou jejich integrální součástí a nejsou v Metropolitním plánu vymezovány samostatnými koridory. Metropolitní plán navrhuje v návaznosti na vedení tras cyklistické infrastruktury také vedení tras pro pěší. V nezastavěném území města a volné krajině jsou určeny pásy pro předpokládanou realizaci nezbytných/potřebných opatření stavebního i dopravněorganizačního charakteru, umožňující oddělený nebo společný provoz pěších a cyklistů. (2) Stavby dopravní infrastruktury určené pro pěší a umisťované do území musí umožnit zachování nebo zlepšení celkové prostupnosti území. Dopravní stavby musí zahrnovat realizaci bezpečných a bezbariérových tras pro pěší v poloze, která v zásadě odpovídá propojení koncových bodů vyjádřeného v územním plánu. (3) Metropolitní plán ukládá zajistit při realizaci dopravní stavby bezkolizní, bezpečné a bezbariérové křížení pěších komunikací s trasami motorové dopravy. (4) V kontextu s principem řešení cyklistických tras v limitované podrobnosti Metropolitního plánu je v navrhování pěších propojení přípustné řešení v upravené poloze za podmínky, že plnohodnotně zachovává požadované směrové spojení. Ostatní doprava Článek 223 Letecká doprava (1) Koncepce letecké dopravy je tvořena systémem letišť a jejich provozním režimem na území města. (2) Letiště Praha/Ruzyně 31 je vymezeno pro mezinárodní i vnitrostátní leteckou dopravu: a) je vymezena plocha pro paralelní vzletovou a přistávací dráhu RWY 06R/24L, b) vzletová a přistávací dráha 12/30 je zachována pro velmi omezený provoz, c) Stávající vzletová a přistávací dráha 04/22 se ruší. 31 Letiště Praha/Ruzyně je totéž, jako letiště v Aktualizaci č. 1 ZÚR hl. m. Prahy uváděné pod názvem Letiště Praha-Ruzyně (Letiště Václava Havla Praha). 100

11 (3) Letiště Kbely je vymezeno pro vojenskou leteckou dopravu. Stávající vzletová a přistávací dráha letiště Kbely je potvrzena v současných parametrech. (4) Letiště Letňany má vzletové a přistávací dráhy letiště potvrzeny v současné poloze a podobě. Rozsah leteckého provozu bude respektovat hygienické limity. (5) Letiště Točná je vymezeno prioritně pro sportovní letecký provoz, centrum letecké výuky i leteckých služeb. Vzletové a přistávací dráhy letiště jsou potvrzeny v současné poloze a podobě. Rozsah leteckého provozu bude respektovat hygienické limity. (6) Výčet částí ploch navrhované paralelní vzletové a přistávací dráhy (RWY 06R/24L) letiště Praha/Ruzyně je uveden v příloze č. 3 / 660 tohoto opatření. Článek 224 Vodní doprava (1) Koncepce vodní dopravy v Praze je tvořena vodní cestou Vltavy a Berounky (splavná po Radotín). (2) VD2 Vodní cesta využívaná na Vltavě v úseku Mělník (soutok s Labem) Praha Třebenice (3) Vltava i splavná část Berounky je v Praze vymezena pro osobní, nákladní i rekreační vodní dopravu. (4) Pro vodní dopravu v Praze jsou vymezeny plavební komory Podbaba, Štvanice, Smíchov, Mánes, Modřany. (5) Pro potřeby osobní vodní dopravy je vymezen na pravém břehu Vltavy terminál u Palackého, Jiráskova a Čechova mostu, nově je vymezen přístav Libeň. (6) Pro sportovní a rekreační soukromá plavidla jsou vymezeny přístavy Libeň, Smíchov, Podolí, nový přístav v Braníku. (7) Pro potřeby nákladní vodní dopravy jsou vymezeny přístavy Holešovice, Libeň, Smíchov a Radotín. (8) Pro ochrannou funkci v době povodní jsou vymezeny přístavy Holešovice, Libeň, Smíchov, Radotín. (9) Přístav Holešovice je vymezen pro překládku na železniční a silniční dopravu a jako opravárenské a servisní středisko osobních a nákladních lodí. (10) Metropolitní plán připouští zřizování přístavišť osobní a rekreační vodní dopravy a dočasných míst překládky nákladní vodní dopravy. (11) Seznam staveb přístavů v návrhu je uveden v příloze č. 3 / 670 tohoto opatření. 101

