11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0

Transkript

1 11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 0

2 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací a nzaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka slid 1

3 11.1. Základní tori agrgátní nabídky slid 2

4 Tři modly agrgátní nabídky 1. Modl npružných mzd 2. Modl ndokonalých informací 3. Modl npružných cn Výsldkm všch tří modlů j, ž: agr. výstup přirozná míra výstupu Y = Y + α ( P P ) pozitivní paramtr očkávaná cnová hladina skutčná cnová hladina slid 3

5 Modl npružných mzd Přdpokládá, ž firmy a pracovníci vyjdnávají o smlouvách a fixují nominální mzdu přd tím, nž zjistí, jaká bud skutčná cnová hladina. Nominální mzda j stanovná jako součt cílové rálné mzdy a očkávané inflac: W ω P = W P = ω P P Cílová rálná mzda slid 4

6 Modl npružných mzd W Jstliž s ukáž, ž P = P P > P P P P P = ω P pak Nzaměstnanost a výstup jsou na svých přirozných mírách. Rálná mzda j mnší nž cíl, proto firmy najímají víc pracovníků a výstup stoupá nad potnciál < Rálná mzda přsahuj svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klsá pod potnciál. slid 5

7 slid 6

8 Modl npružných mzd Implikuj, ž rálná mzda by měla být proticyklická, měla by s pohybovat do protipohybu produktu běhm hospodářského cyklu: v konjukturách, kdy P typicky stoupá, by rálná mzda měla klsat. v rcsích, kdy P typicky klsá, by rálná mzda měla stoupat. Tato prognóza s na rálných datch npotvrdila: slid 7

9 Cyklické chování rálné mzdy (USA) % změn na rál lné mzd dy % změna rálného HDP

10 Modl ndokonalých informací Přdpoklady: Všchny mzdy a cny jsou dokonal pružné, všchny trhy s čistí. Každý nabízjící produkuj jdno zboží, al konzumuj mnoho statků. Každý nabízjící zná nominální cnu statku, ktrý prodává, al nzná agrgátní cnovou hladinu. slid 9

11 Modl ndokonalých informací Nabídka každého statku závisí na jho rlativní cně: nominální cna statku dělná agrgátní cnovou hladinou.. Nabízjící nzná cnovou hladinu, al v stjném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očkávanou cnovou hladinu, P. Přpokládjm, ž P stoupn, al P nikoliv. Nabízjící s domnívá, ž rlativní cna stoupla, proto produkuj víc. Pokud mnoho producntů přmýšlí stjně, potom Y stoupn pokaždé, když P stoupn nad P. slid 10

12 Modl npružných cn Příčiny npružných cn: dlouhodobé kontrakty mzi firmami a zákazníky mnu costs firmy nchtějí naštvat zákazníky častými změnami cn Přdpoklady: firmy si stanovují své vlastní cny (např. jako v monopolistické konkurnci). slid 11

13 Modl npružných cn Požadovaná cna každé firmy j kd a > 0. p = P + a ( Y Y ) Přdpokládjm dva typy firm: Firmy s pružnými cnami, ktré stanovují cny podl této rovnic Firmy s npružnými cnami musí stanovit cnu přd tím, nž vědí, jak s vyvin P a Y: p = P + a ( Y Y ) slid 12

14 Modl npružných cn p = P + a ( Y Y ) Přpokládjm, ž firmy s npružnými cnami očkávají, ž výstup bud rovn potnciálu. Potom, = p K odvozní křivky agrgátní nabídky, musím njdřív najít rovnici pro agrgátní cnovou hladinu. Označm s jako podíl firm, ktré mají npružné cny. Potom můžm zapsat agrgátní cnovou hladinu jako P slid 13

15 Modl npružných cn P = s P + (1 s )[ P + a ( Y Y )] Cna stanovná firmou s npružnými cnami Odčtm (1 s)p od obou stran: Cna stanovná firmou s pružnými cnami sp = s P + (1 s)[ a( Y Y )] Podělím obě strany s: (1 s) a P = P + ( Y Y ) s slid 14

16 Modl npružných cn (1 s ) a P = P + ( Y Y ) s Vysoká P Vysoká P Pokud firmy očkávají vysoké cny, potom firmy ktré musí stanovit cny dopřdu j stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovním vysokých cn. Vysoký Y Vysoká P když j důchod vysoký, poptávka po zboží j vysoká. Firmy s pružnými cnami stanovují vysoké cny. Čím vyšší podíl firm s pružnými cnami, tím mnší j s a tím větší j dopad Y na P. slid 15

