MONTÁŽ SYSTÉMOVÝCH KOMÍNŮ A KOUŘOVODŮ

Transkript

1 PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KOMINÍK MONTÁŽ KOMÍNŮ A KOMÍNOVÝCH VLOŽEK ( H) OBOR KOMINÍK (36-56-H/01) STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU MONTÁŽ SYSTÉMOVÝCH KOMÍNŮ A KOUŘOVODŮ (KÓD MODULU MK1) Učebnice vznikla v rámci projektu Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/ Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky.

2 PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KOMINÍK MONTÁŽ KOMÍNŮ A KOMÍNOVÝCH VLOŽEK ( H) OBOR KOMINÍK (36-56-H/01) STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU MONTÁŽ SYSTÉMOVÝCH KOMÍNŮ A KOUŘOVODŮ (KÓD MODULU MK1) ING. MILOSLAV SCHWARZER MGR. JIŘÍ MOTAL STŘEDNÍ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ, OLOMOUC, ROOSEVELTOVA Učebnice vznikla v rámci projektu Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/ Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky. 2

3 OBSAH OBSAH... 3 ÚVOD NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ, ROZDĚLENÍ KOMÍNŮ DLE ČSN EN ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ TŘÍDĚNÍ KOMÍNŮ PODLE ČSN EN Popisový štítek Rodělení podle teplotní třídy Rozdělení podle tlakové třídy Rozdělení podle třídy odolnosti vůči kondenzátu Rozdělení podle třídy odolnosti proti korozi Rozdělení podle třídy odolnosti proti vyhoření sazí + vzdálenost Konstrukcí KRESLENÍ KOMÍNŮ NA STAVEBNÍCH VÝKRESECH MONTÁŽ SYSTÉMOVÉHO KOMÍNA ZDĚNÉ KOMÍNOVÉ SYSTÉMY Přípravné práce Založení komína a odvod kondenzátu Oblast komínových dvířek Kouřovod, napojení místa pro spotřebiče Standartní postup montáže průběžných částí Čelní deska v místě napojení kouřovodu Prostup stropem, vzdálenost okolních konstrukcí a statické zajištění Úprava komína nad střechou závěrečné úpravy KOVOVÉ KOMÍNOVÉ SYSTÉMY Třívrstvý nerezový fasádní komín MONTÁŽ KOUŘOVODU OBECNÉ POŽADAVKY ZÁSADY NÁVRHU Samostatný kouřovod Společný kouřovod

4 3.1.3 Kouřovod s funkcí komína ZÁSADY PŘIPOJENÍ SPOTŘEBIČŮ NA SAMOSTATNÉ KOMÍNY Spotřebiče na pevná paliva Spotřebiče na kapalná paliva Spotřebiče na plynná paliva - společné zásady SEZNAM OBRÁZKŮ SLOVNÍK.. 46 DOPORUČENÁ LITERATURA POUŽITÉ ZDROJE VĚDOMOSTNÍ TESTY

5 ÚVOD První zmínka o komínech je ze 14. Století, ale budovat se začaly až ve století patnáctém. V malých obydlích se topilo na ohništích kouř do místnosti, zápach, štípání očí. Pak se zjistilo, že je lepší spalovat dřevěné méně kouře spalovalo se v hliněných nádobách a přidávaly se vonné byliny. Bohatí řekové a římané vynalezli akumulační podpodlaží a mezistěnové vytápění. Horký kouř se odváděl pomocí kanálků pod podlahou a ve stěnách do volného ovzduší bylo to moc drahé. Teprve potom se komíny značně rozšířily. Nejdříve byly v domech feudálů a pak se zčaly budovat ve všech obydlích. Byly hodně primitivní, špatné materiály a žádná údržba způsobily velké množství požárů. Ty vznikaly od jisker, ale hlavně se samozapalovaly saze. Proto vznikl požadavek na čištění komínů. Nejdříve tyto čistící práce provádělo služebnictvo, pak začaly vznikat kominické cechy, které se neustále vyvíjí až do současnosti. Autoři textu 5

6 1 NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ, ROZDĚLENÍ KOMÍNŮ DLE ČSN EN STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: Správně a podle platné normy pojmenovat jednotlivé části komína a spalinové cesty. KLÍČOVÉ POJMY Spalinová cesta, komín Spalinová cesta je souhrnné označení pro vedení spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do volného ovzduší. Spalinová (kouřová) cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a průduchem komína, popř. komínovým nástavcem. Komín je zpravidla svislá konstrukce s průduchem, jehož část od sopouchu po ústí komína je určena pro odvod spalin a část od sopouchu po půdici je určena pro jímání kondenzátu nebo tuhých částí spalin. Komín může obsahovat více průduchů. 1.1 ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ KOMÍNŮ Z důvodu, že kominická činnost je úzce specializovaná odvětvím stavební činnosti, je nutné se v úvodu seznámit s pojmy a názvoslovím, které se týkají komínů a spalinových cest. Tato terminologie se používá jak v normách, tak i na pracovištích. 1. Spalinová cesta - je souhrnné označení pro vedení spalin od kouřového hrdla spotřebiče paliv do volného ovzduší. Spalinová (kouřová) cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a průduchem komína, popř. komínovým nástavcem. 2. Kouřovod - je konstrukce s průduchem, určeným pro odvod spalin od kouřového hrdla spotřebiče do sopouchu komína, popř. do volného prostředí (kouřovod s funkcí komína). Obrázek 1 Kouřovody (BANADOR, Jak vybrata správně zapojit kouřovody? [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 6

7 3. Komín - je zpravidla svislá konstrukce s průduchem, jehož část od sopouchu po ústí komína je určena pro odvod spalin a část od sopouchu po půdici je určena pro jímání kondenzátu nebo tuhých částí spalin. Komín může obsahovat více průduchů. Obrázek 2 Komín (autoři) 7

8 4. Komín vnitřní - je komín vedený uvnitř budovy. 5. Komín venkovní - je komín vedený po plášti budovy. 6. Komínový plášť - je část konstrukce komína s funkcí nosnou, ochrannou i estetickou. Jeho součástí může být i ochranné pouzdro, popř. komínová přepážka. 7. Komínový průduch - je prostor v konstrukci komína, určený k odvodu spalin do volného ovzduší. 8. Vzduchový průduch - je dutina mezi komínovým průduchem a pláštěm komína, kterou se přivádí spalovací vzduch ke spotřebiči paliv, nebo se odvádí spaliny v případě jejich proniknutí netěsností komínového průduchu. 9. Stěna komínového průduchu - je konstrukce od vnitřního líce komínového průduchu po vnější povrch komínového pláště; u vícevrstvých komínů je tvořena komínovou vložkou, tepelně izolační vrstvou (případně vzduchovou mezerou) a komínovým pláštěm. 10. Jednovrstvý komín - je komín, jehož průduch je tvořen komínovým pláštěm. Obrázek 3 Jednovrstvé podtlakové komíny (TZBINFO, Funkční a konstrukční rozdělení komínů, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Popisek: A - tvárnicová stěna komína, B - trubková stěna komína, 1 - keramická tvárnice s nevětranými dutinami, 2 - plnostěnná tvárnice, 3 - plnostěnné trubkové stěny z plechu nebo keramického materiálu, 4 - keramická trubka s nevětranými 11. Vícevrstvý komín - je komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky vytvářející komínový průduch, z izolační vrstvy a z komínového pláště. 8

