Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s duševním postižením

Transkript

1 Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s duševním postižením TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ / /3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

2 1. Úvod Charakteristika skupiny Předpokládané potřeby Výsledky průzkumu Bydlení Práce a finance Vzdělávání Sociální péče Podporované bydlení Chráněné bydlení Sociální poradenství Sociální rehabilitace Služby následné péče - terénní služby Krizová pomoc Centra denních služeb Denní stacionář Ostatní Zdraví Volný čas a rodina Informace Bariéry Závěr a doporučení

3 1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3

4 2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Osoby s duševním postižením se průzkumu zúčastnilo celkem 30 osob. Dotazování jsou klienty nestátních neziskových organizací poskytujících příslušné služby nebo pacienty psychiatrických zařízení. V rámci celého průzkumu tvoří osoby s duševním postižením asi 6% všech dotazovaných, což sice převyšuje jejich zastoupení v komunitním plánování města Ostravy, ale vzhledem k různorodosti skupiny bylo toto navýšení účelné. Ve zkoumaném vzorku bylo 70% mužů a 30 žen, což vyplynulo jednak z většího zastoupení mužů mezi klienty a pacienty, ale také z jejich větší ochoty vést rozhovor. Pohlaví muž žena Dle věku bylo použito pouze rovnoměrné rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 32 let a méně, skupiny starších respondentů měla více než 32 let. Mezi respondenty bylo 53,3% osob v invalidním důchodu a dalších 10% v částečném invalidním důchodu. Zaměstnaných nebo podnikajících osob bylo mezi respondenty 23,3%. Sociální postavení starobní důchodce 4 13,3 13,3 invalidní důchodce 16 53,3 66,7 ČID 3 10,0 76,7 zaměstnanec 7 23,3 100,0 4

5 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby s maturitou (40%) a osoby se středním odborným učilištěm (20%) nebo vzděláním základním (20%). Vzdělání 40 40,0% 30 Y Axis 20 20,0% 20,0% 13,33% 10 6,67% 0 základní praktická škola a OU SOU Vzdělání maturita VŠ Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (66,7%) nebo rozvedených (20%). Rodinný stav svobodný 20 66,7 66,7 ženatý/vdaná 3 10,0 76,7 rozvedený 6 20,0 96,7 ovdovělý 1 3,3 100,0 5

6 Podobně jsou tom respondenti i z hlediska toho, s kým žijí v domácnosti. Více než polovina respondentů žije sama (53,3%) a dalších 23,3% jich žije s rodiči. Pouze 16,7% dotazovaných žije s partnerem či partnerem a dětmi. S kým žijete? sám 16 53,3 53,3 s partnerem 3 10,0 63,3 s dětmi 1 3,3 66,7 s partnerem a dětmi 2 6,7 73,3 s rodiči 7 23,3 96,7 jinak 1 3,3 100,0 Všechny dotázané osoby ve skupině osob s duševním postižením byli velmi vstřícné a při vedení rozhovoru i aktivní. 6

7 3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku Ve skupině "Občané s duševním postižením" byly potřeby definovány jednak na základě šetření firmy RESPOND a jednak na základě vlastních analýz. Obecnější potřeby vyplývající z provedeného sociologické šetření byly potřeba soběstačnosti, financí, potřeba společenského setkání, vzdělávání a zaměstnávání a potřeba vhodného vyplnění volného času. Samotní členové pracovní skupiny vytvořili seznam potřeb, který zahrnuje i výše zmíněné potřeby, ale je rozšířen i o konkrétnější řešitelné potřeby. 1. Seberealizace 2. Smysluplnost 3. Zázemí rodina + práce 4. Partnerský vztah 5. Aktivní využití volného času 6. Finance 7. Komunikace 8. Mít práci zaměstnanost 9. Pocit bezpečí 10. Potřeba někam patřit 11. Potřeba blízké osoby 12. Pocit užitečnosti 13. Bydlení 14. Informovanost 15. Potřeba přijetí a sebepřijetí 16. Potřeba péče 17. Ocenění Zvlášť je dále zmiňována potřeba většího počtu denních stacionářů a center denních služeb, které by výše uvedené potřeby pomohly naplňovat, a dále taky potřeba informací o existujících sociálních službách. 7

