Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco (severní Španělsko)

Transkript

1 Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně Ústav geologických věd Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco (severní Španělsko) Bakalářská práce Gabriela Tóthová Školitel: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Brno 2009

2 2 Gabriela Tóthová 2009 Všechna práva vyhrazena

3 Jméno a příjmení autora: Studijní program: Studijní obor (směr), kombinace oborů: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Vedoucí bakalářské práce: Gabriela Tóthová Geologie, bakalářský program Geologie Paleonapjatostní analýza masivu hory Naranco Paleostress analysis on the Naranco Mt. massive doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Rok obhajoby: 2009 Anotace Tato práce se zaměřuje na studium paleonapjatostní analýzy systému zlomů, který se nachází na hoře Naranco ležící severně od hlavního města provincie Asturie Ovieda v severním Španělsku. Pro vypracování byla použita vlastní data naměřená na jižním svahu hory Naranco. V terénu byla naměřena orientace ploch zlomů a na nich vzniklé rýhování a následně byla tato data zpracována programem MARK2006. Dále byly vyhotoveny programem Spheristat konturové diagramy pólů ploch vrstevnatosti, puklinatosti a jako doplňující struktury k určení hlavních napětí σ 1 a σ 3 byla měřena orientace žilek a stylolitů. This work is focused on study of paleostress analysis of fault system situated on the Naranco Mt. to the north from the capital of province Asturias Oviedo (north Spain). Own data was used for evolement of this work, this data were mesured on the south hillside of Naranco Mt. Orientation of faults and lineation on this faults were measured in the field. And then, the data were worked and evaluated by the program MARK2006. Diagrams (of bedding, jointing and as aditional structures helping to count directions σ 1 a σ 3 were used veins and stylolites) were made in program Spheristat. Klíčová slova česky: kantabrijská zóna, asturský oblouk, pokles, přesmyk, lineace, rýhování, stylolit Klíčová slova anglicky: Kantabrian Zone, Asturian Arc, normal fault, reverse fault, striation, stylolite 3

4 4

5 5

6 6

7 Předmluva V podzimním semestru roku 2007 a jarním semestru roku 2008 jsem byla studovat na Fakultě geologie v Oviedu, v hlavním městě provincie Asturie v severním Španělsku. Přímo nad Oviedem se nachází hora Naranco a právě pro to jsem si tuto oblast zvolila pro vypracování své bakalářské práce. Ráda bych poděkovala Gutierrezovi Claverolovi, který mi poskytl konzultace a věnoval detailní geologickou mapu studovaného území. Také bych také poděkovala R. Melicharovi za trpělivost při konzultacích a zpracovávání této práce. 7

8 8

9 Obsah: Předmluva Úvod Kantabrijská zóna Zóna Naranco Stratigrafie studované zóny Raněceská skupina Moniellské souvství Narancké souvrství Griotské souvrství Horský vápenec Metodika Terénní měření Laboratorní zpracování dat Výsledky Vrstevnatost Puklinatost Žilky a stylolity Zlomy a lineace Diskuse a závěr Literatura Přílohy Dokumentační deník Mapa dokumentačních bodů Orientace zlomů, lineace na zlomech a smysl pohybu Stylolity Žilky Vrstevnatost Puklinatost

