Připravenost České republiky na přijetí Eura

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů Připravenost České republiky na přijetí Eura Diplomová práce Autor: Bc. Lubomír Mík Finance Vedoucí práce: JUDr. Ing. Jaroslav Hloušek Břeclav Únor, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Břeclavi dne Bc. Lubomír Mík

3 Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval panu JUDr. Ing. Jaroslavovi Hlouškovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

4 Anotace Charakteristika práce zvoleného tématu Připravenost České republiky na přijetí eura představuje vývoj a vznik EMU s následnou integrací do současné podoby. Následují striktně stanovené podmínky, které jsou nutné k samotnému přistoupení do EMU. Ve vzájemné spojitosti je rozebrána hospodářská a měnová politika ČR, která má za úkol splnění podmínek k samotnému vstupu do Evropské měnové unie. Podstatou a jádrem vstupu do Evropské měnové unie je splnění a udržení Konvergenčních kritérií. Zde jsou striktně rozebrané hodnoty a úrovně dosažené Českou republikou. Evropská měnová unie neznamená pouze přínos pozitiv pro Českou republiku, ale taktéž negativa spojená s příchodem společné měny euro. Taktéž nesmíme opomenout zhodnotit Evropskou měnovou unii ve spojitosti s veřejným míněním občanů ČR a osobním názorem. Výsledkem studie o vhodnosti přijetí společné měny euro nelze ze strany osobního názoru projevit souhlas. Annotation The principle characteristic of the subject The readiness of the Czech Republic to accept euro presents the formation and development of European Monetary Union with the following integration up to the present form. Strictly formed conditions necessary for EMU accession follow. Monetary policy, which must satisfy the conditions necessary for EMU accession, is analyzed in connection with Economic policy. The fulfillment and maintenance of convergent criteria is the principle and core of EMU accession. Values and levels achieved by the Czech Republic are strictly analyzed here. EMU represents positive contribution for the Czech Republic but there are some negative aspects connected with euro acceptance. We cannot forget to evaluate EMU in connection with the public as well as personal opinions. According to the result of the analysis, the euro acceptance is inadvisable.

5 Obsah Úvod Evropská integrace Historie evropské měnové integrace Maastrichtská smlouva Teorie o Euru Základní myšlenka EU Přehled pojmů souvisejících s evropskou měnovou integrací Zhodnocení Evropský měnový systém Podmínky pro přijetí eura Splnění Konvergenčních podmínek Technická příprava zavedení eura ERM II Eurozóna Měnová politika ECB Měna EURO Zhodnocení Národní měnová politika Hospodářská politika Fiskální politika Monetární politika ČNB Implicitní nominální kvóta Cílování peněžní zásoby Cílování měnového kurzu... 46

6 3.4.4 Cílování inflace Úrokové sazby Zhodnocení Harmonogram přijetí eura Cenová stabilita Deficit veřejných rozpočtů na HDP Vládní dluh Měnový kurz Úroková míra Přistoupení do systému ERMII Scénář zavedení eura Předpřípravná fáze Přípravná fáze Období duální cirkulace Období do ukončení duálního označování Plně funkční EURO Jednorázový přechod na EURO, tzv. velký třesk (tzv. Big Bang) Zhodnocení Pozitiva a negativa v Evropské měnové unii Pozitiva Vývoj zahraničních obchodů a investic Omezení kurzového rizika Odstranění transakčních nákladů Nižší náklady na obstarání kapitálu Úroková míra ECB Vyšší transparentnost cen Ekonomické riziko... 69

7 5.1.8 Dluhopisy Negativa Ztráta autonomní a měnové politiky Ztráta a poslání ČNB Opodstatnění ČNB Cenová hladina Růst cenové hladiny Inflace Porovnání inflace Asymetrický šok Vývoj Inflace Budoucnost a inflace Ekonomický vývoj Zhodnocení Zhodnocení Význam monetární politiky Ekonomika EMU Výstup z EMU Rozpad EMU Vlastní analýza v Brně den Vlastní názor Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam přílohy

8 Úvod Cílem a podstatou studie je vytvoření vlastního názoru na vhodnost eura jako zákonné měny ČR. Tímto tématem se budu zabývat v několika rovinách, od teoretického rámce vymezení dané problematiky, až po konkrétní praktické dopady přijetí eura. Pro členskou zemi ČR není otázkou, zda přistoupit ke společné měně nebo si ponechat dosavadní měnu. Na základě podepsání ratifikační smlouvy vládou ČR se České republika zavázala podpisem k přijetí společné měny. Z toho vyplývá určení vhodného termínu, pro vstup do Evropské měnové unie. Samotné přistoupení do Evropské měnové unie spočívá v plnění Maastrichtských kritérii. Jedná se o trojici podmínek nutných ke splnění pro samotný vstup do Evropské měnové unie. První úroveň spadá do terminologie dosažení Konvergenční vyspělosti. Následuje technická příprava nutná k zavedení eura a v následné fázi rozebereme setrvání v systému ERM II. Podstata Evropské měnové unie je zakotvena v nezávislé autonomní měnové politice, kterou zastřešuje Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem. Následně přistoupíme k podstatě hospodářské politiky ČR a monetární politiku ČNB. Výsledkem společné práce hospodářské politiky a nezávislé autonomní měnové politiky ČNB, tkví v dosažení Konvergenčních kritérií. Splnění Konvergenčních kritérií slouží pro prvotní stádium setrvání v systému ERM II., s následným vstupem do Evropské měnové unie. Forma studie má taktéž za úkol vyhodnotit pozitiva a negativa spojená s příchodem společné měny euro. Evropská měnová unie neznamená pouze výhody, ale především nevýhody, na které je potřeba poukázat před ukvapeným přijetím společné měnové politiky. Měnová politika především zaznamená obrovskou ztrátu ve formě odevzdání pravomocí ČNB do rukou ECB. V neposlední míře nastává otázka zda je možné výstup s rozjetého vlaku, kterou je EMU. Nejedná se pouze o výstup, ale musíme se zamyslet taktéž nad možností rozpadu Evropské měnové unie. Výsledek dané práce a zhodnocení nastíním v závěru, kde ze strany osobního názoru se neztotožňuji se vstupem do EMU. S následným odevzdáním nezávislé autonomní měnové politiky ČNB, do rukou ECB a přijmutí společné měny euro. 8

9 1 Evropská integrace Počátky Evropské integrace vznikají v poválečném období druhé světové války. Podnět pro znovu vybudování poválečné ekonomiky, byla rozbitá a zdecimovaná Evropa. Prvotní formace nastaly na samotném sklonku války, ale rozhodující krok byl učiněn Brettonwoodskou měnovou spoluprací. Následovalo období studené války, které umožňovalo rozvoj měnové spolupráce pouze západní část kontingentu vzniku EU. Rozhodujícím impulsem pro zapojení celého Evropského kontingentu nastalo pádem komunismu ve východní části Evropy. Maastrichtská smlouva nastolila etapu pro vytvoření společné měnové unie, na základě splnění Konvergenčních podmínek umožňujících přijmout společnou měnu euro 1.1 Historie evropské měnové integrace Hrůzy druhé světové války přiměly mnohé politiky k hledání takových forem mezinárodní spolupráce, které by zabraňovaly zopakování podobného traumatu. Na tomto základě byl ustaven také tzv. Brettonwoodský řád 1957, v jehož rámci se odehrávaly první formy poválečné měnové spolupráce na evropském kontinentě. Evropské měny byly napojeny na americký dolar systémem pevných kurzů, přičemž dolar sám deklaroval pevnou vazbu na zlato. Založen byl Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund), jenž měl pečovat o plynulý chod globálního monetárního řádu. Uvedeným způsobem byla ve světovém měřítku uskutečňována idea kursové stability a měnové spolupráce, na níž se západoevropské země aktivně podílely. 1 Pozvolným vývojem Mezinárodního měnového fondu, se zrodila myšlenka vytvoření společné měny. Návrh Delorsovy pracovní skupiny byl oficiálně pojmenován Maastrichtská smlouva. Samotný program o vytvoření společné měny byl postaven na podmínkách, které bylo nutno splnit k zavedení jednotné měny. Následoval vstup mezinárodní konference, která předložila Konvergenční kriteria. Konvergenční kritéria slouží k docílení ratifikačního procesu s následným přistoupením do Evropské měnové unie. 1 BussinessInfo.cz : Počátky měnové spolupráce [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 9

10 1944 V americkém letovisku Bretton Woods jsou uzavřeny dohody o zřízení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky V březnu podepsalo šest západoevropských zemí (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko) Římskou smlouvu zakládající Evropské hospodářské společenství (nabytí účinnosti leden 1958) K 1. červenci 1968 je mezi zakládající šestici dosaženo vytvoření celní unie, tedy prostoru bez celních bariér mezi členskými státy a uplatnění společného celního sazebníku vůči třetím zemím V prosinci je na zasedání Evropské rady v Haagu odsouhlasen záměr vytvořit EMU do roku Lucemburský předseda vlády a ministr financí Pierre Werner představuje vypracovanou zprávu o možnostech a způsobu vytvoření měnové unie ve třech etapách V dubnu je na schůzce guvernérů centrálních bank v Basileji zaveden mechanizmus směnných kurzů známý jako had v tunelu, v jehož rámci členské státy fixují své měny vůči US dolaru v zájmu upevnění hospodářské stability Dánsko, Irsko a Velká Británie se stávají členy Evropského hospodářského společenství.v březnu dochází k přechodu dolaru na volné plování, čímž končí éra Brettonwoodského systému pevných avšak přizpůsobitelných kurzů V prosinci na zasedání Evropské rady v Bruselu je schválena definitivní podoba EMS V březnu 1979 začíná oficiálně fungovat Evropský měnový systém, který udržuje směnné kurzy ve stanoveném fluktuačním pásmu Novým členem Společenství je Řecko Společenství se rozšiřuje o Portugalsko a Španělsko.V únoru je přijat Jednotný evropský akt usilující o dokončení jednotného vnitřního trhu, na kterém není obchod mezi státy omezován ani překážkami netarifního typu, tj. např. hygienické a technické normy. 10

11 Zároveň je zajištěn volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu (nabytí účinnosti července 1987) V červnu na zasedání Evropské rady v Hannoveru je ustavena Delorsova expertní skupina pověřená studiem plánu na etapovité dosažení EMU Zveřejněna Delorsova zpráva V červenci je zahájena 1. etapa vzniku hospodářské a měnové unie (EMU). V prosinci jsou v Římě zahájeny mezivládní konference o EMU a o politické unii Na zasedání Evropské rady v prosinci 1991 je v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii (slavnostní podpis únor 1992, nabytí účinnosti listopad 1993) V červnu je Maastrichtská smlouva těsným výsledkem zamítnuta v dánském referendu. V srpnu začíná docházet k pnutí v Evropském měnovém systému.v záři je Maastrichtská smlouva těsnou většinou přijata ve francouzském referendu V květnu je Maastrichtská smlouva schválená v opakovaném dánském referendu. V srpnu 1993 je vynuceno rozšíření fluktuačního pásma ERM na ± 15 % Začíná druhá fáze vzniku hospodářské a měnové unie. Činnost zahajuje Evropský měnový institut Na zasedání Evropské rady v Madridu je rozhodnuto o názvu společné evropské měny euro a zvolen scénář přechodu na euro. Evropská unie rozšiřuje své řady o Finsko, Rakousko a Švédsko V květnu jsou na zasedání Evropské rady v Bruselu oznámeni zakládající členové eurozóny - Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko. V červnu zahajuje svou činnost Evropská centrální banka, čímž nahrazuje Evropský měnový institut Od prvního ledna existuje euro v bezhotovostní podobě, čímž začíná třetí závěrečná fáze budování hospodářské a měnové unie. 11

12 2000 Dánsko v zářijovém referendu odmítá euro Řecko se stává dvanáctým členem eurozóny 2002 Od 1. ledna na území 12 evropských států začínají obíhat eurobankovky a euromince. Na konci února končí období duální cirkulace a na území eurozóny se euro stává jediným zákonným platidlem Evropská unie zažívá největší rozšíření svých členů a středoevropské a východoevropské státy. Od 1. května jsou nově členy Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko Novým členem eurozóny je Slovinsko. Novými členy Evropské unie jsou Bulharsko a Rumunsko, čímž celkový počet členů dosahuje Kypr a Malta rozšiřující počet členů eurozóny na patnáct Rozšíření eurozóny o Slovensko Maastrichtská smlouva "Výstup Delorsovy pracovní skupiny byl zveřejněn v dubnu 1989 a přijat byl na zasedání Evropské rady v Madridu v červnu Tato zpráva zdůraznila, že jedině vytvoření měnové unie se společnou měnou zajistí plné využívaní výhod vnitřního trhu. Navrhováno bylo vytvoření hospodářské a měnové unie ve třech stádiích. První stádium se mělo zaměřit na urychlení hospodářské konvergence a na posílení koordinace měnových politik. Těžiště druhého stádia by spočívalo v technických přípravách na zavedení jednotné měny. Poslední třetí stádium by započalo neodvolatelným zafixováním měnových kurzů, které by bylo následováno nahrazením národních měn. 2 BusinessInfo.cz : Historie evropské měnové integrace v datech [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 12

13 Na Delorsovu zprávu navázala mezivládní konference, od níž se očekávalo vypracování právního a institucionálního rámce měnové unie včetně podmínek jejího dosažení. Tato konference zahájila činnost v prosinci 1990 a zakončena byla v prosinci 1991 uzavřením Smlouvy o Evropské unii (Treaty on European Union), neoficiálně nazývané Maastrichtská smlouva. Podepsána byla v únoru 1992 a účinnost nabyla v listopadu 1993 po absolvování obtížného ratifikačního procesu. Maastrichtská smlouva vymezila základní obrysy další měnové integrace, které se dají shrnout do následujících základních bodů: - časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie; - zformulována byla konvergenční kritéria, jejichž splněním byla podmíněna účast v měnové unii; - vyjasněna byla institucionální podoba budoucí měnové unie v čele s nově zřízenou Evropskou centrální bankou, pověřenou mandátem pečovat o cenovou stabilitu. 3 Podnětem pro urychlení ratifikačního procesu, byl samotný pád komunismu ve východní Evropě. Vzniklá politická situace, která byla výsledkem sjednoceného Německa vadila nejvíce Francii. Snahou samotných německých občanů bylo sjednotit NSR a NDR v jeden celek a to Německo. Kam směřovalo Německo po sjednocení, k vybudování nejsilnějšího státu v Evropě v čele s markou, která představovala druhou rezervní měnu na světě. Obrovská konkurence schopnost, která přinášela sílu v politice, ale také v samotném tržním hospodářství pro sjednocené Německo směřovala k upevnění a zesílení marky. Francie měla oproti Německu slabou ekonomiku. Německo a její centrální banka určovala tempo a hospodářský vzestup Německa, kdežto Francie žila v nejistotě a v obavách. Francouzská politika začala hledat východisko. Pomocí svého politika Jacquesa Delorse se francouzské politice podařilo prosadit společnou měnu s Německem a s ostatními evropskými zeměmi. Podklady Evropské komise a Evropského měnového institutu o připravenosti členských zemí na zahájení 3 stádia byly vypracovány v březnu Na jejich základě Evropská rada na zasedání v Bruselu začátkem května 1998 rozhodla, že Evropská unie vstoupí 1. ledna 1999 do závěrečné třetí fáze Hospodářské a měnové unie. Současně potvrdila, že členy tohoto uskupení se stane jedenáct zemí Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lu- 3 BusinessInfo.cz : Maastrichtská smlouva [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 13

14 cembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Hospodářský potenciál ustavené měnové unie obsáhl tři čtvrtiny celkového výkonu Evropské unie a počtem obyvatel překročil 300 miliónů. Jedna důležitá etapa evropské ekonomické integrace tímto okamžikem dospěla ke svému cíli. 4 Helmut Kohl a Maastricht Snahou Francie a Anglie bylo spoutat sjednocené Německo a nedovolit mu posilování postavení dominantní marky. Helmut Kohl obratným politickým jednáním zajistil prvotní pozici ve struktuře Evropské unie pro Německo. Prosadil místo ECB na území sjednoceného Německa a především nezávislost, ale hlavně nadřazenost vůči členským bankám EMU. ECB nelze nařizovat směrnice či nařízení ze strany EHS. Nezávislé postavení ECB prosadil na základě Maastrichtské smlouvy. Helmut Kohl docílil svého politického záměru. ECB je nezávislá a sídlí ve Frankfurtu Nad Mohanem a nejen to, prosadil společný název měny EURO. Prosazení podmínek Evropských států: Německo Helmut Kohl, dosáhl prosazení ECB Francie Francois Mitteran, dosáhl sjednocenou Evropou vytvořit rovnocenného soupeře vůči USA. Vystupoval proti Angloamerické politice a vzestupu sloučeného Německa. Francie - Jacques Delors, prosadil 3 pilíře, Anglie John Major, docílil obratným politickým krokem k prosazení výjimky opt-outs, na zavedení společné Evropské měny. EMU, taktéž nazývána Eurozóna je označení pro ty státy Evropské unie, které přijaly společnou měnu euro. Mezi původními patnácti členy Unie euro nebylo zavedeno ve Velké Británii, Dánsku, Švédsku a Řecku. 5 4 BusinessInfo.cz : Vzik eurozóny [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 5 BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 14

15 Země, které odmítly vstup do eurozóny, rozdělíme na dva tábory: 1. Dánsko, V. Británie můžeme označit jako opt-out, znamená neúčastnická doložka. Neúčastnická doložka vymáhá právo odmítnout euro po dobu než samotní občané a samotná vláda uzná za vhodné v rámci konkrétní země vstoupit do ERM II. a následné Evropské měnové unie. 2. Švédsko nespadá mezi státy, které by využívalo právo neúčastnické doložky, ale na základě rozhodnutí referenda společnou měnu euro nezavedlo. Pro ostatní země platí povinnost přijmout euro, pokud budou splněna požadovaná Konvergenční kritéria. V eurozóně je prováděna jednotná měnová politika, za kterou odpovídá Evropská centrální banka. Od tohoto okamžiku euro začalo být používáno v bezhotovostním platebním styku (bankovní převody, kreditní karty, šeky, cestovní šeky). Po třech letech, tj. od 1. ledna 2002 začaly v eurozóně platit eurové bankovky a mince. 6 6 BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 15

16 Následující tabulka představuje členské státy EMU Členské státy Rok přistoupení Měna Fixní kurz k euru Belgie 1999 frank 40,3399 Finsko 1999 marka 5, Francie 1999 frank 6,55957 Irsko 1999 libra 0, Itálie 1999 lira 1936,27 Kypr 2008 libra 0, Lucembursko 1999 frank 40,3399 Malta 2008 lira 0, Německo 1999 marka 1,95583 Nizozemsko 1999 gulden 2,20371 Portugalsko 1999 escudo 200,482 Rakousko 1999 šilink 13,7603 Řecko 2001 drachma 340,750 Slovinsko 2007 tolar 239,640 Španělsko 1999 peseta 166,386 Slovensko 2009 koruna 30,1260 Tabulka 1: Členské státy eurozóny - rok přistoupení a oficiální přepočítací koeficient Zdroj: BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 16

17 Následující tabulka představuje členské státy EU, které usilují o vstup do EMU. Členské státy Plánovaný rok zavedení Účast v ERM II Bulharsko eura není stanoven - Česká republika není stanoven - Estonsko není stanoven 28. června 2004 Litva není stanoven 28. června 2004 Lotyšsko není stanoven 2. května 2005 Maďarsko není stanoven - Polsko není stanoven - Rumunsko Švédsko není stanoven - Tabulka 2: Předpokládané přijetí eura v dalších členských zemích Evropské unie Zdroj: BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 1.3 Teorie o Euru Cílem eura před zavedením do užívání mělo sjednotit Evropu v jeden mocný komplex. Nejen sjednocení, ale i nadřazení orgánů Evropské unie a upevnění jejich postavení. Členské státy a jejich orgány měly spadnout pod orgány Evropské unie a být jejím podřízeným orgánem sloužícím ve prospěch EMU. V prvopočátku ekonomika neboli hospodářský výsledek nehrál tak podstatnou roli, o hospodářskou stabilitou a prosperitu se nikdo nezabýval. Položme si otázku, bude Měnová unie schopna přežívat bez společné politiky? Co ovlivňuje ekonomickou, stabilitu a hospodářský růst? To vše ovlivní společná politika. Evropou dlouho a úspěšně fungovala měnová unie, a to v prostředí naprosté absence politické jednoty. Šlo o klasický zlatý standard, který historicky spadá do období Cílem eura před zavedením do užívání mělo sjednotit Evropu v jeden mocný 7 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2. rozš. vyd., s. ISBN s