12 102

13 Část sedmá: Technická infrastruktura Článek 225 Společná ustanovení (1) Systém technické infrastruktury se stanovuje jako vyvážený systém jednotlivých dílčích subsystémů: hydrologie povrchových vod, zásobování vodou, odkanalizování území, zásobování teplem, zásobování plynem, ropovody, zásobování elektrickou energií, kolektory, elektronická komunikace, odpadové hospodářství. (2) Uvedené subsystémy se vzájemně doplňují a slouží k zajištění odpovídajícího standardu bydlení a podnikání na území hl. m. Prahy a zároveň umožňují hospodaření s přírodními zdroji a energiemi na základě nejnovějších vědeckých poznatků a dle zásad trvale udržitelného rozvoje. Článek 226 Výklad vybraných pojmů k technické infrastruktuře (1) Koridorem technické infrastruktury se v Metropolitním plánu rozumí plocha souvislého pásu území sloužící pro budoucí umístění trasy liniové stavby technické infrastruktury. (2) Nadřazenou technickou infrastrukturou se rozumí liniové trasy a objekty technické infrastruktury celoměstského a vyššího významu a jejich přeložky, případně Metropolitním plánem sledované trasy a objekty významné pro doplnění základní koncepce jednotlivých systémů technické infrastruktury. Hydrologie povrchových vod Článek 227 Vodní toky a vodní plochy (1) V části vodní toky a vodní plochy jsou v Metropolitním plánu vymezeny prvky základní kostry hydrologické sítě mající významný vliv na vodní režim území. (2) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) vodním tokem voda tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku. Odvodňovacím systémem každého přirozeného povodí je soustava vodních toků, v otevřených nebo zaklenutých korytech, včetně slepých ramen, toků proudících propustnými naplaveninami jejich niv, přechodně dutinami pod povrchem země a vodních ploch, b) vodní plochou plocha vodní nádrže nebo vodního toku. U navrhovaných jevů se jedná o předpokládaný rozsah hladiny budoucí vodní nádrže při běžném provozním režimu nebo prostor vymezený mezi břehovými hranami vodního toku, c) vodní nádrží vodní dílo vzniklé přehrazením vodního toku se stálým nadržením vody (stálou hladinou) mající retenční, hygienickou, protipovodňovou, energetickou, rekreační, rybochovnou, aj. funkci. Retenční nádrží (RN) je míněna vodní 103

14 nádrž s převažující retenční funkcí. Vodní nádrže dle funkce mohou být jednoúčelové nebo kombinované. V Metropolitním plánu je navrhovaná vodní nádrž vyznačena grafickou značkou nebo plochou. (3) V rámci budoucího rozvoje území města a) bude respektována stávající hydrografická síť, nebude docházet k zakrývání vodních toků a budou minimalizovány jejich úpravy vedoucí ke zrychlování odtoku vody z území, b) vodní toky nesmí být zaúsťovány do jednotné nebo splaškové kanalizační sítě. (4) Navrhovaná opatření na Vltavě a Berounce a na ostatních tocích jsou uvedena v příloze č. 3 / 711 tohoto opatření. Článek 228 Protipovodňová ochrana (1) Metropolitní plán stanovuje a určuje podmínky a požadavky protipovodňové ochrany v záplavových územích a protipovodňových opatření. (2) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) záplavovým územím administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Vymezení záplavových území pomáhá předcházet a snižovat škody způsobené povodněmi. Na vodních tocích Vltavě a Berounce je vymezeno vodoprávním úřadem stanovené záplavové území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně ze srpna 2002 (Q 2002) a aktivní zóna pro průtoky s periodicitou 100 let (Q 100). Na drobných vodních tocích jsou vodoprávním úřadem stanovena záplavová území pro průtoky, které