Masarykova Univerzita

Transkript

1 Masarykova Univerzita Přírodovědecká fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Markéta Vaculíková Minimální mzda a nezaměstnanost empirická analýza Vedoucí bakalářské práce: Ing. Daniel Němec, Ph.D Studijní program: Aplikovaná matematika Studijní obor: Matematika- ekonomie

2 2

3 Zde bych ráda poděkovala Ing. Danielu Němcovi, Ph.D. Za jeho ochotu a pomoc při vypracovaní bakalářské práce. Za jeho ochotu a čas, který mi věnoval. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Daniela Němce, Ph.D a uvedla jsem všechny použité literární a další zdroje. Markéta Vaculíková V Brně dne 2.ledna

4 Název práce: Nezaměstnanost a minimální mzda empirická analýza Autor: Markéta Vaculíková Ustav matematiky a statistiky Přirodovědecke fakulty, MU Vedoucí bakalářské práce: Ing. Daniel Němec, Ph.D, Katedra ekonomie Ekonomicko- spravni fakulty Abstrakt V první části mé bakalářské práce se zaobírám teoretickou částí vzniku nezaměstnanosti a charakteristikou jednotlivých zemí. V následujícím model se pak snažím najít souvislosti mezi nezaměstnaností a dalšími proměnnými, které by na ni mohly mít vliv. Celý tento proces je velice zajímavý z ekonometrického hlediska. V závěru práce je zhotoven model, který ukazuje míru vlivu jednotlivých proměnných. Klíčové slova: nezaměstnanost, minimální mzda, HDP, model, Gretl, ekonometrická analýza, panelová data, zdánlivá regrese Title: Minimal wage and unemployment - an empirical investigation Author: Marketa Vaculikova Department of Mathematics and Statistics, Faculty of Science, MU Supervisor: Ing. Daniel Němec, Ph.D., Departmentof economics, Faculty of Economics and Administration Abstrakt In the first part of my thesis I m interested in theoretical part of unemployment and the characteristics of individual countries. In the following model I was trying to find a connection between unemployment and other variables that could have effect on it. This whole process is very interesting from an econometric point of view. In the last part of my thesis is made a model that shows the degree of influence on unemployment. Key words: unemployment, minimum wage, GDP, model, Gretl, econometric analysis, panel data, apparent regression 4

5 Obsah Obsah... 1 Úvod Vymezení pojmů Minimální mzda Trh práce Míra Nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Teorie vzniku nezaměstnanosti Tlak odborů Institut minimální mzdy Pod úrovní vyrovnané mzdy Na úrovni vyrovnané mzdy Nad úrovní vyrovnané mzdy Teorie efektivnosti mezd Dlouhodobá nezaměstnanost Model Charakteristika vybraných států Slovensko Řecko Francie Lucembursko Polsko Česká republika Data Nezaměstnanost Minimální mzda HDP Tempo růstu HDP Gretl Analýza dat Hodnocení výsledků modelu...33 Závěr...35 Seznam použitých zdrojů

6 Seznam grafů, modelů a tabulek

7 Úvod Jak minimální mzda ovlivňuje nezaměstnanost je jedním z nejdiskutovanějších témat v ekonomii, proto je také tak podrobně zkoumána a rozebírána. Důležitá otázka je zda převažují pozitivní efekty, nebo ty negativní. V mé práci se budu zajímat hlavně o to, jestli je lepší mít stanovenu minimální mzdu a tedy i vyšší výdělky pro profese nevyžadující vyšší vzdělání, nebo převažuje problém s tím, že zaměstnavatelé nemají dostatek prostředků pro zaměstnávání více lidí a tím roste nezaměstnanost a mnoho lidí se dostává na hranici chudoby. Tento problém nám tedy dává velký prostor ke studiu. Z ekonomického hlediska je zajímavé testovat, zda je lepší, aby více lidí mělo práci za nižší mzdu nebo méně lidí za mzdu vyšší. Nejambicióznější přístup ke studiu závislosti nezaměstnanosti a minimální mzdy proběhl v roce 1977 se vznikem Minimum Wage Study Commision 1. Podrobným přezkoumáním tohoto problému byl stanoven ekonomický pohled na vliv nezaměstnanosti na minimální mzdu. Kupříkladu, že elasticita nezaměstnanosti náctiletých, pokud bereme v úvahu minimální mzdu, se pohybuje od -0,1 do -0,3[2]. Toto obsáhlé přezkoumání bylo následováno docela dlouhou přestávkou v oblasti výzkumu až do konce osmdesátých let. Kdy se jednotlivé státy začaly více angažovat v otázkách zaměstnanosti. Byly tvořeny nové modely nejen na základě teoretických možností, ale bylo je možno podložit reálnými daty získanými z předešlých období. V tvoření nových modelů také pomohl rozvoj nových technologií, především počítačů, které poskytly lepší prostor pro práci s daty. 1 Wage Study Commision- organizace v USA zabývající se zkoumáním minimálních mezd 7

8 1 Vymezení pojmů 1.1 Minimální mzda Minimální mzda 2 je nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci za práci. Plní funkci ochrannou, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Má cíle: sociální aby příjmy neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň a ekonomické má být ochranou proti nekalé soutěži vzniklé výplatou příliš nízkých mezd. Minimální mzda v EU je zpravidla stanovena na úrovni poloviny průměrné mzdy, nebo je zhruba dvakrát větší než životní minimum. V České republice je minimální mzda zavedena od počátku 90. let 20. století. Je stanovena zákonem pro celé území státu. Ve stanovených situacích je možné používat nižší sazby např. v případě poživatele částečného invalidního důchodu, nebo pokud se jedná o mladistvého zaměstnance. 1.2 Trh práce Protože se trh práce 3 v mnoha ohledech podobá běžnému trhu se zbožím - nabídka je funkcí rostoucí, poptávka funkcí klesající, panují na obou trzích obdobné mechanismy. Oba trhy směřují například dlouhodobě ke své rovnováze prostřednictvím změny ceny. Trh zboží prostřednictvím změny ceny zboží, trh práce prostřednictvím změny ceny práce, kterou není nic jiného než výše mzdy. Jestliže je na trhu přebytek zboží (práce), dostane se trh do rovnováhy vlivem poklesu cen, pokud trh "trpí" nedostatkem zboží (práce), návrat do rovnováhy zajistí pouze vyšší ceny. 2 Minimální mzda [online]. Dostupné z WWW: < 3 Trh práce [online]. Dostupné z WWW: < 8

