PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK
|
|
- Aneta Tesařová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK Typy gliových buněk - funkce astrocytů, NG2 gliových buněk, oligodendrocytů a mikroglií v CNS, úloha gliových buněk v průběhu patologických stavů CNS: trauma, ischemie, Alzheimerova choroba - cytotoxický edém mozku a objemové změny astrocytů - reaktivní glióza a změny morfologie a exprese genů u gliových buněk, gliové buňky a regenerace poškozené nervové tkáně.
2 PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK Ing. Miroslava Anděrová, CSc
3 Gliové buňky (neuroglia) CNS PNS Ependymové buňky Astrocyty Oligodendrocyty Mikroglie = Hortegovy glie NG2-gliové buňky Schwannovy buňky Gangliové (satelitní) buňky = amficyty
4 Funkce gliových buněk Astrocyty fibrilární astrocyty v bílé hmotě 300 µm protoplazmatické astrocyty v šedé hmotě hvězdicovité buňky s dlouhými výběžky. výběžky naléhají na stěnu kapiláry a dotýkají se neuronů 100 µm
5 Alexandrova choroba jediná známá primární astrogliopatologie Heterozygotní mutace GFAP genu GFAP tvoří cytoplasmatické inkluze Asociace se stressovými proteiny (beta-krystalin, heat shock proteiny) Opožděný vývoj Zvětšení (progresivní) - ruce Záchvaty Křeče Zmatenost Kognitivní Poruchy Hsiao et al., Journal of Cell Science 118,
6 Astrocyty Základní funkce astrocytů v CNS 1. vývoj -regulace neurogeneze a gliogeneze (NSCs) 2. strukturní -tvoří mikroarchitekturu nervového systému -tvoří syncytium 3. kontrolní -regulace extracelulárních koncentrací iontů -odstraňování neurotransmiterů z ECS - homeostáza vody v CNS -regulace ph 4. metabolická -energetické substráty pro neurony -odstraňování neuronálních metabolitů 5. signální -modulace synaptického přenosu -uvolňování neurotransmiterů -signalizace uvnitř syncytia 6. vaskulární - součást BBB -regulace mikrocirkulace v mozku
7 Cerebrální ischemia Globalní cerebrální ischemie: dochází k redukci průtoku krve v celém mozku, většinou způsobena zástavou srdeční činnosti Fokální ischemie: dochází k okluzi cévy krevní sraženinou (trombóza) redukce průtoku krve v určité oblasti mozku
8 Globální cerebrální ischemie Fokální ischemie-jádro Penumbra Rossi et al., Nat Neurosci 10 (11): ,2007
9 Astrocyty funkce v poškozené nervové tkáni Positivní funkce: vychytávání glutamátu vychytávání K + iontů a jejich redistribuce (K + -uptake, K + spatial buffering) energetická zásobárna pro neurony glykogen anaerobní metabolismus za hypoxických podmínek produkce laktátu, alaninu a a-ketoglutarátu odstraňování volných radikálů kyslíku -vysoké hladiny antioxidantů (askorbát, glutation) reaktivní astroglióza-chrání okolní tkáň Proliferace/neurogeneze sub-populace astrocytů-neurosféry Negativní funkce: zvětšování objemu astrocytů -cytotoxický + vasogenní edém uvolňování neurotransmiterů-glutamátu, ATP, taurinu.. Změny v extrasynaptickém přenosu v důsledku zmenšeného/zvětšeného ECS, morfologie astrocytů Spreading depression - šířící se deprese (opakující se depolarizační vlna doprovázená vysokými koncentrace K +, která se šíří od rozhraní nekrotické oblasti přes penumbru) Ca 2+ vlny propagace poraněné nervové tkáně reaktivní astroglióza brání migraci buněk do místa poškození, limituje prorůstání a regeneraci axonů v poškozeném CNS
10 Astrocyty -udržování fyziologických koncentrací glutamátu v extracelulárním prostoru odstraňování glutamátu transportéry EAAT1 (GLAST) a EAAT2 (GLT1) Na/K pumpa Na/Ca antiport glutamatový transportér 2-5 µm Na + 5 mm mm 1-10 mm Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007 Benesova et al., J. Neurosci, 2008
11 Obrácené fungování glutamátového transportéru v ischemii: glutamát je uvolňován do extracelulárního prostoru Astrocyty přispívají k dalšímu poškození nervové tkáně -excitotoxicita -depolarizace buňečných membrán -aktivace Na + a Ca 2+ iontových kanálů -akumulace Ca2+ v cytoplasmě a mitochondriích -inhibice ATP syntézy v mitochondriích buněčná smrt Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
