Byznys ve Spojených arabských emirátech

Transkript

1 prosinec 2013/10 Byznys ve Spojených arabských emirátech Jak vnímají vývozci intervenci ČNB Kresba: David Böhm Emiráty: ráj budovaný v poušti strany 4 9 V Emirátech si musíte zvyknout na jiné vnímání času strany Polsko má velký potenciál, ale na podobnost s Českem nespoléhejte strana 30

2 Téma Emiráty: ráj budovaný v poušti Spojené arabské emiráty jsou podle HDP na obyvatele třetí nejbohatší arabskou zemí. Silnou vzpruhou pro ekonomiku má být výstava Expo Václav Lavička vaclav.lavicka@economia.cz Ambiciózní Dubaj, jeden ze sedmi členů Spojených arabských emirátů (SAE), má důvod k oslavám. Úřad pro pořádání mezinárodních výstav sídlící v Paříži mu koncem listopadu svěřil pořádání světové výstavy Expo Emirát, druhý nejlidnatější po Abú Dhabi, tak dostal přednost před tureckým Izmirem, brazilským Sao Paulem a ruským Jekatěrinburgem. Na tuto skvělou zprávu dychtivě čekaly stovky lidí se zraky upřenými na obří televizní obrazovky umístěné na mrakodrapu Burdž Chalífa, nejvyšší budově světa. Je to jedna z monumentálních staveb, jež má ilustrovat bohatství a prosperitu emirátu. Stejně tak další projekty, jako například umělé ostrovy tvořící dohromady obrovskou palmu. Naposledy schváleným projektem je mořský kanál za dvě miliardy dirhamů (540 milionů dolarů), který povede přímo centrem Dubaje. Tím se má dále zvýšit přitažlivost metropole pro turisty. Ráj se otřásl, ale už také vzpamatoval Šejk Muhammad bin Rašíd al-maktúm, emír Dubaje a premiér SAE, si předsevzal, že vybuduje ráj v poušti. Proto dal kromě již zmíněných extravagantních objektů postavit například hotel nabízející pokoje hluboko pod mořskou hladinou nebo lyžařské sjezdovky s umělým sněhem. Jenže tento emirát nadělal dluhy, které se v polovině roku 2009 odhadovaly na nejméně 80 miliard dolarů. A když dvě klíčové státní firmy investiční holding Dubai World a developerská Nakheel koncem listopadu 2009 požádaly věřitelské banky o odklad splátek ve výši 59 miliard dolarů, propukla na kapitálových trzích panika. Následoval prudký propad cen na trhu s nemovitostmi. To se negativně odra- Základní fakta o Spojených arabských emirátech Jde o federaci sedmi emirátů, z nichž každý má poměrně vysokou míru autonomie Vznik: rok 1971 po získání nezávislosti na Velké Británii Rozloha: km 2 Počet obyvatel: 8,4 milionu (udává OPEC), naprostou většinu (85 90 %) tvoří cizinci, kteří v Emirátech pracují Hlavní město: Abú Dhabi, největší je Dubaj Jedna z nejliberálnějších zemí Perského zálivu HDP (běžné ceny): 383,8 miliardy dolarů Celkový loňský vývoz: 350,1 miliardy dolarů (z toho ropa 118 miliard) Celkový loňský dovoz: 261 miliard dolarů Meziroční změny HDP největších ekonomik regionu (v procentech) ,7 8,4 3,2 2,5 Kuvajt Katar Saúdská Arábie *Roky 2013 a 2014 jsou předpověď 2010 SAE 2011 LIBANON Turistický ruch ve Spojených arabských emirátech 2013* 2014* Rok Počet zahraničních turistů (v milionech) 3,1 5,8 7,4 8,1 9,0 Devizové příjmy (mld. dolarů) 1,1 3,2 8,6 9,2 10,4 IZRAEL EGYPT SÚDÁN SÝRIE JORDÁNSKO ERITREA ETIOPIE 2012 IRÁK SAÚDSKÁ ARÁBIE DŽIBUTSKO KUVAJT SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY JEMEN SOMÁLSKO BAHRAJN ÍRÁN Abú Dhabi OMÁN 5,0 4,4 3,9 2,6 Zdroj: Mezinárodní měnový fond, Světová turistická organizace (UNWTO) 4 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

3 Téma zilo na celém hospodářství Spojených arabských emirátů. V období rostlo průměrným tempem 6,6 procenta ročně, v krizovém roce 2009 spadlo o 4,6 procenta, vyplývá ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Škarohlídi tehdy emirátu Dubaj věštili státní bankrot. Je to začátek nové hluboké krize, která se přelije i na další rozvíjející se trhy, nebo jenom lehká mdloba, díky níž bude možné výhodně nakoupit levnější akcie? kladli si mnozí stěžejní otázku. Další vývoj ukázal, že to byla spíše mdloba, i když ne právě lehká. Dubaj v roce 2014 výrazně zvýší investice Důsledky této mdloby jsou znát dodnes. Dubajský emirát a na něj napojené společnosti musejí podle agentury WAM v letech 2014 až 2016 věřitelům splatit kolem 50 miliard dolarů. Vládě to poněkud omezuje rozpočtové možnosti. Dubaji se přesto daří snižovat rozpočtový deficit, který by měl letos odpovídat dvěma procentům HDP. Státu plynou solidní příjmy hlavně z cel, daní odváděných zahraničními bankami, z cestovního ruchu, námořní a letecké dopravy. Naproti tomu příjmy z vývozu ropy jsou druhořadé. Dubaj jí těží jenom kolem 100 tisíc barelů denně. Naprostou většinu produkce ropy za SAE obstarává emirát Abú Dhabi. V průměru těží kolem 2,5 milionu barelů denně. Tento emirát dlouhodobě hospodaří s dvouciferným rozpočtovým přebytkem. Letos by měl odpovídat skoro 13 procentům HDP. Emirát Abú Dhabi v poslední době schválil několik klíčových projektů v infrastruktuře. Nákladem 7,4 miliardy dirhamů (zhruba dvě miliardy dolarů) se má zlepšit silniční spojení s emirátem Dubaj a také se Saúdskou Arábií. Největší spotřebitelský trh Spojené arabské emiráty sice mají mnohem méně obyvatel (8,4 milionu podle statistik OPEC) než Saúdská Arábie (29 milionů), ale jejich spotřebitelský trh má větší absorbční schopnost. Vyplývá to z údajů Ligy arabských zemí, konkrétně její společnosti Inter-Arab Investment Guarante Corporation. Emiráty podle ní loni dovezly zboží za 273,5 miliardy dolarů, zatímco Saúdská Arábie za 211 miliard dolarů. Emiráty Nejvyšší budova světa Burdž Chalífa (Chalífova věž) patří k hlavním turistickým atrakcím Dubaje. Je vysoká 828 metrů. Stavěla se od září 2004 do ledna Materiál i dělníky do závratných výšek přepravovaly speciální výtahy, které dodala pardubická firma Pega Hoist. foto: reuters jsou podle HDP na obyvatele třetí nejbohatší arabskou zemí ( dolarů), a to za druhým Kuvajtem a nejbohatším Katarem. Spolu s Bahrajnem a Jordánskem jsou hospodářsky nejsvobodnější arabskou zemí, vyplývá z posledního žebříčku kanadského Fraserova ústavu. Avšak politické poměry zůstávají autoritářské. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 5

4 Téma Emiráty kdysi byly zapomenutou tišinou v Perském zálivu, jejíž obyvatelstvo bylo odkázáno hlavně na rybolov a upadající lov perel. Ropná ložiska byla objevena počátkem 50. let minulého století a první barely vyvezl emirát Abú Dhabi v roce Šejk Muhammad bin Rašíd Al Maktúm, emír Dubaje a premiér Spojených arabských emirátů se rozhodl, že vybuduje ráj v poušti. Foto: reuters Jakou roli hraje ropa Závislost zemí na ropě a plynu (údaje v %) Země Podíl na vládních příjmech Na vývozu Na tvorbě HDP Kuvajt SAE Saúdská Arábie Bahrajn Omán Největší letecké společnosti světa (podle počtu cestujících na pravidelných mezinárodních linkách, rok 2012, v milionech) 1. Ryanair (Irsko) 79,6 2. Lufthansa (Německo) 3. easyjet (Británie) 4. Emirates (SAE) 5. Air France (Irsko) 6. British Airways (V. Británie) 7. KLM (Nizozemsko) 8. United Airlines (USA) 9. Air Berlin (Německo) 10. Turkish Airlines (Turecko) 25,8 24,8 23,2 22,4 33,7 31,3 37,7 44,6 50,9 Zdroj: Haver Analytics, Citi Research, Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Proč se nedaří diverzifikace ekonomiky Průměrná cena ropy na světovém trhu v letech vylétla ze 32 na více než 100 dolarů. Potom klesla, ale v posledních zhruba dvou letech se houževnatě drží nad stodolarovou hranicí. Arabské země kolem Perského zálivu si tak mohly dovolit hodně utrácet a postupně stále více investovat také do majetkových podílů v zahraničí. Současně si ale byly vědomy, že musejí zmírnit svoji extrémně vysokou závislost na ropě. V roce 1999 schválily dlouhodobou rozvojovou strategii (na období ), podle které se měly jejich ekonomiky diverzifikovat, tedy mít pestřejší odvětvovou strukturu. I když mohutně investovaly do neropného sektoru, tento cíl se jim plnit nedaří. Prvním důvodem je, že arabské země ve snaze zabezpečit si dostatek finančních zdrojů zvyšovaly těžbu ropy. Rozvoj neropného sektoru tak hodně zaostal za deklarovanými záměry. Zpracovatelský průmysl se podílí na HDP Emirátů 15,4 procenta, stavebnictví (jehož váha v posledních čtyřech letech výrazně klesla) necelými osmi procenty. Za druhé, značná část investic určených na diverzifikaci šla do odvětví a oborů přímo navazujících na těžbu ropy třeba do výstavby rafinerií nebo petrochemických kapacit. Neropný sektor svoji váhu ve srovnání s těžbou uhlovodíkových paliv nezvýšil a v nominálním srovnání jeho význam vzhledem ke zvyšujícím se cenám ropy dokonce klesl, poznamenává analytik Citi Research Farouk Soussa. Stát si udržuje značný vliv Příznačným rysem arabských ekonomik Perského zálivu je velice silný vliv státu. Děje se tak v zásadě dvojím způsobem: značnými státními výdaji, jimiž se podněcuje domácí spotřeba i investice. Vládní výdaje v rámci šestičlenné Rady pro spolupráci arabských zemí Perského zálivu (GCC) loni v průměru 6 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

