Soubor specializovaných map s odborným obsahem
|
|
- Vít Kolář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Soubor specializovaných map s odborným obsahem 1. KVALITA KYJOVSKÉ SLOJE V GEOLOGICKÉ MOCNOSTI (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 2. KVALITA KYJOVSKÉ SLOJE V BILANCOVANÉ MOCNOSTI S MAXIMÁLNÍM OBSAHEM POPELA A d = 50% (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 3. KVALITA KYJOVSKÉ SLOJE V BILANCOVANÉ MOCNOSTI S MAXIMÁLNÍM OBSAHEM POPELA A d = 40% (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 4. KVALITA KYJOVSKÉ SLOJE V BILANCOVANÉ MOCNOSTI S MAXIMÁLNÍM OBSAHEM POPELA A d = 35% (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 5. KVALITA KYJOVSKÉ SLOJE V BILANCOVANÉ MOCNOSTI S MAXIMÁLNÍM OBSAHEM POPELA A d = 30% (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) Institut geologického inženýrství Hornicko-geologická fakulta VŠB TU Ostrava Září 2012 Zpracovali: doc. RNDr. František Staněk, Ph.D. Ing. Jan Jelínek, Ph.D. Ing. Lukáš Vebr 1
2 Obsah 1. Úvod Hovoransko kyjovská část (Kyjovsko) Postup modelování a tvorby map Postup zpracování jednotlivých vrstev Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v geologické mocnosti (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) Mapa geologické mocnosti [m] Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 50 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 40 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%]) Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 35 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 30 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Závěr Literatura
3 1. Úvod Soubor specializovaných map s odborným obsahem zpracovaný v rámci projektu SP2012/39 Modelování a vizualizace prostorového rozložení technologických parametrů ložiska uhlí podle geologického vývoje a podle variantních podmínek využitelnosti pro budoucí exploataci na příkladu jihomoravského lignitového revíru využívá výsledky projektu Grantové agentury České republiky č. 105/06/1264 s názvem Digitální model jihomoravského lignitového revíru vzor moderního komplexního hodnocení ložiska uhlí s perspektivou budoucí exploatace. Cílem projektu bylo vytvoření digitálního modelu jihomoravského lignitového revíru (dále JLR) a jeho využití pro komplexní hodnocení ložiska, určení jeho morfologie a rozložení jednotlivých ložiskových atributů. Na základě vytvořeného modelu lze následně provádět variantní zhodnocení - odhady zásob lignitu jednotlivých částí ložiska podle různých hodnot limitních parametrů podmínek využitelnosti. Pro zpracování a grafické znázornění dat uložených v ložiskové databázi (s údaji z více než 3000 vrtů) se využívají především statistické, geostatistické a grafické metody s cílem dosáhnout model ložiska co možno nejvíce se blížící realitě. Obr. 1: Rozdělení a označení oblastí jihomoravského lignitového revíru. Legenda: 1 - dubňanská sloj jednotná A; 2 - dubňanská sloj rozčleněná do lávek B (číslo udává počet modelovaných vrstev); 3 - kyjovská sloj jednotná A; 4 - přirozená hranice výskytu sloje mimo zájmové oblasti; 5 - státní hranice; MÚP - moravská ústřední prohlubeň; šedá šrafa - vytěžené části slojí. 3
4 Jihomoravský lignitový revír je území, ve kterém se v české části vídeňské pánve (dále VP) vyskytují lignitové sloje. Revír se nachází v jv. části České republiky a sestává ze dvou částí s kyjovskou slojí a dvou částí s dubňanskou slojí. Za jihomoravský lignitový revír se označuje území, ve kterém se v moravské části vídeňské pánve (dále VP) vyskytují v pannonských vrstvách dvě ekonomicky významné sloje velmi slabě prouhelněného hnědého uhlí lignitu: kyjovská sloj (dále KS) a dubňanská sloj (dále DS). Jihomoravský lignitový revír sestává ze čtyř dílčích, od sebe oddělených částí (obr. 1). Ve dvou částech se vyskytuje KS: větší hovoransko kyjovská část (dále Kyjovsko) a menší kelčansko domanínská část (dále Domanínsko). Dvě části obsahují DS: moravská ústřední prohlubeň (dále MÚP), která je největší dílčí částí JLR s největšími zásobami lignitu a menší rohatecko bzenecko strážnická část (dále Bzenecko). Podrobnější popis JLR přináší Jelínek et al. (2011). Modelování ložiska uhlí se opírá o výsledky předchozí identifikace a korelace slojí zastižených průzkumnými díly. Způsob modelování respektuje základní vlastnosti sedimentárních těles (vrstevnatost vyznačující se skokovými změnami vlastností hornin na kontaktu vrstev, výrazná převaha plošných rozměrů nad mocností apod.) s možným ovlivněním dalšími geologickými jevy (eroze, tektonické porušení apod.). Při vytváření modelu ložiska byla provedena rekonstrukce tektonické mapy dubňanské a kyjovské sloje a současně vytvořena představa o tektonickém vývoji této části vídeňské pánve. Předkládaný soubor specializovaných map s odborným obsahem hovoransko kyjovské části jihomoravského lignitového revíru je zpracován s ohledem na další možné využití uhelné hmoty oblasti, neboť k tomu jsou nutné znalosti základních vlastností uhlí nejen z hlediska kvality, ale i prouhelnění. Jsou zde zpracovány mapy rozložení (izolinií) následujících parametrů: mocnosti (m) kyjovské sloje, obsahu popela v bezvodém stavu A d (%) v této mocnosti a obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf (%) v uhlí této mocnosti v pěti různých mapách, odpovídajících mocnosti geologické a mocnostem pro maximální obsah popela A d postupně 50 %, 40 %, 35 % a 30 % v průzkumných dílech. Při tvorbě souboru specializovaných map s odborným obsahem hovoransko kyjovské části jihomoravského lignitového revíru byl využíván programový systém pro tvorbu modelu uhelného ložiska a jeho následného hodnocení (IPSHUL) vyvinutý na Institutu geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava v rámci řešení výše zmíněného projektu GA ČR. 4