18 komplex. Lze skloubit prosperitu druhé poloviny 19. století s eurem? Co obnášela prosperita druhé poloviny 19. století? Na základě interpretace měnových trhů a ekonomické liberalizace, byl ekonomický vzestup a prosperita vzorovou ukázkou pro pohyb kapitálu. Podstatou byla jednoduchá myšlenka vázání měn na zlato, pevnou vazbou. Podstata byla v určení jedné unci zlata vůči kurzu měny státu. Dále musel být stanoven kurs mezi jednotlivými státy. Byla to jednoduchá a v podstatě nejlepší cesta ekonomicky vyspělých státních celků. Základem společné měny nebyla bankovka s nápisem např. euro, ale zlato! V každé zlaté cihle se odrážela hodnota, finanční obnos té dané země. Ekonomika a její ovlivňování spočívala na nabídce a poptávce tehdejších burzových trzích, snad vhodnější výraz by byl na finančních trzích. Co ke každé politice zároveň patřilo, bylo i to, že stát měl deficitní rozpočet a zároveň i státní dluh. Co z toho vyplývá? Evropská měnová unie může prosperovat na základě dodržování pravidel hry i bez ovlivňování a zasahování politiky ze strany orgánů Evropské unie. 1.4 Základní myšlenka EU Na prvopočátku stála rozmanitost starého kontinentu, kde převládaly neshody mezi státy od samotného formování Evropy do království. Hlavními rivaly a Evropou ovlivňující dění patřily státy V. Británie a staletý rival Francie, na poněkud odlišném stupni spolupráce ovlivňovali dějiny Německo a mocné Rusko. To vše vyvrcholilo v druhé světové válce, s následným poválečným přechodem na studenou válku. S nástupem nové politické angažovanosti a pádem komunismu, dostala tehdejší západní Evropa impuls pro vybudování moderního státu. Moderní stát měl představovat, evropské seskupení státu se společnou monetární politikou. Rivalství jednotných státních celků, usměrňovala samotná nová doba, která byla dostatečně ponaučena z druhé světové války. Státní celky preferovali vlastí zájmy na důkaz svrchovanosti mocného státu čí království. Snahou Francie bylo vždy prosadit republikánské myšlení a vlastenectví proti království V. Británie. Samotná Anglie jako království odmítá společnou měnovou unii. Pádem Berlinské zdi nastává pro Německo impuls pro sjednocení NSR a NDR. Odchodem Margaret Thatcherové s politické scény využil politickou situaci francouzský politik Jackues Delorse. Prioritou francouzského politika bylo zbudovat Evropské mocenství jednotný stát. Evropská unie, která bude založena na volném pohybu zboží, služeb a kapitálu. Osvobozením od národní měny a přijmutím společné monetární politiky podpoříme větší procentuální nárůst obchodů, v EU. 18

19 V podstatě se odstraní pomyslná bariéra mezi státními celky. Vstupem do EMU vznikne prostor pro větší množství konkurence schopných investorů, kteří vstoupí na vnitřní trh EU. V rámci rozvoje hospodářské politiky, bude vstup do EMU velkým přínosem pro mezinárodní obchod. Výsledný efekt bude vzestup a zkvalitnění konkurenceschopnosti. Konkurence schopnost bude mít především vliv na rozvoj firemní kultury a etiky. Především musí být nastolena strategie boje, která povede k vypracování co nejkvalitnější propracované smlouvy. Výsledné zúročení bude ve formě maximalizace zisku. Kvalitní obchod a stoprocentně provedená práce má vliv na uskutečnění dalších obchodních a finančních transakcí. Konkurence schopnější subjekty budou mít negativní vliv na nepřipravené místní společnosti, které nebudou akceptovat nutnost přizpůsobit se novým pravidlům trhu. Nepřizpůsobení bude znamenat propad společnosti s následující likvidací. Tento efekt bude působit zpočátku negativně na místní FO a PO, ale musíme si uvědomit, že základem úspěchu je kvalita a rychlost pro maximalizaci zisku a přežití. Veškerá negativa, budou mít vliv na 100% připravenost pro rozvoj hospodářství v následujících letech. Konkurenceschopnější země se budou především projevovat růstem přebytků. O proti méně vyspělým a nekonkurenceschopným zemím se zvětší pravděpodobnost hospodářského propadu. Hlavní myšlenka Evropské měnové unie spočívá ve volném přesunu kapitálu. Výhodnější integrace finančních trhů, což znamená volný přesun přebytku myšleno ve finanční formě, do země kde ekonomika nutně potřebuje finanční investici. To vše lze označit jako tok kapitálu mezi ekonomikami států v EMU. 1.5 Přehled pojmů souvisejících s evropskou měnovou integrací Eurozóna ( Eurozone, Euroarea) se skládá z těch členských států EU, které zavedly jednotnou měnu a ve kterých je prováděna jednotná měnová politika Evropské centrální banky. Hospodářská a měnová unie (HMU) (Economic and Monetary Union - EMU) je proces, kterým dochází k harmonizaci hospodářských a měnových politik členských států EU včetně zavedení jednotné měny. Byla tématem jedné ze dvou mezivládních konferencí v prosinci Smlouva o EU určila, že HMU bude realizována ve třech etapách: 19

20 - první etapa (1. červenec 1990 až 31. prosinec 1993): volný pohyb kapitálu mezičlenskými státy, užší spolupráce hospodářských politik a užší spolupráce mezi centrálními bankami; - druhá etapa (1. leden 1994 až 31. prosinec 1998): konvergence hospodářských a měnových politik členských států (k zajištění cenové stability a zdravých veřejných financí); - třetí etapa (od 1. ledna 1999): založení Evropské centrální banky, zafixování měnových kurzů a zavedení jednotné měny. EMU Lze nazvat oblastí, ve které byla zavedena jednotná měna (European Monetary Union). Tato zkratka je však poněkud zavádějící, neboť legislativa EU chápe označení EMU jiným způsobem (Economic and Monetary Union). Hospodářská a měnová unie, v češtině je vhodnější použít termín eurozóna. Neúčastnická doložka ( opt-out clause ) je institut, kterého se užívá v případě, že se členská země nehodlá připojit k určité oblasti spolupráce v rámci EU. Evropská centrální banka (ECB, The European Central Bank) byla založena 30. června 1998 a je situována ve Frankfurtu n. M. Počínaje 1. lednem 1999 převzala zodpovědnost za evropskou měnovou politiku. ECB je řízena Výkonnou radou ( Executive Board; 6 členné vedení ECB v čele s presidentem). Eurosystém ( Eurosystem) se skládá z Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských zemí EU, které zavedly euro ve 3. fázi Hospodářské a měnové unie (HMU).Rozhodovacím a řídícím orgánem je Rada guvernérů ( Governing Council; sdružující guvernéry národních centrálních bank eurozóny a Výkonnou radu ECB) a má za úkol provádět jednotnou měnovou politiku v eurozóně od Cílem je udržení cenové stability. Evropský systém centrálních bank (ESCB, The European System of Central Banks) se skládá z ECB a z národních centrálních bank. Zahrnuje země EU které nezavedly euro. Vrcholným orgánem je Generální rada ( General Council of the ECB; sdružující guvernéry všech národních centrálních bank zemí EU a členy Výkonné rady). 20

21 Pakt stability a růstu (SGP) (Stability and Growth Pact) bezprostředně souvisí s třetí fází hospodářské a měnové unie. Pakt má zajistit, aby členské státy dodržovaly rozpočtovou disciplínu i po zavedení jednotné měny. Zahrnuje snižování nadměrných deficitů a snižování celkového zadlužování států. Členské státy se zavázaly, že ve střednědobém horizontu dosáhnou vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu a že Evropské komisi a Radě budou každoročně předkládat program stability. Státy s dočasnou výjimkou pro zavedení eura (tzv. derogace) a ty, které se neúčastní třetí fáze HMU, mají povinnost předkládat tzv. Konvergenční program. Pakt stability a růstu umožňuje Radě potrestat ty členské země eurozóny, které otálejí se snižováním nadměrných deficitů (tzv. procedura excesivního rozpočtového deficitu. Zpočátku bude mít trest podobu bezúročného depozitu u institucí Společenství, ale pokud nadměrný deficit nebude odstraněn během dvou let, bude provinilému státu uložena peněžitá pokuta Zhodnocení Vytvoření Evropské měnové unie, bylo dosaženo na základě dlouhotrvajícího ratifikačního vývoje. Společné úsilí vytvořit nadnárodní měnovou unii, bylo podpořeno pádem komunismu, které dalo nový podnět ke vybudování a sjednocení Evropy. Hospodářská měnová unie, má své nedostatky, které nelze přehlédnout bez povšimnutí. Samotná ratifikace a sjednocení Evropy společnou měnou, má být cílem všech členů EU. Postoj V. Británie a Dánska, je terčem pro budoucí členy EU, které by mohli vstoupit do EU, ale odmítnout vzdát se vlastní měny. Jak lze diktovat podmínky zemi, která usiluje o vstup do EU, a přinutit je podepsat závaznou ratifikaci o přistoupení k EMU a na druhou stranu, ty samé státy danou ratifikaci odmítají a pojistí si oddálení vstupu do EMU neúčastnickou doložku. Záporně hodnotím postoj V. Británii a Dánska, neúčastnickou doložku naznačuji povýšení nebo snad pohrdání nad Evropskou měnovou unii. Dané dva státy by si mněli uvědomit zda jejich postoj vede k upevnění EU či naopak. 8 ČNB : Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < e_prilohy_c_03_cervenec_p1.html>. 21

22 Z vlastního hlediska kladně hodnotím postoj Švédska, které nechalo rozhodnout občany formou referenda, zda mají zájem vstoupit do EMU. Česká republika je země, která vstoupila do EU a podepsáním zavazující ratifikace musí po úspěšném setrvání v ERM II. vstoupit do EMU. Česká republika využívá dočasnou výjimku na zavedení eura. Tato výjimka bude zrušena evropskou radou po schválení, zda úspěšné ČR setrvala ve dvouletém období v ERM II. 22

23 2 Evropský měnový systém Integrace měnového systému spadá do druhé poloviny minulého století. Evropa v sedmdesátých letech byla zmítána kolísáním kurzu evropských států, v Evropském hospodářském společenství. Nastala potřeba kurzového ustálení, která se zrodila ve formě,,hada. Myšlenka spočívala ve stanovení kurzů měny s povoleným pohybem. Výsledkem byla neshoda mezi jednotlivými státy, na základě stanoveného kurzu měny. Základ úspěšného jednání položila Francie s Německem, v březnu1979 byl stvořen Evropský měnový systém. Evropský měnový systém se zakládal na plnění stanovených cílů, stabilita měnového kurzu, Konvergence členských států a následné vytvoření Evropské měnové unie. Podpoření Evropského měnového systému vyústilo na základě Delorsovy zprávy 1989, která podporovala spojení vnitřního trhu v jeden celek. Pravidla pro měnovou integraci vstoupily v platnost s přijetím Maastrichtské smlouvy Samotný vznik EMU, byl stanoven nejzazším terminem k 1. lednu Oficiální termín zhmotnění EMU je oběh bankovek euro, které byly dány do oběhu 1. ledna Podmínky pro přijetí eura Samotné podmínky přijetí eura jsou podnětem Delorsovy zprávy, které byly zakotveny v Maastrichtské smlouvě. Maastrichtská smlouva znamená splnění podmínek, které umožní vstup do Evropské měnové unie. Jedná se o podmínky, které jsou též zvaná jako Konvergenční kritéria. Návrh Delorsovy zprávy spočíval ve třech stádiích, které bylo nutno splnit ke vstupu do EMU. I. První etapa náležela pro splnění Konvergenčních podmínek. II. Druhá etapa byla zaměřena na technické přípravy pro zavedení měny. III. Třetí a konečná etapa měla opodstatnění ve smyslu ERM II. 23

24 2.1.1 Splnění Konvergenčních podmínek První etapu společně s plněním Konvergenčních podmínek, zaměříme na rozpočtovou a měnovou sféru. Rozpočtová sféra stanoví a určuje maximální hranici schodku státního rozpočtu a taktéž veřejný dluh. Stanovená hodnota je určena v poměru k HDP. Měnová sféra stanoví velikost inflace v přípustné míře, regulaci úrokových sazeb a stabilitu měnového kurzu. Konvergenčních kritérii se nezakládají na jednorázovém splnění, ale právě na udržitelnosti stanovených hodnot. Podmínky pro přijetí eura formuluje článek 121 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva) a podrobně je specifikuje Protokol o konvergenčních kritériích a Protokol o postupu při nadměrném schodku, na které se Smlouva odkazuje. 9 KRITÉRIUM Cenová stabilita Úrokové míry Vládní deficit Veřejný dluh Stabilita měnového kurzu 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 % nad referenční hodnotou, která je průměrem tří zemí s nejnižší inflací 10leté vládní dluhopisy s úrokovou mírou do 2,0 % bodu nad průměrem vládních dluhopisů tří zemí s nejlepší cenovou stabilitou do 3 % HDP do 60 % HDP Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez porušení ± 15,0 %ního fluktuačního pásma a devalvace centrální parity Tabulka 3: Konvergenční kritéria Zdroj: BusinessInfo.cz : podmínky pro přijetí eura [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 9 BusinessInfo.cz : podmínky pro přijetí eura [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 24

25 Cenová stabilita: hodnota ceny, udržitelnost ceny, taktéž stabilita. Stabilita je odraz inflace podle článku 121, stanovuje kritérium maximální hranice 1,5% bodů, které bylo překročeno z cenové stability tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku. Ukazatelem pro cenovou stabilitu slouží výpočet pomocí indexu spotřebitelských cen. Úroková sazba: stanovuje kritérium maximální hranice 2% bodů, které bylo překročeno z úrokové míry tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku. Zda splňujeme toto Konvergenční kritérium zjistíme podle úrokových sazeb, dále vůči státních dluhopisů, nebo cenných papírů. Vládní deficit a schodkový rozpočet státu EU, nesmí překročit povolenou hranici do 3% HDP. Veřejný dluh a míra zadlužení státu EU,nesmí překročit povolenou hranici do 60% HDP. Stabilita měnového kurzu, se vztahuje na dodržování fluktuačního rozpětí a stanovené kurzové intervence ± 15%. Ukazatelem pro směnný kurz se používá úroková míra a ekonomický potenciál, který ovlivňuje měnový kurz Technická příprava zavedení eura Druhá etapa má opodstatnění v technickém zabezpečení pro příchod společné měny euro. Konkrétní kroky a opatření v jednotlivých sektorech, které musí být v souvislosti se zavedením eura přijaty, shrnuje národní plán zavedení eura. Tento dokument, který obsahuje plán jednotlivých technických, organizačních a legislativních kroků, jež je nezbytné provést pro bezproblémový přechod na novou měnu, si zpracovává každá země samostatně. Dále jsou zpracovány další dokumenty řešící specifičtější oblasti, jakými je např. zaokrouhlování a zarovnávání peněžních částek, duální označování cen, příprava malých a středních podniků na zavedení eura Zavedení eura v České republice : Rozšiřování eurozóny [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 25

26 2.1.3 ERM II. Třetí etapa s označením ERMII., je poslední stanovená podmínka před vstupem do Evropské měnové unie. Evropský měnový systém vznik v roce 1979 a s ním spojený mechanismus ERM I. O dvacet let později rozhodla Evropská rada o nástupnické organizaci ERM II. jedná se o mechanizmus směnných kurzů. Podstata spočívá v nastolení kvót pro vstup do EMU, účastnickými zeměmi v EU. Vstupem je podmíněna dohoda mezi ECB a bankami jednotných států usilujících o splnění Konvergenčních kritérii v systém ERM II, kde je nutno setrvat a plnit požadavky 2 roky. Jedná se o státy s dočasnou výjimkou na zavedení eura. Ovlivnění kurzové politiky v neprospěch EMU by vedlo k zamítnutí. Cílem je nenarušit hospodářské prostředí vnitřního trhu. Centrální parita Smyslem centrální parity spočívá v zafixování neboli stanovení pevného kurzu vůči měně EMU. Zafixováním na euro bude měna CZK procházet dvouročním obdobím. Po dobu dvou let musí obstát na celosvětovém trhu bez možného rizika zhroucení měny a hospodářství uvnitř státu. ČNB doposud pracuje formou řízeného floatingu, bez fixace na měnu eurozóny. Kurzová intervence Systém spočívá v určení centrální parity země a taktéž kurzová intervence. Centrální paritu jsme rozebrali výše, kurzová intervence znamená pohyb měny vůči měně euro s nastavenou mírou odchýlení. V podstatě se jedná: I. posilování měny v případě ekonomického růstu (intervence), II. ekonomického propadu (depreciace). 26

27 V době setrvání se požaduje plnění fluktuačního pásma, což jsou hodnoty dané maastrichtskou smlouvou. Operační hranice může být překročena o + 15%, za předpokladu neporušení kursové stability. Hranice depreciace nesmí překročit 15%. Operační a depreciační hranice je výsledkem pro kritérium kursové stability. V případě překročení nastolené hranice musí stát nastolit změnu centrální parity. Centrální parita je hodnota kurzu, která je zafixována k euru. Poté může znovu členský stát EU zažádat o vstup do ERMII. Podmínkou vstupu do EMU je setrvání 2 roky v systému ERM II. a samotném splnění fluktuačních požadavků. To znamená udržení měnového kurzu v daném rozmezí a stanovenou dobu. Setrvání v systému ERM II. a úspěšný vstup do EMU je povolen pouze kandidátům, kteří plní fluktuační nařízení bez překročení nařízených hranic. Plnění Maastrichtských podmínek vyhodnocuje komise nejen v průběhu setrvání ve dvouletém období, ale taktéž každé dva roky. Komise vypracuje zprávu o celkovém dodržování Maastrichtských kritérii. Zpráva je předána do rukou Finančního a hospodářského výboru, kde spolu s radou ECB vypracují vyjádření formou zprávy. Zpráva obsahuje v rámci plnění Maastrichtských kritérii kladný závěr, nebo vyzve formou napomenutí ke zlepšení jednotlivých bodů. Neplnění Maastrichtských kritérii, může vyústit ve formě finanční pokuty, kterou udělí Finanční a hospodářský výbor členskému státu EU. 2.2 Eurozóna Eurozóna je zkrácena podoba Evropské měnové unie. Snahou vytvoření EMU spadá na rok 1997, který byl zamítnut z důvodů neplnění Maastrichtských Konvergenčních kritérií. Následoval druhý termín, který byl stanoven v Delorsově zprávě, s nejpozdějším termínem vytvoření EMU v roce Vstup do EMU uskutečnilo jedenáct členských zemí Evropské unie. Do čela vzniklé EMU, byla dosazena nezávislá Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. ECB byla dosazena do čela EMU s mandátem pečovat o cenovou stabilitu. Eurozóny taktéž nazývána EMU, je vymezení slova smyslu pro státy EU, které dostaly prvotním záměrům Delorsovi skupiny. Jednalo se o maximalizaci vnitřního trhu, kterou měla zabezpečit EMU, spolu s řízením společné měny euro. Po úspěšném splnění všech Maastrichtských podmínek lze požádat ECB o vstup do Evropské měnové unie. 27

28 Procedura zrušení výjimky pro zavedení eura Jakmile se kterýkoli členský stát Evropské unie, ve kterém dosud euro není zákonným platidlem, rozhodne o zavedení eura, požádá evropské instituce o posouzení jeho připravenosti. Evropská komise a Evropská centrální banka vydají Konvergenční zprávy obsahující dle čl.121(1) Smlouvy o založení Evropského společenství prozkoumání kompatibility národní legislativy, včetně statusu národní centrální banky, ověření dosažení vysokého stupně udržitelné Konvergence členského státu (Maastrichtská kritéria). Na základě jejich doporučení a po konzultaci Evropského parlamentu a Rady EU ve složení hlav států a vlád rozhodne Rada EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECO- FIN) o zrušení výjimky na zavedení eura. Po konzultaci s Evropskou centrální bankou stanoví Rada EU oficiální přepočítací koeficient. Tento přepočítací koeficient udává poměr mezi jedním eurem a národní měnou, je šestimístný a v případě české koruny bude mít následující tvar 1 EUR = XX, XXXX CZK. 11 Národní banka členského státu EU, odevzdá pravomoc do rukou nezávislé ECB. Národní banka členského státu EU, pozbude tímto okamžikem autonomní a měnovou politiku nezávislé banky. 11 Zavedení eura v České republice : Rozšiřování eurozóny [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 28

29 Inflace Sazby Deficit Dluh ERM Členství Limitní hodnota 2,7 7,8-3,0 60 ano Belgie 1,4 5,7-2,1 122,2 ano Ano Dánsko 1,9 6,2 0,7 65,1 ano Ano Finsko 1,3 5,9-0,9 55,8 ano Ano Francie 1,2 5,5-3,0 58,0 ano Ano Irsko 1,2 6,2 0,9 66,3 ano Ano Itálie 1,8 6,7-2,7 121,6 ano Ano Lucembursko 1,4 5,6 1,7 6,7 ano Ano Německo 1,4 5,6-2,7 61,3 ano Ano Nizozemsko 1,8 5,5-1,4 72,1 ano Ano Portugalsko 1,8 6,2-2,5 62,0 ano Ano Rakousko 1,1 5,6-2,5 66,1 ano Ano Řecko 5,2 9,8-4,0 108,7 ne Ne Španělsko 1,8 6,3-2,6 68,8 ano Ano Švédsko 1,9 6,5-0,8 76,6 ne Ne Velká Británie 1,8 7,0-1,9 53,4 ne Ne Tabulka 4: Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské unie Zdroj: Zavedení eura v České republice: Vznik eurozóny [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Při zhodnocení tabulky, lze jednoznačně konstatovat, že plnění není slučitelné s Maastrichtskými kritérii. 2.3 Měnová politika ECB Měnová suverenita státu je založena na společenství národa. Měnová suverenita je v materiální podobě nazvána oběživo, peníze (bankovky). Na základě finanční politiky a měnové suverenity země, je tvořena hodnota měny označována taktéž jako kurz. Stát urči a stanoví svojí měnu zakotvenou v zákoně, v souvislosti s peněžním oběhem. Dále musíme poukázat na ochranné znaky bankovky a s tím spojený zákon proti padělání bankovek a mincí. Suverenitou každého státu je vlastní měna a právo ražby. 29

