AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ DOSPÍVAJÍCÍCH: PREVALENCE A ANALÝZA VLIVU FAKTORŮ Z OBLASTI RODINY, VRSTEVNICKÝCH VZTAHŮ A ŠKOLY
|
|
- Miroslav Neduchal
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Československá psychologie 2014 / ročník LVIII / číslo 3 AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ DOSPÍVAJÍCÍCH: PREVALENCE A ANALÝZA VLIVU FAKTORŮ Z OBLASTI RODINY, VRSTEVNICKÝCH VZTAHŮ A ŠKOLY LADISLAV CSÉMY 1,2, TAMARA HRACHOVINOVÁ 1,3, PETR ČÁP 1, OLGA STAROSTOVÁ 1 1 CEPROS Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, Praha 2 Psychiatrické centrum Praha 3 Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha ABSTRACT Aggressive behaviour of adolescents: prevalence and analysis of the role of family, peer and school-related factors L. Csémy, T. Hrachovinová, P. Čáp, O. Starostová Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8 th and 9 th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi 2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour): a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with a peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. key words: aggressive behavior, adolescents, family, peer relationships, aggression toward teachers klíčová slova: agresivní chování, dospívající, rodina, vrstevnické vztahy, násilí vůči učitelům Došlo: ; L. C., Čimická 223/104, Praha 8; lcsemy@gmail.com Práce vznikla díky podpoře Grantové agentury České republiky, grant č. P407/10/ / Výzkumné studie
2 ÚVOD Agresivnímu chování v dětském věku a dospívání je věnována velká pozornost v oblasti teoretického i empirického výzkumu. Je to pochopitelné, protože důsledkem násilného chování bývá sociální maladaptace jak na straně útočníka, tak jeho oběti (Card et al., 2008; Coie, Dodge, 1998; Ladd, 2005). Násilné chování je také často součástí širšího spektra rizikového chování, mezi něž patří různé formy antisociálního chování nebo užívání drog (Blatný et al., 2006a; Sobotková et al., 2012). V prostředí školy tráví děti a dospívající významnou část svého života a právě ve školním prostředí jsou projevy násilného chování faktorem, který (často významně) narušuje výukový proces, negativně ovlivňuje vztahy mezi žáky v třídních kolektivech i vztahy mezi žáky a učiteli. Děti, které jsou vystaveny soustavnému fyzickému nebo slovnímu násilí spolužáků, mají tendenci stáhnout se z výukových a jiných školních aktivit, vyhýbat se školní docházce, což má zpravidla za důsledek horší školní úspěšnost (Buhs, Ladd, Herald, 2006; Funk, 2001). Školní násilí je vymezováno různě, v závislosti na teoretickém vymezení agresivního chování, zpravidla však zahrnuje projevy fyzické a verbální agrese a vandalismu (agrese zaměřená na ničení neživých předmětů). V tomto smyslu definuje školní násilí Hurrelmann (1990, s. 365): Násilí ve školách zahrnuje celé spektrum činností a aktů, jejichž výsledkem je fyzická nebo psychická bolest nebo zranění způsobená jednotlivcům v prostředí školy, nebo jednání, jehož cílem je poškodit předměty v objektu školy. Z různých forem násilného chování v dětském věku se empirické výzkumy věnovaly nejvíce přímému fyzickému násilí, které se více vyskytuje u chlapců a je mu tradičně připisována větší nebezpečnost (podle Card et al., 2008). V osmdesátých a devadesátých letech minulého století se začaly množit práce sledující formy agresivního chování, které mají skrytější povahu. V literatuře bývají tyto formy agresivního chování označovány různě: jako nepřímá agrese (např. Feshbach, 1969) nebo sociální agrese (Cairns et al., 1989) a v posledních letech nejčastěji jako vztahová agrese (relational aggression; Crick, Ostrov, Werner, 2006). V těchto případech nepřímé agrese jde o záměrné ignorování jedince nebo jeho vyloučení ze skupiny přátel, případně určitých činností nebo akcí (např. oslava narozenin). Patří sem i vytváření negativního obrazu o jedinci prostřednictvím nepravdivých tvrzení, pomluv apod. Přínosem pro pochopení procesů, za nichž se agresivní chování v dětském věku objevuje a v kontextu sociálních vztahů udržuje, je rozlišení reaktivní a proaktivní agrese. Dodge a Coie (1987) popisují reaktivní agresivní chování jako nepřátelské jednání, které je odpovědí na ohrožení nebo provokaci, případně reakcí na frustrující situaci. Jde o impulzivní chování spojené s negativním afektem. Proaktivní agrese je považována za instrumentální, získané chování, které může být prostřednictvím sociálního učení posilováno. Cílem proaktivní agrese je záměrné chování s cílem získat vliv nad druhými, získat nějaký předmět, výhodu nebo dominantní postavení, ovládnout určitou oblast. Dvoufaktorový model agrese (reaktivní a proaktivní) byl opakovaně prokázán jak prostřednictvím observačních studií, tak dotazníkovými šetřeními založenými na sebeposouzení (Day, Bream, Pal, 1992; Poulin, Boivin, 2000). Dotazová šetření zaměřená na stanovení výskytu různých forem agresivního chování ve škole mají praktický význam pro vytváření programů bezpečnosti ve škole. Příkladem studií s praktickými dopady jsou práce Funka (2001) a Wolkeho et al. (2001), které se vedle zjišťování výskytu násilného chování zaměřují také na posouzení jejich příčin a kontextu. Potvrzuje se souvislost agresivního chování s nedostatkem rodičovského dohledu na trávení volného času dětí a na jejich chování doma, slabé vazby v rámci rodiny, tlak vrstevníků a spolužáků a užívání alkoholu a drog ve skupinách školní mládeže. Výzkumné studie / 243
3 Domácích studií, které se zaměřují specificky na výskyt agresivního chování ve škole, není mnoho, více je výzkumných prací domácích autorů z oblasti rizikového, resp. antisociálního chování (Blatný et al., 2006a; Blatný et al., 2006b; Sobotková et al., 2009; Sobotková et al., 2012). Ucelený přehled domácích výzkumných studií zabývajících se šikanou podala Kohout-Diazová (2009). V řadě českých prací se agresivní chování ve škole hodnotí jako faktor, který ohrožuje duševní zdraví učitelů, jejich výkonnost, příp. jako faktor přispívající k profesnímu vyhoření pedagogů (Bendl, 2004; Dan, 1998; Mlčák, 1998; Paulík, 1999). Holeček, Jiřincová a Miňhová (2001) zmiňují rostoucí otevřenou agresivitu žáků jako zátěžový faktor zasluhující zvláštní pozornost. Řehulka a Řehulková (1998) diskutují agresivní chování žáků jako jeden z faktorů, který ovlivňuje školní atmosféru a přispívá k pracovnímu přetížení pedagogů, zejména žen. Všímají si také maladaptivních strategií, jimiž učitelé reagují na špatnou atmosféru ve škole, neukázněné chování žáků a pracovní zátěž (mezi ně patří užívání sedativ, kouření a spotřeba alkoholických nápojů). Prezentovaná práce vznikla na základě výzkumu, jehož hlavním cílem bylo analyzovat