5

6 Téma Důležité kontakty ve Spojených arabských emirátech Velvyslanectví ČR v Abú Dhabi Jaroslav Ludva, velvyslanec Corniche Plaze Bldg. (former Citibank Bldg.), Salam Str., Tourist Club Area, Abú Dhabí P. O. Box United Arab Emirates tel.: fax: , nouzová linka: abudhabi@embassy.mzv.cz, commerce_abudhabi@mzv.cz Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Dubaji Roman Míšek, vedoucí zastoupení Dubai World Trade Center 7th Floor - Office No. 21 P. O. Box 9759 Dubai United Arab Emirates tel.: fax: mob.: dubai@czechtrade.cz Důležitá telefonní čísla Ambulance: 998, 999 Policie: 999 Hasiči: 997 Pobřežní hlídka: 996 Dopravní policie: Velvyslanectví Spojených arabských emirátů ve Vídni J.E. p. Mohammed Hamad Omran Alshamsi, velvyslanec Peter-Jordan-Strasse 66, A-1190 Vídeň, Rakousko tel.: fax: emirates@aon.at Kontakt v Česku: Česko-arabská obchodní komora Freyova 27/ Praha 9 tel.: fax: caok@czaok.cz, info@czaok.cz internet: představovaly 70 procent HDP vytvářeného neropným sektorem. Vládnoucí rodinné dynastie uplatňují svůj přímý vliv v hospodářství nejen rozpočtovou politikou, ale také tím, že ovládají klíčové firmy. V Saúdské Arábii, největší ekonomice regionu, to jsou například ropný koncern Saudi Aramco, kontrolující největší ropné zásoby na světě, nebo petrochemický konglomerát SABIC, vyrábějící chemikálie, plasty, průmyslová hnojiva, ale i kovy. V emirátu Abú Dhabi je to investiční a rozvojová společnost Mubadala založená v roce 2002, aby pomáhala s diverzifikací hospodářství. Ve druhé polovině listopadu její aerokosmická divize podepsala s britskou firmou Rolls-Royce dohodu o spolupráci v údržbě a opravách motorů Trent HWB. Emirát Abú Dhabi, majitel letecké společnosti Etihad Airways, si nedávno objednal tyto motory celkem za pět miliard dolarů, informovala agentura Reuters. Symbolem finanční síly a prosperity SAE se stala další letecká společnost Emirates Airways z Dubaje. Podle počtu cestujících přepravených na mezinárodních linkách je čtvrtá největší na světě. Mezinárodní letiště v Dubaji se stalo klíčovým regionálním dopravním uzlem. Během letošního ledna až října odbavilo přes 55 milionů cestujících, meziročně o 16 procent více. V okruhu kolem Dubaje, vymezeném čtyřmi hodinami letu, žije asi třetina světové populace. Společnost Emirates Airways, která nyní léta do 137 destinací v 77 zemích, právě tímto zdůvodňuje své expanzivní plány. Jejím cílem je přetáhnout část cestujících takovým globálním centrům letecké dopravy, jako jsou Londýn, New York nebo Singapur. Je to velká výzva pro západní letecké společnosti. Emirates ve svém úsilí rozhodně nepoleví, vyjádřil se pro agenturu Reuters Sudeep Ghai, partner londýnské poradenské firmy Athena Aviation. Státní firmy ze Spojených arabských emirátů expandují i v dalších odvětvích a oborech. Dubajský telekomunikační operátor Etisalat se dohodl s francouzskou společností Vivendi, že za 5,7 miliardy dolarů koupí její třiapadesátiprocentní podíl v Maroc Telecom. Pokřivený trh práce si žádá reformu Jedním z příznačných rysů arabských ekonomik kolem Perského zálivu je nízká míra ekonomické aktivity domácího obyvatelstva a naproti tomu značný počet pracujících cizinců. Ti v členských zemí GCC v průměru představují 70 procent pracovních sil, z toho v Kataru a Emirátech zhruba 90 procent. Je za tím několik faktorů velice nízká míra ekonomické aktivity žen, neochota místních pracovat v soukromém sektoru. I to, že soukromé firmy raději najmou cizince z Asie, protože jsou ochotni pracovat za mnohem méně peněz. V důsledku toho stoupá nezaměstnanost mezi domácím obyvatelstvem. I v Saúdské Arábii, která nejdále Značná část mladých lidí je bez práce. To by mohlo vést až k sociálním výbuchům a následné společenské destabilizaci. pokročila v reformě pracovního trhu, se oficiální míra nezaměstnanosti blíží 12 procentům. V SAE v roce 2009 činila 14 procent. Jak v posledním regionálním výhledu poznamenává Mezinárodní měnový fond, Emiráty čísla o nezaměstnanosti pravidelně nezveřejňují. Přitom však značná část mladých lidí je bez práce. To by mohlo vést až k sociálním výbuchům a následné společenské destabilizaci, což v uplynulých dvou letech postihlo severní Afriku. Polštář, který může splasknout Arabské země kolem Perského zálivu díky vydatnému přílivu petrodolarů naakumulovaly obrovské rozpočtové přebytky. Experti ze Citi Research je odhadují na půldruhého bilionu dolarů. Pro ilustraci: taková astronomická suma by většině zemí v regionu umožnila vyrovnávat desetiprocentní rozpočtový schodek (v poměru k HDP) řadu let. Například Kuvat by ho mohl krýt více než 15 let, Spojené arabské emiráty nejméně pět let, Saúdská Arábie až 10 let. Ale Ománu a Bahrajnu, které disponují malými zásobami ropy, by tento rozpočtový polštář stačil na necelý rok. 8 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

7 Téma Mezinárodní letiště v Dubaji patří k největším na světě. Během letošního ledna až října odbavilo 55 milionů cestujících, meziročně o 16 procent více. Hodlá ještě více konkurovat takovým vzdušným přístavům, jako jsou Londýn nebo Singapur. Časy hojnosti a rozpočtových přebytků ale nemusejí trvat věčně, zvláště pokud by světové hospodářství v následujících letech rostlo jenom pozvolným tempem. Více ekonomické racionality by neškodilo Arabské vlády by měly přijmout několik důležitých kroků, aby se zmírnila závislost jejich rozpočtů na ceně ropy. Pečlivěji zvažovat účelnost investičních projektů, což by ale vedlo k oslabení ekonomické aktivity. Státy by mohly ušetřit i zkrácením subvencí k cenám vody, elektřiny a další energie. Stejně tak by se měla řešit přebujelá zaměstnanost ve veřejném sektoru. Výdajové škrty, které arabským zemím doporučují západní ekonomové, ale nepostačují. Změnit by se měla i struktura vládních příjmů. Mohly by se zvýšit daně z firemního zisku a možná i zavést daň z přidané hodnoty, píše v listopadové studii Citibank. A ve vzdálenější budoucnosti by mohlo dokonce dojít na daně z příjmu fyzických osob. Platební styk a obchodování ve Spojených arabských emirátech Od roku 1962, kdy se zde začala těžit ropa a zemní plyn, se Spojené arabské emiráty (dále SAE) staly jedním z nejbohatších států světa. Země se za posledních několik desetiletí významně transformovala z chudé skupiny malých pouštních knížectví do moderního státu s vysokou životní úrovní. SAE jsou otevřenou ekonomikou, působí zde 24 domácích a 28 zahraničních bank. Domácí emirátská měna je dirham (AED), vznikla v roce 1973 a je plně konvertibilní. Od roku 1997 patří do skupiny měn, které jsou pevně navázány na americký dolar, její kurz činí 3,6725 AED za dolar. Na otevírání účtů nerezidentů se v SAE nevztahují žádná omezení. Nerezidenti si mohou otevřít účty jak v domácí, tak v zahraniční měně, k nerezidentním účtům však není povoleno Helena Port obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank vystavovat šekové knížky. Kreditní úrok smí být aplikován jak na účty v AED, tak na účty cizoměnové. Výplata dividend, zisku a repatriace kapitálu jsou povoleny. Fyzický cash pooling je povolen pouze pro účty v domácí měně, lze jej využívat v rámci účtů patřících jak rezidentům, tak nerezidentům. Aktivity zahraničních společností, které chtějí začít působit v SAE, jsou regulovány tzv. Commercial Companies Law. Tento zákon, spolu s případnou lokální legislativou příslušného emirátu, se vztahuje i na zahraniční společnosti, které v SAE zakládají organizační složku. Zahraniční investoři mohou ve společnosti zřízené podle práva SAE vlastnit maximálně podíl ve výši 49 %. Výjimkou jsou pouze společnosti zakládané v zónách volného obchodu. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 9