se vyskytují při přirozené povodni s periodicitou 100 let a aktivní zóna, b) protipovodňovou ochranou soubor opatření sloužící k minimalizaci povodňových škod pro určité návrhové průtoky. Metropolitní plán vymezuje jak protipovodňová opatření technického charakteru, tak protipovodňová opatření využívající retenčního potenciálu nezastavěného území, c) suchým poldrem vodní dílo protipovodňové ochrany bez stálého nadržení vody, sloužící ke snížení kulminačního průtoku povodně a rozložení objemu povodňové vlny do delšího časového intervalu dočasnou akumulací vody. Prostor suchého poldru je mimo povodňové situace přírodě blízkého charakteru. V Metropolitním plánu je navrhovaný suchý poldr vyznačen grafickou značkou nebo plochou, d) průlehem snížený údolnicový pás přírodě blízkého charakteru pro řízený převod povodňových průtoků v případě povodňové situace v přilehlém vodním toku, e) liniovým protipovodňovým opatřením opatření tvořené liniovými protipovodňovými stavbami, jako jsou zemní hráz, železobetonová stěna a mobilní protipovodňové hrazení nebo jejich kombinací. V Metropolitním plánu jsou vymezeny linie protipovodňové ochrany pro návrhové průtoky odpovídající kulminačnímu průtoku ze srpna 2002 (Q 2002) a povodni s periodicitou 100 let (Q 100). Podle způsobu realizace se 104

15 liniová protipovodňová opatření dělí na opatření zajišťovaná městem a opatření zajišťovaná individuálně, f) plošným protipovodňovým opatřením jak retenční nádrže a suché poldry, tak také území určená k řízenému rozlivu při povodňových událostech. V Metropolitním plánu jsou zobrazována plochou nebo bodovou grafickou značkou. (3) Problematika záplavových území v Metropolitním plánu kontinuálně navazuje na předchozí územně plánovací dokumentace a vychází z 2D povodňového modelu hl. m. Prahy. Článek 229 Kategorie záplavových území na Vltavě a Berounce v Praze Záplavová území na Vltavě a Berounce se dělí na kategorie: a) Území určená k ochraně 32 (značená symbolem A ), a to i. pro Q 2002 (značená symbolem A1 ); ii. pro Q 100 (značená symbolem A2 ), b) Území neprůtočná (značená symbolem B ), c) Území průtočná (značená symbolem C ), d) Aktivní zóna (značená symbolem D ). Článek 230 Činnost v záplavových územích (1) V záplavovém území určeném k ochraně (A): a) se mohou umisťovat všechny stavby v souladu s rozvíjeným charakterem lokality. Stavby však mohou být realizovány následně po realizaci ucelené části trvalých protipovodňových opatření v rozsahu stanoveném vodoprávním úřadem a zajištění mobilních protipovodňových opatření proti průtokům ve vodním toku, včetně zařízení proti zaplavení odpadními a srážkovými vodami, b) podmíněně přípustná je realizace staveb přípustných v území určeném k ochraně souběžně s ucelenou částí protipovodňové ochrany v rozsahu stanoveném vodoprávním úřadem, pokud je ucelená část protipovodňové ochrany součástí povolované stavby, c) do doby realizace protipovodňových opatření podle písmen a) a b) je možné v území umísťovat stavby v souladu s podmínkami stanovenými pro kategorii území neprůtočná, respektive území průtočná. (2) V záplavovém území neprůtočném (B): a) lze připustit pouze dostavbu v rámci stávajících stavebních bloků v obytném území v souladu s rozvíjeným charakterem lokality, pokud splňují omezení z odstavců (2) c-d a případně nezbytné doplňkové stavby pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch a ZOO, b) mimo území přístavu jsou podmíněně přípustné krátkodobé deponie materiálu určeného k přímé nakládce na loď a na návaznou dopravu, 32 analogicky upraveno v 2, odst. i) PSP 105