8 4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby s duševním onemocněním nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. Většina dotazovaných bydlí ve svém, ať už v nájemních bytech na dobu neurčitou (50%) nebo v rodinných domech (16,7%). Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 15 50,0 50,0 nájemní byt na dobu určitou 1 3,3 53,3 podnájem 3 10,0 63,3 ubytovna 1 3,3 66,7 u příbuzných, známých 5 16,7 83,3 jinde 5 16,7 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo 76,7% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli jako důvod nespokojenosti, že je pro ně bydlení moc drahé (v pěti případech). Dvě osoby uvedli, že by chtěli bydlet sami. Žádný s dotazovaných neuvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy či připomínky - přestěhování se za přítelkyní, odstěhování se rodičů z bytu, nedostatek financí a zlepšení vzhledu okolí bydliště. 8

9 4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu invalidních důchodců mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti však vyjádřilo 43,3% dotázaných a pouze 23,3% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Spokojenost - práce zcela spokojen 5 16,7 16,7 spokojen, ale mohlo by to být lepší 8 26,7 43,3 nejsem zcela spokojen 1 3,3 46,7 jsem zcela nespokojen 6 20,0 66,7 nevím, nedokážu posoudit 10 33,3 100,0 Z výše uvedeného (počet osob ID) vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté a 56,6% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné, resp. mezi chudé. Dle velikosti majetku průměrně finančně zajištění 13 43,3 43,3 špatně finančně zajištění 13 43,3 86,7 v podstatě chudí 4 13,3 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu ,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především navýšením důchodu a brigádami. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky vybavení a údržba bytu a dovolená. automobil 3 dovolená 5 oblečení 2 vybavení a údržba domácnosti 6 kultura 2 léky 1 potraviny (vč. cigaret a alkoholu) 4 9

10 4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 83,3% osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat ano 25 83,3 83,3 ne 5 16,7 100,0 Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji sebevzdělávání (48%) a rekvalifikační kurzy (20%). Dále se zde projevili někteří jednotlivci zájem o jazykové kurzy, univerzitu třetího věku, přednášky se zdravotní tématikou a večerní školu. Čtyři osoby (16%) si chtějí zvýšit své dosažené vzdělání. Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 4 13,3 16,0 16,0 rekvalifikační kurz 5 16,7 20,0 36,0 jazykový kurz 1 3,3 4,0 40,0 sebevzdělávání 12 40,0 48,0 88,0 večerní škola 1 3,3 4,0 92,0 univerzita třetího věku 1 3,3 4,0 96,0 přednášky se zdravotní problematikou 1 3,3 4,0 100,0 Celkem 25 83,3 100,0 nemají zájem 5 16,7 10

11 4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny občané s duševním postižením měli možnost vyjádřit celkem k 8 službám Podporované bydlení Službu podporované bydlení nevyužívá žádný z dotázaných, ale jedna pětina z nich projevila o takovou službu zájem. Podporované bydlení nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 22 73,3 73,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 6,7 80,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 6 20,0 100, Chráněné bydlení Chráněné bydlení využívají pouze dva dotazovaní, naprostá většina respondentů si myslí, že chráněné bydlení nepotřebuje (83,3%). Chráněné bydlení využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 6,7 6,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 25 83,3 90,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 10,0 100,0 11

12 4.4.3 Sociální poradenství Sociální poradenství se ukazuje být využívanou a potřebnou službou, kterou jako přínosnou hodnotí 90% respondentů. Všech 30 dotázaných osob tuto službu znalo. Co se týče využívaných poskytovatelů, tak 15 respondentů uvedlo, že sociální poradenství jim poskytly nestátní neziskové organizace. V menší míře se jako poskytovatelé objevovaly úřady (12x), lékař (5x) a specializované odborné pracoviště (5x). Jeden z dotazovaných uvedl jako poskytovatele sociálního poradenství faru. Sociální poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 27 90,0 90,0 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 3,3 93,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 2 6,7 100, Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace využívá a jako prospěšnou vnímá více než polovina respondentů (56,7%), jako službu neznámou, ale pravděpodobně přínosnou ji označilo 13,3% dotázaných). Jako poskytovatele označili všichni respondenti nestátní neziskové organizace. Sociální rehabilitace využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 17 56,7 56,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 9 30,0 86,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 13,3 100,0 12