rozsah a formy agresivního chování žáků ve školách. Projekt byl rozdělen do dvou částí. V jedné části byli dotazováni učitelé (Csémy et al., 2013), v druhé žáci. Pro obě skupiny byl sestaven originální dotazník. Toto sdělení má tři cíle: 1) popsat výskyt verbálního násilí, fyzického násilí a vandalismu mezi dospívajícími na druhém stupni základních škol, 2) určit skupiny školáků s nízkou, zvýšenou a vysokou úrovní agresivního chování a 3) analyzovat vliv faktorů z oblasti rodiny, vrstevníků a školy na úroveň agresivity. METODY Výzkumný instrument Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření. Dotazník pro žáky obsahoval celkem 138 položek uspořádaných do 33 celků. Byla vytvořena jak webová forma dotazníku pro on-line vyplnění, tak tištěná verze pro vyplnění na papíru. Vývoj dotazníku byl složitý, protože instrument měl 1) splnit záměr řešitelů získat poznatky o projevech agresivního chování u žáků a prostřednictvím obdobných položek získat data o percepci agresivního chování ve třídách od učitelů, 2) postihnout hlavní formy agresivního chování dospívajících, tj. slovní agrese, fyzické agrese a agrese zaměřené na neživé objekty (vandalismus), a 3) zahrnout kontext agresivního chování z hlediska faktorů v oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a školy. Vedle otázek zaměřených na agresivitu a její souvislosti byla do dotazníku zařazena krátká forma škály agresivity Busse a Perryho (Bryant, Smith, 2001) a Inventář problémového chování (Windle, 1993), které nejsou předmětem tohoto sdělení. Popis proměnných Výskyt přímého agresivního chování byl zjišťován prostřednictvím následujících šesti položek: 1) hádka s někým ve třídě, že si toho všimli i jiní žáci, 2) hrubé chování a nadávky někomu ze spolužáků, 3) hrubé a urážlivé chování k některému z učitelů (verbální agrese), 4) s někým se popral/a, 5) napadl/a některého z učitelů (fyzická agrese), 6) záměrně poškodil/a nějakou školní věc nebo zařízení (vandalismus, agrese zaměřená na neživé objekty). Volba položek reflektovala potřebu pokrýt oblast verbální agrese, fyzické agrese a agrese vůči neživým objektům a současně pokrýt projevy agresivního chování vůči spolužákům a vůči pedagogům. U těchto šesti projevů agresivního chování byl zjišťován výskyt v posledních 12 měsících prostřednictvím čtyřstupňové frekvenční stupnice (nikdy, jednou nebo dvakrát, třikrát až pětkrát, 244 / Výzkumné studie
4 častěji). Referenční rámec posledních 12 měsíců je obvyklý v dotazových šetřeních zaměřených na rizikové chování v dospívání (Currie et al., 2012). Při výběru kontextových proměnných jsme vycházeli z práce Funka (2001), která je z kulturně blízkého prostředí (Německo) a částečně z projektu Světové zdravotnické organizace The Health Behaviour in School-aged Children, v němž je agresivní chování školních dětí jednou ze součástí široké oblasti determinant zdraví a osobní pohody (Currie et al., 2012). Konkrétní kontextové proměnné pokrývají oblast rodiny, vrstevnických vztahů a školního prostředí. Jde o proměnné, které jsou v teoretickém i empirickém výzkumu považovány za relevantní ve vztahu k agresivnímu chování v dospívání (Espelage, Bosworth, Simon, 2001; Mercy et al., 2002). Proměnné byly vybrány v rámci plánu analýz před jejich provedením. Oblast rodiny reprezentovalo následujících pět proměnných: vztah k otci a matce (pětistupňová škála od velmi dobrý po velmi špatný), pravidla v rodině a jejich kontrola (rodiče určují pravidla toho, co smím dělat doma a venku; rodiče vědí s kým a kde trávím volný čas pětistupňová frekvenční škála pro odpovědi od vždy po nikdy); uplatňování tělesných trestů v rodině za nesplnění školních povinností, neprospěch nebo chování (v posledním roce nikdy, jednou, víckrát) a čas společně trávený s rodiči (poměrně hodně času, méně času, skoro vůbec ne absence společných zájmů a činností). Z oblasti vrstevnických vztahů byly sledovány tři proměnné: oblíbenost (mezi svými vrstevníky jsem oblíbený se čtyřstupňovou odpovědní škálou od vůbec nesouhlasí po zcela souhlasí), čas trávený s partou hned po škole (počet dnů v týdnu) a čas trávený s partou o víkendech (čtyřstupňová škála od skoro každý víkend po zřídka nebo nikdy). Proměnné vztahující se k oblasti školy byly tyto: nadměrná očekávání ze strany rodičů a ze strany učitelů (pětistupňová škála od naprosto souhlasím po naprosto nesouhlasím), spravedlivé jednání učitelů (se stejnou stupnicí jako u předchozích položek), školní povinnosti vnímané jako stresující (s odpovědními kategoriemi vůbec ne, jen málo, někdy trochu víc, dost hodně) a oblíbenost školy (s možnostmi výběru těchto odpovědí moc se mi ve škole líbí, celkem se mi ve škole líbí, moc se mi ve škole nelíbí, vůbec se mi ve škole nelíbí). Sběr dat Nábor dat byl prováděn prostřednictvím on-line webové aplikace. Každé škole, která přijala účast na výzkumu, bylo přiděleno individuální přihlašovací heslo. Na toto heslo bylo možné vyplnit 30 dotazníků. Tímto omezením bylo zajištěno, že z každé školy mohla dotazník vyplnit pouze jedna školní třída. Výzkum byl zaměřen na dospívající školáky, v našem případě na žáky 7. až 9. ročníku základních škol. Oslovené školy byly vybrány s využitím náhodně generovaného výběrového algoritmu aplikovaného na elektronický registr škol. Výběr byl dvoukolový, v prvním kole bylo náhodně vybráno 175 škol, poté ve druhém kole ještě dalších 65 škol. Školy byly osloveny informačním dopisem zaslaným poštou a em. V dopise byl vysvětlen cíl výzkumu, podmínky účasti a objasněn postup při vyplňování dotazníků. Účast každé školy byla zcela dobrovolná, každé škole, která se výzkumu účastnila, byla nabídnuta odměna, která měla alespoň zčásti kompenzovat čas věnovaný výzkumu. Z oslovených škol přijalo účast celkem 115 škol, z nich 114 využilo sběr dat on-line metodou přes webové rozhraní, jedna škola z technických důvodů využila alternativní možnosti vyplňovat vytištěné dotazníky. Sběr dat na školách probíhal v době od listopadu 2010 do června Výzkumný soubor Dotazník vyplnilo celkem žáků. Průměrný věk vzorku byl 13,9 roku (SD = 0,97). 52,3 % souboru tvořili chlapci. Podrobněji jsou charakteristiky souboru shrnuty v tab. 1. Výzkumné studie / 245
