10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1

Transkript

1 10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 1

2 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací a nzaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka slid 2

3 10.1. Základní tori agrgátní nabídky slid 3

4 1. Modl npružných cn 2. Modl npružných mzd 3. Modl ndokonalých informací Výsldkm všch tří modlů j, ž: agr. výstup přirozná míra výstupu Y = Y + α ( P P ) pozitivní paramtr očkávaná cnová hladina skutčná cnová hladina slid 4

5 Příčiny npružných cn: dlouhodobé kontrakty mzi firmami a zákazníky mnu costs firmy nchtějí naštvat zákazníky častými změnami cn Přdpoklady: firmy si stanovují své vlastní cny (např. jako v monopolistické konkurnci). slid 5

6 Požadovaná cna každé firmy j kd a > 0. Přdpokládjm dva typy firm: Firmy s pružnými cnami, ktré stanovují cny podl této rovnic Firmy s npružnými cnami musí stanovit cnu přd tím, nž vědí, jak s vyvin P a Y: p = P + a ( Y Y ) p = P + a ( Y Y ) slid 6

7 p = P + a ( Y Y ) Přpokládjm, ž firmy s npružnými cnami očkávají, ž výstup bud rovn potnciálu. Potom, p = P K odvozní křivky agrgátní nabídky, musím njdřív najít rovnici pro agrgátní cnovou hladinu. Označm s jako podíl firm, ktré mají npružné cny. Potom můžm zapsat agrgátní cnovou hladinu jako slid 7

8 P = s P + (1 s )[ P + a( Y Y )] Cna stanovná Cna stanovná firmou s npružnými firmou s pružnými cnami cnami Odčtm (1 s )P od obou stran: sp = s P + (1 s )[ a( Y Y )] Podělím obě strany s : (1 s ) a P = P + ( Y Y ) s slid 8

9 Modl npružných cn (1 s ) a P = P + ( Y Y ) s Vysoká P Vysoká P Pokud firmy očkávají vysoké cny, potom firmy, ktré musí stanovit cny dopřdu, j stanoví vysoko. Ostatní firmy zaragují také stanovním vysokých cn. Vysoký Y Vysoká P Když j důchod vysoký, poptávka po zboží j vysoká. Firmy s pružnými cnami stanoví vysoké cny. Čím vyšší podíl firm s pružnými cnami, tím mnší j s a tím větší j dopad Y na P. slid 9

10 (1 s ) a P = P + ( Y Y ) s Nakonc odvodím AS rovnici vyřšním pro Y : Y = Y + α ( P P ), whr α = s ( 1 s ) a slid 10

11 Modl strnulých cn implikuj procyklický vývoj rálné mzdy, tdy pohyb v shodě s hospodářským cyklm (rálná mzda by v xpanzi měla růst, v rcsi klsat) Přdpokládjm, ž agrgátní výstup/důchod klsá, potom, Firmy zaznamnávají pokls poptávky po svých produktch. Firmy s npružnými cnami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci. Posun poptávky po práci dolva způsobí pokls rálné mzdy. Procykličnost rálné mzdy j v shodě s daty slid 11

12 15 Cyklické chování rálné mzdy (USA) rálná mzda HDP 9 tmpo růstu v % slid 12

13 Cyklické chování rálné mzdy (USA) % změna rálné mzdy % změna rálného HDP slid 13

14 Modl npružných mzd Přdpokládá, ž firmy a pracovníci vyjdnávají o smlouvách a fixují nominální mzdu přd tím, nž zjistí, jaká bud skutčná cnová hladina. Nominální mzda j stanovná jako součin cílové rálné mzdy a očkávané inflac: Wω= P W P = ω P P Cílová rálná mzda slid 14

15 Modl npružných mzd Jstliž s ukáž, ž P P = > P P W P P = ω P pak Nzaměstnanost a výstup jsou na svých přirozných mírách. Rálná mzda j mnší nž cíl, proto firmy najímají víc pracovníků a výstup stoupá nad potnciál P < P Rálná mzda přsahuj svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klsá pod potnciál. slid 15

16 slid 16

17 Modl npružných mzd Implikuj, ž rálná mzda by měla být proticyklická, měla by s pohybovat proti vývoji produktu běhm hospodářského cyklu. Protož modl přdpokládá npružné mzdy v konjukturách, kdy P typicky stoupá, by rálná mzda měla klsat. v rcsích, kdy P typicky klsá, by rálná mzda měla stoupat. Tato prognóza s na rálných datch npotvrdila. ( al zálží na chování P běhm cyklu) slid 17

