LITERATURA. Křen J.: Dvě století střední Evropy. Praha: ARGO 2005/6

Transkript

1 ČESKÁ NOVODOBÁ POLITIKA A PŘEDPOKLADY JEJÍHO FORMOVÁNÍ 1

2 LITERATURA Křen J.: Dvě století střední Evropy. Praha: ARGO 2005/6 2

3 III. Národní hnutí IV. Revoluce V. Počátky modernizace

4 VI. Přelom století VII. První světová válka VIII. Meziválečná doba

5 IX. Válka, okupace, rezistence X. Poválečná střední Evropa XI. Dlouhá padesátá léta

6 XII. Šedesátá léta XIII. Sedmdesátá léta XIV. Konec komunismu demokratické revoluce

7 Balík S., Hloušek V., Holzer J., Šedo J.: Politický systém českých zemí Brno: MU,

8 Obecně historická: LITERATURA - Velké dějiny zemí Koruny České XII, XIII, XIV, Praha, Paseka - Kol: Přehled československých dějin II, III, Praha, NČSAV - Urban O.: Česká společnost , Praha, Svoboda Kárník Z.: České země v éře První republiky I, II, III, Praha, Libri 2000, 2002,

9 OSOBNOSTI T.G. Masaryk E. Beneš F. Palacký M.R.Štefánik L. Rieger 9

10 Dějiny politické : - Tobolka Z.: Politické dějiny čs. národa I, II, III,IV, Praha Malíř J., Marek P.: Politické strany I, II, Doplněk, Brno Pavlíček V.: Politické strany před únorem 1948, Svoboda (NPL), Praha

11 Memoárová: I - Peroutka F.: Budování státu - Beneš E. : Paměti I, II, III Šest let exilu a II. Světové války - Laštovička B.: V Londýně za války - Kopecký V.: 30 let KSČ a ČSR 11

12 Memoárová nekonvenční - Dürich J.: V českých sluţbách ( ) (náklad vlastní, Klášter nad Jizerou) Dyk V.: Ad usum presidentu republiky, Praha

13 Nespecifická : (zejména k době po r. 1989) - Ravik S.: Kronika polistopadového vývoje, Praha 2006 I XII Vaněk M., Urbášek P.: Vítězové? Poraţení? I, II, Praha, Prostor 2005 (ţivotopisná interview) 13

14 Dokumenty I: - Hřebejk J., Grónský J.: Dokumenty k ústavnímu vývoji I IV ( ) - Veselý Z.: Dějiny českého státu v dokumentech Dějiny české politiky v dokumentech 14

15 Dokumenty II: Edice Ústavu pro novodobé dějiny Dokumenty ke spisům (dílu) Dokumenty k událostem 15

16 30.a 40. léta XIX. století Zemský sněm Zemský výbor Počátky občanské, měšťanské politiky Březen 1848 v Praze 16

17 Vývoj ve Vídni (od Březnových událostí k Říšskému sněmu) Slovanský sjezd Svatodušní bouře Říšský sněm ve Vídni a Kroměříţi. Diferenciace českého politického spektra Politika císařského domu 17

18 Od března 1849 k Silvestrovským patentům Česká politika v 50. letech XIX. století Na cestě k dualismu 18

19 Od Prosincové ústavy k 1.světové válce Formování proudů a směrů v politickém dění v českých zemích Počátky politických stran Česko-německé vztahy a politika Předlitavských vlád 19

20 Ke vzniku samostatného státu Změny ve struktuře české politiky. Česká politika po oţivení parlamentního dění. Národní výbor Domácí a zahraniční reprezentace české politiky Od českého k česko-slovenskému Nový stát 20

21 První republika 20. léta Politická struktura a mocenské uspořádání Česko-německá a česko-slovenská otázka Československá zahraniční politika 21

22 První republika 30. léta Vyhraněnost politické pravice a levice Změny v politicko-správním uspořádání Vyostření německého problému 22

23 Druhá republika Počátek konce samostatného státu Politický ţivot za Druhé republiky - autonomie Slovenska a země Podkarpatskoruské 15. březen

24 Protektorát, Slovenský stát a zahraniční odboj Londýnská a moskevská politická emigrace Politické poměry v Protektorátě a ve Slovenském státě Domácí odboj a jeho politická struktura Názorové rozdíly na charakter československého státu po skončení války SNP a postupné osvobozování republiky SNR, ČNR, Košická vláda NF 24