5 Tab. 1 Charakteristika souboru N (%) Pohlaví Chlapec (52,3) Děvče (47,7) Třída ZŠ Sedmá 810 (25,6) Osmá (37,2) Devátá (37,2) Rodina Úplná (oba vlastní rodiče) (66,6) Doplněná (jeden vlastní, jeden nevlastní rodič) 523 (16,5) Neúplná (rodina s jedním rodičem) 412 (13) Střídavá péče 121 (3,8) Statistické zpracování dat Data byla zpracována pomocí standardního programového balíku SPSS v. 16. Pro analýzy, o něž se opírají výsledky prezentované v tomto sdělení, byly použity postupy deskriptivní statistiky a multinomiální logistická regrese. VÝSLEDKY Projevy násilného chování ve škole a jejich výskyt Relativní četnost jednotlivých projevů agresivního chování je shrnuta na grafech 1a a 1b (chlapci a dívky). pohádal se s někým ve třídě tak, že si toho všimli i jiní žáci nikdy 1x nebo 2x 3x až 5x častěji choval se hrubě a nadával někomu ze spolužáků/yň choval se hrubě a urážlivě k některému z učitelů s někým se popral napadl některého z učitelů záměrně poškodil nějakou školní věc nebo zařízení 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% pohádal se s někým ve třídě tak, že si toho všimli i jiní žáci nikdy 1x nebo 2x 3x až 5x častěji choval se hrubě a nadával někomu ze spolužáků/yň choval se hrubě a urážlivě k některému z učitelů s někým se popral napadl některého z učitelů záměrně poškodil nějakou školní věc nebo zařízení Graf 1b Četnost projevů agresivního chování ve škole chlapci horní část, dívky dolní část 246 / Výzkumné studie 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
6 U chlapců i děvčat byla nejrozšířenější verbální agrese (dále uvádíme jakýkoli výskyt za posledních 12 měsíců, v závorce pak testování rozdílu v distribuci četností χ 2 testem): hrubé chování, nadávání druhým u chlapců 69,5 %, u dívek 57,2 % (χ 2 = 68,6; df = 3; p < 0,001) a prudké hádky s výskytem 57,9 % u chlapců a 58 % u děvčat (χ 2 = 14,9; df = 3; p < 0,01). Fyzickou agresi vůči spolužáku uvedlo 60,2 % chlapců a 22,2 % děvčat (χ 2 = 492,1; df = 3; p < 0,001). Vandalismu vůči zařízení školy se dopustilo 33,4 % chlapců a 18,0 % děvčat (χ 2 = 101,6; df = 3; p < 0,001). Hrubé a urážlivé chování vůči některému z učitelů uvedlo 44,2 % chlapců a 33,6 % děvčat (χ 2 = 43,6; df = 3; p < 0,001), napadení učitele uvedlo 7,9 % chlapců a 4,0 % děvčat (χ 2 = 21,3; df = 3; p < 0,001). Věcně významný výskyt agresivního chování Vyskytne-li se agresivní chování u dospívajícího jednou nebo dvakrát za rok, jistě to není třeba považovat za problém. Z věcného hlediska má význam častý výskyt agresivního chování, v případě našeho výzkumu je za častý výskyt považována volba poslední kategorie na odpovědní škále, tj. častěji než pětkrát během posledních 12 měsíců. Z šesti položek, jimiž byl zjišťován výskyt projevů agresivního chování, reprezentovaly tři položky verbální agresi, dvě položky fyzickou agresi a jedna položka vandalismus. Výskyt věcně významné verbální agrese (bez ohledu na položku) byl 16,6 % pro celý soubor, 19,3 % pro chlapce a 13,5 % pro dívky (χ 2 = 19,5; df = 1; p < 0,001) a výskyt věcně významné fyzické agrese byl 7,5 % pro celý vzorek, 10,9 % pro chlapce a 3,6 % pro dívky (χ 2 = 61,0; df = 1; p < 0,001). Hodnoty pro vandalismus byly 3,1 % pro celý soubor, 4,2 % pro chlapce a 1,9 % pro dívky (χ 2 = 14,3; df = 1; p < 0,001). Rozdělení výzkumného souboru na skupiny podle úrovně agresivního chování Předpokladem pro další analýzy bylo provést kategorizaci adolescentů podle úrovně agresivního chování. K této kategorizaci jsme použili šest položek, jimiž jsme zjišťovali projevy přímého násilného chování ve škole, a to tak, že jsme vytvořili novou kompozitní proměnnou. V té bylo jedním bodem hodnoceno chování, které se vyskytlo 3 až 5krát a dvěma body takové, které bylo udáváno častěji. Nová proměnná měla hodnoty v rozsahu 0 až 12 bodů, průměr 1,1 a standardní odchylku 1,92. Využít rozložení kompozitní proměnné se nám pro účely stanovení úrovně agresivního chování jevilo jako vhodnější oproti jiným možným postupům. Do skupiny se zvýšenou úrovní agresivního chování jsme zařadili ty jedince, kteří měli hrubý skór na kompozitní proměnné jednu standardní odchylku nad průměrem, za jedince s vysokou úrovní agresivního chování jsme považovali dotázané se skórem vyšším než dvě standardní odchylky nad průměrem. Ostatní zůstali ve skupině označené nízká nebo průměrná úroveň agresivního chování. Zastoupení souboru v jednotlivých skupinách je uvedeno v tab. 2. Zastoupení chlapců ve skupinách se zvýšenou a vysokou úrovní agresivního chování je oproti dívkám významně vyšší (χ 2 = 60,8; df = 2; p < 0,001). Prediktory agresivního chování z hlediska faktorů z oblasti rodiny, vrstevníků a školy: vícerozměrná analýza Souvislosti agresivního chování jsme sledovali ve vztahu k 13 kontextovým proměnným, které vymezují oblast rodiny, vrstevnických vztahů a školy. Proměnné ke každé ze tří oblastí jsou uvedeny v tab. 3 v dichotomizované podobě, kdy např. proměnná dobrý vztah k matce je určen volbou odpovědi v kategoriích dobrý nebo velmi dobrý. Obdobně byly dichotomizovány i další proměnné, které byly podrobně popsány v metodách. V tabulce jsou uváděny relativní četnosti podle pohlaví a kategorií úrovně agresivního chování. Výzkumné studie / 247
7 Tab. 2 Kategorie úrovně agresivního chování podle pohlaví Nízká a průměrná úroveň agresivního chování Zvýšená úroveň agresivního chování Vysoká úroveň agresivního chování Chlapci (78,9 %) 204 (12,3 %) 145 (8,8 %) Dívky (89,0 %) 107 (7,1 %) 59 (3,9 %) Celkem (83,7 %) 311 (9,8 %) 204 (6,4 %) Tab. 3 Proměnné vztahující se k oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole podle pohlaví a úrovně agresivního chování (%) Pohlaví Úroveň agresivního chování Chlapec Děvče Nízká a průměrná Zvýšená Vysoká Proměnné z oblasti rodiny Dobrý vztah k matce Dobrý vztah k otci Jasná pravidla v rodině a kontrola Tělesné trestání v rodině Tráví společně s rodiči hodně času Proměnné z oblasti vrstevnických vztahů Společenský/á, mezi vrstevníky oblíbený/á Často tráví čas s partou hned po škole Často tráví víkendy s partou Proměnné z oblasti školy Rodiče příliš očekávají, pokud jde o školu Učitelé příliš očekávají, pokud jde o školu Učitelé jednají spravedlivě Škola je stresující Ve škole se mu/jí nelíbí / Výzkumné studie
