12085/15 jh/ds/kno DG B 3A

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 22. září 2015 (OR. en) 12085/15 SOC 523 EMPL 344 PENS 9 ECOFIN 707 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro sociální ochranu Výbor stálých zástupců (část I) / Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) Zpráva o přiměřenosti důchodů 2015: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU: společná zpráva Výboru pro sociální ochranu a Komise potvrzení klíčových sdělení Delegace naleznou v příloze klíčová sdělení výše uvedené zprávy ve znění, které dne 17. září 2015 finalizoval Výbor pro sociální ochranu, za účelem jejich potvrzení Radou pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) na zasedání dne 5. října Úplná zpráva je k dispozici v dokumentu 12085/15 ADD /15 jh/ds/kno

2 Zpráva o přiměřenosti důchodů 2015: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU společná zpráva vypracovaná Výborem pro sociální ochranu a Evropskou komisí (GŘ EMPL) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Přiměřené příjmy ve stáří 1. Od roku 2009 přijaly členské státy v oblasti řízení veřejných výdajů na důchody velký počet reforem s cílem zajistit jejich udržitelnost v budoucnosti. V důsledku toho předkládá Výbor pro hospodářskou politiku v letošní zprávě o stárnutí obyvatelstva jako základní scénář variantu, podle níž by i přes dramatický nárůst podílu obyvatelstva ve věkové skupině 65 let a více nemusely veřejné výdaje na důchody v EU-28 být v roce 2060 v průměru vyšší než v roce Projekce výdajů na základě legislativy přijaté do konce roku 2014 předpokládají vyšší skutečný věk odchodu do důchodu i vyšší zaměstnanost starších pracovníků a ukazují, že v mnoha zemích budou v roce 2060 náklady nižší než dnes, nicméně v řadě členských států by výdaje přesto mohly výrazně vzrůst. 2. Letošní zpráva o přiměřenosti důchodů vypracovaná Výborem pro sociální ochranu doplňuje letošní zprávu o stárnutí obyvatelstva tím, že analyzuje budoucí rizika ohrožující přiměřenost příjmů ve stáří. Rizikové profily se v jednotlivých zemích výrazně liší a vyplývají z podmínek na trzích práce i z nastavení důchodových systémů. Tato zpráva obsahuje návrhy, jakým způsobem mohou členské státy rizika ohrožující přiměřenost řešit. Pro většinu členských států budou důležité politiky umožňující ženám i mužům odložit odchod do důchodu tím, že budou pracovat do vyššího věku, a více si na důchod spořit. Zapotřebí budou rovněž odpovídající ochranné mechanismy pro ty, kdo nebudou moci vést pracovní život dostatečně dlouho a adekvátně si na důchod spořit, včetně lidí na okraji trhu práce /15 jh/ds/kno 1

3 Životní úroveň současných důchodců se během krize převážně podařilo udržet, přesto však v některých zemích přetrvávají problémy s chudobou a mezi výslednými důchody žen a mužů obecně existují velké rozdíly 3. Důchodové systémy, a zejména ty veřejné, i nadále zajišťují, že jsou starší lidé ve většině zemí EU převážně chráněni před rizikem chudoby a materiální deprivace a jejich životní úroveň je přiměřená životní úrovni zbývající části obyvatelstva. Přestože hlavním zdrojem příjmů starších Evropanů jsou důchody, závisí životní úroveň ve stáří také na dalších faktorech, jako je soukromý majetek (především vlastní dům či byt), přístup k dalším dávkám a službám nebo pracovní příležitosti. Zpráva o přiměřenosti důchodů vypracovaná Výborem pro sociální ochranu se proto snaží poskytnout komplexní přehled zdrojů, které mají starší ženy a muži k dispozici. 4. Obecně platí, že starší lidé (věková skupina 65+) nejsou chudobou ohroženi více než jiné věkové skupiny. Naopak se zdá, že ve většině zemí jsou zatím starší lidé oproti jiným věkovým skupinám chráněni před sociálními dopady hospodářské recese a krize veřejných financí lépe. Podíl starších lidí s příjmy pod prahem rizika chudoby mezi lety 2009 a 2012 fakticky klesl. V některých členských státech však jde primárně o důsledek poklesu mediánového příjmu a z toho vyplývajícího snížení prahu chudoby. Ve skutečnosti však ve zmíněném období riziko silné materiální deprivace u starších lidí mírně vzrostlo. 5. Avšak zatímco pro EU jako celek platí, že důchody chrání před rizikem chudoby dostatečně, v řadě členských států je stále zapotřebí vynaložit na řešení rizika chudoby ve stáří více úsilí, přičemž v některých zemích je problém silné materiální deprivace zvláště naléhavý. Vysokému riziku chudoby jsou stále vystaveni zejména starší ženy a muži žijící sami /15 jh/ds/kno 2