5 2. Hovoransko kyjovská část (Kyjovsko) Tvar hovoransko-kyjovské části je oválný, protáhlý ve směru ZJZ VSV od Čejče a Hovoran přes Šardice a Mistřín Svatobořice do Kyjova. Délka oblasti je 15 km a šířka max. 4 km. Omezení sloje je většinou vyklíněním nebo vyhluchnutím. Výchozy se vyskytují v menší míře. Tektonické hranice tvoří pouze malé úseky. Na V jsou vydobyté prostory dolu František Šušák v Kyjově a dalších starých dolů. Nejzápadnější úsek Kyjovska mezi Hovorany a Čejčí byl vytěžen malodoly již v 19. století. Západní a střední úsek byl vytěžen do devadesátých let minulého století doly Obránci míru (původně Všemoc Boží) a Obránci míru II v Hovoranech, doly Julius a 9. květen (původně Julius 2) v Šardicích a posledním dolem, který těžil kyjovskou sloj na Kyjovsku, dolem Dukla v Šardicích. Na západě Kyjovska vychází sloj na povrch v terénním svahu jv. od Čejče. Ostatní výchozy jsou zakryty různě mocnými kvartérními sedimenty. Ve střední části Kyjovska je výrazný erozivní výmol (obr. 2). Sloj má mísovité uložení s úklonem 1 až 2 (maximální úklon sloje je 3 ) a s. od Svatobořic je na úrovni 85 m n.m. v maximální hloubce 160 m pod povrchem. V prostoru Šardic je dílčí elevace s osou ve směru SSV JJZ. Sloj je porušena hlavním zlomem směru S J, od kterého se jižně odštěpuje zlom směru SV JZ. Všechny tektonické poruchy jsou poklesy s maximální výškou skoku do 20 m. Podloží KS tvoří šedá série odpovídající Pappově (1951) B zóně až několik desítek metrů mocné souvrství světle šedých jemnozrnných slídnatých, slínitých křemenných písků s ojedinělými vložkami jílů, uhelnatých jílů, lignitu, kořenů a pařezů stromů a vzácně konkrecí pískovců. Jemnozrnné písky zcela převažují (hrubozrnné polohy jsou méně časté) a představují významný zvodnělý první podložní kolektor. Největší propustnost mají písky těsně pod slojí. Ve spodní části horizontu přechází písek do písčitých a prachovitých jílů až jílů. Pod KS má písek hnědošedou barvu, směrem ke sloji se stává tmavším, případně přechází do písku s uhelnou příměsí nebo do uhelnatého písku s kořeny rostlin. Geologická mocnost sloje se pohybuje na většině území od 2 do 5 m, průměrná geologická mocnost je okolo 3 m. Ve středu Kyjovska u j. okraje se sloj rozštěpuje do dvou lávek. Jejich mocnost se snižuje na 60 až 70 cm, proplástek tvoří až 7 m mocná poloha jemnozrnného písku. Dále k J sloj postupně zcela vykliňuje. Při s. okraji z. od Kyjova a s. od Svatobořic se projevuje vliv delty toku ústícího do rašeliniště od S. Ve sloji se objevuje větší množství proplástků, jejichž mocnost a počet k S stoupá, současně se zvyšuje obsah popela. Maximální zjištěná geologická mocnost sloje ve vrtu je zde 10,5 m (přitom obsah popela přesahuje 70 %). Jižně od Šardic mocnost sloje klesá pod 1 m. Sloj v této části Kyjovska byla, stejně jako v oblasti rozdělené do dvou lávek, nedobyvatelná, a proto zde zůstaly široké pruhy nevytěžených ploch s podlimitní mocností sloje nebo s odepsanými zásobami lignitu. Sloj byla na většině plochy původního výskytu vydobyta. Na Kyjovsku zůstaly nevytěžené zásoby lignitu pouze v jeho v. části (obr. 2). V nadloží KS je až 150 m mocná žlutá písčitá série, ve které se střídají jemnozrnné písky a prachy s polohami jílů. Mezi těmito základními, většinou vápnitými, horninami jsou různé přechody prachovité písky, písčito jílovité prachy, prachovité jíly atd. a ojedinělé polohy střednozrnného až hrubozrnného písku. Ve vrstevním sledu lze rozeznat cyklickou sedimentaci, ale cykly bývají neúplné, uhelná část často chybí. Je možno vysledovat, i když ne ve všech vrtech, tři výraznější reprezentanty lignitových slojí. Nejvýraznější první nadložní slojka (nebo její ekvivalent) přibližně m nad KS je důležitá pro korelaci hydrogeologických horizontů. Jak písky, tak i jíly obsahují v proměnlivém množství schránky organismů. Tyto polohy místy přecházejí do lumachel, případně do vrstev bělavě zelenošedých slínů s hojnými schránkami měkkýšů. 5
6 Obr. 2: Pozice vrtů, vytěžených prostor, erozivního výmolu a oblasti nevytěžených zásob zpracovávané oblasti nad topografickou mapou. 6
7 3. Postup modelování a tvorby map V některých částech JLR je sloj jednotná (obr. 1 - oblast A), v některých částech se vyskytují oblasti s větším počtem mocnějších proplástků rozdělujících sloj do až čtyř samostatných uhelných lávek, tedy sedmi horizontů (obr. 1 - oblast B). Základním modelem ložiska je tzv. geologický model, který charakterizuje geologický vývoj ložiska a stanovuje prostorové rozmístění uhelných poloh na ložisku. Na jeho základě se následně vytvářejí variantní modely podle kvality uhlí (tzv. bilancované modely), které respektují prostorové rozmístění uhelných poloh popsané geologickým modelem. Prvotním úkolem je proto vytvoření geologického modelu ložiska. Při vytváření geologického modelu ložiska se z dat v jednotlivých průzkumných dílech uložených v ložiskové databázi identifikují a korelují geologické (genetické) uhelné i neuhelné horizonty (s odpovídající geologickou mocností [m]) uhelná sloj (pro oblast A), popřípadě uhelné lávky a proplástky (pro oblast B). Výsledky identifikace a korelace geologických horizontů jsou spolu s průměrnými hodnotami ložiskových parametrů v těchto polohách uloženy do ložiskové databáze. Výběru poloh předchází výběr jednoznačných kvalitativních parametrů pro jednotlivé hloubkové úseky, neboť tyto údaje mohou být získávány z různých typů vzorků (segmenty, sesypy, sesypy segmentů, kontrolní analýzy apod.) a v mnoha případech jsou mnohoznačné. Vlastní identifikaci a korelaci uhelných slojí prováděl ložiskový geolog na základě svých zkušeností a představ. Jako podklady mu sloužily různé grafické výstupy vytvořené na základě údajů ložiskové databáze, například petrografické profily vrtů a detaily slojí. Tyto výstupy byly vykreslovány jedním z modulů programového systému IPSHUL na základě klasifikace hornin, přechodných hornin a uhlí včetně způsobu jejich grafické reprezentace tak, jak je popsal Honěk et al. (2003). V rámci uhelných geologických horizontů byly v jednotlivých průzkumných dílech prováděny s pomocí modulu IPSHUL výběry bilancovaných poloh (s odpovídající bilancovanou mocností [m]) podle limitního maximálního obsahu popela A d postupně 50 %, 40 %, 35 % a 30 % a zjištění průměrných hodnot dalších ložiskových parametrů (A d - obsah popela v bezvodém stavu paliva [%], Q r i - výhřevnost v původním stavu paliva (přepočtená na jednotný stav veškeré vody W r t = 45 %) [MJ.kg -1 ], S d t - obsah veškeré síry v bezvodém stavu paliva [%], As d - obsah arsenu v bezvodém stavu paliva [g.t -1 ], Q daf s - spalné teplo hořlaviny (v bezvodém a bezpopelovém stavu paliva) [MJ.kg -1 ], V daf - obsah prchavé hořlaviny v hořlavině (v bezvodém a bezpopelovém stavu paliva) [%]) v těchto polohách. Výsledky výběru bilancovaných poloh byly rovněž ukládány do ložiskové databáze. Na základě těchto údajů byly následně vytvářeny