10 10

11 1 Úvod Tato práce vychází z dat naměřených na hoře Naranco [naranko], která se nachází severně od hlavního města Asturie (Asturias) Ovieda v severním Španělsku. Zkoumaná oblast leží na jižním svahu hory Naranca (obr 1.1) situovaném ve směru V-Z. Studovaná zóna náleží do centrální části kantabrijské zóny (Zona Cantábrica) a je součástí sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Obr 1.1: Hora Naranco s monumentem Ježíše Krista (Monumento al Sagrado Corazón de Jesús) na vrcholu. Hora Naranco leží s. od Ovieda, hlavního města Asturie (severní Španělsko). Kantabrijská zóna je externí zóna iberského masivu (Mazico Ibérico), který náleží do evropského variského orogenu. Iberský masiv svým tvarem tvoří oblouk známý jako asturský (Arco Asturicko či Arco Ibero-Armoricano), v jehož jádře se nachází kantabrijská zóna. V závislosti na strukturních, stratigrafických, magmatických a metamorfních charakteristikách se Iberský masiv se rozděluje na různé paleogeografické jednotky (obr. 1.2): na kantabrijskou zónu, východoastursko-leonskou zónu (Zona Astur-Occidental- Leonesa), centroiberskou zónu (Zona Centroibérica), zóna galicijsko-kastilská (Zona de Galicia-Trás-os-Montes), zóna Ossa Morena (Zona de Ossa-Morena) a jihoportugalskou zónu (Zona Sudportuguesa). 11

12 Kantabrijská zóna reprezentuje externí zónu iberského masivu a se charakterizuje svým bohatým stratigrafickým vývojem, který zahrnuje skoro celé paleozoikum. Rozděluje se na sekvenci preorogenní a synorogenní (karbon). Kantabrijská zóna prezentuje tektoniku typu thinskinned, a je charakteristická minimální metamorfózou a nepřítomností vulkanitů. K antab rijsk á z óna a: prek am brium V ýc ho doas turs ko -leo nsk á zón a C en troib ersk á z ón a G alic ijsk o-k as tilsk á z ón a Z óna poh oří O ss a M orena J iho portug alsk á z óna Obr. 1.2: Geologická mapa iberského masivu a jeho členění geologické zóny. Studovaná oblast patří do kantabrijské zóny (severní Španělsko). Upraveno podle Juana Antonia (2004). 1.1 Kantabrijská zóna Kantabrijská zóna je na západě vymezená hranicí s narceaskou antiformou (antiforme de Narcea), která ji odděluje od východoastursko-leonské zóny. Na severu, jihu a na východě je pokryta mezozoickými a terciérními sedimenty. Deformace se odehrála za povrchových podmínek. Vytvořili se zlomy se schodovitou strukturou sbíhající se v jeden bazální násun, který se uklání směrem na západ. Stratigrafie kantabrijské zóny je charakteristická mocným paleozoickým vývojem, který je diskordantní na prekambriu. Rozděluje se na dvě sekvence: Preorogenní sekvence (spodní kambrium spodní karbon), která je tvořena siliciklastickými sedimenty a karbonáty uloženými v mělkém moři. Mocnost sedimentů je více než 3000 m. Tato sekvence má tvar klínu, který se zužuje se na východ. Synorogenní sekvence karbonského stáří je charakteristická velkou variací mocností a facií a je složená z různých klastických klínů se sedimentární výplní předpolních pánví (foredeep) v čelech násunů. V závislosti na struktuře a na charakteristice synorogenních sekvencí se rozlišují různé geologické jednotky v rámci kantabrijské zóny (obr.1.3). Každá z těchto jednotek reprezentuje jednotky přemístěné s postupem času v různých momentech násunem za 12

13 tvorby variského pohoří. Studovaná zóna je zahrnuta do sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Obr. 1.3: Členění Asturie na geologické jednotky. Studovaná zóna je součástí sobiaské jednotky (Unidad de Sobia). Upraveno podle Juana Antonia (2004). 1.2 Zóna Naranco Studovaná oblast leží v severní části sobiaské jednotky. Struktura oblasti je součástí jednoho z ramen synklinály orientované svou osou SV-JZ. Materiály karbonského a devonského stáří prezentují stratifikaci se směrem Z-V se zvýšenými hodnotami sklonu směrem na sever. Jižní částí studované oblasti prochází pravděpodobně hercynský násun reaktivovaný v době alpinské orogeneze tvořící kontakt mezi horninami mezozoickými a terciérními (obr 1.4). Navíc můžeme pozorovat systém menších zlomů ve směru SSZ-JJV (Gutierrez et al., 1995). Detailní přehled geologického vývoje hory Naranco je uveden v rešerši k bakalářské práci (Tóthová, 2009). 1.3 Stratigrafie studované zóny Stratigrafie studované oblasti hory Naranca (obr. 1.5) je reprezentována následujícími souvrstvími karbonského a devonského stáří: raňeceská skupina (Grupo de Raňeces), moniellské [moniejské] souvrství (Formación Moniello), narancké souvrství (Formación Naranco), griotské souvrství (Formación Grioto) a horský vápenec (Caliza de Montaňa). Měření pochází hlavně z naranckých pískovců a horských vápenců. 13