25 Politický vývoj od osvobození do r Politické strany v nové republice NF a její úloha v politickém ţivotě země Česko-slovenské vztahy, tzv. Praţské dohody Vyhranění politické situace koncem r a počátkem r Únor 1948, Ústava 9. května 25

26 Na cestě k federaci 50.léta a změny v politickém ţivotě Bipolární svět a postavení Československa Počátky formování a uplatnění vedoucí úlohy KSČ Socialistická ústava Politický vývoj v 60.letech, Praţské jaro 26

27 Československá federace vznik, vývoj, zánik Politicko-správní uspořádání federace Rozdělení kompetence federace a republik a česko-slovenských vztahů Posilování federace v 80. letech Politická opozice a její význam Postupná destrukce politické moci, r.1989 Mocensko-politické změny po r Obnova politického ţivota Decentralizace moci, posilování autonomie republik a oslabení federace Konec federace a vznik samostatné ČR 27

28 Do r Rakouské císařství státoprávní rámec pro formování státní správy Rakousko uherské císařství

29 František I Ferdinand I. (V) František Josef I Karel I (1918) 29

30 Státní konference kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich 30

31 do r Prezident zemského gubernia zemské gubernium Čechy nejvyšší purkrabí Morava zemský hejtman krajský hejtman hejtmanství Patrimonia 31

32 do r Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města 32

33 březnové bouře Vídeň (Berlín Paříţ únor) Praha březen Svatováclavské lázně 33

34 Předpoklady novodobé české politiky vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 Změna stanov 34

35 1842 Česká stolní společnost k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči (zakázána 1843) 1843 Vlastenecká čtenářská jednota 35

36 Česká stavovská šlechta 30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843) 1847 (17.11.) Dedukce o právní nepřetrţitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V. 36

37 Občanská politika - radikální 1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V Repeal (Sabina, Arnold, Gauč)

38 MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi Svobodné obecní zřízení je základem státu 38

39 Vídeň 11. března: Výzva k povstání 12. března: Rezoluce studentů 13. března: Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha 39

40 Svatováclavský výbor Poradní mimořádná guberniální komise 1.4. Národní výbor

41 Slovanský sjezd Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun Program: Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června 41

42 7. června - Vojenská přehlídka 10. června - Schůze praţského studenstva 12. června - Svatodušní bouře (pondělí) 15. června - Ostřelování Prahy 26. června - Rozpuštění Národního výboru 28. června - Rozpuštění Svornosti Reorganizace Národní gardy 42

43 17. července Odvolání hr. L.Thuna 4. srpna Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia) 43

44 Vídeň 25. dubna Pillersdorfova ústava května Centrální občanský výbor 16. května Císařská proklamace - Sněm ústavodárný 44

45 15., 16. V. Centrální občanský výbor 16.V. Císařská proklamace Ústavodárný sněm volen přímo, bez cenzu 17.V. Císařský dvůr do Insbrucku 45

46 PRAHA 19.V. 28.V. Projev loajality vládě prozatímní vládní rada Vídeň proti (Dogeldorf) ale V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň 46

47 Svolání říšského sněmu Vídeň přerušeno jednání jednání v Kroměříţi (15) rozpuštění sněmu

48 22.VII. Říšský sněm - Vídeň VII. Praha celkem 4 Ústavní výbor předseda J.Fejfalík 7.IX. Zákon o zrušení poddanství X. Přerušení zasedání 48

49 (15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříţi 21.XI. Schwanzenbergova vláda 2.XII. František Josef I. 49

50 X. Podvýbory a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger) b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký) 50

51 F. Palacký historická práva (Belgie 31.) v lednu nepřijato 6.II rezignuje K. Mayer posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání 51

52 Počátky formování českého politického spektra L Radikální demokracie P Národně-liberální UL Anarchisté UP Historických práv (hr.l.thun) 52

53 Sněm Vláda Historické země Korunní země - historická správní - jednotná správní struktura struktura ale historické tituly 53

54 Sněm Vláda Co přesahuje kompetenci zemí Co říši zatěţuje Říši zemím 54

55 Centrální správa Panovník Ministerská konference říšská rada Ministerstva Říšský sněm 55

56 Ústavy 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava 22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni 22. listopadu 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříţi 4. března 1849 Stadionova ústava 20. srpna 1851 kabinetní listy 31. prosince 1851 Silvestrovské patenty říjen 1860 Říjnový diplom 26. února 1861 Schmerlingova ústava 21. prosince 1867 Prosincová ústava 56