zmíněné variantní bilancované modely ložiska (dále označované postupně M50, M40, M35 a M30). Bohužel databáze neobsahuje všechny technologické parametry v dostatečném množství pro všechny oblasti. Proto byly vytvořeny specializované mapy s odborným obsahem pouze pro mocnost (geologickou či bilancovanou), A d - obsah popela v bezvodém stavu paliva [%] a V daf - obsah prchavé hořlaviny v hořlavině (v bezvodém a bezpopelovém stavu paliva) [%] Postup zpracování jednotlivých vrstev Jednou ze základních úloh statistického rozboru i volby dalších metod zpracování je studium charakteru statistické distribuce vstupních dat. Jen na základě správného popisu distribuce lze odhadnout statistické charakteristiky a realizovat další zpracování. Je známým faktem, že empirické distribuce většiny veličin popisujících geologická tělesa nevyhovují běžně uvažovanému normálnímu rozdělení, ale že mají distribuci asymetrickou. Přitom je ale normální distribuce základní podmínkou použití mnoha dalších matematických postupů. V procesu modelování uhelné sloje, případně lávky sloje, jsou z nepravidelně rozmístěných průzkumných bodů interpolovány hodnoty jednotlivých ložiskových atributů do pravidelné sítě bodů tzv. gridu. Jelikož se jedná o lineární matematické postupy, je nezbytné, aby vstupní údaje byly rozloženy normálně. V IPSHUL je statistickým testem dobré shody Kolmogorova Smirnova indikováno, pokud vstupní soubor dat nevyhovuje normální distribuci. V IPSHUL je následně 7
8 provedena tzv. kvantilová (grafická) transformace vstupního souboru pomocí kumulovaných četností (empirické distribuční funkce) a distribuční funkce normovaného normálního rozdělení (dále NNR) tak, že výsledný soubor má požadované NNR, následně se provede interpolace vybranou interpolační metodou a hodnoty gridu jsou pak programově zpětně transformovány (Deutsch 2002). Column D: Ad Direction: 0.0 Tolerance: 90.0 Column G: NNR_Ad Direction: 0.0 Tolerance: Variogram Variogram Lag Distance Lag Distance Obr. 3: Experimentální variogramy obsahu popela A d s exponenciálním teoretickým modelem variogramu se znázorněním distribuce hodnot původní vstupní hodnoty (vlevo) a převedené do NNR (vpravo). Dalším krokem je tvorba experimentálních variogramů a nalezení vhodného teoretického modelu variogramu každého parametru jednak z původních hodnot a jednak z hodnot převedených do NNR v prostředí programu Surfer (obr. 3). Přitom se také zjišťuje případná anizotropie pole. Výsledky geostatistické strukturální analýzy jsou pak použity při interpolaci jednotlivých atributů uhelné sloje v průběhu vytváření modelu sloje či lávky sloje pro tvorbu odpovídajících gridů. Výběr interpolační metody má značný vliv na výsledný model ložiska a tím i na množství vypočtených zásob suroviny. K usnadnění výběru vhodné interpolační metody využívá programový systém IPSHUL metodu cross validation, může do něj vstupovat až 5 různých typů teoretických modelů variogramu pro původní hodnoty a 5 různých typů teoretických modelů variogramu pro hodnoty převedené do NNR. Testování se provádí pro konečnou množinu různých interpolačních metod (inverzních vzdáleností, krigování, plochy minimální křivosti aj.), navíc každá z nich může mít variantně nastaveny parametry výpočtu. Tabulka 1: Tabulka s výsledky testování interpolačních metod pomocí metody cross-validation pro mocnost. Symboly interpolačních metod jsou přejaty z práce Staněk et al
9 Výsledky testování se zobrazují v samostatném okně programu, zároveň se vytváří soubor s podrobnými výsledky testování ve formě tabulky (viz tabulka 1) a také histogramy četností chyb odhadu včetně srovnání s normální distribucí (obr. 4). Vybranou metodou se automaticky vypočte grid zpracovávaného atributu (postupně všechny sledované atributy ve všech vrstvách geologického modelu i všech modelů bilancovaných) v dané oblasti (mimo vytěžené prostory a oblasti eroze), který se dále používá v procesu modelování ložiska. Dále je proveden detailní výpočet zásob v blocích podle platných podmínek využitelnosti ve shodě s horním zákonem. Distribuce četností chyb odhadu, Mocnost, NNR, Kri_lin Četnost Četnost NR Četnost Četnost NR 1E E-05 Obr. 4: Histogram četností chyb pro mocnost (hodnoty převedeny do NNR) a metodu kriging s lineárním teoretickým modelem variogramu včetně srovnání s normální distribucí. 9
10 4. Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v geologické mocnosti (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 4.1 Mapa geologické mocnosti [m] Mapa 1-GM-1 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně geologickou mocnost analyzované kyjovské sloje. Na většině zájmového území se geologická mocnost pohybuje v rozmezí 2 až 4 m. Při s. okraji z. od Kyjova a s. od Svatobořic (obr. 2) se projevuje vliv delty toku ústícího do rašeliniště od S (Jelínek et al. 2012). Ve sloji se objevuje větší množství proplástků, jejichž mocnost a počet k S stoupá, současně se zvyšuje obsah popela. Maximální zjištěná geologická mocnost sloje 10,5 m je ve vrtu K 183, ležícího mimo hodnocenou oblast nevytěžených zásob (přitom obsah popela přesahuje 70 %). V hodnocené oblasti nevytěžených zásob je nejvyšší geologická mocnost v sz. části, kde dosahuje hodnot 5,6 m. Podobná hodnota byla lokálně zjištěna také ve vrtu K157 (5,3 m). Na jižním okraji zájmového území geologická mocnost sloje klesá pod 1 m (vrt K97 0,56 m a K96 0,1 m). Sloj je v této části Kyjovska nedobyvatelná. 4.2 Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa 1-GM-2 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah popela v bezvodém stavu paliva (A d ). Nejvyšší obsah popela 74,17 % v kyjovské sloji zájmového území byl zaznamenán ve vrtu K 183, ležícího mimo hodnocenou oblast nevytěžených zásob. V hodnocené oblasti nevytěžených zásob je v této sz. části zájmového území nejvyšší popelnatost kolem 62 %. To odpovídá předpokladu výskytu delty toku v této oblasti (Jelínek et al. 2012). Vliv ramena delty daného toku lze předpokládat také při severní hranici zájmového území, kde hodnota popela je 48 % (vrt K157). Odtud jižně v pruhu širokém cca 900 m a 1300 m dlouhém se táhne pás se zvýšenou popelnatostí (30 až 40 %). Na většině území se popelnatost pohybuje v rozmezí %. V jižní části zájmového území hodnota popela lokálně klesá k 12 % (vrty K99 a K116). 4.3 Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Mapa 1-GM-3 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah prchavé hořlaviny v hořlavině. Obsah prchavé hořlaviny v kyjovské sloji zájmového území je nejvyšší ve vrtu K177 65,26 %. Lze říci, že v této sz. části zájmového území se hodnota V daf drží na úrovni 62 %. Východním a jižním směrem hodnota klesá na 57,5 % a dále k jižnímu a východnímu okraji zájmového území klesá až na 55 %. Nicméně ve střední části území se mezi vrty K133, K134, K135 a K136 hodnota drží přibližně na úrovni 62,5 %. 10