14 Obr. 1.4: Výřez z geologické mapy Ovieda a okolí (severní Španělsko) tvořící svahy Naranca.: Gutierrez & Torres (1994) Raněceská skupina Raněceská skupina (Grupo de Raňeces, lochkov-ems) byla definována v pohoří Sierra Grandota jako vrstvy ležící pod moniellskými vápenci (Martinez-Alvarez et al. 1972). Toto souvrství je velmi variabilní a je charakteristické terigenními sedimenty okraje pánve. Na bázi je tvořeno břidlicemi a pískovci žluté, červenavé a hnědavé barvy, dále pokračuje pískovci a prachovci s vložkami dolomitů, dolomitických slínovců a vápenců směrem do nadloží s četnějšími karbonátovými polohami Moniellské souvství Moniellské [moniejské] vápence (Formación Caliza de Moniello/Formación Moniello, ems-eifel) dosahuje mocnosti až 300 m, je tvořeno světle šedými vápenci s bioklasty korálů a stromatopoideí. Tvoří lavice o velké mocnosti, které se směrem do nadloží zmenšují a získávají barvu do červena. Typické jsou také vložky šedých vápenců s břidlicemi a slíny šedavé barvy. Četné jsou i nálezy fosílií korálů, mechovek, brachiopodů a trilobitů (Martinez-Alvarez et al., 1972). 14

15 Obr. 1.5: Stratigrafická tabulka formací vycházejících v Asturii. Na hoře Naranco vychází raněceská skupina, moniellské vápence, narancké pískovce, griot a skupina horského vápence (barkalientské souvrství a valdetešské souvrství). Upraveno podle Gutierreze et al. (1995) Narancké souvrství Narancké pískovce (Formación Arenisca del Naranco anebo také Arenisca de Gosseletia, eifel-givet) byla popsána na pobřeží a na hoře Naranco. Jedná se o křemité bělavé či hnědavé pískovce, občas s výskytem pruhů s obsahem železa, s malými prachovcovými vrstvami s čerinovým zvrstvením. Reprezentují sedimenty platformy s převahou bouřkových uloženin. Na mnoha místech byly tyto pískovce těženy právě kvůli obsahu železa. Nejlépe odkryté výchozy této formace jsou podél silnice, která vede z Ovieda nahoru na Naranco (obr.1.6). Celkem toto souvrství dosahuje mocností nepřesahující 500 m. V pískovcích se občas mohou nalézt polohy s krinoidovou či brachiopodovou faunou.(martinez-alvarez et al., 1972). 15