57 Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační obecní zákon z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní Ortsgemeinde okresní Bezirksgemeinde krajská Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje) 57

58 1850 leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost aţ 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10) 58

59 Srpnové výnosy forma kabinetních listů 20. srpna Kübeckovy ŘR osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy realizace ústavy ze 4. března Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března Bachovský absolutismus 59

60 1859 odvolán Alexander Bach 15. července manifest (slibuje liberalizaci ) března Patent (č.56) rozšíření ŘR (39 členů zástupci zemských sněmů) rozmnoţená ŘR 20. října manifest ( K mým národům ) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec baron Anton Schmerling v čele vlády 26. února 1861 Schmerlingova ústava 60

61 RŘR - arcivévoda Reiner 38 členů květen návrhy úprav 18. června 1860 audience L. Riegra aj. Macháčka u císaře - neúspěch 61

62 Říjnový diplom RŘR má 100 členů historicko-právní individualita konzervativní šlechta liberální měšťanstvo Království české země Koruny české 62

63 Únorová ústava 26. února 1861 Říšská rada Panská sněmovna - jmenovaná panovníkem Poslanecká sněmovna - jmenovaná zem.sněmem funkční období: 6 let svolávána panovníkem 63

64 Panská sněmovna: zletilí princové císařského domu zletilé hlavy šlechtických rodů arcibiskupové a biskupové (kníţecí titul) osobně jmenovaní za zásluhy 64

65 Poslanecká sněmovna uţší: 203 členů (82 země Koruny české Čechy 54, Morava 22 Slezsko 6) širší: 343 členů (140 Uhry) 65

66 Zemský sněm velkostatek města ostatní obce Český: 5 virilistů ll 241 Moravský: 2 virilisté ll 100 Slezský: 1 virilista ll 31 66

67 1.zasedání 29.IV poslanecká prezident: Franz Hein panská prezident: Karl kníţe Ausperg od předseda Ministerské rady 67

68 1. Vláda: 9 členů (6 poslanců) Království a země v Říšské radě zastoupené 68

69 13.X Císařský list poděkování zemským sněmům 1.II abdikace hr. Belcrediho 7.II. 18.II. 8.IV. - Fridrich Ferdinand Beust - Ustavení uherské vlády: Gyula Andrassy - Korunovace 69

70 Společné: Panovník Obrana nikoliv vláda Finance Zahraničí Delegace 70

71 Společné věci Říše Panovník Společné říšské zákonodárné kompetence Delegace: 60 členů 40 poslanecká 20 panská (10 Čechy, 4 Morava, 1 Slezsko) 60 - Uherské království 71

72 Zemský sněm: Český Moravský 13.IV 1868 čeští poslanci odchází 22.VIII Deklarace 25.(28.)VIII. Osvědčení 28.IX. Vyloučení 29.X. Vyloučení 72

73 Česká pasivita Říšská rada Zemský sněm ztráta pozic Směřuje k diferenciaci české politické scény 73

74 1886 K. Plenner Obnovení krajské organizace: Kraje: smíšené (s českým obyvatelstvem) 1918 německé 74

75 Předlitavsko 21. prosince 1867 Prosincová ústava - (soubor 6 nosných a několika dalších zákonů zákon č. 141/1867 z 21. prosince - generální zákonodárná moc přechází na zemské sněmy - zákonodárná moc Říšské rady vymezena taxativně zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník osobně nedotknutelný neodpovědný - panovník vázán přísahou vládnout podle zákonů zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záleţitosti habsburské monarchie (analogie k uherské ústavě) 75

76 zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení říšského soudu zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci 76

77 zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr 77

78 Zákony r májové zákony č. 47/1868 z 25. května - o manţelském právu č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve) 78

79 Rakousko Uhersko (podle kabinetního listu ze ) 17. února 1867 Císařský reskript uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské koruny Uherský sněm Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance 79

80 Česká politika 22. srpna 1868 Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 Osvědčení moravských poslanců (pasivní ale proti spojení ) Slezský sněm 7. října 1879 Konec pasivní rezistence státoprávní ohrazení (14. srpna ministerský předseda E. Taaffe A.Praţák ministr justice ) 80