30 Na základě sjednocování Evropy a snahy vytvoření společného trhu, s členy evropské unie je výsledkem Evropská měnová unie. Evropská měnová unie je označována za vrchol integračních procesů. Na základě integračních procesů má evropská měnová unie stejnou pravomoc jako stát. Tato pravomoc byla svěřena do rukou nezávislé banky, Evropské centrální bance. Z toho vyplývá, že členové EU přenesli měnovou suverenitu z Národních bank na ECB. Pojem měnová unie spadá do funkce ECB, členské státy, které dosáhly vstupu do III. etapy. Předali měnovou pravomoc z Národní banky, na bedra Evropské měnové unii a následně přijaly euro. ECB ovlivňuje měnu na základě vlastní nezávislé působnosti. Měnovou unii lze označit v souvislosti s jednotnou měnou, nezávislou evropskou centrální bankou a jednotnou měnovou politikou. Pojem hospodářská unie je spolek států, které vstoupili do Evropské unie. Členové EU procházejí jednotlivými integračními procesy, přes ERM II. až do III. fáze, kterou je měnová unie viz výše. Evropské společenství je chápáno jako svazek členských států, zakotvené ve smlouvě o Evropské unii (protokol čl. 48), projevovat vůli členských států o vývoji evropského společenství. Z článku 108 smlouvy, plyne povinnost ECB k zajištění cenové stability a hodnoty měny. Je samostatnou právnickou osobou, která je oprávněna vydávat právní akty (nařízení) a disponovat svým majetkem. Evropská centrální banka společně s Národními centrálními bankami tvoří Eurosystém, centrální bankovní systém eurozóny. Jeho prvořadým cílem je udržovat cenovou stabilitu a ochraňovat tak hodnotu eura. 12 Orgány ECB a její orgány s rozhodovacími pravomocemi jsou: 1. Rada guvernérů 2. Výkonná rada. 3. Generální rada Rada guvernérů je sestavena z guvernérů národních bank a šesti členů samostatné výkonné rady. ECB je podřízena guvernérům, kteří mají vliv na měnovou politiku a to změny v úrokových sazbách a tvorbu měnové rezervy. Zasedání rady guvernérů je předurčeno dvakrát do měsíce. Guvernér v ECB prosazuje zásady a rozhodnutí vyplývající z činnosti eurosystému, to znamená. že nezastupuje zájem členského státu, ze které země byl nomi- 12 Eurosystem : Úloha Evropské centrální banky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 30

31 nován aby hájil zájmy členského státu, ale aby prosazoval především samotnou měnovou politiku ECB. Tato politika a zájmy rozhodnutí guvernérů jsou nezávislá nad Evropskou hospodářskou unií. Každý guvernér je brán jako odborník na měnovou integraci a rozhodování v rámci rozvoje a směru ECB (dle článku 107 smlouvy o ES a článku 9 statutu ESCB a ECB). Členové z řad guvernérů mají každý jeden hlas, rozhodnutí vyplývá z prosté většiny hlasů guvernérů. Na prvním zasedání v měsíci vyhodnocuje vývoj měnové a hospodářské situace a přijímá pravidelné měsíční měnověpolitické rozhodnutí. Na druhém zasedání v měsíci se Rada guvernérů zabývá ostatními otázkami spojenými s úkoly a činností ECB a Eurosystému. Zápisy z jednání sice nejsou zveřejňovány, ale rozhodnutí o měnové politice je vždy podrobně zdůvodněno na tiskové konferenci, která navazuje na každé první zasedání v měsíci. Tiskové konferenci předsedá prezident ECB společně s viceprezidentem. 13 Výkonná rada je jmenována na základě návrhu členských států s následující konzultací s Evropským parlamentem, která dále předloží návrh osob a to Evropské radě. Ta pak jmenuje členy výkonné rady. Do výkonné rady jsou obsazování odborníci z řad zkušených měnových a bankovních odborníků. Člen výkonné rady je občanem členského státu, volební období je 8let, nemůže být zvolen opětovně, má plný pracovní úvazek. Výkonná rada řídí běžnou činnost ECB. Připravuje zasedání guvernérů a nařízení udělené ze strany Rady guvernérů. Na základě rozhodnutí Rady guvernérů provádí měnovou politiku eurozóny v souvislosti s pokyny, které nařizuje centrálním bankám. Samotná výkonná rada je ovlivňována ze strany rady guvernérů. Výkonná rada je složena z prezidenta ECB a viceprezidenta spolu se 4 členy. Výkonná rada ovlivňuje rozhodování rady guvernérů a to v případě stejného počtu hlasů. Členové výkonné rady zajišťují běžný chod ECB. Generální rada je tvořena z prezidenta a viceprezidenta ECB a 27 guvernérů národních bank všech členských států EU. Základní činností patří koordinace členských států EU, v rámci ESCB (Evropský Systém Centrálních Bank). ESCB slouží pro rozšíření EMU. Zasedání nejsou podmíněna členskou schůzí, ale mohou se konat formou telekonference. 13 Eurosystem : Rada guvernérů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 31

32 Pakt stability a růstu Pakt stability a růstu (The Stability and Growth Pact) je dokument, který přijaly členské země Evropské unie v roce Tento dokument upřesnil, jakým způsobem budou koordinovány rozpočtové politiky členských zemí Evropské unie po vytvoření měnové unie. Pakt stability a růstu se snaží zamezit vzniku vysokých schodků veřejných rozpočtů. Po členských zemích požaduje dosažení střednědobých rozpočtových cílů, které byly původně formulovány jako téměř vyrovnané či přebytkové pozice. Členské státy EU každoročně zpracovávají stabilizační programy (jsou-li členy eurozóny), nebo Konvergenční programy (nejsou-li členy eurozóny). V těchto programech si stanovují střednědobé cíle a způsob jejich dosažení. Stabilizační a Konvergenční programy jsou následně vyhodnocovány Evropskou komisí. Pakt stability a růstu byl již od svého vzniku předmětem častých rozepří. Ty vyvrcholily v r. 2002, kdy Evropská komise navrhla penalizovat za nadměrné deficity Francii a Německo. Členské země se v té době rozdělily na zastánce stávajících pravidel a na jejich kritiky požadující jejich pružnější interpretaci. Výsledkem diskusí byla dohoda na revizi pravidel Paktu z roku Rozšířen byl okruh výjimečných okolností, na které lze brát ohled při rozhodování zda zahájit proceduru nadměrného schodku. Prodlouženy byly též časové lhůty pro nápravná opatření. Se zemí, která poruší pravidla paktu, je zahájena procedura nadměrného schodku. Provinilá země musí předložit hodnověrný plán, jakým způsobem zamýšlí nadměrný deficit odstranit. Jedná-li se o členskou zemi eurozóny, lze ji za neplnění nápravného programu vystavit finančním sankcím. O sankcích rozhodují kvalifikovanou většinou ministři Rady EU" Zavedení eura v české republice : Pakt stability a růstu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 32

33 ,,Nezávislost centrální banky má více rozměrů: finanční, personální, institucionální a instrumentální. Finanční nezávislost ECB se projevuje zejména v oddělení rozpočtu banky od rozpočtu ostatních institucí Evropské unie. Její základní kapitál je upsán národními bankami zemí eurozóny. Personální nezávislost banky spočívá v omezení politických tlaků při jmenování a odvolávání členů Výkonné rady ECB i národních centrálních bank. Rovněž se projevuje dlouhodobým mandátem členů Výkonné rady ECB, který činí osm let. Institucionální nezávislost ECB spočívá v tom, že při plnění svého mandátu je povinna jednat nezávisle na zájmech jednotlivých členských států i nezávisle na orgánech a institucích Evropských společenství. Instrumentální nezávislost se projevuje v pravomoci ECB používat jakékoli tržně konformní nástroje, které jsou nezbytné k provádění účinné měnové politiky. Je pouze na uvážení ECB, jaký si zvolí měnový režim a jaké nástroje bude pro dosažení svých cílů aplikovat. Koncepce měnové politiky ECB byla představena veřejnosti na podzim 1998" Měna EURO Euro a samotná historie vzniku předcházel název ECU, jednalo se o umělou měnovou jednotku, vytvořenou jako koš členských měn. Váhy jednotlivých měn v koši odrážely ekonomickou sílu členských států a upravovány byly v pětiletých intervalech. ECU plnila funkci zúčtovací jednotky Společenství a sloužila jako rezervní měna, kterou používaly centrální banky v případě intervencí na devizovém trhu. Vedle tohoto oficiálního ECU existovalo také tzv. privátní ECU. Takto se nazývaly četné finanční instrumenty (bankovní vklady, obligace, aj.), které kopírovaly košovou strukturu oficiálního ECU. 16 Následný vývoj a změnu v názvu měny se zasloužil německý kancléř Helmut Kohl. Obratným politickým 15 Zavedení eura v české republice : Organizace Evropské centrální banky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 16 BusinessInfo.cz : Evropský měnový systém [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 33

34 jednáním, se zasloužil o nový název měny Euro. Zavedení eura spadá k 1. lednu 1999 a začalo platit bezhotovostní formou. Oficiální termín zhmotnění eura a samotný oběh v EMU je 1. leden Plně splacené podíly národních centrálních bank zemí eurozóny na základním kapitálu ECB činí ,56 EUR a mají tuto strukturu: Národní centrální banky zemí eurozóny (k 1. lednu 2009) Národní centrální banka Podíl v % Splacený kapitál ( ) Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique 2, ,68 Deutsche Bundesbank 18, ,43 Central Bank and Financial Services Authority of Ireland 1, ,24 Bank of Greece 1, ,06 Banco de España 8, ,51 Banque de France 14, ,48 Banca d'italia 12, ,14 Central Bank of Cyprus 0, ,14 Banque centrale du Luxembourg 0, ,75 Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta 0, ,32 De Nederlandsche Bank 3, ,12 Oesterreichische Nationalbank 1, ,70 Banco de Portugal 1, ,65 Banka Slovenije 0, ,10 Národná banka Slovenska 0, ,76 Suomen Pankki Finlands Bank 1, ,48 Celkem 69, ,56 Tabulka 5: Národní centrální banky Eurzóny Zdroj: Eurosystém : Upisování základního kapitálu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 34

35 Jedenáct národních centrálních bank členských států EU, které nejsou členy eurozóny, splácí pouze malou část svých podílů na upsaném základním kapitálu, a tím přispívají na provozní náklady ECB související s členstvím těchto států v Evropském systému centrálních bank (ESCB). Od 1. ledna 2008 představuje tento příspěvek 7 % jejich podílů na upsaném kapitálu, celkem činí ,54 EUR a má tuto strukturu: Národní centrální banky zemí mimo eurozónu (k 1. lednu 2009) Národní centrální banka Podíl v % Splacený kapitál ( ) Българска народна банка (Bulharská národní banka) 0, ,87 Česká národní banka 1, ,31 Danmarks Nationalbank 1, ,49 Eesti Pank 0, ,75 Latvijas Banka 0, ,96 Lietuvos bankas 0, ,56 Magyar Nemzeti Bank 1, ,98 Narodowy Bank Polski 4, ,44 Banca Naţională a României 2, ,49 Sveriges Riksbank 2, ,68 Bank of England 14, ,14 Celkem 30, ,67 Tabulka 6: Národní centrální banky zemí mimo eurozónu (od 1. ledna 2009) Zdroj:Eurosystém : Upisování základního kapitálu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 35

36 Upisování základního kapitálu patří mezi základní povinnosti členských států EU. Výhoda členských státu EU, je podílet se na upisování základního kapitálu pouze do 7% ročně. Smyslem upisování kapitálu je podílení se na provozování ESCB. ESCB slouží pro rozšíření EMU. Kapitál Evropské centrální banky byl upsán z příspěvků všech členských zemí Evropské unie, přičemž velikost jednotlivých členských příspěvků je odvozena od podílu příslušné země na celkovém počtu obyvatel a na hrubém domácím produktu EU. V současnosti jeho celková hodnota činí přibližně 5, 56 mld. EUR Zhodnocení Evropští ekonomové prosazující EMU jsou přesvědčeni, že euro se stane mezinárodní měnou. Američtí ekonomové byli přesvědčeni o nerealizaci života možného eura a prosperování mezinárodního měnového systému. Důvěryhodnost centrální banky souvisí se schopností dosahovat stanovených cílů. Budování důvěry je dlouhodobý proces, klíčový však pro úspěšné fungování EMU. Důležitou součástí důvěryhodnosti je transparentnost a předvídatelnost měnových opatření. Důvěryhodnosti též napomáhá vysoký stupeň nezávislosti na politických tlacích. Evropská centrální banka si za deset let své existence vybudovala pověst vysoce důvěryhodné instituce. A to i přesto, že musela čelit mnoha pochybnostem o úspěšnosti projektu jednotné evropské měny. Byla úspěšná v udržování cenové stability, a to i za zvýšené nejistoty finančních trhů, např. v souvislosti s teroristickými útoky z 11. září 2001, nebo v důsledku dlouhodobého růstu cen ropy. 18,,EMU má za úkol vytvářet nejen stabilní hospodářské podmínky, ale také určitý stupeň sblížení mezi zúčastněnými členskými státy, jehož je zapotřebí k náležitému fungování HMU. Pravidelné hodnocení stavu plnění Konvergenčních kritérií obsahují Konvergenční zprávy Evropské centrální banky a Evropské komise. 17 Zavedení eura v České republice : Organizace Evropské centrální banky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 18 Zavedení eura v České republice : Organizace Evropské centrální banky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 36

37 Obě instituce jsou povinny touto cestou informovat Radu EU alespoň jednou za dva roky, nebo na základě žádosti členského státu Evropské unie, který má dočasnou výjimku na zavedení eura. 19 Pokud se podaří udržet politickou nezávislost Evropské centrální banky, což se zatím daří, není důvod, proč mít strach o osud eura. Jestliže některá země bude provádět nerozumnou politiku, zaplatí za ni sama v podobě vysokých úrokových sazeb ze svých státních dluhopisů či pomalého hospodářského růstu Zavedení eura v České republice : Podmínky pro přijetí eura [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 20 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR.CDK, s. ISBN s121 37

38 3 Národní měnová politika Národní měnovou politiku představují politické součinnosti do kterých se řadí, hospodářská politika, fiskální politika a nezávislá autonomní měnová politika ČNB. Společnou tvorbou politické orientace vlády ČR a samotným regulátorem monetární politiky ČNB, lze docílit celosvětové vyrovnanosti a konkurence schopnosti ČR. V kapitole Národní měnová politika rozeberu pole působnosti a tvorbu hospodářské politiky, fiskální politiky a měnové politiky s následující provázaností. Stát je společenství národa, které je spojeno s měnovou suverenitou. Měna, která je v materiální podobě nazvána oběživo, peníze (bankovky). Na základě finanční politiky a měnové suverenity každé země, je tvořena hodnota měny označována taktéž jako kurz. Stát určí a stanoví svojí měnu zakotvenou v zákoně, v souvislosti s peněžním oběhem. Dále musíme poukázat na ochranné znaky bankovky a s tím spojený zákon proti padělání bankovek a mincí. Suverenita každého státu je vlastní měna a právo ražby. Stát rozhoduje o podobě, ochranných prvcích a nominální hodnotě. 3.1 Hospodářská politika Hospodářskou politikou rozumíme vztah mezi vládou a konečným ukazatelem vyspělosti země, který nazýváme ekonomikou. Vztahem je nutno podotknout loajalitu, ale také lhostejnost politiků k vývoji České hospodářské politiky. Vláda prostřednictvím pravomocí ovlivňuje makroekonomickou a mikroekonomickou politiku. Vývoj a spojení hospodářská politika se začala formovat po druhé světové válce. Hospodářská politika formuluje stanovený cíl vlády. Jedná se o funkčnost ekonomiky a její závislosti na fiskální a měnové politice, které na vzájemné propojenosti dosahují hospodářských výsledků. V podstatu je nutné brát i politickou zodpovědnost za špatné nasměrování cílů vlády a jejich nástrojů. Výsledkem hospodářské politiky je ekonomická vyspělost, sociální zajištění a v neposlední míře mezinárodní situace. Samotnými nástroji pro tvorbu hospodářského výsledku země používáme makroekonomické a mikroekonomické prvky pro tvorbou ekonomiky. 38

39 Makroekonomickou část zahrneme do problematiky získávání a využívání zdrojů. Jedná se o přeměnu stimulovanou ze strany vlády. Samotný vládní program určí růst zdroje a jeho přeměny do konečného produktu. Zaměřuje se na rozvoj a stabilitu země, spojenou s jeho rovnováhou. Cílem vládních představitelů je vyvážená politika. Rozbor vyvážené politiky nahradíme rovnováhou mezi agregátní poptávkou a nabídkou. Za nástroje, které vládní představitelé používají na konečnou výslednou úroveň hospodářské politiky, řadíme: 1. Fiskální (rozpočtová), 2. Monetární (měnová), 3. Vnější (mezinárodní), 4. Důchodová (přerozdělovací). Mikroekonomická část je zaměřena na veřejný sektor, kde se uskutečňuje přerozdělování zdrojů. Příjem a množství prostředků, které jsou určeny zpět do společnosti mají původ vzniku ze získávání a využívání zdrojů. Jedná se o hodnotu vytvořenou v Makroekonomické části. Přerozdělování zdrojů umístíme v Mikroekonomické části do: A. Ochrany hospodářské soutěže ochranou se rozumí moc zákonnou, která bdí nejen nad hospodářskou soutěží, ale i ve veřejnoprávním a soukromoprávním soudnictví. B. Strukturální právě zde je prostor vymezen k rozhodování, kde a v jakém regionu, se budou získávat zdroje a s následujícím krokem jeho přeměny na produkt. Pro přesný rozbor se jedná o odvětvovou a regionální politiku. C. Sociální rozdíly mezi občany a dopady na společnost, vznikají z důvodů špatně nastoleného cíle a nevhodně použitých prostředků, které jsou uvedeny v makroekonomické části. D. Důchodová podstata důchodu spočívá nejen v doslovném předání důchodu, ale také mzdy zaměstnancům. E. Veřejný sektor již z úvodu dostáváme odborným rozbor této části. Nesmíme zapomenout na nejdůležitější veřejné sektory např. školství, zdravotnictví, státní správa, policie, armáda, hasič. 39

40 Hospodářským cílem je růst. Růstem se zaměříme na hrubý domácí produkt HDP. Jakým způsobem lze tvořit hospodářskou politiku ze strany vlády, bez zásahu ČNB a její nezávislé pravomoci? Cíl ekonomiky není pouze hladká a rovná cesta, je to cesta strmá a plná kompromisu právě mezi vládou a ČNB. Při odevzdání pravomocí ze strany ČNB do rukou ECB, nelze úspěšně modelovat tvorbu hospodářské politiky s jeho prostředky, které jsou: 1. Míra inflace 2%, 2. HDP a jeho růst 3%, 3. Míra nezaměstnanosti 5%, 4. Vyrovnané saldo obchodní bilance.,,vzájemná konfliktnost cílů, obtížnosti nalezení optimálního řešení vedla k vytvoření termínu magický čtyřúhelník". 21 Obrázek 1: Magický čtyřúhelník Zdroj: ŠKAPA,Stanislav:Základy teorie a praxe hospodářské politiky:magický čtyřúhelník.brno, s. 21 ŠKAPA,Stanislav:Základy teorie a praxe hospodářské politiky:magický čtyřúhelník. Brno, s. 40

41 1. Míra inflace ČNB ovlivňuje inflaci úrokovou mírou, kterou určuje komerčním bankám. Čím vyšší úrokovou míru namodeluje ČNB, tak výsledkem bude nízká inflace. Inflace se rovná udržitelnost ceny. S růstem úrokové míry vznikne zdražení kapitálu, z toho plyne pokles investic a spotřeby. Spotřebu formulujeme jako agregátní poptávku. Výsledkem navýšení úrokové míry je růst nezaměstnanosti. 2. HDP podporou pro růst HDP na jednoho obyvatele je snížení úrokové míry, která vyvolá podnícení trhu a zapůjčení množství investic na získávání a přeměnu zdrojů. 3. Nezaměstnanost je úměrná vůči množství práce a finančního kapitálu poskytnutého na skloubení práce, získávání zdroje a přeměnu na produkt. Vytvoření nízké nezaměstnanosti je však nemožné z důvodů neúnosnosti držení úrokové míry na spodní hranici, která podporuje zdroj finančních prostředků. Množstvím prostředků a samotné práce by vznikla nesouměrná hranice mezi inflací (cenou) a produktivitou lidské práce. Jednoduchým ukazatelem nezaměstnanosti je úroková míra, při vysoké úrokové míře vzniká poměr k vysoké nezaměstnanosti a nízké inflaci. 4. Saldem obchodní bilance je nutno chápat rozdíl mezi dovozem (import) a vývozem (export). Při nízké úrokové míře bude zdroj financí levnější, který podpoří výrobu + levnější cenu a tudíž levnější v konkurenčním prostředí v zahraničí. Nevýhodou bude opak vysoká úroková míra dražší zdroj financí, který se odrazí v ceně výrobku a jeho konkurenčním boji. Produkt a jeho samotná cena nebude schopna obstát konkurenci. Další podstatnou roli zde hraje stabilita měny, kterou spolu s úrokovou mírou ovlivňuje ČNB. Z velkého množství produkce přichází levnější cena, která podporuje ekonomický růst a hodnotu měny vůči euru a dolaru. S nárůstem ekonomiky se v opakovaných cyklech setkává ČNB s posilováním měny CZK/EUR, které se projevuje právě v posílení koruny a oslabení EUR či USD. Zde vzniká problém v konkurenceschopnosti a neprodejnosti výrobku. Z tohoto důvodu je nutný umělý zásah ze strany ČNB, který vede k podhodnocení kurzu. Smyslem podhodnocení kurzu je uvedení výrobku do levnější cenové hranice, který v konečném výsledku znamená lepší konkurence schopnost. Množství produkce a jeho prodej ovlivňuje kladným způsobem ekonomickou vyspělost a postupné vyrovnávání vůči západním ekonomikám. S hospodářskou politikou je nutno nakládat tak, aby byla v první 41

