Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech

Transkript

1 Mezinárodní referenční bazální klasifikace Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech KLASIFIKACE PŮD FAO - UNESCO Nejvyšší úrovní kategorizace půd v této klasifikaci jsou hlavní půdní skupiny, kterých je 28. Druhou úroveň tvoří pak půdní jednotky, kterých je 153. Revidovaná legenda rovněž obsahuje třetí úroveň tvořenou půdními podjednotkami.

2 Př e h l e d h l a v n í c h půdní c h s k u p i n d l e F A O U N E S C O H la v n í půdní s k u p in y 1. O rg a n ic k é půdy H is to s o ly 2. M in e rá ln í půdy v ý v o jo vě o v liv něné lid s k o u č in n o s tí A n th ro s o ly 3. M in e rá ln í půdy v ý v o jo vě o v liv něné pů d o tv o rn ý m m a te riá le m, v z n ik lé n a : - v u lk a n ic k ý c h m a te riá le c h A n d o s o ly - p ís c íc h A re n o s o ly - jíle c h V e rtis o ly 4. M in e rá ln í půdy v ý v o jo vě o v liv něné to p o g ra fií - v n íž in á c h (n iv á c h ) F lu v is o ly G le y s o ly - v e z v ý š e n ý c h ú z e m íc h L e p to s o ly R e g o s o ly 5. M in e rá ln í půdy o v liv něné lim ito v a n ý m s tářím C a m b is o ly 6. M in e rá ln í půdy o v liv něné k lim a te m v e v lh k ý c h tro p e c h a s u b tro p e c h P lin th o s o ly F e rra ls o ly N itis o ly A c ris o ly A lis o ly L ix is o ly 7. M in e rá ln í půdy o v liv něné k lim a te m v a rid n íc h a s e m ia rid n íc h o b la s te c h S o lo nčak y S o lo n c e G ip s is o ly C a lc is o ly 8. M in e rá ln í půdy o v liv něné k lim a te m v e s te p n íc h o b la s te c h K a š ta n o z e mě Č e rn o z e mě P h a e o z e mě G re y z e mě 9. M in e rá ln í půdy o v liv něné k lim a te m v o b la s te c h s u b h u m id n íc h le sů a tra v n íc h p o ro s tů L u v is o ly P o d z o lu v is o ly P la n o s o ly P o d z o ly

3

4

5

6 1. skupina Organické půdy Histosoly

7 Histosol Horizont rašeliny (T) je nad 50 cm, u histosolu typického nad 100 cm. Vytvářejí se na organogenních substrátech a podle podmínek vzniku se rozeznává rašelina slatinná, přechodná a vrchovištní. Vyskytuje se od nížin po horské oblasti. Nutná důsledná ochrana. Celkem je na světě 240 mil. ha, z toho 200 v sev. Americe, 20 v tropech j.v. Asie

8 Rozšíření histosolů na Zemi

9 2. skupina Minerální půdy vývojově ovlivněné lidskou činností Anthrosoly

10 Antrosol Jedná se o půdy, u kterých došlo vlivem lidských aktivit ke změnám půdních horizontů, zejména povrchových. Tyto půdy mají různý půdotvorný substrát, který byl přeměněn člověkem buď z důvodu hluboké kultivace nebo dodaným materiálem. Přímý vliv člověka je přitom většinou omezen na povrchový horizont. Použití těžké mechanizace má však vliv i na stav a vývoj půd ve větších hloubkách. Při dodávce cizorodého materiálu mohou být původní horizonty pohřbeny pod tímto materiálem. Anthrosoly zaujímají značné výměry v zemích západní Evropy, kde jsou jejich plochy odhadovány na 0,5 milionů hektarů.

11 3. skupina Minerální půdy ovlivněnépůdotvorným materiálem. A) vzniklé na vulkanických materiálech Andosoly

12 Andosol Ve své typické formě se vyvíjejí z vulkanických popelů, ze strusek a jiných vulkanických materiálů. V jílové frakci pak převládají amorfní, silně hydratované alumosilikáty a v matrici převládá sopečné sklo. Jejich vývoj závisí na rychlosti chemického zvětrávání půdotvorného materiálu s obsahem vulkanického skla v přítomnosti organických látek. Odhaduje se, že tento půdní typ pokrývá ve světě více než 100 milionů hektarů.