4 6. Ve většině zemí EU je průměrný důchodový příjem u žen výrazně nižší než u mužů. V současné době dosahuje tento rozdíl v EU jako celku přibližně 40 procent a odráží jednak genderové rozdíly v zaměstnání, zejména pokud jde o plat, pracovní dobu a délku pracovního života, a jednak míru, v jaké důchodový systém obsahuje prvky, jež tyto rozdíly tlumí. Rozdíl ve výši důchodů žen a mužů se mezi členskými státy pohybuje v rozmezí od 4 do 46 procent. Pod 10 procenty se však nachází pouze ve třech zemích, zatímco hranici 30 procent převyšuje v patnácti zemích. Snížení rozdílu ve výši důchodů mezi ženami a muži bude vyžadovat kombinaci důrazných politik rovných příležitostí v řadě oblastí před dosažením důchodového věku, což se však pozitivně projeví až v dlouhodobém horizontu; v některých členských státech proto může být nezbytné snížit rozdíly v důchodech žen a mužů, jež jsou důsledkem dřívějších genderových rozdílů v zaměstnání, úpravami důchodového systému. Ženy ve věkové skupině 65+ rovněž oproti mužům disponují výrazně menším bohatstvím, pokud jde o finance a nemovitosti, a jsou více ohroženy chudobou. V uplynulých letech byly zintenzivněny důchodové reformy se silným důrazem na udržitelnost 7. V souvislosti s rozsáhlými rozpočtovými schodky a posíleným rámcem správy ekonomických záležitostí na úrovni EU přijaly členské státy řadu důchodových reforem s cílem dostat nárůst výdajů na veřejné důchody pod kontrolu. Reformní úsilí z předkrizového období tak pokračuje, avšak s větším důrazem na pozdější opouštění trhu práce omezováním možnosti předčasného odchodu do důchodu a zahajováním procesu zvyšování věku odchodu do důchodu, v některých zemích ve vazbě na zvyšování střední délky života, nebo pokračováním v takovém procesu. Jiné členské státy vytvářejí pobídky pro setrvání v práci úpravou výše důchodu s ohledem na střední délku života. Součástí reformních opatření zaměřených na zvyšování věku, v němž lidé opouštějí trh práce, je rovněž posun věku odchodu do důchodu u žen na stejnou úroveň jako u mužů /15 jh/ds/kno 3

5 8. Na rozdíl od dřívějších reformních vln neusilují obecně reformy od roku 2008 o posun od veřejných, průběžně financovaných důchodových systémů k soukromě spravovaným systémům fondovým. Řada zemí dokonce dřívější reformy spočívající v přesměrování části povinných důchodových odvodů z průběžného systému do fondového pilíře zcela nebo zčásti zrušila. Jiné členské státy se zavedenými systémy zaměstnaneckého či osobního důchodového pojištění usilují o jejich konsolidaci, například tím, že se snaží zlepšit jejich schopnost vypořádat se s volatilitou na finančních trzích a s nižšími úrokovými sazbami, a tím pádem zachovat jejich schopnost přispívat k zajištění přiměřených příjmů ve stáří. 9. K úsporám bude ve veřejných výdajích na důchody docházet převážně až v dlouhodobém výhledu, avšak některé země, jež byly krizí zasaženy zvlášť silně, považovaly za nutné snížit vyplácené důchody nebo příjmy, jež mají starší lidé k dispozici, zvýšením daní nebo přechodnými či trvalými změnami ve valorizaci dávek. V zemích s vysokou nezaměstnaností se rovněž může zhoršovat finanční situace domácností důchodců pod vlivem toho, že se tyto domácnosti o své zdroje dělí v rámci rodiny s mladšími generacemi. Podle současných očekávání by veřejné výdaje na důchody v roce 2060 již neměly být celkově vyšší než v současnosti Poprvé v historii svých dlouhodobých projekcí veřejných výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva Výbor pro hospodářskou politiku uvádí, že by na konci horizontu projekce (2060) neměly být průměrné veřejné výdaje na důchody vyšší než na začátku (2013), a to i přes strmý nárůst počtu lidí starších 65 let. Mezi členskými státy však jsou značné rozdíly: změna poměru veřejných výdajů na důchody k HDP by se ve srovnání s rokem 2013 pohybovala od nárůstu o 4,1 procentního bodu k poklesu o 3,9 procentního bodu. Demografický faktor by v období způsobil v EU-28 sám o sobě zvýšení veřejných výdajů o 7,6 procentního bodu HDP. Snížení počtu lidí pobírajících důchod, zejména v důsledku reforem omezujících možnost předčasného odchodu do důchodu a zvyšujících věk odchodu do důchodu, by nárůst výdajů na důchody zpomalilo o 2,6 procentního bodu. Nižší průměrné důchodové dávky v poměru k budoucím mzdám ztlumí zmíněný nárůst o další 3 procentní body a stejným směrem bude působit i vyšší zaměstnanost, která nárůst sníží o 1,4 procentního bodu /15 jh/ds/kno 4

