Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Transkript

1 Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

2 Témata a struktura kurzu 1. Úvod do problematiky Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu 2. Společná zemědělská politika Evropské unie Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství 3. Formování Společné zemědělské politiky po roce 2013 Základní problémy v dnešním zemědělství Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 Koncepce nástrojů SZP Aktuální řešené problémy v ČR

3 1.. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu

4 Zemědělství v současné etapě vývoje Obecně: Míra i formy využití přírodních zdrojů v soustavách zemědělství jsou podmíněny stupněm ekonomického rozvoje společnosti, který současně dává impuls pro volbu priorit strategie zemědělské politiky, odpovídající potřebám řešení problémů dané etapy vývoje.

5 Zemědělství v současné etapě vývoje Přebytek Výroba Spotřeba g b g Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, Vzduch, podnebí) Přebytek b Nedostatek g Zaměstnanost vnímání přírody b Nedostatek Zemědělské produkty (potraviny, suroviny)

6 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JAKO FAKTOR NABÍDKY = rozhodující primární výrobní faktor = nerozmnožitelná, její výměra je v zásadě dána plochou zemského povrchu, který lze zapojit do zemědělského obdělávání nezaměnitelná jiným výrobním faktorem (na dané úrovni poznání, technologie a techniky) je živým organismem a aktivním činitelem zemědělského výrobního procesu na rozdíl od ostatních výrobních faktorů a vstupů se neopotřebovává, naopak její úrodnost se může zvyšovat při vhodném způsobu obdělávání Je zemědělství jako výrobní odvětví v dnešní době důležité i pro Evropu??

7 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Globální problém - degradace půd Půdy s nedostačující zásobou vody a využívané pro zemědělství celkem Kontinent Celkem (mil. ha) Degradovaná oblast (mil. ha) Degradovaná oblast (%) Afrika 1 432, ,84 73,0 Asie 1 881, ,70 69,7 Austrálie 701,21 375,92 53,6 Evropa 145,58 94,28 64,8 Severní Amerika 578,18 428,62 74,1 Jižní Amerika 420,67 305,81 72,7 Celkem 5 159, ,17 69,0

8 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Faktory ovlivňující nabídku v zemědělství - Cena produktu (rozhodnutí mnoha výrobců o využití půdy diferencované kvality!!) - Cena dalších produktů, které podnik může vyrábět (vztahy produkt-produkt při využití půdy) - Cena výrobků produkovaných společně (mléko-maso, mákmakovina, len semeno-stonky) - Náklady na produkci (ceny a využití faktorů intenzita) - Úroveň technologie (technologie + vliv šlechtění, výzkum, vývoj růst výnosů při dané úrovni vstupů) - Cíle výrobců (ne vždy zisk - viz sociální struktura) - Očekávání změny cen produktu - Nepředvídatelná rizika (počasí, choroby, škůdci + spojení s časovými a reprodukčními problémy v přizpůsobení

9 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY K dalším specifikům nabídky v zemědělství Počet podniků (farem) a využití půdy různé kvality: při poklesu cen - marginální výrobci z trhu půda ladem (přebytečná), nebo rozdělena mezi úspěšnější producenty nabídka nemusí nutně klesat, podstatně silnější je zde vliv poptávky Velikost podniků (farem): promítá se obecně - vliv úspor z rozsahu na velkých a malých farmách - rozdíl v intenzitě výroby, intenzivní a extenzivní typ hospodaření, - rozdílná možnost reakce na vývoj tržních cen, vliv jednotkových nákladů, konkurenceschopnost výrobců nabídka je podmíněna strukturální volbou

10 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ VÝVOJ POPULACE JAKO FAKTOR POPTÁVKY Diferencovaný vývoj (rozvinuté x rozvojové země), promítá se do rozdílů 1. v úrovni nabídky a poptávky, prostorový nesoulad 2. v úrovni a struktuře poptávky, vyvolané změnami ve věkové struktuře struktuře a příjmu sociálních skupin obyvatelstva chuťových zvyklostech daných oblastí a jejich změně rozvoji liberalizace agrárního trhu a ve vývoji agrobyznysu ve světě (globalizace) Ve střednědobém výhledu se očekává zdvojnásobení poptávky po potravinách

