Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

Transkript

1 Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

2 2

3 3

4 Konference o měření štěstí se v pondělí uskuteční v newyorské centrále OSN. Konferenci zahájí poselstvím na videu britský princ Charles. O indikátorech štěstí promluví mimo jiné nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nebo renomovaný ekonom Jeffrey Sachs. S myšlenkou na setkání přišel král himálajského Bhútánu Dţigme Chesar Namgjel. Zavedení hrubého domácího štěstí místo hrubého domácího produktu (HDP) navrhl jiţ jeho děd před 40 lety. "Chceme přijít s novým systémem, který by nahradil ten současný, zaloţený na premise nekonečného růstu na konečné planetě," píše se na webu bhútánské vlády. 4

5 Valné shromáţdění OSN přijalo v červenci 2011 rezoluci vyzývající státy k úsilí o nalezení způsobu, jak měřit štěstí a jak vytvořit nový index. "Víme, ţe hledání štěstí je základním lidským cílem. Uznáváme, ţe indikátor HDP neodráţí adekvátně štěstí a blahobyt země. Víme, ţe neudrţitelné vzorce výroby a spotřeby mohou bránit udrţitelnému rozvoji a uznáváme potřebu vyrovnanějšího přístupu k ekonomickému růstu," shodli se představitelé zemí v rezoluci. Hrubé národní štěstí je zaloţeno na podpoře udrţitelného rozvoje, zachovávání a podpoře kulturních hodnot, přirozeného ţivotního prostředí a na dobré vládě. Tyto čtyři pilíře se dělí na další kategorie a na celkem 72 ukazatelů. 5

6 1. spravedlivý a udrţitelný socio-ekonomický rozvoj 2. podpora a kultivace kulturních hodnot 3. ochrana ţivotního prostředí 4. zabezpečení dobré a spravedlivé vlády 6

7 definice a dělení chodby způsoby měření chudoby současná míra chudoby v ČR moţnosti řešení problému chudoby 7

8 Stav nouze (materiální deprivace), kdy lidé nemají dostatek prostředků k zajištění své existence v dané společnosti. Různé způsoby dělení chudoby: Na chudobu jako nedostatek reaguje filantropie, důsledkem můţe být sociální past a další šíření chudoby. Na chudobu jako nedostupnost zdrojů a sluţeb pro určitou část společnosti reaguje sociální politika, důsledkem by mělo být jejich zpřístupnění a zmírnění chudoby. Dobrovolná chudoba je důsledkem svobodného rozhodnutí člověka, který se z etických či náboţenských důvodů zřekne svého plného přístupu ke zdrojům a sluţbám. Absolutní chudoba (bída) je nedostatek základních ţivotních potřeb (jídlo, pitná voda, zdravotní péče, přístřeší, vzdělání). Relativní chudoba je produkt společenské nerovnosti, kritéria pro její posouzení se liší podle vyspělosti státu. 8

9 V dnešní době se díky medializaci pojem chudoba spojuje zejména s ţivotními poměry lidí v rozvojových zemích a pouţívá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný ţivot a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Je spojen se značnou hmotnou nouzí, nedostatkem potravin, nezávadné pitné vody, ošacení, špatné situace s bydlením, nedostatečným či ţádným přístupem k základní zdravotní péči, vzdělání, ap. Důsledkem chudoby bývá chronický hlad, podvýţiva, nedostatečná imunita nebo nevzdělanost, náchylnost k nemocem, vysoká dětská úmrtnost, nebo nízká střední délka ţivota. Je stavem kdy jsou ţivotní podmínky člověka v rozporu se základními lidskými právy. Z hlediska sociální politiky představuje chudoba jeden z nejobtíţněji řešitelných problémů. Zároveň chudoba představuje jeden z nejvýraznějších motivačních prvků, kdy je motorem vzdělání, migrace obyvatelstva atp. 9

10 Proč stále ţije tolik lidí v extrémní chudobě? Nejkritičtější stádium chudoby, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče. V roce 2001 ţila 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně neţ 1 USD na den. Za méně neţ 2 USD denně ţilo zhruba 2.7 miliardy lidí. Nejvíce chudých ţije v Subsaharské Africe a jiţní a jihovýchodní Asii. Hlad a chudoba si kaţdý den vyţádají 25 tisíc lidských ţivotů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla to je více neţ celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; Podíl lidí, kteří ţijí v extrémní chudobě se během 20. století sníţil z 59 na 19 procent a je nyní nejniţší v historii. V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba sníţila o 20 procent. Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýţiva jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí neţ na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes deset procent; Vymýcení extrémní chudoby a hladu je prvním z Rozvojových cílů tisíciletí, které přijalo 189 členských států OSN v roce 2000 na Summitu tisíciletí v tzv. Miléniové deklaraci. Extrémní chudoba je nejčastější v Subsaharské Africe, Jihovýchodní Asii a ve Střední Americe. 10