81 Listopad 1868 Uhersko Národnostní zákon 10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie českých zemí v rámci Říše) 7. říjen 1879 konec pasivní rezistence státoprávní ohrazení 19. duben 1880 Stremayerova nařízení zrovnoprávnění češtiny ve vnějším úřadování 28.únor 1882 Univerzita duben 1897 Badeniho jazyková nařízení čeština ve vnitřním úřadování 81

82 Česká historická šlechta státopravní šlechta 1860 Strana konzervativního velkostatku 1.1. Prohlášení - Vaterland (Vídeň) VII. Pamětní spis - Clam-Martinic 82

83 Starší generace Nová generace Rudolf Deym Lev Thum Svatopluk Matyáš Thun Clam-Maritinic Egbert Belcredi Karel Ausperg Bedřich Schwarzenberg 83

84 70.léta Katolicko-politická jednota pro markrabství Moravské 1870 (Belcredi) Katolicko-politická jednota pro království České 1871 (Karel Schönborn) 84

85 1863 Rozkol mezi českou šlechtou na zemském sněmu Strana ústavověrného velkostatku 1864 Morava představitelé: Karl Ausperg Adolf Ausperg Osvald Thun Salm Johan Lexa Aehrenthal Alain Rohan 85

86 1861 Národní strana (staročeská) VI. Memorandum ( k císaři) koncese pro české noviny I. Prohlášení v prvním čísle Národních novin F.L.Rieger XII. Program publikován v listu Národ 86

87 Představitelé F. Palacký F.L. Rieger F.A. Brauner S. Praţák (Moravská) starší generace A. Bráf K. Mattuš mladší generace J. Šolc 87

88 XII. Národní strana svobodomyslná (mladočeská) opoziční křídlo strany Národní představitelé: J.Grégr K.Sladkovský J.Barák F.Vinkler ale i R.Thurn-Taxis nová generace: K.Kramář A.Rašín Z. Tobolka II. Adolf Stránský (Morava) 88

89 III. Moravská strana lidová Hynek Bulín - Moravské listy opora: pokrokové studentské hnutí partner v Čechách: Mladočeská strana 89

90 2. pol. XIX.století Dělnické hnutí dělnická politika X. Internacionála (Paříţ) IV. Rakouská dělnická strana (Neudörfl) IV. Sociálně-demokratická českoslovanská strana v Rakousku (Praha Břevnov) 90

91 XII. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (Brno-Luţánky) XII I. Sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku ( Slučovací sjezd Hainfeld) VI. Federalizace Sociálně demokratické strany v Rakousku 91

92 90. léta XIX. století Sociálně demokratická strana nejsilnější strana v Čechách Volby % hlasů v čes. volebních okrsích % všech českých hlasů ,5 % všech českých hlasů 92

93 Představitelé starší generace: J.B.Pecka-Strahovský L.Zápotocký-Budečský Josef Hybeš nová generace: Josef Steiner František Soukup Gustav Haberman Antonín Němec Josef Stivín Bohumír Šmeral František Modráček Antonín Zápotocký 93

94 Poslední třetina XIX. století Politický katolicismus - vztah státu a církve předmětem jednání v Říšské radě - Encyklika: Rerum Novarum 94

95 1895 Praţská druţina pro katolickou organizaci (M.Karlach) 1896 Katolická strana národní na Moravě (M.Hurban) 1897 Národní strana katolická v Království českém (V.Schönborn, F.Krásl) 1899 Moravsko-slezská křesťansko sociální strana na Moravě 4.IV. Vyškov 3.-4.IV. Velehrad iniciativa: J.Šrámek předseda strany 95

96 Poslední třetina XIX.století pokrokový lidový opositum vůči konzervativní klerikální Hnutí studenstva: X. Akademický čtenářský spolek rozpuštěn: VIII XI. Slavia Řečnický a literární spolek 96

97 II. frakce (mladočechů): Pokroková strana pokrokově socialistický směr: F.Modráček A.P.Veselý radikálně pokrokový směr: A.Rašín A.Hajn III. Strana pokrokových socialistů IV. Česká strana radikálně pokroková 97

98 II. Česká strana státoprávní A.Rašín K.S.Sokol K.Baxa IV. Česká strana státoprávně pokroková I. Lidová strana pokroková na Moravě A.Stránský J.Koloušek 98

99 Realisté 80.léta XIX.století Atheneum T.G.Masaryk J.Kaizl K.Kramář (J.S.Machar) IV. Česká strana lidová (realistická) T.G.Masaryk F.Drtina Z.Tobolka I. Česká strana pokroková (Masaryk + Hajn) 99