16 Obr. 1.6: Výchoz naranckých pískovců v zářezu silnice vedoucí na horu Naranco (dokumentační bod č. 15, příloha 6.2). Detail prachovcové vložky v pískovcích Griotské souvrství Na narancké souvrství (tournai-visé) nasedají červenavé nodulózní vápence o mocnostech nepřesahujících 40 m. Tyto vápence jsou charakteristické výskytem fosílií goniatitů a konodontů, kteří naznačují pelagickou sedimentaci v potopených platformách. Na hoře Naranco byla zpracována studie se zaměřením na paleontologii a toto souvrství bylo datováno do visé, v jiných částech Asturie také do svrchního visé (Berioz, 1972). V pohoří Naranco griotské souvrství tvoří pruh jdoucí místy i po hřebeni až do vesnice Villapérez ležící severně od Ovieda Horský vápenec Horský vápenec (Caliza de Montaňa, namur) konkondartně nasedá na griotské souvrství. Tato skupina je tvořena dvěmi souvrstvími barcalientským [barkalientnským] a valdetešským. Horské vápence jsou silně tektonicky postiženy množstvím zlomů (obr 2.1), stylolitů (obr 3.4a) a pronikány žilkami (obr 3.3b). Barcalientské souvrství (Formación Barcaliente) jsou vápence tmavé barvy, zapáchající po síře při úderu kladívkem, s mocnosti zhruba 600 m. Neobsahuje mnoho fosílií. V podloží je reprezentována zřetelně vymezenými vrstvami tmavé barvy, směrem do nadloží je barva světlejší a se zřetelněji rozpoznatelnou lavicovitou stavbou. Valdetešské souvrství (Formación Valdeteja) jsou jemnozrnné vápence světlejší barvy, masivní stavby, nezřídka sekundárně dolomitizované. Hranice není vždy zřetelná, a proto se často označují oba členy jako horský vápenec (Caliza de Montaňa) a neodlišují se. 16

17 2 Metodika V rámci vyhotovení práce byla použita vlastní data naměřená v několika etapách na svazích hory Naranco (příloha 5.2) v naranckých pískovcích a souvrstvích horského vápence. Data byla změřena ve stupních kompasem Krantz ve spádnicovém tvaru. Data byla vynášena Lambertovou projekcí na spodní polokouli. Obr 2.1: Plocha zlomu a tří různá rýhování, nelze určit, které je starší, horský vápenec lokalita Naranco, dokumentační bod č. 1 (viz příloha 6.1 a 6.2). Upraveno podle fota R. Melichara. 2.1 Terénní měření Měřenými strukturami byly především plochy orientace zlomu a k nim příslušné rýhování (příloha 6.3). Dále byla naměřena i puklinatost (příloha 6.7) a vrstevnatost (příloha 6.6) v horských vápencích a naranckých pískovcích na hoře Naranco. Jako doplňující struktury byly naměřeny i orientace ploch žilek (příloha 6.5) a osy stylolitů (příloha 6.4). V terénu měřené plochy zlomů byly často doprovázené kalcitovými akrečními stupni či kalcitovými nárusty, někdy s dobře určitelným směrem pohybu, jindy vzhledem k olámání akrečních stupňů s hůře určitelným. Často se dalo rozpoznat více lineací na plochách zlomů a určit různé směry (obr 2.1) a stáří pohybu na tomtéž zlomu. 17

18 Jako pomocná, avšak značnou chybou zatížená metoda je měření orientace os stylolitů a ploch žilek. Stylolity nebo-li tlakové švy je možné měřit na odkrytých plochách, kde docházelo k tlakovému rozpouštění. Osa, která byla změřena jako lineace procházející vrcholem zubu, je paralelní s orientací tlakového napětí σ 1 (obr. 2.2a). Vznik žilek je úzce spjat se vznikem extenzního napětí σ 3, které působilo zhruba kolmo na plochu těchto žilek (obr. 2.2b). Žilky byly měřeny jako dvě lineace a následně byla dopočítána plocha (označeno jako Sk v příloze 5.5) či byla zřetelně vidět plocha a přímo změřena v terénu (označeno jako S). Obr. 2.2a: Schématický obrázek stylololitu a červeně vyznačená osa zubu určuje směr napětí σ 1. Obr. 2.2b: Schématický obrázek znázorňující potenciální prostor pro vznik žilky, jehož rozpínání je ve směru extenzního napětí σ Laboratorní zpracování dat Naměřená data byla zpracována programem Spheristat (for Windows, version 2.2) a programem MARK2006. Do programu Spheristat (Stesky, 1998) byla zadána data orientace vrstevnatosti, puklinatosti, žilek a os stylolitů. Plošné struktury jako vrstevnatost, puklinatost a orientace žilek byly vyneseny jako póly ploch. Osy stylolitů byly do diagramů azimutální projekce vyneseny jako lineace. Program Spheristat zkonstruoval konturové diagramy pro každý typ struktury zvlášť. Programem MARK2006 (Kernstockova, 2005) byla prováděna paleonapjatostní analýza. Jako vstupní data do programu byly použity hodnoty orientace zlomů a na nich měřené lineace s určeným směrem pohybu na zlomu. Po úpravě v programu v podobě stanovení různých parametrů a tím vyloučení nežádoucích řešení byly uřčeny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3. Jako omezující parametry zle použít Lodeho parametr (určující tvar elipsoidu deformace), hodnota τ (střižné napětí) a hodnota stability řešení. Pomocí těchto paramentrů program MARK2006 vybral vhodná a nevhodná řešení a na základě těch vhodných spočítal orientaci hlavních normálových napětí. 18