18 Modl ndokonalých informací Přdpoklady: Všchny mzdy a cny jsou dokonal pružné, všchny trhy s čistí. Každý nabízjící produkuj jdno zboží, al konzumuj mnoho statků. Každý nabízjící zná nominální cnu statku, ktrý prodává, al nzná agrgátní cnovou hladinu. slid 18

19 Modl ndokonalých informací Nabídka každého statku závisí na jho rlativní cně: nominální cna statku dělná agrgátní cnovou hladinou. Nabízjící nzná cnovou hladinu, al v stjném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očkávanou cnovou hladinu, P. Přpokládjm, ž P stoupn, al P nikoliv. Nabízjící s domnívá, ž rlativní cna stoupla, proto produkuj víc. Pokud mnoho producntů přmýšlí stjně, potom Y stoupn pokaždé, když P stoupn nad P. slid 19

20 Shrnutí a důsldky P LRAS Y = Y + α ( P P ) P > P P = P P < P Y SRAS Y Každý z těchto tří modlů AS implikuj vztah vyjádřný křivkou SRAS a jjí rovnicí. slid 20

21 Shrnutí a důsldky Přdpokládjm pozitivní AD šok, ktrý posun výstup nad svoji přiroznou míru a P nad úrovň, ktrou lidé očkávali. P SRAS rovnic: P = P 3 3 Y = Y + P P LRAS α ( ) SRAS2 SRAS1 Časm s P P 2 = zvýší, SRAS s posun nahoru a výstup s vrátí na potnciál. P P 2 = P 1 1 Y 3 = Y 1 = Y Y 2 AD2 AD1 Y slid 21

22 10.2. Inflac, nzaměstnanost a Phillipsova křivka slid 22

23 Inflac, nzaměstnanost a Phillipsova křivka Phillipsova křivka tvrdí, ž π závisí na: očkávané inflaci π. cyklické nzaměstnanosti: odchylc skutčné míry nzaměstnanosti od přirozné míry nabídkových šocích, ν ( nu ). π = π β ( u u ) + ν n kd β > 0 j xognní konstanta. slid 23

24 Odvozní Phillipsovy křivky z SRAS (1) Y = Y + α ( P P ) (2) P = P + (1 α )( Y Y ) (3) P = P + (1 α )( Y Y ) + ν (4) ( P P ) = ( P P ) + (1 α )( Y Y ) ν (5) π = π + (1 α )( Y Y ) + ν n (6) (1 α ) ( Y Y ) = β ( u u ) n (7) π = π β ( u u ) + ν slid 24

25 Phillipsova křivka a SRAS Phillips curv: SRAS: Y = Y + α ( P P ) n π = π β ( u u ) + ν SRAS křivka: Výstup závisí na nočkávaných pohybch cnové hladiny. Phillipsova křivka: Nzaměstnanost závisí na nočkávaných pohybch v míř inflac. slid 25

26 Adaptivní očkávání Adaptivní očkávání: přístup, ktrý přdpokládá, ž lidé tvoří svá očkávání budoucí inflac na základě ndávno pozorované inflac. Jdnoduchý příklad: Očkávaná inflac = skutčná inflac minulého roku π = π 1 Potom, Phillipsova křivku lz zapsat jako: n π = π 1 β ( u u ) + ν slid 26

27 Inflační strvačnost n π = π 1 β ( u u ) + ν V této podobě Phillipsova křivka implikuj, ž inflac má strvačnost: Při absnci nabídkových šoků nbo cyklické nzaměstnanosti bud inflac stál na stjné úrovni. Minulá inflac ovlivňuj očkávání současné inflac, ktrá pak násldně ovlivňuj mzdy & cny, ktré lidi stanovují. slid 27

28 Dvě příčiny rostoucí & klsající inflac n π = π 1 β ( u u ) + ν Nákladově tlačná inflac: inflac způsobná nabídkovými šoky. Ngativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit cny, čímž tlačí inflaci nahoru. Poptávkově tažná inflac: inflac způsobná šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokls nzaměstnanosti pod jjí přiroznou míru, což táhn míru inflac nahoru. slid 28

29 Zakrslní Phillipsovy křivky V krátkém období mají politici volbu mzi π a u. π + ν π n π = π β ( u u ) + ν β 1 SR: Phillipsova křivka n u u slid 29

30 Posun Phillipsovy křivky Lidé časm přizpůsobují svá očkávání, takž volba funguj pouz v krátkém období. π 2 π1 + ν + ν π π n = π β ( u u ) + ν Např. zvýšní π posun SR PC nahoru. n u u slid 30

31 Koficint obětování Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nzaměstnanosti nad jjí přiroznou míru. Koficint obětování měří procntní změnu ročního rálného HDP, ktrá musí být obětována k snížní inflac o 1 %. Typický odhad j 5. slid 31