9 Graf č. 1. Libovolný Trh Práce Zdroj: Trh práce 3 Libovolný modelový trh práce by mohl vypadat třeba tak, jak je uvedeno na grafu č. 1. Nabídka práce je zobrazena modře, poptávka po práci červeně. Rovnováha na našem trhu práce nastává v bodě A - tedy v bodě, ve kterém lidé (zaměstnanci) nabízejí k dispozici trhu (zpravidla firmám) právě tolik práce, kolik trh požaduje. To znamená množství práce LA. Aby se trh práce do tohoto bodu dostal, bude muset být zaměstnancům vyplacena mzda ve výši WA. Jakákoliv jiná výše mzdy než WA povede k nerovnováze na našem pracovním trhu. Pokud mzda poklesne na úroveň WC, bude trhu chybět množství práce rovnající se spodní úsečce. Zaměstnanci budou ochotni za nižší mzdu pracovat méně, a to zrovna ve chvíli, kdy se schopnost firem přijímat více lidí do zaměstnání paradoxně zvýší. Přesně naopak tomu bude v případě růstu platů nad úroveň WA (například na WB). Lidé se při takto vysoké mzdě do práce jen pohrnou, problémem ovšem bude v tom, že schopnost firem najímat nové zaměstnance bude na bodě mrazu. A aby tomu nebylo málo, o práci přijde i část původních zaměstnanců. Na trhu se v tomto momentě vytvoří nezaměstnanost reprezentovaná horní úsečkou. Mějme například pracovní trh (viz. Graf 2) definovaný poptávkou po práci=červená tečkovaná čára a nabídkou práce=modrá čára, který je dlouhodobě v rovnováze, reprezentované bodem 1 - tj. nabídka práce = poptávka po práci = L1, mzda = W1 =>> nezaměstnanost neexistuje. Co se, ale jednoho dne nestane. Firma, nacházející se na trhu, začne poptávat méně práce. Důvodů může být hned několik. 9

10 Později si většinu z nich vyjmenujeme. Teď se spokojme s pouhým zaznamenáním poklesu poptávky po práci, vyjádřeným posunem červené křivky směrem doleva a sledujme, co se bude v modelové ekonomice (s reálnými prvky) dít, aby se dostal trh práce znovu do rovnováhy, musel by doputovat co nejdříve do bodu 3. V reálném ekonomickém životě, ale není cesta z bodu 1 do bodu 3 vůbec jednoduchá. Existuje zde totiž celá řada přirozených i umělých "překážek", komplikujících návrat do nové rovnováhy: Zaměstnavatelé mají zpravidla se zaměstnanci uzavřené dlouhodobé pracovní smlouvy, v zákoníku práce jsou uvedeny minimální délky výpovědních lhůt, jež nelze ignorovat, ve velkých společnostech mají silné slovo odbory, díky nimž nelze bez rizika stávkové pohotovosti (nebo dokonce stávky) přistoupit k plošnému snížení platů apod. Trh práce se tedy díky mzdová strnulosti kombinované s nepružným zákoníkem práce přesouvá v první fázi do bodu 2, nikoliv do ekonomicky prospěšnějšího bodu 3. V bodě 2 je však situace na trhu práce velmi nestabilní. Společnosti nemohou často díky odborům a kolektivním smlouvám snižovat plošně mzdy, zastavují proto nejprve nábor nových zaměstnanců a zmrazují veškeré finanční odměny a platové bonusy. Do ekonomické rovnováhy má ale tato situace pořád ještě hodně daleko. Při mzdě W1 jsou totiž firmy schopné zaplatit pouze L2 práce a ne L1 práce, jako tomu bylo v době před ekonomickými problémy. Mají proto na výběr: A. Buďto ponechají mzdy na původní úrovni W1 (čímž vyhoví odborářům) a zároveň propustí počet lidí rovnající se množství L1 - L2 (což se nebude líbit odborářům) nebo B. Sníží mzdy na hladinu W3 (nepodlehnou odborům), čímž pomohou dostat trh práce zpět do rovnováhy, neboť za mzdu W3 budou zaměstnanci ochotni nabídnout pouze takové množství práce odpovídající hodnotě L3 - část zaměstnanců přijme práci na poloviční úvazek, část podá dobrovolnou výpověď a nastoupí do jiné firmy, část zůstane doma, část začne podnikat. Nutno ještě podotknout, že množství práce L3 za mzdy W3 budou schopny firmy bez problémů zaplatit. Náš modelový příklad nám přinesl jeden důležitý poznatek: Nezaměstnanost vzniká do velké míry jen tam, kde je trh práce paralyzován mzdovou strnulostí. Pokud by například nebylo umožněno naší modelové firmě snížit mzdy z úrovně W1 na W3, octlo by se na pracovních úřadech množství lidí odpovídající úsečce 12. Jestliže by firmě ve snižování mezd nikdo 10

11 nebránil, nezůstal by nedobrovolně bez práce nikdo nebo zůstal, ale jen do té doby, než by mzdy klesly na úroveň W3. To by mohla být otázka několika dnů, týdnů nebo měsíců. Graf č. 2. Pracovní trh snížení poptávky po práci Zdroj: Trh práce Míra Nezaměstnanosti Výši nezaměstnanosti v libovolné ekonomice (zemi, regionu) vyjadřujeme tzv. mírou nezaměstnanosti 4 (u). Tu získáme tak, že počet nezaměstnaných osob (U) vydělíme počtem osob zaměstnaných (L) i nezaměstnaných (U): u = U / (L + U), to vše v procentech. Jak jsme si již dříve uvedli, v každé zemi je nezaměstnanost tak vysoká, jak "vysoká" je pružnost trhu práce i ostatních ekonomických oblastí (zákonodárství, byrokracie, odbory). Nejpružnějším ekonomickým prostředím disponuje Švýcarsko, Island, Singapur, Nový Zéland, Irsko. Nízká je v těchto zemích proto i míra nezaměstnanosti. Zpravidla 3 až 4%. O něco méně pružný je například trh práce v USA a ve Velké Británii (míra nezaměstnanosti = cca 4 až 5%. Na druhou stranu, za poměrně nepružný bychom mohli považovat trh mnoha zemí původního jádra Evropské unie - Německo, Francie, Itálie (nezaměstnanost 8 až 10%). Český trh práce bychom mohli označit za "polopružný. 4 Trh práce [online]. Dostupné z WWW: < 11

