MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2009 KAREL VOBR

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Analýza sítě a technologií veterinární a asanačních podniků Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Bořivoj Groda, Drsc. Vypracoval: Karel VOBR 2

3 Brno 2009 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza sítě a technologií veterinární a asanačních podniků vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta. 3

4 Poděkování Rád bych poděkoval prof., ing. Grodovi, Drsc za jeho pomoc a věcné připomínky k mojí práci, jakož i za zdroj informací, dále paní Ing. Shlesingerové panu MVDr. Josefu Formánkovi za věcný přístup a pomoc při shánění informaci a dat k diplomové práci. A v neposlední řadě poděkovat mojí milé mamince za kritické, věcné a nikdy nekončící poznámky a připomínky. 4

5 ABSTRAKT Tato práce se zabývá analýzou zpracování dle kategorií vedlejších produktů živočišného původu a nakládání s nimi v asanačních podnicích. Dále popisuje asanační podniky a jejich rozložení v České republice, analýzu svozných oblastí jednotlivých asanačních podniků Další část pojednává o charakteru jednotlivých vedlejších produktů živočišného původu a jakou metodou, za jakých podmínek a parametrech se mají zneškodňovat.tyto jsou určeny Nařízením Evropského Parlamentu a rady č. 1774/2002 (ES) ze dne 3. října 2002,kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Dále práce popisuje stavy hospodářských zvířat a svozné oblasti jednotlivých asanačních podniků v České Republice a jejich zakreslení do map. Závěrem se práce zabývá vyhodnocením a stavem svozných oblastí pro jednotlivé asanační podniky a vedlejších produktů živočišného původu podle kategorií, které se v těchto podnicích zpracovávají. Klíčová slova: asanační podnik, vedlejší produkt živočišného původu,materiál Kategorie, zpracování, Evropská unie, svoz, zpracování 5

6 ABSTRAKT A This work deals with the analysis of processing according to the categories of animal by-products and handling the sanitation business. It also describes the sanitation companies and their location within the Czech Republic, analysis of gathering sanitation areas belonging to each of these companies Another part deals with the type of animal by-products and the method, under which conditions and parameters to decontaminate. These are determined by Europian Parliament Regulation No 1774/2002 (ES) of 3 October 2002 laying down health rules concerning animal by-products not intended for human consumption. In addition, the work describes the state of livestock and gathering areas, the gathering areas of individual companies in the Czech Republic and their location in the map. Finally, the work deals with the evaluation and status of gahtering areas for individual businesses and the rendering of animal by-products by categories, which are processed by these companies. Keywords: sanitation business, animal by-products, materials 1-3 Category, processing, European Union, gathering, processing 6

7 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Vývoj asanační činnosti Veterinární asanační činnost Novodobá veterinární asanace 20.století Svoz VPŽP jednotlivými asanačními podniky MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY A DISKUZE Stavy zvířat v letech Přehled asanačních podniků v České republice Svoz VPŽP jednotlivými asanačními podniky v ČR Vyhodnocení svozu VPŽP asanačními podniky v ČR Návrh optimalizace rozmístění a svozných oblastí AP ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY Legislativní a internetové zdroje

8 1 ÚVOD Ve všech stádiích chovu ať už hospodářských či zájmových zvířat a výkrmu jatečných zvířat a v procesu zpracování mléka, masa a masných výrobků se vyskytuje řada materiálů živočišného původu, jejichž další použití je považováno za nebezpečné hlavně z důvodu mikrobiologické kontaminace. Tyto materiály, jimiž jsou nejčastěji uhynulá zvířata, odpady živočišného původu z jatek a zpracovatelských závodů mohou být infikovany celou škálou mikroorganismů různé patogenity a jako takové jsou nepoužitelné a mohou být nebezpečné pro člověka, zvířata a životní prostředí. Proto je nutné, aby takové materiály byly sbírány a dekontaminovány v co nejkratší době od jejich vzniku, aby tak bylo chráněno zdraví člověka i zvířat a byla udržována hygiena životního prostředí. Tyto činnosti jsou považovány za neoddělitelnou součást boje proti zoonózám. Dekontaminace využitelných živočišných materiálů by měla být prováděna kompletní sterilizací nebo metodami zaručujícími neinfekčnost výsledné suroviny nebo jejich zneškodňováním úplným odstraněním při kontaminaci látkami termostabilními. Téměř všechny produkty živočišného původu, které mohou být využity ke zpracování, jsou bohaté na bílkoviny a tuk a tyto cenné komponenty by z nich měly být recyklovány. Proces zpracování musí zaručit bezpečné použití finálních produktů k technickým, krmným nebo jiným účelům, např. ke hnojení, k farmaceutickému, kosmetickému, kožedělnému či termickému využití. Uvedená problematika prošla složitým vývojem, na kterém je významná skutečnost, že to byli právě veterinární odborníci, kteří jak ve světě, tak i u nás postavili kafilerní činnost na vědeckou úroveň a vytvořili tak základy nové veterinární disciplíny veterinární asanace, zařazených bezpochyby správně do komplexu veterinárních činností, včetně legislativního zastřešení platnými veterinárními zákony a směrnicemi Evropské unie (EU). Moderní veterinární asanace 20. století v České republice (ČR) navázala na historické poznatky a vytkla si za své primární poslání zabezpečení obecné hygieny životního prostředí. Současně rozvíjela související sekundární poslání, tj. zhodnocení kadáverů a ostatních odpadů živočišného původu na obchodovatelné finální produkty. Tím se stávala více či méně hospodářsky nezávislou. Úspěšně a cílevědomě se vyrovnávala s dopady své zpracovatelské činnosti na okolní prostředí likvidací škodlivin v odpadních vodách a vzduchu. 8

9 Svými dalšími činnostmi docílila naplnění komplexní veterinární asanace to znamená odstranění původců onemocnění a eliminace přenašečů. Je zde myšlena činnost desinfekční, desinsekční a deratizační (DDD) a provádění odchytů toulavých zvířat, především masožravců, v období rozšíření ohnisek vztekliny. Své oprávněné zařazení do systému veterinární služby prokázala zřízením veterinárních prosektur a laboratoří, určených pro první záchyty možné nákazy jako diagnostické síto. Poslání veterinární asanace je právem hodnoceno jako nezastupitelné, bez veterinární asanace by nebylo veterinární prevence a právem je považovaná za indikátor kulturní úrovně národa. Mimořádný význam, asanační činnosti dokladuje i skutečnost, že z iniciativy 31. Světového shromáždění, které se konalo v květnu 1978, byl vypracován manuál, návod na hygienické využití a zpracování uhynulých zvířat. Vycházel z důležitosti stálého a řádného ozdravování životního prostředí, které by se mohlo stát trvalou zásobárnou zdrojů nebezpečných zootických onemocnění, a to jak při národní, tak i mezinárodní ochraně veřejného zdraví. Uznání České veterinární asanace se dostalo tím, že pracovní jednání WHO při tvorbě tohoto materiálu se konala v r na Vysoké škole veterinární v Brně za účasti předních teoretických i praktických odborníků z oblasti kafilerní činnosti. Mezi řadou jiných prací Světové zdravotnické organizace je věnována tomuto návodu značná pozornost, jakožto základnímu prostředku k dosažení cíle formulovaného heslem v roce 2000 zdraví pro všechny. Zdravotní význam veterinární asanace zdůrazňuje v úvodní kapitole jedné ze svých prací doc. Hökl slovy: Je tedy třeba ve zřizování kafilerií viděti pozoruhodný krok v ozdravění vesnic a toků a pokrok v ochraně před nakažlivými nemocemi. 9

10 2 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo vyhodnotit současný stav asanačních podniků v České republice, návrh optimalizace sítě svozu, s ohledem na složitost a obtížnost celé problematiky svozu a zpracování vedlejších produktů živočišných původu. Hodnocení je cíleně zaměřeno na specifickou problematiku veterinárních asanačních činností, organizační strukturu veterinární asanace, legislativní zázemí, s následným vyústěním závěrů a návrhů na opatření pro další činnost, při využití stávajících norem. 10