42 řadě výhodná pro stát a jeho zpětným výsledkům vůči makroekonomii a jeho přerozdělování. Ztrátou pravomocí ČNB stát pozbude nástroje, který umožňuje dosahování cíle. Cílem je ekonomická úroveň a vyrovnání se západním zemím, potažmo dosahovat nejlepších hospodářských výsledků. Neustálým pohybem úrokové míry je možné dostat vyváženosti. Při úrokové míře narážíme na její konfliktnost a vyváženost. Vyváženosti rozumíme dosáhnutí cíle v hospodářské politice. Výsledkem vyváženosti je dostatečné množství zdrojů pro rozpočtovou politiku (fiskální). Množství zdrojů vzniká zmiňovanými zásahy ze strany ČNB, mezinárodní (vnější), což se odrazí právě v saldu obchodní bilance. Konečný výsledek je množství peněz, které slouží přerozdělovací politice. Rovnováha tou se rozumí poskytnutí pracovních příležitostí, stabilitou měny, cenová úroveň inflace, platební bilanci rovnovážné toky financí. 3.2 Fiskální politika Fiskální politikou rozumíme rozpočtovou politiku, na základě množství příjmů plynoucích z daňové sazby ovlivníme výdaje státu. Zvýšením výdajů ze strany vládního sektoru se ovlivní nabídka a vzroste produkce a růst HDP. Hlavní požadavek na fiskální politiku je snížení záporného salda veřejných rozpočtů. Česká republika se zavázala k EU snížit vládní deficit na hodnotu nepřesahující -3% hrubého domácího produktu. Je nutné rozhodnout o omezení rozpočtových výdajů, snižování výdajů je vhodné pouze tam, kde nebude mít vliv na ekonomickou úroveň státu, což jsou mandátorní výdaje. Snížením výdajů lze omezit u, spotřeby vlády, ponížení sociálních dávek a v neposlední míře omezení výdajů na armádu. Při zavedení eura musím podotknout princip nepoškození občana. Přistoupením do EMU bude snaha ze strany EU harmonizovat a snížit daně, které vyvolají pro jednotlivé státy problém na straně výdajové. Fiskální politika se bude muset vyrovnat s určenou hranicí do -3% deficitem a hranicí 60% vládního dluhu před vstupem do EMU, což jsou podmínky nastolené pro vstup do EMU. 42

43 Ideálním stavem je vyrovnaný rozpočet = vyrovnanost fiskální politiky. K vyrovnané hospodářské či fiskální politice jsou zapotřebí nástroje pro usměrňování: 1. Monetární politika nabídka peněz neboli ovlivňování úrokové míry ze strany ČNB. 2. Fiskální politika potažmo její vládní výdaje pro usměrňování nabídky a poptávky. Zde je možné ze strany vlády ovlivnit HDP na základě státní zakázky a to, výstavbou silnic, nákupem vozů pro ovládání činitelé. 3. Lidský kapitál množstvím poptávky poroste nabídka a tím i cena. Cena je vždy ovlivňována úrokovou mírou ze strany ČNB. Fiskální politika a množství peněz, které vláda přerozděluje je výsledkem hospodářské politiky státu. Hospodářská politika ovlivňuje společně s ČNB a občanem růst HDP. Zde vzniká finanční množství, které vláda zpětně použije pro Fiskální politiku. 3.3 Monetární politika Je nutno stanovit centrální autoritu v podobě nezávislého činitele, kterou je ČNB. Úlohou ČNB je ovlivňování úrokové míry, která má vliv na náklady spojené s pořízením kapitálu. V konečném výsledku je množství finančních prostředků projeveno v množství HDP na obyvatele. Peníze úroková míra cenová stabilita inflace. Zde se dostáváme k jádru problému, kde se spojují dva související a ovlivňující nástroje. Prvním nástrojem, kterým jsme se zabývali, je fiskální a hospodářská politika. Druhým nástrojem je monetární politika, taktéž zvaná měnová politika. Měnová politika patří k základním činitelům ekonomické úrovně a vyspělosti státu. Tato úloha se projevuje v konečné fázi příchodu peněz do státní pokladny, kde plní funkci fiskální politiky. Zde ovlivňuje měnová politika do značné míry státní dluh a tlumí rozdíl ve státním rozpočtu, který je zvykem nazývat rozpočtový schodek. To vše je výsledkem nezávislé monetární politiky ČNB. Poptávkou po kapitálu je ČNB motivována ke zvyšování úrokové míry. Do jisté míry lze s nadsázkou poznamenat, kdo má zájem o kapitál musí, počítat s množstvím peněz vynaložených na získání kapitálu. ČNB slouží jako koordinátor nejen v úrokové míře a poptávky po penězích, ale hlavně jako regulátor mezi monetární a fiskální politikou. Monetární politika reguluje výkyvy v tržním hospodářství a množstvím poskytovaných peněz, které zpětně s lidským kapitálem vytváří HDP. 43

44 ČNB je zaměřena na výsledek HDP, dle kterého přizpůsobuje úrokovou míru. Úroková míra působí na množství poskytovaných peněz. Množství poskytovaných peněz ovlivní produktivitu práce. Ideálním nastavením docílíme v hospodářské politice nezaměstnanosti 5%. Produktivita práce působí na cenu (inflaci), fiskální politika míra inflace 2%. Množství úsilí požaduje množství příjmů a množství příjmů působí na množství ceny. Konečná inflace ovlivní HDP, ideální tempo růstu HDP je 3%. Zde ČNB využívá tok informaci, které předává k ovlivnění druhé podstaty, což je měnová hodnota kurzu, která přispívá na výsledovce v saldu obchodní bilance. Množstvím poskytovaných peněz vyvolá ČNB snížením úrokové míry. Snížením množství poskytovaných peněz vyvolá ČNB zvýšením úrokové míry. Tvorbou monetární politiky podpoříme ekonomickou vyspělost státu, která vyvolá tok finančních prostředků do fiskální politiky. Vzdáním se monetární politiky nebude možno regulovat státní rozpočet a státní dluh. Vlivem monetární politiky je možné dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, spolu s umírněnosti vládních výdajů. Podstatou monetární politiky a její nezávislosti, je přispět k snižování státního dluhu. Vzdáním se vlastní monetární politiky způsobí, neschopnost regulace poptávky na peněžních tocích, které vyvolají cyklické změny. Vzdáním se monetární politiky, znemožníme ovlivňování HDP. Růst HDP přispívá k množství financí, které proudí do státní pokladny. Zde nastává uzavřený koloběh, pro vyrovnaný rozpočet a snižování státního dluhu. 3.4 ČNB Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR a 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. V prosinci 1997 rozhodla bankovní rada České národní banky o změně režimu měnové politiky a počínaje rokem 1998 přešla k cílování inflace. Přechod k novému režimu měnové politiky nebyl změnou její úlohy, ale pouze způsobu, jakým je tato úloha plněna. Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Vysoká a nestabilní inflace má negativní důsledky pro dynamiku hospodářského růstu. Potvrzují to dlouhodobé empirické zkušenosti z vývoje ve světové ekonomi- 44

45 ce. Vyšší inflace znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nominální úrokové sazby a zpravidla i vyšší proměnlivost inflace, což výrazně zvyšuje její náklady. Je to dáno tím, že vyšší inflace zvyšuje nejistotu o budoucích relativních cenách i o cenové hladině, a tak domácí i zahraniční finanční trhy vyžadují vyšší rizikovou prémii jako kompenzaci za zvýšenou nejistotu. Při plnění své základní měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečení cenové stability, volí centrální banka jeden z několika možných měnověpolitických režimů. Čtyřmi základními typy těchto režimů jsou režim s implicitní nominální kotvou, cílování peněžní zásoby, cílování měnového kurzu a cílování inflace Implicitní nominální kvóta Režim s implicitní nominální kotvou spočívá v cílování určité veličiny přijaté interně v rámci centrální banky, aniž by došlo k jejímu explicitnímu vyhlášení. Předpokladem pro úspěšné fungování tohoto režimu je vysoká důvěryhodnost centrální banky, jež umožní dosažení žádoucích změn inflace a jejích očekávání i bez explicitních cílů Cílování peněžní zásoby U cílování měnové zásoby se pozornost soustřeďuje na tempo růstu zvoleného peněžního agregátu. Vychází se zde z poznatku, že růst cen je v dlouhodobém horizontu ovlivňován vývojem peněžní nabídky. Otázkou je ovšem samotná volba peněžního agregátu vhodného k cílování. V době finančních inovací, elektronizace a globalizace trhů se vazba mezi peněžními agregáty a cenovou hladinou rozvolňuje. Centrální banka dále nemusí být schopna vybraný peněžní agregát řídit s dostatečnou přesností ČNB : úloha měnové politiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 23 ČNB : Režim měnové politiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 24 ČNB : Režim měnové politiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 45

46 3.4.3 Cílování měnového kurzu Stávající politika ČNB bude do doby, než vstoupíme do EMU. ČNB vyrovnává ekonomiku k vyspělým státům EMU prostřednictvím posilování měnového kurzu. Výhoda posilování nominálního měnového kurzu, spočívá k udržení cenové hladiny. V porovnání s měnou Euro byla hodnota pořízení v roce 2000 EUR = 34 CZK, rok 2008 bylo možné EUR pořídit za 22 CZK. Vývoj ekonomiky s následným odhadem vzestupu či pádu vývoje měnového kurzu snad nedokáže nikdo, vývoj se nedá nařídit, nebo stanovit. Měnový kurz ovlivňuje chování centrálních bank, spekulace investorů jak zahraničních tak místních. Politický vývoj vlády a ČNB v závislosti s nastavením úrokových sazeb, změna cen a zadluženost ČR. Hlavním činitelem ve prospěch ČR je především čas, který má buď zkrátit, nebo naopak prodlouží dobu před vstupem do ERM II. Vstupem do ERMII., vláda a ČNB bere na vědomí, že nastane zakotvení centrální parity. Zakotvení centrální parity znamená zafixování české koruny k euru a to v čase 6 měsíců před vstupem do ERM II..Z pohledu politického vývoje ČNB lze očekávat posilování a zhodnocení nominálního měnového kurzu koruny. Z pohledu inflačního diferenciálu je patrné ze strany ČNB udržet nízkou cenovou hladinu, která je podhodnocována. Vzestup neboli posilování české koruny, není neohrožené. Nabourání české měny může ovlivnit spoustu faktorů. První vlnu nedůvěry může rozkolísat špatné nastavení hospodářské politiky, ve spojitosti s politickou vůdčí stranou. Dále zde musíme uvést zadlužování státu či světovou bankovní krizi. Nastavení přepočítacího koeficientu Přepočítací koeficient může vyvodit velké riziko ve spojitosti s neodpovídající reálnou ekonomikou české republiky. Co může vyvolat nadhodnocený přepočítací koeficient: - Pokud narušíme úměrný kurz koruny, který je ČNB podhodnocován vyvoláme přesný opak, nadhodnocením přepočítacího koeficientu nastane ekonomický pád. - Vznikne negativní vývoj pro český průmysl. Podniky, které mají své trhy zaměřené na export nastane nekonkurence schopnost a s toho plyne utlumení výroby. Utlumení výroby způsobí nadhodnocení nominálního měnového kurzu. Následuje vzestup nezaměstnanosti z důvodů nadhodnocení koruny a tudíž převodu na euro již zmíněným přepočítacím koeficientem. 46

47 - Opačný případ vyvolá podhodnocení ceny zboží a tudíž zájem o výrobky. Výrobky by byly levnější než zboží z vyspělých ekonomik a vzrostla by poptávka po českém produktu. Růstem poptávky po zboží by byl patrný vzestup ekonomiky a zaměstnanosti. - Špatný vliv podhodnoceného kurzu by se projevil na (cenných papírech, v případě převodu hodnoty ceny akcií na euro. Podhodnoceným kurzem, by jsme dále vyvolaly reálné snížení hodnoty kupní síly. V přepočítacím koeficientu na euro by české obyvatelstvo pořídilo méně statku než občané v EMU. - Přepočítací koeficient musí být nastaven dle vývoje reálné ekonomiky. V případě nadhodnoceného nebo podhodnoceného kurzu se ovlivní ekonomický vývoj, v souvislosti se zafixováním české měny k euru před vstupem do ERM II. - Rozhodnutí o výši přepočítacího koeficientu a potencionálního rizika musí být minimalizováno na tolik, aby nenarušilo ekonomiku před zafixováním české měny na euro. - Nadhodnocený kurz v případě ekonomické nevyspělosti vyvolá: navýšení poptávky po zahraničním levnějším zboží, ztráta konkurence schopnosti českých výrobku v zahraničí, hodnota českého zboží je vysoká a tudíž neprodejná, navýšení ceny materiálu, navýšení hodnoty práce, vzestup nezaměstnanosti, pokles produktivity práce. Podhodnoceným kurzem vznikne opak. S příchodem vstupu do ERM II. s předstihem 6 měsíců bude určena tzv. přímá kotace, bude určen přepočítací koeficient (hodnota české koruny k euru). Hodnota bude přepočítána s přesností na šest číslic. Převod české koruny je stanoven nominální hodnotou k euru. Kupní síla obyvatelstva v den převodu bude stejná. Jiná situace nastane za 1 rok, kdy ČNB nebude moci ovlivňovat ekonomickou situaci na základě volně plovoucích kurzů a úrokové politiky, která přispívá k vyrovnání ekonomické úrovně ČR. V tomto případě se vyrovnání ekonomiky bude projevovat pouze inflací, což znamená právě zvyšování cen, kde se projeví kupní síla obyvatelstva. 47

48 Cenová stabilita Úroveň měnového kurzu bude mít vliv na hodnotu kupní síly, nebo taktéž řečeno cenovou relaci. Rozdíl kupní síly mezi domácí ekonomikou a ekonomikou zahraniční představuje měnový kurz. Spotřebitel, který nakupuje statky směnitelné za peníze, je ovlivňován množstvím nákupu statků právě hodnotou kupní síly měny. Ceny, které srovnáváme v České republice a v EMU jsou ovlivňovány na základě měnového kurzu. Měnový kurz je odrazen vývoje ekonomiky a nezávislé autonomní a měnové politiky ČNB. Vnitřní kupní sílu ovlivňuje ČNB, která se snaží udržet nízkou cenovou hladinu, kdež to vnější kupní síla je ovlivňována měnovým kurzem. Růst české ekonomiky ovlivní měnový kurz, měnový kurz ovlivní kupní sílu v převodu na měnu euro. Pokud srovnáme vývoj české ekonomiky a EMU prostřednictvím měnového kurzu můžeme dojít ke dvěma závěrům: I. Růst kupní síly měny může nastat v případě vládního sjednocení v souladu s politikou ČNB, která vyvolá vzestup ekonomiky a tudíž posílení měny a kupní síly v EMU. II. Propad kupní síly měny nastane v případě stagnace české ekonomiky, který ovlivní propad měnového kurzu ve spojitosti s kupní sílou měny směrem dolů a v přepočtu na euroměnu bude kupní síla nižší Cílování inflace Inflační cíl v celkové inflaci ve výši 3 % platný od ledna 2006 do prosince ČNB zároveň usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. Inflační cíl v celkové inflaci ve výši 2 % platný od ledna 2010 do přistoupení ČR k eurozóně. ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. 25 Změnou úrokové sazby ze strany ČNB se ovlivní inflace, se zpožděním dvanácti měsíců. Měnový kurz je ovlivňován úrokovou sazbou, se zpožděním několika dnů. 25 ČNB : Cílování inflace v ČR [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 48

49 3.4.5 Úrokové sazby ČNB přispívá svojí politikou k proměnlivosti cen, na základě změn úrokových sazeb. Oproti ECB, která má pasivní postoj vůči změnám úrokových sazbě. Obrázek 2: Úrokové sazby Zdroj: LACINA, Lubor, et al. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR : Úrokové sazby [online]. Prosinec 2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf>. Rozdílné úrokové sazby jsou z důvodů rozdílné inflace v ČR a EMU. ČNB nastavením úrokové míry ovlivňuje inflaci. 49

50 3.5 Zhodnocení Česká ekonomika prodělala podstatnou změnu ve vývoji ekonomiky do roku 1989, kdy byla stranou KSČM centrálně plánovaná o usměrňovaná. Od roku 1990 se začala česká ekonomika zapojovat do procesu tržní sféry, což byl dost odlišný krok od centrálně plánované ekonomiky. Postupný vývoj české země byl odstartován. I. a II. vlnou kuponové privatizace, zpřístupněný zahraniční obchod, pohyb cen dle nabídky a poptávky, obrovský nárůst komerčních bankovních rezortů, reforma daní, propad kurzového rizika 1997, přechod ČNB na volně plovoucí kurz, a v neposlední řadě vstup do Evropské unie. Jak lze posoudit vývoj a konkurenceschopnost českého hospodářství při otevřeném obchodě uprostřed EMU. Pokud zde budou převažovat politické zájmy na přijetí eura, musíme počítat s vývojem ekonomiky v neprospěch obyvatelstva. ECB nebude cílovat inflaci zmiňovaným způsobem ČNB pro Českou republiku, ale dle EMU, která není slučitelná s Českou hospodářskou úrovní. Samotný vývoj bude ovlivňován ECB a množstvím investic. Investice a jejich tok bude mít vliv na ekonomickou úroveň a hospodářský vzestup či pád. EMU s jednotnou tvorbou cílování hospodářské politiky spolu se záštitou ECB vyvolá v ČR propady a ztráty. Propady a ztráty vzniknou na základě zafixování kurzu, které znemožní vyrovnání nominální hodnoty vůči euru. Na základě zafixování kurzu CZK vůči Euru nastane zablokování ekonomického růstu a hospodářské vyspělosti. Podstatou vyrovnávání nominální hodnoty je udržitelnost cen. Následné vyrovnávání ekonomických rozdílu bude možné pouze v podobě růstu cen. Nárůst cen bude způsoben plošným řízením úrokové míry ze strany ECB. Za zmínku taktéž stojí státní rozpočet a zadluženost ČR. Ve spojitosti s nevyrovnaným rozpočtem, zadlužeností českého státu, vzdáním se monetární politiky a vstupem do EMU, může mít katastrofální vývoj pro ČR a v ní žijící občany ČR. 50

51 4 Harmonogram přijetí eura Na základě usnesení vlády ČR č ze dne 13. října 2003 vzala vláda závazek přijmout euro za vlastní národní měnu. Ke splnění závazku a dosažení cíle přijmutí eura se ČR zavázala na základě schválení: Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu, Ministerstva obchodu a České národní banky. Vstupem České republika do EU 1. května 2004, se vláda ČR zavázala k přijmutí jednotné evropské měny. Termín vstupu do Evropské měnové unie není závazný. Závazné jsou podmínky, které je nutné splnit ke vstupu do EMU. Vstup do EMU je podmíněn splněním maastrichtských kritérii. Česká republika obdržela status odkladu zavedení eura. Členství v EMU se nejvíce dotkne ČNB, která odevzdá své pravomoce autonomní a měnové politiky do rukou ECB. ČNB se stala členem Evropského systému centrálních bank (ESCB), s výjimkou neúčasti na měnověpolitickém rozhodování. Zavedení eura se dotkne všech obyvatel České republiky, kteří by se měli dobře připravit. K usnadnění přechodu české ekonomiky na euro byl vypracován Národní plán zavedení eura v České republice, který řeší technické, organizační a právní náležitosti tohoto přechodu. 26 Vstup ČR do Evropské měnové unie byl plánován nejpozději do roku Česká vláda daný vstup plánovala z roku 2003, po vyhodnocení Konvergenčních kritérií byl vstup do EMU odložen. Ze strany vlády ČR a ČNB byla navržena nutná opatření k přistoupení do EMU na rok S přistoupením do ERMII. o dva roky dříve. V následujících letech bylo přistoupení do systému ERMII. nemožné z důvodu neplnění Maastrichtských kritérii a byl přesunuto do období Nový termín nebyl doposud předložen. Přistoupením do EU zřídila ČR Instituciální zajištění zavedení eura v České republice. Daný program byl svěřen do rukou ministerstva financí. ČNB byla určena jako záštita a hlavní grantem tohoto programu. Smyslem bylo zabezpečení Národního plánu zavedení eura v ČR. 26 Zavedení eura v České republice : Euro a Česká republika [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 51

52 Plnění Konvergenčních kritérii Plnění konvergenčních kritérií má opodstatnění ke vstupu do Evropské měnové unie a přijmutí eura. Vláda ČR obdrží do 31. prosince každého roku od Ministerstva financí, Ministerstva obchodu a Ministerstva průmyslu a ČNB plnění Maastrichtských, taktéž řečeno Konvergenčních kritérií. Vláda je každoročně povinna vyhodnocené údaje předkládat Evropské radě. Samotné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí do Evropské měnové unie spočívá na rozhodnutí rady a komise. Česká ekonomika není na úrovni vyspělých evropských zemí. Konvergence znamená vyvinout větší ekonomickou sílu, která by byla schopna se vyrovnat členským státům EMU. V ekonomické vyspělosti je nutno poukázat na několik známých ukazatelů, ekonomická výkonnost produktivita práce, získávání kapitálu neustále investování finančních zdrojů, vyrovnanost cen růst cen, HDP v poměru na občana, hodnota mzdy důchod zajištění. České republice bude umožněn vstup do EMU v případě, kdy bude schopna splnit tři měnová a dvě fiskální kritéria. Pro správné označení budeme používat výraz Maastrichtská kritéria. V mnoha případech se můžeme setkat s označením Konvergenční kritéria. - Splnění Konvergenčních kritérií, - Úspěšné dvouleté setrvání v ERMII., - Přijmutí eura zrušení české koruny, - Zánik vyrovnávacího mechanizmu platidla ČR a toky ze zahraničí (zánik výměnného kurzu), - ČNB a její zánik ve prospěch ECB, která je nadřazena národním měnovým politikám, - Nastolení podmínek EMU, směřování politické globalizace v Evropské unii a následná spoutanost s ekonomikami Eurozóny. Následně přistoupíme ke zhodnocení plnění Konvergenčních kritérii. Jak už bylo zmíněno, jedná se o splnění tří měnových a dvou fiskálních podmínek. 52