12 Astrocyty -udržování fyziologických koncentrací K + iontů v extracelulárním prostoru a K + redistribuce Kotransportéry- NKCC1, KCC1 Na + /K + pumpa Fyziologické podmínky 2.5mM K + Neuronální aktivita mm Epilepsie mm K + Ischemie/SD mm K + Astrocytární Na + /K + pumpa Saturace mm K + Na/K/Cl kotransport +H 2 O zvětšování objemu astrocytů
13 Astrocyty -udržování fyziologických koncentrací K + iontů v extracelulárním prostoru a K + redistribuce - K + iontové kanály Fyziologické podmínky 2-2,5mM K + Zvýšená neuronální aktivita ~4.5 mm K + Epilepsie max 20 mm K + Ischemie ~70 mm K + Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
14 Astrocyty objemové změny astrocytů vyvolané patologický stavy CNS Cytotoxický edém Zvětšení objemu buněk Gliové a endotelové buňky, HEB neporušena zmenšení extracelulárního prostoru Vasogenní edém Porušení HEB -aktivita matrix metaloproteináz makromolekuly do ECP zvětšení ECP
15 Následky zvětšování objemu astrocytů -redukce extracelulárního prostoru -snížený extrasynaptický přenos -zvýšení extracelulárních koncentrací K + a glutamátu -depolarizace neuronů -buněčná smrt neuronů, oligodendrocytů -stlačení cév-redukce průtoku krve -aktivace iontových kanálů, které reagují na změnu objemu buňky -další uvolnění glutamátu, ATP Ischemie Trauma Selhání jater Hyponatremie
16 Hypotonický stres Extracelulární [K + ] Depolarizace, aktivace Cl-kanálů, K+ akumulace Glutamát Acidifikace Cl- 1. Aktivace antiportu Na + /H + Cl - /HCO 3 - kotransport Na + /HCO 3-2. Inhibice K + kanálů,akumulace K +, inhibice RVD Kimelberg, 2005, Glia
17 Astrocyty redistribuce vody a regulace ECP AQP4 a Kir4.1 kolokalizovány na membráně astrocytů Glu, K+, CO2 Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
18 Astrocyty Transport relativně velkých molecul, až 1kDa uvolňování neurotransmiterů do extracelulárního prostoru - glutamát, aspartát, taurin, ATP -reverzně fungující transportéry (i u oligodendrocytů) v důsledku zvýšených intracelulárních koncentrací Na + a neurotransmiteru, + depolarizace (K + ) Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, aniontové kanály aktivované změnami objemu - Cl - Regulatory Volume -konexony hemichannels decrease -ionotropní purinergní receptory -P2X 7 -exocytóza v důsledku zvýšené koncentrace Ca 2+ odlišná schopnost astrocytů regulovat objem závisí i na intracelulární obsahu taurinu
19 Astrocyty -anaerobní metabolismus za hypoxických podmínek Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
20 Astrocyty Ca 2+ vlny = propagace poraněné nervové tkáně Parpura a Haydon, Astrocytes in Pathophysiology of CNS, 2009 Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
21
22 Astrocyty anisomorfní astroglióza hypertrofované astrocyty proliferace permanentní gliální jizva produkce chondoitinu a keratinu inhibice regenerace axonů astroglióza isomorfní astroglióza růstové faktory (NGF, FGF, cytokiny, Shh) -proteiny extracelulární matrix -adhézní molekuly -podpora neuron-astrocyt interakcí -podpora růstu axonů, synaptogeneze Anderova et al., 2004, Glia
23 Astrocyty Morfologie astrocytů a exprese GFAP zvýšená exprese GFAP
24 Hipokampus potkana - GCI
25 Hipokampus potkana - GCI
26 Astrocyty Reaktivní astrocyty vykazují charakteristiky NSC -exprimují markery radiálních glií-vimentin -v přítomnosti NGF a bfgf neurosféry -diferenciace v neurony a oligodendrocyty Anderova et al., Glia, 2009 Buffo et al., PNAS, 2007
27 Apoptóza
28 Apoptóza
29 Časově závislé změny v počtu buněk CA1 oblasti hipokampu po GCI
30 Proliferace-mikroglie, NG2 glie a astrocyty