13 Andosol1

14 Andosol2

15 Andosol3

16 Andosol4

17 Rozšíření andosolů na Zemi

18 3. skupina Minerální půdy ovlivněné půdotvorným materiálem. B) vzniklé na píscích Arenosoly

19 Arenosol Jsou to půdy vyvinuté na píscích, s hrubší texturou nejméně do hloubky 100 cm od povrchu. Typický je pro ně ochric A horizont nebo albic E horizont. Jedná se o slabě vyvinuté půdy, jejichž název vznikl z latinského arena - písek. Odhaduje se, že pokrývají asi 900 milionů hektarů.

20 Rozšíření arenosolů na Zemi

21 3. skupina Minerální půdy ovlivněnépůdotvorným materiálem. C) vzniklé na jílech Vertisoly

22 Vertisol Vertisoly jsou půdy, které se vyvinuly na velmi těžkých substrátech, obsahujících více než 30 % jílů ve všech horizontech, nejméně však do 50 cm. Jejich název pochází z latinského vertere obracet. Tyto půdy vznikly na substrátech s převahou smektitů (montrnorillonit, beidelit), zejména v rovinatějších oblastech a zejména tam, kde dochází k periodickému prosychání půdy. Vertisoly pokrývají více než 300 milionů hektarů, z toho asi dvě třetiny jsou v tropických oblastech.

23 Vertisol

24 Vertisol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

25 Rozšíření vertisolů na Zemi

26 4. skupina Minerální půdy vývojově ovlivněné topografií A) půdy vzniklé v nivách (nížinách) Fluvisoly Gleysoly

27 Fluvisol Fluvisoly se vyvinuly v periodicky zaplavovaných oblastech aluviálních plání, údolí, atd. Vyvíjejí se z povodňových sedimentů hlinitopísčité až jílovitohlinité zrnitosti. Jedná se o sedimenty, které se do vody dostaly zejména erozí a pak se akumulovaly v nivách řek. Sedimenty obsahují rovněž značné množství živin. Jejich rozloha je odhadována na více než 300 milionů hektarů.

28 Fluvisol

29 Fluvisol

30 Fluvisol

31 Fluvisol

32 Fluvisol

33 Patternia

34 Gley Jedná se o půdy na nezpevněných materiálech zejména z doby pleistocénu a holocénu. Jejich tvorba je podmíněna přebytkem vlhkosti v mělkých hloubkách (méně než 50 cm od povrchu), buď v některých ročních obdobích nebo v průběhu celého roku). Celkem je jejich plocha odhadována na více než 700 milionů hektarů.

35 Gley

36 Rozšíření gleysolů na Zemi

37 4. skupina Minerální půdy vývojově ovlivněné topografií B) půdy vzniklé ve zvýšených územích Leptosoly Regosoly

38 Leptosol Jsou půdami, jejichž hloubka je méně než 30 cm a které navazují na tvrdou horninu nebo vysoce vápenitý materiál. Další možností je obsah jemnozemě pod 20 % do hloubky 75 cm. Podle odhadů pokrývá tato skupina půd více než 1600 milionů hektarů po celém světě.

39 Leptosol

40 Leptosol

41 Regosol Jsou půdy, které vznikly na nezpevněných materiálech. Nezahrnují ani půdotvorné materiály hrubě texturované ani sedimenty usazené z vody, o kterých byla již zmínka u jiných půdních skupin. Vznikly na zvětralé zemské kůře Regosoly pokrývají skoro 600 milionů hektarů, hlavně v arktických oblastech. Z této plochy je asi 100 milionů vápnitých nebo s vyšším obsahem sádry a vyskytují se v semiaridních tropech a subtropech