19 3 Výsledky Vyhodnocena byla data z naměřených vrstevnatostí, puklinatosti, žilek, stylolitů, zlomů a lineací. 3.1 Vrstevnatost V konturovém diagramu jsou patrná dvě maxima, která zřejmě odpovídají dvěma ramenům vrás. V naranckých pískovcích (obr 3.1a) jsou ramena vrásy: 124/38 a 355/64, osa vrásy je 72/26. V horských vápencích (obr 3.1b) mají vrásová ramena orientaci: 357/26 a 149/70 a osa vrásy byla dopočítána na 65/15. Z konturových diagramů vrstevnatostí lze vyčíst, že narancké pískovce horské vápence byly postiženy stejnou deformací, neboť jejich ramena i osy vrás jsou témeř totožné. Malé nepřesnosti vznikly v důsledku malého počtu měření v naranckých pískovcích. Equal Area (Schmidt) N Equal Area (Schmidt) N 3 +22S +20S +18S S +16S +6S +14S +4S +12S +2S +10S E +8S 2 +6S +4S +2S 3 E Axial N = 7 Axial N = 27 Obr. 3.1a: Konturové diagramy pólů vrstevnatosti v naranckých pískovcích. Naměřeno na hoře Naranco (Španělsko). Obr. 3.1b: Konturový diagram pólů vrstevnatosti v horských vápencích (hora Naranco, Španělsko). 19

20 3.2 Puklinatost V konturovém diagramu pólů puklinatosti v naranckých pískovcích (obr 3.2a) je zřetelné jedno maximum ve směru 218/68, které je kolmé na osu vrás, a dvě vzájemně kolmá vedlejší maxima ve směru téměř paralelním 119/55 a 258/63. Srovná-li se puklinatost a vrstevnatost v horských vápencích, je patrný v obou případech sv.-jz. směr, z čehož by se dalo usuzovat, že jeden systém puklin vznikal paralelně s vrstevnatostí, druhý systém puklin kolmo na osu vrásy a třetí systém puklin kolmo na vrstevnatost a paralelně s osou vrásy. V puklinatosti v horských vápencích (obr 3.2b) jsou patrná 3 maxima, jedno hlavní ve směru 154/79 a dvě vedlejší ve směrech 51/49 a 248/72. Equal Area N Equal Area N (Schmidt) (Schmidt) +16S +14S +12S +6S +4S +2S E +10S +8S +6S +4S +2S E Axial N = 15 Axial N = 115 Obr. 3.2a: Konturové diagramy pólů puklin v naranckých pískovcích (hora Naranco, Španělsko). Obr. 3.2b: Konturové diagramy pólů puklin v horských vápencích (hora Naranco, Španělsko). 20

21 3.3 Žilky a stylolity Maxima v konturových diagramech pólů naměřených žilek (obr 3.3a) jsou poněkud rozptýlená, ale lze pozorovat dvě výrazná maxima ve směrech 344/20 a 42/85. Konturový diagram os stylolitů (obr 3.4b) ukazuje na 3 maxima ve směrech 334/15, 357/28 a 139/27. N Equal Area (Schmidt) S +6S +4S +2S E 3 Axial N = 19 Obr. 3.3a:Kontrurový diagram pólů ploch žilek naměřěných v horských vápencích na hoře Naranco (Španělsko). Obr 3.3b: Vyvětrávající kalcitová žilka v horských vápencích, hora Naranco, dokumentační bod č. 2. Foto R. Melichar Equal Area (Schmidt) N +4S +2S E Axial Obr 3.4a:Řez stylolitem v horských vápencích (Caliza de Montaňa) na hoře Naranco, dokumentační bod č.2. N = 39 Obr. 3.4.b:Konturový diagram os stylolitů ve vápencích naměřených na hoře Naranco (Španělsko). 21