31 Alzheimerova choroba Astrocyty detekují beta-amyloid uvolňovaný neurony, odtažení astrocytárních výběžků od neuronů Degenerace nervových zakončení v blízkosti atrofovaných astrocytů Astrocyty akumulují beta-amyloid Odumírání neuronů a astrocytů, Aktivace mikroglií, reaktivní astrocyty- plaky Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
32 Epilepsie Vápníková vlna může vyvolat synchronizované uvolňování glutamátu Synchronizovaná depolarizace neuronů = epileptický záchvat
33 Funkce gliových buněk Mikroglie tvoří imunitní systém mozku 10% z gliových buněk monocytomakrofágového původu schopnost fagocytovat klidový stav aktivovaná-reaktivní
34 Mikroglie Klidová mikroglie = buňka neustále kontrolující ECS nahodilý pohyb výběžků ( µm/min), jejich prodlužováním a zkracováním kontroluje oblast CNS v průběhu několika hodin aktivace: Signál-ATP uvolněné z astrocytů -purinergní receptory na mikrogliích Up-regulace K + kanálů-kir, vně usměrněné Aktivace GLT-1 synaptic stripping selektivní odstranění glutamergních synapsí Produkce cytokinů a chemokinů- NGF, BDNF, NT-3, NT-4 Produkce imunokompetentních molekul- ILs, TNFα, TGFβ (kontrola imunitní odpovědi) Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007 TGFβ astroglióza
35 Aktivace mikroglií Astrocyty, neurony ATP, cytokiny klidová mikroglie Aktivovaná-reaktivní mikroglie proliferace, migrace, transformace ve fagocyty, buněčná smrt
36 Aktivace mikroglií-gci
37 Mikroglie Rozsah poranění určuje rozsah morfologických změn a produkce cytokinů Charakter poranění, intenzita a trvání stimulu ovlivňují produkci cytokinů
38 Funkce gliových buněk Oligodendrocyty obklopují výběžky neuronů vytvářejí myelinové pochvy axonů v PNS jsou obdobou Schwanovy buňky NG2 MBP O4
39 Oligodendrocyty Mechanismy vedoucí k poškození oligodendrocytů Corpus callosum Karadottir et al., 2005 Nature Frühbeis et al., Frontiers in Cell Neurosci (7), 182, 2013
40 Oligodendrocyty Wallerova degenerace- po přerušení axonu dochází k odloučení od buněčného těla a k degeneraci jeho distálního pahýlu Wallerova regenerace: tělo buňky reaguje na oddělení axonu produkcí stavebních proteinů, nový axon roste rychlostí cca 1 mm/den a snaží se spojit s původními efektory nebo receptory, poté dochází k tvorbě myelinových pochev a funkční regeneraci-pns Myelinizovaný axon Transekce a degenerace axonu Schwanovy buňky dediferencují Fragmentace myelinu Makrofágy odstraňují poškozené buňky Bazální lamina Schwanových buněk intaktní Regenerace axon prorůstá do trubice bazální laminy Schwanovy buňky produkce faktorů Reinervace axon regeneruje a inervuje svaly Schwanovy buňky myelinizují axon Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
41 Oligodendrocyty CNS x PNS Wallerova degenerace- po přerušení axonu dochází k odloučení od buněčného těla a k degeneraci jeho distálního pahýlu Wallerova regenerace: tělo buňky reaguje na oddělení axonu produkcí stavebních proteinů, nový axon roste rychlostí cca 1 mm/den a snaží se spojit s původními efektory nebo receptory, poté dochází k tvorbě myelinových pochev a funkční regeneraci-pns Myelinizovaný axon Dezintegrace a fragmentace myelinu Aktivace mikroglií, astrocytů a NG2 glií Makrofágy-odstranění buněč. debris Permanentní gliální jizva Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007
42 Demyelinizační onemocnění Vanishing white matter disease ve věku 2-6 let, ztráta myelinu, degenerace bílé hmoty mozkové, cystická BH, kolem cyst ztráta oligodendrocytů, abnormální morfologie oligodendrocytů Roztroušená skleróza autoimunitní zánětlivé demyelinizační onemocnění CNS -primárně progresivní-smrt oligodendrocytů, neurodegenerace, zanět, bez relapsů, bez remyelinizace OPC,
43 Polydendrocyty a jejich funkce v CNS CNS PNS Ependymové buňky Astrocyty Oligodendrocyty Mikroglie = Hortegovy glie NG2-gliové buňky Schwannovy buňky Gangliové (satelitní) buňky = amficyty