11 5. Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 50 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 5.1 Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa 2-M50-1 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně bilancovanou mocnost analyzované kyjovské sloje na maximální obsah popela 50 %. Na většině zájmového území se tato bilancovaná mocnost pohybuje v rozmezí 2 až 3 m. Při s. okraji z. od Kyjova (obr. 2) se projevuje vliv delty toku ústícího do rašeliniště od S (Jelínek et al. 2012). V této části zájmového území je ve vrtu K175 mocnost až 5 m. Vyšší mocnost (kolem 4,5 m) nacházíme v západní části kolem vrtů K178 a S104_82. Při severní hranici území klesá bilancovaná mocnost až na 1 m. Podobná situace je také při jižním okraji území. 5.2 Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa 2-M50-2 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah popela v bezvodém stavu paliva. Nejvyšší obsah popela 43 % v kyjovské sloji zájmového území byl zaznamenán ve vrtu K 177. V této sz. oblasti nevytěžených zásob je obecně vyšší popelnatost, kolem 40 %. To odpovídá předpokladu výskytu delty toku v této oblasti (Jelínek et al. 2012). Vliv ramena delty předpokládaného toku lze spatřit také při severní hranici zájmového území, kde hodnota popela je 41 % (vrt K157). Odtud jižně hodnota obsahu popela pozvolna klesá na 30 % a dále k jihu a východu na 25 až 20 %. 5.3 Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Mapa 2-M50-3 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah prchavé hořlaviny v hořlavině. Obsah prchavé hořlaviny v kyjovské sloji zájmového území pro bilancovanou mocnost A d 50 % je nejvyšší ve vrtu K %. Lze říci, že v této sz. části zájmového území se hodnota V daf drží na úrovni 62 %. Východním a jižním směrem hodnota klesá na 57 % a dále k jižnímu a východnímu okraji zájmového území klesá až na 55 %. Nicméně ve střední části území se mezi vrty K133, K134, K135 a K136 hodnota drží přibližně na úrovni 62 %. 11
12 6. Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 40 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 6.1 Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa 3-M40-1 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně bilancovanou mocnost analyzované kyjovské sloje na maximální obsah popela 40 %. Na většině zájmového území se tato bilancovaná mocnost pohybuje v rozmezí 2 až 3 m. Při s. okraji z. od Kyjova (obr. 2) se bilancovaná mocnost lokálně zvyšuje na 4 m vrt K142. Vyšší mocnost kolem 4 m nacházíme v západní části kolem vrtů S102_81, S103_82, S105_82 a ve vrtu S104_82 až 4,5 m. Severním a severozápadním směrem mocnost pozvolna klesá na 1,5 m, místy pod 1 m. Obdobná situace je při jižní hranici zájmového území. 6.2 Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%]) Mapa 3-M40-2 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah popela v bezvodém stavu paliva. Nejvyšší obsah popela 40 % v kyjovské sloji zájmového území byl zaznamenán ve vrtu K129A. Celkově vyšší popelnatost se nachází ve střední a severozápadní části oblasti. Východním a jižním směrem hodnoty popelnatosti pozvolna klesají až na 20 %. Lokálně nízké hodnoty kolem 16 % nacházíme v oblasti kolem vrtů K99 a K Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Mapa 3-M40-3 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah prchavé hořlaviny v hořlavině. Obsah prchavé hořlaviny v kyjovské sloji zájmového území pro bilancovanou mocnost A d 40 % je nejvyšší ve vrtu K %. Lze říci, že v této západní části zájmového území se hodnota V daf drží na úrovni 62 až 63 %. Jihovýchodním směrem hodnota klesá na 57 % a dále k jihovýchodnímu okraji zájmového území klesá až na 55 %. Nicméně ve střední části území se mezi vrty K133, K134, K135 a K136 hodnota drží přibližně na úrovni 62 %. 12
13 7. Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 35 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 7.1 Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa 4-M35-1 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně bilancovanou mocnost analyzované kyjovské sloje na maximální obsah popela 35 %. Na většině zájmového území se tato bilancovaná mocnost pohybuje v rozmezí 2 až 3 m. Ve střední části se bilancovaná mocnost zvyšuje na 3 m a lokálně až na 4 m vrt K142. Vyšší mocnost kolem 4 m nacházíme v západní části kolem vrtů S102_81, S103_82, S105_82 a ve vrtu S104_82 až 4,5 m. Severním a severozápadním směrem mocnost pozvolna klesá na 1,5 m, místy pod 1 m. Obdobná situace je při jižní hranici zájmového území. 7.2 Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa 4-M35-2 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah popela v bezvodém stavu paliva. Celkově vyšší popelnatost se nachází ve střední a severozápadní části oblasti nad 30 %. Lokálně se vyskytují i vyšší hodnoty obsahu popela. Východním a jižním směrem hodnoty popelnatosti pozvolna klesají až na 20 %. Lokálně nízké hodnoty pod 15 % nacházíme v oblasti kolem vrtů K99 a K94. Vzhledem k metodice modelování ložiska byly do výpočtu bilancované mocnosti pro obsah popela max. 35 % zahrnuty i vrty, které neobsahují uhelnou hmotu s popelnatostí pod 35 %. Mezní izolinie 35 % je vyznačena fialově. Vzhledem k tomuto faktu se v mapě vyskytují oblasti s vyšší popelnatostí než 35 %. Pokud by byly tyto vrty vyloučeny z výpočtu, došlo by při výpočtu bilančních zásob k jejich nadhodnocení. 7.3 Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Mapa 4-M35-3 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah prchavé hořlaviny v hořlavině. Obsah prchavé hořlaviny v kyjovské sloji zájmového území pro bilancovanou mocnost A d 35 % je nejvyšší ve vrtu K %. Lze říci, že v této západní části zájmového území se hodnota V daf drží na úrovni 62 až 63 %. Východním a jihovýchodním směrem hodnota klesá na 57 % a dále k jihu klesá až na 55 %. Nicméně ve střední části území se mezi vrty K133, K134, K135 a K136 hodnota drží přibližně na úrovni 62 %. 13