8 Bonton V Emirátech uděláte dobrý dojem, když si opatříte místní číslo mobilu Důvěryhodně působí, pokud je součástí obchodní delegace starší zkušený člověk. Vašim obchodům naopak uškodí, pokud projevíte známky netrpělivosti. Jiří Zavadil odbor zahraničně ekonomických politik II, MPO zavadilj@mpo.cz Arabové mají vysoce vyvinutou schopnost správně odhadnout obchodního partnera. Celá staletí žili v nehostinných podmínkách, takže správný odhad situace byl mnohdy otázkou přežití. To je naučilo jednat velmi obezřetně a své partnery si dlouho oťukávají. Často neukazují svůj zájem navenek, aby si nejprve prověřili váš zájem o dlouhodobou spolupráci a vaši trpělivost. Kdo to neví nebo to nechce přijmout, neuspěje s nimi při navazování obchodní spolupráce. Kdo jim však porozumí a překoná tyto nástrahy, získá mezi Araby často nejen dlouhodobého obchodního partnera, ale i přítele v neobchodní rovině. Na jednání se vybavte pravomocemi Při schůzce je ve Spojených arabských emirátech zvykem nejprve zahájit rozhovor obecnými tématy, třeba o klimatických podmínkách, sportu. Je rovněž zdvořilé zeptat se na rodinu, pokud již partnera a jeho rodinné poměry znáte. Není obvyklé přejít na samém počátku přímo k danému pracovnímu tématu. Při složitějších jednáních se může stát, že stejně jako v jiných arabských zemích ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalších jednání. Mohou být znovu otevírány již uzavřené otázky, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Občas dojde i k tomu, že se obchodní partner bez omluvy nedostaví na sjednanou schůzku a za dostatečné považuje omluvit se až při pozdějším sjednávání náhradního termínu. U Evropana se ale naopak automaticky předpokládá, že bude dochvilný. Zároveň je důležité neprojevovat netrpělivost, i když zpoždění způsobil váš Při sezení si pokud možno nedávejte nohu přes nohu. Dbejte hlavně na to, aby arabský partner nezahlédl podrážku vaší boty, což je urážlivé gesto. U žen je nevhodná minisukně. foto: shutterstock obchodní partner, netrpělivý člověk totiž okamžitě ztrácí v očích Arabů úctu. Takzvaní lokálci, tedy původní Emirátčané, silně respektují rodové a kmenové vazby, kde hlavní slovo mívají starší členové rodu, takže velmi důvěryhodně působí, pokud mezi členy vaší delegace je také starší zkušený odborník s potřebným nadhledem a zkušenostmi. Na pracovní cesty do Emirátů by měli přijíždět zástupci firem, kteří mají v podniku takovou pozici, že mohou rozhodovat přímo na místě a odpovídat na dotazy partnera bez odkazů na nutnost to nejprve zvážit a projednat věc ve firmě v Česku. I když Arabové umějí výborně argumentovat pro dosažení snížení ceny, jsou si vědomi toho, že dobré zboží má svoji hodnotu. Důležité pro taková jednání jsou vaše argumenty, abyste byli schopni jednoznačně podpořit svůj cenový návrh. Jednáte-li o ceně, počítejte s tím, že Arab vždy bude chtít slevu, ovšem cena nesmí být nadsazena příliš, aby nenabyl dojmu, že jste ho opravdu chtěli natáhnout (ze 30 na 15 je chyba a k obchodu nedojde), ale spíše používejte formulace: 10 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

9 Bonton Pokud chcete snížit cenu na 25 milionů, ano, máme také projekt za tuto částku, ale mysleli jsme si, že požadujete úplnou verzi za 30 milionů. Jídlo berte jen do pravé ruky Při pohoštění, kde se některé jídlo bere do ruky bez použití příboru, berte jídlo zásadně pouze do pravé ruky, neboť levá ruka se používá na toaletě! Je to však spíše vyjádření respektu k tradičním zvyklostem, neboť Arabové mají obvykle vysokou úroveň hygienických návyků. Hygiena přípravy jídla je ve Spojených arabských emirátech na vysoké úrovni, takže v této souvislosti zažívací potíže nehrozí. Pokud přijedete v době posvátného měsíce ramadánu, pak nemůžete přes den jíst a pít na veřejnosti některé mezinárodní restaurace ale fungují za zakrytými okny v pološeru, po západu slunce pak už samozřejmě jedí všichni. Spojené arabské emiráty jsou moderní zemí, takže žena jako partner při jednání je běžně respektována. Při oblékání je však důležité, aby se ženy vyhnuly vyzývavému oblečení (nutná jsou zakrytá ramena, nepřípustné minisukně), jinak je možno oblékat se dle evropských zvyklostí. Při vítání nebo loučení se ženám ruka obvykle nepodává. Na jednání muži chodí obvykle v obleku s kravatou vzhledem k tomu, že budovy jsou v Emirátech kompletně klimatizované. V horkých letních měsících není faux pas, když zvolíte kalhoty jen s košilí, ovšem obecně v létě na jednání raději nejezděte země je vylidněná, naprostá většina přistěhovalců odjíždí do svých mateřských zemí a téměř všichni Emirátčané jsou v tomto období v Evropě zkuste si s nimi domluvit setkání v Česku a pozvat je (nejen) do firmy, ale ukázat jim Prahu či Karlovy Vary. Při jednáních stačí angličtina Při setkáních obecně nebuďte příliš žoviální, vynechejte bodrá gesta, české poplácávání po zádech a podobně. Neukazujte na nikoho prstem, a pokud používáte ruku k pokynutí někomu do dveří nebo k tomu, aby se v hotelové restauraci posadil partner jako první, směřujte svými prsty vždy směrem k zemi. Pokud možno si nedávejte při Pokud byste se ve Spojených arabských emirátech zdráhali sdělit číslo vašeho mobilního telefonu, brali by to vaši partneři jako projev neserióznosti. Číslo mobilu se dokonce používá k identifikaci na úřadech. ilustrační foto: thinkstock sezení nohu přes nohu. Nemůžete-li již vydržet v sezení snožmo, pak dbejte na to, aby partner nemohl zahlédnout vaši podrážku (považuje se to za urážlivé gesto) a také na to, aby špička boty ve vzduchu nesměřovala na žádného Araba v místnosti. Jednacím jazykem je běžně angličtina. Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny lidí ve Spojených arabských emirátech arabsky nemluví, jsou vždy potřebné anglicky psané firemní materiály. Vhodným dárkem pro obchodního partnera je především české sklo. Zcela nevhodné jsou naopak dárky s křesťanskou nebo jinou (kromě islámské) náboženskou symbolikou. Evropská vážná hudba také nebývá vhodným dárkem. Rovněž je nevhodné dávat jako dárek arabskému protějšku láhev alkoholu. Mobil místo rodného čísla Zcela běžné je v Emirátech bez zaváhání sdělovat číslo svého mobilního telefonu. Na úřadech číslo dokonce slouží jako váš osobní identifikátor (žádný systém rodných čísel v zemi není zaveden). Pokud byste se tzv. ošívali sdělit číslo svého mobilu, bylo by to považováno za projev nedůvěry, až důvod k podezření z neserióznosti. Doporučujeme mít číslo mobilu uvedeno na vizitkách a později v případě častějších cest do Emirátů si pořídit místní mobilní číslo. Vyplatí se to jak společensky (vyvolává to důvěru, že to se vstupem na tento trh myslíte opravdu vážně), tak také ekonomicky (český roaming bez ohledu na operátora je drahý). Arabský svět je protkán byrokracií podstatně více, než je tomu u nás. Navíc celá řada pravidel vyřizování na úřadech se často mění a dozvídáte se je postupně v průběhu vyřizování, neboť často nejsou nikde souhrnně zveřejněna. V každém případě platí zlaté pravidlo nebuďte před žádným úředníkem netrpělivý či nervózní, neboť jedině tak dojdete vytrvale až k poslední přepážce, k poslednímu razítku a nakonec pak k cíli vašeho snažení. Je zde třeba respektovat náboženské svátky a jiné rozložení pracovního týdne. V pátek se nepracuje a standardní pracovní týden je od neděle do čtvrtka. V době ramadánu jsou úřední hodiny jen od desáté do dvanácté nebo maximálně do dvou odpoledne. Pokud možno se tedy návštěvě Emirátů během tohoto měsíce vyhněte. Dále je dobré vědět, že v Emirátech je pohlavní styk mezi nesezdanými osobami (včetně nemuslimů) trestným činem a na hotelu spolu mohou bydlet jen manželé, nikoliv nesezdané páry. Autor textu více než šest let působil jako ředitel kanceláře ministerstva průmyslu a obchodu/ agentury CzechTrade v Dubaji. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 11