8 Uvedené kontextové proměnné jsme použili jako nezávisle proměnné v multinomiální logistické regresi (tab. 4). Závisle proměnnou zde byly skupiny definované podle úrovně agresivního chování (referenční kategorií byla skupina s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivity). S opatrností a spíše v technickém smyslu mluvíme o nezávisle proměnných jako o prediktorech, protože jde o proměnné z průřezové studie. Pro skupinu se zvýšenou úrovní agresivního chování se jako statisticky významný prediktor z oblasti rodiny uplatňuje pouze tělesné trestání (OR = 1,62), z proměnných vrstevnické oblasti oblíbenost mezi vrstevníky (negativně) (OR = 0,68) a trávení času s partou o víkendech (OR = 1,17), z prediktorů v oblasti školy se uplatňuje spravedlivé jednání učitelů (negativně) (OR = 0,68), stresující charakter školy (OR = 1,32) a neoblíbenost školního prostředí (OR = 1,42). Jako statisticky významné prediktory vysoké úrovně agresivity se uplatňují již jmenované proměnné, s výjimkou dvou proměnných škola je stresující a učitelé jednají spravedlivě. K těmto jako další statisticky významné přistupují další proměnné dobrý vztah k matce a otci (negativně) (OR = 0,57, resp. 0,52), trávení času s partou hned po škole (OR = 1, 91), přílišná očekávání ze strany učitelů (OR = 1,46). Mužské pohlaví je silným prediktorem u obou kategorií agresivního chování (OR = 2,03 a OR = 2,82). Tab. 4 Prediktory agresivního chování (multinomiální logistická regrese, referenční kategorie nízká nebo průměrná úroveň agresivního chování) Zvýšená úroveň agresivního chování Nezávislé proměnné B OR (95% CI) Dobrý vztah k matce 0,224 0,80 (0,56; 1,15) Dobrý vztah k otci 0,192 0,83 (0,616; 1,11) Jasná pravidla v rodině a kontrola 0,148 0,86 (0,67; 1,12) Tělesné trestání v rodině 0,481 1,62 (1,06; 2,47)* Tráví společně s rodiči hodně času 0,077 0,93 (0,71; 1,21) Společenský/á, mezi vrstevníky 0,388 0,68 oblíbený/á (0,51; 0,90)** Často tráví čas s partou hned 0,159 1,17 po škole (0,90; 1,52) Často tráví víkendy s partou 0,578 1,78 (1,37; 2,32)** Rodiče příliš očekávají, pokud jde 0,065 0,94 o školu 0,72; 1,22) Učitelé příliš očekávají, pokud jde 0,120 1,13 o školu (0,87; 1,47) Učitelé jednají spravedlivě 0,390 0,68 (0,53; 0,87)** Škola je stresující 0,277 1,32 (1,03; 1,69)* Ve škole se mu/jí nelíbí 0,353 1,42 (1,10; 1,84)** Mužské pohlaví 0,706 2,03 (1,57; 2,62)** * p < 0,05; ** p < 0,01 Vysoká úroveň agresivního chování B OR (95% CI) 0,561 0,57 (0,39; 0,84)** 0,663 0,52 (0,37; 0,72)** 0,224 0,80 (0,58; 1,10) 1,036 2,82 (1,83; 4,34)** 0,109 0,90 (0,63; 1,27) 0,350 0,70 (0,50; 0,99)* 0,649 1,91 (1,39;2,64)** 0,398 1,49 (1,07; 2,08)* 0,263 0,77 (0,55; 1,07) 0,380 1,46 (1,05; 2,03)* 1,011 0,36 (0,26; 1,51)** 0,172 1,19 (0,87; 1,62) 0,428 1,53 (1,12; 2,10)** 1,036 2,82 (2,02; 3,94)** Výzkumné studie / 249
9 DISKUSE V této studii jsme sledovali tři cíle. Tím prvním bylo podat přehled o výskytu různých forem agresivního chování dospívajících ve školním věku. Výsledky této části potvrdily, že chlapci projevují přímou agresi častěji než dívky, což se dalo očekávat, a je tomu tak i v obdobných výzkumech provedených v zahraničí (Card et al., 2008; Wolke et al., 2001). Pokud jde o četnost výskytu jednotlivých projevů agresivního chování, převažuje slovní agrese následována fyzickou agresí a agresí zaměřenou na ničení vybavení školy. Z nám kulturně blízké oblasti dospěli k podobnému výsledku Funk (2001) a Fuchs (2009), i když konkrétní hodnoty je obtížné srovnávat pro rozdíly v metodologii výzkumu a definici proměnných. Určitým překvapením je poměrně vysoké procento projevů násilí žáků vůči učitelům, ale také ze strany učitele vůči žákům. Tyto výpovědi žáků máme možnost porovnat se zkušenostmi učitelů ze stejných škol (Csémy et al., 2013). Hrubou slovní agresi ze strany žáků vůči své osobě uvedlo 44 % učitelů a 49 % učitelek. Obdobné chování vůči učitelům uvedlo 39 % žáků. Fyzickou agresi ze strany žáků vůči své osobě uvedlo 6 % učitelů a 4 % učitelek. V souboru žáků udává napadení učitele 6 % dotázaných (8 % chlapců a 4 % dívek). Ukazuje se, že se data shromážděná ze stejných škol od žáků a učitelů v tomto ohledu do značné míry shodují. Jde o nový poznatek, který má velkou závažnost pro oblast řešení agresivního chování na školách. Ve druhé části práce jsme vytvořili skupiny s různou úrovní agresivního chování. Do kategorie se zvýšeným agresivním chováním spadá 6,4 % žáků našeho souboru. I když jsme kategorizaci provedli na základě rozložení kompozitního skóru z proměnných sledujících projevy agresivního chování, zdá se, že výsledek je plauzibilní, protože v literatuře je výskyt výrazně agresivních dospívajících odhadován v rozmezí 3 % až 9 % (Funk, 2001; Wetzels et al., 1999). Poslední, třetí část práce se věnovala kontextu agresivního chování. Vícerozměrná analýza ukázala, že agresivní chování má zřetelnou spojitost s rodinnými faktory. Agresivní dospívající mají často špatný vztah k otci i matce, vyrůstají v rodinném prostředí s volnějšími pravidly a nižší mírou kontroly a především jsou vůči nim v rodině častěji užívány tělesné tresty. Agresivní děti tráví společně se svými rodiči méně času. I když se z těchto proměnných ve vícerozměrné analýze uplatňují jen vztahy k rodičům a tělesné trestání, je možné si udělat celkový obrázek, podle něhož se bude jednat o rodiny, v nichž sociální maladaptace nebo nedisciplinované jednání dítěte může být důsledkem nejasných nebo nedůsledně dodržovaných pravidel. Omezený repertoár výchovných prostředků vede v těchto rodinách k častějšímu využívání tělesných trestů, od nichž je očekávána rychlá a účinná náprava. V podobném smyslu je vliv rodinného prostředí hodnocen i v pracích Espelangeové et al. (2001), Funka (2001) a Fuchse (2009). Z vrstevnické oblasti se uplatňuje vliv party. Agresivní děti častěji tráví čas hned po škole spolu s partou a také o víkendech. To má zřejmě souvislost s nižším dohledem rodičů, který takové chování umožňuje. Socializace v rámci party a potřeba prosadit se v ní jsou spojeny s častějšími projevy agresivního chování. Nižší společenskost a oblíbenost je dána skutečností, že většinu žáků ve třídách tvoří žáci s nízkou nebo průměrnou mírou agresivity, kteří se agresivních spolužáků bojí či považují agresivní chování za nevhodné z hlediska norem chování ve škole (Ostrov, Crick, 2007). Na druhé straně může mít agresivní chování spojitost s nižší úrovní sociálních kompetencí (Copeland-Mitchell, Denham, DeMulder, 1997). Konečně proměnné z oblasti školního prostředí naznačují, že agresivní dospívající vnímají školu jako prostředí, kde se jim nelíbí, častěji pociťují chování učitele jako vůči nim nespravedlivé, případně spojené s přílišnými očekáváními. Jestliže těmto očekáváním nejsou s to dostát, může vznikat pocit nedostatečnosti, snížení sebehodnocení a pocit frustrace vůči škole, který může rovněž projevy násilného chování stimulovat. 250 / Výzkumné studie