32 Koficint obětování Příklad: Pro snížní inflac z 6 na 2 procnta, j potřba obětovat 20 procnt ročního HDP: Ztráta HDP = (snížní inflac) x (koficint obětování) = 4 x 5 Ztráta můž být ralizována běhm jdnoho roku nbo rozprostřna v dlším časovém období, např. 5% ztráta běhm čtyř lt. Nákladm dzinflac j ztracný HDP. J možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nzaměstnanost. slid 32

33 Racionální očkávání Možnosti modlování formování očkávání: Adaptivní očkávání: Lidé tvoří svá očkávání o budoucí inflaci na základě ndávno pozorované inflac. Racionální očkávání: Lidé tvoří svá očkávání na základě všch dostupných informací, včtně informací o současných a budoucích politikách. slid 33

34 Bzbolstná dzinflac? Obhájci racionálních očkávání věří, ž koficint obětování můž být vlmi malý: Přdpokládjm u = u n a π = π = 6 % a přdpokládjm, ž CB oznámí, ž udělá všchno proto, aby snížila inflaci z 6 na 2 procnta, jak njrychlji to bud možné. Pokud j toto vyhlášní krdibilní, potom π klsn možná o clá 4 procnta. Pak π můž klsnout i bz zvýšní u. slid 34

35 Výpočt koficintu obětování pro Volckrovu dzinflaci 1981: π = 9,7% 1985: π = 3,0% Clková dzinflac = 6,7% yar u u n u u n ,5% 6,0% 3,5% ,5 6,0 3, ,4 6,0 1, ,1 6,0 1,1 Clkm 9,5% slid 35

36 Výpočt koficintu obětování pro Volckrovu dzinflaci Z přdchozího slidu: Inflac klsla o 6,7 %, clková cyklická nzaměstnanost byla 9,5 %. Okunův zákon: 1 % nzaměstnanosti = 2 % ztracného výstupu. Proto, 9,5 % cyklická nzaměstnanost = 19,0 % ročního rálného HDP. Koficint obětování=(ztráta HDP)/(clková dzinflac) = 19/6,7 = 2,8 procnt HDP bylo ztracno na každé 1 % snížné inflac. slid 36

37 Hypotéza přirozné míry Naš analýza nákladů dzinflac a konomických fluktuací j založna na hypotéz přirozné míry: Změny v agrgátní poptávc ovlivňují výstup a zaměstnanost pouz v krátkém období. V dlouhém období s konomika vrací na úrovň výstupu, zaměstnanosti a nzaměstnanosti popsanou klasickým modlm. slid 37

38 Altrnativní hypotéza: hystrz Hystrz: dlouhodobý vliv minulého vývoj na vličiny, např. na přiroznou míru nzaměstnanosti. Ngativní šoky mohou zvýšit un, takž konomika s nmusí plně obnovit. slid 38

39 Hystrz: Proč mohou ngativní šoky zvýšit přiroznou míru Cyklicky nzaměstnaní pracovníci mohou ztráct schopnosti běhm období, kdy jsou nzaměstnaní a po skonční rcs již nmusí být schopni najít práci. Cyklicky nzaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utvářní mzd; potom insidrs (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjdnat vyšší mzdu pro sb. Důsldk: Cyklicky nzaměstnaní outsidrs s mohou stát strukturálně nzaměstnaní, když rcs skončí. slid 39

40 Shrnutí 1. Tři modly AS v krátkém období: Modl strnulých cn Modl strnulých mzd Modl ndokonalých informací Všchny tři modly implikují, ž výstup rost nad svoji přiroznou míru, když cnová hladina stoupn nad očkávanou cnovou hladinu. slid 40

41 Shrnutí 2. Phillipsova křivka J odvozna z křivky SRAS Tvrdí, ž inflac závisí na očkávané inflaci cyklické nzaměstnanosti nabídkových šocích Přdstavuj pro tvůrc hospodářské politiky krátkodobé dilma mzi inflací a nzaměstnaností slid 41

42 Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očkávání adaptivní očkávání založné na ndávno zažité inflaci implikuj strvačnost racionální očkávání založné na vškrých dostupných informacích Implikuj, ž dzinflac můž být bzbolstná slid 42

43 Shrnutí 4. Hypotéza přirozné míry a hystrz hypotéza přirozné míry tvrdí, ž změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouz v krátkém období hystrz tvrdí, ž AD můž mít dlouhodobý fkt na výstup a zaměstnanost slid 43

44 Mankiw (2010): Chaptr 13. Aggrgat supply and Phillips curv. Holman (2010): Kapitola 12: Agrgátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Powrpoint Slids: Mankiw s Macroconomics 6th dition. Worth Publishrs. (Autor: R. Cronovich) slid 44