11 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Vývoj světové populace (FAO) Rok Celkem (mil.) Svět Rozvinuté země Rozvojové země R.růst (mil.) Roční růst (%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst (%) , , , , , , , , , , , , , , ,55

12 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Specifika poptávky na agrárním trhu Odvozena od poptávky po finálních produktech vývoj poptávky po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa, Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost = spotřeba potravin má dané hranice minimální i maximální spotřeby (fyziologické limity) Změna tržní ceny za jinak nezměněných podmínek, nevyvolává zásadní změny v objemu spotřeby potravin, Při růstu příjmů (a vysokém stupni nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá.

13 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Příjem obyvatel v reakci na růst ceny potravin Podíl výdajů za potraviny Medián mezd dle krajů 30,0 MSK PHA STČ 25,0 ZLK JHČ ,0 OLK PLK 15,0 0 JHM KVK 10,0 VYS ULK 5,0 PAK LBK 0,0 nízký příjem střední příjem vysoký příjem v roce 2009 DPH 14 % DPH 17,5 % HKK

14 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Specifika v nabídce i poptávce se projevují na agrárním trhu nerovnováhou v čase - poptávka rovnoměrná, nabídka (vlivem sezónního charakteru výroby, zejména rostlinné), nerovnoměrná. Proto se v čase mění i tržní ceny, vznikají podněty ke skladování, konzervování apod. většiny zemědělských a potravinářských výrobků, - v místě (prostoru) - poptávka koncentrována do velkých spotřebitelských center, nabídka je rozložena plošně. Rozdílné ceny komodit z hlediska místa (oblastí, vzdálenosti od zpracovatele). Vznikají podněty pro přepravu zemědělské produkce. - proces vzájemného přizpůsobování na dílčích trzích probíhá v čase s různými zpožděními mezi změnami tržní ceny a změnami množství poptávky a nabídky

15 PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU Formování agrárního trhu obecně Agrární trh dlouhodobý vývoj Vývoj cen pšenice Poptávka Nabídka

16 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Utváření rovnováhy na agrárním trhu konkurence napříč trhem S P 1 P 3 P P 2 A E D F B C P 0 D Q 0 Q Q Q Q 2 3 1

17 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTOU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Co dnes ovlivňuje zemědělský podnik? TECHNOLOGIE PRÁVNÍ SYSTÉM KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ EKONOM. SÍLY TRŽNÍ SÍLA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ KONKURENTI GLOBALIZACE POLITICKÉ SÍLY ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK Půda, práce, kapitál PŘÍSTUP NA TRH SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ NORMY LIDÉ

18 Typické znaky změn v agrárním sektoru Posílení úlohy a změna priorit ve struktuře poptávky po zemědělských produktech v globálním i lokálním rozměru Rostoucí vliv tržní struktury celého agrobyznysu na formování agrárních trhů v nadnárodních komoditních vertikálách a sítích Rozšiřování systémů kontroly nejsilnějšími, zpravidla finalizujícími články + rozvoj forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních vertikál/sítí, hybridní formy organizace Zaměření na efektivní fungování celého řetězce, tvorba systémů výroby potravin od užití přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů/surovin a jejich zhodnocení až do podoby finálních výrobků žádaných konečným spotřebitelem

19 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY AGROBYZNYS RÁMCOVÉ VYMEZENÍ 1. zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, 2. potravinářský a další zpracovatelský průmysl 3. krmivářský průmysl 4. služby pro zemědělství a potravinářský průmysl (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.) Agrárně potravinářský komplex 5. dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) Agrárně průmyslový komplex 6. potravinářský obchod a veřejné stravování. Agrobyznys

20 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Základní subjekty a vazby v agrobyznysu Věda, výzkum Biologické vstupy Velkoobchod pro vlastní distribuci Spotře bitelé Zemědělské podniky Nákupci zem. produktů Zpracovatelé I. fáze PP Zpracovatelé II. fáze Obchodní místa Potravinové služby Velkoobchod distribuce ost.odběratelé Zákaz níci