44 Polydendrocyty 5-8 % gliových buněk NG2-gliové buňky Neuron-Glia Synantocyty-(kontakt) GluR gliové buňky Prekurzory oligodendrocytů Polydendrocyty NG2 = chondroitin sulfát proteoglykan 4 α receptor růstového faktoru produkt krevních destiček PDGF AA přežívání Proliferace migrace Komitova et al., 2009 J Comp Neurol
45 Polydendrocyty exprimují S100β, transcripční faktor Olig2 a APC Komitova et al., 2009 J Comp Neurol
46 Polydendrocyty-vývoj proliferující progenitorová buňka proliferující polydendrocyt Nishiyama et al., 2009, Nature Reviews/Neuroscience
47 Membránové vlastnosti polydendrocytů Vm ~ mv IR ~ Mohms +20mV -160mV oligodendrocyt -70mV astrocyt neuron NG2+ Olig2+ S100β- Exprese Na +, K +, Ca 2+ kanálů Glutamátové a GABA receptory Glutamátové transportéry GFAP 2 typy polydendrocytů NG2+ Olig2+ S100β+ Karadottir et al., Nature Neurosci, 2008
48 Polydendrocyty aktivně komunikují s neurony a gliovými buňkami Tvoří synapse s neuronypresynaptické zakončení, postsynaptické zakončení, NG2 glia a astrocyty Glutamát, ATP... Ranvierovy zářezy NG2 glie kontaktují Ranvierovy zářezy (propagace akčního potenciálu) -příma signalizace mezi neurony a NG2 gliovými buňkami -exocytóza- uvolnění glutamátu-aktivace AMPA R (depolarizace, Ca2+ increase) proliferace/diferenciace uvolnění růstových faktorů Nishiyama et al., 2009, Nature Reviews/Neuroscience
49 Polydendrocyty a jejich úloha v ischemickém poškození mozku 2 modely ischemického poškození mozku -globální cerebrální ischemie -fokální cerebrální ischemie Morfologické změny polydendrocytů Membránové vlastnosti polydendrocytů Proliferace polydendrocytů v ischemicky poškozené nervové tkáni Diferenciační potenciál polydendrocytů in vivo po ischemickém poškození mozku
50 Zvýšená proliferace gliových buněk po GCI Anderova et al., 2011, JCBFM
51 Proliferace-polydendrocyty a astrocyty Anderova et al., 2011, JCBFM
52 Proliferace a membránové vlastnosti polydendrocytů Vm, IR, proudova hustota KA current density (pa/pf) kontrola 6H 1D 3D
53 3D morfometrie - morfologické změny polydendrocytů A B C Alexa-Fluor-hydrazide 594- labeled astrocyte Confocal sectioning Confocal plane used for area calculation 0.12µm Benesova et al., J Neurosci Res, 2009
54 Změny morfologie NG2-glií po GCI V /V (V /V) % processes soma (n=12) (n=14) (n=5) * V /V s V /V p control 3 days 1 month * Anderova et al., 2011, JCBFM
55 Globální cerebrální ischemie má za následek zvýšenou proliferaci polydendrocytů 3-7 den po GCI počet polydendrocytů ani oligodendrocytů v hipokampu po ischemickém poškození nestoupá počet astrocytů významně vzrůstá, i přestože proliferace astrocytů je nízká
56 Proliferace/diferenciace polydendrocytů in situ (P4) NG2 glie, oligodendrocyty Zhu et al., 2011, Development symetrické dělení -vznik 2 NG2 glií asymetrické dělení -vznik 1 NG2 gliea 1 oligodendrocytu symetrické dělení -vznik 2 oligodendrocytů
57 Zhu et al., 2011, Development Polydendrocyty dávají vznik subpopulaci astrocytů NG2creER :ZEG P14 Indukce Cre E16.5
58 Polydendrocyty heterogenní populace NG2 glia in GM NG2 glia in WM Astrocyty, Polydendrocyty, Neurony? Oligodendrocyty Polydendrocyty
59 Middle Cerebral Artery Occlusion triphenyltetrazolium chlorid
60 Vizualizace polydendrocytů: NG2CreBAC:ZEG Cre recombináza exprimovaná v polydendrocytech (NG2 gliích) indukuje permanentní expresi EGFP
61 EGFP pozitivní polydendrocyty Honsa et al., 2012, PlosOne
62 Fokální cerebrální ischemie
63 Zvýšená proliferace polydendrocytů 3 dny po FCI
64 Zvýšená proliferace polydendrocytů po FCI
65 Polydendrocyty dávají vznik i astrocytům a neuronům 7-14 dní po FCI
66 Polydendrocyty dávají vznik i astrocytům a neuronům 7-14 dní po FCI
67 Membránové vlastnosti EGFP+ buněk v nepoškozené nervové tkáni
68 Membránové vlastnosti EGFP+ buněk po FCI
69