16 c) se nesmí umisťovat stavby pro bydlení a ubytování, školství, zdravotnictví a sociální péči, určené pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením, stavby pro státní a městskou správu, pro integrovaný záchranný systém, archivů, depozitářů uměleckých děl, knihoven, civilní ochrany, skládky odpadu nebo jiného materiálu, stavby pro uskladnění látek ohrožujících životní prostředí, pracující s jaderným materiálem, pro živočišnou výrobu, stavby dočasné s výjimkou dočasných staveb zařízení staveniště pro stavby v tomto území povolené a časově omezené jejich dobou výstavby a stavby a plochy pro skladování potravin. Dále se nesmí umisťovat čerpací stanice pohonných hmot (s výjimkou čerpacích stanic, které slouží výhradně pro zásobování lodní dopravy pohonnými hmotami), stanice a nadzemní objekty metra, hromadné podzemní garáže, veterinární kliniky, stavby pro výrobu, při níž vznikají nebo se používají látky znečišťující životní prostředí, zařízení k likvidaci odpadu, sběrné dvory, sklady a skládky rozpustných a snadno rozplavitelných materiálů, hřbitovy a plochy pro pohřbívání zvířat, d) se nesmí provádět úpravy terénu způsobem zhoršujícím odtokové poměry. (3) V území průtočném (C): a) se nesmí umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou staveb sloužících k údržbě vodních ploch nebo k provozním účelům správce vodních toků a ploch, stavby objektů a zařízení, jejichž provoz a využití jsou vázány na vodní plochy (jezy, vodní elektrárny, plavební komory, odběrné objekty apod.), a staveb systému protipovodňové ochrany. Výjimečně lze umístit stavby přístavů, zařízení sloužících vodní dopravě, liniové stavby (komunikace, inženýrské sítě) a nezbytné doplňkové stavby pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch, ZOO a krátkodobé deponie materiálu určeného k přímé nakládce na loď a na návaznou dopravu, b) dále je zakázáno provádět terénní úpravy a výsadby souvislých ploch nízké zeleně zhoršující odtok povrchových vod, těžit zeminu a nerosty způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, skladovat rozpustný a rozplavitelný materiál, předměty a látky ohrožující životní prostředí, zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná zařízení, stavby a plochy pro skladování potravin. (4) Vodní toky, plochy a záplavová území jsou vymezena v Hlavním výkresu a ve výkresu technické infrastruktury. Článek 231 Suché poldry (SUP) Pro akumulaci povodňových průtoků a jejich řízené odpouštění se v návrhu vymezují suché poldry. Výčet navržených suchých poldrů je uveden v příloze č. 3 / 712 tohoto opatření. Článek 232 Liniová protipovodňová opatření V rámci zajištění individuální ochrany území před povodněmi se v návrhu vymezují liniová protipovodňová opatření. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 712 tohoto opatření. 106

17 Článek 233 Plošná protipovodňová opatření Pro řízené zaplavování při povodni a případně pro převod části povodňových průtoků se v návrhu vymezují rozlivové plochy a jiná opatření. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 712 tohoto opatření Vodohospodářské sítě Článek 234 Zásobování Prahy vodou (1) V souladu s dosavadní koncepcí zásobování hl. m. Prahy pitnou vodou se stanovují podmínky pro optimalizaci fungování stávajícího vodárenského systému založeného na využití vody z vodních zdrojů Želivka, Káraný a Podolí (rezerva) a její distribuci v rámci celého zastavěného území Prahy. Cílem návrhu je zvýšení zabezpečenosti dodávek pitné vody, propojení a zaokrouhlování vodovodní sítě, zlepšení zásobování deficitních oblastí a zajištění dostatečného množství pitné vody pro zásobování rozvojových a transformačních ploch. (2) Za účelem posílení stávající vodárenské kapacity pro zásobování stále rostoucího počtu