21 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Typy trhů v agrobyznysu Naturální vztah Trh zemědělských výrobků Výrobce Spotřebitel Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Surovino-potravinářský trh Trh Zprostředkovatelé Výrobce Spotřebitel Trh Trh potravinářských výrobků Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchod. podniky Trh Obchodní podniky Trh

22 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY ALE!!! ZÁSADNÍ ZMĚNA V POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídkový řetězec produkce formovala nabídku rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Poptávkový řetězec poptávka motivuje výrobu informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží

23 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Příklad: Potravinový řetězec ConAgra Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Biotechnologický vývoj, produkce a prodej osiv a agrochemikálií Mletí obilí Manipulace a doprava obilí Produkce drůbežích brojlerů Výroba krmných směsí Porážky skotu a prasat hovězí a vepřové maso Distribuce potravin v obchodních značkách

24 KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A TRŽNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU Příklad: Smithfield Foods - tvorba světové sítě kapitálové propojení v Evropě

25 PŘÍKLAD KONKRÉTNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY Příklad: Rozhodující světová produkční centra Globální toky prodeje vepřového masa, Výše zmíněné problémy již nejsou záležitostí jednoho státu, ani jednoho světadílu Rozhodující světová produkční centra (GIRA): Červené šipky: pokles do roku 2015 Modré šipky: nárůst do roku 2015 Přerušované modré šipky: nové trhy do roku 2015 strana 25

26 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY CHARAKTERISTIKA MODELŮ Z HLEDISKA PRVOVÝROBY Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model Nová koncepce poptávkově orientovaný model zemědělství je zemědělská výroba komodita jako konečný výrobek výrobní podmínky, půda, kapitál kvalita půdy, technologie, stavby trh: neosobní vztahy / otevřené trhy převážně adversní obchodní vztahy vstupy od mnoha různých dodavatelů tlak na zvyšování ceny produktu rozhodující riziko: selhání trhu (ceny) postavení v systému: nezávislost charakteristika podnikání - stabilita rozhodující znalosti: technické využívání a čerpání přírodních zdrojů zemědělství je součást výroby potravin komodita jako surovina požadavky zákazníka lidé, znalosti, informace, strategie osobní kontakty na bázi kontraktů korektní, přátelské obchodní vztahy nákup zpravidla od jednoho zdroje preference snižování nákladů rozhodující riziko: selhání vztahů interakce s partnery změna, flexibilita ekonomické a komunikační užívání a ochrana přírodních zdrojů

27 Změna podnikatelského prostředí Spotřebitelé - domácnosti Rozhodující: Veřejné stravování ceny suroviny Ostatní a především odbytová transakční náklady místa Pro výsledek Supermarkety podniku zapojeného v rámci sítě Nákupní oddělení roste důležitost vlastností sítě, její 2. rozsah fáze zpracování a výkonnost 1. fáze zpracování Nákup a odbyt Zem. podniky

28 2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství

29 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PROČ PRÁVĚ ZEMĚDĚLSTVÍ? Poválečná situace v Evropě Nedostatek potravin Komplikace v mezinárodním agrárním obchodě Přídělové systémy na potraviny Narůstající monopolní pozice navazujících odvětví Hlavní cíle agrárních politik Zajistit soběstačnost ve výrobě hlavních zemědělských produktů a potravin Řešit příjmovou disparitu zemědělců Oslabit narůstající vliv monopolní a oligopolní struktury dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů

30 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 1. východiska integračních procesů na základě výsledků 2. světové války ( ) 2. první sektorová a horizontální integrace ( ), 1952 ESUO, 1957 Římské smlouvy - Euratom, EHS zakládající členové: Benelux, Francie, Německo, Itálie (EU 6) 3. etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky ( ) 4. prohlubování integračního procesu ( ) Velká Británie, Irsko, Dánsko (EU 9) 1981 druhé rozšíření: + Řecko (EU 10)