9 Obrázek 4 Podtlakové třívrstvé komíny (TZBINFO, Funkční a konstrukční rozdělení komínů, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Popisek: A - třívrstvé stěny bez vzduchové mezery, B - třívrstvé stěny se vzduchovou mezerou, 1 - plášťová tvárnice s dutinami, 2 - plášťová tvárnice plnostěnná, 3 - třívrstvý komín s tepelně izolační vrstvou a vzduchovou mezerou, 4 - komín se vzduchovou mezerou bez tepelně izolační vrstvy 12. Společný komínový průduch - je průduch, do kterého je připojeno více spotřebičů paliv z více než jednoho podlaží. 13. Komínová vložka - je tenkostěnný komínový prvek určený pro vytvoření průduchu ve vícevrstvém komíně, tepelně a dilatačně oddělený od komínového pláště. Obrázek 5 Flexibilní nerezová komínová vložka (OCELMAT S.R.O., [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 9

10 14. Půdice - je nejnižší místo komínového průduchu, nebo společného sběrače v komíně. 15. Sopouch - je otvor v komínovém plášti a komínové vložce, sloužící k propojení průduchu kouřovodu s průduchem komína. Obrázek 6 Napojení sopouchu a dvířek (Komíny Kašpar, Dodatečné napojení sopouchu a dvířek, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Čistící otvor - je otvor v plášti kouřovodu nebo komínovém plášti a v komínové vložce, sloužící ke kontrole a čištění průduchu kouřovodu nebo komínového průduchu. 17. Vymetací otvor - je otvor v komínovém plášti, popř. i v komínové vložce, sloužící k vymetání, čištění a kontrole komínového průduchu spotřebičů na tuhá a kapalná paliva z půdního prostoru, popř. ze střechy. 18. Vybírací otvor - je otvor v komínovém plášti, popř. i komínové vložce, sloužící k vybírání tuhých částí spalin z půdice komínového průduchu spotřebičů na tuhá a kapalná paliva. 19. Kontrolní otvor - je otvor v komínovém plášti, v komínové vložce a kouřovodu určený ke kontrole komínového průduchu, kondenzátní jímky a k odstraňování kondenzátu spalin. 20. Kondenzátní jímka - je vodotěsný prostor v průduchu komína určený pro jímání kondenzátů spalin. 10

11 Obrázek 7 Kondenzátní jímka (Nový komín s.r.o., Komínové díly, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Kondenzátní potrubí - je vodotěsné potrubí, které je napojeno na potrubí komínového průduchu nebo kouřovodu a slouží k odvodu kondenzátu. 22. Ústí komína - je místo, ve kterém spaliny opouštějí komínový průduch, popř. komínový nástavec a vstupují do volného ovzduší. 23. Komínová hlava - je nejvýše položená ukončující část konstrukce komína. 24. Krycí deska - je konstrukční prvek, který tvoří komínovou hlavu a je určený pro ochranu konstrukce komína shora před účinky povětrností a účinky spalin. Obrázek 8 Krycí deska (Výrobce komínových systémů TUMA Fotogalerie, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 11

12 25. Komínový nástavec - je tenkostěnný prvek, prodlužující komínový průduch a tím účinnou výšku komína nad komínovou hlavou. Obrázek 9 Komínový nástavec (Kominictví Lammel Marek, Fotogalerie, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Účinná výška - komínového průduchu je svislá vzdálenost od půdice sopouchu po ústí komínového průduchu. 27. Neúčinná výška - komínového průduchu je svislá vzdálenost od půdice sopouchu k půdici komínového průduchu. 28. Spalinová klapka - je samočinný uzávěr v kouřovodu nebo průduchu komína, který uzavírá kouřovou cestu v závislosti na chodu spotřebiče. 12

13 Obrázek 10 Spalinová klapka (TZBINFO, Bezpečnostní a právní aspekty odstaveného plynového zařízení, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: bezpecnostni-a-pravni-aspekty-odstaveneho-plynoveho-zarizeni-z-provozu) 29. Přirozený komínový tah - je podtlak v komínovém průduchu vytvořený z účinné výšky průduchu komína a rozdílu hustoty vzduchu a spalin. Přirozený komínový tah je vytvořen pouze konstrukcí komína. 30. Umělý komínový tah - je podtlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením na nucený odtah spalin, např. spalinovým ventilátorem. 31. Kouřové (spalinové) hrdlo - je součást spotřebiče paliv určená k jeho připojení na kouřovod. 32. Spotřebič paliv - je zařízení, ve kterém se spalováním přeměňuje chemická energie tuhého kapalného nebo plynného paliva na teplo. 33. Uzavřený spotřebič - (u plynových spotřebičů v provedení C) je spotřebič paliv s odděleným spalovacím oběhem, tzn., že přívod spalovacího vzduchu, spalovací prostor a odvod spalin jsou plynotěsně odděleny od prostoru, ve kterém je spotřebič umístěn. 13

14 34. Uzavíratelný spotřebič - je spotřebič paliv, u něhož lze regulovat přívod spalovacího vzduchu nasávaného z prostoru, ve kterém je umístěn. Množství nasávaného vzduchu je ovlivněno podtlakem v sopouchu. 35. Otevřený spotřebič - (u plynových spotřebičů v provedené B) je spotřebič paliv, u něhož nelze uzavřít přívod spalovacího vzduchu. Nasává si spalovací vzduch z prostoru, ve kterém je umístěn, přičemž množství nasávaného vzduchu není ovlivněno podtlakem v sopouchu. 36. Přerušovač tahu - je zařízení ke snížení podtlaku v sopouchu s přisáváním vzduchu do kouřovodu spotřebičů na plynná nebo kapalná paliva s atmosferickým hořákem. Součást přerušovače tahu má být pojistka zpětného tahu. Obrázek 11 Přerušovač tahu (Unical, e-schop, Přerušovač tahu BK/ /, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Suchý komín - má komínový průduch, ve kterém nedochází ke kondenzaci spalin. (Teplota spalin na povrchu komínového průduchu v jeho ústí je vyšší než teplota kondenzace vodních par obsažených ve spalinách - podmínka správného návrhu komína) 38. Mokrý komín - má komínový průduch, ve kterém dochází k dlouhodobé nebo trvalé kondenzaci spalin. 39. Přetlakový komín - je zpravidla svislá konstrukce s komínovým průduchem a někdy i se vzduchovým průduchem, odvádějící spaliny pod přetlakem od sopouchu po ústí komína. Součástí přetlakového komína je i zařízení pro odvod kondenzátu ze spalin. 14