obyvatel na území hl. m. Prahy se navrhuje vybudování 4 nových vodojemů, jejich zapojení do vodovodní sítě, vzájemné propojení vodovodních přivaděčů z úpravny vody v Káraném a propojení stávajících vodojemů za účelem zlepšení distribuce pitné vody v jednotlivých zásobních pásmech. Pro zajištění dostatečného množství vody do jihovýchodní části Prahy je navržen vodovodní přivaděč z vodojemu Jesenice II a s tím související posílení kapacity vodojemu Kozinec, který již není schopen pokrýt zvyšující se poptávku po zásobení přilehlých oblastí vodou. (3) V Metropolitním plánu je sledována pouze nadřazená síť vodovodních řadů a nejvýznamnějších zařízení na vodovodní síti. (4) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) vodárenským zařízením objekty sloužící k jímání, úpravě, akumulaci a distribuci pitné vody. U navrhovaných jevů se jedná zejména o návrhy významných vodojemů (VDJ) nebo o rozšíření vodojemů stávajících. Je zobrazováno bodovou grafickou značkou, b) vodovodním řadem liniové trubní vedení sloužící k přepravě pitné vody určené k veřejnému zásobování. U navrhovaných jevů se jedná o návrh významných přiváděcích a nadřazených vodovodních řadů, jejich přeložek a doplnění významných propojení stávajícího vodárenského systému. Je zobrazován linií, c) plochou vodárenských zařízení plošné vymezení navrhovaných zařízení na vodovodní síti. (5) Koncepce zásobování vodou zahrnuje navrhované vodárenské plochy a koridory vodovodních řadů. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 720 tohoto opatření. 107

18 Článek 235 Odkanalizování území Prahy (1) V souladu s dosavadní koncepcí odkanalizování území hl m. Prahy se stanovují podmínky pro optimalizaci fungování systému odkanalizování města spočívajícího v odvádění odpadních vod na Ústřední čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově (ÚČOV). Za účelem posílení stávající čistírenské kapacity pro stále se rozrůstající hl. m. Praha se navrhuje výstavba Nové vodní linky ÚČOV a dále výstavba jedné nové a rozšíření deseti stávajících lokálních (pobočných) čistíren odpadních vod. S tím souvisí i výstavba tří čerpacích stanic odpadních vod z dosud neodkanalizovaných ploch stávající zástavby. (2) Pro zlepšení kvality vody ve vodních tocích se navrhuje ve vytipovaných plochách realizace dešťových usazovacích nádrží na dešťové kanalizaci a realizace záchytných nádrží na jednotné kanalizaci. Pro retardaci množství srážkových vod, přiváděných v období vydatných srážek do drobných vodních toků se navrhují retenčních nádrže. Současná Koncepce centralizovaného čištění odpadních vod v ÚČOV si vyžádá v dalších letech prodloužení několika velkých kanalizačních sběračů směrem k okraji Prahy, které přivedou odpadní vody na Císařský ostrov a umožní následně odstavení některých nevyhovujících pobočných čistíren z provozu. (3) V Metropolitním plánu je sledována pouze nadřazená síť kmenových stok a vybraných kanalizačních sběračů jednotné a splaškové kanalizace a významná zařízení na kanalizační síti. (4) Z problematiky odvodnění srážkových vod jsou v Metropolitním plánu zahrnuty objekty a zařízení sloužící k předčištění srážkových vod, ke zrovnoměrnění jejich odtoku do recipientu a k redukci znečištění povrchových vod odpadními vodami. (5) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) čistírnou odpadních vod (ČOV) zařízení k čištění odpadních vod na kanalizační síti. V návrhu se jedná o Ústřední čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově (ÚČOV) a o lokální (pobočné) ČOV sloužící pro některé místní části. Je zobrazována bodovou grafickou značkou, b) čerpací stanicí odpadních vod (ČS) zařízení k čerpání odpadních vod