53 4.1.1 Cenová stabilita Cenová stabilita: hodnota ceny, udržitelnost ceny, taktéž stabilita. Stabilita je odraz inflace podle článku 121, stanovuje kritérium maximální hranice 1,5% bodů, které bylo překročeno z cenové stability tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku / Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací 1,0 1,4 1,3 2,6 2,6 2,4 1,7 1,7 Hodnota kriteria 2,5 2,9 2,8 4,1 4,1 3,9 3,2 3,2 Česká republika 1,6 2,1 3,0 6,1 6,4 2,9 3,0 2,5 Tabulka 7: Cenová stabilita (průměr posledních 12 měsíců proti předchozích 12 měsíců, růst v %) Zdroj: Eurostat, Evropská komise, Konvergenční programy a Programy stability členských zemí 2007, prognóza pro ČR je převzata z Konvergenčního programu ČR Poznámka: Výhled zemí EU pro roky převzat z jarní ekonomické prognózy Evropské komise (2008).Dohledatelný na:vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Cenová stabilita [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti+pr%C5%AFm%C4%9Bru+p%C5%99edchoz%C3 %ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem &lr=&aq=f&oq=>. Z výše uvedené tabulky je patrné překročení stanovené hranice udržitelnosti ceny a s toho plynoucí nesplnění Konvergenčních kritérii. Neudržitelnost ceny může být navýšená růstem ceny suroviny dovážené ze zahraničí, například ropa. Je to celá řada možností, které ovlivňují cenu, jak vnitřní tak vnější vlivy. Dalším důvodem nárůstu inflace lze podotknout harmonizace spotřební daně na alkoholových a tabákových produktech. Za zmínku je nutné poukázat na zvýšení HDP u potravin z 5% na 9%, ekologická daň, poplatky ve zdravotnictví a v neposlední míře růst ceny energie. Je nutné podotknout cíl ČNB redukce inflace na období 2009 a udržitelnosti cenové stability pod stanovenou hranici 1,5% bodu. 53

54 4.1.2 Deficit veřejných rozpočtů na HDP Deficit veřejných rozpočtů na HDP: znamená udržení financí v co nejnižší míře bez nadměrného schodku. Veřejný rozpočet musí být dlouhodobě udržitelný bez nadměrného schodku. V rámci členství v EU musí být Česká republika schopna dodržet rozpočet, tak aby poměr schodku HDP vůči veřejným financí nepřevyšoval 3% HDP Hodnota kritéria -3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 Česká republika -3,0-3,6-2,7-1,0-1,2-1,6-1,5-1,2 Tabulka 8: Deficit veřejných rozpočtů (metodika ESA 1995, v % HDP) Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2008), Konvergenční program ČR (listopad 2008).Dohledatelný na: Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Deficit veřejných rozpočtů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti+pr%C5%AFm%C4%9Bru+p%C5%99edchoz%C3 %ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem &lr=&aq=f&oq=>. Ve střednědobém horizontu vyplývá z Paktu stability a růstu pro ČR cíl pro strukturální deficit vládního sektoru ve výši 1 % HDP. Současná strategie snižování strukturálního deficitu vládního sektoru předpokládá dosažení tohoto cíle do roku Kritérium udržitelnosti veřejných financí je splněno pouze tehdy, jsou-li udržitelně plněny obě složky fiskálního kritéria, tj. vládního deficitu i vládního dluhu. Strukturální deficit by se měl v letech 2008 a 2009 pohybovat okolo 1,5 % HDP a v dalších letech by se měl postupně snižovat. Tato výše strukturálního deficitu představuje určitou rezervu proti překročení 3% limitu i v případě poněkud prudšího než očekávaného ekonomického zpomalení v České republice Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Deficit veřejných rozpočtů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti+pr%C5%AFm%C4%9Bru+p%C5%99edchoz%C3 %ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem &lr=&aq=f&oq=>. 54

55 4.1.3 Vládní dluh Vládní dluh a jeho podíl k HDP: dané kritérium doslova a do písmene nabízí naší vládě, že vládní dluh není vysoký a je možnost popustit uzdu. Tak to v žádném případě! Dané kritérium České republika splňuje, ale 60% je obrovská suma. Je chápáno jako zadlužení vládního podílu vůči HDP, které je stanoveno do hranice 60% HDP Hodnota kritéria 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 Česká republika 29,8 29,6 28,9 28,8 27,9 26,8 25,5 Tabulka 9: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) Zdroj: Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Vládní dluh [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti+pr%C5%AFm%C4%9Bru+p%C5%99edchoz%C3 %ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem &lr=&aq=f&oq=>. Míru zadluženosti a její poměru k HDP, který je 28,8% je nutné rozvést do konkrétních čísel. Ze zdroje Euro indikátor je zveřejněny dluh České republiky hodnotou 1,3 bilionu." 28 Hodnota státního dluhu je ukazatelem hospodaření vlády, od vzniku ČR. Hodnota státního dluhu je alarmující. Vláda svým nerozumným jednáním a neschopnými politickými zřízením, zadlužila ČR na několik generací. Statistický úřad Evropské unie zveřejnil 23. října 2008 o vládním deficitu a dluhu za jednotlivé členské země za období 2002 až Celkové zadlužení České republiky (dluh sektoru vládních institucí) uváděné jako procento hrubého domácího produktu není vysoké (28,8 %), ale tempo růstu zadlužování (deficit vládních institucí) uváděné opět v procentech domácího produktu je děsivé: 3,62 % a celkově 5. nejhorší výsledek v rámci celé EU. Po vstupu České republiky do Evropské unie mají tyto údaje mimořádný význam i tím, že svědčí o neschopnosti plnit maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Ta říkají, že vládní deficit nesmí překročit tři procenta HDP a vládní dluh 60 % HDP. 28 Finance.cz : Dluh a deficit vlády v evropském kontextu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 55

56 Splácení dluhu Státní rozpočet na rok 2006 v kapitole 396 Státní dluh počítá s částkou vydanou na úroky pro jediný rok ve výši více než 33 miliard (!) a nových státních dluhopisů bude letos vydáno v celková výši více než 65 miliard. Když půjdete do banky žádat o úvěr na byt, dům, nebo i na dovolenou, je to vaše vůle a vaše svobodné rozhodnutí. Můžete svoji rodinu nebo sebe zadlužit, je to jen a jen vaše soukromá věc. Že nás všechny ale zadlužuje vláda a že každý z nás už dlužíme v průměru Kč ovlivnit nemůžeme a ani bojovat se proti tomu nedá. Snad jedině volby, pomůžeme si tím ale nějak? Měnový kurz Měnový kurz a jeho stabilita: kursové kritérium není možné vyhodnotit. Důvod je prostý kurzové kritérium a jeho fluktuační posuv, lze vyhodnotit až stanovením centrální parity a setrváním minimálně stanovené dvouroční doby v systému ERMII. Mechanismem směnných kurzů, je stanoven fluktuační pohyb v rozmezí +, - 15%. Následná depreace, nebo apreace lze značně překročit. Situace propadu ekonomiky v EMU přispěla k oslabení měny euro na směnný kurz 22CZK / 1EUR.Následující ovlivnění stability měnového kurzu může být zapříčiněno celosvětovou finanční krizí. To vše jsou indikátory, které spolu s ČNB ovlivňuji pohyb měny a její stabilitu. 29 Finance.cz : Dluh a deficit vlády v evropském kontextu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 56

57 Graf 1: Centrální parita CZK vůči EURU Zdroj: Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : Měnový kurz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti+pr%C5%AFm%C4%9Bru+p%C5%99edchoz%C3 %ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem &lr=&aq=f&oq=>. Z výše uvedeného diagramu je patrný neustálý vývoj kurzu, ze kterého nelze vyvodit konečný kurz koruny vůči euru. Po vyhodnocení diagramu lze hodnotit posilování měny CZK o 4% ročně. 57

58 4.1.5 Úroková míra Úroková sazba: stanovuje kritérium maximální hranice 2% bodů, které bylo překročeno z úrokové míry tří nejlepších států EMU. V době hodnocení Konvergenčních kritérií po dobu jednoho roku. Zda splňujeme toto Konvergenční kritérium zjistíme podle úrokových sazeb, dále vůči státních dluhopisů, nebo cenných papírů / Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací 3,4 4,2 4,4 4,4 4,6 3,9 3,2 3,2 Hodnota kriteria 5,4 6,2 6,4 6,4 6,6 5,9 5,2 5,2 Česká republika 3,5 3,8 4,3 4,7 4,7 4,4 4,3 4,2 Tabulka 10: 10-tileté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr za posledních 12 měsíců, v %) Zdroj: Eurostat, Konvergenční programy a Programy stability členských zemí 2007, Konvergenční program ČR listopad 2008.Dohledatelný na:vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii : 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Dané kritérium Česká republika splňuje dokonce nepřekračujeme stanovenou hranici 2 procentních bodů, vůči nejlepších hodnot dosahovaných ze 3 členským zemím. Pro splnění Maastrichtských Konvergenčních kritérii je nutné splňovat všechny kritéria. Cenová stabilita je překročena o 2,3 procentního bodu. Deficit vládních rozpočtů splňuje požadované kritérium. Vládní dluh splňuje míru zadluženosti. Měnový kurz je v neustálém pohybu. Úroková míra nepřekračuje stanovenou hranici 2 procentních bodů. Na základě nesplnění cenové stability a pohybu měnového kurzu, který překračuje fluktuační pásmo +- 15% lze posoudit záporně. Plnění Konvergenčních kritérii a dostání vysokého stupně sladěnosti se zeměmi EU, lze hodnotit s výsledkem nevyhovující. 58

59 4.2 Přistoupení do systému ERMII. Přijmutí eura předchází splnění Konvergenčních kritérii a následný vstup do systému ERM II. Před vstupem do systému ERM II., nastává situace, zda vstup do EMU je výhodný pro ČR. Je vhodné nastínit možnost odmítnutí vstupu do EMU a následné přijetí eura. První cesta k odmítnutí eura je referendum, pokud by politická scéna svolila k občanskému referendu a tím pádem k hlasování o přijetí či nepřijetí eura, je velká pravděpodobnost, že by euro bylo zamítnuto. Druhá cesta je neplnění Konvergenčních kritérií. Obě dvě cesty závisí na rozhodnutí českých politiků. Při neplnění Konvergenčních kritérií se nabízí myšlenka, nepřistoupení k mechanismu ERM II. To znamená být neschopný dostat dlouhodobým požadavkům a to po dobu 2 let. Z toho lze oficiálně prohlásit, že pro českou ekonomiku to je relativně tvrdá zkouška, kterou lze označit za momentálně nesplnitelný cíl. Pro českou politickou scénu nahrává další faktor a tím je: neurčená povinnost v časovém horizontu a určování vstupu do ERM II. ze strany EU. Je zde jakási benevolence, která závisí na rozhodnutí každého státu, zda vstoupí do ERM II. v roce 2010 nebo v roce Při rozhodnutí české politické scény vstoupit do ERM II. nejsou rozhodující pouze 2 roky setrvání v ERM II. Je nutno poukázat na rozhodující poslední 3 měsíce, které je nutno přičíst ke 2 letům navíc. V tomto období proběhne nejtěžší zkouška před přijmutím eura. Zde probíhá vyhodnocení, zda plnění kritérií je splněno a dodržováno. To jsou teoretické výpočty, které by nám mohly prodloužit nepřijetí eura o 27 měsíců, pokud se rozhodneme vstoupit do ERM II. To vše je v rukou politické scény, kde každý politik musí zvážit, jak a do jaké míry je nutné plnit Konvergenční kritéria. Z pohledu občana by bylo nejvýhodnější plně splňovat Konvergenční kritéria v době, kdy česká ekonomika se bude odrážet v kupní síle české měny na tolik, že nebude od věci vstoupit do ERM II. a po uplynutí 27 měsíců přijmout euro. Položme si otázku: do jaké doby se nám vyplatí prodlužovat oddálení eura, je zde možnost 1:1 to zní krásně, ale je to vůbec reálné? Pokud se budeme vnucovat do EMU a nesplníme Konvergenční podmínky, tak si můžeme být jistí že u ECB tvrdě narazíme. Přímým ukazatelem své vlastní chyby je Litva. Právě litevská politika směřovala krokem udržení se za každou cenu v ERM II., které podmiňovala vstupem do EMU. Hlavním rozhodnutím však není systém ERM II., ale ECB která zamítla vstup Litvy. 59

60 Následné neprokazatelné plnění Maastrichtských kritérií, mělo za následek expanzivní nárůst inflace na 10%. Tak obrovský nárůst byl způsoben nepřipraveností Litvy vůči pro inflačnímu kritériu. Z toho vyplývá, že vstup do ERM II. a ucházení se o přijetí do EMU by bylo spíše ztrátou než přínosem. ECB dává neustále najevo zamítnutí všem zemím EU, které budou spěchat a usilovat o přijetí eura. Jaký má smysl vstoupit do EMU v co nejkratším časovém horizontu a přijetí eura, na úkor kurzu měny? Opodstatnění zde není žádné, proto se přikládám k variantě vyčkávání a tou je: když se ekonomická vyspělost společně s cenovou hladinou postupně vyrovná s EMU. Je důležité zhodnotit výhody a nevýhody, které sami poukáží, zda je pro ČR vhodné vstoupit do ERM II. To vše napomůže k udržení inflace, která nebude směřovat k postupnému nebo abnormálnímu zvyšování cen. Kdybychom urychlili vstup do Eurozóny, sami bychom se připravili o větší růst ekonomiky než v EMU, HDP na hlavu občana. Při uvážení možného přistoupení do ERM II. v roce 2010 posloupném dvouletém přijetí eura v roce 2012, se bude ČR potýkat s nesplněním a nevyvážením reálných kriterií Konvergence. Konvergenční kritéria přehodnocují, zda daný stát splňuje základní prvky vstupu do ERM II. inflaci, veřejný rozpočet, státní dluh, kurz měny a úrokovou míru. Jsou to vytvořená kritéria, které nastolily západní země před vstupem do EMU. Byla to standardní úroveň vyspělých zemí, které měli zájem na tom, aby do EMU byli schopni vstoupit země, které budou splňovat Konvergenční kritéria i po vstupu do ERM II. Pokud se k této otázce postavíme selským rozumem, lze uvést nutné podstaty, které před podmínkami nejsou reálné! 1. Parlamentní většina odpověď nereálné. 2. Vláda, nebo-li stejná orientace vlády odpověď nereálné. Při posuzování zda je vládní stabilita, nebo vládní krize, nelze říct. Zda jedna či druhá varianta by byla vhodná nebo má být nápomocná pro vstup do EMU, nelze jednoznačně odpovědět. Spíše je nutné podotknout, že v naší politické scéně převažuje nestabilita, což vystihuje slovní obrat vládní krize. V této situaci žádného politika nezajímá budoucnost (státu, občanů, země) natož to vstup do EMU, ale spíše dohady a špína vytahována na jednotlivé představitele vlády. Konečná odpověď, pro zavedení jednotné měny euro, lze jen s těží odhadnout. Vše je v rukou politické moci, ale především na splnění Maastrichtských Konvergenčních podmínek. 60

61 Udržitelnost a přistoupení V případě politické sladěnosti a odhodláním přistoupit do ERM II., čeká ČR dvouleté období kde je nutné dostát Konvergenční kritéria. Inflace - výhodou systému je stanovení nebo-li zafixování pevného kurzu, který ovlivňuje cenu. Pokud se pevně zafixuje kurz vůči euru, tak se stabilizuje i cena zboží. V tomto případě míra inflace v průběhu setrvání v systému ERM II. zůstane stabilizována. Systém ERM II. striktně určuje priority v EMU, mobilita kapitálu a cenová stabilita. Mobilita kapitálu volně přeložíme jako přesun zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly. Cenová stabilita se předpokládá v době setrvání v systému ERM II. a následujícím vstupu do EMU. Veřejný rozpočet je výsledkem hospodářské politiky vlády, s následujícím přerozdělením ve fiskální politice. Státní dluh je závislý na ekonomickém vývoji země, kdy množstvím finančních zdrojů přispěje ke snížení státního dluhu. Kurzová stabilita je závislá nad ekonomickou vyspělostí a celosvětovou finanční krizí, s fluktuačním pohybem ± 15%. Centrální parita je výsledkem vnitřní ekonomické stability a udržitelnosti hospodářského vývoje, o kterém rozhodují dva tábory. Prosazení zájmů mimo EMU na straně ČR stojí Ministr financí, guvernér ČNB a vláda ČR. Prosazení zájmů za EMU stanovují Ministři financí, ECB a její president. Zde se obhajují zájmy státu usilujícího o vstup do EMU, které budou oponovat postoji Evropské komise Hospodářskému finančnímu výboru. Hospodářský finanční výbor je garantem EMU. Výsledkem jednání bude podepsána dohoda mezi guvernérem ČNB a presidentem ECB. Vyhodnocení konečné centrální parity,spočívá v setrvání a ukončení v systému ERM II., kde uplynutím doby nastane definitivní určení přepočítacího koeficientu. V případě neudržitelnosti hospodářské úrovně státu v systému ERM II. a následného vyvolání devalvace, není možno vstoupit do EMU. Úroková míra je splnitelná v Konvergenčním kritériu. Vláda ČR každoročně vypracuje zprávu o plnění Konvergenčních kritériích, kterou předloží ECB. 61

62 Hodnocení bude probíhat dvoufázově: 1. ECB vypracuje správu o plnění Konvergenčních kritérii, kterou předloží ke schválení Evropské komisy. Vyhodnocování a samotné schválení je otázkou několika měsíční lhůty. 2. Druhá fáze spočívá v samotném souhlasu Evropské Rady. V případě dostání dlouhodobě udržitelnosti Konvergenčních kritérii, následuje zrušení výjimky na zavedení euro, která byla poskytnuta všem členským státům s přistoupením do EU. Následuje stvrzení k oficiálnímu převodu CZK/EUR, centrální paritou. Tím se ČR stává členem EMU, vzdává se národní měny a přijímá měnu EMU, což je euro. 4.3 Scénář zavedení eura Euro bude v České republice zavedeno pomocí scénáře jednorázového přechodu na euro, nazývaného také jako velký třesk. To znamená, že ve stejném okamžiku se eurem začne platit v hotovostním i bezhotovostním platebním styku. Celý přechod na euro lze rozdělit do pěti fází, jejichž posloupnost ilustruje následující obrázek. 30 Obrázek 3: Scénář zavedení EURA Zdroj:Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 30 Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 62

63 4.3.1 Předpřípravná fáze Jedná se o období mezi stanovením pevného termínu pro zavedení eura vládou a rozhodnutím evropských institucí, že Česká republika vyhověla všem podmínkám pro zavedení eura. Pro tuto fázi je charakteristické, že jediným zákonným platidlem je česká koruna, probíhají intenzivní technické přípravy na zavedení eura Přípravná fáze Toto období začíná zrušením výjimky na zavedení eura a končí začátkem následujícího roku, kdy je zahájena výměna korunového oběživa za eurové. Přibližná délka této fáze bude 6 měsíců. Splní-li Česká republika stanovená kritéria pro přijetí eura, stanoví následně Rada EU oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK. Pro tuto fázi platí, že jediným zákonným platidlem je nadále česká koruna, uzákoněno je duální označování cen, tj. vybrané ceny a peněžní částky jsou uváděny souběžně v korunách i v eurech s využitím stanoveného přepočítacího koeficientu (jako příklady lze uvést ceny zboží v obchodech či restauracích, údaje na výplatních páskách, konečné zůstatky na výpisech z bankovních účtů atd.) Období duální cirkulace Národní plán vyhrazuje pro toto období délku dvou kalendářních týdnů. V průběhu této fáze budou do oběhu zaváděny eurové bankovky a mince, stahováno bude korunové oběživo. Tato fáze se proto bude vyznačovat následujícími rysy: při hotovostním placení lze používat českou korunu i euro, obchodníci však budou mít povinnost vracet zákazníkům pouze eura, bezhotovostní platby jsou prováděny pouze v eurech, nadále probíhá duální označování cen. 63

64 4.3.4 Období do ukončení duálního označování Tato fáze bude trvat do konce kalendářního roku, kdy Národní plán předpokládá ukončení povinného duálního označování cen a peněžních částek. Pro toto období je příznačné, že při všech platbách se používá výhradně euro, minimálně šest měsíců české koruny budou moci být směňovány na eura nadále jen v bankách a pobočkách ČNB, platí povinnost duálního označování cen Plně funkční EURO V závěrečné fázi jsou veškerá přechodná opatření ukončena a euro již obíhá jako plnohodnotná regulérní měna. Lidé si stále více upevňují uvažování v nové měně a běžně používají eurové bankovky a mince" ,,Jednorázový přechod na EURO, tzv. velký třesk (tzv. Big Bang) V tomto scénáři se euro začíná ke stejnému dni používat v bezhotovostním i hotovostním platebním styku. Ve srovnání s madridským scénářem je tato varianta náročnější na koordinační a přípravné práce, jelikož všechny subjekty soukromého i veřejného sektoru musejí být schopny přejít z národní měny na euro prakticky v jednom okamžiku. V současné době, kdy euro je již etablovaná a mezinárodně uznávaná měna, noví členové eurozóny volí bez výjimky metodu velkého třesku. Příklad Slovinska, které jako první zavedlo euro prostřednictvím tohoto scénáře, jednoznačně potvrdil, že se jedná o levnější a jednodušší variantu. Také Česká republika, která má praktické zkušenost s měnovou odlukou z r. 1993, se již rozhodla pro tento způsob zavedení eura" Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 32 Zavedení eura v České republice : Scénář zavedení eura [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 64