15 40. Samostatný (jednotlivý) komínový průduch - je průduch, do kterého je napojen jeden nebo více spotřebičů z jednoho podlaží. 41. Samostatný (jednotlivý) kouřovod - je kouřovodný průduch, do kterého je napojen jeden spotřebič. 42. Přetlak v kouřovém hrdle je rozdíl mezi tlakem spalin v kouřovém hrdle a atmosferickým tlakem v místě připojení spotřebiče za provozu. 43. Vlhkost spalin - je obsah vody ve spalinách, jak v plynné, tak i v kapalné fázi (kondenzát). Měrná vlhkost spalin, je hmotnost vody v (g) nebo (kg) připadající na 1 kg suchých spalin. 44. Odolnost vůči vlhkosti - je vlastnost, která zamezuje negativnímu působení vlhkosti obsažené ve spalinách na komínové těleso a tím jeho případnému poškození nebo narušení funkce. (ČSN EN 1443, 2000, s. 7-9) OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Zamyslete se nad tím, proč je nutné znát přesné názvosloví komínů a spalinových cest? 1.2 Třídění komínů podle ČSN EN 1443 Třídění komínů se provádí na základě většího množství parametrů, kterým pak musí odpovídat i Označení komínů. Každý komín musí být opatřen značkou, která se skládá z několika symbolů Popisový štítek Tabulka č. 1 Značení komínů (autoři) 15

16 1.2.2 Rozdělení podle teplotní třídy Tabulka č. 2Teplotní třída komínu podle zkušební teploty (autoři) Teplotní třída Jmenovitá provozní teplota ( o C) T T T T T T T T T T T Rozdělení podle tlakové třídy Tabulka č. 3 Tlakové třídy komínů podle zkušebního tlaku (autoři) Třída Únik (l.s -1.m -2 ) Zkušební tlak (Pa) N1 2, pro komíny s přirozeným tahem N2 3, pro komíny s přirozeným tahem P1 0, pro přetlakové komíny P2 0, pro přetlakové komíny H1 0, pro vysokopřetlakové komíny H2 0, pro vysokopřetlakové komíny 16

17 1.2.4 Rozdělení podle třídy odolnosti vůči kondenzátu Třída D - Pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém prostředí. Třída W - Pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém prostředí Rozdělení podle třídy odolnosti proti korozi Stanovuje se podle použitého paliva. 1 plyn, 2 LTO do obsahu síry 0,2% a dřevo pro otevřené topeniště, 3 LTO s obsahem síry nad 0,2%, dřevo pro uzavřené topeniště, uhlí, rašelina Rozdělení podle třídy odolnosti proti vyhoření sazí + vzdálenost Konstrukcí O pro komíny bez odolnosti při vyhoření sazí, G pro komíny odolné při vyhoření sazí. K této třídě se udává údaj o vzdálenosti vnějšího povrchu komína od hořlavých stavebních konstrukcí (v mm). OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Z jakého důvodu je podle Vás nutné mít komínové těleso označeno dle normy? 1.3 KRESLENÍ KOMÍNŮ NA STAVEBNÍCH VÝKRESECH Komínové a ventilační průduchy, šachty se v půdorysu kreslí obrysem. VELMI TLUSTOU čarou, nešrafuje-li se materiál stěnové konstrukce; pokud se materiál stěnové konstrukce šrafuje - kreslí se TLUSTOU PLNOU čarou; komínové průduchy se v půdorysu značí grafickou značkou, nerozlišují se značkou podle druhu odvodu spalin (viz obrázek 12). Obrázek 12 Značení komínového průduchu (autoři textu) 17

18 sopouchy (obr. 13), zaústění větracích otvorů (obr. 14), vybírací, vymetací a čistící otvory (obr. 15) se v půdorysu kreslí TLUSTOU PLNOU čarou. Obrázek 13 Kreslení sopouchů (autoři textu) Obrázek 14 Kreslení zaústění větracích otvorů (autoři textu) Obrázek 15 Kreslení vymetacích, vybíracích a čistících otvorů (autoři textu) Průduchy se v půdorysu označí číselnou značkou podlaží, ve kterém jsou do něho zaústěny spotřebiče, popř. zaústěno nebo vyústěno odvětrání. Komínové průduchy, větrací průduchy, šachty a jejich polohové umístění ve stěně nebo k jiným konstrukcím se kótují: délkovými kótami; na ose průduchu, kde nad vynášecí kótovací čáru se uvede rozměr strany, kterou vynášecí čára protíná; na odkazové čáře průměrem nebo součinem rozměrů, na prvním místě je rozměr strany, od které vychází čára. 18

19 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ Z jakého důvodu je podle Vás nutné mít komínové těleso označeno dle normy? SHRNUTÍ Komíny a spalinové cesty mají své specifické značení, které neodpovídá žádnému jinému odvětví stavební činnosti. Toto značení je přesně uvedené téměř ve všech obecnějších normách, které se týkají této problematiky, a navíc je v těchto normách také uvedeno přesné označení, které musí být umístěno na každém komínovém tělese, aby byla možná jeho co nejpřesnější identifikace. Test Zpět na Obsah 19

20 2 MONTÁŽ SYSTÉMOVÉHO KOMÍNA STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: z PD vyčíst veškeré potřebné údaje ke stavbě systémového komína správně provést založení komína zhotovit systémový komín vč. všech potřebných tvarovek a izolace KLÍČOVÉ POJMY Systémový komín, kondenzát, komínová dvířka, kouřovod, izolace, nadstřešní část komína S ohledem na velké množsví systémových komínů popíšeme v tomto textu jen základní a mírně zobecněný postup montáže systémového komína. Každý výrobce dodává přesný postup, včetně potřebných materiálů nutných k montáži. Tento postup je také volně dostupný na internetových stránkách jednotlivých výrobců. 2.1 ZDĚNÉ KOMÍNOVÉ SYSTÉMY Přípravné práce Před začátkem prací si dle projektové dokumentace přesně zaznačíme na podlaze v suterénu přesné umístění (proměření provedeme nejméně 2x a pokud je to možné, tak od různých odměřovacích bodů). Před začátkem montáže musí být známá výška, umístění i orientace komínových dvířek i dalších čistících a revizních otvorů stejně jako výška a orientace otvorů pro připojení spotřebičů. Zkontrolujeme si veškeré potřebné pracovní pomůcky, po každém pracovním dni si použité nářadí řádně vyčistíme. Zkontrolujeme si mteriál, potřebný k montáži (počet tvárnic, spojovací a kotvící materiál). Kontrola nestačí jen podle dodacího listu, ale kontrolu provedeme fyzicky. Komín musí být založen na pevném a únosném základě (nejlépe železobetonová deska), na kterém je provedena hydroizolace. Komín je třeba na cca každé 4bm výšky staticky zajistit proti vybočení. Jako boční vybočení se uvažuji i průchod stropní konstrukcí. V oblasti krovu můžeme použít kotevní prvek do krovu (většina výrobců je dodává), který lze umístit nad, pod nebo mezi krokve. 20

