2. část - Baťovské domky

Transkript

1 PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY ZLÍN NA OBDOBÍ část - Baťovské domky zadavatel: Statutární město Zlín autor: Ing. arch. Jitka Ressová, Vysoká 1029, Zlín, autorizovaná architektka Ing. arch. Ondřej Stolařík spolupráce: Ing. arch Kateřina Páterová ellement - kancelář pro architekturu a design, datum: srpen část / str.1

2 Úvod Čtvrti baťovských domků zaujímají významnou část širšího centra Zlína (viz obr. č. 1) a výrazným způsobem spoluutvářejí obraz města. Všechny čtvrtě se nachází v Městské památkové zóně a jejich přestavby podléhají zásadám památkové péče (viz níže). Od vyhlášení MPZ v roce 1990 uplynulo 25 let a za tu dobu se čtvrtě významně proměnily. Cílem této části Programu regenerace bylo zmapovat proměnu čtvrtí a majetkoprávního stavu a následně navrhnou kroky, které by přispěly k zachování stavebních a urbánních hodnot baťovských domků. Obrázek 1: Mapa širšího centra Zlína - baťovské domky modře 2.1. ANALÝZA Průzkum Předmětem průzkumu, který proběhl v červenci a srpnu 2015, byly baťovské domky ve čtvrtích Letná, Nad Ovčírnou, Zálešná, Podvesná, Díly a Lesní čtvrť. Mapoval se stav zástavby, především ve smyslu stavebních zásahů do původního řešení resp. autenticita baťovských domků. Cílem bylo vyhledat domky s minimem stavebních úprav, ideálně v originálním stavu. Posuzoval se dům jako celek. Hlavními kritérii byly: 1. nepřítomnost přístavby 2. absence zateplení obvodového pláště a obložení cihelným páskem 3. původní rozměr a umístění otvorů 4. nepřítomnost zásadních terénních úprav pomocí opěrných zdí atp. 5. zachovalé stavební konstrukce - obvodový plášť 2. část / str.2

3 Stav baťovských domků Průzkum jednoznačně ukázal, že podíl domků bez zásadních stavebních úprav (viz. hlavní kritéria), bez ohledu na konkrétní čtvrť, je naprosto minoritní a dále se bude snižovat. Stavební úpravy a přístavby, včetně úprav bezprostředního okolí domků (předzahrádky, oplocení, dřevěné chatky, parkovací stání, atd.) výrazně mění charakter jednotlivých čtvrtí. Ze stavu baťovských domků a rozhovorů s jejich majiteli se dá usuzovat, že až na výjimky, si v zásadě neuvědomují architektonickou a urbanistickou hodnotu řešené zástavby. Stavební úpravy mají zpravidla co nejekonomičtější podobu a sledují hospodárnost provozu domku nebo řeší dispoziční úpravy. Majitelé domků často vnímají památkovou péči jako přítěž (např. na sociálních sítích se objevují volání po zmenšení památkové zóny). Jedním z častých důvodů je mimo jiné problém parkování a jeho řešení stavbou odstavných ploch či garáží. Podíl stavebně upravených a zachovalých baťovských domků (s minimem stavebních úprav) přehledně zobrazují mapy jednotlivých čtvrtí (viz. mapová příloha). Domy jsou barevně rozlišeny dle následující legendy. Legenda značení na výkresu: Obrázek 2: legenda značení domků na výkrese Současná památková ochrana Baťovské domky jsou plošně chráněny v rámci Městské památkové zóny Zlín (dále MPZ), která stanovuje základní principy památkové péče v rámci územního a stavebního řízení. Citace z Hlavních zásad památkové péče v MPZ ( 2. část / str.3