42 Regosol

43 5. skupina Minerální půdy ovlivněné limitovaným stářím Kambisoly

44 Kambisol Cambisoly (kambizemě, hnědé půdy, hnědé lesní půdy) jsou půdy, které mají ochrikový, umbrikový, případně molikový A horizont, pod kterým se vždy nachází kambikový B horizont. Jsou to půdy se začínající diferenciací včetně změn v barvě, struktuře a textuře. Kambisoly pokrývají více než 1500 milionů hektarů, z toho více než polovina je využívána nebo využitelná pro pěstováni plodin

45 Kambisol

46 Kambisol

47 Kambisol - dystric 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

48 Rozšíření kambisolů na Zemi

49 6. skupina Minerální půdy ovlivněné klimatem ve vlhkých tropech a subtropech Plinthosoly Ferralsoly Nitisoly Acrisoly Alisoly Lixisoly

50 Laterit

51 Plinthosol Tyto půdy obsahují více než 25 objemových % plinthitu v horizontu, jehož mocnost je nejméně 15 cm. Pod ním leží albický E horizont nebo horizont, který vykazuje glejové nebo stagnic vlastnosti. Plinthit je směsí jílu a křemene bohatou na Fe a chudou na humus. Má vysoký obsah sesquioxidů a Fe se vyskytuje ve formě oxidů. Když země vysychá plinthit tvrdne.

52 Ferralsol Ferralsoly jsou půdy, které mají ferralic B horizont. Jsou to červeně nebo žlutě zbarvené tropické půdy s vysokým obsahem sesquioxidů. Při ferralitizaci dochází při vyšší teplotě a dostatku srážek k rozpouštění primárních minerálů a jejich odstraňování z půdní hmoty. Při povrchu zůstávají křemenná zrna a méně rozpuštěné komponenty jako Fe a Al oxidy a hydroxidy. Odhaduje se, že na světě je více než 700 milionů hektarů ferralsolů.

53 Ferralsol

54 Ferralsol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

55 Rozšíření ferralsolů na Zemi

56 Nitisol Jsou půdy, které mají argic B horizont. Jedná se o hluboké, červené tropické půdy s jílovou iluviací. Vyvíjejí se většinou na jemně texturovaných zvětraných zejména bazických horninách. Jejich tvorba zahrnuje jednak ferralitizaci a dále přemísťování jílů z povrchu do podložních horizontů. Dalším procesem je tzv. nitidizace (tvorba hranatých bloků, s jasnými povrchy) Na světě je popisováno přes 200 milionů hektarů nitisolů

57 Nitisol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

58 Rozšíření nitisolů na Zemi

59 Acrisol Tyto půdy mají argilický B horizont, který má kationtovou výměnnou kapacitu menší než 240 mmol / kg jílu a nasycenost sorpčního komplexu menší než 50 procent. Mohou se tvořit na různých zvětratelných materiálech, nejběžněji na substrátech bohatých na Si. Acrisoly spolu s alisoly pokrývají skoro 1 miliardu hektarů, převážné v rovníkových tropech.

60 Acrisol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

61 Rozšíření acrisolů na Zemi

62 Alisol Jsou půdy, které mají argilický B horizont s kationtovou výměnnou kapacitou větší než 240 mmol / kg jílu a s nasycením bázemi pod 50 procent. Při rozkladu nerostů v kyselejším prostředí dochází k uvolňování Al, který se při špatné vnitřní drenáži hromadí a tvoří velkou část v kationtové výměnné kapacitě. Rostliny pak mohou být poškozovány, resp. omezovány ve vývoji toxicitou Al a nedostatkem přístupných živin.

63 Lixisol Jsou to půdy, které mají argilický B horizont s kationtovou výměnnou kapacitou menší než 240 mmol / kg jílu a nasycenost bázemi je větší než 50 procent. Lixisoly se vyskytují na silně zvětralých a nezpevněných materiálech. Pedogeneze spočívá v přesunu a vymytí jílu od povrchu do akumulačního horizontu. Odhad jejich výměry se pohybuje kolem 400 milionů hektarů.