11 Uganda 84,3 (2001) Haiti 80,0 (2003) Libérie 80,0 (2000) Sierra Leone 70,2 (2004) Nigérie 70,0 (2007) Angola 70,0 (2003) Tádţikistán 70,0 (2007) Zimbabwe 68,0 (2004) Zambie 63,3 (2001) Bolívie 60,0 (2006) Rwanda 60,0 (2001) Guatemala 56,2 (2004) Senegal 54,0 (2001) Afghánistán 53,0 (2003) Honduras 50,7 (2003) 11

12 12

13 Rozdílnost společenských skupin v příjmech, majetku, moci, privilegiích, prestiţi. Podle proměnnosti: Trvale daná: např. kastovní, stavovská Proměnlivá: jsou moţné posuny osob mezi skupinami Podle příčiny: Nutný důsledek společenského ţivota Důsledek určitého uspořádání společenského ţivota 13

14 Rozdíly ve vlastněném bohatství: jsou většinou způsobeny historicky dědickou posloupností; bohatí mají zvýhodněný přístup ke vzdělání, kultuře, cestování kontaktům, majetek jim vynáší další bohatství; ti, kdo jsou odkázáni jen na výdělek ze své práce, jsou více ohroţeni chudobou (příklad: mladá rodina, která si musí vzít hypotéku na dům/byt, je celoţivotně znevýhodněná vůči jiné rodině, která dům/byt dostala od rodičů). Nízké výdělky ze zaměstnání: jsou důsledkem nedostatečného vzdělání a kvalifikace, příp. lidských vlastností a schopností. Rozdíly mezi lidmi ve schopnostech, inteligenci, píli, pracovitosti, ambicích, povahových vlastnostech apod. jsou přirozené a jsou motorem vývoje společnosti. Proto i diferenciace výdělků z výkonových hledisek musí být zachována. Nezaměstnanost: je základním ekonomickým a sociálním problémem, který vede k sociálnímu vyloučení, často i k bezdomovectví a k bídě (absolutní chudobě). 14

15 Primárně společenská záleţitost: odpovědnost přísluší státu, který musí vytvořit takové sociální e ekonomické podmínky, aby lidé do chudoby neupadali (dostatek pracovních příleţitostí, bezplatné vzdělání a zdravotnictví, bohaté sociální dávky apod.) = názor sociálně demokratický, levicový. Primárně individuální záleţitost: za svou chudobu je odpovědný kaţdý člověk svou nedostatečnou pracovitostí, nevhodným chováním apod., proto chudí sami musí zmobilizovat své zdroje a změnit svou situaci = názor liberální, pravicový. Oba uvedené názory jsou extrémní, reálné řešení je třeba hledat na škále mezi nimi. 15

16 hranice denních příjmů na osobu relativní metoda normativní metoda Giniho index Index lidského rozvoje 16

17 Nejpouţívanější klasifikace chudoby, vytvořená Světovou bankou (1990): extrémní chudoba - průměrný denní příjem je niţší neţ 1,- USD, od r ,25 USD. V Evropě je extrémní chudoba eliminována zásahy sociálního státu 17

18 Nejběţnější metodou určování chudoby je relativní metoda, která stanoví úrovně příjmů ve vztahu k průměrnému příjmu v dané zemi, lidé kteří mají příjem pod touto hranicí, mají nárok na sociální pomoc. V Evropě se tato hranice pohybuje mezi % středních příjmů. Roční národní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % mediánu ročního národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku. Medián příjmu rozděluje celkovou populaci na dvě stejné části. Ekvivalizovaný příjem na spotřební jednotku se vypočítá tak, ţe vydělíme celkový čistý příjem domácnosti její velikostí určenou pouţitím následujících vah: 1.0 pro první dospělou osobu, 0.5 pro ostatní členy domácnosti ve věku 14 let nebo více a 0.3 pro kaţdého člena domácnosti mladšího 14 let. ČR: průměrný příjem asi 24 tis., medián asi 20 tis., 60% mediánu = 12 tis. Příklad: muţ 15 tis., rodičovský příspěvek 7,6 tis. = 22,6 tis. Rodina: 1 + 0,5 + 3x0,3 = 2,4. 22,6 : 2,4 = 9,42 tis. Výhoda: moţnost relativně pruţně reagovat na ekonomický a sociální vývoj, tato výhoda však bývá občas převáděna do reakcí rovnajícím se korupci voličů. Nevýhoda: nadhodnocení sociálních dávek a nebezpečí, ţe politici vyuţijí návyku jejího čerpání. 18