31 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 5. oživení integrační dynamiky a rozšíření teritoriálního rozměru ( ) 1986 třetí rozšíření: + Portugalsko, Španělsko (EU 12) 6. formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie ( ) čtvrté rozšíření: + Rakousko, Finsko, Švédsko (EU 15) 7. další významné rozšíření teritoriálního rozměru páté rozšíření: + ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Kypr, Malta (EU 25) 2007 šesté rozšíření: + Rumunsko, Bulharsko (EU27)

32 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Strategický význam odvětví jedno z prvních témat Komunitární charakter = členské státy delegovaly pravomoc k výkonu zemědělské politiky na úroveň Společenství a nemohou provádět vlastní národní zemědělskou politiku, kromě těch jejích částí, které jsou ponechány v národní působnosti. Role vlád a národních parlamentů je tak přenesena v zemědělské oblasti na mezivládní úroveň EU

33 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA TVORBA KONKRÉTNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY VIZE A STRATEGIE znalost a objektivní hodnocení prostředí vnější, vnitřní faktory a procesy, dynamika, tendence vymezení cílů, možné varianty přístupů a cest k jejich naplnění v konkrétním časovém období LIMITUJÍCÍ 2 SKUPINY FAKTORŮ podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti ekonomická úroveň dané země a charakter celkové (globální) hospodářské politiky,

34 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU VÝCHODISKA FORMOVÁNÍ SZP Ekonomické souvislosti a argumenty volby nástrojů Nízká úroveň samozásobení zemědělskými výrobky Sociálně ekonomická struktura s převahou malých rodinných farem Nerozvinutá dopravní infrastruktura imobilita pracovníků Záchranná sociální síť zabezpečovala částečnou ochranu dělníkům, nikoliv zemědělcům Zabezpečení přímé podpory důchodů velkému počtu malých rolníků by přineslo mimořádné náklady transferu

35 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ŘÍMSKÉ DOHODY (čl.38 47) Zvýšit produktivitu zemědělství cestou technického rozvoje zabezpečením racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využitím výrobních faktorů, zvláště PS Zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství Stabilizovat agrární trhy Zaručit dostatečnou nabídku potravin soběstačnost Zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny Vytvořit jednotnou zemědělskou politiku

36 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU KONFERENCE VE STRESE červenec 1958 Závěry a doporučení Upravit společný cenový systém tak, aby zemědělci získávali stejný výtěžek za svou zemědělskou produkci Ceny udržovat nad úrovní světových cen Přetvořit strukturu zemědělství v Unii tak, aby vzrostla její konkurenceschopnost, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy Vytvořit společný finanční režim pro SZP (všechny státy přispívají do společného centrálního fondu pro podporu trhu) Pevné stanovování institucionálních cen - stabilita

37 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮ Je třeba rozhodovat minimálně o Úrovni (výši) podpory Typu a kombinaci nástrojů Důsledcích působení vybraných nástrojů = o účinnosti jednotlivých nástrojů! Zvažovat nejen výdaje (přímé a nepřímé transakční náklady), ale celé ekonomické náklady, deformační účinky dotací a snažit se o minimalizaci falešných tržních signálů

38 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁSTROJE REDISTRIBUCE = DOTACE= Vlastnosti vytvářejí transfery, které odrážejí změny v rozdělování důchodu vyvolávají ekonomické náklady, spojené s jejich uplatněním a tím ovlivňují rozdíl mezi výdaji společnosti na danou dotační politiku a jeho projevem v důchodu příjemce v různé míře ovlivňují (deformují) signály trhu

39 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA Dopady zavedení dotace obecně P d s p o Původní cena p n s A B Q o p n s - p n d p n Původní množství Dotace Nová cena p o C Q n Nové množství D p n d E F Přebytek výrobce: Spotřebitelský přebytek: Státní rozpočet: Celkový efekt: (A+B) (D+E+F) - (A+B+C+D+E+F) -C Q o Q n Q

40 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY základních typů dotací Nástroj Přímé náklady deformace transakce Nepřímé náklady transakce Přímé dotace do důchodu 0 velmi vysoké velmi vysoké Proporcionální dotace primárních faktorů nízké vysoké vysoké Dotace výstupu/vstupu vysoké nízké vysoké Podpora tržních cen vývozce velmi vysoké nízké nízké dovozce velmi vysoké velmi nízké záporné