6 11. Zpráva o přiměřenosti důchodů poukazuje na to, že snížení výše dávek by mohlo budoucí přiměřenost příjmů ve stáří výrazně ohrozit. Podle projekce má teoretický náhradový poměr u veřejných důchodových systémů ve většině členských států v průběhu příštích 40 let klesnout, a to o více než 5 procentních bodů v šestnácti zemích a o 15 či více procentních bodů v šesti členských státech. 12. Snižování náhradového poměru by ve většině členských států mohl zmírnit kromě jiných opatření odklad odchodu do důchodu v souladu se zvyšováním věku odchodu do důchodu, neboť s delším pracovním životem rostou i individuální nároky na důchod. To však bude záviset na tom, v jaké míře budou schopny budoucí kohorty zejména žen vést delší pracovní život a zda se budou starší pracovníci těšit dostatečně dobrému zdraví, zda budou mít příslušné dovednosti a zda jim trh práce poskytne patřičné příležitosti, aby pracovali do vyššího věku a získali vyšší důchodové nároky. V některých členských státech by rovněž mohl být dopad nižších důchodů z veřejných systémů vyrovnán nebo zmírněn vyššími nároky z doplňkového důchodového spoření. V osmi zemích by se měl vlivem doplňkových důchodových systémů zvýšit celkový náhradový poměr o deset procentních bodů či více.... zásadní význam proto mají důrazné politiky zaměřené na řešení rizik ohrožujících přiměřenost v budoucnosti 13. Důchodové systémy v EU příležitosti pro získání dostatečného a jistého příjmu pro dlouhé období strávené v důchodu nabízejí. Tyto příležitosti jsou však svázány se zaměstnatelností konkrétního člověka, s jeho šancemi najít si a udržet kvalitní zaměstnání a v řadě zemí rovněž předpokládají přístup k doplňkovým důchodovým systémům. V populaci jsou také často nerovnoměrně rozloženy. Proto je důležité zajistit, aby veřejné důchodové systémy obsahovaly vhodné mechanismy pro řešení potřeb žen a mužů, jejichž možnosti těchto příležitostí využít jsou omezenější. K těmto mechanismům patří minimální důchod, zajištění minimálního příjmu pro starší osoby nebo jiné nástroje, jako jsou kredity za období, po která nejsou lidé schopni si svými odvody zajistit nárok v plné výši /15 jh/ds/kno 5

7 14. Prioritou musí být, aby co nejvíce pracovníků mohlo pracovat až do zákonného věku odchodu do důchodu, a skutečný věk odchodu do důchodu se tak zvyšoval rychleji, než by vyplývalo z důchodových reforem samotných. K tomu je nezbytné, aby si pracovníci zachovali s rostoucím věkem zdraví a dovednosti, udržovali si vysokou míru flexibility na pracovišti a trhy práce starším pracovníkům umožňovaly přesun na pracovní místa, která lépe odpovídají jejich schopnostem a silným stránkám. Rovněž to znamená zajistit, aby byla k dispozici cenově dostupná péče o děti a starší závislé osoby, a bylo tak možné delší pracovní život sladit s rodinnými povinnostmi. 15. Trhy práce nabízející pracovní dráhu ve vyšším věku a regulace zaměstnání by se měly vyvíjet takovým způsobem, aby starší pracovníci ženy ani muži nebyli odkázáni na jedinou možnost, kterou je setrvat déle ve stejném zaměstnání, ale mohli také snadněji nalézt novou práci u jiného zaměstnavatele a s pracovními podmínkami a pracovní dobou, jež odpovídají jejich schopnostem, potřebám a preferencím. Pracovat (včetně samostatné výdělečné činnosti) i po dosažení zákonného věku odchodu do důchodu si patrně přeje více starších lidí. Politiky zaměstnanosti by to měly usnadňovat a důchodové systémy by to měly umožňovat bez jakéhokoli znevýhodnění, či to dokonce podporovat, čímž by se vytvořily další příležitosti pro zlepšení příjmů ve stáří. 16. Zvláštní pozornost je třeba věnovat starším ženám a mužům, kteří z osobních či pracovních důvodů nemohou na trhu práce setrvat až do postupně se zvyšujícího zákonného věku odchodu do důchodu nebo až do věku, kdy mohou obdržet přiměřený důchodový příjem. Nelze-li předčasnému odchodu z trhu práce zabránit, měly by se v takové situaci uplatnit mechanismy sociální ochrany, které jsou přesně zacílené na ty, kdo na pracovním trhu čelí závažným překážkám, tak aby tyto mechanismy nepodrývaly cíl spočívající ve zvyšování skutečného věku odchodu do důchodu /15 jh/ds/kno 6