65 4.4 Zhodnocení Rozebrali jsme mechanismus ERM II., následné podmínky Konvergenčních kritérii, které slouží pro ekonomický ukazatel země usilující o vstup do EMU. Za podmínek stanovených, které jasně vyplývají s Konvergenčních kritérií lze předpokládat kladného vývoje pro ČR. Důkazem je zhodnocující se apreace nominálního měnového kurzu. Závěrem lze naměřovat tuto odpověď právě na hodnotu kurzu a jeho neustále zhodnocování v systému ERM II. Tudíž apreace se obrací kladným směrem pro českou ekonomiku. Z toho vyplývá že samotným vstupem do ERM II., není potvrzeno přijmutí eura na pevný termín. Z možností apreace kurzu, neboli pohybu fluktuačního pásma +/-15%, lze pobyt neustále prodlužovat. Taktéž tento pobyt lze ukončit a nevstoupit od EMU z důvodů ekonomické nestability ČR. To vše může ECB vyhodnotit jako špatný ekonomický ukazatel vůči ekonomice a její stabilitě, která by neprospěla eurzóně. Pro Českou republiku nebylo ze strany vlády stanoveno pevné datum závazku k přistoupení ERM II. 65

66 5 Pozitiva a negativa v Evropské měnové unii Kterákoliv země, která uvažuje o zrušení své Národní měny a přijetí Nadnárodní měny což je euro, právoplatně požaduje odpověď na téma, jaké plynou výhody s přijetí eura. Každý kandidát chce slyšet spíše výhody a na nevýhody opomíná, protože těch nevýhod je mnohem větší množství než výhod. Z ekonomického hlediska je nutné podotknout, pokud jakoukoliv měnu užívá více států, hraje zde roli právě ekonomická síla dané země. EMU na základě rozdílné ekonomiky a Hospodářské politiky členských státu EU vyvolá opakující se ekonomické cykly s následnou vazbou: tok investic ovlivní úrokovou míru, agregátní poptávku inflaci a nezaměstnanost. V jednotlivých stejně ekonomicky rozvíjejících se regionech se bude stejná měna chovat vyrovnaně, pokud bude stejná usměrněná Hospodářská politika. V regionech, kde je ekonomika rozdílná, v žádném případě stejná měna vhodná není. Rozdíl ekonomik států v EMU povede k přelivu kapitálu, odliv kapitálu vyvolá nedostatek finančních prostředků, které podpoří navýšení úrokové míry, s toho plyne zdražení dostupných finančních prostředků s vazbou na pokles investic. Pokles investic znamená snižování agregátní poptávky. Agregátní poptávka znamená opakující se cyklus investic, v případě úpadku investic nastane růst nezaměstnanosti.. Opačný případ nastane v zemi kam kapitál směřuje. Stát který se podřídí EMU nastane opakující se cyklus v podobě, přílivu a odlivu investic s následující vazbou na nezaměstnanost a růstu cen. V první řadě se zaměříme na pozitiva a v konečné fázi přejdeme na negativa plynoucí se vstupem do EMU. 5.1 Pozitiva Vývoj zahraničních obchodů a investic Zahraničním obchodem rozumíme prodej a nákup zboží, které při obchodování překračuje hranice zemí, kde zboží bylo vyrobeno a konečným spotřebitelem, kde zboží bude prodáno. Obchodem není pouze nákup a prodej, je nutno podotknout, že do zahraničních obchodů spadá i zapůjčení volného kapitálu. Jednou větou řečeno zahraniční obchod znamená veškeré legální podnikatelské aktivity se záměrem zisku a prosperity obchodu. Vstupem do EMU odpadne pro společnosti obchodující se zeměmi EMU rozdíl nominální hodnoty kur- 66

67 zu české měny vůči euru. Zde je nutno podotknout procentuální obchodní zaměření na EMU což činí 84% vývozu versus dovoz 70%, zbytek tvoří země východní Evropy a rozvojové země. Procentuální podíl obchodování mezi eurem a dolarem činí vývoz 85% eura a 15% USD, dovoz 70% eura a 30% USD. Celková bilance pro obchodní kontrakty činí 80% obchodu je uzavírána právě v měně EMU, což je samotné euro. Nutno podotknout v rámci obchodu, které se uskutečňují prostřednictvím rozdílných měn mají vliv na ztrátu při kolísání nominálního měnového kurzu. Tyto obchody řadíme mezi rizikové kontrakty. Dané obchody mají větší náklady na vedení účtu v cizí měně, náklady za směnu valut, pracovní činnost administrativního pracovníka Omezení kurzového rizika Ztráty v případě kurzového rizika vznikají v několika možnostech, kolísání kurzů měny, ekonomická recese země a jeho měny. V případě obchodních transakcí hrozí nebezpečí ztráty v době mezi podpisem obchodního kontraktu a dobou uskutečnění plnění. Výhoda kurzového rizika by spočívala v momentě kdy Česká ekonomika posiluje a FO tak PO by uvažovali o levném nákupu zahraniční měny, což je možné jen za předpokladu posilování domácí měny. Při odstranění kurzového rizika zelenou kartu obdrží zahraniční obchod a investice do ČR může plynout bez ztráty na kurzu. Odstraněním kurzového rizika můžeme očekávat neomezený pohyb kapitálu. To znamená, jednodušší přesun finančních prostředků z jednoho státu do druhého Odstranění transakčních nákladů Transakční náklad lze označit jako finanční hotovost, se kterou musíme počítat o navýšení ceny za směnu měny. Jsou to právě směnárenské poplatky, které ovlivňují hodnotu směnovaného kurzu. Z toho vyplývá odstranění směnárenského poplatku, ale nejen to v opačném případě směnárny vykupují měnu za podstatně nižší částku, než prodávají. Náklad se rozumí nákup valut. Do nákladu musíme zahrnout marži banky, na které banka obchoduje. V tomto případě se bavíme o marži s obchodu banky, kterou při směně valut nazýváme SPREAD tím rozumíme rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Nákup banky označujeme poptávkou / prodej je označen nabídkou. Pro obchodní společnosti chápeme nákup valut, 67

68 jako náklad. Kdežto pro banku je SPREAD / zisk. S přistoupením na společnou měnu odpadnou směnné operace, které pro obchod představují ztrátu. Vstupem do EMU a přijmutím eura odpadne rizika spojená s propadem měnového kurzu a náklady na směnu valut. Výhodou tohoto vstupu je, že finanční transakce budou převáděny z účtu na účet v jednotné měně. Platební transakce budou rychlejší, což vyvolá nárůst vzájemných obchodů Nižší náklady na obstarání kapitálu Obstarání kapitálu bude souviset s kredibilitou jakéhokoliv bankovního institutu. K získání kapitálu musíme zvážit samotný produkt, který je nabízen na finančních trzích. Jakýkoliv nabízený finanční produkt bude navýšen o hodnotu úrokové sazby, která nám poukáže na celkovou hodnotu pořízení finančního produktu. Jednotný finanční trh přináší výhody na zvýšení alokační a operační efektivnosti finančních obchodů. Rychlá informovanost investorů o možném vložení volného kapitálu do dlouhodobějších projektů, povede k rozvoji trhu. Samotná nevýhoda by spočívala v konečném zisku výnos by směřoval do státu EMU. Nevýhodou je kapitálová ztráta, která postihne země, odkud byl finanční kapitál přesunut Úroková míra ECB V tomto případě bude vše záviset na samotné ECB, která bude zabezpečovat úrokovou stabilitu. Nízká či naopak vysoká úroková sazba, bude odrazem hospodářského výsledku ECB, ukazatelem pro udržení nízké úrokové sazby bude samotná inflace, která ovlivňuje hodnotu úroků. Snahou ECB je udržení inflace pod hodnotu 1,5 %. Položme si otázku, bude obstarání kapitálu a jeho navýšení o samotný náklad (nákladem je myšleno úročení) výhodou nebo nevýhodou po vstupu do EMU. Snahou bankovních institucí v rámci společné integrace a navýšení bankovních obchodů musí být snížení nákladu na pořízení kapitálu, které se zpětně odrazí v ekonomice a růstu HDP v EMU. 68

69 5.1.6 Vyšší transparentnost cen Samotný spotřebitel vně EMU ovlivňuje transparentnost cen. Je to jednoduché, na základě reklamy, internetu může samotný spotřebitel ovlivnit dostupnost ceny. Spotřebitel může vybrat stejný produkt nabízený výrobcem v jiném státe za příznivější cenu. Informovanost spotřebitelů značně ovlivní konkurenci na trhu v EMU. Na druhé straně musíme zvážit zda se nám dané zboží vyplatí koupit na základě navýšení ceny o dopravu zboží, či cestě za nákupem. Dalším negativem je nutná informovanost o servisu, oprava a údržba nakoupeného produktu. Je zřejmě neúnosné při nákupu automobilu Audi v místě produkce, kde nákup bude levnější, jezdit na pravidelné servisní prohlídky a opravy do místa prodeje. V případě návrhu a uzákonění myšlenky Francouzského prezidenta Sarkoziho zrušení zákona o nekalé soutěži, by EMU zaplavilo nekvalitní zboží z východu, které by prudce snížilo kvalitu zboží a tím navýšilo poruchovost, které by se odrazilo ve velké míře s nespokojeností samotného spotřebitele Ekonomické riziko Vlivem posílení či oslabení měnového kurzu se odráží výše ceny pořízeného materiálu, nákupem mimo ekonomiku ČR. To vše nazýváme spojenou vazbou mezi hodnotou ceny materiálu, ceny zpracování a výsledkem velkoobchodní hodnoty zboží. Zde nesmíme zapomenout na úpadek ekonomiky, nebo-li ekonomická krize ovlivní nominální hodnotu kurzu což je oslabení. Tudíž nákup materiálu ze zahraničí bude dražší. S vyšší cenou materiálu poroste i náklad na konečnou cenu. V tomto případě je produkt dražší. Zde nastává problém, který nazýváme konkurenční neschopnost prodeje výrobku ovlivněného cenou produktu. Z ekonomického hlediska v případě růstu ekonomiky a posílení nominálního kurzu bude následovat levnější pořízení materiálu ze zahraničí, kde následná vazba na konečnou cenu výrobku bude levnější. Efekt nazýváme konkurenčně schopný produkt. Výrobek, který obstojí na trhu. Pro shrnutí vstupem do EMU odpadnou vše vyjmenovaná rizika. Finanční operace budou jednodušší bez ztrát na kolísání měnových kurzů. 69

70 5.1.8 Dluhopisy Z technického pohledu na euro, bylo přínosem na trh s dluhopisy. Dluhopisy nebyly zdrojem financování pro podniky, společnosti dávali přednost pro financování z bankovních úvěrů. V roce 1999 vznikla váhová nejistota mezi bankovními úvěry a dluhopisy. V roce 1999 bylo procentuální množství dluhopisů na,,30% HDP před přijetím eura." 33 Po zavedení EMU sehrály emitované dluhopisy v eurooblasti významnou roly pro financování podniků. Nárůst dluhopisů vzrostl,,na téměř 75% HDP v roce 2005." 34,,Po vzniku EMU 1999 se podíl eura a jeho devizových rezerv zvedl z počátečních 17% na 25% celkových rezerv." 35 Americký dolar stále zůstává základní měnou mezinárodních finančních systémů, ale na základě nárůstu celkového množství eurorezerv byl podíl dolaru na celkových devizových rezervách snížen. 5.2 Negativa Ztráta autonomní a měnové politiky Ztráta autonomní měnové politiky a ztráta kurzového politiky. ČNB reaguje dle situace, která vzniká vně státu na podnět ekonomického vývoje ČR. Samotná ČNB ovlivňuje ekonomiku ČR s těmito nástroji: volně plovoucí kurz, peněžní zásoba, měnový kurz, a již zmíněná úroková sazba. Při efektivním využití zmíněných nástrojů můžeme hovořit o stabilizaci ekonomického prostředí a státu ČR. 33 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s

71 5.2.2 Ztráta a poslání ČNB ČNB reaguje podle vnitřních a vnějších ekonomických cyklům, které ovlivňují hospodářský vývoj státu. Ekonomika je věda, která se pohybuje v opakujících se cyklech. Jedná se o ekonomický vzestup a úpadek státu. V případě přísunu a odsunutí zahraničního kapitálu, se odráží v hospodářském výsledku země, který je vyhodnocován HDP na jednoho obyvatele. ČNB reaguje na ekonomické cykly formou zvýšení či snížení úrokové míry, jedná se o optimální vyvážený poměr mezi úrokovou mírou, inflací a nezaměstnaností. Dále nesmíme opomenout možnost podhodnocením měny, která podpoří snížení ceny a konkurence schopnost vyváženého produktu. ČNB pohybem úrokových sazeb cílu je ekonomický růstu. Výsledkem je stabilita české měny, která má vliv na vzestup ekonomické úrovně. Ekonomická úroveň má vliv na plnění Konvergenčních kritérií, jsou to právě ta kritéria, které země v EMU nejsou schopny plnit a sami je vyžadují po zemích, které usilují o vstup do EMU. Čím více bude česká měna posilovat, tím více budeme schopni plnit Konvergenční kritéria, které taktéž ovlivní udržitelnost inflace pod 1,5%. Posilování kurzu koruny umožňuje lepší investice v zahraničí a tvoření národního domácího produktu, který je nedílnou součástí ve prospěch české ekonomiky. Kdežto přijmutí eura, by znamenalo růst cenové hladiny, což ovlivňuje inflace, která by byla neudržitelná pod hodnotou 1,5% a sami by jsme se připojili k zemím, které nejsou schopni v Eurozóně plnit Konvergenční kritéria. Odraz by pocítili obyvatelé formou znehodnocení úspor. Než doženeme ekonomiku vyspělejších zemí, uplyne hodně vody. Je důležité si ponechat v ruce trumfy, které nám pomohou k rychlejšímu a efektivnějšímu dosažení cíle, což je ekonomická a cenová vyrovnanost. K tomu nám napomáhá vlastní měna a kurzová výhoda. Česká ekonomická vyspělost je ze 100% průměru ekonomické vyspělosti EMU na úrovni do 70%. Cenová hladina se pohybuje do 60%. Pokud bychom se vzdali vlastní měny, nezbývalo by nám dohánět zmíněných dvou bodů a to ekonomické vyspělosti a vyrovnání cenové hladiny pouze cestou jedinou a to cestou inflace. 71

72 Inflace znamená nejen zpomalení pro samotnou českou ekonomiku, ale i pro celek EMU. Co víc si můžeme přát než nízkou inflaci versus sílící koruna. Na základě těchto aspektu je nutné zachovat si vlastní měnu, alespoň do té doby než ekonomika ČR bude na stejné úrovni jako jsou ekonomiky vyspělých západních zemí a nebude narušen ekonomický vývoj ČR. Vše spočívá na rozhodnutí vlády, jak dlouho ponechá neomezenou pravomoc ČNB a bude dlouhodobě využívat její nezávislé autonomní a měnové politiky na zlepšení hospodářského výsledku ČR Opodstatnění ČNB ČNB podporuje zvyšující se ekonomickou úroveň. Podporuje zhodnocování hospodaření jednotlivců a společností, které zhodnocují aktivita FO a PO. Podporuje vyšší životní úroveň a nižší cenovou hladinu na základě zvyšující se ekonomické úrovně a produktivity práce. Toto vše zhodnocuje ČNB nominálním měnovým kurzem. Pokud posiluje nominální měnový kurz, vzniká nevýhoda pro vývoz (export), proto ČNB zasahuje podhodnoceným kurzem české koruny a podporuje tak dvojí význam: nižší hodnotou ceny zboží v zahraničí podporuje lepší konkurenceschopnost a nižším podhodnoceným kurzem podporuje a láká zahraniční investory, kteří investují finanční částky do české ekonomiky. Co se stane, když inflace zvedne ceny v průmyslu natolik, že se odrazí v konečném produktu ceny o 50% v tomto případě výrobky nebo produkty nebudou konkurenceschopné! ČNB nebude moci schopna zasahovat jako před vstupem do EMU a nebude moci zachovávat nízkou cenovou relaci. Na základě volně plovoucích kurzů, což mohla ČNB dosáhnout podhodnocením měny a tudíž zboží bylo levnější a konkurence schopnější. Bude v této situaci ČR schopna udržet hranici inflaci na 1,5 %, dle Konvergenčních kritérií. Odpověď zní, nebude. 72

73 5.2.4 Cenová hladina Pokud roste HDP, tak se zvyšuje životní úroveň obyvatel. Ekonomika České republiky má vyšší průměrný růst HDP z důvodu vyrovnání se vyspělým ekonomikám EMU. Je to diferenciál, který je vůči HDP rostoucí a následně se odrazí v reálné Konvergenci. Tento trend lze označit za kladný pouze do doby, kdy vstoupíme do EMU. Jednoznačně lze říci, že v rámci dosažené ekonomické úrovně je cenová hladina podhodnocena. Vstupem do EMU můžeme očekávat vyrovnání cenové hladiny, což způsobí inflaci. Vývoj České koruny s oddálením vstupu do EMU vyvolá růst ekonomiky posílení nominálního měnového kurzu. Vývoj ekonomiky se projeví na HDP, který se odrazí v mzdové politice, za předpokladu zachování podhodnocené ceny podpoříme kupní sílu obyvatel. Pokud ČNB nevyvolá neúměrnou změnu úrokové sazby, tím pádem nevyvolá růst cen a ceny zůstanou podhodnoceny, můžeme očekávat růst životní úrovně obyvatelstva. Strategie ČNB zvyšuje kupní sílu obyvatelstva vůči doháněným ekonomikám, což napomáhá zpětně k růstu HDP Růst cenové hladiny Kupní síla bude ohrožena v případě neuváženého a urychleného přijmutí eura. Úspory obyvatel ČR tak budou znehodnoceny. Opodstatněním je již zmiňovaný vývoj dohánění vyspělých ekonomik dvojím způsobem: 1. Kladný zvyšováním ekonomické úrovně a zvyšování nominálního měnového kurzu. 2. Záporný dohánění ekonomik formou růstu cenové hladiny a to cestou inflace v případě přijetí eura. Z toho vyplývá: v případě vstupu do EMU musím poukázat na nižší ekonomickou úroveň ČR než vyspělé země EMU, což vyvolá právě zmiňovaný druhý bod. Dohánění vyspělých ekonomik formou zvyšování cen a to cestou inflace. Z toho vyplývá růst cenové hladiny, který bude mít za následek znehodnocení úspor obyvatel ČR. Dohánění cenové úrovně prostřednictvím zvedání cen s označením inflační kanál, neznamená nic jiného než jen růst cen = inflace. Nesmíme zapomenout na cenovou hladinu, která se nachází na nižší úrovni 73

74 než v EMU. Z toho plyne, že v okamžiku vstupu do EMU můžeme očekávat vyšší inflaci než ostatní členové EMU. A to jenom na základě udržování nízké cenové hladiny před vstupem do EMU. Důvod proč máme nízkou cenovou hladinu je prostý, protože máme vyšší produktivitu práce než v EMU. Důvod proč máme vyšší produktivitu práce je prostý, protože česká ekonomika dohání vyspělé ekonomiky EMU. Smyslem práce ČNB je vyrovnat ekonomickou úroveň s ekonomikami v EMU, a proto česká ekonomika musí vynaložit mnohem vyšší produktivitu pro dosažení a vyrovnání. I. Inflace ekonomická úroveň a dohánění vyspělých ekonomik už nebude možné ovlivňovat prostřednictvím ČNB a jí nezávislou politikou, ale pouze zvednutí cen, což je inflace. II. Inflace na základě nízké cenové hladiny budeme muset počítat se zvednutím cen, což je znovu inflace. III. Česká národní banka již nebude po vstupu do EMU cílovat a usměrňovat inflaci. Závěrem lze říci, kdo chce tam pomožme mu tam. Vzdělanost vládních představitelů ovlivní vitalitu českého národa. Nejdůležitější před nemocí a v tomto případě se jedná o inflaci je podstata prevence. Je nutné se informovat, jak doposud pracuje pro ekonomiku ČR ČNB a jak bude po vstupu do EMU pracovat ECB. ČNB pracuje na plné obrátky. Důkaz nízká inflace, nízká cenová hladina. Jak zareaguje ECB v případě vysoké inflace? Dovoluji si odpovědět, že nezareaguje. Nezareaguje z důvodů politické účelnosti. ECB působí plošně pro celou EMU, ale není schopna zasahovat cílově pro jednotlivou zemi Inflace V EMU je nutné počítat s odlivem kapitálu, který vyvolá růst cen, což je inflace. Stabilitu inflace nebude možno regulovat z důvodů vzdání se autonomní měnové politiky ve prospěch ECB. Česká republika po vstupu do EMU musí dodržovat a plnit Konvergenční kritéria, která musela dodržovat v ERM II. Po vstupu do EMU ztratí ČR samotnou českou měnu, měnovou politiku, měnový kurz a měnovou suverenitu. To vše povede ke zvednutí cenové hladiny, což je způsobeno inflací. K udržení nízké inflace a tedy k cenové hladině napomáhá suverenita ČNB. 74

75 ČNB poukazuje na nárůst inflace, s růstem inflací bychom nebyli schopni plnit Maastrichtská kritéria. ECB klade důraz na celkovou schopnost plnění Maastrichtských kritérií nejen v ERM II., ale i po vstupu do EMU. To vše napomáhá české měně oddálení vstupu do EMU a samotné suverenity ČNB, která svoji měnovou politikou napomáhá k posilování koruny. Eurzóna nás bude odmítat do té doby, dokud nebudeme mít inflaci nižší než 2%. ČNB je schopna cílovat inflaci (stabilitu cen) ve prospěch občanů ČR. Po pozbytí pravomoci autonomní měnové politiky bude stabilita ceny pouze v době systému ERM II. Po vstupu do EMU bude ze strany ECB, inflace cílovaná plošně a stabilita cen nebude udržitelná. Poukázat na inflační vývoj po vstupu do EMU je nesmírně obtížným procesem, s označením měnový integrační proces. Inflační vývoj v procesu integrace vstupu ČR do EMU ovlivní tyto faktory před samotným vstupem: 1. Dohánění ekonomické úrovně, 2. Cenová hladina, 3. Cenové přibližování cenová Konvergence, 4. Nadnárodní monetární politika, 5. Úrokové sazby. Základním prvkem k udržení nízké inflace, je vlastní monetární politika. Dezinflační nástroj je v prvé řadě úroková sazba, kterou ČNB ovlivňuje nízkou cenovou hladinu. Inflaci označíme jako nárůst ceny v čase. Navýšení množství peněz za nákup zboží, jedná se tedy o snížení kupní síly. Cílem ČNB a ECB je dezinflace, deklarovaným cílem je udržení míry inflace pod 1,5%. Vstupem do EMU se ČNB oprostí o strategie inflačního cílování a předá je do rukou ECB. Po vstupu do EMU nelze nastolit restriktivní opatření ze strany ČNB a zareagovat na ekonomickou destabilizaci změnou úrokové míry. ECB nebude poskytovat restriktivní opatření vůči jednomu členu EMU, ale formou plošného cílování inflace na celou EMU. 75