12 Nezapomeňme ještě na definici nezaměstnaného: Nezaměstnaný je člověk bez práce, hledající si nové zaměstnání. Není jím tedy student, důchodce, rodič na mateřské, ani osoba dobrovolně nezaměstnaná. 1.4 Typy nezaměstnanosti Rozdělením nezaměstnanosti na několik typů nezaměstnanosti 5 se vrátíme oklikou k problémům naší modelové firmy a postupně zjistíme, co mohlo stát za snížením poptávky po práci na trhu. Prvním typem je tzv. frikční nezaměstnanost. Tato nezaměstnanost vzniká přechodem lidí z jednoho zaměstnání do druhého nebo nástupem absolventů škol na trh (nalézt si novou práci trvá běžně několik týdnů až měsíců). Frikční nezaměstnanost není příliš škodlivá a zpravidla dosahuje výše jednoho až dvou procent. Pokud v dokonale pružných tržních ekonomikách existuje určitá míra nezaměstnanosti, jedná se zpravidla pouze o tuto frikční nezaměstnanost. Druhý typ nezaměstnanosti bychom mohli nazvat cyklickou nezaměstnaností. Cyklická nezaměstnanost vzniká v období hospodářského poklesu. Ekonomická "historie" se zkrátka skládá z mnoha období prosperity (růst ekonomického výkonu), jenž jsou čas od času střídána obdobími ekonomické stagnace, popř. recese (pokles ekonomického výkonu). Cyklická nezaměstnanost vzniká právě v důsledku střídání tohoto hospodářského cyklu. V období prosperity většina firem přijímá do práce nové zaměstnance, v období recese z úsporných důvodů zaměstnance propouští (pokud nejsou ochotni přistoupit na nižší mzdu). Výše a doba trvání cyklické nezaměstnanosti se opět odvíjí od pružnosti trhu práce. Jestliže je pracovní trh pružný, mohou v průměru dosahovat pozůstatky cyklické nezaměstnanosti na trhu výše 0,5 až 1,0%. V opačném případě to může být třeba i troj až pětinásobek tohoto čísla. Pak tu máme nezaměstnanost strukturální. Ta je způsobena nepravidelným vývojem v jednotlivých ekonomických odvětvích. Zatímco například těžký ocelářský průmysl prožívá období útlumu (Ostravsko 90. let) jiná odvětví expandují (software, elektrotechnika, automobilový průmysl). Problém je ovšem v tom, že pro zaměstnance není až zas tak snadné přecházet z jednoho odvětví do druhého. 5 Trh práce [online]. Dostupné z WWW: < 12

13 Nezaměstnaný tavič oceli z Vítkovic jen stěží získá práci elektrotechnika v Plzni apod. Práci dělníka v nové automobilce však v určitém případě získat může. Vyžaduje to ale několikatýdenní (několikaměsíční) rekvalifikační kurz. Nezaměstnanost strukturální je tedy důsledkem složitosti přechodu mezi jednotlivými druhy práce. Aby byla co nejnižší, musela by se většina lidí průběžně vzdělávat, rekvalifikovat a neustále stěhovat za prací (třeba i přes celou republiku). Jestliže by toto vše určitá společnost splňovala, mohla by se strukturální nezaměstnanost v zemi blížit k hranici 0%. V opačném případě to může být 1, 2, 3, ale i klidně 10%. Posledním typem nezaměstnanosti je nezaměstnanost vyvolaná administrativně. Například prostřednictvím státem nařízené minimální mzdy, jejíž výše se často stává populárním politickým nástrojem, sloužícím k ovlivňování veřejného mínění. 2 Teorie vzniku nezaměstnanosti Existují různé teorie 6 pro vznik nedobrovolné nezaměstnanosti. Nedobrovolná je v našem případě klíčový pojem, protože dobrovolnou nezaměstnanost má svá jiná specifika. 2.1 Tlak odborů Odborové organizace bojují za vyšší mzdy. Paradoxně mohou části zaměstnanců značně uškodit. Firmy, aby mohly zaplatit vyšší mzdy, potom část zaměstnanců propustí. To se samozřejmě odborům nelíbí a vzniká začarovaný kruh. Je velice složité se domluvit na kompromisu. 2.2 Institut minimální mzdy Institut minimální mzdy je hlavní věcí, kterou se ve své práci zabývám. Je to minimální částka, kterou stát nařizuj Ze firmám k vyplacení zaměstnanců. Tato částka může být definována třemi způsoby. 6 Petr Musil, Kamil Fuchs, Aleš Franc, Šárka Grigarčíková. Ekonomie. Vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., Kapitola 21, s ISBN

14 2.2.1 Pod úrovní vyrovnané mzdy V tomto případě je definování minimální mzdy zcela zbytečné. Trh si sám nastaví minimální mzdy na vyšší úrovni než je minimum. (Graf 3) Graf č. 3. Minimální mzda pod úrovní vyrovnané mzdy Výše mzdy Poptávka Minimální mzda Nabídka Množství práce Zdroj: Vlastní zpracování Na úrovni vyrovnané mzdy V tomto případě se na trhu práce také žádné zásadní změny nekonají. Minimální mzda je nastavena, na vyrovnané hodnotě mezi nabídkou a poptávkou po práci. Nastavení minimální mzdy je zde čistě psychologická ochrana. (Graf č. 4.) Graf č. 4. Minimální mzda na úrovni vyrovnané mzdy Výše mzdy Poptávka Minimální mzda Nabídka Množství práce Zdroj: Vlastní zpracování 14