70 Gliomy Nekontrolovaná proliferace astrocytů, polydendrocytů, oligodendrocytů uvolňování glutamátu, excitotoxicita, buněčná smrt neuronů (expanze gliomu) exprese metaloproteináz, destrukce extracelulární matrix v oblasti gliomu zmenšování objemu buněk gliomu-snazší migrace, Cl- kanály, aquaporiny 1,4,9
71 Děkuji za pozornost
PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK A NÁDORY MOZKU
PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK A NÁDORY MOZKU Typy gliových buněk - funkce astrocytů, NG2 gliových buněk, oligodendrocytů a mikroglií v CNS, úloha gliových buněk v průběhu patologických stavů CNS: reaktivní
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
Histologická praktika. Nervový systém
Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu Studijní literatura SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. přepracované vydání. Praha: Grada, 2004. GANONG, William F. Přehled
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky
Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,
Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Studijní obor: Speciální chemicko-biologické obory
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní obor: Speciální chemicko-biologické obory Studijní program: Molekulární biologie a biochemie organismů Tereza Pavlištová Diferenciační potenciál
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;
Neuron (neurocyt) základní stavební a funkční jednotka nervové tkáně; tvar těla neuronu je rozmanitý: oválný, kulovitý, hruškovitý, hvězdicovitý; velikost je různá: 4-6µm buňky mozečku, Purkyňovy buňky
METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII. Jana Novotná
METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII Jana Novotná Hypoxie nedostatek O 2 v krvi (srdeční nebo plicní onemocnění). Plicní hypertenze zvýšení krevního tlaku v plicním cévním řečišti (plicní
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
OBJEMOVÉ ZMĚNY U ASTROCYTŮ V PRŮBĚHU ISCHEMICKÉHO POŠKOZENÍ MOZKU. Michaela Mikešová. Bakalářská práce
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIOLOGIE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA OBJEMOVÉ ZMĚNY U ASTROCYTŮ V PRŮBĚHU ISCHEMICKÉHO POŠKOZENÍ MOZKU Michaela Mikešová Bakalářská práce Školitel: Ing.
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor
Téma I: Tkáň svalová
Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční
NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY
NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY Nervová tkáň je tvořena dvěma základními typy buněk: neurony a glii. Přestože se i v současnosti ještě v některých učebnicích uvádí, že neuron je základní stavební
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3
Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru
Patologie nervového systému XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Malacie mozková Malacie mozková Hemoragie mozková Hemoragie mozková Subarachnoideální krvácení Hnisavá leptomeningitis
Intracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: Buněčná a vývojová biologie Bc. Veronika Dlouhá Neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození mozku u EGFP/GFAP
Biomarkery a diagnostika roztroušené sklerózy. Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno
Biomarkery a diagnostika roztroušené sklerózy Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno Tato prezentace vznikla za podpory společnosti MeRCK ZINC: CZ/MULN/0318/0005 Biomarkery roztroušené sklerózy Biomarker
tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1
Slide 1 Protilátky tky proti annexinu V u systémových onemocnění pojiva u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát VFN 24.4.2007 Slide 2 ANNEXINY Annexiny jsou proteiny, společnou vlastností
ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.
ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ
VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ
OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
Biologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
Chrupavka a kost. Osifikace 605
Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
Nervová tkáň. histologie a embryologie. Modul IB. Martin Špaček
Modul IB Nervová tkáň histologie a embryologie Martin Špaček (m.spacek spacek@centrum. @centrum.cz) Zdroje obrázků: Junqueira et al.: Basic histology Rarey, Romrell: Clinical human embryology Young, Heath:
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Přehled regresivních změn
Přehled regresivních změn Regresivní změny Nekrózy Gangrény Apoptóza Atrofie Dystrofie Progresivní změny Hyperplasie Hypertrofie Regenerace Metaplasie Metalaxie Dysplasie Neoplasie Regresivní změny Nekrózy
Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc
SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii
Patologie perikardu, myokardu a endokardu. I. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru
Patologie perikardu, myokardu a endokardu I. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Čerstvý infarkt srdeční Čerstvý infarkt srdeční 4 2 Kopie 2 3 koagulační nekróza subendokardiálně 2 hyperemický
Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Poškození neuronů, hematoencefalické bariéry a následné imunitní reakce během ischemické cévní mozkové příhody po aplikaci endotelinu-1
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyzioterapie Poškození neuronů, hematoencefalické bariéry a následné imunitní reakce během ischemické cévní mozkové příhody po aplikaci
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň
Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Spotřeba alkoholu v ČR: 13 l / os. rok, tj. 26,3 g / os. den Přibl. 60 % nemocí je etiopatologicky spojeno
Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)
Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells) a) b) Gl glomerularní vrstva Gr granulární vrstva EPl vnější plexiformní vrstva Mi vrstva mitral buněk IPL vnitřní plexiformní vrstva cc - corpus callosum
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.
Epilepsie Epilepsie Chronické mozkové onemocnění charakterizované opakujícím se výskytem (nevyprovokovaných) epileptických záchvatů. Ojedinělý epileptický záchvat může být vyprovokován i u člověka bez
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Protein S100B Novinky a zajímavosti
Protein S100B Novinky a zajímavosti Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Odborný seminář Roche, Kurdějov, 29. dubna 2014 S100: biochemické minimum S100 = kalcium vážící nízkomolekulární proteiny
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů
Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů Ústav úspěšně dokončil realizaci dvou investičních projektů s využitím prostředků z Operačního
BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami.
Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami. Mozek se začíná zmenšovat od 25 let a v 70 letech ztratil už 25 % své velikosti. Mozková činnost spotřebuje 20-25 % veškerého kyslíku,
Základní vyšetření likvoru
Základní vyšetření likvoru 1. určení míry permeability hematolikvorové bariery stanovení koncentrace celkové bílkoviny v likvoru 2. určení energetických poměrů v likvorovém kompartmentu stanovení koncentrací
Biofyzikální pohled na neuronovou síť člověka
Biofyzikální pohled na neuronovou síť člověka Závěrečná práce studentského projektu 2014 Leoš Cmarko Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Obsah: 1) Úvod 2) Historie nervového
VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky
PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK VÝVOJOVÁ BIOLOGIE I. Úvod do vývojové biologie II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie III. Kmenové buňky IV. Růstové faktory a signální transdukce Kmenové buňky: definice
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
Dynamika neurodegenerativníchzměn po akutní intoxikaci metanolem: výsledky prospektivní studie
38. Den průmyslové neurologie a neurotoxikologie Dynamika neurodegenerativníchzměn po akutní intoxikaci metanolem: výsledky prospektivní studie Sergej Zacharov, MD, PhD Daniela Pelclova, Prof, PhD, FEAPCCT
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje
Srdce a atherosklerosa. Patologie. Ischemická choroba srdeční. Energetický metabolismus. 1. Ischemická choroba srdeční
Srdce a atherosklerosa Energetický metabolismus vysoce aerobní (35% objemu svalu zaujímají mitochondrie) hlavní zdroj volné mastné kyseliny významný glukosa, laktát v malém množství ketonové látky, pyruvát,,
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační
Regulace glykémie. Jana Mačáková
Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických
BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB
BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB Jan ILLNER Jana Švarcová MYASTENIA GRAVIS Charakterizace: opakující se epizody svalové slabosti a unavitelnosti akcentované po fyzické
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)
FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice Havířov Mezioborová JIP Colours of Sepsis, Ostrava, 28.1.2015 Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice
Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.
Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače
FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny 26.2.2018 Obsah Tolerance plodu Th lymfocyty, cytokiny Stanovení intracelulárních cytokinů v IML
Monitoring vnitřního prostředí pacienta
Monitoring vnitřního prostředí pacienta MVDr. Leona Raušerová -Lexmaulová, Ph.D. Klinika chorob psů a koček VFU Brno Vnitřní prostředí Voda Ionty Bílkoviny Cukry Tuky Důležité faktory Obsah vody Obsah