21 Vlhký kondenzát, případně dešťové nebo sněhové srážky je nutné z komína odvést do kanalizace (nutný zápachový uzávěr) ne do jímky. Po ukončení prací reviznní technik provede komplektní kontrolu spalinové cesty vč. tecnické zprávy a osadí a potvrdí identifikační štítek (bývá většinou součástí dodávky Založení komína a odvod kondenzátu Připravíme sokl do výšky budoucí úrovně podlahy. Do prní tvárnice umístíme větrací mřížku (někteří výrobci nevyrábí tvárnici s připraveným otvorem a proto je nutné ho vyříznout). Tvárnici s mřížkou osadíme do maltového lože a řádně srovnáme vodováhou, nezapomeňme na trubičku pro odvod kondenzátu. Osadíme podstavec pro odvod kondenzátu. (Schiedel, 2014) Oblast komínových dvířek Pomocí maltovací šablony naneseme na tvárnici maltu (malta nesmí zapadat do kanálků zadního odvětrání). Do maltového lože osadíme tvárnici pro komínová dvířka. Vyrovnáme ji vodorovně i svisle a odstraníme přebytečnou maltu. Upravíme a osadíme izolaci (nezapomenout vyříznout otvor na komínová dvířka). Do zámku misky misky naneseme spárovací hmotu. Doprostřed izolace osadíme komínovou vložku (v horním okrají je pero z venkovní strany, drážka uvnitř). Otvor v tvárnici nad šamotovým rámečkem musí být min 30mm (někdy je nutné vyříznout část otvoru v další tvárnici). Do maltového lože osadíme následující tvárnici a postupujeme dál Kouřovod, napojení místa pro spotřebiče Výška místa pro připojení spotřebiče je dána projektem je dána hlavně typem spotřebiče, ale může ji ovlivnit i řada dalších okolností. Modulově odpovídá uvedeným kotám od úrovně založení. Do zámku vložky naneseme tmel a na tvárnici maltu (viz předchozí text). Pokud v tvárnici není otvor připravený, tak ho vyřízneme, tvárnici usadíme. Upravíme a vsadíme izolaci. Osadíme vložku a odstraníme přebytečnou spárovací hmotu. 21

22 Obrázek 16 Modulová výška napojení spotřebiče (Schiedel, Schiedel stabil, Montážní návody, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Tvárnici vodováhou vyvážíme jak ve vodorovném tai i svislém směru. Dále postupujeme další komínovou tvárnicí. Pro připojení kouřovodu pod úhlem 45 o je nutný otvor s větší výškou. Spodní okraj otvoru je v místě, kde končí předcházející vložka. (Webový portál Schiedel, 2014) Obrázek 17 Napojení spotřebiče pod ůhlem 45 stupňů (Schiedel, Schiedel stabil, Montážní návody, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 22

23 2.1.5 Standartní postup montáže průběžných částí Do zámku, který musí být očištěný odprachu a sucý, naneseme potřebné množství spárovacího tmelu. Na tvárnici naneseme pomocí maltovacího támečku potřebné množství malty. Do maltového lože osadíme tvárnici a vodováhou ji vyvážíme ve vžech sněrech. Vsadíme připravenou izolaci. Spodní hranu vložky očistíme vlkou houbičkou nebo hadříkem (nesmí být mokrá). Osadíme vložku. Odstraníme přebytečný tmel ve spoji uvnitř vložky a spoj vyhladíme vlhou houbičkou Čelní deska v místě napojení kouřovodu Čelní desu, která je součástí dodávky a je s připraveným otvorem pro kouřovod, seříznem plátkem pilky na požadovanou výšku otvoru. Obrázek 18 Osazení přídržných obdélníků (Schiedel, Schiedel uni advanced, Montážní návody, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Přídržné obdélníky zasadíme do boku čelní desky a desku vsadíme do otvoru ve tvárnici. Omítový kroužek umístíme souběžně s šamotovým hrdlem. (Webový portál Schiedel, 2014) 23

24 Obrázek 19 Osazení omítkového kroužku (Schiedel, Schiedel uni advanced, Montážní návody, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Prostup stropem, vzdálenost okolních konstrukcí a statické zajištění Při průchodu stropem je otvor nutné připravit tak, aby na každou stranunu byl volný prostor min. 30mm. Tento otvor se pak vyplní nehořlavou izolací. Odstup od dřevěných, nebo jiných hořlavých konstrukcí musí být minimálně 50mm a to ve všech směrech (svisle i vodorovně). Odstup od nehořlavých konstrukcí min 30mm ve všech směrech. V případě nutnosti statického zajištění (nejčastěji se používá v místě průchodu komína do nadstřešní části tlak sněhu, vítr atd.) vložíme do otvorů v rozích tvárnice výztuž, které sledně zalejeme zálivkovou maltou Úprava komína nad střechou Pro úpravu komína v nadstřešní části je možné použít několik variant, které nabízí většina výrobců Pomocí finálních prvků Finální prvky moho být vyrobeny s další izolační částí a majíjiž venkovní povrchovou úpravu. Jejich výška se rovná výšce cihly, lepí se maltou a provádíme vyztužení (viz ) Na poslední vrstvu se uloží krycí deska Pomocí obezdívky Při této variantě je nutné pod úrovní střechy osadit krakorcovou desku. Pro obezdívku používáme většinou maloformátové licované cihly, které jsou odolné proti povětrnostním vlivům. Izolaci je nutné seříznout tak, aby byla ukončena 80mm pod horním okrajem poslední tvárnice (dilatace). 24