10 Rozhovor V Emirátech si musíte zvyknout na jiné vnímání času a nespěchat Spojené arabské emiráty jsou považovány za nejbezpečnější stát v regionu Perského zálivu a to je pro obchod také velmi důležité, tvrdí Roman Míšek. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Roman Míšek Vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Dubaji roman.misek@czechtrade.cz Kancelář ministerstva průmyslu a obchodu (dříve CzechTrade) ve Spojených arabských emirátech vede od letošního června. Ale přes deset let se pohybuje v byznysu na Blízkém východě buď jako firemní manažer v oblasti petrochemického průmyslu, nebo jako obchodní rada. Takže velmi dobře chápe, čím a jak může českým firmám pomoci při vstupu na tamní trhy. Pracoval v Iráku, Kuvajtu a Libyi. Vztah k lokalitě i lidem má už z dob studií, protože je absolventem Filozofické fakulty UK, obor historie a arabistika. Emiráty mají téměř stejnou rozlohu jako Česká republika, ale to je asi jediná podoba. Tamní svět a tím pádem i byznys je velice odlišný od evropského. Roman Míšek, šéf kanceláře ministerstva průmyslu a obchodu v Dubaji, tvrdí, že se ve Spojených arabských emirátech ještě nesetkal s něčím, o čem by si řekl, že je to jako v Česku. Pro tamní byznys doporučuje osobní kontakt a přestat sledovat hodinky na ruce. Oni mají čas, my hodinky. Klid a pohoda při jednání se vyplatí, zvlášť nyní, kdy Expo 2020 v Dubaji nabídne nové šance na kontrakty, míní Míšek. O této zemi Perského zálivu se v Česku traduje, že nabízí přívětivé prostředí pro podnikání bez větších překážek. Je pravda, že je tam levná pracovní síla a nulové daně? Správně, daně tady nejsou, jedině snad celní podmínky podle druhu zboží. Nerad to spojení používám, ale opravdu je tu investorský ráj. A to se ještě násobí ve světle nových událostí, protože emirát Dubaj aktuálně získal pořadatelství výstavy Expo Což je tady vnímáno velmi pozitivně vzhledem k tomu, že se očekává nárůst pracovních míst. Novinové zprávy uvádějí 270 tisíc nových pracovních příležitostí, může se to vyšplhat až na 300. To je velmi pozitivní zpráva pro všechny, tedy i pro české firmy. Expo přinese, tak jako při všech světových výstavách, stavební boom. Už se o něčem mluví konkrétně? Všechny nedostavěné stavby se v krátké době dokončí, v plánu jsou nové hotely, velké infrastrukturální projekty. Emirát Dubaj v minulých čtyřech letech zažil recesi, před rokem se nastartoval nový růst a Expo představuje obrovskou investiční příležitost. V jeho důsledku se stanou Emiráty samozřejmě velice atraktivní pro investory, na druhou stranu se už tak silně konkurenční prostředí ještě přiostří. V mnohem menším měřítku než Expo, ale přesto se v Dubaji koná téměř neustále nějaký veletrh, nedávno byl zaměřený právě na stavebnictví. Jak na něm byly zastoupené české firmy? Přímo se zúčastnily čtyři české podniky a dva jen prostřednictvím katalogové prezentace. Prakticky stále jsme měli na stánku plno, mám z toho velmi pozitivní dojem. Zaujaly všechny firmy, které tu byly Technistone vyrábějící tvrzený kámen, Merko specializující se na zařízení pro výrobu betonu, Rako s keramickými obklady a dlažbami, které ovšem už vlastní Lasselsberger, a CTB, jež se věnuje stavbám tunelů a stabilizaci svahů. Firmy, které sem přicházejí, by se každopádně měly na veletrhu prezentovat. Ačkoliv to pro Evropu ani tak neplatí a společnosti obvykle tvrdí, že jim účast na veletrhu nepřinesla ani malý výsledek, tak tady má bez účasti na veletrhu i zavedená firma mnohem horší pozici. To je obecný fakt. Z Dubaje obhospodařujete i jiné země než Emiráty? Měl bych vyhledávat příležitosti pro české firmy také v Kataru a Saúdské Arábii. Třeba právě v květnu organizujeme stavební veletrh v Kataru. Chystáme tam jako ministerstvo průmyslu a CzechTrade stánek. Půjde o společnou exhibici v rámci strategie vyhledávání obchodních příležitostí i v okolních zemích. Firmy se mohou k účasti přihlásit u agentury CzechTrade. 12 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

11 Rozhovor Roman Míšek. foto: czechtrade Tvrdíte, že veletrhy jsou velice důležité kvůli kontaktům. Proč? Obchod se tady dělá takzvaně přes tvář. To znamená, že bez toho, že by sem zástupci firmy vyjeli, může podnik jen velmi těžko uspět. Přímý kontakt je velice důležitý pro zdejší byznys. Nefunguje tu obchod tak, že se posílají nabídky přes a čeká se na odpověď. Proto je velmi vhodné hledat partnery třeba na veletrzích. A existuje nějaký hlavní důvod, proč vůbec ve Spojených arabských emirátech podnikat? Na to existuje jednoduchá odpověď, protože Dubaj je a potažmo Abú Dhabí se stane střediskem islámského obchodu, ale i centrem pro Blízký východ a pro asijský trh. Je zde velké množství firem, které odsud řídí firmy v Bahrajnu, Iráku a jiných zemích. Je zde letecké centrum umožňující spojení do celého světa, zejména pro Východ a Asii. Pokud chce firma působit na Blízkém východě, tak nejideálnější je Dubaj. Existuje i něco, proč se Emirátům vyhnout? Rizika jsou obecná jako všude jinde. Je důležité zdůraznit, že je tu multikulturní společnost. Je třeba si uvědomit, že trh se řídí zákony, které jsou důležité pro arabský obchodní svět. Pokud sem zástupce firmy jede, nemůže čekat okamžitý úspěch, je třeba se dobře připravit a počítat s tím, že je zde silné konkurenční prostředí. A jak se v takových podmínkách dá zvítězit? Vyžaduje to velkou dávku trpělivosti a přizpůsobit se místním podmínkám. Firma, která chce uspět, si musí svoji pozici budovat postupně, musí přijmout fakt, že všechno se tu řídí jiným časovým pásmem. Zjednodušeně řečeno oni mají čas, my máme hodinky. Pokud si tu firma hledá partnera, tak musí předpokládat, že bez přímého oslovení se zrealizuje velice málo. Pokud má už klienta a ten nereaguje na nabídku, byť je třeba nějak časově omezena, tak je zcela běžné, že se ozve až za dva měsíce. To se tady nepovažuje za prohřešek. Platí totéž v arabském byznysu i pro nás? Samozřejmě, že ne. Pokud se zaváže evropská firma k nějaké zakázce, tak se předpokládá, že ji dodá co nejdříve, naprosto přesně a podle toho, jak se domluvili. Od nás se očekává, že budeme perfektní, z tohoto důvodu také podniky v Emirátech vyhledávají evropské partnery. Pak bychom také měli počítat s tím, že předem domluvené jednání v určitý čas začne později. Není to neúcta k nám, nesnižuje to náš význam. Je to běžný postup. Na takových příležitostech se ukáže, jaká je síla vašeho zástupce, jaké kontakty ve společnosti má. Pokud máte silného agenta s dobrými společenskými kontakty, pak samozřejmě bude vaše obchodní cesta mnohem jednodušší. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 13