100 III. Strana národního dělnictva československého III. Strana moravských národních dělníků IV. Národně sociální strana v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a obojích Rakousích 1902 (3.sjezd) Česká strana národně sociální Jaroslav Klofáč František Kváča 100

101 Počátky: Agrárníci 1883 Českomoravský spolek selský pro Moravu a Slezsko J.Rudolf Deml 1889 Selská jednota pro Království české Jan Rataj Jan Jun Alfons Šťastný I. Česká strana agrární Karel Prášek XII. Česká strana agrární pro Moravu a Slezsko František Staněk 101

102 VI. Československá strana agrární 1906 Politická selská jednota (F.Nedrţal) Emanuel Hrubý Antonín Švehla 102

103 Čechy 1913 zrušen zemský sněm ustavena zemská správní komise 1918 zřízen Zemský správní výbor 103

104 25. VII Uzavřena Říšská rada i Zemské sněmy Stagnace politického ţivota 27.III Odvolán hr. F. Thun (místodrţící) 104

105 XII Emigrace T.G. Masaryka III Počátky pozdější Mafie (E.Beneš, F.Šámal, K.Kramář, A.Rašín) V Zatčeni K.Kramář, A.Rašín 105

106 podzim 1915 Národní souručenství jaro 1916 Národní strana - slučuje dosavadní Mladočechy, Staročechy a stranu Národně sociální Základ: prorakouská orientace V programové neshody směřuje k rozpadu 106

107 V T.G. Masaryk: samostatné Čechy memorandum E.Greyovi ale český stát zahrnuje i Horní Uhry Slováci jsou Češi a přijímají program sjednocení s Čechami 107

108 1916 Po emigraci E.Beneše a ve spolupráci s M.R. Štefánikem vzniká Český komitét zahraniční II se transformuje na Československou národní radu 108

109 Československá národní rada sídlo: Paříţ sloţení: předseda: místopředseda: generální tajemník: člen předsednictva: T.G. Masaryk J. Durych E. Beneš M.R. Štefánik program: samostatný československý stát 109

110 18. XI. Český svaz 1916 sídlo: Vídeň prezidium: předseda: 1.místopředseda: 2.místopředseda: František Staněk Agrární strana Bohumír Šmeral Sociální demokracie Jindřich Maštálka Mladočeská strana program: autonomie v rámci modernizovaného Rakouska (v čele s Habsburky) 110

111 V. VI. Prohlášení Českého svazu Česko-slovenský autonomní stát v rámci federalizovaného Rakouska ALE! A. Kalina a V. Pruner strana Státoprávně-pokroková samostatný český stát 111

112 18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš předseda A. Švehla jednatel červenec 1918 K. Kramář předseda A. Švehla místopředseda V. Klofáč F. Soukup jednatel 112

113 říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) odborů NV v Praze 30. října 1918 šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu stává se Prozatímním národním shromáţděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko ve Slezské Ostravě 113

114 Morava do r zemský sněm zůstává - působí dále 114

115 Slezsko do r správní komise 115

116 Slovensko do r Uherský sněm 116

117 v r V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) sluţnovské obvody komitáty ţupy města s municipálním právem města s regulovaným magistrátem 117

118 Zemské sloţení: Čechy Morava Slezsko (část) Slovensko Podkarpatská Rus Spory: s Maďarskem (jiţní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka) 118

119 října 1918 Deutschböhmen severní Čechy (Liberec) Sudetenland - severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau - jiţní Čechy Deutschsüdmähren jiţní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) ( maďarská národní rada (místní) v Martině) 119

120 14. listopadu prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : A. Švehla Agrární strana zemědělství: K. Prášek Agrární strana veřejných prací: F. Staněk Agrární strana ţeleznic: J. Zahradník Agrární strana financí: A. Rašín Státoprávní demokracie obchodu: A. Stránský Státoprávní demokracie národní obrany: V. Klofáč Česká strana socialistická pošt: J. Stříbrný Česká strana socialistická zásobování: B. Vrbenský Česká strana socialistická bez portefeuille: M. Hruban Katolická lidová strana zdravotnictví: V. Šrobár Slovenský klub spravedlnosti: F. Soukup Sociální demokracie školství: G. Habrman Sociální demokracie sociální péče: L. Winter Sociální demokracie války: M. R. Štefánik zahraničí: E. Beneš Muţi 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek Sociální demokracie 120