8 17. V mnoha zemích EU se veřejné důchodové systémy po reformě výrazněji zaměřují na zajištění přiměřenosti důchodových příjmů u lidí ve spodní části příjmového rozložení, a to i prostřednictvím silných redistribučních prvků. Jejich funkce náhrady příjmu tudíž nemusí být plně dostačující u žen a mužů s vyššími než průměrnými příjmy. Zde by tedy patrně bylo možné posílit příležitosti pro doplňkové důchodového spoření, zejména formou širšího přístupu k příslušným nástrojům, jako jsou například zaměstnanecké či osobní důchody. Toho lze dosáhnout kolektivními dohodami a pravidly automatické účasti v příslušném systému, jakož i prostřednictvím daňových a jiných finančních stimulů, přičemž je třeba neztratit ze zřetele jejich nákladovou efektivnost, bezpečnost a transparentnost. Státní důchodové systémy v některých zemích důchod přiměřený předchozím výdělkům poskytují, tudíž potřeba doplňkového důchodu není ve všech členských státech stejná. V neposlední řadě lze zvážit, jak starším lidem poskytnout širší spektrum možností, jimiž by mohli k zajištění doplňkového příjmu v důchodu využít svůj majetek, včetně obytných nemovitostí, budou-li si to přát. Spolupráce v rámci EU za účelem zajištění přiměřených příjmů ve stáří zůstává důležitá 18. S ohledem na zjištění zprávy o přiměřenosti důchodů 2015 a přípravu zprávy 2018 se hodlá Výbor pro sociální ochranu podrobněji zabývat těmi skupinami obyvatelstva, u nichž bylo konstatováno riziko nedostatečného příjmu ve stáří (např. ženy, mladší pracovníci, migranti, osoby s nízkou kvalifikací či nízkou mzdou), a tím, jak by tato rizika nedostatečného příjmu bylo možné řešit prostřednictvím náležitých preventivních opatření a změkčujících ustanovení v důchodových systémech a systémech sociální pomoci. Zvláštní pozornost bude věnována starším ženám. 19. V oblasti preventivních opatření musí být hlavní důraz kladen na politiky, které posílí pracovní příležitosti pro starší pracovníky a tím většině z nich umožní pracovat až do zákonného věku odchodu do důchodu, případně i déle, budou-li si to přát. Bude důležité lépe pochopit, jak na sebe hospodářské, pracovní, zdravotní a sociální proměnné vzájemně působí a jak ovlivňují pracovní dráhu ve vyšším věku a přechod z práce do důchodu. V této otázce hodlá Výbor pro sociální ochranu úzce spolupracovat s Výborem pro zaměstnanost /15 jh/ds/kno 7

9 20. Kromě toho má Výbor pro sociální ochranu v úmyslu se zabývat tím, jak mohou členské státy, v nichž bude přiměřenost důchodů silně záviset na doplňkovém důchodovém spoření, toto spoření nákladově co nejefektivnějšími způsoby podporovat. 21. Výbor pro sociální ochranu bude znovu a podrobněji analyzovat redistribuční prvky veřejných důchodových systémů s přihlédnutím k nerovnostem zejména v oblasti zdraví a příležitostí na trhu práce, jež mají dopad na různé skupiny žen a mužů. Mezi tyto redistribuční prvky patří spojitost mezi odvedenými příspěvky a obdrženými dávkami, penzijní kredity, zajištění minimálního příjmu, opatření pro ty, kdo jsou nuceni trh práce předčasně opustit (zejména dávky v invaliditě a v nezaměstnanosti) a odvozená práva (pozůstalostní důchod). Zvláštní pozornost by měla být věnována důchodcům, kteří žijí sami. 22. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se zajišťováním budoucí přiměřenosti důchodů ve stárnoucí společnosti čelí podobným problémům i země mimo EU, hodlá Výbor pro sociální ochranu při zkoumání nejvhodnějších politických reakcí na tyto výzvy spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jako je OECD, Světová banka nebo Mezinárodní organizace práce /15 jh/ds/kno 8