14 8. Specializovaná mapa s odborným obsahem Kvalita kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 30 % (hovoransko kyjovská část jihomoravského lignitového revíru) 8.1 Mapa bilancované mocnosti [m] Mapa 5-M30-1 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně bilancovanou mocnost analyzované kyjovské sloje na maximální obsah popela 30 %. Na většině střední, západní a jižní části zájmového území se tato bilancovaná mocnost drží na úrovni 2,5 m. Lokálně dosahuje až 3 m a to především v západní části území. Severozápadním směrem hodnota klesá pod 2 m. Ve východní části je bilanční mocnost mezi 2 až 2,5 m. K jižnímu okraji mocnost prudce klesá z 2,5 m až na 1,5 m. 8.2 Mapa obsahu popela v bezvodém stavu paliva A d [%] Mapa 5-M30-2 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah popela v bezvodém stavu paliva. Celkově vyšší popelnatost se nachází ve střední části oblasti nad 30 %. Lokálně se zde vyskytují i vyšší hodnoty obsahu popela. Je to v důsledku použité metodiky. Vzhledem k metodice modelování ložiska byly do výpočtu bilancované mocnosti pro obsah popela max. 30 % zahrnuty i vrty, které neobsahují uhelnou hmotu s popelnatostí pod 30 %. Vzhledem k tomuto faktu se v mapě vyskytují oblasti s vyšší popelnatostí než 30 %. Mezní izolinie 30 % je vyznačena fialově. Pokud by byly tyto vrty vyloučeny z výpočtu, došlo by při výpočtu bilančních zásob k jejich nadhodnocení. Nicméně východním a jižním směrem hodnoty popelnatosti pozvolna klesají až na 20 %. Lokálně nízké hodnoty pod 15 % nacházíme v jižní části oblasti kolem vrtů K99 a K94. Nízké hodnoty kolem 19 % nacházíme také ve východní části kolem vrtů K151A a K147. Západní část oblasti vykazuje hodnoty pod hranicí 30 % s klesající popelnatostí k jihu (až na 22 %). 8.3 Mapa obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf [%] Mapa 5-M30-3 znázorňuje pomocí izolinií a plošné barevné výplně obsah prchavé hořlaviny v hořlavině. Obsah prchavé hořlaviny v kyjovské sloji zájmového území pro bilancovanou mocnost A d 30 % je nejvyšší ve vrtu K %. Lze říci, že v této západní části zájmového území se hodnota V daf drží na úrovni 62 až 63 %. Jihovýchodním směrem hodnota klesá na 57 % a dále k jihovýchodnímu okraji zájmového území klesá až na 55 %. Nicméně ve střední části území se mezi vrty K133, K134, K135 a K136 hodnota drží přibližně na úrovni 62 %. 14
15 9. Závěr Soubor specializovaných map s odborným obsahem hovoransko-kyjovské části JLR byl vytvořen z výsledků ložiskového průzkumu tohoto území. Základní ložiskový průzkum kyjovské sloje zpracovávané oblasti probíhal ve dvou etapách. První etapa proběhla v letech , kdy bylo vyhloubeno 50 vrtů označených písmenem K a 23 vrtů označených symbolem S. Další průzkumné vrty byly provedeny v rámci doplňkového podrobného průzkumu v letech , kdy byly vyhloubeny průzkumné vrty S100 až S148. Pro pět specializovaných map (geologická mocnost, bilancovaná mocnost pro maximální obsah popela A d 50 %, 40 %, 35 % a 30 %) byly sestaveny dílčí mapy rozložení (izolinií) následujících parametrů: mocnosti kyjovské sloje [m] (geologické či bilancované pro daný obsah popela), obsahu popela v bezvodém stavu A d (%) v těchto mocnostech a obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině V daf (%) v těchto mocnostech. Z vytvořených map vyplývá, že největší mocnost kyjovské sloje je při s. okraji z. od Kyjova a při severní hranici sz. části, kde mocnost dosahuje 5,5 m. Nicméně v těchto částech zájmového území popelnatost přesahuje 60 %, ve sloji se objevuje větší množství proplástků, jejichž mocnost a počet k S stoupá. Tato skutečnost je přisuzována vlivu delty toku ústícího do rašeliniště od S (Jelínek et al. 2011). Ve zbylé části území se popelnatost drží pod hranicí 30 % a mocnost sloje se pro všechny modely drží v rozmezí 2 až 3 m. Obsah prchavé hořlaviny v hořlavině v západní části zpracovávaného území přesahuje 60 %. Také v centrální části v okolí vrtů K133, K134, K135 a K136 hodnota V daf přesahuje tuto hranici. Ovšem na většině území je hodnota v rozmezí 55 až 58 %. Na základě zpracovaných výše popsaných parametrů kyjovské sloje byly provedeny programovým systémem IPSHUL (viz část 1) odhady zásob pro geologický model (GM) a všechny bilancované modely ložiska (M50, M40, M35 a M30) odpovídající různým mocnostem (geologická mocnost, bilancovaná mocnost pro A d 50 %, 40 %, 35 % a 30 %). V tabulce 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty sledovaných parametrů, plocha oblasti, objem a tonáž odhadnutých geologických zásob pro všechny modely. Tabulka 2: Celkové výsledky odhadu zásob uhlí kyjovské sloje v zájmové oblasti pro jednotlivé modely mocnosti. Legenda: GM geologická mocnost sloje; M50 bilanční mocnost sloje pro maximální obsah popela A d 50 %; M40 - bilanční mocnost sloje pro A d 40 %; M35 - bilanční mocnost sloje pro A d 35 %; M30 - bilanční mocnost sloje pro A d 30 %. Model Plocha [km 2 ] Objem zásob [m 3 ] Mocnost [m] A d [%] V daf [%] Geologické zásoby [kt] GM 10, ,96 30,48 58, M50 10, ,75 27,59 58, M40 10, ,60 26,42 58, M35 10, ,56 25,67 58, M30 10, ,51 25,05 58, Z tabulky 2 vyplývá, že průměrná mocnost klesá se snižováním mezní hodnoty A d jednotlivých modelů (graf 1), zároveň roste kvalita uhlí vyjádřená obsahem popela A d (graf 2), logicky se snižuje i objem zásob (graf 3) a geologické zásoby v kt (graf 4). Hodnoty obsahu prchavé hořlaviny jsou pro jednotlivé modely vyrovnané vzhledem k tomu, že se udávají v hořlavině, přepočteny na bezvodý a bezpopelový stav paliva. Hodnoty obsahu prchavé hořlaviny jsou úzce spjaty s petrografickým složením uhelné hmoty, která je obsažena ve všech modelech. S klesající mezní hodnotou A d (od modelu M50 až po model M30) při výběru kvalitnějších poloh ve vrtu jsou postupně vyřazovány především neuhelné polohy. Problematika provázanosti V daf a A d ve vztahu ke geologickému vývoji zájmové oblasti byla podrobně popsána v článku Jelínek et al