10 Výzkum provedený na 115 školách přinesl cenné a v mnohém zajímavé poznatky o násilném chování dospívajících ve škole a jeho kontextu. V souvislosti s prezentovanými výsledky je nutné zmínit omezení studie. Studie byla sice provedena metodou on-line administrovaného dotazníku s garantovanou anonymitou, což u žáků mohlo snížit tendence k odpovídání sociálně žádoucím způsobem, omezení spojená s dotazovým šetřením však zůstávají. Informace jsou založeny na sebeposouzení a průřezový charakter dat omezuje možnosti interpretace dat na analýzu asociací, ať už jsou provedeny jakýmkoli statistickým postupem. Druhou limitující okolností výzkumu byla ochota škol na výzkumu spolupracovat. Oslovené školy byly sice vybrány náhodně z registru škol, nicméně z celkem 240 oslovených škol souhlasilo s účastí na studii 115 škol. Jde sice o velký počet škol a velký soubor dotázaných školáků, přesto se necítíme oprávněni vydávat náš soubor za plně reprezentativní pro danou věkovou skupinu školní mládeže. ZÁVĚR Explorační výzkum byl zaměřen na zjištění výskytu násilného chování dospívajících na základních školách a na analýzu kontextu násilného chování. Mezi násilnými projevy převažovala verbální agrese a po ní fyzická. Relativně často bylo udáváno také záměrné ničení vybavení školy. Zvláštní pozornost zasluhuje agrese směřovaná na učitele. K analýze kontextových souvislostí agresivního chování byl soubor rozdělen do tří skupin na základě rozložení kompozitního skóru agresivního chování. Vyšší úroveň agresivního chování je spojena s horšími vztahy k rodičům, volnými rodinnými pravidly, nízkou kontrolou ze strany rodičů a častějším využíváním tělesných trestů, nižší oblibou v kolektivu, častým trávením volného času s partou, nízkou oblibou školy a pocitem, že učitelé s žáky nejednají spravedlivě. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. LITERATURA Bendl, S. (2004): Kázeňské problémy ve škole. Praha, Triton. Blatný, M., Hrdlička, M., Ruchkin, V., Vermeiren, R., Schwab-Stone M. (2006a): Antisocial involvement, use of substances, and sexual behaviors among urban youth in the Czech Republic. Studia Psychologica 48, Blatný, M., Hrdlička, M., Sobotková, V., Jelínek, M., Květon, P., Vobořil, D. (2006b): Prevalence antisociálního chování v obecné populaci českých adolescentů z městských oblastí. Československá psychologie 50, Bryant, F. B., Smith, B. D. (2001): Refining the architecture of aggression: A measurement model for the Buss-Perry aggression questionnaire. Journal of Research in Personality 35, Buhs, E. S., Ladd, G. W., Herald, S. L. (2006): Peer exclusion and victimization: Processes that mediate the relation between peer group rejection and children, s classroom engagement and achievement? Journal of Educational Psychology 98, Cairns, R. B., Cairns, B. D., Neckerman, H. J., Ferguson, L. L., Gariépy, J.-L. (1989): Growth and aggression: 1. Childhood to early adolescence. Developmental Psychology 25, Card, N. A., Stucky, B. D., Sawalani, G. M, Little, T. D. (2008): Direct and indirect aggression during childhood and adolescence: A meta-analytic review of gender differences, intercorrelations, and relations to maladjustment. Child Development 79, Coie, J. D., Dodge, K. A. (1998): Aggression and antisocial behavior. In: Damon, W. (Series Ed.), Eisenberg, N. (Vol. Ed.), Handbook of child psychology. New York, Wiley, Copeland-Mitchell, J., Denham, S. A., DeMulder, E. K. (1997): Q-sort assessment of child teacher attachment relationships and social competence in the preschool. Early Education and Development 8, Crick, N. R., Ostrov, J. M., Werner, N. E. (2006). A longitudinal study of relational aggression, physical aggression and Výzkumné studie / 251
11 children, s social-psychological adjustment. Journal of Abnormal Child Psychology 34, Csémy, L., Starostová, O., Hrachovinová, T., Čáp, P. (2013): Agresivní chování ve škole, jak je vnímají pedagogové. Psychologie pro praxi 48, Currie, C., Zanotti, C., Morgan, A., Currie, D., de Looze, M., Roberts, C. et al. (2012): Social determinants of health and well-being among young people. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: international report from the 2009/2010 survey. Copenhagen, WHO Regional Office for Europe. Dan, J. (1998): Pracovní vyprahnutí u učitelů. In: Řehulka, E., Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 1. Sborník. Brno, Psychologický ústav AV ČR a nakladatelství Pavel Křepela, Day, D. M., Bream, L. A., Pal, A. (1992): Proactive and reactive aggression: An analysis of subtypes based on teacher perceptions. Journal of Clinical Child and Adolescent Psychology 21, Dodge, K. A., Coie, J. D. (1987): Socialinformation-processing factors in reactive and proactive aggression in children s peer groups. Journal of Personality and Social Psychology 53, Espelage, L. D., Bosworth, K., Simon, R. T. (2001): Short-term stability and prospective correlates of bullying in middle-school students: an examination of potential demographic, psychosocial and environmental influences. Violence and Victims 16, Feshbach, N. D. (1969): Sex differences in children s modes of aggressive responses toward outsiders. Merrill-Palmer Quarterly 15, Fuchs, M. (2009): Violence at German schools: Findings and open questions. International Journal of Violence and School 9, Funk, W. (2001): Violence in German Schools: Its determinants and its prevention in the scope of community-based crime prevention schemes. Nuremburg, IFES. Holeček, V., Jiřincová, B., Miňhová, J. (2001): Faktory ohrožující osobnost učitele. In: Řehulka, E., Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 3. Sborník. Brno, Psychologický ústav AV ČR a nakladatelství Pavel Křepela, Hurrelmann, K. (1990): Gewalt in der Schule. In: Schwind, H. D. et al. (Eds.), Ursachen Prevention und Kontrolle von Gewalt. Band III. Berlin, Duncker und Humblot. Kouhout-Diaz, M. (2009): Deviance and violence in education environments and their development in the Czech Republic. CRIM- PREV Report. International Journal of Violence and School 9, Ladd, G. W. (2005): Children s peer relations and social competence: A century of progress. New Haven, CT, Yale University Press. Mercy, J., Butchart, A., Farrington, D., Cerdá, M. (2002): Youth violence. In: Krug, E., Dahlberg, L. L., Mercy, J. A., Zwi, A. B., Lozano, R. (Eds.), World report on violence and health. Geneva, World Health Organization, Mlčák, Z. (1998): Psychická zátěž u učitelů velkoměstských a venkovských škol. In: Řehulka, E., Řehulková, O. (Eds.), Učitelé a zdraví 1. Sborník. Brno, Psychologický ústav AV ČR a nakladatelství Pavel Křepela, Ostrov, J. M., Crick, N. R. (2007): Forms and functions of aggression during early childhood. A short-term longitudinal study. School Psychology Review 36, Paulík, K. (1999): Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava, Ostravská univerzita. Poulin, F., Boivin, M. (2000): Reactive and proactive aggression: Evidence of a twofactor model. Psychological Assessment 12, Řehulka, E., Řehulková, O. (Eds.) (1998): Učitelé a zdraví 1. Sborník. Brno, Psychologický ústav AV ČR a nakladatelství Pavel Křepela. Sobotková, V., Blatný, M., Jelínek, M., Hrdlička, M., Urbánek, T. (2009): Typologie antisociálního chování v rané adolescenci a jeho vztah k jiným formám rizikového chování. Československá psychologie 53, Sobotková, V., Osecká, T., Blatný, M., Jelínek, M., Hrdlička, M. (2012): Expozice komunitnímu násilí a školní šikana a jejich vztah k antisociálnímu chování v rané adolescenci. Československá psychologie 56, Windle, M. (1993): A retrospective measure of childhood behavior problems and its use in predicting adolescent problem behaviors. Journal of Studies on Alcohol and Drugs 54, Wetzels, P., Enzmann, D., Mecklenburg, E., Pfeiffer, C., (1999): Gewalt im Leben Münchner Jugendlicher: Abschlußbericht über die Ergebnisse einer repräsentativen Dunkelfeldbefragung von Schülern der 9. Jahrgangsstufe und des Berufsvorbereitungsjahres, Hannover, Kriminologisches Forschungsinstitut Niedersachsen. Wolke, D., Woods, S., Stanford, K., Schultz, H. (2001): Bullying and victimisation of primary school children in England and Germany: Prevalence and school factors. British Journal of Psychology 92, / Výzkumné studie
