Efektivní výroba objemných krmiv

Transkript

1 Seminář MOD Morava, , Vyškov Efektivní výroba objemných krmiv Ing. Miroslav Kozák VVS Verměřovice, s.r.o.

2 Trendy ve spotřebě mléka Miliony tun

3 Technologie tří M Management plodiny na poli Management sklizně Management silážního prostoru/balíků ZDARMA!!!

4 stabilita bachoru stres chovatele zdravá zvířata toxiny Kvalita siláže náklady na veterináře náklady na jadrné krmivo plodnost

5 Pochopení senážování/silážování Je velmi důležité pochopit proces senážování/silážování Je to proces uchování píce pomocí okyselení. Fermentace je anaerobní proces (bez kyslíku), během kterého jsou cukry přeměny na organické kyseliny jako je kyselina mléčná, propionová a octová. Bakterie produkují organické kyseliny. Na rostlinách jsou přítomny nekulturní bakterie a proto je důležité kontrolovat fermentaci pomocí inokulantu, dodáním kulturních kmenů. Klíčem je rychle snížit hodnotu ph co nejblíže ke 4.0. To zaručuje inhibici nežádoucích bakterií, které mohou zvrhnout fermentační proces.

6 Silážování způsob, jak dlouhodobě uchovat objemná krmiva s nižším obsahem sušiny BMK v anaerobním prostředí fermentují ve vodě rozpustné cukry na organické kyseliny (kys. mléčná)

7 3 základní podmínky při silážování 1.dostatek zkvasitelných cukrů aby konečné ph siláže pokleslo na 4-4,2 2.přítomnost BMK vytvoří kys. mléčnou, která konzervuje hmotu 3.anaerobní podmínky hmota je nařezána a důkladně utlačena, ideální hodnota cca 600 kg/m 3

8 KONZERVACE KUKUŘICE

9 SKLIZŇOVÉ STADIUM obsah sušiny celé rostliny 28 34% z toho sušina palic 45 55% sušina zrna 60 65% zbytek rostliny bez palic 24 25% v tomto stadiu je ukončeno ukládání živin, zejména škrobu

10 ČASNÁ SKLIZEŇ pod 28% S ochuzení o výnos S a koncentraci energie více se uplatňují bakterie heterofermentativního kvašení

11 POZDNÍ SKLIZEŇ vyšší obsah S nad 35% výskyt plísní a množení kvasinek nižší obsah cukrů v rostlině siláže jsou méně stabilní

12 DÉLKA ŘEZANKY musí se přizpůsobit obsahu sušiny S pod 30% řezanka 15-20mm S 30 34% řezanka 10-15mm S nad 35% řezanka 6-8mm

13 DUSÁNÍ nutné intenzivní dusání čím sušší hmota, tím nižší dusaná vrstva výška dusané vrstvy 15-25cm doba dusání 1t píce 4-6 minut

14 Špatné udusání zpomaluje fermentaci a zvyšuje znehodnocení siláže rozvojem kvasinek 6 ph silá že 5,6 5,2 4,8 4, Dny silážování

15 Proč je řezanka špatně udusaná velmi kvalitní mechanizace velký výkon rychlý návoz vysoká sušina zadržování kyslíku nedostatečná doba dusání

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28 Týmová práce

29

30 Kyslík!

31 Výsledek

32 SKLADOVÁNÍ skladovací doba 6-8 týdnů za tuto dobu dojde ke snížení počtu kvasinek a plísní samočištění po této době je siláž stabilní brzké otevření siláže produkce k. mléčné trvá negativní ovlivnění bachorové mikroflóry

33 ODBĚR PÍCE po otevření nastává druhotná fermentace růst kvasinek a plísní minimální plocha odebírané hmoty plocha odběru musí být hladká odebírat jen potřebné množství

34 VÝROBA BÍLKOVINNÝCH A POLOBÍLKOVINNÝCH SILÁŽÍ

35 OPTIMÁLNÍ FÁZE ROSTLINY V DOBĚ SKLIZNĚ Tab. 1 Optimální termín sklizně Druh Optimální vegetační fáze Vojtěška období tvorby květních poupat (butonizace) Jetel počátek kvetení Kukuřice mléčně-vosková zralost zrna, sušina celé rostliny: 30-33% Trávy období metání Bob mléčná zralost spodních lusků GPS mléčně-vosková zralost zrna LOS sklizeň, když je obilnina v mléčně-voskové zralosti

36 VLIV VEGETAČNÍHO STADIA VOJTĚŠKY NA OBSAH ŽIVIN V g/kg S Vegetační stadium N-látky Vláknina NEL (MJ) Butonizace ,5 Začátek kvetení ,1 Konec kvetení ,7 Po odkvětu ,5