4 Předmětem památkové péče v MPZ je zejména: - zachování principu zahradního města - urbanistické struktury s pravidelným rastrem zastavění, jeho prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, respektování přirozené konfigurace terénu - solitéry nemovitých kulturních památek - objekty dotvářející charakter MPZ, jejich architektonický výraz - fasáda z režného cihelného zdiva s bílými okny typizovaného rozměru a členění, charakteristické detaily, velikost baťovských domků a jejich pozemků, modulová unifikace - veřejná a vyhrazená zeleň, kterou je nutné zachovat v co největším rozsahu Nedílnou součástí výkonu památkové péče je spolupráce s vlastníky nemovitostí v MPZ, poradenství při obnově objektů, které utvářejí atmosféru městské památkové zóny Zlín. Hlavní zásady památkové péče v MPZ obsahují pravidla zahrnující většinu obvyklých stavebních úprav. Přes tuto snahu dochází v obytných čtvrtích k postupné ztrátě původního charakteru zástavby. Přístavby a přestavby domků narušují pravidelný rastr zastavění, který se stává špatně čitelným.architektonický výraz domků s fasádami z režného cihelného zdiva, s typickými okny a stavebními detailyje přehlušen soudobými stavebními zásahy. Homogennost zástavby a s ní i identita těchto městských částí mizí. S četností stavebních úprav, pestrostí materiálového a tvarového řešení se utváří nová atmosféra, lišící se od té, kterou MPZ usilovala, alespoň částečně, zachovat. Stále však zůstává zachována jedinečnost těchto čtvrtí, zvláště ve srovnání s obytnými čtvrtěmi v baťovských satelitních městech, které nejsou památkově chráněny (např. v Otrokovicích). Platné zásady v MPZ povolují takovou míru stavebních úprav, že se vytrácí autenticita a původní stavební detaily. Všechny původní prvky mohou být překryty či nahrazeny soudobými vstupy. Památková péče fungující na principu nařízených pravidel vymáhaných restrikcí nemotivuje, obyvatelé se je často snaží obcházet a volí finančně dostupné či módní prvky. Nejčastěji lze pozorovat u nových výplní otvoru oken i dveří. Ukazuje se, že bez aktivní práce s veřejností (vlastníky domů), motivačních opatření a technické podpory nebude dosaženo uspokojivého stavebního vývoje baťovských domků v MPZ. Majetkový stav domků Důležitým hlediskem v hledání způsobu ochrany nemovitých památek jsou majetkové vztahy. Oddělení správy domů, Odboru ekonomiky a majetku Magistrátu města Zlína nám poskytly informace o počtu bytových jednotek v baťovských domcích, které město vlastní (viz. tabulka). K město vlastnilo 47 bytových jednotek, ke konci srpna jich bylo již o 9 méně a další se mají prodávat. Převážně se jedná o jednu polovinu v půldomcích. Pouze jeden půldomek na Zálešné II, č.p vlastní město celý, tento domek je také zahrnut do Programu regenerace. Většinovým vlastníkem jsou soukromí majitelé. Při průzkumu jsme se primárně zaměřili na domky v majetku města. V průběhu zpracovávání programu regenerace jich bohužel bylo několik prodáno. Město jako majitel nemovitostí je menšinovým subjektem. Jestliže se v minulosti nepodařilo přísněji chránit konkrétní část obytných čtvrtí, bude to v budoucnu komplikovanější, protože vlastníci jsou jednotliví obyvatelé. 2. část / str.4

5 Byty v majetku SMZ k inv.č. ulice č.p. počet BJ 5252 Borová 6437/ Borová 6441/ Bří Sousedíků Bří Sousedíků Dolní 6394/ přímý prodej 5245 Dolní 6401/ přímý prodej 5490 Kotěrova Krátká Krátká 5997/ přímý prodej 2799 Lipová Lipová 5974/ přímý prodej 5838 Mladcová Pod Vrškem Podvesná IX Podvesná VII. 6676/ Podvesná XII. 5891/ Podvesná XVI přímý prodej 5311 Podvesná XVI přímý prodej 5236 Prostřední 6350/ Slovenská přímý prodej 5232 Spojovací 6336/ Štefánikova 2159/ Štefánikova 6493/ tř. T. Bati tř. T. Bati U Slanice U zim. stadionu U zim. stadionu Zálešná II. 5721/ Zálešná II Zálešná III. 5729/ Zálešná IV. 5756/ Zálešná V Zálešná VI. 6643/ přímý prodej Celkem bytových jednotek 47 Pozn. Přečíslování - SMZ / vlastník Předmětem průzkumu nebylo detailní řešení vlastnictví pozemků v okolí domků. Město je stále ještě vlastníkem velké části těchto pozemků (zahrad, komunikací). Vzhledem k tomu, že ráz čtvrtí neutváří jen vlastní domy, ale jsou to i zahrady, cesty a meziprostory, měl by se důkladně zvažovat odprodej každé parcely, protože město se tak vzdává možnosti koncepčních vstupů do území a jednotných řešení problémů ve čtvrtích (zeleň, parkování). Stav inženýrských sítí ve čtvrtích - environmentální riziko Čtvrti s tzv. baťovským bydlením byly budovány intenzivně ve 20. letech 20. století. Infrastruktura tj. vodovody, kanalizace, rozvody plynu a elektřiny apod. byly budovány společně s objekty. Přestože segmentově procházejí sítě modernizací (zejména infrastruktura kanalizace), opatření, která ovlivňují hospodaření s povrchovou vodou, zastarala. Zejména ve svážném území je podcenění obnovy prvků zadržujících vodu rizikem, které může způsobit až destrukci objektů i celých čtvrtí. Popsáním a vyhodnocením tohoto rizika se prozatím žádná odborná instituce nezabývala. 2. část / str.5