41 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Strategie a použité nástroje v původní SZP 1. Výrazná orientace na přímou podporu cen v zemědělství Garantované ceny a rozdílové příplatky při poklesu tržní ceny Uplatnění intervenčních nákupů a prodejů, financování tvorby zásob v zájmu stabilizace cen placených zemědělcům 2. Podpora restrukturalizace modernizační plány u vybraných komodit a na jejich základě poskytování dotací k cenám vstupů 3. Podpora zemědělských příjmů a restrukturalizace pomocí dotace na příliv kapitálu (státní garance a dotace úvěrů ) s využitím prostředků Marshallova plánu na obnovu Evropy 4. Přijetí komplexních zemědělských zákonů

42 Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU) Cílová cena Minimální dovozní cena Intervenční cena Dovozní clo Exportní dotace Světová cena Dovozy Vývozy

43 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 1. Položení základů SZP ( ), Římské smlouvy 57/58, konference ve Stresse (1958) principy SZP 2. Plné fungování původního modelu SZP ( ) Mansholtův plán, strukturální otázky (1968) 3. První dílčí úpravy v systému SZP, role individuálních strategií členských zemí při restrukturalizaci ( )

44 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 4. Zásadní reformy původního modelu Mac Sharryho reforma CAP I. (1992) Agenda 2000 CAP II (od 1999) 5. Mid Term Review (od 2003) + další reformní kroky Vliv změn vnějšího prostředí (WTO, globalizace) Vliv významného rozšíření o země SVE 6. Health Check (2009) 7. SZP Agenda 2020 (po 2013)

45 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EU Mansholtův plán (60.léta) analýza a první vize strukturální politiky zemědělství pro 80 léta Cíle a formy: Modernizace zemědělských podniků a investiční příspěvky Urychlení generační výměny a restrukturalizace zemědělských podniků Podpora hospodářského a technického pokroku Nástroje: investiční podpory podnikům podpora regionálního rozvoje, poradenství, vzdělávání

46 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ A ORIENTAČNÍ FOND EAGGF = European Agricultural Guarantee and Guidance Fund nebo FEOGA - založen 1962 K původnímu financování opatření v rámci SZP Sekce garance (záruční) financování podpory cen Sekce orientace - spolufinancování!!!!! strukturální a sociální politiky v zemědělství 90 : 10

47 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZMĚNY PROSTŘEDÍ - důvody reforem původní SZP Akcelerace růstu produkce, soběstačnost v klíčových komoditách Intenzifikace s negativním vlivem na ŽP Růst přebytků, skladování v intervenčních skladech, nezbytnost dotace při sniž. přebytků Pokles světových cen zvýšení potřeby objemu exportních dotací při vývozu přebytků EU se stává čistým vývozcem zemědělských produktů mírného pásma Vysoká podpora konzervuje neefektivní strukturu

48 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PODSTATA PRVNÍCH ÚPRAV SZP Zásahy do nabídkové strany agrárního trhu: Maximální garantované limity pro podporu produkce Množstevní kvóty na domácím trhu u některých komodit (kvotace i pro jednotlivé státy) cukr, mléko a mlékárenské výrobky Spoluodpovědnostní daně/poplatky (cukr, mléko, obiloviny) Postupné snižování podpory cen kompenzační mechanismy a nástroje 1988 zemědělská směrnice limit růstu rozpočtových výdajů garanční sekce EAGGF

49 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP I. Snížení intervenčních cen obilovin, hovězího masa a mléka Omezení intervenčních nákupů Zavedení kompenzačních plateb (skot, obiloviny) Zavedení kontrolních mechanismů dodávek (set aside, kvóty, extenzifikace) Podpora předčasného odchodu do důchodu Zaměření na otázky životního prostředí 1992 R. Mac Sharry Podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově (diversifikace činností) Snížení nároků na podporu tržních cen Pokles rozpočtových výdajů na zemědělství