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Vývoj asanační činnosti Odstraňování, zneškodňování a zužitkování uhynulých zvířat, nepoživatelného masa a odpadů živočišného původu bylo v celém světě zanedbávaným a neřešeným problémem (Košík, 1964). Uhynulá zvířata vzbuzovala odpor a byla proto odstraňována, avšak nejsnadnějším, primitivním a závadným způsobem. Vhazovala se do toků vod, kde byla rozrušována vodou a živočichy, pohazovala se v lesích a na volných místech z nichž byla odstraňována zvěří, ptáky, hmyzem. Zde se rozkládala vlivem bakteriální činnosti, pohazovala se na hnojiště a smetiště nebo zahrabovala na různých místech nízko pod povrchem země, odkud mohla být vyhrabávána zvířaty i lidmi. Těmito závadnými způsoby byla uhynulá zvířata odstraňována ještě ke konci 19. století a v mnoha zemích světa se tak děje ještě dodnes. V městských aglomeracích se problematika odstraňování a zužitkování uhynulých zvířat jevila vždy, jako závažnější než na venkově. V 16 století v Praze vznikali v Sanytrově ulici tzv. sanytrníky, kde se shomažďovaly odpady z těl jatečných zvířat a vařili se s přídavkem vápna. Na počátku 18 století byla vydána v Rakouské říši první nařízení týkající se práv a postavení tzv. pohodných (sběratelé a zpracovatelé VPŽP). ). Na jejich ochranu muselo být v roce 1753 vydáno dvorní nařízení, že je trestné tupit pohodné a v roce 1772 jim byla dána čestná práva, avšak teprve v první polovině 19. století se jim dostalo plného zrovnoprávnění. Živnostenským řádem z byla pohodnická živnost v naší zemi koncesována. V Německu byla prohlášena za privilegovanou živnost. Podrobné předpisy byly vydány v instrukci pro pohodné v Čechách v roce 1860 ( Dvořák, 1995). Do pohodnické činnosti radikálně zasáhl zákon č. 68 z o organizaci veřejné zdravotní služby Podle tohoto zákona spadá do podřízenosti obcí starost o vyhledávání a udržování mrchovišť nebo zahrabovišť pro uhynulá zvířata a animální odpad. V duchu znění tohoto zákona se ubírala po delší dobu i pohodnická činnost i celá oblast asanace uhynulých zvířat. (Šonka, 1985). Zákon z 29. února 1880 ř. z. č. 35 o ochraně a zdolávání nakažlivých chorob zvířat usměrnil další vývoj pohodnické činnosti. Podle 13 tohoto zákona je pohodnictví a zahraboviště uhynulých zvířat pod trvalým dohledem úředních zvěrolékařů a lékařů. Pohodní zprvu uhynulá zvířata nezakopávali, nýbrž po stažení kůže je odvezli na pusté místo a ponechali rozkladu a na pospas zvěři. Lze si představit odporný vzhled a zápach při těchto způsobech 11

12 zužitkování. Přitom nemohlo být zaručeno zneškodnění infekčních surovin a značná část těl zvířat zůstávala nevyužita.(dvořák, 1995) Veterinární asanační činnost Vznik kafilerní činnosti se datuje od r. 1892, kdy veterinář de la Croix, ředitel jatek v Antverpách, zkonstruoval aparaturu nazvanou kafildezinfektor. Princip spočíval v tom, že uhynulá zvířata a nepoživatelné maso se vystavilo vysokému tlaku par ve speciálních aparaturách. Vznikly finální výrobky, především krmná živočišná moučka a technický tuk. (Košík, 1964). V českých zemích byl zaveden první kafil-dezinfektor vyráběný firmou Rietschel a Henneberg v roce 1899 na pohodnici v Praze. Toto datum je považováno za počátek veterinární asanace na vědecké bázi (Košík, 1964). Historickou část nelze uzavřít bez vzpomínkou na osobnost, která se významným způsobem zapsala do historie činnosti, dnes nazývané veterinární asanace - Doc. MVDr. et RNDr. Jana Hökla. Pro veterinární asanaci je důležitý začátek jeho životní kariéry, kdy pracoval v tehdejším Zlíně. Z let pochází významná práce "Projekt ústavu pro neškodné odstraňování a zužitkování těl zvířat a jejich částí". Podle tohoto projektu byl postaven po roce 1945 Veterinární asanační ústav v Otrokovicích, který předběhl svojí dobu po všech stránkách a je v provozu dodnes Novodobá veterinární asanace 20.století Popis Asanačního podniku V dnešní době způsoby zpracování VPŽP mají vybudované zásady, které se sice v detailech liší v jednotlivých zemích a na kontinentech, ale lze je charakterizovat následovně podle rozdělení jednotlivých stavebních objektů a úseků. 12

13 Obr. č. 1: Schéma AP (Groda, 1997) Asanační podnik je ohraničen nepropustným plotem zejména v nečisté části. Prostor AP lze rozdělit na 3 části: - tzv. nečistou část, kde je nutná zvýšená opatrnost, jsou stanoveny přísné hygienické předpisy a musí být prováděna očista a dezinfekce. - tzv. čistá část, kde probíhá zpracování a finalizace zpracovávané suroviny. - tzv. pomocné provozy, které slouží a podporují funkci čisté a nečisté části. Většina AP má na příjezdovou komunikaci vstupní a výstupní bránu. Jedna brána je určena pro svoz odpadů, druhá je určena pro odvážení finálních produktů. Očista vozidel je prováděna vždy při dovozu suroviny do přípravny ostříkáním vozidla horkou vodou a dezinfekčním roztokem. Při výjezdu vozidla branou č.1 musí každé vozidlo projet desinfekčním brodem, kde dojde před výjezdem na veřejnou komunikaci k očistě podvozku automobilů. Odpady jsou sváženy výhradně nákladními automobily se specielně upravenými kontejnery pro svoz kusovitých i tekutých odpadů a kadaverů. Každý automobil s kontejnerem je při příjezdu automaticky zvážen. 13

14 V uzavřeném objektu v přípravně surovin se provádí krátkodobé (max. 24 hod.) skladování dovezené suroviny v tzv. příjmových žlabech o objemech m 3. Odtud jsou pomocí šnekových dopravníků dopravovány do drtiče surovin. Velmi výkonné drtiče surovinu rozdrtí na kusy o velikosti 50 mm. V přípravně též dochází ke stahování kůží z kadaverů. Nečistá část od čisté části je důsledně oddělena na rozhraní přípravny surovin a strojovny neprodyšnou zdí. Strojní technologie je zařízena tak, že nadrcená surovina je dopravována do strojovny přes sterilizační zařízení. V čisté části se nachází strojovna, která tvoří hlavní technickou část AP. Strojovna v sobě zahrnuje zpravidla stroje, aparáty a zařízení, ve kterých probíhá sterilizace, koagulace, sušení, kondenzace brýd a separace finálních produktů. Další oblastí čisté části je skladování a distribuce produktů tzv. moučkárny. Jednotlivé moučky jsou skladovány v zásobnících. Před uskladněním musí být moučka tříděna na sítě. Vlivem technologického zpracování ve strojovně a vlivem šrotování dochází k zahřívání moučky až na 90 C. Takto ohřátá moučka by po naskladnění vlivem termofyzikálních a biofyzikálních vlastností začala hořet, proto se musí v chladiči ochladit na max. 40 C. Ze zásobníků o kapacitě m 3 je velkým výkonem moučka vyskladňována do velkoobjemových kontejnerů nákladních aut (20 30t), nebo do vaků o objemu 3-5 m 3. Skladování a úprava tuků se provádí v tzv. tukovém hospodářství. Po kontinuálním přečerpání horkého tuku ( C) ze strojovny do tzv. tukárny se tuk zbavuje sedimentu. Sediment tvoří až 20% objemu v celkovém množství tuku a je vrácen do strojovny k vyloučení v moučce. Po dekantéru je tuk dopravován do zásobních nádrží. Tuk v nádržích musí být udržován v kapalném stavu při teplotách C. Pro další zpracování je tuk z nádrží přečerpáván do autocisteren o objemu m 3 k další distribuci. Objekt AP v čisté části je od veřejné komunikace oddělen branou č. 2 včetně komerčního zajištění expedice produktů. Pomocné provozy zajištují nezbytné služby pro nečistou a čistou část. Obvykle nejsou v jednom AP umístěny všechny technologické linky na zpracování jednotlivých druhů surovin. Buď jsou odděleně ze specializovaných AP zpracovány jatečné odpady s kadávery od peří se štětinami a krve, nebo jsou tyto všechny odpady zpracovány v jednom AP, ale na oddělených technologických linkách. Rybí odpady jsou zpracovávány výhradně samostatně.( Groda, 1997) 14