22 3.4 Zlomy a lineace Na základě orientace ploch zlomů a určených směrů pohybů pomocí lineací a dalších kinematických indikátorů byla zpacována paleonapjatostní analýza programem MARK2006. V naranckých pískovcích byla rozlišena pouze jedna fáze (obr. 3.5) deformace pro malý počet naměřených dat. Kompresní napětí σ 1 v naranckých pískovcích vyšlo ssz. směrem 334/51, střižné napětí σ 2 jjz. směrem 183/33 a extezní napětí σ 3 v. směrem 82/16. σ 1 =334/51 σ 2 =183/33 σ 3 =82/16 Obr: 3.5: Výsledky palonapjatostní analýzy na základě měření zlomů a rýhování na nich v naranckých pískovcích, zpracováno v programu MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3. V horských vápencích byly rozlišeny 3 fáze defomace, které označuji čísly, avšak jejich geologické stáří těmto číslům neodpovídá. Prví dvě fáze jsou velmi zřetelné a bylo snadné je odseparovat. V první fázi (obr 3.6) vyšla hodnota σ 1 168/1, σ 2 264/77 a σ 3 78/13. Dále byla z možných řešení separována další fáze (obr 3.7) deformace s hodnotami σ 1 340/11, σ 2 249/2 a σ 3 150/80. Do poslední, třetí fáze (obr 3.8) byla shrnuta řešení neodpovídající prvním dvěma fázím. V této skupině zlomů dominují hodnoty orientace hlavních normálových napětí σ 1 252/1, σ 2 341/23 a σ 3 159/67, mohou zde být zahrnuty i zlomy dalších fází, které už není možné separovat. σ 1 =168/1 σ 2 =264/77 σ 3 =78/13 Obr. 3.6: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, první fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3 22

23 σ 1 =340/11 σ 2 =249/2 σ 3 =150/80 Obr. 3.7: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, druhá fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3 σ 1 =252/1 σ 2 =341/23 σ 3 =159/67 Obr. 3.8: Výsledky palonapjatostní analýzy provedené na základě dat získaných z horských vápenců, třetí fáze, zpracováno programem MARK2006. Červeně jsou zvýrazněny směry hlavních napětí σ 1, σ 2 a σ 3 23

24 24

25 4 Diskuse a závěr Na základě paleonapjatostní analýzy byla zjištěna takřka ssz.-jjv komprese a vvj.-zzs. extenze (první fáze), jak se již ve svých dílech předpokládá Bulnes et al. (2001, 2002). Dále zle pozorovat odlišnosti výsledků hodnot σ 1, σ 2 a σ 3 v naranckých pískovcích a horských vápencích. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny menším počtem měření zlomů v naranckých pískovců a obtížností určení smyslu pohybu na těchto zlomech. V horských vápencích bylo určení smyslu pohybu poměrně snadné díky zachování kalcitových akrečních stupňů či zřetelné přednostní orientaci růstu kalcitu na plochách zlomů. Naopak v pískovcích tyto struktury nevznikají a tím je určení smyslu pohybu znatelně těžší. V horských vápencích byla také separována tří fáze tektonické deformace, dvě snadno odlišitelné a poslední, v jejíž rámci může být zahrnuto i více fází, ale bohužel je není možné separovat Srovnají-li se konturové diagramy pólů ploch naměřených žilek, je pravděpodobné, že žilky vznikaly během druhé a třetí fáze deformace. Naproti vznik stylolitů je patrný hlavně během první a druhé fáze deformace. Z konturových diagramů pólů vrstevnatosti lze vyvodit závěr, že současně během vzniku násunu došlo i k vrásnění. Osa vrásy je ukloněna na SV a je patrné že hlavní normálové napětí σ 1 druhé fáze je kolmé na osu vrásy a tudíž mohlo způsobit její vznik současně s násunem (σ 3 druhé fáze je subvertikální).. 25