15 2.2.3 Nad úrovní vyrovnané mzdy V tomto případě nastává problém. Minimální mzda je definována nad úrovní vyrovnané mzdy. V tuto chvíli se na trhu objeví nedobrovolná nezaměstnanost, která má hodnotu úsečky ab na Grafu 5. Graf č. 5. Minimální mzda nad úrovní vyrovnané mzdy Výše mzdy ab Poptávka Minimální mzda Nabídka Množství práce Zdroj: Vlastní zpracování 2.3 Teorie efektivnosti mezd Z teorie efektivnosti mezd vyplývá zajímavý závěr. Minimální mzda slouží jako motivace pro firmy i zaměstnance. Zaměstnanci se snaží, co nejlépe pracovat a tím roste i produktivita práce. Firmy se zase snaží o zlepšení technologií, aby ušetřily. Díky dobré práci zaměstnanců se snižuje jejich fluktuace a firma navíc ušetří za zaškolení nových zaměstnanců. 2.4 Dlouhodobá nezaměstnanost Průměrnou nezaměstnanost zvyšuje i zaměstnanost dlouhodobá. Je to velký problém. Dochází k velkým sociálním problémům, jako jsou dluhy, alkoholismus. Dlouhodobá nezaměstnanost skýtá problém ve ztrátě pracovních návyků a sociální izolace. 15

16 3 Model 3.1 Charakteristika vybraných států Můj model zahrnuje data vybraných evropských ekonomik. Volila jsem speciálně země s různými HDP, rychlosti rozvoje, a zda byly součástí centrálně plánovaných ekonomik Slovensko Slovensko 7 (celým jménem Slovenská republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Do roku 1992 bylo součástí Československa. Slovensko hraničí s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu. Slovensko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE, EEA, Evropské celní unie, EU, Schengenského prostoru, Eurozóny a Visegrádské skupiny. Slovensko je vyspělá tržní ekonomika, jejíž HDP na obyvatele dosahuje 75% průměru EU na obyvatele. Ekonomika Slovenska v posledních letech pravidelně roste nejvíce ze zemí EU. Slovensko používá jednotnou evropskou měnu Euro. Slovensko má rozvinuté zemědělství. Pěstuje se zde hlavně obilí, ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V Tatrách a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět paprika v jižních oblastech, nebo brambory na severu. Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma Samsung. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst. Slovensko má velmi dobré přírodní podmínky i geografické postavení pro rozvoj cestovního ruchu. Využívá je však nedostatečně. Devizové příjmy z cestovního ruchu se v některých zemích Evropy staly jedním z hlavních zdrojů hrubého domácího produktu. Příjmy Slovenské republiky z aktivního cestovního 7 Slovenská ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < 16

17 ruchu sice rostou, ale zároveň stále klesá procentuální podíl turistů, tj. těch zahraničních návštěvníků Slovenska, kteří se na Slovensku ubytovali alespoň na jednu noc. Slovensko nadále zaostává v rozvoji cestovního ruchu za sousedními zeměmi. Ekonomické aktivity cestovního ruchu se podílejí přibližně šesti procenty na hrubém domácím produktu Slovenska, což je na úrovni světového průměru. Graf č. 6. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy na Slovensku ,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% minimalni_mzda nezamestnanost Zdroj: Vlastní zpracování Řecko Řecko 8, oficiálně Helénská republika, je stát ležící v jižní Evropě - na jihu Balkánského poloostrova a rozkládající se na ostrovech v Egejském, Krétském, Thráckém, Středozemním a Jónském moři. Jeho sousedy jsou Albánie, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Bulharsko a Turecko. Hlavním městem jsou Athény. Úředním jazykem je řečtina. Řecko je tržně orientovaná ekonomika se silným veřejným sektorem. Cestovní ruch je velmi důležitý, poskytuje vysokou část HDP a příjmy ze směnárenství. Řecko také platí za světového hráče v oblasti lodní přepravy (první v kategorii počtu vlastněných lodí a třetí v počtu lodí registrovaných na vlajku). Řecko je předním příjemcem pomoci Evropské unie (rovnající se 2,4 % jeho HDP). Vývoz 8 Řecká ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < 17

18 vyráběného zboží včetně telefonního vybavení a softwaru, potravin a paliv zodpovídá za velkou část zbytku řeckých příjmů. Na přelomu tisíciletí se ekonomika údajně zlepšovala s tím, jak vláda zpřísňovala rozpočtovou politiku v přípravě na vstup Řecka do Eurozóny Průměrný příjem na hlavu byl v roce 2004 odhadován na USD. Řecko má expandující sektor služeb a telekomunikačního průmyslu a stalo se jedním z největších investorů v související oblasti. Řecko v té době figurovalo jako dovozce pracovní síly a zahraničních pracovníků (hlavně z východní Evropy, středovýchodní Evropy, Pákistánu a Afriky). Lidé z těchto oblastí nyní tvoří 10 % celkového počtu obyvatel. Nezaměstnanost koncem roku 2010 přesáhla 12 % s rostoucí tendencí. V roce 2004 byl předvídán ekonomický růst o 4 až 4,5 % a další růst v budoucnu. Nová konzervativní vláda odhalila Eurostatu, že předešlé poskytnuté hodnoty, které byly základem řeckého vstupu do Eurozóny, byly nepravdivé. Po dohodě dala Evropská unie Řecku dva roky (rozpočty na rok 2005 a 2006), aby dostalo svoji ekonomiku do pořádku v souladu s paktem stability a růstu. Za rok 2009 však dosáhl schodek řeckého rozpočtu, podle posledních údajů dodaných řeckou administrativou v dubnu 2010, téměř 13 %, po auditu ze strany EU bylo zjištěno další zkreslování údajů a skutečný schodek dosáhl 15,4 %. Tedy více, než pětinásobek povolených 3 % v paktu stability. Nejpalčivějším problémem je řešení pravděpodobně již nefinancovatelného dluhu a rostoucí nezaměstnanost. Pozitivní vývoj HDP na nejbližší roky není prakticky reálný. 18