13 4.4.5 Služby následné péče - terénní služby O terénní služby následné péče se mezi dotázanými projevil velmi malý zájem, celé čtyři pětiny z nich vyjádřilo názor, že danou službu nepotřebuje. Objevili se však i čtyři respondenti, kteří o této nabízené službě nevěděli a rádi by ji využili. Služby následné péče využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 6,7 6,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 24 80,0 86,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 13,3 100, Krizová pomoc Ve skupině zkoumaných osob s duševním postižením je jedna třetina těch, kteří již využili krizovou pomoc a všem dle jejich vyjádření tato služba pomáhá. Ve vzorku jsou navíc další čtyři osoby (13,3%), které by o tuto službu měli zájem taky. Z možných poskytovatelů využívají respondenti nejčastěji specializované odborné pracoviště (7 osob) a nestátní neziskové organizace (4 osoby). Jedna osoba uvedla v tomto případě jako poskytovatele lékaře. Krizová pomoc využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 10 33,3 33,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 16 53,3 86,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 13,3 100,0 13

14 4.4.7 Centra denních služeb I tato služba se na základě výsledků průzkumu jeví jako užitečná a využívaná. Mezi respondenty bylo 43,3% těch, kteří službu využívají nebo využili. Vzhledem k tomu, že centra denních služeb provozují nestátní neziskové organizace, jsou rovněž uváděny jako poskytovatel této služby. Krizová pomoc využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 13 43,3 43,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 16 53,3 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,3 100, Denní stacionář Služeb denních stacionářů využívá jedna pětina respondentů. 63,3% dotázaných uvedlo, že tyto služby nepotřebuje. Denní stacionář využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 6 20,0 20,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 19 63,3 83,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 3 10,0 93,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 6,7 100,0 14

15 4.4.9 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Ani jeden z dotázaných zde neuvedl žádnou další službu. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti lékař (56,7 %). Dále byly uváděny úřady (13,3%) a NNO (13,3,%). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? 60 56,67% Y Axis ,33% 13,33% 10,0% 0 3,33% 3,33% L NNO Ú R Z,P SOP Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? 15

16 Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 6,7% dotázaných není ochotno za služby platit, 13,3% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 80% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Výsledky ukazují na vysokou potřebu využívání sociálních služeb. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně neplatil bych za ně, i kdybych na ně dostal peníze zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 16

17 4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (50%) jako dobrý. Dalších 36,7% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za spíše špatný. Zdravotní stav velmi dobrý 2 6,7 6,7 dobrý 15 50,0 56,7 spíše špatný 11 36,7 93,3 špatný 2 6,7 100,0 Necelá čtvrtina dotázaných dává do souvislosti svůj špatný zdravotní stav se svou finanční situaci tvrdí, že jejich zdraví negativně ovlivněno špatnou finanční situací. Zdraví negativně ovlivněno penězi? ano 7 23,3 23,3 ne 23 76,7 100,0 Mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by neměl svého ošetřujícího lékaře nebo průkaz pojištěnce. S odmítnutím lékaře se setkal pouze jeden dotázaný, který jako důvod odmítnutí uvedl, že nešlo a akutní případ. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti následující: drahé léky krátká ordinační doba neochota lékařů nedostatek kvalif. personálu nekvalitní lékaři prostředí psychiatrické léčebny přístup lékařského personálu v čekárnách nejsou automaty na žvýkačky 17

18 4.6 Volný čas a rodina Asi jedna třetina respondentů uvedlo, že má děti. Většina z nich uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Z hlediska cíle průzkumu jsou důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. 93,2% dotazovaných uvedlo, že má dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem? mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 2 6,7 6,7 mám volný čas a využívám ho 28 93,3 100,0 K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (25%) a sport (21,4%) Osoby, které uvedli jinou možnost, uváděli chalupu a zahradu, internet a ruční práce. Jak ho trávíte? Četnost % Platná % Kumulativní % kultura 2 6,7 7,1 7,1 sport 6 20,0 21,4 28,6 TV 7 23,3 25,0 53,6 četba 3 10,0 10,7 64,3 akce členských organizací 3 10,0 10,7 75,0 jiné 7 23,3 25,0 100,0 Celkem 28 93,3 100,0 neuvedeno 2 6,7 V trávení volného času není pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí pouze jedna pětina dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? ano 6 20,0 20,0 ne 24 80,0 100,0 18