z míst, ze kterých není možné odvádět odpadní vody gravitačně. Navrhují se také v případech nutnosti překonávání terénních překážek, koryt vodních toků nebo čerpání odpadních vod v areálech ČOV. Je zobrazována bodovou grafickou značkou, c) dešťovou usazovací nádrží (DUN) zařízení určené k zachycení hlavního podílu znečištění dešťových vod, spláchnutého z terénu do dešťové kanalizace, s cílem omezit znečišťování vody ve vodních tocích. Je zobrazována bodovou grafickou značkou, d) záchytnou nádrží (značenou symbolem ZN ) vodní nádrž sloužící k zachycení zředěných odpadních vod, které jsou v období intenzivních srážek vypouštěny z odlehčovacích komor bez čištění do vodních toků (ČSN ). Po skončení srážkové události jsou přečerpávány zpět do kanalizační sítě a odváděny na ČOV. Záchytná nádrž je navrhována jako součást kanalizační sítě a je zobrazována bodovou grafickou značkou, 108

19 e) kmenovou stokou hlavní páteřní liniová stavba kanalizační sítě s gravitačním (beztlakovým) režimem proudění, odvádějící odpadní vody na Ústřední čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově (ÚČOV). Hierarchizace stok a jejich označení je převzato z předcházejících územně plánovacích dokumentací a oborových podkladů (Generel odvodnění hlavního města Prahy), f) kanalizačním sběračem vybraná liniová stavba kanalizační sítě s gravitačním (beztlakovým) režimem proudění, odvodňující rozsáhlejší zastavěné nebo zpevněné území, doplňující systém kmenových stok do nadřazeného kanalizačního systému města, nebo odvodňující povodí lokální čistírny odpadních vod, g) výtlakem kanalizační sběrač s tlakovým režimem proudění vedený z čerpací stanice odpadních vod. Kmenové stoky a kanalizační sběrače jsou v Metropolitním plánu zobrazovány linií; h) plochou kanalizačních zařízení plošné vymezení navrhovaných kanalizačních zařízení. (6) Koncepce odkanalizování zahrnuje navrhované plochy kanalizačních objektů a koridory nadřazených kanalizačních stok a sběračů. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 730 tohoto opatření. Energetické sítě Článek 236 Zásobování Prahy teplem (1) V souladu s dosavadní koncepcí zásobování Prahy teplem se stanovují podmínky pro optimalizaci fungování stávajícího systému centrálního zásobování teplem (CZT). Systém zásobování teplem na pravém břehu Labe Pražská teplárenská soustava (PTS) propojující přívod tepla z Elektrárny Mělník s dalšími zdroji na území hl. m. Prahy bude dále využíván a v rozvojových plochách nacházejících se v přímém dosahu systému dále rozvíjen. V souladu s Územní energetickou koncepcí hl. m. Prahy je navrženo doplnění soustavy s přesahem do levobřežní části města v oblasti Holešovic. Navrhováno je napojení ostrovní soustavy CZT Holešovice na Pražskou teplárenskou soustavu CZT zásobovanou tepelným přivaděčem z elektrárny Mělník. Podmínkou je rekonstrukce parních sítí v Holešovicích na horkovodní a zrealizování nového horkovodního špičkového a záložního zdroje výtopny Holešovice v areálu Pražské teplárenské a.s. (2) Dále jsou vymezeny, jako územní rezerva, koridory pro napojení stávajících plynových zdrojů ostrovních soustav CZT na levém břehu Vltavy na tepelný napáječ z Kladna do Prahy. Jedná se o kotelny sídlišť Jihozápadního Města a Řep, teplárnu Veleslavín a výtopnu Dědina. (3) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) tepelným zařízením objekt sloužící k výrobě nebo distribuci tepla pro soustavy CZT. U navrhovaných jevů se v Metropolitním plánu jedná o objekty tepláren, výtopen a okrskových kotelen. Teplárenské zařízení se zobrazuje bodovou grafickou značkou, 109