6 2.2. NÁVRH Program regenerace vytyčuje základní linii péče a zachování stavebních a urbánních hodnot baťovských domků. Jedná se o tyto kroky: - výběr původních domků se zachovalými detaily, reprezentujících stavební typ v určité čtvrti - péče o veřejný prostor - podpora a motivace vlastníků domů - technická podpora 2a. Výběr zachovalých domků reprezentujících stavební typ v určité čtvrti Jednotlivé čtvrti jsou charakteristické přítomností konkrétního typu domku. Na Letné to jsou především čtvrtdomky, v Podvesné, Zálešné a Dílech půldomky a v Lesní čtvrti pak jednodomky. V rámci Programu regenerace navrhujeme zaměřit pozornost na poměrně dobře zachovalé baťovské domky, které reprezentují dané stavební typy - viz. příloha č.1. Platné regulace v MPZ umožňují přístavby a zateplování domů, výměny oken atd., což umožňuje majitelům domy opravovat, ale novými prvky se vytrácí autenticita. Z průzkumu stavu čtvrtí vyplývá, že domy v původním stavu rychle mizí. Je pochopitelné, že domy prochází obnovou, ale pro zachování historické hodnoty je důležité udržet či navrátit do původní podoby reprezentanty jednotlivých stavebních typů. Navrhujeme zvážit zástupcům SMZ, aby domky vlastněné městem byly i nadále ponechány v jeho vlastnictví a hledala se adekvátní náplň, která umožní jejich rekonstrukci a následné zpřístupnění veřejnosti. Za zvážení také stojí navrhnout vybrané domky k zápisu do seznamu nemovitých kulturních památek a zvýšit tak status jejich památkové ochrany. Součástí památkové ochrany je také zřízení ochranného pásma nemovité památky, které vymezí oblast bezprostředního kontextu dané stavby. Jde především o zachování urbánních hodnot, které se významným způsobem podílejí na formování obrazu památky. Může se jednat o podobu uličního profilu, jeho proporce, stejně tak o veřejnou a soukromou zeleň. Ochranné pásmo může nabývat různé velikosti a tvaru podle charakteru konkrétní památky a jejího okolí. U zachovalých domů v soukromém vlastnictví je důležité motivovat jejich majitele, aby dům rekonstruovali se zachováním původních detailů a navrhli jej k zápisu do seznamu NKP. Město může také zachovalé domy vykoupit, převzít je do své péče a hledat adekvátní náplň. Příkladem mohou být ukázky z obytných čtvrtí navržených architekty Waltrem Gropiem a LeCorbusiérem ve dvacátých letech minulého století ve městech Törten v Německu a Pessac ve Francii. V obou je kvalita jednotlivých domů ve čtvrti v různém stavu, ale minimálně jeden dům je navrácen do původního stavu a podléhá vyššímu stupni památkové ochrany. Vybrané domy jsou zpřístupněny veřejnosti. 2. část / str.6

