Postřehy uživatel aplikace ASPOT při vlastním měření pařezů

Transkript

1 Postřehy uživatel aplikace ASPOT při vlastním měření pařezů Tuto aplikaci využívám v rámci své pracovní činnosti státní správy lesů, a to v případě stanovení objemu neoprávněně vytěženého dříví. Především v případě tzv. toulavých těžbách kdy jsou v porostu vytěženi nejsilnější jedinci kostra porostu. V tomto případě není zcela vhodné využít data LHO / LHP za účelem stanovení objemu vytěženého dříví, protože vytěžení jedinci jsou tloušťkově často velice vzdálení od objemu středního kmene uvedeného v LHO. Na druhou stranu se často jedná o stromy / pařezy s výraznými kořenovými náběhy. V metodice měření a zpracování dat aplikace ASPOT (kapitola: zásady pro měření veličin) jsem se dočetl, že pokud jsou kořenové náběhy seříznuty níže než v rovině, ve které jsou měřeny tloušťky pařezu, tak se do těchto tlouštěk nezapočítávají. Obr.1 (Jako na této fotografii, z leva odříznut kořenový náběh) Do měření se nezahrnují: 1. kořenové náběhy odříznuté před samotným pokácením stromu. 2. kořenové náběhy odříznuté v rámci směrového zářezu se do průměru zahrnují jen částečně viz. níže.

2 Obr. 2 (Kořenový náběh seříznut v úrovni směrového zářezu) Kořenové náběhy seříznuté v úrovni směrového zářezu Při měření jsem narazil na otázku, jakým způsobem změřit průměry D max a D kolmá na Dmax pokud je kořenový náběh seříznut v rámci směrového zářezu. Tedy situaci, kdy část směrového zářezu je nutné zahrnout do měření a vyloučit z měření část, kterou tvoří kořenový náběh. Nenašel jsem v metodice konkrétní postup, stanovil jsem si tedy tento postup měření: 1) prodloužím rovinu hlavního řezu, ve které probíhá měření průměrů 2) prodloužím kořenový náběh (je to samozřejmě jen odhad průběhu kořenového náběhu) 3) najdu průsečík těchto prodloužení 4) zakreslím na pařez (křída, sprej, voskovka) 5) odečtu měřené hodnoty Obr.3

3 Obr. 4 (pohled shora na pařez z předchozího obrázku, na pařezu je zákres kořenového náběhu, který nebude započten do Dmax) Jako nedostatek vidím, že pokud jde o výrazný kořenový náběh, nemusí tento odpočet být dostatečný (je menší než skutečný kořenový náběh). Tímto způsobem v podstatě převedu kořenový náběh z výškové úrovně směrového zářezu, na úroveň hlavního řezu. Kořenové náběhy seříznuté v úrovni hlavního řezu Jenže jak postupovat při měření D max a D kolmá na Dmax v případě, že kořenové náběhy byly seříznuty v rámci hlavního řezu? Jako na následné fotografii. Obr. 5

4 Osobně v této situaci pařez okulárně posoudím a zakreslím předpokládaný tvar kmene bez kořenového náběhu na pařez (křídou, voskovkou, sprejem). Při tom vycházím z doporučených pravidel pro měření a třídění dříví, kde je na str. 13 uvedeno: kořenové náběhy odstranit tak, aby jejich výška nad oblou plochou kmene byla nejvíce 3 cm. Výsledky aplikace ASPOT jsem si ověřoval v několika porostních skupinách, u kterých jsem měl k dispozici objemy jednotlivých vytěžených stromů (měřeny již pokácené). Nakonec jsem dospěl k přesvědčení, že kořenové náběhy je nutné odečíst vždy, když je na měřeném pařezu zřetelné, že se jedná o pařez s kořenovými náběhy, jako na následných obrázcích: Obr. 6 (Kořenový náběh seříznut v úrovni směrového záseku, při měření jsem odečetl 12 cm. Je otázkou, jestli neměl být aspoň částečně odečten i protilehlý kořenový náběh.) Obr. 7 (Kořenové náběhy ze dvou protilehlých stran, při měření jsem celkem odečetl celkem 26 cm) (Naměřené hodnoty D max = 86 cm, D kolmá = 58 cm (před odpočtem)

5 Obr. 8 Je proto správné vyloučit takovýmto způsobem kořenové náběhy z měření D max a D kolmá na Dmax jako na obr. 8. Na základě prostudování metodiky je mi jasné, že není možné porovnávat jednotlivé stromy a pařezy, že jde o statistickou metodu, která vyžaduje alespoň 15 a více měřených jedinců. Objemy zjišťované z pařezů, které jsem měřil, a neměly výrazné kořenové náběhy, mi vycházely v porovnání se skutečně měřenými objemy nadhodnoceny cca o +5 až +15 % (což může být dáno růstovými podmínkami jak je uvedeno v metodice). Rozdíly u pařezů s výraznými kořenovými náběhy činily cca +20, ale i až +55 % (to je již nepoužitelné). Po odpočtu kořenových náběhů je rozdíl podobný jako u pařezů bez kořenových náběhů (5 20 %).