20 b) hlavním tepelným napáječem trasa hlavního rozvodu tepla soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). Tato trubní trasa tvořená dvěma potrubími je zobrazována linií znázorňující osu vedení, ve výkresu VPS pak vymezením plošného koridoru, c) tepelným napáječem trasa rozvodu tepla soustavy CZT. Tato trubní trasa tvořená dvěma potrubími je zobrazována linií znázorňující osu vedení, ve výkresu VPS pak vymezením plošného koridoru. (4) V Metropolitním plánu jsou řešena pouze významná vedení tepelných napáječů systému CZT nebo vedení tvořící propojení stávajících ostrovních soustav. Jedná se o navrhované plochy objektů centralizovaného zásobování teplem a koridory tepelných napáječů. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 740 tohoto opatření. Článek 237 Zásobování Prahy plynem (1) V souladu s dosavadní koncepcí zásobování hl. m. Prahy plynem se stanovují podmínky pro optimalizaci fungování stávajícího systému zásobování plynem. Cílem návrhu je zvýšení zabezpečenosti dodávek zemního plynu a zajištění zásobování vymezených rozvojových ploch. Navrženy jsou rovněž přeložky stávajících plynovodů vyvolané návrhy staveb dopravní infrastruktury. V Metropolitním plánu jsou sledovány pouze nadřazené velmi vysokotlaké (VVTL) a vysokotlaké (VTL) plynovody a významná zařízení na systému zásobování plynem. (2) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) VVTL regulační stanicí objekt na síti zásobování plynem umožňující přechod mezi VVTL a VTL plynovodní sítí, b) VTL regulační stanicí objekt na síti zásobování plynem umožňující přechod mezi VTL plynovodní sítí a distribučními (nebo odběratelskými) STL a NTL rozvody. Úroveň zobrazení plynovodních sítí v Metropolitním plánu končí VTL regulačními stanicemi; VVTL a VTL regulační stanice jsou zobrazovány bodovou grafickou značkou, c) VVTL plynovodem liniové trubní vedení sloužící k přepravě zemního plynu s provozním tlakem nad 40 bar do 100 bar včetně provozovatelem VVTL plynovodní sítě. Trasa VVTL plynovodu je zobrazována linií znázorňující osu vedení, a vymezením plošného koridoru sloužícího k umístění trasy, d) VTL plynovodem liniové trubní vedení sloužící k přepravě zemního plynu s provozním tlakem nad 4 bar do 40 bar včetně. Trasa VTL plynovodu je zobrazována linií znázorňující osu vedení, a vymezením plošného koridoru sloužícího k umístění trasy, e) plochou plynárenského zařízení plošné vymezení navrhovaných plynárenských technologických zařízení (regulační stanice, plnírna plynu aj.). (3) Koncepce zahrnuje navrhované plochy plynárenských objektů a koridory VTL a VVTL plynovodů. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 750 tohoto opatření. 110

21 Článek 238 Ropovody (1) Ropovodem se v Metropolitním plánu rozumí liniové trubní vedení určené k přepravě ropy. Trasa navrhovaného vedení ropovodu je zobrazována linií znázorňující její osu, a vymezením plošného koridoru sloužícího k umístění trasy. (2) Koncepce technické infrastruktury počítá s návrhem uvedeným v příloze č. 3 / 750 tohoto opatření. Článek 239 Zásobování Prahy elektrickou energií (1) V souladu s dosavadní koncepcí zásobování hl. m. Prahy elektrickou energií se stanovují podmínky pro optimalizaci fungování systému zásobování elektrickou energií. Cílem návrhu je zvýšení zabezpečenosti dodávek elektrické energie a zajištění zásobování vymezených rozvojových a transformačních ploch. Vymezují se vybraná vedení a zařízení elektrorozvodné sítě o napětí 110 kv a 400 kv. (2) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) elektrickou stanicí uzlový objekt na elektrorozvodné síti sloužící k transformaci převáděné elektrické energie případně ke spínání nebo propojování tras elektrického vedení. Je zobrazována bodovou