26 26

27 5 Literatura Beroiz, C. Pignatelli, R. Falgueroso, C. Ramirez del Pozo, J. Giannini, G. & Gervilla (1972): Mapa Geológico de Espaňa, 1:50000, List Oviedo-29. Instituto Geológico y Minero de Espaňa. Madrid. Bulnes, M. & Alberto Marcos (2001): Internal structure and kinematice of Variscan thrust sheets in the Halley of the Trubia River (Cantabrian Zone, NW Spain): regional tectonic implications. International Journal of Earth Science (Geologische Rundschau), 90, Bulnes, M. & Jesús Aller (2002): Three-dimensional geometry of large scale faultpropagation folds in the Cantabrian Zone, NW Iberian Peninsula. Journal of Structural Geology, 24, Gutierrez, C. M. & Torres, A: M. (1994): Mapa Geológico de Oviedo, 1: Oviedo. Gutierrez, C. M. & Torres, A. M. (1995): Geología de Oviedo. Paraiso Ediciones. Kernstockova, M. Melichar, R. (2005): Analýza paleonapjatosti heterogenního souboru zlomů Breiter, K. ed. In Sborník abstrakt a exkurzní průvodce. 2. sjezd České geologické společnosti. Slavonice října Praha : Česká geologická společnost, s Juan Antonio, V. (2004): Geología de Espaňa. Sociedad de Espaňa. Madrid. Martinez-Alvarez, J. A. Gutiérrez, C. M. & Torres, A. M. (1972): Mapa Geológico de Espaňa, 1:50000, List Grado-28. Instituto Geológico y Minero de Espaňa. Madrid. Stesky, R.M. (1998): Spheristat 2 for Windows 3.1, Users Manual Pangea Scientific. Ontario. Tóthová, G. (2009): Přehled geologického vývoje masivu hory Naranco v severním Španělsku MS, rešerše k bakalářské práci. 27

28 28

29 6 Přílohy 6.1 Dokumentační deník V tabulce je sepsán seznam dokumentačních bodů a uveden stručný popis a poloha lokality a horniny, které se na dané lokalitě nacházejí. číslo popis dokumentačního bodu 1 Lokalita se nachází na jz. svahu hory Naranco, cca. 500m od kostela San Miguel de Lillo směrem nahoru po cestě vedlejší cestě. Skalní stěna s horskými vápenci a naranckými pískovci se vychází v zahradě s chatou, která stojí samostatně nad ostatními domky. 2 Hned za lokalitou číslo 1 se nachází opuštěný lom malé rozlohy, kde vychází horské vápence. 3 Řada menších výchozů horského vápence mezi lomem a prvním sloupem elektrického vedení u pěšiny vedoucí takřka po vrstevnici v j. svahu.. 4 Výchoz horských vápenců přímo u sloupu elektrického vedení. 5 Výchoz horských vápenců po pěšině dále za sloupem elektrického vedení. 6 Narancké pískovce u studánky Fuente de Pastores. 7 Výchoz naranckých pískovců na rozcestí, asfaltky a menší cesty vedoucí ke studánce Fuente de Pastores. 8 Narancké pískovce na rozcestí asfaltky vedoucí k řadě domů a pěšiny vedoucí nahoru na Naranco. 9 Skalní stěna v zahradě za druhým domkem v řadě lemujících asfaltku, horské vápence a narancké pískovce. 10 Výchoz horských vápenců u posledního domku v řadě. 11 Výchoz horských vápenců za domem na samotě. 12 Výchoz horských vápenců na rozcestí silnice a cesty vedoucí k domku na samotě. 13 Výchoz horských vápenců u silnice. 14 Bývalý lom hned vedle silnice vedoucí na horu Naranco, vycházejí zde horské vápence s korály a narancké pískovce. 15 Několik zářezů silnice odkrývajících narancké pískovce. Silnice vede od kostelu San Miguel až na Naranco, výchozy se nacházejí zhruba v polovině silnice, ve východní části hory Naranco. 29