19 Proč je v ČR tak nízká míra chudoby? Česká republika patří k zemím s nejniţší mírou chudoby podle metodiky EU dosáhla v roce 2008 (poslední dostupné údaje ČSÚ a Eurostatu) hodnoty 9 % (podíl osob s příjmem pod hranici 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku), zatímco průměr zemí EU činí 17 %. Chudobou byli přitom nejvíce ohroţeni obdobně jako v jiných zemích zejména nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně neţ 5 % rodin). Ze všech dětí mladších 18 let bylo v ČR pod hranicí chudoby 13 % (v rámci EU v průměru 20 %). V kategorii zaměstnaných osob ve věku 18 let a více byla 4% osob ohroţena chudobou, v rámci sedmadvacítky činila tato hodnota 8%. Míra chudoby osob starších 65 let dosahovala v České republice cca 7% (v zemích Evropské unie 19 %). 19

20 Kdo si nemůţe dovolit alespoň tři z následujících poloţek, trpí materiální deprivací; v ČR je to 16% populace. Devět poloţek zahrnutých do tohoto indikátoru: schopnost čelit neočekávaným výdajům; schopnost zaplatit jeden týden dovolené mimo domov ročně; neexistence nedoplatků (hypotéky nebo platby nájmu, účty za komunální sluţby nebo splácení zakoupeného zboţí na splátky či další splátky půjček); schopnost mít masité jídlo, kuře, rybu nebo vegetariánský ekvivalent kaţdý druhý den; schopnost adekvátně vytápět obydlí; vlastnictví pračky; vlastnictví barevné televize; vlastnictví telefonu; vlastnictví osobního auta. 20

21 21

22 Nejbezpečnější metodou měření chudoby je tzv. normativní metoda, kdy se stanoví minimální společensky přijatelný spotřební koš, který se vyjádří v penězích. Výhoda: niţší moţnost zneuţívání sociálního systému, Nevýhody: stanovit vyrovnaný spotřební koš je velmi náročné a vyţaduje to hlubší analýzu a znalost společenských poměrů; spotřební koš také velmi pomalu reaguje na změny ve společnosti. Pro svoji náročnost a nepopularitu mezi voliči, kteří sociální dávky pobírají, je tato metoda pouţívána pouze doplňkově. 22

23 V ČR Zákon o ţivotním a existenčním minimu 110/2006 Sb. Ţivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněţních příjmů k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněţních příjmů, která se povaţuje za nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umoţňující přeţití. Existenční minimum nelze pouţít u nezaopatřeného dítěte, u poţivatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Ţivotní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částky ţivotního minima od v Kč za měsíc: pro jednotlivce 3410 pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1740, 6 aţ 15 let 2140, 15 aţ 26 let (nezaopatřené) 2450 Ţivotní minimum je součtem všech částek ţivotního minima jednotlivých členů domácnosti. Částka existenčního minima od v Kč za měsíc:

24 Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení ţivotních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na ţivobytí doplatek na bydlení mimořádná okamţitá pomoc O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady; od úřady práce. 24

25 Udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysokou výplatu a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. Mzdové rozdíly jsou v Česku tradičně jedny z nejniţších v Evropské unii, i na světě. Gini index má hodnotu 26 a niţší je pouze ve Skandinávii a Slovinsku. Vzhledem k niţším mzdovým rozdílům a fungující sociální síti je tak v Česku nejméně chudých na světě. Češi přitom bohatnou a kupní síla průměrné české mzdy je vyšší neţ v ostatních východoevropských zemích a současně doháníme např. Portugalsko či Řecko. Rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných českých domácností je více neţ pětkrát vyšší neţ rodinný příjem 10 % nejhůře situovaných domácností. A jak je to ve světě? Něco málo přes 80 % bohatství světa je v rukou 20 % lidí. 25

26 Rok 2007: Nejvíce rovnostářskou zemí je Švédsko, hodnota jeho GINI indexu je 23, poměr lidí ţijících v chudobě pak 9 %. Na druhé příčce se umístilo Česko s 10 % chudých a GINI indexem 26. Například Chorvaté mají 18 % chudých a GINI 29. Poláci 21 % lidí pod hranicí relativní chudoby a hodnotu GINI indexu na úrovni

27 27

28 Index lidského rozvoje (anglicky: Human development index, HDI) je pokus o vyjádření kvality lidského ţivota, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce ţivota, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává Organizace spojených národů (OSN). Pouţívá se pro měření potenciální sociální prosperity. Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub al Hak a od roku 1993 jej OSN pouţívá ve své kaţdoroční zprávě. HDI zahrnuje údaje státu ve třech základních ohledech vůči dalšímu potenciálnímu rozvoji lidských zdrojů: střední délka ţivota gramotnost obyvatelstva staršího 15 let (2/3 hodnoty indikátoru) a počet přihlášených dětí na školy prvního, druhého a třetího stupně (1/3 hodnoty indikátoru) HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v dolarech) 28

29 29

30 dotazování ( Máte pocit, ţe jste chudí? Jak vycházíte se svými příjmy? ) hodnocení výše minimálního (uspokojivého) příjmu 30

31 Ekonomický rozvoj spojený se společenskou solidaritou Rozvojové cíle tisíciletí (2000) Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) 31