76 5.2.7 Porovnání inflace,,dále nesmíme opomenout na inflaci před vstupem zemí do Eurozóny byla inflace 1,7%, země které se nerozhodli přijmout euro byla inflace 2,1%. V průběhu zavedení eura, jak uvádí mezinárodní měnový fond, stoupla inflace u zemí, které přijaly mezinárodní měnu na 2,2%. Země, které si ponechaly národní měnu, inflace klesla na 1,8%" 36. Růst reálného HDP (%) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, rok Země mimo eurozónu Eurozóna Graf 2: Růst HDP v eurozóně a západoevropských zemích mimo eurozónu Zdroj. PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s 103. Vzhledem k výše uvedeným zdrojům s mezinárodního měnového fondu a přiloženého grafu je na zamyšlenou, zda je výhodné pro Českou republiku přijmout euro. Zamysleme se nad úvahou přijmout euro na ČR v lednu 2009 výše inflace je 2,3%, následné zhodnocováním české koruny vůči euru je 4%. S příchodem eura by odpadlo zhodnocování české koruny. Vzniknul by pravý opak, kde inflace by narůstala právě o hodnotu 4%, s toho plyne průměrná roční inflace 6%. 36 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s

77 ČNB, která ovlivňuje vývoj cen na základě cílování inflace, směřuje vývoj inflace pod hranici 1,5% bodu, dle podmínek Konvergence. Tato hodnota dokazuje připravenost české ekonomiky i navzdory tomu, že Česká republika nemá oficiální termín vstupu do EMU. Snad i samotné ohlasy ze strany státu, které již euro využívají v plném proudu, varují ekonomiky kandidátských státu o oddálení přijetí eura. Důvod je prostý ECB pracuje stejně, jako kterákoliv národní banka, ale nesoustředí se na konkrétní státy EMU, nýbrž působí plošně jak už bylo zmíněno. Provádění vlastní měnové politiky znamená, využití asymetrického šoku a to formou změny úrokové sazby, snížením vládních výdajů, snížení růstu mezd, což po vstupu do EMU nelze využít. ECB nezmění úrokovou míru, do té doby doku by inflace nezasáhla větší plochu eurozóny. Rozdíl cílování inflace ze strany ECB spočívá v místě určení inflace, pokud inflace zasáhne pouze nepatrné místo, tak ECB dá impuls místní vládě, která zasáhne pouze chováním samotné vlády a to snížením státních výdajů: (např. nerozhodne se pro nákup letadel Gripen, či transportérů STAIER). Samotná vláda by se měla zamyslet nad tím, zda by nebylo lepší hodnotou nákupu letadel stimulovat český letecký průmysl Let Vodochody a stimulovat výrobu a technologii k samotnému zdokonalení a zvýšením prodeje, které by právě přispělo k růstu HDP. Další investice v podobě nákupu STAIERU by měla směřovat do české výroby transportérů a armádní techniky. Bohužel česká vláda dělá pravý opak, vše co bylo zbudováno a konkurovalo i za dob hluboké totality je po dvaceti letech tržní ekonomiky rozprodáno a rozprášeno. To byl cíl západních ekonomik zničit konkurenci schopnost východu a udělat z České republiky pouze odbytiště výrobků, které se nazývá spotřební stát. Systém ekonomického uzavřeného hospodářství, tkví v zadání státních zakázek právě společnostem v ČR. Jedná se o uzavřený tok financí, který napomáhá k růstu HDP. Zadáním státních zakázek mimo ČR vzniká únik financí, které napomáhají ekonomice k přechodu do recese. Tím jsme si podepsali ortel k pádu do propasti. Vzniklá ekonomická situace je výsledkem České vlády, která systémově ničí ekonomické stimulátory. Počátek ekonomického vývoje a vzestup hospodářského výsledku lze označit za dobu první republiky, což bylo Československo. 77

78 Konec ekonomické integrace a hospodářského vývoje nastane vzdáním se pravomocí měnové politiky a bezhlavého myšlení vlády, která svojí nevzdělaností v ekonomických procesech se dopouští školáckých chyb formy: vyměním dvě Škodovky za jednoho Stayera ECB monitoruje a cíluje peněžní tok, a tvoří zásoby peněžních zdrojů, které se odráží v inflaci vně EMU. Vláda každého státu bude muset stimulovat ekonomicky vývoj neustálým investováním. Otázka však zní, kde vzít investiční stimulátory, které byly převedeny do Rakouského Stayeru a Švédského Gripenu. V případě zastavení investičních stimulátorů se můžeme spolehnout na inflační vlnu, kterou ČNB nebude moci korigovat, protože funkci ČNB nelze po vstupu do EMU obnovit Asymetrický šok Změnou je míněna ztráta autonomní měnové politiky. Asymetrický šok bude v členských státech EMU odlišný. Hlavním podnětem vzniku asymetrických šoků bude rozdílná inflace v jednotlivých členských státech. Asymetrický šok je úzce spojen s měnovou politikou ECB. Obranou proti asymetrickému šoku lze použit pouze samostatnou autonomní měnovou politiku ze strany ČNB. V případě společné měnové politiky řízení ECB, lze použít pro vyrovnání asymetrických šoků pouze: přesun kapitálu a s tím spojený přesun pracovních sil, který vyvolá navýšení produktivity práce. Závěrem lze podotknout, že přesun kapitálu, pracovní síly může mít pro Českou republiku nedozírné následky. Na cyklické výkyvy v EMU už nebude moci ČNB reagovat z důvodů předání pravomocí do rukou ECB. Ze strany ECB nebude vyvoláno konkrétní opatření pro snížení asymetrických šoků, ale plošné opatření pro celou eurozónu. Nikoliv pro jednotný stát. 78

79 5.2.9 Vývoj Inflace,,Pro ČR v období mezi byla průměrná inflace na základě plovoucích kurzů 2,3%. Tato hodnota je nepatrně pod průměrem EU. Pokud inflaci srovnáme se státem, který v roce 2005 vstoupil do ERM II což je Slovinsko, tak průměrná hodnota inflace činí 6,1%. Slovensko, které se rozhodlo vstoupit do režimu ERM II o rok později dosahovalo průměrné inflaci dokonce až 7,5%." 37 To jo důkazem pro českou ekonomiku posečkat co nejdéle a připravovat naši měnu formou posílení ekonomiky a vyrovnaností vůči euru, které lze dosáhnout pouze nezávislostí ČNB. Stabilní postavení ČNB je nutno využít k růstu ekonomiky a cílování inflace, které je výsledkem plovoucího kurzu. Nesmíme opomenout na schopný ekonomický management ČNB a jeho loajalitu k české měně.,,od roku 1993 česká koruna posílila o téměř 13%. Síla koruny není vyjádření nebo odrazem v její ekonomické kvalitě, ale nesmíme zapomenout na kurzovou variabilitu a následujícími výkyvy. Hodnota výkyvu, nebo-li depreciace vůči euru upadla koruna v roce 1997 o 4,3%." 38 Nastíníme-li vyspělé ekonomické země a úpadek národních měn, lze konstatovat, že se jedná o celoevropskou depreciaci: -,,Britská libra ,8% a 8,1% v roce 2003, - Švédská koruna 2001 o 8,9%, - Islandská koruna 2001 o 18,7%, - Norská koruna 2003 o 6,6%." PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. [s.l.] : [s.n.], s. ISBN s PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. [s.l.] : [s.n.], s. ISBN s PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s

80 ,,Nejnižší depreciaci vůči euru zažila česká koruna v roce 2004 o 0,1%," 40 čemuž opět vděčíme zásahům ČNB. Je to právě ČNB, která tvoří vhodný kurz k budoucímu neodvratnému přijetí eura. Po kterém zanikne svobodné rozhodování ČNB, zánikem české koruny vznikne podřízenost ČNB vůči ECB Budoucnost a inflace Nyní se zaměřím, co lze od inflace očekávat. Majitelé domů zvýší nájem, výrobci energie cenu za kwh, či kubík tepla, výrobci navýší cenu zboží, zaměstnanci budou požadovat nárůst mzdy. To vše doposud ovlivňuje ČNB na základě změn úrokových sazeb, volně plovoucího kurzu, která ovlivňuje cenovou stabilitu.z toho plyne: proces růstu inflace, je vyvolány na základě dohánění ekonomické úrovně s úrovní vyspělých ekonomik EMU. Následuje růstu cen, nebo-li vyrovnávání cenové hladiny. Výsledkem může být katastrofický scénář podoby: Rostoucí inflace by mohla ovlivnit produktivitu práce a česká ekonomika by tak nebyla schopna dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik, jen na základě zvyšující se inflace, neboli zdražování. Což by vyvolalo obrácený efekt v produktivitě práce. Samotná produktivita práce by upadala do záporných hodnot jenom na základě nemožnosti zásahu ze strany ECB. Z toho logicky vyplývá, že dosahování vyrovnanosti ekonomické úrovně v případě ČR, bude možné neustálým inflačním nátlakem, což je růst cen. Výsledek by byl: - zpomalení ekonomického růstu, - špatná konkurenceschopnost ČR k ostatním zemím EMU, - negativní inflační očekávání, - navyšující se inflace. To vše může vyvolat pouze nevhodné načasování přijetí eura, s předcházejícím rozhodnutím vlády vstupu do ERM II. a následným vstupem do EMU. 40 PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s

81 Ekonomický vývoj Připravily se samotné členské země vstupem do EMU o možnost ekonomického vývoje. Tempo Eurozóny doslova a do písmene znemožnilo členům Eurozóny být bohatší než před vstupem do ERMII. Euro funguje jako brzda, která Eurozónu připravila za první 4 roky své existence o 4% růstu HDP, a to o 300 miliard euro, což v přepočtu činí 8,5 bilionů korun, o něž mohlo být 12 zemí Eurozóny bohatší. 41 Jaká byla ekonomika v zemi, kde zavedli euro? Byla ekonomika lepší před eurem, nebo po zavedení eura? Zhodnotíme členské země, kde zavedli euro a členské země, které si ponechali národní měnu. Pro uvedení zhodnocení výhody či nevýhody eura, je nutné srovnávat ekonomickou úroveň západní Evropy.,,Před zavedením eura v zemích, které se rozhodly přijmout euro byl HDP 2,9%. Po vstupu zemí do Eurozóny, které zrušily své národní měny byl HDP 1,3% a země, které si ponechali svou národní měnu, byl hrubý domácí produkt 2,2%." 42 V poměru růstu HDP státu v EMU a státu v EU je patrný vyšší nárůst u států, které si ponechali vlastní národní měnu. Následuje zhodnocení členů v Evropské měnové unii v porovnání se zeměmi mimo Eurozóny Eurozóna 1,1 1,1 2,1 2,3 2,2 2,1 2,1 2,2 Dánsko 1,8 2,5 2,9 2,4 2,4 2,1 1,2 1,8 Velká Británie 1,6 1,3 0,9 1,2 1,3 1,4 1,3 2,0 Švédsko 1,0 0,5 1,3 2,7 1,9 2,3 1,0 0,8 Norsko 2,3 2,3 3,1 3,0 1,3 2,5 0,4 1,6 Švýcarsko 0,0 0,8 1,6 1,0 0,6 0,6 0,8 1,2 Země mimo eurozónu 1,4 1,8 2,5 2,8 2,1 1,8 1,3 1,9 Tabulka 11: Inflace eurozóny a západoevropských zemích mimo eurozónu (v %) Zdroj PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus Koruna : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR s. ISBN s

82 Ze zdroje mezinárodního měnového fondu je patrný rozdíl v tabulce a to zemí, které si ponechaly národní měnu a zemí které přešli na euro. Je možné, že společná měna vede země k ekonomické zaostalosti. Ze zdroje mezinárodního měnového fondu se dozvídáme, že euro funguje jako ekonomická brzda. 5.3 Zhodnocení V případě vstupu do EMU se Česká národní banka může rozloučit s cílováním inflace, změnou úrokových sazeb, růstem nominálního měnového kurzu, které působí na růst ekonomiky a produktivity práce, podporovanou nízkou cenovou hladinou. To vše zastřešuje ČNB svoji politikou což je změna úrokových sazeb. To vše bude mít za následek růst mezd a růst cen, růst nájmů, růst služeb, růst základních surovin, což jsou potraviny. Růst cen v průmyslu, což je tahoun České ekonomiky. Jednou větou řečeno ztráta autonomní a měnové politiky, bude mít nedozírných následků. Následný růst cenové hladiny bude podnětem omezení agregátní poptávky. Hlavním ukazatelem ekonomického vývoje bude hodnota HDP na jednoho obyvatele. V hodnocení vstupu do EMU nelze hodnotit pouze výhody, ale je nutné se zaměřit právě na nevýhody. Českého občana v běžném životě bude více zajímat růst cen, kterou nám v EMU nebude regulovat ECB, než bezproblémové cestování za dovolenou. ECB a její plošné ovlivňování inflace způsobí abnormální nárůst ceny, kde cesta za dovolenou bude pouze vzpomínka. Vzpomínka na dobu dávno minulou a sní spojenou nezávislou autonomní a měnovou politikou ČNB. 82

83 6 Zhodnocení Zda přijetí eura bude mít efektivní přinos pro českou ekonomiku a přispěje tak k navýšení kupní síly obyvatel ČR, nelze odhadnout žádnou analýzou. Zamysleme se na ekonomických teoriích a praktických příkladech. V případě přijetí eura bude mít vliv na dané ukazatele: Investice budou přínosem, ale může nastat i odsun +/- vyhodnocení 1:1 Nezaměstnanost s přílivem investic ubude nezaměstnanosti a naopak +/- vyhodnocení 1:1 Produktivita se vyznačuje neustálým vývojem, změna strojů + efektivní využívání zaměstnanců a pracovní doby +/0 vyhodnocení 1:0 Nabídkové a poptávkové šoky - +/- vyhodnocení 1:1 Inflace společnou měnovou politikou ECB a jejím plošným řízením, lze počítat s růstem cen (inflací) -/-, vyhodnocení 0:1 Vnější rovnováha vyvážená nemůže nastat za předpokladu přílivu a odlivu investic z jednotných zemí +/-, vyhodnocení 1:1 Ztráta autonomní a kurzové a měnové politiky ovlivňování úrokové míry, ve spojitosti s volně plovoucí měnou, která prostřednictvím ČNB reguluje inflaci a kupní sílu lze hovořit o ztrátě. -/-, vyhodnocení 0:1 Výsledkem je 1:2 EURO/CZK, přijmutí společné měny bude mít obrovský vliv na každého občana ČR. A právě občan pocítí změnu platidla, právě pozbytou kupní sílu CZK. S měnou euro může občan počítat s nárůstem inflace, a znehodnocení kupní síly měny euro. 83

84 6.1 Význam monetární politiky Nekonzistence monetární politiky znamená na jedné straně cílování inflace, a na druhé straně zafixování parity měny, což je nemožné. Právě cílování inflace, znamená pohyb a ovlivňování úrokové míry samotnou monetární politikou ČNB. V případě zafixování parity měny není možné cílovat inflaci. Nelze zvládnout obojí a proto obětujeme buď inflační cíl nebo stabilitu země. Buď vznikne stabilita kurzu a vysoká inflace. Nebo se inflace ustáli, ale kurz se bude neustále měnit spíše znehodnocovat, což ze spojitostí fiskální politiky se schodkem v rozpočtu může vést až k samotné devalvaci měny. Aniž by byla ČR, v EMU nebo v ERM II. hodnotím přistoupení ČR do obou systému za nevhodné a neekonomické jak pro občany, tak pro stát. S přihlédnutím na celosvětovou krizi, musím zdůraznit špičkové pracovní nasazení a reagování ČNB na celosvětovou krizi, kterou je schopna ustát právě autonomní měnovou politikou. Vstup do ERM II by napomohl pouze stabilitě měnového kurzu a kurzovému riziku. Znemožnění měnové politiky a zafixování kurzu, to vše by nepříznivě ovlivnilo malou a otevřenou ekonomiku ČR. Příprava na vstup do třetí fáze, kterou je EMU nastává demoralizace státu vzdát se vlastní měny, s dopadem na vlastní ekonomiku země. Především vláda si musí uvědomit zda právě občané jsou ti, kteří požadují společnou měnu a mají o ni zájem. Pouze referendem je možné zhodnotit žádanost eura, které přináší společný vstup do třetí etapy, což nazýváme EMU. Bylo by nevkusné a pohrdavé opomínat občany, kteří jsou pohonem pro ekonomický uzavřený koloběh. Právě občané jsou zdrojem kapitálu a tvorby ekonomické vyspělosti. Ekonomiku a úroveň nelze očekávat darem ze strany EU, ERM II a samotným přistoupením do EMU a přijmutí eura. Tento dar jsou schopni darovat právě občané ČR a právě proto, je nezbytné nechat slyšet jejich hlas prostřednictvím referenda. Zda jsme v předchozích kapitolách rozebírali podmínky spojené se vstupem do EMU, tak právě zde je nutné rozebrat aspekty týkající se politické scény versus lid českého státu. Zde musí vláda ve spolupráci s Národní koordinační skupinou prodiskutovat a vysvětlit občanům důvody pro přijetí eura. Nejsou to jenom důvody, zde se střetávají výhody, nevýhody, a samotný důvod lze chápat jako globalizaci. Důvod je reorganizace celého evropského celku. Celek starého kontinentu se vytvářel staletí a přinášel změny po generace. Dnešní 84

85 generace, není generací poddaných lidí a vlády šlechty. Zde odpadá nastolení monarchie a království. Česká republika přešla dlouhá staletí utlačování a pokořování, které se předává z generace na generaci. Proto je nutné v plném nasazení vyargumentovat důvod, proč právě tento krok je hodný. Dopady na společnost, rizika vstupu do EMU. Osud eura v ČR záleží právě na občanech. V případě odporu eura u občanů ČR, může nastat odliv obyvatelstva ze země. Přiložím citát neznámého občana:,,pro svrchovaný stát, celek, seskupení nebo království musí mít jeho panovník vyvážené vahadlo: na jedné straně přizpůsobivý meč a vykuté ostří, na druhé straně vlastní ražbu mincí, která je kryta zlatem." 43 V případě vlastního meče musím podotknout, že právě ten meč a vykuté ostří měla První republika, ale rozhodnutím vlády, právě ten meč odevzdala 1939 do rukou nepřítele. Teď nastává druhá část, kdy jsme vstupem do EU stvrdili odevzdání české měny, které není předem stanoveno. Obě dvě odevzdání nebyly projevem dobré vůle občanů a jejich společného cíle, ten to cíl za nás občany vyjednali političtí představitelé. Vláda jako celek musí být schopna přednést co jejich rozhodnutí ovlivňuje, kde čerpají zdroj kladných aspektů a podle čeho se rozhodují. Konečným výsledkem musí být schopnost argumentace a otevřenosti ze strany vlády a jejího koordinačního celku spolu s institucemi, které přinášejí zpravodaje a informovanost občanům. Položil někdo koordinační skupině zpětné požadavky a potřeby ze strany občanů v případě přijetí eura? Bohužel na to vláda a koordinační skupina neslyší ani nehodlá odpovídat či akceptovat potřeby občanů. 43 Citát neznámého občana. 85

86 6.2 Ekonomika EMU Je vůbec možné, aby člen EU byl schopný dokázat čeho je schopný dostat v budoucnu. Můj osobní názor je: ekonomika je neprokazatelná, co se týče blízké budoucnosti. Důkazem jsou státy v EMU, které neplní Maastrichtská kritéria počínaje Německem a konče Itálií. Samotná EMU se musí bránit před vstupem zemí, které budou na obtíž. Já osobně danou obranu hodnotím velice kladně. Pokud nebude v Evropské unii společná jednota, společný směr a záměr, jakož to není a to na základě rozdílných potřeb a zájmů jednotlivých zemí. Můžeme očekávat, že EMU bude čím dál více nestabilní a neudržitelná. Položme si otázku, zda euro je tím, co bylo stvořeno? Euro by mělo být snad ekonomickou výhodou a ekonomickým stimulátorem. Je tomu tak, nebo je vše obráceně a společná měna nás vtáhne do víru beznaděje, smítání ekonomických výkyvů spojenou s abnormální inflací cen. Kdo smýšlel, jak bude fungovat společná měna euro, nebo to byla jen záminka pro ovlivňování členů EU a zasahování do vnitřních hospodářských rozhodnutí jednotlivých států. Výstup z EMU Každý členský stát se musí rozhodnout, zda chce euro a tím pádem být členem Evropské měnové unie. V případě odmítnutí společné měny euro, se musí každý stát rozhodnout jasně před vstupem do ERM II. Zpětný krok poté by znamenal krizi nejen pro jeho stát, ale i krizi kontinentální pro celou Evropskou unii. Kdokoliv, nebo spíše jakýkoliv stát v EMU, který by pomýšlel nad krokem zpět, který by činil ze strany politického rozhodnutí by bylo vražedným činem. Státní dluhopisy s eura není možné převést do měny daného státu, kde měna je několikanásobně slabší než euro. Co by následovalo? Představme si platební neschopnost měny, za kterou stojí vliv politického rozhodnutí jedné země, která se rozhodla skoncovat s eurem. Stejně tak rychle by skoncovala i nová měna samotného státu. Následovalo by jediné řešení devalvace. Slovo devalvace zná Československý lid z roku 1951, po které následovala politická nestabilita, nepokoje v každodenním životě a strach z bití každého člověka. Vzpomeňme si na krizi v roce Vystoupení z měnové unie by vyvolalo krizi na kapitálových trzích. Z toho plyne jednoduchý závěr: dali jsme se na válku - musíme bojovat a je nutné stanovit striktně podmínky ke vstupu do ERM II. s přijetím eura. 86