16 Mocnost Obsah popela [m] [%] GM M50 M40 M35 M GM M50 M40 M35 M30 Varianta modelu Varianta modelu Graf 1: Průměrná mocnost jednotlivých modelů. Graf 2: Průměrný obsah popela A d jednotlivých modelů Objem zásob Geologické zásoby [m 3 ] [kt] GM M50 M40 M35 M30 Varianta modelu Graf 3: Objem zásob jednotlivých modelů. 0 GM M50 M40 M35 M30 Varianta modelu Graf 4: Geologické zásoby jednotlivých modelů. Poděkování Soubor specializovaných map s odborným obsahem vznikl za podpory MŠMT v rámci projektu SP2012/39 Modelování a vizualizace prostorového rozložení technologických parametrů ložiska uhlí podle geologického vývoje a podle variantních podmínek využitelnosti pro budoucí exploataci na příkladu jihomoravského lignitového revíru, Grantové agentury České republiky v rámci projektu č. 105/06/1264 s názvem Digitální model jihomoravského lignitového revíru vzor moderního komplexního hodnocení ložiska uhlí s perspektivou budoucí exploatace a projektu Institutu čistých technologií těžby a užití energetických surovin s registračním číslem CZ.1.05/2.1.00/ podporované Operačním programem OP 2 financovaným ze strukturálních fondů Evropské unie a z prostředků státního rozpočtu České republiky. Literatura Deutsch, C. V. (2002): Geostatistical Reservoir modeling. Oxford university press, Oxford, 2002, 376 pp. Honěk, J., Hoňková, K., Jelínek, J., Staněk, F. (2003): Univerzální systém hodnocení a grafického zobrazení hornin, přechodných hornin a uhlí. Sb. vědeckých prací VŠB - TU Ostrava, řada hornicko-geologická, Vol. 49, monografie 9, p Jelínek, J., Staněk, F., Vizi, L., Honěk, J. (2011): Evolution of lignite seams within the South Moravan Lignite Coalfield based on certain qualitative data. International Journal of Coal Geology, 87,
17 Papp, R. (1951): Das Pannon der Wiener Becken. Mitt. Geol. Gesell., ( ), Wien, 1951, s Staněk, F., Jelínek, J., Hoňková, K., Honěk, J. (2008): Digitální model jihomoravského lignitového revíru. Acta Montanistica Slovaca, 13 (2008), 4, Košice, 2008, s
Svazek specializovaných map s odborným obsahem
Svazek specializovaných map s odborným obsahem Kvalitativní parametry svrchní lávky dubňanské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 50% (rohatecko bzenecko - strážnická část jihomoravského
Svazek specializovaných map s odborným obsahem
Svazek specializovaných map s odborným obsahem Kvalitativní parametry kyjovské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 50% (kelčansko-domanínská část jihomoravského lignitového revíru)
Svazek specializovaných map s odborným obsahem
Svazek specializovaných map s odborným obsahem Kvalitativní parametry svrchní lávky dubňanské sloje v geologické mocnosti (rohatecko bzenecko - strážnická část jihomoravského lignitového revíru) 1. MAPA
Svazek specializovaných map s odborným obsahem
Svazek specializovaných map s odborným obsahem Kvalitativní parametry spodní lávky dubňanské sloje v geologické mocnosti (rohatecko bzenecko - strážnická část jihomoravského lignitového revíru) 1. MAPA
Svazek specializovaných map s odborným obsahem
Svazek specializovaných map s odborným obsahem Kvalitativní parametry spodní lávky dubňanské sloje v bilancované mocnosti s maximálním obsahem popela A d = 30% (rohatecko bzenecko - strážnická část jihomoravského
Popis programu 3D_VIZ
Popis programu 3D_VIZ Programový modul 3D_VIZ doplňuje interaktivní programový systém pro aplikaci moderních metod hodnocení uhelných ložisek (IPSHUL), který byl vyvinut na Institutu geologického inženýrství
Jihomoravský lignitový revír a postup tvorby jeho digitálního modelu
Acta Montanistica Slovaca Ročník 12 (2007), číslo 3, 255-264 Jihomoravský lignitový revír a postup tvorby jeho digitálního modelu František Staněk 1, Josef Honěk 2 a Kerstin Hoňková 3 The South Moravian
Digitální model jihomoravského lignitového revíru v oblasti Bzence a jeho vizualizace
Digitální model jihomoravského lignitového revíru v oblasti Bzence a jeho vizualizace Vlastimil Kajzar 1, František Staněk 2 1 Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Studentská 1768, 708 00 Ostrava vlastimil.kajzar@ugn.cas.cz
Digitální model jihomoravského lignitového revíru
Acta Montanistica Slovaca Ročník 13 (2008), číslo 4, 454-471 Digitální model jihomoravského lignitového revíru František Staněk 1, Kerstin Hoňková 2, Jan Jelínek 3 a Josef Honěk 4 Digital model of South
Systém vytvoření modelu ložiska uhlí a následný výpočet zásob
Acta Montanistica Slovaca Ročník 1 (1996), 3, 231-241 Systém vytvoření modelu ložiska uhlí a následný výpočet zásob František Staněk 1 System of the creation of a model for the coal deposit, and the subsequent
INTERAKTIVNÍ PROGRAMOVÝ SYSTÉM PRO APLIKACI MODERNÍCH METOD HODNOCENÍ UHELNÝCH LOŽISEK A JEJICH DÍLČÍCH ČÁSTÍ V KOMPLIKOVANÝCH PODMÍNKÁCH
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume XLIX (2003), No.1, p. 99-104, ISSN 0474-8476 František STANĚK * INTERAKTIVNÍ PROGRAMOVÝ SYSTÉM PRO
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
Příprava dat pro digitální modelování uhelných slojí v jihomoravském lignitovém revíru (česká část vídeňské pánve)
Příprava dat pro digitální modelování uhelných slojí v jihomoravském lignitovém revíru (česká část vídeňské pánve) Kerstin Hoňková 1, František Staněk 2, Josef Honěk 3 a Jan Jelínek 4 Data preparation
V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
Programový systém pro rychlé hodnocení uhelných ložisek
Programový systém pro rychlé hodnocení uhelných ložisek František Staněk 1 Programming system for rapid evaluation of coal deposits Programming system for rapid evaluation of coal deposits (calculation
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
Modelování báze a tektonického porušení dubňanské a kyjovské lignitové sloje
Acta Montanistica Slovaca Ročník 14 (2009), číslo 1, 62-74 Modelování báze a tektonického porušení dubňanské a kyjovské lignitové sloje Jan Jelínek 1, František Staněk 2, Josef Honěk 3 a Kerstin Hoňková
Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU
Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU Objevení lignitu na jižní Moravě, viz podklady (1) a (2)
Hydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
Fórum mladých geoinformatikov TU Zvolen, 16. máj 2008 REALIZACE A VYUŽITÍ PROGRAMOVÝCH PROSTŘEDKŮ PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ UHELNÝCH SLOJÍ.
REALIZACE A VYUŽITÍ PROGRAMOVÝCH PROSTŘEDKŮ PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ UHELNÝCH SLOJÍ Jiří Ardielli 1 1 Institut Geoinformatiky, Hornicko - geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava,
Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR. Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol.
Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol. 1 Záměr rozšíření a prohloubení těžby na dole Turów o cca 100 m a do těsné
PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB. ložiska grafitu
Příloha č. PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB ložiska grafitu B-3139700 KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ - HOSTY Navrhuje: G E T, s.r.o., Praha RNDr. Tomáš Pechar jednatel Schvaluje: TRAMINCORP CZECH s.r.o. Braunerova 563/7,
Použití programového systému pro interaktivní výběr bilancované mocnosti uhelné sloje v oblasti jihomoravského lignitového revíru
Použití programového systému pro interaktivní výběr bilancované mocnosti uhelné sloje v oblasti jihomoravského lignitového revíru Jiří Ardielli 1, Kerstin Hoňková 2 1 Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex
Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex 29.3.2017 Jablonné nad Orlicí Matematické modelování (obecně hydrogeologie) ve svých
Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.
Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s. 5. a 6. prosince, Litomyšl PROGEO s.r.o. : Ing. Jan Uhlík, Ph.D. Témata prezentace:
Rešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR. Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol.
Rešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol. Cíle 1. vytvoření funkční vrtné databáze potřebné pro další aktivity projektu 2. vymezení hranic geologických
Popis metod CLIDATA-GIS. Martin Stříž
Popis metod CLIDATA-GIS Martin Stříž Říjen 2008 Obsah 1CLIDATA-SIMPLE...3 2CLIDATA-DEM...3 2.1Metodika výpočtu...3 2.1.1Výpočet regresních koeficientů...3 2.1.2 nalezených koeficientu...5 2.1.3Výpočet
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm
VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
Projekt Rebilance zásob podzemních vod a jeho význam
Projekt Rebilance zásob podzemních vod a jeho význam Česká geologická služba 2010 2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. SPOLUPRÁCE vědecké instituce: Geofyzikální ústav
: 1) TĚŽBA 2) EKONOMIKA
Znalec Průkaz znalce Obory Odvětví : Ing. Vít Kaštovský, Ph.D. : Spr 3391/94, Krajský soud v Ostravě : 1) TĚŽBA 2) EKONOMIKA : 1) geologie, těžba uhlí 2) ceny a odhady - ekonomické hodnocení ložisek Držitel
Předběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji
Předběžné výsledky technických prací, realizovaných v rámci projektu v Olomouckém kraji Jiří Michna hydogeologie, GEOtest, a.s. Součástí projektu Rebilance zásob podzemních vod byly v rámci aktivity 4
Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod
Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská
2. GEOLOGICKÉ POMĚRY 3. GYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 4. VYHODNOCENÍ SONDY DYNAMICKÉ PENETRACE
Zpráva č. 2013-23 RNDr. Ivan Venclů Sídlo: Zahradní 1268, Lipník nad Bečvou 751 31 O B S A H : 1. ÚVOD 1.1 smluvní vztahy 1.2 účel průzkumu 1.3 podklady pro průzkumné práce 1.4 měřické práce 1.5 sondáž
Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / III. DOKUMENTACE VRTŮ DOKUMENTACE VRTŮ Vrt nejčastější průzkumné dílo (především vig průzkumu) Dokumentace vrtu jednou znejběžnějších
Geomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba
Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Renáta Kadlecová a kol. Cíle projektu Zhodnotit přírodní zdroje podzemních vod v 56 rajonech s použitím moderních technologií, včetně
PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST
PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most
Tvorba počítačového geologického modelu pomocí SW Geologický model
XXVI. ASR '2001 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 26-27, 2001 Paper 54 Tvorba počítačového geologického modelu pomocí SW Geologický model OSTREZY, Josef Ing., VŠB - TU Ostrava, Istitut ekonomiky
VIZUALIZACE TRANSPORTU ZNEČIŠTĚNÍ V OSTRAVSKO KATOVICKÉ PRŮMYSLOVÉ OBLASTI (manažerské shrnutí)
VIZUALIZACE TRANSPORTU ZNEČIŠTĚNÍ V OSTRAVSKO KATOVICKÉ PRŮMYSLOVÉ OBLASTI (manažerské shrnutí) MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ 1. Identifikační údaje projektu 1.1 Název projektu Vizualizace transportu znečištění v
Pokročilé metody geostatistiky v R-projektu
ČVUT V PRAZE, Fakulta stavební, Geoinformatika Pokročilé metody geostatistiky v R-projektu Autoři: Vedoucí projektu: RNDr. Dr. Nosková Jana Studentská grantová soutěž ČVUT 2011 Praha, 2011 Geostatistika
Zpracovatel: HBH Projekt spol s r.o Brno
JIHOMORAVSKÝ KRAJ MODEL SILNIČNÍ DOPRAVY PRO VÝHLEDOVOU SÍT JMK II. ETAPA VYHODNOCENÍ DOPRAVNÍCH PRŮZKUMŮ Průzkumy IAD ve vybraných obcích Zpracovatel: HBH Projekt spol s r.o. KKaabbáát tnní ííkkoovvaa
Představení skupin Czech Coal a Sev.en
Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení těžebních skupin Vršanská Vršanská uhelná uhelná a.s. a.s. Coal Coal Services Services a.s. a.s. Rekultivace Rekultivace a.s. a.s. Infotea Infotea s.r.o.
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
Věc: IG průzkum pro akci Velká Bíteš - rekonstrukce náměstí
Sídlo: Kainarova 54 616 00 BRNO Kancelář: Gromešova 3 621 00 BRNO Tel.: 541218478 Mobil: 603 427413 E-mail: dbalun@balun.cz Internet: www.balun.cz Město Velká Bíteš V Brně dne 9. ledna 2012 Věc: IG průzkum
Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
Metody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva)
Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva) Byl sestaven zjednodušený matematický model pro dvojrozměrné (2D) simulace
ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 183/2018 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména,
JIRKOV Průmyslový park
RNDr. Jiří Starý Jizerská 2945/61 Ústí nad Labem 400 11 Název akce: JIRKOV Průmyslový park Geologický a hydrogeologický průzkum Zpracoval: RNDr. Jiří Starý Jirkov Průmyslový park geologický a hydrogeologický
Systém pro výpočet prostorové polohy kolesa rýpadel na Severočeských dolech a.s. v reálném čase a jeho aplikace v praxi Lom Bílina
Systém pro výpočet prostorové polohy kolesa rýpadel na Severočeských dolech a.s. v reálném čase a jeho aplikace v praxi Lom Bílina Doc. Ing. Dana Vrublová, Ph.D. Ing. Martin Vrubel, Ph.D. 1. Úvod 2. Základní
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
Měření závislosti statistických dat
5.1 Měření závislosti statistických dat Každý pořádný astronom je schopen vám předpovědět, kde se bude nacházet daná hvězda půl hodiny před půlnocí. Ne každý je však téhož schopen předpovědět v případě
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí
7. Tematická kartografie
7. Tematická kartografie Zabývá se tvorbou tematických map, které na topografickém podkladě přebíraném z vhodné podkladové mapy podrobně zobrazují zájmové přírodní, socioekonomické a technické objekty
Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.