19 Graf č. 7. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v Řecku ,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% minimalni_mzda nezamestnanost Zdroj: Vlastní zpracování Francie Oficiální název Francouzská republika 9 je demokratický stát, jehož většina území (někdy označovaná jako Metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě. Součástí Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Francouzi metropolitní Francii kvůli jejímu geografickému tvaru často přezdívají L'Hexagone (šestiúhelník). Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie (EU). Dále je Francie jedním ze zakládajících členů Spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných nukleárních mocností a členem sdružení sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska - G8. Spolu se Spojeným královstvím je Francie jedinou doposud existující koloniální supervelmocí. Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé společnosti (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence vlády. Vláda si ponechala velký vliv na klíčové segmenty sektorů infrastruktury, což znamená, že 9 Francouzká ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < 19

20 rozhoduje v otázkách železnice, energetiky, letectví a telekomunikace. Tento stav byl výhodný asi do 90. let, v posledních letech vláda pomalu odprodává své podíly ve společnostech France Télécom, Air France, stejně tak jako pojišťovny, banky a zbrojní průmysl. Francie je členem skupiny G8. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě.1. ledna 1999 se Francie spojila s dalšími deseti členy EU a vytvořila měnovou unii, která užívá společnou měnu euro, a v roce 2002 úplně přestala používat svou historickou měnu francouzský frank. Podle údajů OECD za rok 2007 je Francie 5. největší exportér výrobků na světě po Německu, Číně, USA a Japonsku. [8] Je také šestý největší dovozce výrobků za USA, Německem, Čínou, Spojeným královstvím a Japonskem. [9] Dále podle statistiky OECD byla v r Francie na třetím místě v získávání přímých zahraničních investic. S téměř 158 miliardami USD zahraničních investic se Francie zařadila za USA (237,5 mld. USD investic) a Spojené království (185,9 mld. USD). Na druhou stranu francouzské společnosti investovaly ve stejném období 224,6 miliard USD v zahraničí, což zařazuje Francii na třetí místo žebříčku největších zahraničních investorů po USA (333,2 mld. USD) a Spojeném království (229,8 mld. USD). Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD (nepočítaje Norsko, kde jsou hodnoty zvýšeny uměle tržbami z ropy, a Lucembursko, kde s velkými offshorovými investicemi bank). V roce 2003 byl průměrný HDP na jednu hodinu práce 47,2 USD. 20

21 Graf č. 8. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy ve Francii ,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% minimalni_mzda nezamestnanost Zdroj: Vlastní zpracování Lucembursko Lucembursko 10, oficiálně Velkovévodství lucemburské je malý západoevropský vnitrozemský stát sousedící s Belgií, Německem a Francií. Má kolem půl milionu obyvatel, většinou římskokatolického vyznání. Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština. Země je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie, OECD a hlavní a největší město Lucemburk je sídlem mnoha jejich institucí. Lucembursko má velmi rozvinutou ekonomiku. Dle Mezinárodního měnového fondu se jedná o ekonomiku s nejvyšším nominálním HDP na jednoho člověka na světě. V současnosti je od roku 2000 velkovévodou Henri I. de Luxembourg (česky Jindřich I. Lucemburský). V roce 1921 byla založena Belgicko-lucemburská ekonomická unie (do účinnosti přišla v roce 1922). Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením měnové unie, kdy bylo možno používat až do zavedení eura lucemburský frank na belgickém území a naopak. 10 Lucemburská ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < 21

22 Lucembursko má nejvyšší HDP na hlavu v celém světě (přepočteno dle parity kupní síly činil v roce $). Příčinou této vysoce nadprůměrné hodnoty je, že asi třetinu pracovních sil (cca ) tvoří příslušníci okolních států, kteří do Lucemburska dojíždějí a nejsou tudíž do obyvatelstva započítáni. Zemědělství je zastoupeno pouze 0,5 procenty v celkovém HDP. Služby naopak tvoří přes 80 %: v Lucembursku sídlí přes 200 bank. Důležitá je též průmyslová výroba, hlavně průmysl slévárenský, který je ale v celkovém úpadku. EU je jednoznačně největším obchodním partnerem Lucemburska; obchod s ní tvoří téměř 86 % celkové zahraničněobchodní výměny země. V hlavním městě má sídlo několik mezinárodních institucí, včetně institucí EU (Evropský statistický úřad Eurostat, Evropský soudní dvůr, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská investiční banka aj.) otevřelo Lucembursko pracovní trh též pro občany Česka bez jakéhokoliv omezení. Graf č. 9. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v Lucembursku ,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% minimalni_mzda nezamestnanost Zdroj: Vlastní zpracování 22

23 3.1.5 Polsko Polsko 11, oficiální název Polská republika je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice. Počátky polského státu a jeho christianizace sahají do 10. století; Polské království, které roku 1569 prohloubilo unii s Litvou, bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím dělení Polska ( ). Roku 1918 bylo Polsko obnoveno jako republika. Po 2. světové válce, která zemi velmi těžce postihla, bylo Polsko do roku 1989 socialistickou republikou. Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov. Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny. Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým Indexem lidského rozvoje - což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP se v Polsku pohybuje kolem US$ 678,6 mld. (2008). Export se týká hlavně Německa a to z 30%, Itálie 6,1%, Francie 6%, ČR 4%. V importu znovu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie 7%, Ruska 7%, Francie 6%, Čína 4%. Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření. 11 Polská ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < 23

24 Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenství (osobní auta, autobusy, lodě), hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Těží se černé a hnědé uhlí, měď, olovo, zinek, sůl, síra, magnezit, kaolin a menší množství ropy a zemního plynu. V zemědělství převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. Orná půda představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a lesy 30 %. Pěstuje se pšenice, žito, ječmen, len, oves, brambory, cukrová řepa, řepka, chmel, ovoce a zelenina. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se prasata, skot, ovce, koně a drůbeže. Význam má i rybolov. Produkuje se vlna, med a rybí výrobky. Významná je i těžba dřeva. Graf č. 10. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v Polsku ,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% minimalni_mzda nezamestnanost Zdroj: Vlastní zpracování Česká republika Česko oficiálně Česká republika 12, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Rozkládá se na území tří historických zemí Čech, Moravy a části Slezska na ploše km 2. V roce 2009 v Česku žilo přibližně 10,5 milionu 12 Ekonomika České republiky [online]. Dostupné z WWW: < 24