12 Rozhovor Desatero pro obchodování v SAE podle agentury CzechTrade 1. Mobil: Sdělování čísla mobilu je běžné a číslo často slouží jako osobní identifikátor, neboť v SAE se nepoužívají rodná čísla. 2. Jazyková vybavenost: Uplatníte angličtinu, která dominuje nad oficiální arabštinou. Partnera potěší arabská verze katalogů, ale jen do doby, než zjistí, že jsou v překladu chyby, což se často stává. 3. Tradiční společnost: Arabové respektují rodové a kmenové vazby, ve kterých mají hlavní slovo starší, proto důvěryhodně působí delegace se starším zkušeným odborníkem. Ženy mohou být součástí týmu, ovšem vedoucím má být muž. 4. Spolehlivost: Domluvené schůzky budou přesouvány častěji než v evropských poměrech. Pamatujte, že pokud se muslimům nepodaří dostat na schůzku, pak si ji Alláh nepřál. Je potřeba se připomenout, být velkorysý, nemluvit o ztrátě času, ale vyjádřit pochopení a připravenost uskutečnit schůzku v jiném termínu. 5. Komunikace: Arabové upřednostňují fax před virtuálním em, ale jen písemná komunikace nestačí. Je nutné zavolat, zda nabídku obdrželi, popovídat si. Dalším krokem jsou návštěvy, neboť obchody vznikají při osobním setkávání. 6. Trpělivost: Místní obchodníci jednají obezřetně. Svůj zájem hned neukazují, aby si nejprve prověřili váš zájem o dlouhodobou spolupráci. 7. Sjednávání schůzek: Na návrh schůzky partner odpoví zdvořile ve smyslu ano, velmi rád se s vámi setkám, budu-li v té době v zemi. Máte kupovat letenky, nebo ne? Ano, ale schůzky doladíte až na místě. Mějte v záloze více kontaktů, a když se třetina neuskuteční, byla cesta úspěšná. 8. Průběh schůzky: Jednání může být přerušováno vyřizováním jiných záležitostí, včetně telefonátu s bratrem, protože odmítnout hovor kvůli práci by bylo neslušné. Mějte na paměti, že pro arabské partnery jsou prioritní mezilidské vztahy. 9. Modlitba: Pokud se jednání protáhne a zasáhne do doby modlitby, může vás muslimský partner požádat o strpení a odejde do modlitební místnosti. 10. Rozhodování: Na pracovní cesty musejí přijíždět zástupci firem s pravomocemi rozhodovat a odpovídat na dotazy partnera přímo na místě bez odkazů. Doporučujete firmě jako styčného důstojníka, který ji bude v Emirátech zastupovat, vlastního zaměstnance, nebo raději místního člověka? Obojí je možné, ale stejně bude muset jednat s místními lidmi, což jde samozřejmě zdejším lidem mnohem lépe. Cizinec nebude nikdy znát tak dobře místní společenské prostředí jako místní člověk. Záleží na strategii firmy a produktu. V Emirátech je tak přes deset velkých českých firem, které tu mají dlouhodobě českou pobočku a jsou tu úspěšné, jako třeba Vítkovice, Ravak, Preciosa a Lasvit. Mají tady své zástupce, ale samozřejmě musejí spolupracovat s místními kontakty. Také pozor na to, že typy podnikání jsou přísněji licencované v Emirátech než v Česku. Třeba ve zdravotnických zařízeních je nutné přesně definovat činnost, jakou chceme realizovat, protože přesně podle toho bude licence vystavena. Prý existují dvě možnosti, jak proniknout na trh najít takzvaného sponzora, což je místní partner, který ovšem na rozdíl od našich sponzorů peníze za pomoc bere, nebo podnikat ve volných zónách. Můžete obě možnosti vysvětlit? S místním partnerem lze firmu založit uvnitř Emirátů, což je nejčastější a odpovídá to naší společnosti s ručením omezeným. Ovšem při této variantě podnikání musíte vycházet z toho, že 49 procent bude mít cizí, tedy česká firma a 51 místní podnikatel. Je to vlastně jakýsi joint-venture. Ovšem rozdělování zisku není podle poměru vlastnictví, ale na základě dohody. Druhá možnost je, že založíte firmu uvnitř bezcelní zóny. Těch je v Emirátech kolem třiceti. V těchto lokalitách lze mít společnost s jedním vlastníkem, takže není nutný sponzor z Emirátů. Ovšem v takové firmě je vyšší náročnost na kapitál a existují tam určité limity. Třeba si nemůžete najmout kancelář ve vnitrozemí, ale jen v té zóně. Rozhodnutí o tom, která z variant je lepší, záleží právě na firmě, podle jejích aktivit, produktů, podle toho, jak si představuje své působení v Emirátech. Emiráty jsou naším největším obchodním partnerem v arabském světě. Český export do SAE je posledních pět let nad hranicí půl miliardy dolarů. O jaké firmy je a bude podle vás největší zájem? Už jsem uvedl, že v tuto chvíli se očekává velký stavební boom a růst realitního trhu. Takže to je určitě příležitost pro firmy, které dodávají stavební materiály, interiérové vybavení, stavební technologie. Jinak ten výčet je velmi široký, protože Emiráty jsou založené obchodně, nikoli výrobně, takže je tu volný trh pro všechny typy produktů od potravinářství až po design. Navíc tu máme solidní pověst. V některých emirátech jako třeba Rás al-chajma patříme k nejsilnějším exportérům. I tady v Dubaji má Česko svůj zvuk. Podle statistik Světové banky zabere českým byznysmenům papírování 413 hodin ročně, v SAE jenom 12 hodin. Opravdu je tam administrativa tak jednoduchá? Ne, není. Myslím si, že je to trochu idealizovaný stav. Mnoho věcí se tady dá zařídit on-line, úřady jsou dobře připravené k takovému řešení, ale praxe vypadá jinak. Existují tu silné byrokratické principy, které se velmi těžko obcházejí. Pokud byznysmenovi chybí na nějakém Pokud byznysmenovi chybí na nějakém dokumentu razítko, které druhá strana očekává, pak je naprosto jisté, že se bez něj nedostane ani o krok dál. dokumentu razítko, které druhé strana očekává, pak je naprosto jisté, že se bez něj nedostane ani o krok dál. Ale asi už tam evropské zvyklosti trochu zapustily kořeny? Je to multikulturní země velmi otevřená vůči Evropanům. Žije tu třeba mnoho Britů a Němců, hlavně ovšem velké komunity Indů, Pákistánců, Filipínců. Emiráty jsou vůči cizincům velice otevřené, ovšem za podmínky, že dodržují pravidla islámské společnosti. Je tu 14 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

13 Rozhovor Pohled na Dubaj z nejvyšší budovy světa Burdž Chalífa. foto: shutterstock zcela jasné, co se považuje za etické, a co za neetické. Například v době ramadánu se může návštěvníkovi stát, že ho úřední osoba vyzve, aby se oblékl vhodněji. Stejně tak neetické je třeba líbání na ulici. Nikomu nevadí, když Evropané chodí v tričku a šortkách, na druhé straně nesmí provokovat. Ale na obchodní jednání se asi v kraťasech nechodí? To opravdu ne, ale nemusí se vždy dorazit v kravatě a obleku. Záleží na typu jednání, není nic striktně dané. Ve 42 stupních Celsia si neobléknete kravatu a oblek. V tom je společnost tolerantní, ale když vás bude přijímat šejk, tak je třeba přijít společensky oblečen. Existuje nějaké pravidlo, jak se při byznys jednáních chovat? Nemělo by se spěchat, celá atmosféra by měla být ve velmi přátelském duchu. Můžeme velmi volně hovořit o tom, jaký máme pocit z návštěvy. Co je zvyklostí v Česku, co v Emirátech. Na začátek doporučuji takových dvacet minut volného povídání ve společenském duchu, a potom se teprve volně dostat ke konkrétnímu tématu, proč jste vlastně přijeli. Nedoporučuji okamžitě přednést vaši nabídku nebo diskutovat o projektu. Obecně tu platí nespěchat s ničím, počkat, až nás hostitel vybídne nebo navodí atmosféru, že je vhodné se už bavit o obchodu. Pokud se tu setkáváte ve firmách s manažerkami, tak se můžete chovat evropsky. Není vhodné být překvapený, i když je to minoritní záležitost. Společenská jednání se odehrávají běžně jako v Evropě, nic výjimečného. K dorozumění stačí angličtina. Co se vám na Emirátech líbí? Že je tu hodně otevřená společnost a příležitost poznat různé kultury. Tak by to měl vnímat i byznysmen, který sem přijede. Je to společnost, která přesahuje do druhé poloviny 21. století. Je to ukázka, jak by jednou mohl vypadat svět. Multikulturní prostředí s rozdílným náboženstvím a s velmi silným ekonomickým základem. Evropu čekají silné změny a tady je ukázka, jak moderní svět může vypadat. Chválíte multikulturnost Emirátů, ale na nejvyšším společenském žebříčku stojí automaticky domácí lidé... Je pravda, že tu probíhá silná vlna takzvané emiratizace. Vládnoucí rodina prosazuje rodilé Emirátčany do klíčových funkcí i na vrchol managementu na úřadech i soukromých firem. Podle statistik je tu 15 procent Emirátčanů a 85 procent zahraničních expertů. Jaké firmy za vámi přicházejí? Ty, které si uvědomují, že vázat byznys jen na Evropu není perspektivní a je třeba hledat odbytiště. A právě Emiráty by měly být na prvním místě, protože prostředí je tu pro byznys nadobyčej vhodné, investorsky bezpečné. Funguje tu bankovní systém i principy známé z Evropy. Těžko bych teď našel ekvivalent v tomto regionu k Emirátům. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 15