64 7. skupina Minerální půdy ovlivněné klimatem v aridních a semiaridních oblastech Solončaky Solonce Gipsisoly Kalcisoly

65 Solončak Solončaky (orig. klas. solonchaks) se tvoří v podmínkách, kde evapotranspirace převyšuje srážky nejméně v 90 dnech roku. Jako zdroj zasolení půd jsou uváděny mineralizované podzemní vody, sedimentární horniny obsahující vyšší množství lehce rozpustných solí Solončaky podle odhadů pokrývají necelých 200 milionů hektarů zejména v aridních a semiaridních oblastech.

66 Solončak

67 Solončak

68 Solončak

69 Rozšíření solončaků na Zemi

70 Solonec Tyto půdy mají sorpční komplex vysoce nasycen sodíkem. Vznikají na nezpevněných substrátech, většinou jemně texturovaných, jejichž diagnostickým znakem je přítomnost B horizontu s minimálně 15 procenty výměnného sodíku. Solonce se vyskytují zejména v rovinatějších terénech v semiaridních, mírných a subtropických oblastech.

71 Solonec

72 Solonec

73 Solonec 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

74 Rozšíření solonců na Zemi

75 Gypsisol Tyto půdy mají do hloubky maximálně 125 cm gypsic nebo petrogypsic horizonty. Půdotvorným materiálem bývají například aluviální nebo eolické uloženiny bohaté na báze. Gypsisoly se tvoří rozpouštěním sádry ze zvětraných materiálů s jejím následným transportem půdní vodou a vysrážením v hlubších vrstvách půdy. Podle odhadů jsou rozšířeny na necelých 100 milionech hektarech, hlavně na Středním Východě, v Austrálii a na jihozápadě USA.

76 Gypsisol

77 Calcisol Jsou to půdy, které mají nejméně do hloubky 125 cm calcic nebo petrocalcic horizont. Tyto půdy se vyvíjejí zejména na aluviálních sedimentech a eolických uloženinách zvětraného materiálu bohatého na báze. Hrubý odhad jejich výměry je asi 800 milionů hektarů. Pokud nejsou tyto půdy zavlažovány, bývají často využívány jako extenzivní pastviny. Při optimální závlaze mohou být využity i pro pěstování polních plodin, zejména těch, které tolerují vyšší obsah Ca (vojtěška, čirok).

78 Calcisol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

79 8. skupina Minerální půdy ovlivněné klimatem ve stepních oblastech Kaštanozemě Černozemě Phaeozemě Greyzemě

80 Kaštanozem Jsou to půdy, které mají mollic A horizont a dále alespoň jeden z následujících horizontů: (petro) calcic, (petro) gypsic. Vznikají na řadě typů nezpevněných uloženin, především se nacházejí na spraších. Vyvíjejí se v suchém a teplém klimatu, s převládající nízkou a na druhy skromnou vegetací s malou produkcí nadzemní biomasy. Podle odhadů pokrývají kaštanozemě necelých 500 milionů hektarů s hlavními oblastmi na jihu Ruska, v USA, Mexiku, a v jižní Brazílii.

81 Kaštanozem 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

82 Rozšíření kaštanozemí na Zemi

83 Černozem Horní část profilu tvoří mollic A horizont a dále je v jejich profilu calcic horizont, popř. petrocalcic horizont. Tyto půdy se vyvinuly ve stepních oblastech s kontinentálním klimatem, vyznačujícím se chladnou zimou a horkým létem. Půdotvorným substrátem byly zejména eolické sedimenty - spraše. Plochy těchto půd se odhadují přes 200 milionů hektarů.

84 Černozem 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

85 Rozšíření černozemí na Zemi

86 Phaeozem Půdy této skupiny mají mollic A horizont, chybí však u nich (petro)calcic nebo (petro)gypsic horizont. Vznikají na eolických uloženinách (spraších) a dalších nezpevněných bazických materiálech v teplých až chladných humidnějších regionech. Vznikají v podmínkách s ročním přebytkem srážek, kdy po větší část roku dochází k infiltraci, ale jsou i období, kdy půda vysychá. Phaeozemě pokrývají asi 150 milionů hektarů hlavně v severoamerických prérijních oblastech, v pampách Argentiny a ve stepích východní Asie.