50 Princip a formování Pilířů SZP Podpora cen/ Tržní opatřeni Strukturální opatření + podpora rozvoje venkova Pilíř 1 Pilíř 2

51 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP II. v rámci Agendy 2000 Berlínská dohoda 1998 Příprava SZP na rozšíření EU a další kolo jednání WTO Aktualizace modelu evropského zemědělství, důraz na multifunkční úlohu zemědělství Dodržení finančního rámce a priorit rozpočtu (celkové snížení podílu výdajů na zemědělství, přesun prostředků z pilíře 1 do pilíře 2) Růst konkurenceschopnosti evropského zemědělství, pokračovat ve snižování intervenčních cen a vývozních dotací v zájmu Snižování hlubokých rozdílů mezi regiony z hlediska jejich bohatství a hospodářského rozvoje

52 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA REFORMA PODPORY CEN zapojení dalšího nástroje (stabilizace důchodů, model EU) Cílová cena Dovozní cena Kompenzační platba Světová cena Celní tarif Exportní dotace Intervenční cena Dovozy Vývozy

53 SZP EU charakteristika reforem Podpora trhu CAP I Mac Sharry 1992 Podpora trhu CAP II Agenda 2000 Podpora trhu MTR 2004 Fischlerova reforma Podpora trhu Oddělení od produkce Kompenzační platby Změna užití EAGGF Kompenzační platby Cross compliance modulace decoupled Přímé platby SAPS, SPS Strukturální opatření Rozvoj venkova Rozvoj venkova Národní obálky

54 PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU SPOLEČNÝ AGRÁRNÍ TRH EU EU, staré a nové členské země, ČR? MÁME PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZAPOJENÍ V EVROPSKÉM A SVĚTOVÉM AGROBYZNYSU?

55 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU AGRÁRNÍ POLITIKA ČR PŘI VSTUPU DO EU Kodaňský summit EU základní podmínky pro zemědělství vstupujících zemí Produkční limity Přímé podpory ze zdrojů EU + možnost navýšení z národních zdrojů Celková výše zdrojů na strukturální podpory (programové dokumenty: horizontální plán rozvoje venkova, sektorový operační plán) = zvýšení přímých podpor do zemědělství ČR (2,5 5x více než dosavadní platby) Přístupová smlouva mezi ČR a EU podepsaná v Aténách (duben 2003).

56 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU V devadesátých letech zásadní změna podnikatelské struktury v ČR podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z. p. v ha soukromá hospodářství ,4 zemědělská družstva ,4 státní statky ,3 ostatní podniky ,9 C E L K E M , podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z.p. v ha 1999 soukromá hospodářství ,5 obchodní společnosti ,3 transformovaná družstva ,2 ostatní podniky 1) ,0 C E L K E M ,0

57 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP A JEJÍ APLIKACE V ČR PO VSTUPU DO EU nárůst dotační podpory po vstupu ČR do EU významně přispěl ke zlepšení důchodové situace zemědělských podniků obecně podpora rozšiřování trvalých travních porostů a jejich využití pastvou skotu významně ovlivnila vývoj struktury zemědělství v méně příznivých přírodních podmínkách, zejména LFA systém dotací v němž dominují přímé platby na hektar stimuluje tendenci ke snižování intenzity chovu zvířat na jednotku plochy a tím i snižovaní intenzity zemědělství poznatky o vývoji dotací na 1 Kč přidané hodnoty a na pracovníka ukazují na významné riziko nekomplexního zjednodušeného systému plateb na jednotku plochy

58 Vývoj zemědělství ČR - využití přírodních zdrojů Vývoj rozsahu zemědělské produkce v České republice Vývoj intenzity zemědělské produkce na ha v České republice

59 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Vývoj intenzity základních odvětví zemědělství ČR Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách 1989, (1980 =100)

60 Produkční souvislosti vývoje společného trhu EU Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními regiony světa pomalejší, důsledkem je pokles podílu EU na světové produkci. Vývoj má odlišné projevy v rámci samotné EU, jak v rozměru tak především v intenzitě využití základních faktorů v původních a nových členských zemích Indexy vývoje rostlinné produkce na 1 ha z.p. Indexy vývoje živočišné produkce na 1 ha z.p.