15 Asanační podnik při zpracování VPŽP produkuje odpadní vody. Tyto odpadní vody pocházejí zejména z kondenzovaných brýdových par vznikajících odpařením vody ze zpracovávané suroviny. Další podíl na těchto vodách tvoří vody oplachové a vody ze sociálních zařízení. Asanační podniky jsou vybaveny čističkami odpadních vod (ČOV). V letních měsících je třeba dbát zvýšené kontroly průběhu nitrifikace a denitrifikace, aby se nepřekračovaly povolené limity pro amoniakální dusík. (Sovják, 2008) Intrakomunitární trh Evropské Unie Ve výrobním procesu celého zemědělství, zpracovatelského a potravinářského průmyslu má veterinární asanace své nezastupitelné poslání, které je nutno posuzovat ze dvou základních hledisek (Jašek, 1980). Primárním posláním veterinární asanace je zabezpečení obecné hygieny životního prostředí, spočívající v pohotovém a neškodném odstraňování kadáverů a veškerých odpadů živočišného původu. Včasnou asanací kadáverů a živočišných odpadů je tlumeno, případně vylučováno potenciální nebezpečí vzniku ohnisek chorob a další šíření nebezpečných nákaz zvířat a lidí. Sekundárním, neméně významným úkolem, je moderní průmyslové zpracování veškeré suroviny živočišného původu a její zhodnocení na finální produkt, zejména živočišné moučky, kafilerní tuky a kůže. Evropa se vyvíjela jinou cestou než Amerika ve výstavbě podniků zpracovávajících vedlejší produkty živočišné původu (VPŽP), tzv. evropská - otevřená cesta a americká uzavřená cesta. Pojem konfiskát živočišného původu byl nahrazen po vstupu do EU roku 2004 implementací legislativy do českých zákonů pojmem vedlejší živočišný produkt (VŽP), který byl v současné době nahrazen pojmem vedlejší produkty živočišného původu (VPŽP) 15

16 3.3.3 Rozdělení VPŽP dle legislativy Materiály 1. kategorie 1. Mezi materiály 1. kategorie patří níže popsané vedlejší produkty živočišného původu (VPŽP) nebo jakékoli materiály, které tyto vedlejší produkty živočišného původu obsahují: (a) veškeré části těl včetně kůží: (i) zvířat podezřelých z nákazy přenosnou spongiformní encefalopatií v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001 nebo zvířat, u nichž byla úředně potvrzena přítomnost přenosné spongiformní encefalopatie, (ii) zvířat usmrcených v rámci opatření k eradikaci přenosné spongiformní encefalopatie, (iii) jiných zvířat, než jsou hospodářská zvířata a volně žijící zvířata, zejména zvířat v zájmovém chovu a zvířat ze zoologických zahrad a cirkusů, (iv) pokusných zvířat ve smyslu článku 2 směrnice Rady 86/609/EHS ze dne , o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zvířat používaných k pokusným a jiným vědeckým účelům, a v) volně žijících zvířat podezřelých z nákazy onemocněními přenosnými na lidi nebo zvířata; (b) (i) specifikované rizikové materiály, a (ii) pokud nebyly specifikované rizikové materiály při likvidaci odstraněny, celá těla mrtvých zvířat obsahující specifikované rizikové materiály; (c) produkty pocházející ze zvířat, kterým byly podávány látky zakázané podle směrnice 96/22/ES, a produkty živočišného původu obsahující rezidua látek znečišťujících životní prostředí nebo jiných látek zařazených do skupiny B odstavec 3 přílohy I ke směrnici Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996, o opatřeních ke sledování některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS, pokud obsah těchto reziduí překračuje povolené limity stanovené právními předpisy Společenství případně, pokud takové právní předpisy neexistují, vnitrostátními právními předpisy; 16

17 (d) veškeré živočišné materiály shromážděné při čištění odpadních vod ze zpracovatelských závodů 1. kategorie nebo z jiných prostorů, v nichž se odstraňují specifikované rizikové materiály, a to zejména odpad zachycený na česlech, sítech a lapačích písku, směsi tuků a olejů, kaly a materiály z kanalizace z těchto provozů, s výjimkou materiálů neobsahujících specifikované rizikové materiály nebo jejich části; (e) kuchyňský odpad z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě; a (f) směsi materiálů 1. kategorie s materiály 2. kategorie nebo s materiály 3. kategorie nebo s materiály obou kategorií, včetně jakýchkoli materiálů určených ke zpracování ve zpracovatelských závodech 1. kategorie. 2. Materiály 1. kategorie jsou neprodleně shromažďovány, přepravovány a označovány v souladu s článkem 7, a pokud články 23 a 24 nestanoví jinak, jsou: (a) přímo zneškodněny jako odpady spálením ve spalovně schválené v souladu s článkem 12; (b) zpracovány ve zpracovatelském závodě schváleném podle článku 13 pomocí některé z metod 1 až 5. Pokud to příslušný orgán požaduje, jsou zpracovány pomocí metody 1; v tomto případě jsou materiály vznikající při zpracování v souladu příl. VI kap. I trvale označeny, pokud možno pachem, a zneškodněny jako odpady spálením nebo spoluspálením ve spalovně nebo spoluspalovně schválené v souladu s článkem 12; (c) s výjimkou materiálů uvedených v odst. 1 písm. a) bodech (i) a (ii) zpracovány ve zpracovatelském závodě schváleném v souladu s článkem 13 pomocí metody 1; v tomto případě jsou materiály vznikající při zpracování v souladu s příl. VI kap. I trvale označeny, pokud možno pachem, a zneškodněny jako odpady zahrabáním na skládce odpadů schválené podle směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999, o skládkách odpadů; (d) v případě kuchyňského odpadu uvedeného v odst. 1 písm. e) zneškodněny jako odpady zahrabáním na skládce odpadů schválené podle směrnice Rady 1999/31/ES; nebo (e) na základě vývoje odborných poznatků odstraňovány jinými způsoby, které jsou po konzultaci s příslušným vědeckým výborem schváleny v souladu s postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2. Tyto způsoby mohou buď doplnit, nebo nahradit způsoby stanovené v písmenech a) až d). 17

18 3. Přechodná manipulace nebo přechodné skladování materiálů 1. kategorie se uskutečňuje pouze v závodech pro přechodné skladování a manipulaci schválených v souladu s článkem Materiály 1. kategorie jsou dováženy nebo vyváženy pouze v souladu s tímto nařízením nebo s pravidly stanovenými postupem podle čl. 33 odst. 2. Specifikované rizikové materiály mohou být dováženy nebo vyváženy pouze v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/ Materiály 2. kategorie 1. Mezi materiály 2. kategorie patří níže popsané vedlejší produkty živočišného původu nebo jakékoli materiály, které tyto vedlejší produkty živočišného původu obsahují: (a) hnůj a obsah trávicího traktu; (b) veškeré živočišné materiály shromážděné při čištění odpadních vod z jiných jatek, než jsou jatka spadající do působnosti čl. 4 odst. 1 písm. d), nebo ze zpracovatelských závodů 2. kategorie, včetně odpadu zachyceného na česlech, sítech a lapačích písku, směsí tuků a olejů, kalů a materiálů z kanalizace z těchto provozů; (c) produkty živočišného původu obsahující rezidua veterinárních léčiv a znečišťujících látek zařazených do skupiny B odstavec 1 a 2 přílohy I ke směrnici Rady 96/23/ES, pokud obsah těchto reziduí překračuje povolené limity stanovené právními předpisy Společenství; (d) jiné produkty živočišného původu, než jsou materiály 1. kategorie, které jsou dováženy ze třetích zemí a při kontrolách stanovených právními předpisy Společenství nesplňují veterinární požadavky pro dovoz do Společenství, pokud nejsou vráceny nebo pokud je jejich dovoz umožněn s omezeními stanovenými právními předpisy Společenství; (e) jiná zvířata a části jiných zvířat, než jaké uvádí článek 4, která byla usmrcena jiným způsobem než porážkou k lidské spotřebě; patří sem i zvířata utracená v rámci opatření k eradikaci nějaké nákazy zvířat; 18