7 Obrázek 3: Čtvrti Törten v Dessau, autor Walter Gropius, 310 dvoupatrových řadových domků bylo zrealizováno v letech , v následujících období prošly výraznou přestavbou a změnou oken ve fasádách. V Domě s pásovým oknem je muzeum. Obrázek 4: Pessac - QuatiersModernesFruges 1926, muzeum v domě typu GRATTE-CIEL Pessac, ve Francii na předměstí Bordeaux. Pro továrníka cukrovarské rafinerie HenriFruges navrhl architekt LeCorbusierem obytnou čtvrť pro zaměstnance pily LEGE. Na pozemku o přibližně 4 hektarech se nachází 51 domů různých typů. Kromě základních typů domků existuje řada dalších, ať už první omítané čtvrtdomky, panelové prototypy, nebo zkušební domky pro satelitní města, které dokladují stavební vývoj individuálního typového bydlení a racionalizaci stavební technologie. Všechny tyto domky zasluhují 2. část / str.7

8 pozornost, protože jsou součástí identity města, spoluutvářejí jeho duch a nesou v sobě jedinečnou informaci o vzniku funkcionalistického města. Tento výběr zachovalých domků by neměl být považován za konečný. Průzkum a mapování čtvrtí baťovských domků by mělo v budoucnu pokračovat se zvláštním zaměřením na omítané, panelové a prototypové domky. Obrázek 5: Pelhřimov, ukázka jednoho z domů v centru města, které jsou nemovitou kulturní památkou, a jsou součástí naučné stezky. Dům je v soukromém vlastnictví. Historickou a urbánní hodnotou není pouze samotný domek, ale také kontext, ve kterém se vyskytuje. Tedy zahrada, oplocení, zídky, drobné stavby, a také sousedství a podoba veřejného prostoru. Uliční profil je těmito prvky zásadně ovlivňován. 2b. Péče o veřejný prostor Charakter zástavby a její změny jsou velmi dobře patrné v uličních průhledech. V části ulic, kde je již většina domků stavebně upravena zateplením, přístavbou, různými přístřešky, parkovacím stáním, je zřejmá změna proporcí uličního profilu. Zástavba zde získává odlišné měřítko a veřejný prostor působí zcela jinak. Podoba veřejného prostoru úzce souvisí se vzhledem domků a jejich nejbližším, soukromém (v urbanistickém smyslu) prostoru. Veřejný prostor je ve své podstatě neoddělitelný od toho soukromého a často kvalita jednoho podmiňuje kvalitu druhého. Zachování charakteru lokality, jako jednoho z cílů ochrany urbánních hodnot, je možné dosáhnout také vhodnou prací s veřejným prostorem. Jde především o prostorové uspořádání uličního koridoru, použití adekvátních povrchů, mobiliáře a vegetačních prvků. Nutným předpokladem je dobrý regulační plán stanovující základní principy a kvalitní projektová dokumentace budoucích úprav těchto veřejných prostorů. 2. část / str.8