14 Úspěšný exportér Klienty ze zemí Perského zálivu je třeba k zaplacení vybídnout Dubaj je ideálním městem pro uzavírání kontraktů se zeměmi Perského zálivu, ale i dál směrem na východ. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Zdeněk Tůma (55) Spolumajitel, jednatel, obchodní ředitel firmy Watek. V roce 1982 absolvoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, a nepočítáme-li krátké působení před vojenskou základní službou, tak se celý profesní život věnuje úpravnám vody. Nejprve působil ve firmě Kovofiniš v Ledči nad Sázavou, kde pracoval v laboratoři, ve výzkumném středisku, technickém rozvoji a posléze i v obchodu. Po založení firmy Watek se už naplno věnoval jen obchodní činnosti. Jeho doménou je ruský a tuzemský trh. O tom posledním tvrdí, že je mnohem složitější než jakékoli jiné exotické země. Proto se odreagovává sportem je trenérem, rozhodčím i funkcionářem házené. Ale nejvíc ho naplňuje práce ve firmě. foto: Archiv WATEK Na fungující reklamu k mezinárodním veletrhům, kde je možné sehnat kontakty a posléze i kontrakty, spoléhá firma Watek z Ledče nad Sázavou. Její majitelé z vlastních bohatých zkušeností tvrdí, že neexistuje lepší start na zahraniční trhy než dobře zvolený veletrh. V listopadu byli na Medica Düsseldorf, v prosinci na Zdravoochranenie Moskva a v lednu se chystají na Arabhealth Dubaj. Do těchto tří teritorií jezdí pravidelně a odmítají, že státní podpora zahraničních výstav jsou vyhozené peníze. Ať nám nikdo nepomáhá žádnými daňovými úlevami, ať nás nechají v klidu pracovat. Jedinou pomocí, o kterou stojíme, je podpora české účasti na veletrzích. To pro nás v současné době zajišťuje CzechTrade a to je to nejvýznamnější a zásadní pro naši firmu. Je to největší přínos pro naši exportní politiku, uvádí Zdeněk Tůma, spolumajitel a obchodní ředitel Wateku. Firma se specializuje na vývoj, výrobu montáže technologických celků i jednotlivých zařízení pro úpravu vody. Na začátek stačilo pár tisíc korun Společnost začínala v devadesátých letech jako mnoho jiných v tuzemsku označovaných za garážové firmy. Šestice zakladatelů společnosti většinou působila ve výzkumu a vývoji ledečského Kovofiniše, jehož směřování po kuponové privatizaci se jim ale nelíbilo. Měli dojem, že management nevede podnik k prosperitě, a tak se trhli. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským se zaměřili na výrobu malých laboratorních zařízení na bázi reverzní osmózy, což je čištění vody membránovou filtrací za nižší spotřeby energie i vstupní vody na rozdíl od klasické destilace. Tuto cestu považovali za perspektivní a věřili, že zařízení na úpravu vody mají budoucnost. Každý ze společníků dal do Wateku, který představuje složeninu slov voda a technologie, čtyři tisíce korun na nákup materiálu na první zařízení. To jsme začali vyvíjet a vyrábět podle našich představ v pronajaté místnosti, vzpomíná Tůma. Tehdy šlo především o zařízení na výrobu destilované vody pro lékárny, které je kvůli nové vyhlášce musely mít. V současné době má tento přístroj odhadem 600 lékáren v Česku a na Slovensku. Lékárny byly náš první největší odběratel. Dodnes vzpomínám na první kšeft. Byla to lékárna v Hlinsku, kam jsme v únoru 1994 všichni jeli zařízení instalovat a v hotovosti jsme si odvezli korun. Měli jsme z nich ohromnou radost, přiznává jeden ze zakladatelů společnosti Tůma. Tehdy v začátcích se roční tržby firmy Watek pohybovaly přes milion korun, v současné době už v rozmezí 30 až 40 milionů. Zato zaměstnanců moc nepřibylo. Z původních několika lidí je jich nyní dvacet. Už jsme měli také čtyřmilionový roční zisk, ale v průměru se pohybujeme ve stovkách tisíc korun. Co vyděláme, investujeme zpět do firmy. Jako podnikatelé jsme si z peněz, které firma vydělala, ještě ani jednou nic nevyplatili, uvádí Tůma. Dubaj: místo pro arabský byznys Watek také nemá žádné dluhy, většinou si na své investice vydělá. Pouze na přelomu tisíciletí, když se stěhoval do svého, využil bankovní úvěr asi za 1,5 milionu korun. V Ledči nad Sázavou koupila společnost objekt místní energetické služebny za dva miliony a za šest jej rekonstruovala do dnešní moderní podoby. Hospodaříme jako malá 16 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

15 Úspěšný exportér Zařízení společnosti Watek v kuvajtské nemocnici London Hospital. foto: Archiv Watek Watek Firma sídlí v Ledči nad Sázavou. Vznikla koncem roku 1993 a pracovat začala v únoru Specializuje se na úpravu vody. Dvacet zaměstnanců vymýšlí, vyrábí a montuje přístroje na úpravu vody pro laboratorní i technologické účely, což tvoří 30 procent produkce. Dále zařízení pro průmyslové podniky (50 %) i pro malé celky, jako jsou obce do 1000 obyvatel, rekreační centra, restaurace i rodinné domy (20 %). Roční tržby se pohybují mezi 30 až 40 miliony korun. Na export směřuje 20 až 30 procent výroby, především na Slovensko, Ukrajinu, do Polska, Litvy, Ruska, Rumunska, Chorvatska, Slovinska, Turecka a Kuvajtu. Dubaj firma považuje za strategické místo pro byznys v Perském zálivu, ale i dál na východ. Šest zakládajících byznysmenů vlastní šestnáctiprocentní podíl firmy, sedmý společník čtyři procenta. rozumná rodina, míní jednatel firmy Tůma. Zatím si prý sedmička majitelů (postupně k šestici zakladatelů přibyl ještě jeden společník) rozumí natolik spolehlivě, že odolala i zahraničnímu zájemci, který chtěl firmu koupit. Zatím držíme, až se tomu všichni diví. Možná i proto, že nás to pořád baví a nikdy jsme se nedostali do závažných problémů. Někteří společníci jsou v pokročilejším věku, takže možná přijde doba, kdy budou chtít odejít, ale dosud fungujeme, uvádí pětapadesátiletý Tůma. Nejstaršímu ze spolumajitelů je 69 let, nejmladšímu o dvacet méně. Watek posléze k malým laboratorním zařízením na úpravu vody přibral větší pro průmyslové provozy třeba ve farmaceutickém průmyslu či povrchových úpravnách vod. Koncem devadesátých let pak výrobní program rozšířil i o úpravny vody pro malé průmyslové celky, vesnice či třeba rekreační areály, restaurace a podobně. Vodu zbavuje především železa, manganu, dusičnanů, neřeší radon. Čistí takzvaně vstupní vodu, nikoli odpadní. I když firma nabízí už ověřené typy zařízení, je schopna reagovat na speciální přání zákazníka, takže na základě jeho požadavků zpracuje technologické schéma, které posléze vyrobí, montuje a servisuje. Dvacet až třicet procent produkce míří na export, hlavně na Slovensko, do Polska, Litvy, Ukrajiny, Ruska, Rumunska, Chorvatska, Slovinska, Kuvajtu, Turecka a slibně se začíná rozvíjet Kazachstán. Do Ruska jdou především velká zařízení pro farmaceutický průmysl. Jinak je ovšem vývoz zaměřen hlavně na laboratorní zařízení do nemocnic, většinou pro oddělení klinické biochemie a biochemické laboratoře. A s těmito přístroji na úpravu vody pro nemocnice Watek boduje také v zemích Perského zálivu. Ovšem první kontakty začaly kde jinde než na veletrhu. Na světové medicínské výstavě v Düsseldorfu se začátkem 21. století setkali s kuvajtským byznysmenem, který zastupoval společnost London Hospital vlastnící několik nemocnic v Kuvajtu. Za rok následovaly už dodávky k Perskému zálivu. Stejně tak rychle proběhlo i jednání se zástupci Advanced Technology Company (ATC), která spravuje v Kuvajtu 500 zdravotnických zařízení. Tam se společnost uchytila v době, kdy nebyl arabský svět nakloněný výrobkům ze Spojených států amerických, a postupně tam dodala padesát zařízení na úpravu vody. Na výstavě v Düsseldorfu Češi pochopili, že země Perského zálivu jsou zajímavý trh, a začali se jezdit prezentovat přímo tam. Od roku 2004 nevynechali výstavu v Dubaji ani jednou. Je to ideální místo jak pro státy Perského zálivu, tak i třeba dál pro Pákistán, Indii a podobně. Pro partnery z této lokality je Dubaj také dostupnější než Evropa, upozorňuje obchodní šéf Wateku. Příklad této firmy, jak obchodovat se Spojenými arabskými emiráty, prý není vzorový. Nejezdili jsme neustále k Perskému zálivu, nelámali jsme partnery, nebylo pro nás nikterak náročné získat zakázky, tvrdí Tůma. Stačilo jim setkání na veletrhu, diskuse nad cenou a kontrakt byl uzavřený. Samozřejmě se manažeři společnosti z Ledče nad Sázavou zajímali u pracovníků CzechTrade, jakou taktiku zvolit při obchodování s Araby, ale nakonec mají pro své následovníky jen jednu radu týkající se plateb. Padesát procent zakázky platí obchodní partner předem a zbytek podle smlouvy 60 dní po dodání. Týden před splatností klienty upozorňujeme, že mají uhradit zakázku. Tohle stačí, aby peníze přišly. A to je tajemství celého obchodu, dodává Zdeněk Tůma. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 17