37 VLIV TERMÍNU SKLIZNĚ TRAV NA OBSAH SUŠINY A STRAVITELNOST Vývojové stadium obsah vlákniny v % strav. org. hmoty v % Metání Počátek kvetení Konec kvetení Přestárlý porost nad 32 pod 60

38

39 ODDÁLENÍ SKLIZNĚ VOJTĚŠKY O JEDEN DEN SE PROJEVÍ snížením obsahu proteinu o 0,5% zvýšením obsahu ADF o 0,7% zvýšením obsahu NDF o 0,9% trávy VÝŠKA STRNIŠTĚ 5 cm jeteloviny 8 cm kukuřice cm

40 OPTIMÁLNÍ SUŠINY A DÉLKA ŘEZANKY vojtěška 40-45% S řezanka mm jetel 35-40% S řezanka mm trávy 35-40% S řezanka mm kukuřice 30-35% S řezanka 8-10 mm

41 ZTRÁTY SUŠINY U siláží trav bývají celkové ztráty cca 25% (10-70%) polní 2-20% fermentace a respirace 5-18% odtokem silážních šťáv 0-8% aerobní degradace 1-10% U siláží kukuřice bývají celkové ztráty sušiny cca 22% (8-60%)

42 SKLIZEŇ zásadně sklízet mladé porosty doba sečení ovlivňuje obsah cukrů v rostlině obsah cukrů se během dne postupně zvyšuje až do podvečerních hodin ranní rosa při sečení zpomaluje zavadání

43 SBĚR PÍCE nebezpečí odrolu nejkvalitnějších částí rostliny lístků u vojtěšky je ve stadiu butonizace obsaženo až 68% celkového proteinu v listech při velkém odrolu listu nemůžeme očekávat vysokou koncentraci N-látek

44 Čistota řezanky při navážení velké nebezpečí je hlína klostridie deštivé počasí polehnutí porostu na kolech mechanizace silážní vaky na nezpevněné ploše

45

46

47

48 PŘÍČINY ZÁHŘEVU naskladnění příliš zavadlých pícnin nerovnoměrné zavadnutí píce nedostatečné udusání nerovnoměrné rozvrstvení píce nepoužití konzervačních přípravků pomalé zakrytí příliš dlouhá řezanka

49 DOPADY ZÁHŘEVU snížení nutriční hodnoty (ztráty energie a NL) snížení stravitelnosti živin MAILLARDOVA REAKCE

50 FÁZE ZÁHŘEVU A STRAVITELNOSTI NL Teplota Snížení stravitelnosti NL 1. fáze do 40 C o 10 30% 2. fáze C o 60 80% 3. fáze nad 70 C o %

51 Termokamera zachycuje zahřívání, které oko nepostřehne

52

53

54

55 FERMENTACE

56 PŘIROZENÁ MIKROFLÓRA SILÁŽE mikroflóra siláže závisí na složení epifytní mikroflóry na povrchu rostlin vhodné epifytní mikroorganismy se vyskytují v nižším počtu než dříve

57 Složení epifytní mikroflóry (podle Mitrík, 2006, upraveno) Skupina Počet v logcfu/g Aerobní bakterie >7 Bakterie mléčného kvašení 1 6 Koliformní bakterie 3 6 Kvasinky 3 5 Plísně 3 4 Klostridie (spory) 2 3 Bacily (spory) 2 3

58 Nežádoucí mikroorganismy jsou na čerstvé píci v přesile Druh krmiva Počet mikroorganizmů v 1 gramu píce Mléčné bakterie Máselné bakterie Kvasinky Vojtěška čerstvá Vojtěška zavadlá

59 Stav epifytní mikroflóry je nepříznivý, když: sklizeň probíhá po dešti porost je přehnojený (pomalý pokles ph) píce je kontaminována půdními mikroorganismy píce je zaplísněná nebo zapařená

60 FERMENTAČNÍ PORCES 1. Aerobní fáze 4 fáze kyslík se pomocí respirace rostlinného materiálu spotřebovává k činnosti se dostávají anaerobní mirkoorganismy 2. Fermentační fáze v siláži je vytvořeno anaerobní prostředí dostatečná koncentrace CO 2 převládnou BMK snížení ph na požadovanou hodnotu

61 3. Stabilizační fáze fermentační proces se téměř zastaví Lactobacillus buchneri pokračuje ve své činnosti 4. Aerobní fáze (zkrmování) otevření siláže, poškození vaků či balíků zvyšuje se teplota hmoty a aktivita nežádoucích mikroorganismů (plísně, enterobakterie)