30 6.2 Mapa dokumentačních bodů Mapa, v níž jsou zakresleny dokumentační body z předchozí kapitoly. Jako orientační body jsou zvýrazněny kostely San Miguel de Lillo a Santa María del Naranco patřící do kulturního dědictví UNESCO. Pico Paisano je vrchol hory Naranco se sochou Ježíše Krista. Oviedo se nachází směrem na jih, na mapě je zachycena pouze okrajová čtvrť města Ovieda (severní Španělsko). Příloha 6.2: Mapa dokumentačních bodů hory Naranco a blízkého okolí nacházející se s. od Ovieda (severní Španělsko). Na mapě jsou zvýrazněny kostely San Miguel de Lillo a Santa María del Naranco, Pico Paisano je vrchol hory Naranco se sochou Ježíše Krista. 30

31 6.3 Orientace zlomů, lineace na zlomech a smysl pohybu V tabulce je uvedeno číslo dokumentačního bodu na na něm měřená data (ve stupních ve spádnicovém tvaru): orientace plochy zlomu a směr rýhování. Smysl pohybu na zlomu je pro program Spheristat kódován následně: 1 je přesmyk, -1 je pokles a 0 je označen zlom s neurčeným smyslem pohybu. V poznámkách je uveden i relativní vztah mezi rýhováními, bylo-li to možné rozpoznat, zkratka L znamená lineace/rýhování. číslo dokumentačního bodu orientace plochy zlomu azimut sklonu směr rýhování smysl pohybu na zlomu sklon azimut skonu sklon poznámky horský vápenec. vápenec, výplň: kalcit horský vápenec, kalcit horský vápenec, kalcit horský vápenec horský vápenec, kalcit horský vápenec, mladší L horský vápenec horský vápenec, kalcit horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský. vápenec horský. vápenec horský. vápenec horský vápenec 31

32 číslo orientace plochy zlomu směr rýhování smysl pohybu dokumentačního azimut azimut na bodu sklonu sklon sklonu sklon zlomu poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec moniellský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec, mladší L, bílý kalcit horský vápenec, žlutý kalcit horský vápenec horský vápenec, starší L, žlutý kalcit horský vápenec, mladší L, bílý kalcit horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec 32

33 číslo orientace plochy zlomu směr rýhování smysl pohybu dokumentačního azimut azimut na bodu sklonu sklon sklonu sklon zlomu poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec, bílý kalcit horský vápenec, žlutý kalcit horský vápenec horský vápenec horský vápenec, málo rozšířené L horský vápenec, dominantní L horský vápenec, žlutý kalcit horský vápenec, žlutý kalcit horský váp., akreční stupně, bílý kalcit horský vápenec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec 33

34 6.4 Stylolity Následující tabulka obsahuje naměřená data os stylolitů z lokalit s číslem dokumentačních bodů azimut sklonu sklon

35 6.5 Žilky V terénu byla naměřena orientace ploch žilek (S), byla-li viditelná nebo byly naměřeny dvě lineace odpovídající jedné žilce a jejich plocha byla dopočítána programem Spheristat (Sk) plocha žilky azimut skonu sklon S Sk S S S S 14 9 Sk Sk Sk S S S Sk 3 60 Sk Sk S 2 38 Sk S S

36 6.6 Vrstevnatost číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec horský vápenec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec 36

37 6.7 Puklinatost číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec 37

38 číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec narancký pískovec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec 38

39 číslo dokumentačního bodu azimut sklonu sklon poznámky horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec horský vápenec 39