16 Státy v číslech Životní úroveň v Emirátech je díky ropě srovnatelná s Německem Země je pro firmy lákavá dynamikou ekonomiky, kvalitní infrastrukturou, konkurenceschopnou daňovou politikou i politickou stabilitou. Petr Zapletal odbor ekonomických analýz, MPO zapletal@mpo.cz Spojené arabské emiráty (SAE) představovaly v roce 2012 podle parity kupní síly třetí největší ekonomiku ze skupiny států Perského zálivu (za Íránem a Saúdskou Arábií) a 48. největší ekonomiku světa. Přitom podle počtu obyvatel nedosahuje tento stát ani velikosti České republiky. HDP Emirátů v roce 2012 dle parity kupní síly odpovídal asi 387,4 miliardy mezinárodních dolarů a jeho průměrný meziroční růst byl v dlouhém období (rok 1990 až 2012) roven 4,9 %. Pro rok 2013 se očekává pouze mírný hospodářský růst z důvodu přetrvávající komplikované ekonomické situace ve světě, na níž jsou Emiráty těsně závislé zejména kvůli exportu ropných produktů. Vysoká životní úroveň, která ale klesá Z hlediska ekonomické úrovně jsou SAE podle parity kupní síly šestnáctou nejrozvinutější zemí světa a v regionu Perského zálivu jim v tomto smyslu patří třetí místo. HDP na osobu v Emirátech dosahoval v roce 2012 podle parity kupní síly mezinárodních dolarů, což je přibližně ekvivalentní životní úrovni v Německu ( mezinárodních dolarů). Negativně na druhé straně lze hodnotit kontinuální pokles životní úrovně v SAE, který byl v období mezi lety 1990 a 2012 roven průměrně minus 2,4 % ročně. Výše popsaný záporný vývoj je způsoben tím, že průměrný meziroční růst populace byl ve sledované periodě jedenapůlkrát rychlejší než průměrný meziroční nárůst HDP země. Strukturální rozdělení hospodářství SAE odpovídá úrovni závislosti Spojené arabské emiráty a ropa Vývoj průměrné denní těžby ropy v SAE mezi lety 1980 a 2012 (v tisících barelů) zemí s největšími zásobami ropy v miliardách barelů Venezuela Saúdská Arábie Zdroj: BP, Statistical Review of World Energy, červen 2013 země na těžbě ropy a jejím zpracování (majoritní význam průmyslu), nicméně odráží též snahu SAE diverzifikovat ekonomickou činnost směrem do sektoru služeb. Stát se snaží snižovat rizika ekonomického propadu pro situaci, kdy vyčerpá své zásoby černého zlata Kanada Írán Irák Kuvajt Spojené Ruská arabské federace emiráty 48 Libye Nigérie Zásoby ropy na zhruba 79 let V roce 2009 přispívaly jednotlivé složky ekonomiky k tvorbě celkového produktu země následně: průmysl 53 % HDP, služby 46 % HDP a zemědělství 1 % HDP. Vezmeme-li v úvahu odhad prokazatelných zásob ropy SAE na konci roku český Exportér prosinec 2013, číslo 10

17 Státy v číslech Jedním z projektů, který má ilustrovat bohatství a prosperitu Spojených arabských emirátů, jsou umělé ostrovy v Dubaji tvořící dohromady velkou palmu. foto: reuters (zhruba 97,8 miliardy barelů, což odpovídá asi 5,9 % světových ropných zásob) a průměrnou denní těžbu suroviny v SAE za tentýž rok (zhruba 3,4 milionu barelů denně), lze vypočítat, že za předpokladu nezměněných podmínek budou dnešní zásoby černého zlata v Emirátech vyčerpány za přibližně 79 let. Otevřenost ekonomiky SAE měřená podílem obratu zahraničního obchodu na HDP je asi 163 % (rok 2011), což poukazuje na značně pokročilou úroveň liberalizace zahraničního obchodu a integrace země do světového hospodářství. Vzhledem k zaměření ekonomiky SAE především na export ropy ovšem uvedený výsledek není překvapující. Nejdůležitějšími exportními partnery SAE je Japonsko (16,1 % celkového vývozu), Indie (13,4 %), Írán (10,9 %), Jižní Korea (5,6 %) a Thajsko (5,5 %). K nejvýznamnějším importním partnerům patří Indie (19,8 % celkového dovozu), Čína (13,7 %), USA (8,1 %), Německo (4,6 %) a Japonsko (3,8 %). Mezi lety 2001 a 2011 docházelo ke kontinuálnímu nárůstu importu i exportu Emirátů, který byl pouze v krizovém roce 2009 přerušen meziročním propadem obou složek zahraničního obchodu. V roce 2011 činil obrat zahraničního obchodu SAE 566,8 miliardy amerických dolarů, z čehož asi 56 % představoval vývoz. Na celkovém exportu České republiky se Emiráty v roce 2012 podílely 0,4 % (625,8 milionu dolarů). Podíl SAE na dovozu do Česka byl zanedbatelný (zhruba 33,2 milionu dolarů). Nejdůležitějším obchodním artiklem, který Česko do SAE vyváží, jsou kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat. Jejich vývoz se v roce 2012 meziročně zvýšil o 3,2 %. Budoucí úspěšnost Emirátů je závislá na vývoji jejich konkurenceschopnosti. Ta se podle Institute for Management Development, World Competitiveness Center v případě SAE zlepšila. V roce 2013 obsadila země na škále konkurenceschopnosti ekonomik osmou příčku z 60 hodnocených států, což je o 20 příček lepší umístění než v roce Česká republika pro srovnání roku 2013 obsadila 38. příčku, ovšem její konkurenceschopnost má v posledních letech sestupnou tendenci. Největším potenciálem Emirátů je dynamika jejich ekonomiky, kvalitní infrastruktura, konkurenceschopná daňová politika, politická stabilita, přístup k financování a poměrně úspěšné zavádění alternativních energetických zdrojů (jako například plán na výstavbu čtyř nových jaderných reaktorů). Mezi slabiny ekonomiky SAE patří přetrvávající závislost na výnosech z těžby ropy, vysoká zahraniční zadluženost tamějších společností a regionální geopolitické riziko. Příležitosti pro český export do Emirátů by mohly nabídnout speciální ekonomické zóny Khalifa industrial zone a projekt ekoměsta Masdar City v Abu Dhabi, jakož i snaha autorit SAE o další podporu rozvoje v oblasti turistického ruchu, obchodu a logistiky. Ochlazení by naopak měl postihnout realitní trh. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 19

18 Obchodní politika V Emirátech se uplatní firmy zejména z oblasti strojírenství a elektroniky Vzhledem k velkým finančním objemům zakázek je pro české výrobce, kteří chtějí vyvážet do Spojených arabských emirátů, snazší volit cestu subdodávek. Václav Hofman centrum informačních služeb, CzechTrade vaclav.hofman@czechtrade.cz Spojené arabské emiráty jsou otevřenou ekonomikou s vysokou úrovní HDP na obyvatele. Hospodářský růst země je založen na petrochemickém průmyslu, respektive těžbě ropy. I v současné době ekonomika roste, což je podporováno vyššími cenami ropy. Spojené arabské emiráty si dlouhodobě drží ratingové ohodnocení Aa2 se stabilním výhledem. Moody s oceňuje oživení trhu s nemovitostmi a více diverzifikovaný soukromý sektor. Odhaduje růst úvěrů o 7 10 %, i díky zvýšené spotřebitelské důvěře a podpoře spotřeby. S největší pravděpodobností bude klesat podíl problémových úvěrů. V roce 2012 přebytek běžného účtu platební bilance zaznamenal nárůst o 30,3 %. Spolupráce arabských států Kvůli obavě ze slabého postavení v regionu se řada zemí spojila v Radě pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC). Kromě této obavy byly akcelerátorem dohody i ekonomické motivy. Iniciátorem vzniku rady byla Saúdská Arábie, mezi další členy patří právě Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Omán, Kuvajt a Katar. Jedná se tak o teritorium reprezentující 38 % zásob světové ropy. V roce 2003 byla vyhlášena celní unie, její praktická realizace však zatím zaostává oproti původním plánům. Narušení vztahů v rámci společenství způsobilo i podepsání smlouvy o volném obchodu mezi Bahrajnem a USA. Od roku 2008 funguje v rámci rady společný trh a jednotliví členové se dohodli na několika krocích, které by měly vést k zefektivnění obchodní spolupráce. Mezi tyto kroky patří například společný celní sazebník, společné celní předpisy Barometr exportních příležitostí ukazuje, které obory jsou ve Spojených arabských emirátech pro české exportéry nejperspektivnější (zelená barva). grafika: czechtrade a odstranění všech tarifních a netarifních překážek. Realizace těchto reforem přinesla okamžitý pozitivní efekt v podobě meziročního nárůstu toku zboží v rámci GCC o 20 %. Dalším krokem ke společné integraci bylo v roce 2009 ustanovení měnové rady, která měla být prvním krokem ke vzniku měnové unie. Výhled přijetí společné měny byl ale dlouhý, předpokládalo se šest i více let. Omán a Spojené arabské emiráty nakonec svůj zájem o vstup do měnové unie nadále nedeklarovaly. Vzhledem k rostoucímu cestovnímu ruchu a z něj plynoucího sílícího sektoru služeb se státy dohodly na jednotném vstupním turistickém vízu pro cizince, které by mělo být vydáváno již v roce Zmenšující se závislost na ropě Ve srovnání s ostatními zeměmi uskupení GCC není závislost Spojených arab- 20 český Exportér prosinec 2013, číslo 10