62 Druh Zdroj Substrát Metabolity Enterobakterie (koliformní bakterie) Splašky, chlévská mrva, půda Vodorozpustné cukry Kyselina octová, etanol, CO 2, amoniak Kvasinky Homofermentativní BMK Povrch rostlin, obiloviny Povrch rostlin, obiloviny Vodorozpustné cukry Etanol, CO 2 Vodorozpustné cukry Kyselina mléčná Heterofermentativní BMK Povrch rostlin, obiloviny Vodorozpustné cukry Kyselina mléčná, kyselina octová, etanol, manitol, CO 2 Klostridie Půda Kyselina mléčná, bílkoviny, aminokyseliny Hlavní skupiny mikroorganismů účastnících se fermentačních pochodů v silážích (podle McDonald et al., 1991) Kyselina máselná, kyselina octová, CO 2, H 2, aceton, butanidol, aminy, amoniak

63 Nároky jednotlivých mikroorganismů Hnilobné bakterie Coli bakterie Bakterie máselného kvašení 5,0 5,5 ph 4,3 4,5 ph 4,2 4,4 ph Bakterie mléčného kvašení Kvasinky Plísně 3,0 3,6 ph 1,3 2,2 ph 2,5 3,0 ph NUTNO snížit na ph 4

64 BAKTERIE MLÉČNÉHO KVAŠENÍ 1. Homofermentativní bakterie Lactobacillus plantarum nejčastěji používaná bakterie optimální ph pro její činnost je 5,5 6,5 limitující hodnoty ph 3,4 8,8 generační interval trvá cca 2 hodiny (zdvojnásobení počtu)

65 Enterococcus faecium je tolerantní k podmínkám prostředí C, ph 4,5 10 Lactobacillus casei optimální ph 5,5 vyskytuje se v prostředí o teplotě C Lactobacillus rhamnosus optimální ph 6,4 4,5 teplota C

66 Pediococcus pentosaceus opt. teplota C, ph 4,5 8 produkuje bakteriociny,mají antilisteriový účinek tolerantnější k vyšší sušině než Lactobacillus Pediococcus acidilactici optimální teplota kolem 40 C, ph 6,2

67 Lactobacillus salivarius růst při ph 5 8 produkce kys. mléčné a bakteriocinů

68 2. Hetereofermentativní bakterie Lactobacillus buchneri zdvojnásobení počtu pomalejší, během 5 hodin může růst při ph 3,5 dokáže přeměnit kys. mléčnou na kys. octovou

69 Lactobacillus brevis optimální teplota kolem 30 C, ph 4 6 Rychlost množení bakterií Enterococcus Pediococcus Lactobacillus

70 Čerstvá tráva Cukry Kyselina octová Manitol Inokulant Methanol Kys. mléčná + H 2 0 Siláž Kyselina mléčná CO 2 2 H 2 0 homofermentativní heterofermentativní

71 Vliv aditiva na pokles ph ph Neošetřená Přídavek kyseliny mravenčí Inokulant Čas od silážování (d) Davies et al 1998

72 Kvalita výsledné bílkoviny Neošetřená Přídavek kyseliny mravenčí Inokulant

73 Chemické složení siláže z jetele lučního Kontrola Inokulant a b ph a a Sušina g/kg FM) a a WSC (g/kg DM) a b Amoniak N (g/kg celk. N) a b Kyselina mléčná (g/kg suš.) a b Kyselina octová (g/kg suš.)

74 Aerobní stabilita Teplota siláže, měřeno vůči aerobní stabilitě, odvisí také od hustoty. Pícniny s vysokým obsahem sušiny obvykle vedou k nižší hustotě, tudíž k vyššímu riziku zahřívání siláže. 60 Teplota v jámě závisí na sušině MS (%) R² = 0, T C

75 Příklad dobré fermentace ale špatné aerobní stability Fermentace Bez vzduchu cukry Skladování a Zkrmování Vystaveno vzduchu Kyselina mléčná Kyselina octová ph >45C Dny zasilážování

76 Fermentace siláží den po dni

77 Ukazatele kvality fermentačního procesu kyselina mléčná - při sušině % = 1,5-2,0 % ve hmotě % z celkových kvasných kyselin kyselina octová - se pohybuje v rozmezí 0,4-0,9 % % z celkového obsahu kyselin kyselina máselná je nežádoucí produkt - vždy méně než 0,1 % celkový obsah kyselin - minimálně 2,5 % ve hmotě hodnota ph - při sušině % by měla být pod 4,5 stupeň rozkladu bílkovin - ve vazbě na obsah kyseliny máselné a amoniaku 5-7 %, nad 10 % špatné prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., 2001