121 zákon č. 11/1918 recepční norma 2. listopadu zákon č. 37/1918 prozatímní ústava 14. listopadu zákon č. 121/1920 Ústava ČSR zákon č. 126/1920 Ţupní zákon 29. února 29. února zákon č. 125/1927 O organizaci politické správy 14. července 121

122 Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918 Slovensko zákon č. 211/1920 Podkarpatská Rus 122

123 Předsedové vlád Kramář K. (Česká státoprávní demokracie od Československá národní demokracie od ) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) Tusar V. - " Černý J. (úřednická) Beneš E. (Národně socialistická) Švehla A. (Agrární) Švehla A. - " Černý J. (úřednická) Švehla A. ( Agrární) Udrţal F. (Agrární) Udrţal F. - " Malypetr J. (Agrární) Malypetr J. - " Malypetr J. - " Hodţa M. (slov.agrární) Hodţa M. - " Hodţa M. - " Syrový J. gen. (úřednická) Syrový J. gen. - " Beran R. (Agrární)

124 1918 Česká agrární strana 1919 I. Republikánská strana československého venkova 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolního lidu (+ část: Slovenská národní a rolnická strana) představitelé A. Švehla Kuneš Sonntág M.Hodţa F.Staněk (V.Šrobár) V.Stoupal 124

125 Mladočeská - Pokrokové (3) + Staročeská 1918 Česká státoprávní demokracie 1919 III. Československá národní demokracie Představitelé: K.Kramář P.Šámal A.Rašín A.Hajn ale: Jaroslav Kvapil Josef Scheiner 125

126 IX. Národní strana práce (odštěpení od Čes.strany demokratické) představitelé: J.Kallab J.Stránský O.Klusáček J.Herben F.Peroutka 1930 II. Ukončena činnost 126

127 1924 Ústředí československých fašistů III. Národní obec fašistická (Omladina úderné oddíly) představitelé: Radola Gajda (Rudolf Geidl) Cyril Svozil Štefan Osuský (v r tisíc členů) 127

128 1936 XI. Hnutí za nové Československo 1937 III. Slovanská obec fašistická X. Národní strana radikální 128

129 1918 IX. Moravsko-slezská strana lidová Jan Šrámek I. Československá strana lidová (česká) Jan Šrámek Bohumil Stašek František Šabata 129

130 1918 Česká strana národně-sociální III. Česká strana socialistická (+anarchisté B.Vrbenský) 1919 I. Československá strana socialistická 1926 Československá strana národně socialistická V.Klofáč A.Tučný A.Meissner A.Uhlíř ale E.Beneš 130

131 V. Slovanská strana národně socialistická (Jiří Stříbrný vyloučen z ČSNS v r.1926) IV. Radikální strana Slovanští socialisté 1930 I. Národní liga (Liga proti vázaným kandidátkám Hradu ) J.Stříbrný K.Pegler Č.Hubáček ale: Z.Husáková (místopředsedkyně) 131

132 1918 Česká strana ţivnostenská + Politická strana českého ţivnostenstva na Moravě XI. Československá ţivnostensko-obchodnická strana středostavovská Rudolf Mlčoch Josef Václav Neuman (+1937) 132

133 XII. XII.sjezd (+ Slovenská sociálně demokratická strana) Československá sociálně demokratická strana dělnická IX. (odstupuje B.Šmeral) (levice) 527/338 F.Tomášek F.Soukup A.Němec G.Haberman A.Hampl V.Tusar 133

134 X. 2.XI. Komunistická strana Československa - sekce III.internacionály A.Muna J.Hybeš B.Jílek K.Gottwald J.Synek B.Šmeral V.Bolen R.Slánský S.K.Neuman A.Zápotocký J.Šverma E.Vajtauer K.Krosnář B.Köhler K.Kreibich 134

135 VII. Slovenská lidová strana XI. Klub katolického duchovenstva SLS Michal Bubniča Josef Tiso Kněţská rada (od r. 1918) Andrej Hlinka 1925 Hlinkova slovenská lidová strana 135

136 Andrej Hlinka v době 1.světové války farář v Roţumberoku v r nakloněn česko-slovenské myšlence v r první snaha o autonomii Slovenska 136