25 obyvatel. Administrativně se dělí na 14 samosprávných krajů. Hlavním městem je Praha. Hrubý domácí produkt dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2008 byl HDP na osobu v paritě kupní síly přes USD, což představuje 82% průměru EU. Česká ekonomika tak svou výkonností předběhla ekonomiku Portugalska v roce 2005 a nyní se velmi strmě blíží úrovni Řecka, Kypru nebo Španělska. Velmi důležitý je ale také fakt, že jako člen Světové banky (WB) již Česká republika není rozvojovou zemí, ale stabilně se zařadila mezi třicítku nejvyspělejších států, tzv. plátců, ti z rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Z těch jsou pak dotovány projekty či půjčky rozvojovým zemím světa. Největším zahraničním obchodním partnerem země je Německo. Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě. Po roce 1989 došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství a privatizaci státního majetku. V rámci restitucí byla také navrácena část majetků znárodněných po roce Důsledky otevřené konkurence nejvíce postihly odvětví těžkého průmyslu, které nebyly konkurenceschopné. V roce 1995 se země stala členem OECD. Po vstupu země do Evropské unie následovalo období hospodářského růstu. Podíl průmyslu na tvorbě HDP klesl ve srovnání s rokem 1990 na polovinu a jeho místo zabral sektor služeb. Tak jako většinu států světa, i Českou republiku zasáhla světová ekonomická krize. Projevila se zejména poklesem HDP o 4,5% v roce 2009, zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení státu. Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily. V roce 2011 je očekáván růst HDP o 2,5%, v roce ,2% a v roce 2013 dokonce o 3,8%. Pozitivní vývoj české ekonomiky potvrdila například agentura Moody s, která udělila ČR v roce 2011 hodnocení A1 s dobrým výhledem do budoucna. Ve zprávě se mimo jiné konstatuje, že dluhová krize Eurozóny se ČR prakticky nedotýká. Velký rozvoj se očekává především v oblasti služeb, výzkumu a HI-TECH průmyslové výrobě. 25

26 Graf č. 11. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v České republice ,00% ,00% 8,00% 7,00% 6,00% 200 5,00% ,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0 0,00% minimalni_mzda nezamestnanost Zdroj: Vlastní zpracování 3.2 Data Všechna data 13, která jsou v modelu použitá, jsem získala z databáze OECD 14. Vybrala jsem různorodé evropské ekonomiky. Každá z nich má svá specifika a velmi se liší. Nejvíce jsou zastoupeny země bývalého východního bloku (Slovensko, Polsko, Česká republika), protože mě samozřejmě nejvíce zajímal vliv u nás. Dále jsem vybírala typické tržní ekonomiky jako Lucembursko. Francie je velmi sociálním státem a v mém modelu mě zajímalo, zda to bude mít vliv. V poslední řadě jsem vybrala Řecko, protože je to zástupce jižní Evropy a zvolila jsem ho i kvůli jeho problémům z poslední doby. Data jsou čtvrtletní v rozmezí od až Je to tedy 11 let. V této době můžeme vidět, jak hlavně nezaměstnanost ovlivnila velká expanze v roce 2006 a ještě více krize v letech 2008 až Krize měla velký vliv na nárůst nezaměstnanosti. Tato krize, ale nebyla zaviněna Evropou nýbrž hypoteční politikou v USA. To způsobilo primárně pokles poptávky v USA, to se rozšířilo do celého světa a došlo k poklesu nabídky. Z toho vyplývá, že se omezila výroba a tedy docházelo k propouštění a zvyšování nezaměstnanosti. 13 Data [online]: Dostupné z WWW. < 14 OECD- organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 26

27 3.2.1 Nezaměstnanost V jednotlivých státech se míra nezaměstnanosti velmi liší. A to někdy i o 10%. Je to v přístupu vlád k ekonomickým problémům, sociální politice a ve více či méně úspěšném přerodu centrálně plánovaných ekonomik na tržní ekonomiky. Na dalším grafu se můžeme na rozdíly podívat. Měřítko grafu jsem zvolila co největší, aby byly vidět výkyvy v jednotlivých obdobích. Graf č. 12. Souhrnný graf nezaměstnanosti jednotlivých států 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% čr Francie Lucembursko Polsko Řecko slovensko 0,00% datum Zdroj: Vlastní zpracování 27

28 Na tomto grafu můžeme vidět, jak nám výška nezaměstnanosti kopíruje hospodářský cyklus. V době expanze se nezaměstnanost rapidně snižuje. Od roku 2004 se nezaměstnanost snižuje téměř ve všech státech. Souvisí to s velkou poptávkou a rozvojem nových technologií. Ekonomika měla výborný průběh, HDP rostlo a tím ubývalo nezaměstnaných. Krátkodobě nezaměstnaných ubylo nejvíce, protože byli si schopni ve velmi krátkém čase sehnat práci. Dlouhodobě nezaměstnaných ubylo menší procento, protože tam se jedná již o problém většího rozsahu. V roce nastává opačný jev ve světě je krize a to se projevuje i na zaměstnanosti. Firmy mají obavu z nedostatečné poptávky po jejích výrobcích a snaží se šetřit. Propouští zaměstnance a omezují náklady. Z toho vyplývá, že i zaměstnanci mají strach a snaží se šetřit. Nákup luxusních statků se odkládá a kupuje se jen zboží pro každodenní spotřebu. To je, ale to nehorší pro ekonomiku v krizi. Jsme tedy zase na začátku, kdy klesne poptávka, firmy více šetří a tak stále dokola. Je to začarovaný kruh Minimální mzda V minimální mzdě je mezi jednotlivými státy velmi markantní rozdíl. Závisí to na životní úrovni a ceně spotřebních statků. Na základě minimální mzdy si můžeme udělat obrázek, jak se v daném státě žije. Velké rozdíly jsou v ceně domácích výrobků, ale u výrobků s kosmopolitním charakterem se cena v jednotlivých státech příliš neliší. Můžeme si to ukázat na příkladu. Ve Francii stojí oběd ve fast foodu asi 5 tedy zhruba stejně jako v České republice. Rozdíl je v tom, že Francouzi to berou jako jedno z nejhorších jídel a u nás je nepoměrně dražší k jídlu v restauraci. Nemůžeme tedy a priory říci, že země s nižší minimální mzdou jsou na tom daleko hůře jen to, že je v nich dražší koupě kosmopolitních statků. Minimální mzdu tvoří určitou část průměrné mzdy. Ve všech vybraných státech je to kolem 30%. Má sloužit k ochraně osob, které vykonávají nekvalifikovanou profesi. Jde o to, aby člověk dostal adekvátní ohodnocení za vykonanou práci. 28