78 NEŽÁDOUCÍ MIKROORGANISMY Enterobakterie V SILÁŽÍCH způsobují proteolýzu rozklad bílkovin na amoniak a biogenní aminy proteolýza způsobuje velké ztráty živin amoniak a biogenní aminy mají negativní vliv na zdravotní stav jsou citlivé na nízké ph

79 Klostridie nejškodlivější mikroorganismy v siláži do siláží se dostávají především z půdy spotřebovávají cukry, NL, kys. mléčnou vytváří kys. máselnou

80 Plísně největší nebezpečí u siláží s vysokou sušinou při špatném udusání při otevření siláže vytvářejí mykotoxiny vliv na zdravotní stav

81 VLIV SUŠINY NA FERMENTAČNÍ PROCES sušina ovlivňuje kvalitu siláží kvalitu siláží zlepšuje zavadání píce a rychlost zavadání rychlým zavadáním omezíme ztráty živin prodýcháním doba zavadání by neměla být delší než 24 36h dlouhá doba zavadání kontaminace hnilobnými bakteriemi a klostridiemi

82 KRITICKÉ HODNOTY ph PRO SILÁŽ O RŮZNÉ SUŠINĚ Sušina % ph Ztráty S vlastní fermentací 20 4,2 9 12% 25 4, % 30 4,45 7 8% 35 4,6 6 8% 40 4,75 5% 45 4,85 4%

83 ZTRÁTY ENERGIE na kyselinu mléčnou 4% na kyselinu octovou 14% na kyselinu máselnou 24% při vzniku metanolu 40% z původní energetické hodnoty krmiva

84 TOXICKÉ KONCENTRACE NĚKTERÝCH MYKOTOXINŮ V KRMIVECH Aflatoxiny Fuminosiny DON µg/kg 100 mg/kg 2 10 mg/kg T-2 toxin 100 µg/kg ZEARALENON µg/kg

85 DEGRADACE BACHOROVÝMI MIKROORGANISMY Mykotoxiny Bachorová degradace % Aflatoxiny 0 30 Fuminosiny 0 35 Ochratoxin T-2 toxin 0 70 DON 0 50 ZEARALENON 0-40

86 ROZDĚLENÍ SILÁŽNÍCH ADITIV 1) Biologické a) bakteriální inokulany b) bakteriálně enzymatické inokulany 2) Biologicko-chemické obsahují BMK, enzymy a soli kys. benzoové a sorbové

87 3) Chemické finančně nákladné ihned okyselí hmotu, potlačí nežádoucí mikroorganismy pro nízké (menší než 28%) a vysoké sušiny (nad 45%)

88 ENZYMY Kriteria enzymů schopnost hydrolyzovat redukující cukry v rozmezí ph 6 4,3 ukončení aktivity při ph 4,3 4,1 dobré působení v anaerobních podmínkách schopnost aktivity do teploty 50 C bez proteolytické aktivity

89 CHEMICKÉ KONZERVAČNÍ PŘÍPRAVKY Kyselina mravenčí okamžitě okyselí hmotu má silný bakteriální účinek kvasinky a plísně nepotlačuje brání rozkladu bílkovin korozivní

90 Kyselina benzoová slabá kyselina působí proti bakteriím, kvasinkám silné protiplísňové účinky používá se její sůl, ta je dobře rozpustná

91 Kyselina propionová brání růstu kvasinek a plísní je slabší než kyselina mravenčí korozivní Kyselina sorbová působí proti plísním, kvasinkám, bakteriím

92 FORMASIL bakteriálně-enzymatický přípravek pro konzervaci trav a jetelotrav Složení: Pediococcus pentosaceus 1x10¹¹ cfu/g Beta-glukanáza Xylanáza Doporučené sušiny pro senážování: travní porosty (30-45%) jetelotrávy (32-42%, jetel (34-40%)

93 FORMASIL Alfa bakteriálně enzymatický přípravek pro konzervaci vojtěšky a jetele Složení: Pediococcus pentosaceus 1,5x10¹¹ cfu/g Lacotbacillus plantarum 1,5x10¹¹ cfu/g Beta-glukanáza Xylanáza

94 FORMASIL Maize enzymatický přípravek určený pro konzervaci kukuřičné siláže Složení: Lactobacillus buchneri 2x10¹¹ cfu/g Pediococcus pentosaceus 7,5x10¹º cfu/g