19 (f) směsi materiálů 2. kategorie s materiály 3. kategorie, včetně jakýchkoli materiálů určených ke zpracování ve zpracovatelských závodech 2. kategorie; a (g) jiné vedlejší živočišné produkty, než jsou materiály 1. kategorie nebo materiály 3. kategorie. 2. Materiály 2. kategorie jsou neprodleně shromažďovány, přepravovány a označovány v souladu s článkem 7, a pokud články 23 a 24 nestanoví jinak, jsou: (a) přímo zlikvidovány jako odpady spálením ve spalovně schválené v souladu s článkem 12; (b) zpracovány ve zpracovatelském závodě schváleném v souladu s článkem 13 pomocí některé z metod 1 až 5 nebo, pokud to příslušný orgán požaduje, jsou zpracovány pomocí metody 1; v tomto případě jsou materiály vznikající při zpracování v souladu s příl. VI kap. I trvale označeny, pokud možno pachem, a jsou: (i) zneškodněny jako odpady spálením nebo spoluspálením ve spalovně nebo spoluspalovně schválené v souladu s článkem 12, nebo (ii) v případě tavených nebo škvařených tuků dále zpracovány v tukovém závodě 2. kategorie schváleném v souladu s článkem 14 na tukové deriváty používané v organických hnojivech nebo prostředcích pro zlepšení půdy nebo k jiným technickým účelům, než je použití v kosmetických a léčivých přípravcích a v lékařských prostředcích; (c) zpracovány ve zpracovatelském závodě schváleném v souladu s článkem 13 pomocí metody 1; v tomto případě jsou materiály vznikající při zpracování v souladu s příl. VI kap. I trvale označeny, pokud možno pachem, a jsou: (i) v případě bílkovinných materiálů použity jako organická hnojiva nebo prostředky pro zlepšení půdy v souladu s případnými požadavky stanovenými po konzultaci s příslušným vědeckým výborem v souladu s postupem podle čl. 33 odst. 2, (ii) zpracovány v závodě na výrobu bioplynu nebo v kompostárně, které jsou schváleny v souladu s článkem 15, nebo (iii) zneškodněny jako odpady zahrabáním na skládce odpadu schválené podle směrnice 1999/31/ES; (d) v případě materiálů rybího původu silážovány nebo kompostovány v souladu s pravidly přijatými postupem podle čl. 33 odst. 2; 19

20 (e) v případě hnoje, obsahu trávicího traktu vyjmutého z trávicího traktu, mléka a kolostra, o kterých příslušný orgán nepředpokládá, že by představovaly nebezpečí šíření nějakého vážného přenosného onemocnění: (i) použity bez zpracování jako suroviny v závodě na výrobu bioplynu nebo v kompostárně, které jsou schváleny v souladu s článkem 15, nebo ošetřeny v technickém závodě k tomuto účelu schváleném v souladu s článkem 18, (ii) aplikovány na půdu v souladu s tímto nařízením, nebo (iii) zpracovány v závodě na výrobu bioplynu nebo kompostovány v souladu s pravidly stanovenými postupem podle čl. 33 odst. 2; (f) v případě celých těl nebo částí těl volně žijících zvířat, která nejsou podezřelá z nákazy onemocněními přenosnými na lidi nebo zvířata, použity k výrobě loveckých trofejí v technickém závodě k tomuto účelu schváleném v souladu s článkem 18; nebo (g) zneškodněny nebo použity jiným způsobem v souladu s pravidly stanovenými po konzultaci s příslušným vědeckým výborem postupem podle čl. 33 odst. 2. Tento způsob může buď doplnit, nebo nahradit způsoby stanovené v písmenech a) až f). 3. Přechodná manipulace nebo přechodné skladování materiálů 2. kategorie s výjimkou hnoje se uskutečňuje pouze v závodech 2. kategorie, schválených v souladu s článkem Materiály 2. kategorie jsou uváděny na trh nebo vyváženy pouze v souladu s tímto nařízením nebo s pravidly stanovenými postupem podle čl. 33 odst Materiály 3. kategorie 1. Mezi materiály 3. kategorie patří níže popsané vedlejší produkty živočišného původu nebo jakékoli materiály, které tyto vedlejší produkty živočišného původu obsahují: (a) části poražených zvířat, které jsou v souladu s právními předpisy Společenství poživatelné, ale z obchodních důvodů nejsou určeny k lidské spotřebě; 20

21 (b) části poražených zvířat, které jsou vyřazeny jako nepoživatelné, které ale nevykazují žádné známky onemocnění přenosných na lidi nebo na zvířata a pocházejí z jatečně upravených těl, která jsou v souladu s právními předpisy Společenství poživatelná; (c) kůže, kopyta, paznehty, rohy, prasečí štětiny a peří pocházející ze zvířat poražených na jatkách po prohlídce ante-mortem, na jejímž základě byla v souladu s právními předpisy Společenství posouzena jako vhodná k porážce k lidské spotřebě; (d) krev získaná z jiných zvířat než z přežvýkavců; zvířata byla poražena na jatkách po prohlídce ante-mortem, na jejímž základě byla v souladu s právními předpisy Společenství posouzena jako vhodná k porážce k lidské spotřebě; (e) vedlejší produkty živočišného původuvznikající při výrobě produktů určených k lidské spotřebě, včetně odtučněných kostí a škvarků; (f) zmetkové potraviny živočišného původu nebo zmetkové potraviny obsahující produkty živočišného původu s výjimkou kuchyňského odpadu, které z obchodních důvodů, z důvodů závady při výrobě nebo balení nebo jiné závady nepředstavující nebezpečí pro lidi nebo zvířata již nejsou určeny k lidské spotřebě; (g) syrové mléko zvířat, která nevykazují klinické příznaky žádného onemocnění přenosného tímto produktem na lidi nebo na zvířata; (h) ryby nebo jiní mořští živočichové s výjimkou mořských savců, ulovení ve volném moři za účelem výroby rybí moučky; (i) čerstvé vedlejší produkty z ryb ze závodů vyrábějících rybí produkty k lidské spotřebě; (j) skořápky, vedlejší produkty z líhní a vedlejší produkty z porušených vajec zvířat, která nevykazovala klinické příznaky žádných onemocnění přenosných prostřednictvím vajec na lidi nebo na zvířata; (k) krev, kůže, kopyta, paznehty, peří, vlna, rohy, srst a kožešiny pocházející ze zvířat, která nevykazovala klinické příznaky žádných onemocnění přenosných prostřednictvím těchto produktů na lidi nebo na zvířata; a (l) jiný kuchyňský odpad než uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. e. 2. Materiály 3. kategorie jsou neprodleně shromažďovány, přepravovány a označovány v souladu s článkem 7, a pokud články 23 a 24 nestanoví jinak, jsou: 21

22 (a) přímo zneškodněny jako odpady spálením ve spalovně schválené v souladu s článkem 12; (b) zpracovány ve zpracovatelském závodě schváleném v souladu s článkem 13 pomocí některé z metod 1 až 5; v tomto případě jsou materiály vznikající při zpracování v souladu s příl. VI kap. I trvale označeny, pokud možno pachem, a zneškodněny jako odpady spálením nebo spoluspálením ve spalovně nebo spoluspalovně schválené v souladu s článkem 12 nebo zahrabány na skládce odpadů schválené podle směrnice 1999/31/ES; (c) zpracovány ve zpracovatelském závodě schváleném v souladu s článkem 17; (d) zpracovány v technickém závodě schváleném v souladu s článkem 18; (e) použity jako suroviny v závodě na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu, schváleném v souladu s článkem 18; (f) zpracovány v závodě na výrobu bioplynu nebo v kompostárně, které jsou schváleny v souladu s článkem 15; (g) v případě kuchyňského odpadu uvedeného v odst. 1 písm. l), zpracovány v závodě na výrobu bioplynu nebo kompostovány v souladu s pravidly stanovenými postupem podle čl. 33 odst. 2 nebo, dokud tato pravidla nebudou přijata, v souladu s vnitrostátními právními předpisy; (h) v případě materiálů rybího původu silážovány nebo kompostovány v souladu s pravidly přijatými postupem podle čl. 33 odst. 2; nebo (i) zneškodněny nebo použity jiným způsobem v souladu s pravidly stanovenými po konzultaci s příslušným vědeckým výborem postupem podle čl. 33 odst. 2. Tento způsob může buď doplnit, nebo nahradit způsoby stanovené v písmenech a) až h). 3. Přechodná manipulace nebo přechodné skladování materiálů 3. kategorie se uskutečňuje pouze v závodech 3. kategorie, schválených v souladu s článkem

23 3.3.4 Požadavky na shromažďování, označování, svoz a průvodní dokumentaci vedlejších produktů živočišného původu Vedlejší produkty živočišného původu a zpracovávané produkty s výjimkou kuchyňského odpadu 3. kategorie jsou shromažďovány, přepravovány a označovány v souladu s Přílohou II nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1774/2002. (i) v případě materiálů 3. kategorie slova není určeno k lidské spotřebě, (ii) v případě materiálů 2. kategorie (s výjimkou hnoje a obsahu trávícího traktu) a zpracovaných produktů z nich získaných, slova není určeno ke krmení zvířat. Pokud jsou však materiály 2. kategorie určeny ke krmení zvířat uvedených v čl. 23 odst. 2 písm. c) za podmínek stanovených v tomtéž článku, na nálepce se uvede poznámka určeno ke krmení, která se doplní názvem daného druhu zvířat, k jejichž krmení je materiál určen; (iii) v případě materiálů 1. kategorie a zpracovaných produktů z nich získaných slova pouze k likvidaci. (iv) v případě hnoje a obsahu trávicího traktu slovo hnůj Všeobecné hygienické požadavky na zpracování materiálů 1., 2., 3. kategorie Všeobecné požadavky pro schválení zpracovatelských závodů kategorie Materiály 1. až 3. kategorie VPŽP se smí zpracovávat jednotlivými technologickými postupy, které jsou vymezeny a nařízeny v Nařízení EP 1774/2002 a jsou podle této směrnice schváleny: 1. Prostory a zařízení musí přinejmenším splňovat následující požadavky: (a) prostory ke zpracování vedlejších živočišných produktů se nesmějí nacházet na stejném místě jako jatky, ledaže by byly umístěny ve zcela oddělené budově. Systém přepravníků však může spojovat samostatný zpracovatelský závod s jatkami nacházejícími se ve stejném místě za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky: 23