87 Phaeozem 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

88 Greyzem Greyzemě mají mollic A horizont, s vybělenými prachovými částicemi a frakcí písku, a s argic B horizontem.tyto půdy vznikají na odvápněných nezpevněných materiálech, včetně eolických a fluviálních uloženin, v podmínkách mírného až chladného subhumidního klimatu. Odhaduje se, že greyzemě zaujímají asi 30 milionů hektarů na severní polokouli (Severní Amerika, Evropa a Asie), kde se nacházejí mezi černozeměmi a luvisoly, tedy od stepí do oblasti smíšených lesů.

89 Greyzem 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

90 Rozšíření phaeozemí a greyzemí na Zemi

91 9. skupina Minerální půdy ovlivněné klimatem voblastech subhumidních lesů a travních porostů Luvisoly Podzoluvisoly Planosoly Podzoly

92 Luvisol Tyto půdy mají argic B horizont s kationtovou výměnnou kapacitou větší než 240 mmol / kg jílu a s nasycením bázemi více než 50 procent. Dochází u nich k vymývání jílu do akumulačního horizontu Typickou vlastností je přítomnost argic B horizontu, který se tvoří translokací jílu z povrchových vrstev do hlubších - iluviálních. Odhaduje se, že pokrývají přes 600 milionů hektarů, zejména v Rusku, USA, střední Evropě, ale také v mediteránních oblastech a v Austrálii.

93 Rozšíření luvisolů na Zemi

94 Podzoluvisol Mají argic B horizont. Jeho horní hranice jsou nepravidelné z důvodu hlubokého pronikání albic E horizontu do horizontu B. Tyto půdy mají vybělený eluviální horizont se známkami podzolů a iluviální horizont luvisolů Podzoluvisoly se nacházejí na ploše větší než 300 milionů hektarů. Jejich výskyt je soustředěn zejména do širokého pruhu od Polska až do centrální Sibiře. Tyto půdy v tajze jsou většinou kryty lesními komplexy.

95 Podzoluvisol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

96 Planosol Jsou to půdy s albickým E horizontem, který ostře přechází do podložního slabě propustného horizontu Takto je omezen průsak vody, což má za následek střídání oxidačních a redukčních pochodů ve svrchních částech profilu. Celková plocha planosolů se odhaduje na necelých 150 milionů hektarů s největším výskytem v Jižní Americe a v Austrálii. Nacházejí se v subtropickém až mírném klimatu, kde se střídají mokrá a suchá období.

97 Planosol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

98 Rozšíření planosolů na Zemi

99 Podzol Jde o půdy se spodikovým B horizontem. Organické látky se hromadí ve formě surového humusu a postupně se tvoří nízkomolekulární organické látky, které z půdních minerálií uvolňují Al a Fe a tvoří s nimi cheláty, jejich pohybem dolů a opětovným vysrážením vzniká spodický horizont Většina podzolů se tvoří v oblastech s přebytkem srážek. Odhaduje se, že tyto půdy se vyskytují na necelých 500 milionech hektarech, většinou v mírných a boreálních oblastech severní polokoule.

100 Podzol

101 Podzol

102 Podzol 1 - hloubka horizontů 9 - pohyblivý Fe 2 O 3 (%) 2 - stavba půdního profilu 10 - Al 2 O 3 (%) 3 - organická hmota (%) 11 - HK/FK 4 - ph 12 - CaSO 4 (%) 5 - sorpční kapacita(mval/100g) 13 - CaCO 3 (%) 6 - stupeň nasycení(%) 14 - sulfáty, chloridy Na (%) 7 - jílová frakce (%) 15 - % sorbovaného Na 8 - poměr SiO 2 :Al 2 O 3 v jílu 16 - amorfní SiO 2

103 Rozšíření podzolů na Zemi

104 Alfisol

105 Aridisol