137 III. Německá nacionálně socialistická dělnická strana Deutsche Nationalsocialistische Arbeiterpartei DNSAP X. Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetendeutsche Heimatsfront SHF IV. Sudetoněmecká strana Sudetendeutsche Partei - SdP 137

138 1938 X. Národně socialistická německá dělnická strana Nationalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei NSDAP K.Henlein K.H.Frank 138

139 XI. Strana národní jednoty SNJ Rudolf Beran Robert Halík ale: Jiří Stříbrný Radola Gajda 139

140 X. Národní strana pracujícího lidu NSPJ XI. Národní strana práce NSP A. Hampl ale i: F.Modráček F.Richter B.Laušman J.Nečas J.Macek 140

141 III. Národní souručenství NS - jediná politická struktura v Protektorátě Jiří Havelka Josef Kliment patronace E.Hácha Adolf Hrubý Josef Nebeský (dříve Agrární strana) 141

142 1938 VI. Hlinkova strana: poţadavek autonomie Slovenska 6.X. Ţilinská dohoda 19.XI. Zákon o autonomii Slovenska země Podkarpatoruské 18.XII. Volby do Slovenského sněmu 63 poslanců 142

143 III. svolání Slovenského sněmu (E.Hácha) 14.III. vyhlášení Slovenského státu 15.III. Ţádost třetí říše o ochranu 143

144 III. E.Hácha v Berlíně 16.III. vyhlášení Protektorátu výnos říšského vůdce 144

145 Úřad Říšského protektora 16.III. srpen IX Konstantin von Neurath odvolán von Neurath Zastupující říšský protektor 4.VI Reinhard Heydrich 4.VI VIII Kurt Dalluege říšský protektor Wilhelm Flick 145

146 X. ustaven Československý NV 17.XI. uznán Francií 20.XII. uznán Velkou Británií I. ČNV program: válka proti Německu- obnova ČSR 9.VII. vytvoření československé vlády 146

147 Československé státní zřízení v zahraničí president: E.Beneš vláda: J.Šrámek (lidovci) státní rada (2.VII.) R.Bechně (soc.dem.) 147

148 VII. čs.vláda uznána SSSR dohoda o vytvoření vojenské jednotky 21.VII. čs.vláda uznána Velkou Británií 1.XI. komunisté vstupují do Státní rady V. Společný manifest komunistů, nár.soc. a soc.dem XII. Dohoda ČSR-SSSR O přátelství a vzájemné spolupráci XII. Jednání londýnské vlády a KSČ v Moskvě 148

149 1944 I. Socialistický blok KSČ, Soc.dem., Nár.soc III. moskevská jednání ustavení Národní fronty předseda ÚV: K.Gottwald demise londýnské vlády 4.IV. Košická vláda (NF) předseda: Z.Fierlinger 149

150 1939 V. osamostatnění KSS 1943 XII. Vánoční dohoda vytvoření SNR 1944 II.-III. Vojenské ústředí (dohoda s Londýnem ) podřízeno SNR 29.VIII. SNP IV. ustavení ČNR 150

151 V. Návrat Košické vlády do Prahy 11.V. Rezignace ČNR 28.X. Zasedání Prozatímního NS V. Volby do Ústavodárného NS 2.VII. Vláda v čele s K.Gottwaldem 151

152 Slovensko IX. Zpráva pověřenectva vnitra kompromitace Demokratické strany IX. odbojové organizace poţadující demisi SP 31.X. odstoupení SP 18.XI. Nový SP 152

153 Praţské dohody VI. PRVNÍ kompetence SNR a SP IV. DRUHÁ vztah celostátních a slovenských orgánů 27.VI. TŘETÍ mezi politickými stranami NF posílení jednoty státu 153

154 Komunistická strana Československa K.Gottwald R.Slánský V.Klementis B.Laštovička 154

155 Sociální demokracie V.Majer B.Laušman Z.Fierlinger 155

156 Národní socialisté Petr Zenkl Josef David Hubert Ripka Jaroslav Stránský Prokop Drtina 156

157 Strana lidová J.Šrámek J.Plojhar V.Heiler 157

158 Komunistická strana Slovenska K.Šmidke G.Husák L.Novomeský K.Bacílek V.Široký 158

159 Demokratická strana Josef Lettrich J.Ursíny (Vavro Šrobár) Martin Kulich M.Bugár 159

160 1946 Strana slobody Josef Brúha - Vavro Šrobár 160

161 1948 III. Strana slovenskej obrody Ján Ševčík Josef Mjartan 161