24 (i) zpracovatelský závod i jatky mají samostatné vchody, příjmové prostory, vybavení, východy a odlišný personál; (ii) vedlejší produkty živočišné původu, které mají být zpracovány, pocházejí z týchž prostor. Do zpracovatelského závodu nesmějí mít přístup nepovolané osoby a zvířata; (b) zpracovatelský závod musí mít čistou a nečistou část, které jsou od sebe odpovídajícím způsobem odděleny. Nečistá část musí mít krytý prostor pro příjem vedlejších živočišných produktů a musí být konstruovaná tak, aby se dala snadno čistit a dezinfikovat. Podlahy musí být konstruované způsobem umožňujícím snadný odvod tekutin. Zpracovatelský závod musí mít odpovídající toalety, šatny a umyvadla pro personál; (c) zpracovatelský závod musí mít dostatečné množství horké vody a páry ke zpracování vedlejších produktů živočišného původu; (d) nečistá část musí v případě potřeby obsahovat zařízení na zmenšení velikosti vedlejších produktů živočišného původu a zařízení k vkládání rozdrcených vedlejších produktů živočišného původu do zpracovatelské jednotky; (e) veškerá zařízení, v nichž jsou zpracovávány vedlejších produktů živočišného původu, musí fungovat v souladu s požadavky kapitoly II. Pokud je požadováno tepelné ošetření, musí být všechna zařízení vybavena: (i) měřícím zařízením ke sledování teploty případně tlaku v kritických bodech, (ii) záznamovým zařízením k průběžnému zaznamenávání výsledků těchto měření, a (iii) vhodným ochranným systémem bránícím nedostatečnému záhřevu; (f) za účelem zabránit rekontaminaci hotových produktů přicházejícími vedlejšími živočišnými produkty musí existovat jasné oddělení mezi částí závodu, v níž jsou vykládány přicházející materiály, a mezi částí vyhrazenou zpracování těchto produktů a skladování zpracovaných produktů. 2. Zpracovatelský závod musí mít vhodné vybavení k čištění a dezinfekci kontejnerů a nádob, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu dodány, a dopravních prostředků s výjimkou lodí, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu přepraveny. 3. Musí být k dispozici vhodné vybavení k dezinfekci kol dopravních prostředků opouštějících nečistou část zpracovatelského závodu. 4. Všechny zpracovatelské závody musí mít systém likvidace odpadních vod, splňující požadavky příslušného orgánu. 24

25 5. Zpracovatelský závod musí mít vlastní laboratoř nebo musí využívat služeb laboratoře mimo závod. Laboratoř musí být vybavena k provádění nezbytných rozborů a musí být schválena příslušným orgánem Všeobecné hygienické požadavky 1. Vedlejší produkty živočišného původu musí být zpracovány co nejdříve po dodání. Do zpracování musí být vedlejší produkty živočišného původu správně skladovány. 2. Kontejnery, nádoby a dopravní prostředky používané k přepravě nezpracovaných materiálů musí být ve vyhrazeném prostoru očištěny. Tento prostor musí být umístěn a konstruován tak, aby se zabránilo nebezpečí kontaminace zpracovaných produktů. 3. Osoby pracující v nečisté části nesmí vstupovat do čisté části bez toho, aby si převlékly pracovní oděv a přezuly pracovní obuv, nebo bez toho, aby si vydezinfikovaly pracovní obuv. Vybavení a nástroje z nečisté části se nesmí přemísťovat do čisté části, aniž jsou vyčištěny a vydezinfikovány. Musí být zaveden režim pohybu zaměstnanců za účelem kontroly jejich pohybu mezi sektory a nařízeno řádné používání zařízení k dezinfekci obuvi a kol. 4. Odpadní vody pocházející z nečisté části musí být upraveny způsobem zaručujícím zneškodnění pokud možno všech patogenů. Zvláštní požadavky na úpravu odpadních vod ze zpracovatelských závodů mohou být stanoveny postupem podle čl. 33 odst Musí být přijata systematická ochranná opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům. K tomuto účelu musí být používán doložený program hubení škůdců. 6. Pro všechny části provozů musí být zavedeny a doloženy čisticí postupy. K čištění musí být k dispozici vhodné vybavení a čisticí prostředky. 7. Hygienický dohled musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Rozvrh a výsledky kontrol musí být doloženy a uchovávány po dobu nejméně dvou let. 8. Vybavení a zařízení musí být udržovány v dobrém stavu a měřící zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrována. 9. Se zpracovanými produkty se musí manipulovat a musí být skladovány způsobem bránícím rekontaminaci. 25

26 3.3.6 Zpracovatelské metody vedlejších produktů živočišného původu Metoda 1 Zmenšení velikosti částic 1.Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 50 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 50mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 50 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy. Doba, teplota a tlak Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáté na teplotu v jádře vyšší než 133 C po dobu minimálně 20 min. bez přerušení a při (absolutním) tlaku minimálně 3 bary sytou parou. Tepelné ošetření může být uplatněno jako jediný postup neboj jako prvotní nebo závěrečná fáze sterilizace. Zpracování smí být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému. Metoda 2 Zmenšení velikosti částic 1.Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 150 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 150 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 150mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy. Doba, teplota a tlak Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáté na teplotu v jádře vyšší než 100 C po dobu minimálně 125 min., teplotu v jádře vyšší než 110 C po dobu minimálně 120 min.a teplotu v jádře vyšší než 120 C po dobu minimálně 50 min. 26

27 Zpracování musí být prováděno v dávkovém systému. Vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřívány takovým způsobem, aby k dosažení požadovaných teplotních požadavků došlo současně. Metoda 3 Zmenšení velikosti částic 1.Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy. Doba, teplota a tlak Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáté na teplotu v jádře vyšší než 100 C po dobu minimálně 95 min., teplotu v jádře vyšší než 110 C po dobu minimálně 55 min. a teplotu v jádře vyšší než 120 C podobu minimálně 13 min. Zpracování musí být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému. Vedlejší produkty živočišného původu mohou být zahřívány takovým způsobem, aby k dosažení požadovaných teplotních požadavků došlo současně. Metoda 4 Zmenšení velikosti částic 1.Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy. 27

28 Doba, teplota a tlak Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu umístěny do nádoby s přidaným tukem a zahřáté na teplotu v jádře vyšší než 100 C po dobu minimálně 16 min., teplotu v jádře vyšší než 110 C podobu minimálně 13 min., teplotu v jádře vyšší než 120 C po dobu minimálně 8 min. a teplotou v jádře vyšší než 130 C po dobu minimálně 3 min. Zpracování musí být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému. Vedlejší produkty živočišného původu mohou být zahřívány takovým způsobem, aby k dosažení požadovaných teplotních požadavků došlo současně. Metoda 5 Zmenšení velikosti částic 1.Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 20 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 20 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 20mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy. Doba, teplota a tlak Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřívány, dokud se nevysráží,a potom stlačeny tak, aby se z bílkovinné hmoty odstranila voda a tuk. Bílkovinná hmota musí být následně zahřátá na teplotu v jádře vyšší než 80 C po dobu minimálně 120 min. a teplotu v jádře vyšší než 100 C po dobu minimálně 60 min. Zpracování musí být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému. Vedlejší produkty živočišného původu mohou být zahřívány takovým způsobem, aby k dosažení požadovaných teplotních požadavků došlo současně. Metoda 6 (Pouze pro vedlejší produkty živočišného původu - rybího původu.) Zmenšení velikosti částic 28