17 Modl npružných cn (1 s )aa P = P + ( Y Y ) s Nakonc odvodím AS rovnici vyřšním pro Y : Y = Y + α ( P P ), α = s ( 1 s ) a slid 16

18 Modl npružných cn Na rozdíl od modlu strnulých mzd, modl strnulých cn implikuj procyklický vývoj rálné mzdy: Přdpokládjm, ž agrgátní výstup/důchod klsá. Potom, Firmy zaznamnávají pokls poptávky po svých produktch. Firmy s npružnými cnami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci. Posun poptávky po práci dolva způsobí pokls rálné mzdy. slid 17

19 Shrnutí a důsldky P LRAS Y = Y + α ( P P ) P > P P = P P < P Y SRAS Y Každý z těchto tří modlů AS implikuj vztah vyjádřný křivkou SRAS a jjí rovnicí. slid 18

20 Shrnutí a důsldky Přdpokládjm pozitivní AD šok, ktrý posun výstup nad svoji přiroznou míru a P nad úrovň, ktrou lidé očkávali. P SRAS rovnic: Y = Y + P P = P 3 3 P 2 Časm s P P 2 = P1 = P1 zvýší, SRAS s posun nahoru a výstup s vrátí na potnciál. P Y = 3 LRAS Y1 = Y α ( ) SRAS 2 Y 2 SRAS 1 AD 2 AD 1 Y slid 19

21 11.2. Inflac, nzaměstnanost a Phillipsova křivka slid 20

22 Inflac, nzaměstnanost a Phillipsova křivka Phillipsova křivka tvrdí, ž π závisí na: očkávané inflaci π. cyklické nzaměstnanosti: odchylc skutčné míry nzaměstnanosti od přirozné míry nabídkových šocích, ν ( nu ). π = π β ( u u n ) + ν kd β > 0 j xognní konstanta. slid 21

23 Odvozní Phillipsovy křivky z SRAS (1) Y = Y + α ( P P ) (2) P = P + (1 α )( Y Y ) (3) P = P + (1 α )( Y Y ) + ν (4) ( P P ) = ( P P ) + (1 α )( Y Y ) ν (5) π = π + (1 α )( Y Y ) + ν n (6) (1 α )( Y Y ) = β ( u u ) n (7) π = π β ( u u ) + ν slid 22

24 Phillipsova křivka a SRAS Y Y α P P SRAS: = + ( ) n Phillips curv: π = π β ( u u ) + ν SRAS křivka: Výstup závisí na nočkávaných pohybch cnové hladiny. Phillipsova křivka: Nzaměstnanost závisí na nočkávaných pohybch v míř inflac. slid 23

25 Adaptivní očkávání Adaptivní očkávání: přístup, ktrý přdpokládá, ž lidé tvoří svá očkávání budoucí inflac na základě ndávno pozorované inflac. Jdnoduchý příklad: Očkávaná inflac = skutčná inflac minulého roku π = π 1 Potom, Phillipsova křivka lz zapsat jako: n π = π 1 β ( u u ) + ν slid 24

26 Inflační strvačnost n π = π 1 β ( u u ) + ν V této podobě Phillipsova křivka implikuj, ž inflac má strvačnost: Při absnci nabídkových šoků nbo cyklické nzaměstnanosti bud inflac při současné míř pokračovat donkončna. Minulá inflac ovlivňuj očkávání současné inflac, ktrá pak zpětně ovlivňuj mzdy & cny, ktré lidi stanovují. slid 25

27 Dvě příčiny rostoucí & klsající inflac n π = π 1 β ( u u ) + ν Nákladově tlačná inflac: inflac způsobná nabídkovými šoky. Ngativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit cny, čímž tlačí inflaci nahoru. Poptávkově tažná inflac: inflac způsobná šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokls nzaměstnanosti pod jjí přiroznou míru, což táhn míru inflac nahoru. slid 26

28 Zakrslní Phillipsovy křivky V krátkém období mají politici volbu mzi π a u. π π + ν n π = π β ( u u ) + ν β 1 SR: Phillipsova křivka n u u slid 27

29 Posun Phillipsovy křivky Lidé časm přizpůsobují svá očkávání, takž volba funguj pouz v krátkém období. π π ν + ν π n π = π β ( u u ) + ν Např. zvýšní π posun SR PC nahoru. n u u slid 28

30 Koficint obětování Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nzaměstnanosti nad jjí přiroznou míru. Koficint obětování měří procntní změnu ročního rálného HDP, ktrá musí být obětována k snížní inflac o 1 %. Typický odhad j 5. slid 29