29 Pozor jen na záměnu pojmů. Minimální mzda nemá nic společného s životním minimem. To je částka, kterou osoba musí minimálně obdržet ať už jako výdělek nebo prostřednictvím sociálních dávek od státu. Graf č. 13. Souhrnný graf minimální mzdy jednotlivých států čr Francie Lucembursko Polsko Řecko Slovensko Zdroj: Vlastní zpracování 29

30 Všechny minimální mzdy jednotlivých zemí jsou přepočítány na Euro. Je to z důvodu porovnání. Proto mohou nastat drobné odchylky z důvodu vývoje kurzu Eura a domácí měny. Tyto odchylky jsou však zanedbatelné a nebereme je v úvahu. Jak vidíme minimální mzda má u všech států rostoucí tendenci. Je to z důvodu inflace. Ani jeden z vybraných států neměl potíže s inflací a tedy se jedná o přirozenou míru. Nejrychleji rostoucí minimální mzdu má Řecko. Díky událostem z posledních dní, ale nemůžeme hovořit o úspěchu. Lucembursko má nejvyšší minimální mzdu celkově. Odvíjí se to od toho, že většina osob je zaměstnaných ve službách. Země bývalého Východního bloku zatím zaostávají. Podle nejnovějších dat OECD, ale jsou na to nyní mnohem lépe, než již zmiňované Řecko HDP Celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Jeho hodnota je počítána v miliardách euro. Na grafu můžeme vidět jeho rostoucí funkce. Na základě míry růstu vidíme, zda se ekonomice dařilo nebo ne. Graf č. 14. Souhrnný graf HDP jednotlivých států Česká republika Francie Lucembursko Polsko Slovensko Řecko Zdroj: Vlastní 30

31 3.2.4 Tempo růstu HDP Toto je velice zajímavý ukazatel. Je to vlastně hospodářský cyklus. Můžeme pozorovat výkyvy v evropských ekonomikách. Na tempu růstu HDP můžeme jasně vidět, zda je ekonomika v recesi či expanzi. 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0-0, Česká Republika Francie Lucembursko Polsko Řecko Slovensko -0,04-0,06-0,08 Zdroj: Vlastní 31

32 3.3 Gretl K analýze získaných dat jsem zvolila ekonomický software Gretl 15. Gretl je software s otevřeným zdrojovým kódem. To znamená technickou a legální dostupnost, která umožňuje uživatelům za dodržení určitých podmínek tento software využívat. Je to multiplatformní software. Tedy je možno ho využívat jak na systému Linux tak i Windows. Název GRETL je odvozen jako zkratka ze tří názvů. Gnu Regrese, Ekonometrie a Time-series Library (knihovny časových řad). Má grafické uživatelské rozhraní a je napsán v jazyce C. Gretl může výstup ukládat jako data LaTex. Kromě angličtiny je Gretl dostupný také v baskičtině, češtině, němčině, francouzštině, italštině, polštině, portugalštině, ruštině, španělštině a turečtině. Gretl má široké použití na práci s různými daty. Je využíván k tvorbě modelů nejmenších čtverců, nelineárních modelů (Logit, Tobit ) a jejich modifikací. Je vhodný pro práci s časovými řadami, hledání jednotkových kořenů a kointegrační testy. 3.5 Analýza dat K analýze dat jsem zvolila model s panelovými daty. Můj panel je vyrovnaný. To znamená, že mám konzistentní pozorování pro určitou skupinu států. Použila jsem pro porovnání metodu pevných efektů v panelu. Jako závisle proměnou jsem zvolila nezaměstnanost, protože zkoumám, jaký vliv na ni má minimální mzda. S tímto typem panelových dat můžeme bez problému pracovat jako s obyčejnými daty. Interpretace modelů je stejná jako u metody nejmenších čtverců. Model má tedy tvar Yit = αi + βxit + β Xit + β Xit +εit. 15 Gretl [online]. Dostupný z WWW. < 32

33 3.5.1 Hodnocení výsledků modelu Model 1: Pevné efekty, za použití 264 pozorování Zahrnuto 6 průřezových jednotek Délka časové řady = 44 Závisle proměnná: nezamstnanost Koeficient Směr. chyba t-podíl p-hodnota const 0, , ,2019 <0,00001 *** minimalni_mzda -6,91887e-05 1,87249e-05-3,6950 0,00027 *** HDP -9,86619e-06 7,68151e-06-1,2844 0,20016 Tempo_rustu_HD P -0, , ,8376 0,06728 * Střední hodnota závisle 0, Sm. odchylka závisle 0, proměnné proměnné Součet čtverců reziduí 0, Sm. chyba regrese 0, Koeficient determinace 0, Adjustovaný koeficient 0, determinace F(8, 255) 103,8198 P-hodnota(F) 1,00e-75 Logaritmus věrohodnosti 614,1726 Akaikovo kritérium -1210,345 Schwarzovo kritérium -1178,162 Hannan-Quinnovo -1197,413 kritétium rho (koeficient autokorelace) 0, Durbin-Watsonova statistika 0, Test pro různé intercepty mezi skupinami - Nulová hypotéza: Skupiny mají společný intercept Testovací statistika: F(5, 255) = 66,4844 s p-hodnotou = P(F(5, 255) > 66,4844) = 2,9287e-044 Toto je základní model vytvořený metodou pevných efektů. Vidíme, že nejvyšší vliv má nezaměstnanost a Tempo růstu HDP. Jelikož se, ale jedná o časové řady tak je třeba ještě zjistit, zda nemáme problém s autokorelací a na základě toho se zdánlivou regresí 16. Na základě testu jednotkového kořene jsem zjistila, že tento model by mohl mít problém se zdánlivou regresí. Na základě toho model detrenduji pomocí přidáním prvních diferencí. 16 Zdánlivá regrese- Jev kdy kvůli působení autokorelace a trendu model vykazuje závislosti, které tam ve skutečnosti nejsou. 33