29 1. Vedlejší produkty živočišného původu musí být zmenšeny alespoň na: 50 mm v případě tepelného ošetření v souladu s odst. 2 písm. a), nebo 30 mm v případě tepelného ošetření v souladu s odst. 2 písm. b). Následně musí být promíchány s kyselinou mravenčí, aby se ph snížilo na nejvýše 4,0 a na této hodnotě se udrželo. Před dalším ošetřením se tato směs musí nechat uležet po dobu nejméně 24 hodin. Doba a teplota 2. Po zmenšení musí být směs zahřátá na: teplotu v jádře alespoň 90 C po dobu nejméně 60 min., nebo teplotu v jádře alespoň 70 C po dobu nejméně 60 min. V případě použití systému kontinuálního ohřevu musí být postup produktu měničem tepla řízen pomocí mechanických ovladačů omezujících jeho posuv tak, aby do ukončení tepelného ošetření produkt prošel cyklem, který je dostatečný jak z hlediska času, tak teploty. 3. Po ošetření musí být výrobek mechanicky separován na tekutinu, tuk a škvarky. K získání zpracovaného koncentrátu živočišných bílkovin musí být tekutá část napumpována do dvou parou vytápěných výměníků tepla s vakuovými komorami, čímž dojde k odstranění její vlhkosti ve formě vodní páry. Škvarky musí být do bílkovinného koncentrátu přidány ještě před uskladněním. Metoda 7 1. Každá metoda schválená příslušným orgánem, u které bylo příslušnému orgánu prokázáno, že konečný výrobek byl denně vzorkován po dobu jednoho měsíce v souladu s těmito mikrobiologickými normami: a) vzorky materiálu odebrané bezprostředně po tepelném ošetření: Clostridium perfringens: nepřítomnost v 1 g produktu, b) vzorky materiálu odebrané v průběhu nebo při vyskladnění ve zpracovatelském zařízení: Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = O, M = O, Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g, kde: n = počet vzorků, které mají být otestovány, m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m, 29

30 M = maximální hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojující, pokud počet bakterií v jednom nebo více vzorcích je roven nebo vyšší než M, c = počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší. 2. Podrobnosti kritických kontrolních bodů podle kterých každé zpracovatelské zařízení uspokojivě splňuje mikrobiologické normy musí být zaznamenány a uchovány tak, že vlastník, provozovatel nebo jejich zástupci a příslušný orgán mohou sledovat provoz zpracovatelského zařízení. Údaje, které mají být zaznamenány a sledovány musí obsahovat velikost částic, kritickou teplotu a, pokud je to vhodné, absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku. 30

31 3.4 Svoz VPŽP jednotlivými asanačními podniky Obr. č. 1: Asanační podniky a přidělené svozné oblasti v roce 1995 Celkový svoz Obr. č. 2: znázorňuje celkový svoz VPŽP v letech 1981, 1985 a Ve ta s řk ov Bi Vě ro va ny M an ko vic e ed lo v M Vě ž O tro ko vic e e ch lík ov ic iň on Ži M řa ny Po db o ud ěj o Č. B Ti šic e vic e 0

32 Obr. č. 3: Asanační podniky a jejich svozné oblasti v roce

33 4 MATERIÁL A METODIKA V dnešním globalizovaném světě, kde se vlastně lidstvo celé Země stává producentem vedlejších produktů živočišného původu, by měla vzniknout jednotná a pro všechny závazná pravidla pro nakládání se všemi odpady nejen s vedlejšími produkty živočišného původu z důvodu udržení nákazové situace, ale i pro zachování alespoň současného stavu životního prostředí. V práci byly jako stěžejní a základní materiál použity Nařízení EP a Rady č.1774/2002, veterinární zákon č. 166/1999 Sb., platném znění, odpadový zákon č. 185/2001 Sb., v platném znění, dále pravidla zacházení se specifikovaným rizikovým materiálem (SRM) v podmínkách zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu (Mareček, 2006), materiály a studijní literatura Krejzka, Grody, Dvořáka. Směrnice pro implementaci systému enviromentálního managementu (EMS) v podmínkách zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu (Marada, 2007) internetové informace: ministerstva zemědělství, státní veterinární správy, českého statistického úřadu, vetascb, Návrh optimalizace sítě svozu svozu a zpracování vedlejších produktů živočišných původu, byl s ohledem na složitost a obtížnost celé problematiky, zpracován za základě informací poskytnutých 4 soukromými subjekty, které se v současnosti danou problematikou zabývají a byly ochotny podklady potřebné pro zpracování diplomové práce poskytnout. Vycházíme z druhu vykonávané činnosti asanačními podniky k

34 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Zdroje vedlejších produktů živočišného původu Zdrojem VPŽP jsou celá těla nebo části těl zvířat (hospodářská zvířata, zvířata ze zájmových chovů, farmových chovů, volně žijící) nebo produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, včetně vajíček, embryí a spermatu získané ze zpracovatelského průmyslu. Převážná část VPŽP vzniká při chovu zvířat a následném zpracování v potravinářském průmyslu. 5.2 Stavy zvířat v letech Následující údaje stavu zvířat v letech 1980 až 2008 byly čerpány z Českého statistické úřadu, ročenka chovu skotu v české republice za rok 2008 ministerstva zemědělství. Pro lepší názornost a znázornění klesajícího trendu stavů hospodářských zvířat jsou početní stavy za jednotlivé roky převedeny do grafů. Skot celkem za roky 1980 do Množství v kusech Rok Obr. č. 4: Celkový stav skotu v ČR za období (zdroj český statistický úřad)

35 Z obrázku č.1 jednoznačně vyplývá prudké celkového snížení početního stavu skotu od roku K dalšímu prudkému poklesu došlo v roce 2001 při prvním výskytu bovinní spongiformní encefalopatie, (BSE) nemoci šílených krav. V současné době je početní stav hovězího dobytka na cca 50% stavu oproti roku Rovněž došlo ke změně stájové technologie chovu skotu ve prospěch chovu skotu bez tržní produkce mléka (masný skot pastevní chov). Naproti tomu je možné pozorovat nárůst počtu kusů skotu chovaných v ekologických hospodářstvích (biopotraviny). Prasata celkem za roky 1980 do Množství v kusech Rok Obr. č. 5 : Celkový stav prasat v ČR za období (zdroj český statistický úřad) Z obrázku č.5 jednoznačně vyplývá snížení celkového stavu prasat od roku Řada chovatelů kvůli propadu cen od této specializace odstoupila, v posledním desetiletí minulého století se stavy prasat snížily ze 4,8 milionu kusů v roce 1990 na 3,7 milionu kusů v roce To je za deset let pokles o více než jednu pětinu (23%). O další pětinu se stav prasat snížil od roku 2003 do roku 2007, respektive po vstupu do EU, za 5 let. Tedy stejný propad, ale za poloviční dobu. O další pětinu se snížil stav prasat za jediný rok, a to rok 2008, a to o kusů na současných 2,1 milionu kusů. Když se podíváme na tento problém z hlediska potravinové 35

36 soběstačnosti, před vstupem do Evropské Unie jsme vyrobili vepřového masa tun, což představovalo soběstačnost na 129%. V roce 2007 bylo vyrobeno tun vepřového masa. V minulém roce to bylo pouze tun vepřového masa a v letošním roce to bude následkem prudkého poklesu stavů prasnic minimálně o dalších deset procent méně. Současná soběstačnost je již na úrovni 70%, na konci letošního roku se předpokládá pokles na 60% až 63%. Obr. č. 6: Vývoj stavů drůbeže a slepic v ČR v letech statistický úřad) (zdroj český Z obrázku č. 6 je patrná kolísavost v počtech chované drůbeže (slepice, brojleři) v závislosti na poptávce drůbežího masa a výskytu nemocí drůbeže (salmonelóza, ptačí chřipka). Celkově je však patrný úbytek nosnic, neboť ekonomické parametry chovu nosnic nejsou příznivé. Rovněž počty chovů brojlerů se významně snižují z obdobných důvodů (ekonomické). 36

37 Stav zvířat celkem za roky 1980 do Množství v kusech Skot celkem Prasata celkem Ovce celkem Rok Obr. č. 7: Stav zvířat celkem za roky (zdroj český statistický úřad) Na obrázku č. 7 je patrný prudký pokles od 1993 po rok 2002, kdy došlo k výměně chovaných plemen ovcí, ovcí chovaných pro vlnu na masná plemena. K mírnému zvyšování počtu chovaných ovcí dochází od roku V současné době je chováno dvakrát tolik kusů než před deseti lety, což souvisí s vývozem i se zvýšenou konzumací skopového masa. Pokles chovaných počtů kusů skotu a prasat byl řešen v předchozích obrázcích č. 4,5. 37