12 SOUHRN Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování. V multinominální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech. Výzkumné studie / 253
Agresivní chování ve škole, jak je vnímají pedagogové
Psychologie pro praxi 3 4/2013, XLVIII 79 88 Agresivní chování ve škole, jak je vnímají pedagogové Ladislav Csémy, Olga Starostová, Tamara Hrachovinová, Petr Čáp Úvod: Agresivní chování žáků na školách
Mezinárodní studie SAHA: informace o projektu a první výsledky u české školní mládeže
ezinárodní studie SAHA: informace o projektu a první výsledky u české školní mládeže arek Blatný 1, ichal Hrdlička 2, artin Jelínek 1, Petr Květon 1, Dalibor Vobořil 1, Tomáš Urbánek 1, Terezie Osecká
VLIV ŠKOLY NA VYBRANÉ ASPEKTY KVALITY ŽIVOTA ČESKÝCH DĚTÍ
Škola a zdraví 21, 2009, Aktuální otázky výchovy ke zdraví VLIV ŠKOLY NA VYBRANÉ ASPEKTY KVALITY ŽIVOTA ČESKÝCH DĚTÍ Eva HLAVÁČKOVÁ, Lenka HODAČOVÁ, Ladislav CSÉMY, Eva ČERMÁKOVÁ, Jindra ŠMEJKALOVÁ Abstrakt:
Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky
Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analysis of Educational Needs and Competencies of Primary School Teachers
ŽÁCI GYMNÁZIA A MÍRA JEJICH ZÁVISLOSTI NA POČÍTAČOVÝCH HRÁCH
DOI: 10.5507/tvv.2016.015 Trendy ve vzdělávání 2016 ŽÁCI GYMNÁZIA A MÍRA JEJICH ZÁVISLOSTI NA POČÍTAČOVÝCH HRÁCH CHRÁSKA Miroslav, CZ Resumé Příspěvek popisuje částečné výsledky výzkumu, který zkoumal
ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011
ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 Význam studie Popis rozsahu a forem užívání drog v populaci
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ČESKÝCH DĚTÍ JAKO VÝZNAMNÝ KONCEPT OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Satisfaction with life in Czech children as an important factor affecting health 11: 1 270, 2009 ISSN 1212-4117 Eva Hlaváčková
Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží
UŢÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK MEZI ADOLESCENTY Z ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ Substance use among adolescents from institutional facilities
UŢÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK MEZI ADOLESCENTY Z ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ Substance use among adolescents from institutional facilities Blanka GRUBEROVÁ 1, Eva ŃOTOLOVÁ 2 Abstrakt Současná společnost je význačná
Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.
Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. 1 KD HDM SZÚ, 6 10.2011 Stručně o studii HBSC Studie HBSC (The
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů
Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů Průzkum realizovalo Centrum sociálních služeb Praha odd. Pražské centrum primární prevence. Ve spolupráci
Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí
Fyzické tresty Výzkum PR
Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní
TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY
TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají
AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ VE ŠKOLÁCH ČR Z POHLEDU UČITELŮ A ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL
AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ VE ŠKOLÁCH ČR Z POHLEDU UČITELŮ A ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Přehled výsledků výzkumu pro potřeby škol, které se na výzkumu podílely. Řešitelský tým: PhDr. Ladislav Csémy PhDr. Tamara
JAK TRÁVÍ VOLNÝ ČAS PATNÁCTILETÍ ADOLESCENTI RESPONDENTI STUDIE ELSPAC 1
Škola a zdraví 21, 2009, Aktuální otázky výchovy ke zdraví JAK TRÁVÍ VOLNÝ ČAS PATNÁCTILETÍ ADOLESCENTI RESPONDENTI STUDIE ELSPAC 1 Jana ŘEHULKOVÁ Abstrakt: V našem příspěvku se zabýváme problematikou
Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010
Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana
Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY Samková Jana Sociální a demografická charakteristika souboru I. Celý soubor: 1.760 respondentů (1.254 žen, 506
posledních deseti letech
Jak kouří Češi kuřáck cké zvyklosti české populace v posledních deseti letech Tisková konference ke SVĚTOVÉMU DNI BEZ TABÁKU 31. KVĚTNA SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE Státní zdravotní ústav, 27. května
Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v
Antisociální chování dospívajících a vztahy s vrstevníky: rád se s tebou podělím o ukradené cédéčko *
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 11, 2007 Veronika Sobotková Marek Blatný Michal Hrdlička Antisociální chování dospívajících
Podpora pohybových aktivit ve Zdravých městech
Podpora pohybových aktivit ve Zdravých městech Evidence based přístup v komunální politice a možnosti spolupráce s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci Zdeněk Hamřík Vedoucí Katedry
GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena
VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ
Škola a zdraví 21, 2011, Výchova a péče o zdraví VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ Magda TALIÁNOVÁ, Magdalena ŘEŘUCHOVÁ, Vendula HOMOLKOVÁ Anotace: Příspěvek se zabývá
Implicitní testování postojů a asociací. Martina Rašticová
Implicitní testování postojů a asociací Martina Rašticová Postoje/asociace stará žena na vozíčku bezdomovec muž na mateřské dovolené žena prezidentka Postoj Konstrukt, který reflektuje, do jaké míry máme
Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu
Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,
Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi
Výzkumná zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v i HBSC 15 Výzkumná zpráva vznikla na základě smluvního výzkumu uskutečněného v roce 14 v souladu s metodikou mezinárodního projektu Health Behaviour
KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy. Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu?
KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu? Studenti lékařských fakult v rámci výuky získávají informace o zdravém životním stylu, avšak
Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Životní a pracovní prostředí respondentů
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 9. 2010 58 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Životní a pracovní prostředí respondentů
LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová
LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány
Českomoravská konfederace odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín
Zadavatel: Dodavatel: Českomoravská konfederace EURO EDUCA odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín Závěrečná zpráva k veřejné zakázce: Obsah veřejné zakázky:
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,
Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.9.2005 46 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy Sample
SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE
SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná
Přechod žáků ze čtvrtého do pátého ročníku základní školy
Přechod žáků ze čtvrtého do pátého ročníku základní školy Mgr. Jana Navrátilová, DiS. Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykova univerzita v Brně ČAPV 2017 Uvedení do problematiky ZŠ JAKO
Key words: injury children Czech Republic European Union prevention
SROVNÁNÍ STANDARDIZOVANÉ ÚMRTNOSTI DĚTÍ NA ÚRAZY V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAHRANIČÍM COMPARISON OF STANDARDIZED INJURY MORTALITY RATES OF CHILDREN IN THE CZECH REPUBLIC AND IN FOREIGN COUNTRIES Dominika Průchová
Přehled základních faktů k tvorbě Národní strategie Zdraví 2020 Pohybová aktivita
Přehled základních faktů k tvorbě Národní strategie Zdraví 2020 Pohybová aktivita Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D. Vedoucí Katedry rekreologie FTK UP v Olomouci Deputy Principal Investigator of HBSC, Czech Republic
Potřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče. PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK
Potřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK Potřeby kojence Prospěšnost kojení Funkce oxytocinu ve vztahu matky a dítěte Epigenetika (M.
PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE
PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE Příloha č.1/2 1. Setkala jste se s šikanou mezi dětmi v mateřské škole? Na tuto otázku kladně odpovědělo 5 z 6 oslovených vychovatelek, tedy
ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET
Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich
odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ Řešitelský tým Vedoucí projektu: Ing. Eva Jaderná, Ph.D., Katedra marketingu a managementu
Cíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR
Cíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR Data Obce ČR 2011 (Veřejná databáze ČSÚ) SPSS IBM, ArcGIS Proměnné: intenzita migračního
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Pražská vysoká škola psychosociálních studií Stres u mužů v pomáhajících profesích a jeho zvládání pomocí extrémních sportů Martin Balej Vedoucí práce: MUDr. Olga Dostálová, CSc. Praha 2014 Prague college
ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V
ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V MÉDIÍCH STATISTICKÁ ANALÝZA DAT, PSY117 Kateřina Bílovská 433115, psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 1. 5. 2016 Mgr. Jan Širůček,
POČÍTAČEM PODPOROVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ SONDY
POČÍTAČEM PODPOROVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ SONDY DOSTÁL Jiří KLEMENT Milan, ČR Resumé Článek prezentuje výsledky výzkumného šetření realizovaného na školách v České republice. Zaměřuje se na zjištění
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Užívání drog. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Use of illegal drugs
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 9. 55 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Užívání drog European Health Interview Survey
Ukázky dotazníků a výstupů (online, zpráv)
Ukázky dotazníků a výstupů (online, zpráv) Společnost SOCIOKLIMA, s.r.o. poskytuje licence k produktům dle potřeb a možností škol. V současné době jsou v nabídce tři dotazníky určené především žákům 2.
Výskyt nadváhy a obezity
Datum: září 2013 Výskyt nadváhy a obezity Definice: Procentuální zastoupení dospělých osob v populaci s nadváhou (index BMI 25-29,9 kg/m 2 ) a obézních (index BMI nad 30 kg/m 2 ) 1, podíl dětí s vyšší
ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx)
ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY Individuální zpráva Základní škola (xxxx) Informace o projektu INFORMACE O PROJEKTU INFORMACE O PROJEKTU 1072 Počet dotazníků zpracovaných za vaši školu 161 Počet škol, s nimiž
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková
Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů
Miroslav CHRÁSKA, Milan KLEMENT Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů 1. Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo rozdělit české a polské vysokoškolské
VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011
Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning
POHYBOVÁ AKTIVITA A ŽIVOTNÍ STYL ČESKÝCH ŠKOLÁKŮ
POHYBOVÁ AKTIVITA A ŽIVOTNÍ STYL ČESKÝCH ŠKOLÁKŮ Výsledky mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National
VOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU
VOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU THE CHOICE OF AN INDEPENDENT CENTRAL LOGISTICS DEPARTMENT IN A MANUFACTURING COMPANY Stanislav Koutný 1 Anotace: V rámci příprav na širší
ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ
Škola a zdraví 21, 2009, Obecné otázky výchovy ke zdraví ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ Marie HAVELKOVÁ, Petr KACHLÍK, Kamila SYNKOVÁ, Martina POKORNÁ Abstrakt: Práce prezentuje výsledky získané
Současný stav likvidace dat v organizacích
Současný stav likvidace dat v organizacích Current state of data disposing in organizations Ing. Vít Pěkný Abstrakt Článek prezentuje výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením, které bylo realizované v roce
Včasná pomoc dětem. Analýza STEM pro NROS. Krizová pomoc: kvantitativní výzkumná sonda mezi NNO poskytujícími službu telefonické krizové pomoci.
Včasná pomoc dětem Analýza STEM pro NROS Krizová pomoc: kvantitativní výzkumná sonda mezi NNO poskytujícími službu telefonické krizové pomoci. Praha, říjen 207 Provozovatelé telefonické krizové pomoci
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech women in the field of information security - the results of statistical analysis
Rizikové skupiny LS 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.
Rizikové skupiny LS 9 R I Z I K O V Á M L Á D E Ž P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. ??????????? Udělali jste v životě něco, za co se dnes stydíte? Něco, co bylo v rozporu s nějakými normami?
Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017
Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017 Ladislav Csémy Národní ústav duševního zdraví Centrum epidemiologického a klinického
ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS
ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců
KYBERŠIKANA VE SVĚTLE NOVÝCH MÉDIÍ VYUŽÍVANÝCH VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ
KYBERŠIKANA VE SVĚTLE NOVÝCH MÉDIÍ VYUŽÍVANÝCH VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ SZOTKOWSKI René KOPECKÝ Kamil, CZ Resumé Příspěvek představuje dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na nebezpečné komunikační jevy realizované
SMÍŠENÉ MODY SBĚRU DAT - DRUHY CHYB A MOŽNOSTI SROVNATELNOSTI
SMÍŠENÉ MODY SBĚRU DAT - DRUHY CHYB A MOŽNOSTI SROVNATELNOSTI Mgr. Jarmila Pilecká ISS FSV UK OBSAH PREZENTACE Důvody použití mixed-mode řešení Které chyby řeší a které může naopak způsobovat? Jak efektivně
PORUCHY CHOVÁNÍ V ZÁKLADNÍM ŠKOLSTVÍ V DATECH
PORUCHY CHOVÁNÍ V ZÁKLADNÍM ŠKOLSTVÍ V DATECH HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Ve školním roce 2016/2017 se v základních školách vzdělávalo 9 225 dětí s diagnózou závažné poruchy chování (dále jen poruchy chování). 1 Většina
VÍT ŠŤASTNÝ
Pomáhají školní družiny sociálně znevýhodněným žákům? Dostupnost a sociální selektivita školních družin ve srovnání s jinými organizovanými mimoškolními činnostmi ČAPV 2017, Hradec Králové, 13.-14. září
VÝZKUM CLOSE UKÁZAL, ŽE PŘIDANÁ HODNOTA MŮŽE BÝT VYSOKÁ NA GYMNÁZIÍCH, I NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
TISKOVÁ ZPRÁVA O PŘIDANÉ HODNOTĚ VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ NA ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ LONGITUDINÁLNÍHO VÝZKUMU CLOSE VÝZKUM CLOSE UKÁZAL, ŽE PŘIDANÁ HODNOTA MŮŽE BÝT VYSOKÁ NA GYMNÁZIÍCH, I NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Víceletá
Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39
HLAVNÍ ŠETŘENÍ TIMSS 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39 Praha, leden 2016 1 Úvod Školní zpráva obsahuje předběžné výsledky žáků vaší
Kampaň a soutěž pro děti základních škol
Kampaň a soutěž pro děti základních škol NPZ - projekt podpory zdraví č.9939/09 MUDr. Ludmila Skálová skalova@szu.cz Tisková konference k zahájení kampaně, SZÚ 13.8.2009 Cíl kampaně Základním smyslem kampaně
Vnímání verbálních útoků na internetu a ve školách
Vnímání verbálních útoků na internetu a ve školách Zpráva z výzkumu na základních školách v říjnu 2013 určená pro pracovníky ve školách Autorky: Mgr. Lenka Dědková Mgr. et Mgr. Hana Macháčková, Ph.D. Mgr.
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY
ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY JANSKÁ Lenka, ČR Resumé Článek předkládá výsledky výzkumného šetření realizovaného na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Výzkumné
Procesní aspekty PLPP ve školním roce 2016/17 Průběžná zpráva Zpracoval: Michal Nesládek Leden 2018
Procesní aspekty PLPP ve školním roce 2016/17 Průběžná zpráva Zpracoval: Michal Nesládek Leden 2018 V prosinci 2017 bylo na školách zapojených do projektu KIPR zahájeno šetření zaměřené na zmapování procesních
Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice
Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice Realisation of childbearing intentions in the Czech Republic Anna Šťastná Plány a ideály ve studiu plodnosti Studium natalitních plánů předpoklad
Školní dotazník. 4. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1
Školní dotazník 4. ročník Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 International Association for the Evaluation of Educational Achievement
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností
A7B39TUR - Semestrální práce
A7B39TUR - Semestrální práce Úloha B1 Kvantitativní testování Vojtěch Kaiser 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Cílová skupina 3 3 Příprava testu 3 3.1 Hypotéza 3 3.2 Nulová hypotéza 3 3.3 Testovací metoda 3 3.4 Dotazník
1. Úvodní slovo... 4 2. Identifikace výzkumu... 5 3. Metodologie... 5 4. Základní výsledky... 6... 6 ... 8 ... 9
1 výzkumná zpráva (základní výsledky) Kamil Kopecký, René Szotkowski Univerzita Palackého v Olomouci Centrum prevence rizikové virtuální komunikace 2016 ve spolupráci s Czech Republic a Seznam.cz 2 OBSAH
TEORIE A PRAXE INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI ČESKÝCH MANAŽERŮ STATISTICKÁ ANALÝZA
TEORIE A PRAXE INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI ČESKÝCH MANAŽERŮ STATISTICKÁ ANALÝZA Theory and Practice of Information Security of Czech Manager Statistical Analysis Ing. Bc. Marek Čandík, PhD. Abstrakt Článek
ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)
ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku
Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let
Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let Hana Sovinová Ladislav Csémy Státní zdravotní ústav, 2014 Věra Kernová Užívání tabáku a alkoholu v České republice:
RESPONDENTI DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY
Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2014. Respondenti měli možnost vyplnit buď tištěnou, nebo elektronickou verzi dotazníku. Tištěná verze dotazníku byla distribuována
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 12. 2009 64 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče European Health Interview
Cíle korelační studie
Korelační studie Cíle korelační studie cíle výzkumu v psychologii deskripce predikce explanace kontrola korelační studie popisuje vztah (ko-relaci) mezi proměnnými cíle - deskripce, příp. predikce První
Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006
Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Přítomni: Mgr. Jana Brožová (ÚZIS ČR), PhDr. Ladislav Csémy (PCP), PhDr. Petr Sadílek
Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů
Masarykova Univerzita, Fakulta Sociálních Studií Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů Mgr. Alena Černá Úvod Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií,
AKTIVNÍ ZAPOJOVÁNÍ STUDENTŮ DO VÝUKY STATISTIKY A PSYCHOMETRIE: ZKUŠENOSTI Z USA
AKTIVNÍ ZAPOJOVÁNÍ STUDENTŮ DO VÝUKY STATISTIKY A PSYCHOMETRIE: ZKUŠENOSTI Z USA Patrícia Martinková Ústav informatiky AV ČR martinkova@cs.cas.cz www.cs.cas.cz/martinkova Konference STAKAN, 10. října 2015,
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství
Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit
ELSPAC. psychological examinations at age 17
ELSPAC psychological examinations at age 17 Methods - adolescent: Semi-structured interview with the adolescent: Czech adaptation of GIDS, Groningen Identity Development Scale, H. Bosma (1985) Bosma, H.
Sociologický výzkum v praxi
Sociologický výzkum v praxi Školení NSZM ČR Hodonín 6. 11. 2008 Mgr. Tereza Pospíšilová, Ph.D. Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze Výběr vzorku Informace, které jsme se dověděli o lidech
Výsledky Počet respondentů: N = 1952 N = PCPP/ Pražské centrum primární prevence, Rumunská 1, Praha 2
Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům Anotace Centrum sociálních služeb Praha, oddělení Pražské centrum primární prevence společně s Oddělením prevence MHMP realizovalo anonymní dotazníkové
Volba střední školy: Důležité jsou náborové akce a výchovní poradci. Studie občanského sdružení Než zazvoní
Volba střední školy: Důležité jsou náborové akce a výchovní poradci Studie občanského sdružení Než zazvoní 24. února 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie
Role zprostředkovatelky na Úřadu práce ČR
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Role zprostředkovatelky na Úřadu práce ČR Dana Beznosková Kombinovaná forma studia Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D. Praha 2014 Prague college