34 Model 2: Pevné efekty, za použití 258 pozorování Zahrnuto 6 průřezových jednotek Délka časové řady = 43 Závisle proměnná: d_nezamstnano Koeficient Směr. chyba t-podíl p-hodnota const -7,80339e-05 0, ,2051 0,83765 d_minimalni_m -3,11227e-05 2,20828e-05-1,4094 0,15997 d_hdp -6,12569e-06 8,21092e-06-0,7460 0,45635 d_tempo_rustu -0, , ,7818 0,07600 * Střední hodnota závisle -0, Sm. odchylka závisle 0, proměnné proměnné Součet čtverců reziduí 0, Sm. chyba regrese 0, Koeficient determinace 0, Adjustovaný koeficient -0, determinace F(8, 249) 0, P-hodnota(F) 0, Logaritmus věrohodnosti 978,6368 Akaikovo kritérium -1939,274 Schwarzovo kritérium -1907,297 Hannan-Quinnovo -1926,416 kritétium rho (koeficient autokorelace) 0, Durbin-Watsonova statistika 1, Test pro různé intercepty mezi skupinami - Nulová hypotéza: Skupiny mají společný intercept Testovací statistika: F(5, 249) = 0, s p-hodnotou = P(F(5, 249) > 0,475206) = 0, Po úpravě modelu tedy vidíme, že jedinou vysvětlující proměnnou, která má nějaký vliv na nezaměstnanost je tempo růstu HDP. Když se Tempo růstu HDP zvýší o jednotku tedy v našem případě o 1%. Tak nezaměstnanost klesne o 0,04%. Toto platí na 90 % intervalu spolehlivosti. Koeficient determinace je v mém modelu velmi nízký. To znamená, že vypovídací hodnota modelu není příliš vysoká. Na druhé straně u panelových dat to není nic neobvyklého. Pokud by nám nešlo o plnou významnost dat, ještě by jsem mohla zmínit minimální mzdu. U koeficientu mě znaménko nepřekvapilo. Souhlasí to s teorií, že minimální mzda má negativní vliv na zaměstnanost. 34

35 Závěr Z mého pozorování, a následném vytvoření modelu, jsem došla k závěru, že nejvyšší vliv na zaměstnanost má hospodářský cyklus. Tedy Tempo růstu HDP. Velmi malý vliv vykazuje i minimální mzda, ale ta není příliš statisticky významná. Můj závěr byl konzistentní s mým původním předpokladem. Předpokládala jsem, že stejně jako na dokonale konkurenčním trhu Institut minimální mzdy povede ke zvýšení nezaměstnanosti a toto se potvrdilo. Myslela jsem však, že bude mít větší statistickou významnost. Tempo růstu HDP je tedy hlavním faktorem, který ovlivňuje minimální mzdu. Myslím, že je to docela logické. Pokud je ekonomika v recesi potřebuje šetřit a propouští a naopak. Odpověď tedy na otázku, jaký má minimální mzda vliv na nezaměstnanost není jednoznačná. V evropských ekonomikách způsobuje zvyšování nezaměstnanosti. To ovšem neznamená, že se toto dá předpokládat komplexně. Seznam použitých zdrojů [1] Petr Musil, Kamil Fuchs, Aleš Franc, Šárka Grigarčíková. Ekonomie. Vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., K. ISBN [2] David Neumark, William L Wascher. Minimum Wages.Vyd. Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts [3] NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie [online]. Brno : Masarykova univerzita, ekonomicko- správní fakulta, 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < 58 adyekonometrie.pdf?fakulta=1456;obdobi=4984;studium=281696;kod=bpe _ZAEK>. 35

36 [4] ZEMÁNEK, Josef. Peníze [online]. Dostupné z WWW: < [5]Minimální mzda [online]. Dostupné z WWW: < [6]Trh práce [online]. Dostupné z WWW: < [7] Slovenská ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < [8] Řecká ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < [9] Francouzká ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < [10] Lucemburská ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < [11] Polská ekonomika [online]. Dostupné z WWW: < [12] Ekonomika České republiky [online]. Dostupné z WWW: < [13] Data [online]: Dostupné z WWW. < ml> [14]COTTRELL, Allin. Gretl [počitačovy program]. Ver 1.9.2cvs, 2010 [cit ] Dostupne z WWW: < 36

37 Seznam grafů, modelů a tabulek Graf č. 1. Libovolný Trh Práce... 9 Graf č. 2. Pracovní trh snížení poptávky po práci...11 Graf č. 3. Minimální mzda pod úrovní vyrovnané mzdy...14 Graf č. 4. Minimální mzda na úrovni vyrovnané mzdy...14 Graf č. 5. Minimální mzda nad úrovní vyrovnané mzdy...15 Graf č. 6. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy na Slovensku...17 Graf č. 7. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v Řecku...19 Graf č. 8. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy ve Francii...21 Graf č. 9. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v Lucembursku...22 Graf č. 10. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v Polsku...24 Graf č. 11. Velikost nezaměstnanosti a minimální mzdy v České republice...26 Graf č. 12. Souhrnný graf nezaměstnanosti jednotlivých států...27 Graf č. 13. Souhrnný graf minimální mzdy jednotlivých států...29 Graf č. 14. Souhrnný graf HDP jednotlivých států...30 Model 1: Pevné efekty, za použití 264 pozorování...33 Model 2: Pevné efekty, za použití 258 pozorování