38 Obr. č. 8: Vývoj porážek skotu v letech (zdroj český statistický úřad) Na obrázku č. 8 je patrné snížení počtu porážených kusů hovězího dobytka, což souvisí se sníženou konzumací hovězího masa v posledních letech (vliv bovinní spongiformní encefalopatie BSE), jakož i s vývozem hovězího dobytka všech věkových kategorií na intrakomunitární trh i do třetích zemí. Zároveň však došlo ke zvýšení porážkové hmotnosti hovězího dobytka, čímž se úměrně zvýšilo množství produkovaného vedlejšího produktu živočišného původu 3. kategorie. 38

39 Obr. č. 9: Vývoj porážek prasat v letech (zdroj český statistický úřad) Obrázek č. 9 ukazuje snížení počtu ze 4,8 mil kusů chovaných prasat na v současné době 2,1 milionu kusů chovaných prasat v ČR, což je nejmenší počet chovaných prasat za posledních 60 let, došlo i ke snížení počtu porážek prasat. Se vstupem na intrakomunitární trh došlo k dovozu jatečných prasat ze zemí EU, proto se vyrovnává razantní snížení počtu jatečných prasat v ČR. 39

40 Spotřeba masa hovězího, vepřového a drůbeže v České republice od roku 1948 do ,0 30,7 13,6 26,1 1,9 9, ,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 rok Vepřové maso Hovězí maso Drůbež k g Obr. č. 10: Spotřeba masa v ČR od roku (zdroj český statistický úřad) Obrázek č. 10 ukazuje snížení spotřeby hovězího masa konzumenty České republiky ve prospěch drůbežího masa. V roce 2006 jsme zkonzumovali cca. dvojnásobné množství drůbeže než v roce Spotřeba vepřové masa je v ČR tradiční, občasné výkyvy souvisí s tržní cenou masa. 40

41 5.1 Přehled asanačních podniků v České republice Asanační podniky dle druhu vykonávané činnosti k Rozdělení podle zpracovávaných kategorií VPŽP jednotlivými AP ASANACE spol.s.r.o. Žichlínek Materiály 1., 2., 3. kat. zpracované jako mat. kat.1 MAT. s.r.o. Otrokovice Materiály 2., 3. kat. zpracované jako mat.kat. 2. Materiály 1. kat. převoz do Žichlínku SAP Mimoň Materiály 1., 2. kat. zpracované jako mat.kat. l Materiály 3.kat. vyjma drůbežích do Biřkova Krev převoz do závodu na výrobu bioplynu REC, spol s r.o. Mankovice Materiály 2.,3. kat. zpracované jako mat.kat. 2 Materiály l. kat. převoz do Žichlínku ASAP s.r.o. Věž Materiály 1., 2.kat. zpracované jako mat.kat. 1 Materiály 3. kat.zpracované jako mat. kat. 3 ASAVET s.r.o. Biřkov VAPO s.r.o. Podbořany Agris s.r.o. Medlov Materiály 2., 3. kat. zpracovávány odděleně Materiály l. kat. převoz do Mimoně Materiály 2., 3. kat. zpracovávány odděleně Materiály 1 kat. převoz do Žichlínku, Mimoně Materiály 3. kat. zpacováván Materiály 2. kat. do Mankovic Materiály 1. kat. do Žichlínku Asanační podniky dle druhu vykonávané činnosti k ASANACE spol.s.r.o. Žichlínek Materiály 1.kat. zpracované jako mat. kat. 1 Materiály 3. kat. - převoz do bioplyn. stanic MAT. s.r.o. Otrokovice Materiály 3. kat. zpracovávány Zpracování živočišných proteinů Místo po přechodnou manipulaci mat. kat. 3 Sklad syrových kůží 41

42 SAP Mimoň REC, spol s r.o. Mankovice Materiály 1., 2. kat. zpracovávány jako mat.kat. l Materiály 3. kat. zpracovávány na tuk a proteinové deriváty Místo po přechodnou manipulaci mat. 1., 2., 3. kat. Materiály 2., 3. kat. zpracovávány jako mat. kat.2 Materiály l. kat. - převoz do Žichlínku Tuky pro krmné účely a oleochemiké použití Místo po přechodnou manipulaci mat. 1., 2., 3. kat. ASAP s.r.o. Věž Materiály 1., 2. kat. zpracovávány jako mat. kat.1 Materiály 3. kat. - tuky pro krmné účely Sklad na syrové kůže Místo po přechodnou manipulaci mat. 1., 2., 3. kat. ASAVET s.r.o. Biřkov VAPO s.r.o. Podbořany Agris s.r.o. Medlov Místo po přechodnou manipulaci mat. kat.1. Materiály 2. kat. - tuk Materiály 3 kat. - krmné účely Místo po přechodnou manipulaci mat. kat.1. Materiál 2. kat. zpracováván Materiály 1. kat. - převoz do Žichlínku Materiály 2. kat. - převoz do Mankovic Materiály 3. kat. - zpracovatelský závod na výrobu krmiv pro zájmová zvířata Místo po přechodnou manipulaci mat.kat.1., 2.,3. K dnešnímu dni je v České republice 8 asanačních podniků zabývajících se sběrem, zpracováním a likvidací VPŽP kategorie podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění a Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne , kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. 42

43 Porovnáním vykonávané činnosti jednotlivých AP v roce 2006 proti dubnu 2009 bylo zjištěno, že ve všech AP vznikla místa pro přechodnou manipulaci s VPŽP buď pro všechny tři kategorie, nebo pouze pro jednu kategorii VPŽP: Vapo Podbořany mat.kat.1, Asavet Biřkov mat.kat. 1, Asanace spol. s r.o. Žichlínek mat. kat. 1. Bývalý asanační podnik Vetas České Budějovice s.r.o., který byl v minulosti jediným zpracovatelským závodem specifikovaného rizikového materiálu (SRM) pro celou Českou republiku, v současné době je používán pouze pro sběr, shromažďování a místo pro přechodnou manipulaci s VPŽP pro všechny tři kategorie. Asanace spol. s r.o. Žichlínek v roce 2006 zpracovával všechny tři kategorie VPŽP v režimu zpracování materiálů 1. kategorie na rozdíl od roku 2009, kdy se materiály 3. kategorie v tomto AP nezpracovávají. SAP Mimoň v roce 2006 zpracovával materiály kat. 1., 2. v režimu materiálů 1 kat., dále zpracovával materiál 3.kategorie, v roce 2009 zpracovává materiály 3. kategorie na krmné tuky a proteinové deriváty, které se dále používají do krmných směsí. Dále je používán pro sběr, shromažďování a místo pro přechodnou manipulaci s VPŽP pro všechny tři kategorie. V AP REC, spol s r.o. Mankovice vzniklo místo pro sběr, shromažďování a místo pro přechodnou manipulaci s VPŽP pro všechny tři kategorie, dále zpracovatelský závod pro zpracované tuky pro krmné účely a z materiálů 2. kategorie tuk pro oleochemické použití. V AP Asap s.r.o. Věž vzniklo místo pro sběr, shromažďování a místo pro přechodnou manipulaci s VPŽP pro všechny tři kategorie, sklad na syrové kůže, zpracovává materiály všech tří kategorií odděleně, někdy materiály 1., 2. kat. zpracovávají jako materiály 1 kategorie. Z materiálů 3. kategorie se získává tuk pro krmné účely. ASAVET s.r.o. Biřkov má místo pro sběr, shromažďování a místo pro přechodnou manipulaci s VPŽP pro materiál 1. kategorie a odděleně zpracovává materiály 1., 2. kategorie zejména tuky pro krmné účely. Mat s.r.o. Otrokovice v současné době zpracovává pouze materiály 3. kategorie, má sklad syrových kůží, místo pro sběr, shromažďování a místo pro přechodnou manipulaci s VPŽP pro materiály 3. kategorie, na rozdíl od roku 2006, kdy zpracovával materiály 2., 3. kategorie v režimu materiálů 2. kategorie. 43