19 Obchodní politika České společnosti Preciosa se ve Spojených arabských emirátech daří, svou pobočku má v Dubaji. Na snímku je dubajský Address Hotel, do kterého firma dodala svítidla, křišťálové záclony a závěsy či téměř 3000 váz. foto: preciosalighting.com ských emirátů na těžbě ropy tak značná a v tomto ohledu patří zemi primát mezi státy GCC, kdy během posledních dvou dekád snížila svou závislost na těžbě ropy nejvýrazněji z celého uskupení. V roce 2010 činil nepetrochemický podíl na HDP celého GCC 51 %, zatímco stejný ukazatel v témže roce v Emirátech dosáhl 66 %. Stát se také snaží svou průmyslovou výrobu více diferencovat. Obchodní spolupráce Stejně jako ostatní země regionu jsou i Spojené arabské emiráty upozorňovány na problém zaměstnanosti a produktivity práce. Statní příslušníci Emirátů (respektive jiných států skupiny GCC) jsou zaměstnáváni ve státní správě, manuální práce s vyšší fyzickou náročností vykonávají ve velké míře přistěhovalci. Sektor veřejné správy tak narůstá a snižuje se produktivita práce. Na to upozorňuje i Mezinárodní měnový fond, který doporučuje zavést komplexní reformy (například omezení mezd ve veřejném sektoru, zavedení cílové dotace mezd v soukromém sektoru). Emiráty se snaží tuto problematiku řešit vyšší podporou soukromého sektoru a snahou o tvorbu nových pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. S tím je spojen požadavek na zvyšování vzdělávání. Spojené arabské emiráty upevňují hospodářskou spolupráci i s jinými zeměmi než ze skupiny GCC. S Tureckem uzavřely memorandum o porozumění, na jehož základě se očekává zdvojnásobení objemu obchodu těchto zemí na 10 miliard dolarů ročně, navýší se i objem investic (v roce 2012 byla hodnota tureckých investic v Emirátech 6 miliard dolarů). Ve Spojených arabských emirátech se očekávají zejména masivní výdaje na zlepšení dopravní infrastruktury. Utužuje se i obchodní výměna s Čínou a s Indií, a to díky jejich zvýšené poptávce po ropných produktech. Během následujících pěti let se zvýší kapacita těžby ropy na 3,5 milionu barelů denně. Dalším důležitým vývozním artiklem je hliník, 92 % výroby je vyváženo do Japonska a Číny. Do provozoven na zpracování hliníku investuje vláda, cílem je pokrýt 10 % světové spotřeby. Z toho důvodu se připravuje nový komplex EMAL v Abú Dhabi, jehož výrobní kapacita bude 1,2 milionu tun ročně. Kromě ropných produktů je zpracováván i zemní plyn, který najde využití v tepelných elektrárnách či odsolovacích jednotkách. Dominantním zpracovatelem zemního plynu na trhu je nizozemsko-emirátské konsorcium Borouge. Příležitosti na trhu Na trhu Spojených arabských emirátů se na základě dostupných informací z hlediska českého vývozu daří nejvíce komoditám z oboru strojírenství, vzhledem k velkým finančním objemům zakázek je pro české výrobce snazší cesta formou subdodávky. K zavedenému oboru na trhu Spojených arabských emirátů patří také sklářství, bižuterie a šperky (společnost Preciosa má svou pobočku v Dubaji). Mezi další úspěšné obory patří elektronika a elektromechanika (například společnost Kopos, pokud do této kategorie zahrneme i služby v oblasti IT, pak i například společnost Ales FZCO), dále slévárenství a hutnictví, jemná mechanika a optika. český Exportér prosinec 2013, číslo 10 21

20 Obchodní politika Spory: úskalí při výběru rozhodců Rozhodčí řízení nabízí možnost zvolit si rozhodce na základě jeho odborných znalostí Zbyšek Kordač, advokát, Tereza Kyselová Weinhold Legal Každému z nás by se asi líbilo, kdyby jeho spor rozhodovala osoba, která je v daném odvětví odborníkem. V řízení před obecnými soudy však pravděpodobnost, že se tak stane, není příliš vysoká. Ze zásady zákonného soudce vyplývá, že soudce je k projednávání dané věci určen na základě rozvrhu práce. Přestože u českých soudů je obvyklé, že v rámci jednoho soudu je vyčleněn jeden či několik senátů k vyřizování sporů s mezinárodním prvkem, situaci českého exportéra to příliš nezmění. Může sice předpokládat, že soudce rozhodující věc bude mít alespoň základní znalost (obecného) práva mezinárodního obchodu, nemůže však u něj očekávat hlubší znalost problematiky konkrétního odvětví. Českému exportérovi vyvážejícímu například vlnu se tak může stát, že jeho spor se zahraničním odběratelem bude rozhodovat osoba, která má s vlnou společné pouze to, že je z ní utkán oblek, který nosí. Jiná situace není ani u mnoha zahraničních soudů. Rozhodčí řízení naopak otevírá možnost zvolit si rozhodce podle kritéria odbornosti, která je k rozhodnutí sporu potřebná. Za předpokladu, že splní zákonné podmínky zejména zletilosti, bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům, si můžeme zvolit jakoukoliv osobu. Podmínkou není (s výjimkou spotřebitelských sporů v České republice) právnické vzdělání, což okruh potenciálních rozhodců značně rozšiřuje. Pozor na podjatého rozhodce Volnost při výběru rozhodce však není absolutní a má svá úskalí. Při výběru je nutné dát si pozor, aby rozhodce byl nepodjatý. Riziko, které by strany podstoupily, pokud by si zvolily podjatého rozhodce, spočívá v tom, že tato skutečnost je důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu či pro odepření jeho výkonu. Mohlo by se tak stát, že poté, co strany absolvovaly celé rozhodčí řízení a vynaložily náklady na jeho vedení, by zjistily, že nevedlo k vyřešení jejich sporu. Převažujícím standardem pro posuzování podjatosti rozhodce je standard důvodných pochybností. Nepodjatým tedy není rozhodce, u něhož je pro jeho poměr k věci, stranám či jejich zástupcům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Nepodjatým rozhodcem také není osoba, která je v příbuzenském či obdobném poměru ke stranám sporu nebo která má zájem na výsledku sporu. Chtěli bychom však upozornit na méně jednoznačné situace, které též mohou mít za důsledek vznik důvodných pochybností o nepodjatosti rozhodce. Rizikem jsou i méně nápadné vazby Za nepodjatého například nebude možné považovat rozhodce, který je společníkem právního zástupce jedné ze stran (zejména za situace, pokud tito společníci sdílejí zisk společné advokátní kanceláře). Pochybnosti ohledně nepodjatosti rozhodce mohou vzniknout též tam, kde expert opakovaně působí jako rozhodce či znalec v případech zastupovaných ilustrační foto: shutterstock stejným advokátem či advokátní kanceláří. V tom případě může mezi expertem a advokátem vzniknout vztah závislosti, který je důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti takového rozhodce. Naproti tomu by neměla být vnímána jako vzbuzující důvodné pochybnosti skutečnost, že rozhodce a právní zástupce strany jsou členy stejné akademické či profesní instituce (vysoká škola, Česká advokátní komora) či že se setkali v rámci své profesní činnosti (publikace článků ve stejném sborníku, vystoupení na stejné konferenci). Problematika podjatosti rozhodce může být též velmi aktuální v případech, kdy (ať už z důvodu velmi úzké specializace, či z důvodu významu tržního podílu jedné ze stran na daném odvětví) se osoba experta stane do jisté míry závislou na jedné ze stran. Máme na mysli případy, kdy zkrátka není prakticky možné v daném odvětví působit bez získání zakázek daného dominantního subjektu. Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, volnost při výběru osoby rozhodce je jednou z nesporných výhod rozhodčího řízení, nicméně je potřeba dát si pozor na to, aby osoba rozhodce byla nepodjatá. 22 český Exportér prosinec 2013, číslo 10