31 Koficint obětování Příklad: Pro snížní inflac z 6 na 2 procnta, j potřba obětovat 20 procnt ročního HDP: Ztráta HDP = (snížní inflac) x (koficint obětování) = 4 x 5 Ztráta můž být ralizována běhm jdnoho roku nbo rozprostřna v dlším časovém období, např. 5% ztráta běhm čtyř lt. Nákladm dzinflac j ztracný HDP. J možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nzaměstnanost. slid 30

32 Racionální očkávání Možnosti modlování formování očkávání: Adaptivní očkávání: Lidé tvoří svá očkávání o budoucí inflaci na základě ndávno zažité inflac. Racionální očkávání: Lidé tvoří svá očkávání na základě všch dostupných informací, včtně informací o současných a budoucích politikách. slid 31

33 Bzbolstná dzinflac? Obhájci racionálních očkávání věří, ž koficint obětování můž být vlmi malý: Přdpokládjm u = u n a π = π = 6 % a přdpokládjm, ž CB oznámí, ž udělá všchno proto, aby snížila inflaci z 6 na 2 procnta, jak njrychlji to bud možné. Pokud j toto vyhlášní krdibilní, potom π klsn možná o clé 4 procnta. Pak π můž klsnout i bz zvýšní u. slid 32

34 Výpočt koficintu obětování pro Volckrovu dzinflaci 1981: π = 9,7% 1985: π = 3,0% Clková dzinflac = 6,7% yar u u n u u n ,5% 6,0% 3,5% ,5 6,0 3, ,4 6,0 1, ,1 6,0 1,1 Clkm 9,5% slid 33

35 Výpočt koficintu obětování pro Volckrovu dzinflaci Z přdchozího slidu: Inflac klsla o 6,7 %, clková cyklická nzaměstnanost byla 9,5 %. Okunův zákon: 1 % nzaměstnanosti = 2 % ztracného výstupu. Proto, 9,5 % cyklická nzaměstnanost = 19,0 % ročního rálného HDP. Koficint obětování=(ztráta HDP)/(clková dzinflac) = 19/6,7 = 2,8 procnt HDP bylo ztracno na každé 1 % snížné inflac. slid 34

36 Hypotéza přirozné míry Naš analýza nákladů dzinflac a konomických fluktuací j založna na hypotéz přirozné míry: Změny v agrgátní nabídc ovlivňují výstup a zaměstnanost pouz v krátkém období. V dlouhém období s konomika vrací na úrovň výstupu, zaměstnanosti a nzaměstnanosti popsanou klasickým modlm. slid 35

37 Altrnativní hypotéza: hystrz Hystrz: dlouhodobý vliv histori vličin, jako j např. přirozná míra nzaměstnanosti. Ngativní šoky mohou zvýšit u n, takž konomika s nmusí plně obnovit. slid 36

38 Hystrz: Proč mohou ngativní šoky zvýšit přiroznou míru Schopnosti cyklicky nzaměstnaných pracovníků s mohou ztráct běhm jjich nzaměstnanosti a po skonční rcs již nmusí být schopni najít práci. Cyklicky nzaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utvářní mzd; potom insidři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjdnat vyšší mzdu pro sb. Důsldk: Cyklicky nzaměstnaní outsidrs s mohou stát strukturálně nzaměstnaní, když rcs skončí. slid 37

39 Shrnutí 1. Tři modly AS v krátkém období: Modl strnulých mzd Modl ndokonalých informací Modl strnulých cn Všchny tři modly implikují, ž výstup rost nad svoji přiroznou míru, když cnová hladina stoupn nad očkávanou cnovou hladinu. slid 38

40 Shrnutí 2. Phillipsova křivka J odvozna z křivky SRAS Tvrdí, ž inflac závisí na očkávané inflaci cyklické nzaměstnanosti nabídkových šocích Přdstavuj pro tvůrc hospodářské politiky krátkodobé dilma mzi inflací a nzaměstnaností slid 39

41 Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očkávání adaptivní očkávání založné na ndávno zažité inflaci implikuj strvačnost racionální očkávání založné na vškrých dostupných informacích Implikuj, ž dzinflac můž být bzbolstná slid 40

42 Shrnutí 4. Hypotéza přirozné míry a hystrz hypotéza přirozné míry tvrdí, ž změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouz v krátkém období hystrz tvrdí, ž AD můž mít dlouhodobý fkt na výstup a zaměstnanost slid 41

43 Litratura Holman (2010): Kapitola 12: Agrgátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Mankiw (2010): Chaptr 13. Aggrgat supply and Phillips curv. Powrpoint Slids: Mankiw s Macroconomics 6th dition. Worth Publishrs. (Autor: R. Cronovich) slid 42