44 Ve všech asanačních podnicích došlo ke změnám druhu zpracovávaného materiálu VPŽP kromě v AP Agris spol. s r.o. Medlov a Vapo Podbořany, kde činnost zůstala nezměněna. Podle legislativy EP č. 1774/2002 (ES) je možno zpracovávat materiály 1. až 3. kategorie sedmi metodami, které jsou uvedeny již výše. V České republice je používaná výhradně metoda 1. Při tomto zpracování nesmí být velikost částic VPŽP určených ke zpracování větší než 50 mm, teplota v jádře musí být vyšší nebo rovna 133 C po dobu minimálně 20 min. bez přerušení a při absolutním tlaku 3 bary sytou parou. Tyto hodnoty jsou trvale zaznamenávány jednak na přístrojích měřících tyto hodnoty a dále jsou zaznamenávány v počítačové jednotce. Tyto záznamy jsou uchovávány navíc i v písemné podobě po dobu dvou let. Každý rok musí být prováděna kalibrace měřících přístrojů, což je provázeno dokladem o provedené kalibraci, který musí být rovněž archivován. 5.2 Svoz VPŽP jednotlivými asanačními podniky v ČR Vzhledem k tomu, že v současné době je z důvodu privatizace asanační služby obtížné získávání informací o činnosti asanačních podniků (sběru, skladování a zpracování suroviny), jelikož se jedná o citlivé obchodní údaje, proto jsou uváděny v diplomové práci jednotlivé asanační podniky pod písmeny (A, B, C, D). Vzhledem k výše uvedenému se podařilo shromáždit údaje pouze ze čtyř AP. Informace poskytly čtyři asanační podniky. Získávání VPŽP je závislé na svozných oblastech jednotlivých AP. Každý AP má své dopravní prostředky a kontejnery, které musí být nepropustné, omyvatelné a řádně označené podle jednotlivých kategorií VPŽP a po každém použití řádně dezinfikované. Každý AP má místo pro mytí a dezinfekci dopravních prostředků a kontejnerů, které je odděleno od provozní čisté části. Každé mytí a dezinfekce je zaznamenáváno a uchováváno pro případné budoucí kontroly v AP, nebo jako doklad, že AP nerozvléká nebezpečnou nákazu, nebo neznečišťuje životní prostředí. Z výše uvedených důvodů se eviduje použitý dezinfekční prostředek a jeho koncentrace při prováděné dezinfekci. Čisté a nečisté kontejnery jsou skladovány odděleně, avšak dochází ke křížení cest při manipulaci s nimi. Jednotlivé kontejnery jsou označeny 44

45 popisem jakou kategorii VPŽP smějí převážet. Svoz u velkých producentů VPŽP je řešen výměnným způsobem kontejnerů, prázdný za plný. Každý producent VPŽP je povinen z veterinárního zákona za úplatu zajistit neškodné odstranění VPŽP. AP je povinen do 24 hodin od nahlášení výskytu VPŽP provést neškodné odstranění. Každý VPŽP by měl být doprovázen obchodním dokladem podle EP č. 1774/2002 (ES), který vystavuje producent VPŽP. Tento doklad musí AP skladovat po dobu dvou let a předkládat ke kontrolám. Pravidelní producenti VPŽP o tomto obchodním dokladu vědí, kdežto náhodní producenti VPŽP (chovatelé zájmových zvířat, malí chovatelé hospodářských zvířat, ) tuto povědomost nemají. V době před vstupem do EU a platností Nařízení EP č. 1774/2002 (ES) vystavoval obdobný doklad svozce AP. Tuto skutečnost mají náhodní producenti VPŽP ještě zažitou a doklad nevystavují. Proto AP stále vydává svůj dokad o převzetí VPŽP, který slouží k fakturaci nebo k výběru hotovosti za neškodné odstranění VPŽP za producenty. Jelikož graf zahrnuje delší časové období je používán pojem konfiskát, který již po vstupu do EU platností EP č. 1774/2002 (ES), není používán. Obr. č. 11: Svoz VPŽP pro AP A 45

46 Obrázek č. 11 názorně ukazuje úbytek kadáverů v letech a nárůst VPŽP (konfiskát) materiálů 3. kategorie. Toto je zapříčiněno zvýšeným množstvím porážených hospodářských zvířat a zpracovatelským závodem na výrobu krmiv pro zájmová zvířata. Úbytek kadáverů je rovněž způsoben převozem kadáverů do jiných asanačních podniků. Svoz pro asanační podnik B Množství v kg kadáver konfiskát Rok 2005 Obr. č. 12: Svoz VPŽP pro AP B Obrázek č. 12 názorně popisuje úbytek VPŽP od roku 1995 až Snížení VPŽP je zapříčiňěno úbytkem potravinářských provozů (jatky, masozpracující závody) v dané svozné lokalitě. Rovněž došlo ke snížení počtu subjektů chovajících hospodářská zvířata. 46

47 Svoz asanačního podniku C Množství v kg Kadáver Konfiskát Rok Obr. č. 13: Svozný obvod AP C v letech 1995, 2000 a 2005 Vlivem relativně se neměnících podmínek vzniku VPŽP v této svozné oblasti nejsou výkyvy v popisovaných letech tak dramatické jako u předchozích asanačních podniků. Jedná se o tradiční zemědělskou oblast, kde nedošlo k výraznému úbytku hospodářských a zpracovatelských subjektů. Celkový svoz pro AP A, B, C, D Množství v kg A B C D Asanační podnik Obr. č. 14: Celkový svoz VPŽP v jednotlivých AP 47

48 Obrázek č. 14 popisuje celkový svoz VPŽP asanačních podniků A, B, C, D v letech 1995 až Vlastníkem AP D byl do konce roku 2004 jiný majitel, proto mi byly informace poskytnuty pouze za rok Vyhodnocení svozu VPŽP asanačními podniky v ČR Jak bylo výše zmíněno všechny AP mají vybudována místa pro přechodnou manipulaci s VPŽP, kde dochází ke shromažďování, třídění a přemisťování jednotlivých VPŽP do jiných AP. Protože AP jsou v soukromém vlastnictví rozhodují o využití AP vlastníci. Před rokem 1989 byli kadávery sváženy zdarma, za odpady z potravinářských provozů platil AP dodavateli za dodávku suroviny 0,20 Kčs/ kg. Po roce 1989 se situace otočila a dodavatel VPŽP platil odběrateli čili AP. Ceny byly rozdílné pro velkododavatele a pro drobné producenty, což souviselo s nižšími náklady na dopravu, neboť u velkoproducenta bylo odebráno najednou více suroviny než u malododavatelů. Tyto ceny byly sjednávány smluvně a byly poměrně stabilní. Až od roku 2001, kdy s prvním výskytem BSE došlo ke zvýšení ceny za odebírané VPŽP. V té době byl Vetas České Budějovice s.r.o. určen Státní veterinární správou ČR, jako jediný zpracovatel SRM a kadaverů BSE. Další vlna zdražení VPŽP následovala roku 2003 po zákazu zpracovávat kadávery do krmných masokostních mouček (MKM) a poslední zdražení proběhlo v roce 2004 po vstupu do EU s implementací Nařízení EP č. 1774/2002 (ES) úplným zákazem zkrmování MKM všem druhům hospodářských zvířat. 48

49 Obr. č. 15: Pohyb VPŽP 1. kategorie V Čechách dochází ke shromažďování VPŽP 1. kategorie na místech pro přechodnou manipulaci v Asavetu s.r.o. Biřkov, Vetasu České Budějovice s.r.o., VAPO s.r.o. Podbořany, odkud jsou přemisťovány do ASAP s.r.o. Věž, přebytky jsou občas posílány do SAP Mimoň. Na Moravě se přesuny uskutečňují z Agris s.r.o. Medlov a z REC spol. s r.o. Mankovice do ASANACE spol. s r.o.žichlínek. 49

50 Obr. č. 16: Pohyb VPŽP 2. kategorie V Čechách dochází ke shromažďování VPŽP 2. kategorie na místech pro přechodnou manipulaci ve Vetasu České Budějovice s.r.o., odkud jsou přemisťovány do ASAP s.r.o. Věž, SAP Mimoň a Asavetu s.r.o. Biřkov. Na Moravě se přesuny uskutečňují z Agris s.r.o. Medlov a z ASANACE spol. s r.o.žichlínek. do REC spol. s r.o. Makovice. Asanační podnik MAT s.r.o. Otrokovice zpracovává pouze materiály VPŽP 3. kategorie. Z obrázků č. 15, 16 jsou jasně patrné přesuny materiálů 1. a 2. kategorie mezi jednotlivými AP tak, aby byly využity zpracovatelské kapacity, mohlo být využito kontinuálního provozu a co největší úspory energie. Diskutabilní je pouze využití místa pro přechodnou manipulaci Vetas České Budějovice s.r.o. z hlediska krizové situace zejména při vypuknutí nebezpečné nákazy např. mexická chřipka nebo aviární chřipka (ptačí chřipka), kdy by docházelo k přepravě vysoce virulentního nezpracovaného VPŽP a možností rozvlékání nebezpečné nákazy na nedotčená území. Z důvodu zrušení AP Vetas České Budějovice s.r.o. může dojít k zamoření v případě výskytu nebezpečné nákazy nebo jiné krizové situace v této oblasti s relativně vysokou koncentrací chovů hospodářských zvířat (v porovnání se zbytkem ČR, vyjma jižní Moravy) a 50