61 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU

62 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Francie Německo Nizozemí Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Maďarsko Polsko Slovensko

63 Vývoj intenzity živočišné výroby v EU

64 Závěry z komparace K významnému poklesu intenzity zemědělské výroby v České republice dochází již po roce 1989 Intenzita zemědělské výroby ČR je podstatně nižší ve srovnání s rozhodujícími producenty EU = důsledkem nižší nákladová konkurenceschopnost na společném trhu Intenzita zemědělské výroby ČR stagnuje, a to na úrovni cca o 28 % nižší oproti období

65 Rozdíly v intenzitě zemědělství Intenzita zemědělské výroby a produktivita práce ve vybraných zemích EU a jejich důsledky Údaje r. 2009, zem. produkce v hodnotě ukazatele Net Production Value, v konstantních cenách let v mezinárodních dolarech (International dollars, I$).

66 Vliv intenzity v rozdílných přírodních podmínkách V období V období Přírodní podmínky Intenzita Počet podniků TZP/ha v Kč/ha TRP/ha v Kč/ha TŽP/ha v Kč/ha Podíl Přírodní % ŽV na podmínky zornění TZP v % Intenzita Počet podniků TZP/ha TPR/ha TRŽ/ha Podíl ŽV na TZP v % % zornění příznivé 1 dobré 2 LFA ostatní 3 LFA horské 4 celý soubor vysoká vysoká střední střední příznivé - 1 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední dobré - 2 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední LFA ostatní - 3 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední LFA horské - 4 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední Celý soubor nízká nízká celkem celkem

67 Důsledky rozdílů v intenzitě zemědělství Nižší intenzita intenzita se negativně projevuje i v pracovní a materiální náročnosti produkce významná část nákladů v rostlinné výrobě má charakter quasi-fixních nákladů na 1 ha = náklady spojené s přípravou půdy, založením porostů, ošetřováním, podstatná část nákladů na sklizeň zvyšování hektarového výnosu je spojeno s poklesem těchto nákladů na jednotku produktu obdobně je tomu s quasi-fixními náklady na 1 ks početního stavu zvířat ve výrobě živočišné

68 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Pozice a výkonnost zemědělství v EU 27 Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%) Rumunsko Bulharsko Řecko Litva Polsko Španělsko Maďarsko Kypr Itálie Holandsko Estonsko Portugalsko Lotyšsko Francie EU 25 EU 27 Slovinsko Malta EU 15 Rakousko Finsko Dánsko Irsko Belgie UK Slovensko Německo ČR Švédsko Luxemb UK Malta Luxemb. Belgie Německo Švédsko Dánsko Slovensko Holandsko Francie EU 15 ČR Itálie Kypr EU 25 Estonsko Španělsko Finsko Maďarsko Irsko EU 27 Rakousko Bulharsko Lotyšsko Slovinsko Litva Portugalsko Řecko Polsko Rumunsko Podíl zemědělců na celkovém počtu pracovních sil v zemích EU 27 (%) Holandsko Řecko Kypr Itálie Belgie Slovinsko Dánsko Španělsko Francie Rakousko Německo Portugalsko Lucembursko Velká Británie Polsko Maďarsko Švédsko Irsko Finsko Estonsko Slovensko ČR Litva Lotyšsko KZP a přidaná hodnota v zem. EU v na 1 ha z.p. HPH/ha z.p. output zem./ha

69 Horizontální opatření 1. Oddělení přímé podpory od produkce (decoupling) Přímé dotace založit na nárocích vyplývajících z historického referenčního období, odstranit tak vazbu na budoucí produkci Platby založit na hektarovém základě Splnění podmínek v ochraně ŽP, bezpečnosti potravin, welfare zvířat 2. Ponechání půdy v klidu set aside (10 let jako podmínka pro podporu) 3. Dynamická modulace povinná, progresivně snižovat přímé dotace 3 % ročně až na úroveň 20 % 4. Zvýšení podpory v druhém pilíři rozvoj venkova