9 2c. Podpora a motivace vlastníků domů Dlouhodobým cílem, nejen památkové péče, je zachování a údržba stavebního dědictví. Město Zlín je spoluodpovědné za svůj vzhled resp. stavební dědictví, a proto by nemělo všechnu odpovědnost přenášet pouze na soukromé majitele. Účelem motivační podpory je umožnit stavebníkům použít taková řešení, která jsou z hlediska obnovy a zachování charakteristických stavebních prvků doporučená. Jde především o nejohroženější části staveb (lícové cihly, výplně otvorů, parapety, detaily zateplení střech apod.). Motivace stavebníků by mohla být realizována finanční kompenzací - rozdílem ceny mezi doporučeným způsobem obnovy (repasí či kopií prvku) a nejdostupnějším řešením. Finanční kompenzaci by poskytoval stavební fond zřízeny k tomuto účelu, na základě stanovených priorit (např. pouze nezatepleným domům) a podle předem daných pravidel. Velká část domků již prošla většími či menšími stavebními úpravami, které mají určitou životnost (např. výplně otvorů), a tato forma podpory by měla být určena nejen pro náhradu resp. repasi dožilé konstrukce (např. dřevěná okna), ale také pro výměnu nevhodné novodobé (např. plastová okna). Příkladem finanční spoluúčasti veřejného sektoru na soukromém stavebním záměru v České republice je úspěšná realizace supermarketu v Litomyšli, která se stala velmi důstojnou součástí jednoho z nejfrekventovanějších veřejných prostorů města. 2d. Technická podpora Smyslem nefinanční podpory je zpřístupnění informací a technických podkladů, které se stanou jedním z východisek při rozhodování investorů, jaké zvolit řešení stavebních úprav. Nefinanční podpora by měla obsahovat volně přístupnou databázi originálních stavebních detailů a energetický propočet ekonomické návratnosti zateplení pro základní typy domků (jednodomek, půldomek, čtvrtdomek) ve variantách: - zateplení celého domu včetně fasády - zateplení střechy, podlahy, oprava či výměna okenních a dveřních výplní s ponechanou původní fasádou - vnitřní zateplení Dostupné technické podklady mohou přispět k jednotnějšímu vzhledu čtvrtí baťovských domků. Součástí technické podpory by mělo také být aktivní vyhledávání a úschova originálních stavebních prvků v depozitu. Jde např. o původní kastlová okna, dveře, zábradlí apod. Tyto prvky můžou být opětovně po zrestaurování použity nebo mohou sloužit jako podklad pro technickou dokumentaci. 1 1 Černobílé dobové fotografie použité v dokumentu poskytl: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín 2. část / str.9

10 Příloha č.1: Nejcharakterističtější příklady zlínské zástavby obytných čtvrtí Základní typy baťovských domků jsou čtvrtdomky, dvojdomky a jednodomky. Zájem o tyto stavební typy by se měl soustředit zejména na obnovu jejich stavební podstaty s důrazem na zachování stavebně řemeslného provedení. S dochováním stavebního typu souvisí také zachování uličního profilu s charakteristickým urbanistickým výrazem. Doporučujeme navrhnout několik zachovalých domů každého ze základních typů k prohlášení za nemovitou kulturní památku a zřídit ochranné pásmo kolem nich. Zároveň také doporučujeme aktivně jednat s majiteli domů a snažit se je zapojit do usilování o zachování, případně obnovu původních exteriérů a zároveň se pokusit zachovat či obnovit dispozici alespoň v jedné bytové jednotce nebo domku. 2. část / str.10

11 Čtvrtdomky Baťovský čtvrtdomek je charakteristický především pro čtvrť Letná. Typická je pak ulice Mostí, jejíž charakter je utvářen právě čtvrtdomky. Obrázek 6: Ukázky baťovských čtvrtdomků Obrázek 7: půdorys 1.np čtrvtdomku 2. část / str.11

12 Půldomky Baťovský půldomek je charakteristický především pro čtvrti Podvesná, Zálešná a Díly. Půldomek s rovnou střechou se vyskytuje ve dvou základních variantách: starší typ se schodištěm napříč dispozicí a typ pozdější se schodištěm u obvodové stěny. Obrázek 8: starší půldopmek typ 1928 Obrázek 9: novější půldomek s atikou typ 1934 Obrázek 10: Ukázky baťovských půldomků s šikmou střechou 2. část / str.12

13 Obrázek 11: půdorys půldomku typ 1928 a typ část / str.13

14 Jednodomky Baťovský jednodomek je charakteristický především pro čtvrt Lesná. Obrázek 12: Ukázky baťovských jednodomků Obrázek 93: půdorys 1.np jednodomku 2. část / str.14

15 Příloha 2: další typy domů vhodné k navržení za nemovitou kulturní památku Obrázek 14: čtvrtdomek s mansardovou střechou, nejstarší zachovalý dům výstavby pro zaměstnance firmy Baťa, architekt Jan Kotěra Obrázek 15: řadové domy, Podvesná 10 Obrázek 10: půldomky s prefabrikovaných panelů, Lesní čtvrť III 2. část / str.15

16 Příloha 3: příklady nevhodných stavební úpravy domů Obrázek 17: omítaná přístavba Obrázek 18: reklama na fasádě Obrázek 19: nekoncepčně provedené zateplení Obrázek 20: dodatečná přístavba Obrázek 21: neadekvátní terénní úpravy Obrázek 22: nevhodné členění oken 2. část / str.16