25 Provedeme vyztužení a osazení krycí desky pomocí prefabrikovaného komínového pláště Prefabrikovaný plášť se osazuje na ukončovací tvárnici do maltového lože. Před osazením je nutné odměřit délky komínového pláště podle sklonu střechy, tyto délky pak přeneseme na komínový plášť a pomocí uhlové brusky seízneme. Jelikož plášť mívá často větší hmotnost, můžeme využít zvedací techniku (plášť má montážní oka pro zavěšení). (Schiedel, 2014) závěrečné úpravy Pomocí křebíků přitlučeme rámy dvířek. Dvířka osadíme až po začištění omítek. Provedeme omítnutí komína za pomoci výztužné síťky (Perlinky). Spáry mezi komínem a jinými konstrukcemi upravíme akrylátovým tmelem. Přes zápachovou uzávěru napojíme odvod kondenzátu. Z paty komína odstranístavební zbytkya osadíme větrací mřížku. 2.2 KOVOVÉ KOMÍNOVÉ SYSTÉMY Nerezové komíny v třívrsvém i jednovrstvém provedení jsou moderní variantou odkouření použitelnou pro všechny typy spotřebičů. Vzniklý nerezový komín nevyžaduje na rozdíl od zděných komínů nosný základ. Nerez komíny je možno kotvit ke zdi, k fasádě, případně k jiné konstrukci. Nerezové komíny mají jako základní prvek komínovou vložku zhotovenou z vysoce jakostního plechu tl. 0,6 mm nebo 1,0 mm třídy ČSN (DIN ). Použitý kvalitní materiál spolu s nejmodernější technologií svařování v ochranné atmosféře argonu garantují vysokou kvalitu a dlouhou životnost spoje. Jednotlivé komponenty nerez komínu jsou při montáži zasouvány do 8cm dlouhého hrdla v dolní a horní části dílu. Tím vznikne dokonale pevný a těsný spoj a kvalitní nerezový komín. Dokonalé provedení detailů přináší kvalitu celku. Nerez komín má výhodu, že je lehký a lze ho použít téměř všude. Zároveň jsou komíny nerezové flexibilní při tepelném namáhání, kdy nehrozí popraskání komínového tělesa vlivem dilatace. Komíny nerez jsou nenáročné na montáž. Nerezové komíny mají menší odolnost vůči extrémně vysokým teplotám, které vznikají při vyhoření sazí, což je snad jejich jedinou nevýhodou. Nerez komín má naopak velkou výhodu v jednoduché a bezpečné montáži a je okamžitě po smontování připraven k provozu. Komín nerezový v našem provedení dále nabízí dokonale vyřešenou tepelnou dilatace a také rychlý ohřev díky optimální tepelné izolaci. 25

26 2.2.1 Třívrstvý nerezový fasádní komín Práce před realizací komínu Komín je vysoce funkční prvek stavby a je třeba dbát na jeho správný návrh a realizaci. Především je třeba si uvědomit, že každý jednotlivý spotřebič klade na komín specifické nároky, které je třeba při stavbě komínu respektovat (průměr průduchu, umístění sopouchu apod). Systém CIKO NEREZ je univerzální třívrstvý systém sloužící k odvodu spalin od spotřebiče. Systém je odolný proti vlhku a proti požáru sazí, je vhodný pro podtlak i přetlak (s utěsněním do 5000 Pa). Je určen k montáži zvenku na budovách, u budov, nebo na samostatných nosných konstrukcích. Výsledné komínové těleso musí odpovídat základním požadavkům na komíny dle ČSN Předpokladem pro fungující komín je odborné plánování a navržení. Před vlastní montáží třívrstvého nerezového komínového systému je nutno pečlivě zaměřit především jeho umístění a případné prostupy střešní konstrukcí. Pro každý vícevrstvý komín je zapotřebí schválení stavebního povolení místním stavebním úřadem, navíc doporučujeme projednat stavební projekty s příslušným revizním technikem. Rovněž je potřeba dbát na ustanovení požárních předpisů Přípravné práce Komín se obvykle zakládá na konzoly. V místě založení konzol je nutné před montáží ze stěny odstranit izolant a konzolu kotvit do nosného základu. Jestli je použitý izolant EPS, musí být po montáži konzoly nahrazen minerální vatou. Navazuje příprava dalších prostupů konstrukcemi (zejména pro sopouch, popř. prostup přesahem střechy) a zjištění možností kotvení k ostatním stavebním konstrukcím (kotvící materiál není součástí dodávky komína, je třeba ho volit podle materiálu a charakteru stavební konstrukce). Komínové těleso zajišťují proti pohybu stěnové držáky WHV, které musí být montovány k hořlavým konstrukcím pouze přes podložky z nehořlavých a pevných materiálů. Jestliže je použitý hořlavý fasádní systém (např. EPS), musí být vzdálenost tělesa komína min. 7,5cm od fasády a v místech stěnových držáků musí být hořlavý materiál nahrazen minerální vatou. Obrázek 20 Nerezový komín CIKO (CIKO, komínové systémy, Montážní návod k třívrstvému nerezovému systému CIKO NEREZ, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 26

27 Montážní práce Založení komína spočívá v přišroubování konzole k nosnému podkladu. Spojovací materiál volíme dle skladby a typu konstrukce (nerezové závitové tyče + chem. kotvy, hmoždinky vhodné pro konkrétní materiály stěn, vruty atp.). Při zakládání komína osadíme také základový díl s odvodem kondenzátu BPK nebo BPZ+RT (ekonomická varianta založení komína s víčkem a spodním odvodem kondenzátu - sestava komína neobsahuje standardní komponent s dvířky). Dle návrhu tělesa si dále na hrdlo BPK/BPZ připravíme spojovací sponu K a připevníme vybírací otvor PH/L5KDISO, nebo P /L5KDVIT (dle typu komína). Spony se zajistí šrouby a dotáhnou imbus klíčem. Takto postupujte i v případě spojování dalších komponentů. Když je vybírací otvor na svém místě, osazujeme sopouchový díl F90H/N, nebo F45 (dle typu komína). V této fázi je možné mezi prvek vybíracího otvoru a sopouchu vložit rovný prodlužovací kus (L3, L5, L10) pro dosažení správné délku neúčinné části komína dle ČSN, nebo pro dosažení vysoko umístěného prostupu pro sopouch. Jestliže byl komín dodán včetně prodloužení sopouchu (L10ET,L5ET), připravte si tento prvek do prostupu konstrukcí tak, abyste při osazování komponentu sopouchu mohli tyto dva díly spojit pomocí spony. Pokračujeme rovnými prodlouženími (L3, L5, L10) spojovanými pomocí spon K. Podmínkou je umístění stěnového držáku WHV na první komponent rovného prodloužení nad sopouchem (obr.). V délce spalinové cesty mohou být použitá speciální rovná prodloužení s kontrolními, měřícími a čistícími otvory. Průběžně osazujeme stěnové držáky WHV tak, aby mezi nimi byla zachována max. vzdálenost 4m. Od posledního jištění držákem WHV může být nadstřešní část vysoká maximálně 3m. Jestliže komín prochází přesahem střechy, použijeme oplechování DGB (DF pro ploché střechy). Montáž doporučujeme konzultovat s pokrývačem, nebo dodavatelem střešní krytiny. Oplechování se upevňuje ke střešní konstrukci a žádným způsobem se nespojuje s tělesem komína. Obrázek 21 Komín CIKO - schema (CIKO, komínové systémy, Montážní návod k třívrstvému nerezovému systému CIKO NEREZ, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 27