87 6.3 Rozpad EMU Jaké důvody by mohly vést k rozpadu EMU? I nad touto úvahou je třeba se zamyslet. Co může rozdmýchat politicko-ekonomické rozbroje, které by vedly ke zničení eura? 1. Kulturní rozdíl (národní odlišnost, vnímavost), 2. Ekonomický rozdíl (tvorba hospodářské politiky, nebo-li přesun kapitálu z jedné země do druhé a následná inflace). 3. ECB pole působnosti ovlivňování a zasahování do finančního rozhodování a ovlivňování směnných kurzů a úrokových sazeb. To vše může být jednotná časovaná bomba, která jednou vybuchne a zničí to, co bylo usilovně budováno v EMU a nejen v EU, ale i v jednotlivých členských státech před vstupem do EU. Jak dlouho může tato situace přetrvávat od vzniku EMU? 6.4 Vlastní analýza v Brně den % - Čechů se nejvíce obávají zdražení a podvodů při převodu na euro, 84%- projevuje věrohodnost ČNB, 16% - projevuje věrohodnost vládě s přijetím eura 60% - odmítnutí přijetí eura 40% - celkové přesvědčení o přijetí eura, S daným zjištěním musím podotknout, že v případě otázky, jak hodnotíte práci a přípravu české národní koordinační skupině a propagaci eura. Nikdo nevěděl co je to za organizaci a v čem tkví její smysl. Tudíž důvěry hodnot 0%. Evropská komise se nevlezla do žebříčku bodování, tudíž se nedá procentuálně vyhodnotit. Postoj ze strany občanů je poněkud skeptický. Lid nevěří, že EMU přinese prosperitu a ekonomickou úroveň, růst hospodářské vyspělosti a stabilitu cen. Výsledkem přínosu bude pravý opak, euro nebude schopno přinést zdravé a silné finance. 87

88 ztráta národní identity (1) zničení národní eonomiky (2) negativní vliv na osobní problémy (3) Graf 3: Očekávané problémy spojené s přijetím eura v ČR Zdroj: vlastní práce 1 národní identitu jsme pozbyli už v roce 1939, 2 národní ekonomiku jsme si nechali zničit v přípravách nutných ke vstupu do EU. 3 osobní problémy (růst cen, ztráta zaměstnání). Shrnutím lze dospět k následujícím výsledkům. Češi očekávají pouze záporné přínosy s příchodem eura. Ztráta národního cítění, nabourání ekonomiky s nejistotou cenové hladiny, neschopnost odvracet celosvětové působení ekonomické krize s pozbytím funkce ČNB, inflační nárůst s příchodem eura, znemožnění ovlivňovat národní ekonomiku. Box 39 Britský tisk a euroskepticismus Britský tisk hraje velmi významnou roli při formulaci postojů veřejnosti k evropským otázkám. Především nedělní vydání novin a bulvární noviny mají k EU velmi cynický postoj. Bulvár The Sun je sice znám relativně nízkou úrovní analýz a debat, ale jako nejčtenější tisk v UK hraje velkou roli v podpoře populárního euroskepticismu. Například v listopadu 1990 se objevil na titulní straně článek, ve kterém The Sun vyzývá své patriotické čtenáře, aby řekli špinavým Francouzům žabožrouti zmizte! The Sun se zapojil také do silně nega- 88

89 tivně vedené kampaně proti euru. V roce 2002 při zahájení eura například otiskl článek s názvem Spouštění nového omylu (error). Noviny také napsaly, že zavedení eura v UK by odzvonilo britské suverenitě. Dalším krokem bylo provedení průzkumu v britských obchodech, jehož výsledkem mělo být zjištění, že téměř veškeré zboží by stálo v eurech více než librách, přestože za rozdíly v cenách mohla většinou neznalost měnového kurzu libry a eura. Jeden britský novinář popsal chování některých britských novin vůči EU jako bandu kluků na hřišti. Když se parta rozhodne jít proti tlustému klukovi v brýlích v roku hřiště, je to jeho konec, je ztracen. 44 Záporné ohlasy proti globálnímu svazování Evropy do jednoho celku nacházíme nejenom v České republice, ale ve značné míře u UK, Dánsku, kteří si vyjednali výjimku o nezavedení eura. Taktéž Švédsko dobře chápe smysl EMU, která naruší jejich dobře fungující systém ekonomického uzavřeného oběhu. Samotná Česká republika je pouze černou tečkou na závěr věty v evropské integraci. Referendem, které proběhlo v Dánsku a Švédsku jasně ukazuje k nevhodnosti a nedůvěryhodnosti měny eura. V případě neshody mezi občany a vládou, jsem za to zbytečně nevyhazovat peníze za propagační program o vstupu do EMU, ale finanční prostředky směřovat do přednášek ekonomie. Studiem docílíte poznání, jak stimulovat makroekonomie veličiny, které ovlivňují množství zdroje proudícího do fiskální politiky. Tato fiskální politika je tvořena právě zdroji z ekonomické tvorby lidského kapitálu, které vytváří společně s českou měnovou suverenitou prostřednictvím ČNB. Chytrého člověka nebudou zajímat obrázkové kampaně. A už vůbec ne informační kampaně stylu jednoduché a pohodlné nákupy v zahraničí. Vzdělané obyvatelstvo bude především zajímat, za co se bude jezdit nakupovat do zahraničí, když nebude z čeho nebo spíše za co nakupovat. Informace ze strany vlády poskytuje odlišné informace, než požaduje vzdělanost obyvatelstva. Chybí zde odkaz na ekonomické dopady a ztráty, které budou rozhodujícím ukazatelem k přijmutí eura ze strany občanů. 44 LACINA, Lubor, et al. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR : Úrokové sazby [online]. Prosinec 2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < 89

90 S daným postupem sdělování informací občan dochází k závěru, že se vláda snaží ukrýt podstatu eura a smysl vstupu do EMU. Konečné rozhodnutí přechodu na euro, bude za předpokladu, kdy stát bude schopen ekonomicky obstát a udržet hospodářskou úroveň. S neustálou tendencí zvyšovat vyspělost ekonomického koloběhu. Podporuji myšlenky vzdělaných lidí, kteří se nebojí veřejně prohlásit výrok z úst člena Bankovní rady Mojmíra Hompla, cituji: Úrok je klíčová regulovaná cena v ekonomice. 45 Kdo jiný než prostřednictvím členů bankovní rady v popředí s ČNB, by byl schopen otáčet s kormidlem proti celosvětové konkurence schopnosti lépe než samostatná ČNB. Žádný němec v ECB nebude určovat úrokovou míru ve prospěch Čechů pro zdárný český ekonomický blahobyt. A v posledním měřítku co Vám říká slůvko cílování inflace, že by radu guvernérů nebo komise snad zajímala neúnosnost stability cen. Jsem přesvědčen, že pouze ČNB je schopna docílit maximum než EMU s popředím ECB. 6.5 Vlastní názor Osobní názor je takový, že ČNB nesmí přistoupit na odlišný plán ECB, podstatou je že ČNB versus vláda (stát) nejsou připraveni na přijetí odlišné měnové scény, nebo-li měnové politiky. Stát ve spojitosti s vládou a samostatnou měnovou politikou ČNB, ztratí podstatu fungování českého státu a bude se utápět v oceánu EMU. EMU je tak obrovský pojem ve kterém se pojem a smysl státu ČR ztratí a zapomene se na samostatnou suverenitu. Jak dlouho lze nalhávat občanům ČR, že tento směr je správný a jediný pro ČR. Pouze do doby neúnosnosti hospodářské krize, která povede do recese ekonomiky všech členů EMU. Jakým způsobem se projeví ekonomický dopad a samotný vývoj za 4 či 6 let? Každý občan si položí otázku, zda euro je měnou, která ovlivní ekonomiku ČR směrem k expanzi či recesi. Ekonomiky členských státu jsou rozdílné tím i hospodářský výsledek ve společném trhu a společné měnové politice bude odlišný. Odlišný vývoj bude mít samotný stát s vlastní měnou, s vlastní úrokovou mírou, produktivitou výrobních faktorů, zdroje surovin, vyrovnaného rozpočtu a zadluženosti, než v EMU. Bude hospodářský růst schopen ustat strukturální změny, které se odrazí v hospodářském růstu země a kvalitě života občanů?. Na to vše si musí umět odpovědět každý sám. 45 Citace člena bankovní rady Mojmíra Hampla 90

91 Závěr Evropská měnová unie a myšlenka sjednocení Evropy v mocný celek je krásná ideje, kterou podporují vyspělé západní země. S příchodem globalizace a rušení pomyslných hranic byly vyspělé západní země nuceni vymyslet taktiku na udržení vysoké životní úrovně. Prvořadým úkolem EU bylo je a bude zachování ekonomického rozdílu a vyspělosti mezi západem a východem. Podstata byla, nalákat země východního bloku do EU za stanovených podmínek, směřujících k dosáhnutí určitého stupně hospodářské vyspělosti. Zde byl proveden podnět, na základě kterého bylo možno dosáhnout vstupu do EU a pravděpodobně se vyrovnat západním zemím.nařízení spočívalo v diktování množství produkce, které nesmělo ohrozit produkci členů EU. Podstata byla postavena na nalákání východních zemí do systému, který má své pravidla v boji proti konkurenci, kterým jsou východní země. Východní země nesmí být schopné konkurence západnímu bloku, které by vedlo k narušení životní úrovně západních zemí. Ve východním bloku začali země nesmyslně rušit zbudovanou ekonomiku a svoji vlastní konkurenci schopnost, jen na základě dosáhnutí hospodářské integrace potřebné ke vstupu do EU. Pouze naivní a nevzdělaný člověk byl schopen zničit zbudované vlastní hospodářství za cenu vstupu do EU. V průběhu 14 let docházelo ze strany EU k taktickému tlaku na zničení konkurence schopnosti východních zemí. Samotný vstup do EU byl podmíněn přijmutí země,která nebudou schopna konkurovat, popřípadě mít lepší HDP než západní země.česká republika docílila zničení vlastní hospodářské úrovně umožňující vstup do EU v roce Zde nastala druhá fáze destrukce Českého státu a zničení nezávislé autonomní měnové politiky. Taktikou západních zemí bylo vytvořit systém podmanění východního bloku dle vlastních představ, pro ovládnuti politické a měnové sféry každého státu usilujícího o vstup do EU. Podmínkou vstupu do EU bylo zavázání se k přijmutí ratifikační smlouvy, což znamená přijmutí společné měnové politiky. Následující období má za úkol dosáhnutí Konvergenčních kritérii pro vstup do ERM II. a zafixování parity měny k euru. Zde se jedná o další a konečnou fázi před vstupem do EMU. Samotné dosáhnutí Konvergenčních kritérií a přijmutí společné měny Euro, bude završení úsilí západních zemí a dosáhnutí cíle EU. Zničit a destruktarizovat východní blok natolik, aby nebyly schopni konkurovat a tvoři vlastní HDP bez kontroly ECB. 91

92 Situace, ve které se nyní nachází ČR vděčíme předchozím vládním stranám, které nás zavázali k nesmyslným plnění podmínek umožňující vstup do EU a následné EMU. ČR balancuje na hraně před pádem do výru EMU, kde pomine podstata českého svrchovaného státu a následně splyne s Evropou jako kontinentem. Je nutno otevřít oči občanům ČR, a projevit nedůvěru k EMU a ukončit členství v EU. V případě neúspěchu před českou politickou scénou je nutno aby Český lid vešel do ulic stejně jako před 20lety a zabránily zničení Českého státu formou vstupu do EMU. Historie a politická rozmanitost se vrací v nepravidelných cyklech, která na sebe bere jiné podoby. V roce 1939 svojí nenasytností požadoval Hitler ovládnout Evropu a kontrolu jediným státem a to Německem. Dnešní situace a tlak ze strany EU je velmi podobná době před 70 lety. Za pomoci vychytralé taktiky západních zemí bez použití násilí, kterou lze taktéž označit za okupaci. Nastává období k zamyšlení, kde je zapotřebí vzít rozum do hrsti a postavit se čelem k nesmyslným nařízením ze strany EU a začít tvrdě bránit zájmy ČR a samotných občanů. Pouze změnou politického vedení a jednoznačného rozhodnutí, lze odmítnout EMU s následným výstupem z EU. Jedná se o pud sebezáchovy, který zabrání rozpadu České republiky. Zde se jedná o hrdost a národní cítění, které je nutné prosadit na zachování a udržení ČR v boji proti západním okupantům. Nedopusťme, aby se znovu opakoval rok 1939, proti němuž jsme se nemohli bránit. Nemohli jsme se bránit ne proto, že bychom nechtěli, ale proto že nám to nařídilo zbabělé politické vedení. 92

93 Seznam použité literatury KNIHY [1] CIBELKOVÁ, Eva. Mezinárodní ekonomie II.. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN [2] DĚDEK, Oldřich. Historie Evropské Měnové Integrace : Od národních měn k euru. PhDr. Marcela Políšková. 1. vyd. Prha : C.H.Beck, s. ISBN [3] LACINA, Lubor, et al. Měnová integrace : náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN [4] PEČINKOVÁ, Ivana. EURO versus KORUNA : Rizika a přínosy jednotné evropské měny pro ČR. 2. rozš. vyd. CDK : Tisk Reportcentrum Blansko, s. ISBN [5] SEDLÁČEK, Petr. Mezináordní menový fond ve 21. století. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN [6] ŠKAPA,Stanislav:Základy teorie a praxe hospodářské politiky:magický čtyřúhelník.brno, s. INTERNETOVÉ ZDROJE [7] BusinessInfo : Eurobankovky a euromince [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: < [8] BusinessInfo.cz : Eurozóna a její rozšiřování [online] [cit [9] BusinessInfo.cz : Historie evropské měnové integrace v datech [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 28]. Dostupný z WWW: < < 93

94 [10] BusinessInfo.cz : Maastrichtská smlouva [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [11] BussinessInfo.cz : Počátky měnové spolupráce [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [12] BusinessInfo.cz : Podmínky pro přijetí eura [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [13] BusinessInfo.cz : Vzik eurozóny [online] [cit ]. Dostupný z WWW:< [14] ČNB : Cílování inflace v ČR [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [15] ČNB : Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < y_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_03_cervenec_p1.html>. [16] ČNB : úloha měnové politiky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [17] Finance.cz: Dluh a deficit vlády v evropském kontextu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < dluh-a-deficit-vlady-v-evropskem-kontextu/>. [18] Eurosystem : Rada guvernérů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [19] Eurosystem : Úloha Evropské centrální banky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 94

95 [20] Zavedení eura v české republice : Pakt stability a růstu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [21] Eurosystém : Upisování základního kapitálu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [22] LACINA, Lubor, et al. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR : Úrokové sazby [online]. Prosinec 2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf>. [23] Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritéri : Cenová stabilita [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Fm%C4%9Br+posledn%C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti +pr%c5%afm%c4%9bru+p%c5%99edchoz%c3%adch+12+m%c4%9bs%c3 %ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem&lr= &aq=f&oq=>. [24] Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritérií: Deficit veřejných rozpočtů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Fm%C4%9Br+posledn%C3%ADch+12+m%C4%9Bs%C3%ADc%C5%AF+proti +pr%c5%afm%c4%9bru+p%c5%99edchoz%c3%adch+12+m%c4%9bs%c3 %ADc%C5%AF%2C+r%C5%AFst+v+%25%29&btnG=Vyhledat+Googlem&lr= &aq=f&oq=>. [25] Vyhodnocení současného a očekávaného plnění Maastrichtských Konvergenčních kritéri: 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 95

96 [26] Zavedení eura v České republice : Euro a Česká republika [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [27] Zavedení eura v České republice : Harmonogram zavedení eura v České republice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < ni.html>. [28] Zavedení eura v České republice : Organizace Evropské centrální banky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [29] Zavedení eura v České republice : Rozšiřování eurozóny [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [30] Zavedení eura v České republice : Scénář zavedení eura [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 96

97 Seznam grafů Graf 1: Centrální parita CZK vůči EURU Graf 2: Růst HDP v eurozóně a západoevropských zemích mimo eurozónu Graf 3: Očekávané problémy spojené s přijetím eura v ČR

98 Seznam tabulek Tabulka 1: Členské státy eurozóny - rok přistoupení a oficiální přepočítací koeficient Tabulka 2: Předpokládané přijetí eura v dalších členských zemích Evropské unie Tabulka 3: Konvergenční kritéria Tabulka 4: Plnění maastrichtských kritérií členskými zeměmi Evropské unie Tabulka 5: Národní centrální banky Eurzóny Tabulka 6: Národní centrální banky zemí mimo eurozónu (od 1. ledna 2009) Tabulka 7: Cenová stabilita Tabulka 8: Deficit veřejných rozpočtů (metodika ESA 1995, v % HDP) Tabulka 9: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) Tabulka 10: 10-tileté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu Tabulka 11: Inflace eurozóně a západoevropských zemích mimo eurozónu (v %)

99 Seznam obrázků Obrázek 1: Magický čtyřúhelník Obrázek 2: Úrokové sazby Obrázek 3: Scénář zavedení EURA

100 Seznam přílohy Příloha Příloha

101 Příloha 1 Euro ve světě Aby jakákoli měna mohla sehrávat významnou roli ve světovém měřítku, musí to být předně vysoce důvěryhodná měna, která má schopnost udržovat si stabilní kupní sílu. Má-li to být navíc světová měna, musí ji používat jako zákonné platidlo dostatečně velká populace a také to musí být měna silného hospodářského celku. V případě eura jsou všechny tyto definiční znaky světové měny splněny. Euro během svého již téměř desetiletého fungování prokázalo svou stabilitu. Zároveň je zákonnou měnou pro 320 milionů Evropanů: Pro srovnání, další významné světové měny jako americký dolar a japonský jen reprezentují populace o velikosti 270 milionů v USA a 127 milionů v Japonsku. Rovněž hospodářská síla eurozóny je s těmito dvěma významnými světovými ekonomikami srovnatelná. Euro jako měna jednoho z nejvýznamnějších hospodářských center světa zaujímá místo v globální ekonomice. Má široké uplatnění v mezinárodním obchodě. Nezanedbatelnou funkci však plní i v zemích, kde není zákonným platidlem. Tyto země totiž mají uloženou část svých devizových rezerv v eurech. Euro je tak po americkém dolaru druhou nejrozšířenější a nejuznávanější měnou, používanou při placení za zboží a služby a sloužící jako uchovatel hodnoty. Euro se používá také v neevropských zemích, které vzhledem ke koloniální historii evropských zemí jsou součástí Evropské unie. Jedná se o francouzské zámořské departmány Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik v Karibiku a Réunion v Indickém oceánu, dále portugalské ostrovy Madeira a Azorské ostrovy nebo španělské Kanárské ostrovy. Euro se rovněž používá v některých evropských zemích, které nejsou součásti Evropské unie, ale již dříve vázaly měnový systém na státy, které se následně staly součásti eurozóny. Jedná se o Monako, San Marino a Vatikán. Monako dříve používalo francouzský frank, San Marino a Vatikán italskou liru. Po ustavení eurozóny tyto státy uzavřely zvláštní smlouvu s Evropskou unii o používání jednotné evropské měny. Dokonce mají umožněno razit omezené množství euromincí se svou specifickou národní stranou. Nemohou však tisknout eurobankovky.

102 Euro se dále používá v řadě dalších tzv. euroizovaných zemích. Například v malém státě Andoran ležícím na francouzsko-španělské hranici. Tato země neměla ani dříve svou vlastní měnu a používala francouzský frank i španělskou pesetu. Nyní používá euro, aniž by však měla uzavřenou smlouvu s EU. Dalším příkladem euroizovaných ekonomik jsou Kosovo a Černá Hora. Na jejich územích euro nahradilo německou marku BusinessInfo : Eurobankovky a euromince [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: <

103 Příloha 2 Eurobankovky a euromince Euro je název společné měny, kterou 1. ledna 1999 zavedlo jedenáct států Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, a Španělsko) a o dva roky později také Řecko. Od 1. ledna 2007 se euro stalo národní měnou ve Slovinsku, od 1. ledna 2008 rovněž na Kypru a Maltě. Při vzniku eurozóny euro existovalo pouze v bezhotovostní formě a po tři roky obíhalo společně s národními měnami. V podobě bankovek a mincí obíhá od 1. ledna Eurobankovky existují v nominální hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500. Euromince mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1, 2. Od 1. ledna 2002 se eurové bankovky a mince staly platidlem pro více jak 300 milionů obyvatel 12 států Evropské unie. Po započtení Slovinců, Kypřanů a Malťanů se tento počet zvyšuje na 320 milionů obyvatel. Euro se dělí na sto centů. Bankovky a mince mají přesně stanovené parametry (rozměr, hmotnost, barvu, tvar, materiál). Na rozdíl od jednotné podoby bankovek mají mince společnou pouze lícní stranu, která nese evropské symboly a uvádí hodnotu mince. Druhá rubová strana obsahuje národní symboly, jejichž výběr a grafické zpracování je v kompetenci členských států. Měnová jednotka euro je označována mezinárodním kódem EUR.