grafickou značkou, b) transformační stanicí (značenou symbolem TR) elektrická stanice na elektrorozvodné síti sloužící k transformaci převáděné elektrické energie na potřebné napětí. Je zobrazována bodovou grafickou značkou, c) trakční napájecí stanicí (značenou symbolem TNS) elektrická stanice na elektrorozvodné síti sloužící k napájení elektrických trakčních vedení. Je zobrazována bodovou grafickou značkou, d) nadzemním vedením zvláště vysokého napětí (značeným symbolem ZVN) rozvody elektrické energie vedené nadzemním vedením přenosové sítě ZVN 400 kv. Trasa nadzemního vedení ZVN je zobrazována linií znázorňující osu vedení, a vymezením plošného koridoru sloužícího k umístění trasy, e) nadzemním vedením velmi vysokého napětí (značeným symbolem VVN) rozvody elektrické energie vedené nadzemním vedením přenosové sítě VVN 220 kv a distribuční sítě VVN 110 kv. Trasa nadzemního vedení VVN je zobrazována linií znázorňující osu vedení, a vymezením plošného koridoru sloužícího k umístění trasy, f) kabelovým tunelem, kabelovým kanálem podzemní nebo podpovrchový objekt sloužící k uložení většího množství kabelů různých napětí. Kabelový tunel (kanál) je zobrazován jako liniový prvek vedený osou navrhované trasy, g) zdrojem elektrické energie významné zařízení k výrobě elektrického proudu sloužící k napojení do distribuční soustavy nebo jako záložní zdroj pro případ výpadku elektrorozvodného systému, 111

22 h) plochou elektroenergetických zařízení plošné vymezení navrhovaných zařízení na elektrorozvodné síti v návrhu Metropolitního plánu. (3) Pro zajištění zásobování elektrickou energií na území hl. m. Prahy na úrovni distribuční sítě VVN 110 kv a dále z hlediska potřeb celostátní přenosové soustavy ZVN 400 kv se jsou navrhovány plochy transformoven 110/22 kv a 400/110 kv, koridory nadzemních vedení 110 kv a 400 kv a koridory kabelových tunelů (sloužících zejména potřebě vyvedení výkonů z transformoven 110/22 kv). Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 760 tohoto opatření. Kolektory Článek 240 Návrh kolektorové sítě (1) Kolektorem 33 se v Metropolitním plánu rozumí ochranná konstrukce sdružené trasy vedení technické infrastruktury, zpravidla vedená v podzemní trase, realizovaná jako samostatná (prostorově od ostatních staveb oddělená) průchozí liniová stavba, vybavená technologickým profilem pro uložení vedení technického vybavení. (2) Trasa navrhovaného kolektoru je zobrazována linií znázorňující jeho osu. (3) V rámci koncepce technické infrastruktury jsou navrhovány trasy kolektorů 2. kategorie, ve kterých jsou uloženy sítě technické infrastruktury převážně nadmístního významu. Jejich výčet je uveden v příloze č. 3 / 770 tohoto opatření. Elektronické komunikace Článek 241 Vybavenost Prahy elektronickými komunikacemi (1) V souladu s dosavadní koncepcí sítě elektronických komunikací na území hl. m. Prahy se stanovují zásady vedoucí k optimalizaci systému. (2) V rámci zastavěného území bude doplňována vysokorychlostní síť elektronických komunikací. Při jejich výstavbě bude využívána existující pasivní infrastruktura. (3) V zastavitelných plochách bude budována pasivní infrastruktura pro vysokorychlostní přístup k internetu. Realizována bude sdílená otevřená optická přístupová síť, kterou bude moci využívat více operátorů. (4) Při stavbě nových komunikací, rekonstrukci silnic a chodníků bude preferována výstavba sdružených tras (např. kabelovodů). (5) Pro účely tohoto plánu se rozumí: a) zařízením elektronických komunikací technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálu prostřednictvím elektromagnetických vln. Jedná se o objekty 33 Pojem obecněji vymezen v 2 odst. j). PSP 112