19 4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (43,3%). Vysoké zastoupení zde má ovšem i internet, který uvedlo 30% respondentů. Zdroje získávání informací rozhlas 3 10,0 10,0 televize 13 43,3 53,3 příbuzní 1 3,3 56,7 známí 3 10,0 66,7 internet 9 30,0 96,7 jiné 1 3,3 100,0 19

20 4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry pro osoby s duševním postižením se v průzkumu ukázaly být následující: neinformovanost veřejnosti o typu mého zdravotního omezení (celkem 60%) vůbec se mě netýká 12 40,0 40,0 způsobuje mi občas problémy 12 40,0 80,0 často mi to komplikuje život 4 13,3 93,3 je to můj největší problém 2 6,7 100,0 předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí (celkem 60%) vůbec se mě netýká 12 40,0 40,0 způsobuje mi občas problémy 14 46,7 86,7 často mi to komplikuje život 2 6,7 93,3 je to můj největší problém 2 6,7 100,0 mé vnitřní zábrany (celkem 60%) vůbec se mě netýká 12 40,0 40,0 způsobuje mi občas problémy 9 30,0 70,0 často mi to komplikuje život 9 30,0 100,0 20

21 5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Dle předpokladu se ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "práce" (průměr 3,27) a s ní související oblastí "finance" (průměr 2,43). Naopak jsou respondenti velice spokojení s poskytovanou sociální péči (1,40) a s bydlením (1,73). Poměrně vysoká míra spokojenosti vyplývá z odpovědí i s oblastí "duševní pohoda", která byla do dotazníku přidána právě kvůli skupině "Občané s duševním postižením". Obecně se dá říci, že poměrně vysoká míra spokojenosti v těchto oblastech je dána i tím, že se průzkumu zúčastnili osoby, které v danou chvíli využívají příslušné služby - tyto se většinou zaměřují právě i na duševní pohodou respondentů. Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 1,73 Spokojenost - finance 2,43 Spokojenost - práce 3,27 Spokojenost - vzdělávání 1,93 Spokojenost - sociální péče 1,40 Spokojenost - zdraví 2,17 Spokojenost - volný čas a rodina 1,77 Spokojenost - duševní pohoda 1,90 V porovnání s původními předpokládanými potřebami se tedy průzkum shoduje s potřebou zaměření se na oblast práce, což znamená především pomoc při vyhledávání volných míst či vytváření vhodných pracovních míst. Dotazované osoby vyjádřili rovněž ve vysoké míře potřebu dalšího vzdělávání a to především formou rekvalifikačních kurzů, což úzce souvisí s předchozí oblasti "práce". Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službě "podporované bydlení" - nevědělo o ní 20% respondentů, kteří by o ní měli zájem. Naopak nejvyužívanější a nejčastěji uváděné jako potřebné se ukázaly být služby sociální poradenství (90%), sociální rehabilitace (56,7%) a služby následné péče (43,3%). Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby. Žádný z respondentů neuvedl žádnou další službu, která by mu mohla v jeho životní situaci pomoci. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti! Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s přístupem lékařů a zdravotnického personálu vůbec. Vzhledem k tomu, že se tento problém dotýká i všech dalších skupin v rámci KP, ukazuje se být jak důležité najít vhodnou formu zapojení kompetentních osob s oblasti zdravotnictví do procesu KP. 21

22 Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám s duševním postižením komplikují život. Těmito bariérami jsou především neinformovanost veřejnosti o typu zdravotního omezení a s tím související předsudky druhých. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Bariérou, na niž se pracuje pravděpodobně v současné době více jsou vnitřní zábrany, které jsou respondenty uváděny také ve vysoké míře. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami s duševním postižením. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. 22