28 Po osazení oplechování se umístí na těleso komína (nad oplechování ve vzdálenosti cca 2 cm) límec RK, který se nejprve podloží dodanou pryžovou samolepící páskou a stáhne se šroubem tak, aby vytvořil kónickou okapničku, která překrývá dilatační mezeru mezi oplechováním a samotným tělesem komína. Posledním bodem je montáž stříšky RH, RHD, nebo kónického ukončení komína M, které se pouze nasadí na hrdlo posledního komponentu rovného prodloužení. (Webový portál CIKO, komínové systémy, 2014) Obrázek 22 Komín CIKO rozpis prvků (CIKO, komínové systémy, Montážní návody, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 28

29 Podmínky uvedení do provozu) Každý komín musí být před uvedením do provozu schválen způsobilou osobou (revizním technikem), která ověří správnost základních detailů a pomůže se správným napojením spotřebiče na komín. Toto pravidlo platí i při napojení provizorního topidla před dokončením stavby Třívrstvý interiérový komín a kouřovod s funkcí komína Většina montážních postupů a montážních prvků pro třívrstvý interiérový komín a kouřovod s funkcí komína jsou naprosto stejné a výrobci ke každé variantě dodávají podrobný postup jejich vyhotovení. Jediný větší rozdíl je v podmínkách prostupu různými konstrukcemi (stropy a krov) a kotvení ke střešní konstrukci. Příklad prostupu je uveden níže. Obrázek 23 Kotvení ke střešní konstrukci (CIKO, komínové systémy, Montážní návody, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ V čem spočívají výhody systémových komínů oproti klasickým komínům zděných z cihel? SHRNUTÍ Systémové komíny se vyznačují snadným způsobem montáže, ke kterému není zapotřebí žádných zvláštních přístrojů nebo mechanizací. Na jedné straně je jednoduchost systému, na druhé je však bezpodmínečně nutné dodržet všechny technologické postupy a nepoužívat neschválené nebo nekompaktibilní materiály. Je nutné si také dát pozor na svislost komína, kterou v průběhu montáže mnohanásobně kontrolujeme. Test Zpět na Obsah 29

30 3 MONTÁŽ KOUŘOVODU STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly dokážete: vyhodnotit a navrhnout technologii provedení a materiál komínové vložky připravit komínový průduch k montáži vložky správně osadit komínovou vložku KLÍČOVÉ POJMY Kouřovod, spotřebič, komínová hlavice 3.1 OBECNÉ POŽADAVKY Kouřovody se navrhují tak, aby tlaková ztráta kouřovodu byla co nejmenší. Kouřovod nesmí spojovat dva a více požárních úseků a nesmí procházet prostory, které nemohou být kontrolovány. Kouřovod připojovaný na komín s přirozeným komínovým tahem má být krátký, s nejméně 5% stoupáním ve směru proudění. Kouřovod má být navržen tak, aby proudění spalin v průduchu kouřovodu bylo plynulé. Kouřovod nesmí mít náhlé změny velikosti a tvaru průřezu ani kouty, ve kterých by se mohly hromadit spaliny. Změny směru kouřovodu mají být provedeny v tupém, nejvýše v pravém úhlu, na vnější straně zaobleny poloměrem rovnajícím se alespoň vnitřnímu průměru nebo šířce kouřovodu. Kouřovod v sopouchu nesmí zasahovat do komínového průduchu a zmenšovat jeho průřez. Rozvinutá délka kouřovodu připojovaného do komína s přirozeným tahem nemá být delší než jedna čtvrtina účinné výšky komína a současně by kouřovod neměl být delší než 3 m. Samostatný kouřovod delší než 2 m se tepelně izoluje, ale doporučuje se izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy. Samostatný kouřovod může být proveden z pružné nerezové kovové hadice, určené k tomuto účelu. V tomto případě nesmí mít rozvinutou délku větší než mm a musí být zajištěn proti samovolnému vysunutí ze sopouchu a spalinového hrdla spotřebiče. Svislá část kouřovodu spotřebiče na plynná paliva musí mít nad přerušovačem tahu délku nejméně 400 mm. Odchylku od tohoto ustanovení může stanovit pouze výrobce spotřebiče paliv ve své technické dokumentaci. 30

31 Průřez průduchu kouřovodu nesmí být větší než průřez komínového průduchu a nesmí se směrem ke komínu zužovat. Prokáže-li se výpočtem, že průřez průduchu kouřovodu a komína může být menší než průřez spalinového hrdla spotřebiče, zmenší se průřez kouřovodu bezprostředně za spalinovým hrdlem spotřebiče krátkým náběhem (viz obrázek). Obrázek 24 Způsob napojení zužujícího se kouřovodu na spalinové hrdlo (TZBINFO, Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 31

32 Průřez průduchu společného kouřovodu se má plynule zvětšovat tak, aby v každém místě velikost průřezu odpovídala množství protékajících spalin. Lze navrhnout i jiné řešení, např. společný kouřovod s konstantním průřezem, jehož velikost bude odpovídat celkovému množství odváděných spalin od připojených spotřebičů. Velikost společného kouřovodu nesmí být větší než velikost komínového průduchu. Zaústění samostatných kouřovodů od jednotlivých spotřebičů v provedení B připojovaných do společného kouřovodu musí být šikmé, ve směru toku spalin. U spotřebičů v provedení C se tato úprava doporučuje. V technicky odůvodněných případech (např. spotřebič situovaný v nejvyšším podlaží, kde by při odvodu spalin kouřovodem a komínem byla účinná výška komína s ohledem na tlakové ztráty nedostatečná) může být spalinová cesta provedena jako svislý kouřovod s funkcí komína. Svislý kouřovod s funkcí komína lze použít pouze u potřebičů, které mají spalinové hrdlo se svislou osou (viz obrázek). Obrázek 25 Příklad odvodu spalin svislým kouřovodem s funkcí komína (TZBINFO, Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: Legenda: 1 Komínová hlavice; 2 Přerušovač tahu; a) Otevřený spotřebič s atmosférickým hořákem, přerušovač tahu za spotřebičem; b) Otevřený spotřebič s atmosférickým hořákem, přerušovač tahu nad spotřebičem; c) Uzavřený spotřebič s atmosférickým hořákem Na ústí svislého kouřovodu s funkcí komína se osazuje komínová hlavice (např. Meidingerova deska). Svislý kouřovod s funkcí komína určený pro odvod spalin přirozeným tahem od otevřených spotřebičů na plynná paliva musí být vícevrstvý. Musí odvádět spaliny v suchém provozu a nesmí být vyšší než 5 m. 32