VYUŽITÍ CHEMICKÝCH INJEKTÁŽÍ PRO RAŽBU KRÁLOVOPOLSKÉHO TUNELU JIŘÍ MATĚJÍČEK AMBERG Engineering Brno, a.s. Úvod Hlavní důvody pro provádění injektáží v Královopolském tunelu byly dva. V první řadě měly
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém
Příloha P.1 Mapa větrných oblastí
Příloha P.1 Mapa větrných oblastí P.1.1 Úvod Podle metodiky Eurokódů se velikost zatížení větrem odvozuje z výchozí hodnoty základní rychlosti větru, definované jako střední rychlost větru v intervalu
Průzkum složitých zlomových struktur na příkladu strážského zlomového pásma
Průzkum složitých zlomových struktur na příkladu strážského zlomového pásma Josef V. Datel 1), Otakar Pazdírek 2), Vladimír Ekert 2), Václav Mužík 2) 1)Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta,
Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru
Acta Montanistica Slovaca Ročník 14 (2009), číslo 1, 43-54 Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru Josef Honěk 1 František Staněk 2, Kerstin Hoňková 3 a Jan Jelínek 4 Coal seams in the South Moravia
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
Příloha P.9.5 POSOUZENÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU BYTY BERANKA I POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ HORNÍ POČERNICE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební K144 - Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, 166 29 Praha 6 POSOUZENÍ POVODÍ A KAPACITY JIRENSKÉHO POTOKA V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ
prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3
prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3 VYUŽITÍ OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL A UZAVŘENÝCH HLUBINNÝCH UHELNÝCH DOLŮ PRO GEOSEKVESTRACI CO
Sedání piloty. Cvičení č. 5
Sedání piloty Cvičení č. 5 Nelineární teorie (Masopust) Nelineární teorie sestrojuje zatěžovací křivku piloty za předpokladu, že mezi nulovým zatížením piloty a zatížením, kdy je plně mobilizováno plášťové
Geotechnický průzkum hlavní úkoly
Geotechnický průzkum hlavní úkoly * optimální vedení trasy z hlediska inženýrskogeologických poměrů * stávající stabilitu území, resp. změny stabilitních poměrů v souvislosti s výstavbou * polohu, velikost
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
Ing. Václav Píša, CSc. Autor
Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum
Rebilance zásob podzemních vod
Rebilance zásob podzemních vod Česká geologická služba Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 náklady: 623 mil. Kč Konec projektu 3/2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6.
Laserové skenování - zaměření a zpracování 3D dat v průběhu výstavby tunelu
Název: Laserové skenování - zaměření a zpracování 3D dat v průběhu výstavby tunelu Datum provedení: 28. 6. 2013 31. 10. 2014 Provedl: Control System International a.s. Stručný popis: Průběžné měření metodou
Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA INŽENÝRSKOGEOLOGICKÁ REŠERŠE Mgr. Martin Schreiber
ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb.
ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb. 1) ŽADATEL: a) Fyzická osoba Jméno:. Bydliště:... Příjmení:.. PSČ: Titul:. Podpis:... b) Fyzická osoba podnikající: Jméno:. Místo podnikání:
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území
Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území Michal Balatka Abstrakt Hodnocení ekologického rizika kontaminovaných území představuje komplexní úlohu, která vyžaduje celou řadu vstupních
Inženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů
Inženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů 1) Průzkum přírodních stavebních surovin metodika ložiskové geologie do ig se nezařazuje provádění: specializovaná průzkumná pracoviště úkoly:
Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015).
Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). 1. Geologie dotčené oblasti Širší okolí zájmové oblasti patří do lugické neboli západosudetské oblasti.
Libuše HOFRICHTEROVÁ 1
Libuše HOFRICHTEROVÁ 1 VÝSLEDKY GEOFYZIKÁLNÍHO PRŮZKUMU NA HAVLÍČKOVĚ NÁMĚSTÍ V OSTRAVĚ-PORUBĚ RESULTS OF GEOPHYSICAL SURVEY IN HAVLICKOVO SQUARE IN OSTRAVA-PORUBA Abstrakt Resistivity imaging survey was
VLIV TYPU STATISTICKÉ DISTRIBUCE LOŽISKOVÝCH ÚDAJŮ NA MODEL LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume LI (2005), No.2, p. 79-88, ISSN 0474-8476 František STANĚK *, Vlastimil KAJZAR ** VLIV TYPU STATISTICKÉ
Mapa potenciálního vsaku (potenciální infiltrace) území
Mapa potenciálního vsaku (potenciální infiltrace) území Ing. Ludmila Hartlová, RNDr. Jitka Novotná Obor hydrogeologie; GEOtest, a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR
SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY
PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: ,
Tento projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu NISA EVROPSKÁ UNIE "PŘEKRAČUJEME HRANICE" MĚSTO ŽELEZNÝ BROD Náměstí 3. května 1, PSČ 468 22, IČ 00262633
Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve
Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS, www.teseus.org Liberec 20.6.2018 Palivový kombinát
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP-76 TECHNICKÉ PODMÍNKY GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE Část A Zásady geotechnického průzkumu Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1 ze
Příloha 1 Strana 1. Naměřené hodnoty v mikroteslách (barevné hodnoty dle stupnice), souřadnice v metrech
Obr. 1: Uspořádání při měření magnetickéh o pole pomocí měřicí mřížky Aktivovaný přístroj Protector (svítící) vedle měřicího pole (s dřevěnou měřicí mřížkou, vedením a držákem pro měřicí sondu) A. Měření
SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
souřadnice středu vybraného území (S-JTSK): X = 1118017, Y = 734911 katastrální území: Čekanice u Tábora obec: Tábor Jihočeský kraj
RADON V PODLOŽÍ Posudek číslo: 130 Datum: 13. červen 2008 Lokalizace: souřadnice středu vybraného území (S-JTSK): X = 1118017, Y = 734911 katastrální území: Čekanice u Tábora obec: Tábor Jihočeský kraj
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VÝSLEDKY GEOLOGICKÝCH A VRTNÝCH PRACÍ. Stanislav Čech
VÝSLEDKY GEOLOGICKÝCH A VRTNÝCH PRACÍ Stanislav Čech ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV ČKP je jednou z největších sedimentárních pánví českého masivu a zároveň jedním z nejvýznamnějších rezervoárů podzemních vod v ČR
PRŮZKUM VÝŽIVY LESA NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
PRŮZKUM VÝŽIVY LESA NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY Aplikované metodické postupy Tomáš Samek počet odběrných míst/vzorků volba odběrných míst pokyny k odběru vzorků, jejich označování a skladování předávání
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším
PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY
Ing. Jiří Chlebík, Ing. Věslav Galuszka OKD, a.s. vnitřní organizační složka nezapsaná v obchodním rejstříku: Důl Lazy, se sídlem Orlová Lazy, č.p. 605, PSČ 735 12 Telefon: 00420/596511755-8 Fax: 00420/596511144,