33 U uzavřených spotřebičů a spotřebičů, které vytváří přetlak na spalinovém hrdle (např. přetlakovým ventilátorem), je výška svislého kouřovodu limitována technickými parametry spotřebiče a teplotou spalin. (ČSN Komíny a kouřovody, 2010, s ) 3.1 ZÁSADY NÁVRHU Kouřovod pro komín s přirozeným tahem: má být krátký se stoupáním k sopouchu nejméně 5 % (3 ), má mít rozvinutou délku kratší než je čtvrtina účinné výšky komína. Kouřovod se navrhuje podle následujících zásad: pro mokrý provoz musí mít kouřovod sklon pro odtékání kondenzátu (doporučeno 5%), kouřovod nesmí mít náhlé změny velikosti tvaru průřezu, kouřovod nesmí mít kouty, kde by se hromadily spaliny, kouřovod nesmí v sopouchu zasahovat do komínového průduchu a zmenšovat jeho průřez, kouřovod má úhel změny směru tupý (max. 90 ), samostatný kouřovod delší než 2 m se tepelně izoluje, doporučuje se tepelně izolovat i kratší kouřovod než 2 m, pokud: - teplotně ohřívá svým povrchem místnost, - nepříznivě se snižuje teplota spalin v sopouchu, společný kouřovod se izoluje vždy, kouřovod musí zajišťovat těsnost a stabilitu, kouřovod musí být kontrolovatelný a čistitelný, pro pevná a kapalná paliva musí mít kouřovod čistící otvory, pro plynná paliva musí mít kouřovod kontrolní otvory, nerozebíratelný kouřovod musí mít čistící a kontrolní otvory rozmístěné po celé délce v místech změny směru nebo ve vzdálenosti max. 6 m, kouřovod se může čistit a kontrolovat také demontáží kouřovodu podle pokynů výrobce, při prostupu stěnou požárního úseku nebo obvodovou stěnou musí být zajištěna dilatace kouřovodu a vzdálenost od hořlavých materiálů. 33

34 3.1.1 Samostatný kouřovod Samostatný kouřovod odvádí spaliny od jednoho spotřebiče a navrhuje se podle následujících zásad: je zpravidla kruhového průřezu z plechových trub, může být také z pružné kovové hadice a pak: nesmí mít rozvinutou délku větší než 1,5 m, musí být zajištěn proti samovolnému vysunutí ze spalinového hrdla spotřebiče a ze sopouchu, nesmí být zabudován v prostoru bez možné kontroly, od spotřebičů na plynná paliva má za spalinovým hrdlem svislé vedení délky minimálně 0,4 m, nesmí mít průřez větší než je průřez komínového průduchu, nesmí se směrem k sopouchu zužovat, je-li nutné zmenšit průřez kouřovodu, pak k tomu dochází za spalinovým hrdlem, kouřovod zděný nebo ve zdivu musí mít hladký povrch průduchu (vyspárovaný nebo omítnutý, s ochranným pouzdrem apod.), chráněný proti pronikání vlhkosti nebo pronikání vody Společný kouřovod Společný kouřovod se navrhuje podle následujících zásad: průřez se má plynule zvětšovat tak, jak to odpovídá protékajícímu množství spalin nebo navrhuje se kouřovod s konstantním průřezem pro celkové množství spalin napojení samostatných kouřovodů od spotřebičů v provedení B na společný kouřovod je šikmé (od spotřebičů v provedení C se to doporučuje) Kouřovod s funkcí komína Kouřovod s funkcí komína odvádí spaliny od plynového spotřebiče přímo od spalinového hrdla nad střechu. Kouřovod s funkcí komína: navrhuje se pouze od spotřebiče se svislou osou spalinového hrdla, nemá být odkloněný od svislé osy, výjimečně je povolen jeden odklon od svislé osy a v tomto místě je osazen kontrolní, resp. vymetací otvor, má na ústí osazenu krycí desku (kromě komínů pro tlakovou třídu H1 a H2), pro odvod spalin přirozeným tahem je: - vícevrstvý, - se suchým provozem, 34

35 - kratší než 5 m výšky, pro přetlakové spotřebiče je výška limitovaná tlakem a teplotou spalin, dovoluje připojit také krb s uzavíratelným ohništěm na pevná paliva: kouřovod je vícevrstvý, s možností výběru popela, s výškou do 8 m, s kontrolovatelným a čistitelným otvorem. (ČSN Komíny a kouřovody, 2010, s ) 35

36 Obrázek 26 Kouřovod s funkcí komína - interiér (Komíny Plachý, Nerezový komín Vranovice, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 36

37 Obrázek 27 Kouřovod s funkcí komína - vně (Komíny Plachý, Nerezový komín Vranovice, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: 37

38 3.2 ZÁSADY PŘIPOJENÍ SPOTŘEBIČŮ NA SAMOSTATNÉ KOMÍNY Spotřebiče na pevná paliva Spotřebiče na pevná paliva se připojují podle následujících zásad: spotřebič na pevná paliva, jehož jmenovitý výkon nepřesahuje 10 kw, se považuje za spotřebič lokální, ke komínovému průduchu má být připojen pouze jeden lokální spotřebič samostatným kouřovodem, je-li nutno připojit do jediného komínového průduchu více lokálních spotřebičů na pevná paliva, mohou to být nejvýše dva spotřebiče, připojené samostatnými kouřovody, před napojením spotřebičů má být spalinová cesta ověřena výpočtem pro celkový počet připojovaných spotřebičů i pro provoz jednoho spotřebiče paliv, nejmenšího jmenovitého výkonu. nejmenší dovolená účinná výška komínového průduchu je 5 m, v jednotlivých případech je možno připojit lokální spotřebič paliv i k průduchu komína s menší účinnou výškou než 5 m, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty, že je tato výška dostačující pro připojovaný spotřebič, otevřený spotřebič na pevná paliva (např. otevřený krb), musí být připojen samostatným kouřovodem na samostatný komínový průduch, stejná podmínka platí také pro uzavíratelný krb, který může být připojen do svislého kouřovodu s funkcí komína, spotřebič na pevná paliva, se zvláštním způsobem spalování (např. stáložárný spotřebič) se připojuje na spalinovou cestu, kterou musí podrobněji určit výrobce spotřebiče paliv Ústřední a technologické zdroje na pevná paliva K obecným zásadám pro připojení ústředního a technologického zdroje patří: v nových objektech se musí připojovat ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič samostatným kouřovodem na samostatný průduch komína při modernizaci stávajících stavebních objektů, lze v technicky neřešitelných případech připojit ke společnému komínovému průduchu více ústředních zdrojů tepla nebo technologických spotřebičů při dodržení podmínky, že při provozu jediného, nejmenšího připojeného kotle bude rychlost při proudění spalin v průduchu komína větší než 0,5 m/s a že budou splněny všechny výpočtové podmínky technologický spotřebič, který je určen pro používání i v letních měsících (např. pro ohřev vody), má být i u stávajících objektů připojen vždy samostatným kouřovodem na samostatný průduch komína. 38

39 Regulace tahu komína od ústředního a technologického zdroje Přirozený komínový tah průduchu, ke kterému je připojen ústřední zdroj tepla nebo technologický spotřebič, má být mechanicky regulovatelný vhodným zařízením ve spalinovém hrdle spotřebiče paliv nebo v kouřovodu, např. spalinovou klapkou. Přirozený tah komína lze regulovat také regulátorem (omezovačem) tahu. Zařízení k mechanické regulaci přirozeného komínového tahu ústředního zdroje tepla nebo technologického spotřebiče musí umožňovat: při umístění ve zvláštní místnosti (např. v kotelně, dílně apod.), která se nachází mimo obytné prostory, průchod spalin i v uzavřené poloze klapky v rozsahu nejméně 10 % průřezu kouřovodu, v obytných místnostech, i v uzavřené poloze klapky, průtok spalin v rozsahu nejméně 25 % průřezu kouřovodu. Tyto průchody pro průtok spalin musí být v horní polovině průřezu kouřovodu a nelze je členit na více jednotlivých otvorů. Obrázek 28 Spalinová klapka (TZBINFO, Bezpečnostní a právní aspekty odstaveného plynového zařízení, [online], 2014, [cit ]. Dostupný z: bezpecnostni-a-pravni-aspekty-odstaveneho-plynoveho-zarizeni-z-provozu) 39

40 3.2.2 Spotřebiče na kapalná paliva Základní ustanovení Připojení spotřebiče na kapalná paliva se řídí následujícími zásadami: spotřebič na kapalná paliva, jehož jmenovitý výkon nepřesahuje 10 kw, se považuje za lokální spotřebič, lokální spotřebič na kapalná paliva má být připojen samostatným kouřovodem na samostatný průduch komína, je-li nutné připojit více lokálních spotřebičů na kapalná paliva samostatnými kouřovody, mohou to být nejvýše dva spotřebiče paliv, pro spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy N1 a N2 platí, že nejmenší dovolená účinná výška průduchu komína je 4 m, ve zvláštních případech je možno připojit spotřebič k průduchu komína i s menší účinnou výškou než 4 m, prokáže-li se výpočtem spalinové cesty, že je tato výška dostačující, před napojením spotřebičů má být spalinová cesta ověřena výpočtem pro celkový počet připojovaných spotřebičů (nejvýše 2 spotřebiče), provozovaných na jmenovitý výkon, a i pro provoz jednoho spotřebiče paliv o nejmenším jmenovitém výkonu, ve stávajících objektech mohou být připojeny dva uzavíratelné lokální spotřebiče na kapalná paliva samostatnými kouřovody do společného komína ze dvou sousedních podlaží téže užitkové jednotky, jsou-li k tomu vytvořeny odpovídající podmínky, otevřený spotřebič na kapalná paliva a spotřebič vybavený hořáky podle ČSN musí být vždy připojen na samostatný komínový průduch samostatným kouřovodem. (ČSN Komíny a kouřovody, 2010, s ) Ústřední a technologické zdroje na kapalná paliva Pro ústřední a technologické zdroje na kapalné palivo platí zásady: v nových i modernizovaných objektech se musí připojovat ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič na kapalná paliva s přetlakovým hořákem vždy samostatným kouřovodem do samostatného průduchu vícevrstvého komína, pro ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy N1 a N2 platí, že nejmenší dovolená účinná výška průduchu komína je 4 m, v jednotlivých případech je možno připojit tyto spotřebiče paliv i k průduchu komína s menší účinnou výškou než 4 m, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty, že je tato výška pro připojovaný spotřebič dostačující, ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do spalinové cesty tlakové třídy P1 a P2, mohou mít účinnou výšku komína nižší Spotřebiče na plynná paliva - společné zásady Základní ustanovení Připojení se řídí podle následujících zásad: nejmenší účinná výška komína pro spotřebiče s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu je 4 m, 40

41 pro spotřebiče s přetlakovým hořákem nebo s přetlakovým ventilátorem za spotřebičem, popř. s nuceným odtahem spalin, může být účinná výška komína nižší, spotřebiče na plynná paliva umístěné v nejvyšším podlaží objektu (např. ve střešních kotelnách) se mohou připojit na svislý kouřovod s funkcí komína Lokální spotřebiče na plynná paliva Spotřebič na plynná paliva, jehož jmenovitý výkon nepřesahuje 50 kw, se považuje za lokální spotřebič. Pro připojení spotřebičů platí tyto zásady: ke komínovému průduchu má být připojen pouze jeden lokální spotřebič samostatným kouřovodem, je-li nutno připojit více lokálních spotřebičů na plynná paliva samostatnými kouřovody, mohou to být nejvýše dva spotřebiče, pro spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy N1 a N2 platí, že nejmenší dovolená účinná výška průduchu komína je 4 m, v jednotlivých případech je možno připojit spotřebič paliv i k průduchu komína s menší účinnou výškou než 4m, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty, že je tato výška pro připojovaný spotřebič dostačují, lokální spotřebiče s přetlakem ve spalinovém hrdle připojované do spalinové cesty tlakové třídy P1 a P2 mohou mít účinnou výšku komína nižší, ve stávajících objektech mohou být připojeny dva otevřené lokální spotřebiče na plynná paliva samostatnými kouřovody do společného komína ze dvou sousedních podlaží téže užitkové jednotky, jsou-li pro to vytvořeny příslušné podmínky. Pokud nemají tyto spotřebiče spalinové klapky, doporučuje se namontovat spalinové klapky do kouřovodů obou spotřebičů. Obdobně lze připojit i dva uzavřené, lokální spotřebiče. V tomto případě se spalinové klapky nevyžadují se souhlasem příslušného revizního technika komínů. (ČSN Komíny a kouřovody, 2010, s ) Ústřední a technologické zdroje na plynná paliva Pro ústřední a technologické zdroje na plynná paliva platí tyto zásady: v nových objektech a při modernizaci staveb se musí připojovat ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič na plynná paliva s přetlakovým hořákem vždy samostatným kouřovodem do samostatného průduchu vícevrstvého komína, ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče na plynná paliva s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu (otevřené spotřebiče) mohou být připojeny společným kouřovodem do společného komínového průduchu. Mohou to být nejvýše čtyři spotřebiče, výpočet spalinové cesty se provede při provozním stavu všech připojených spotřebičů i při provozu pouze jednoho spotřebiče, s nejmenším uvažovaným jmenovitým výkonem. Při provozu nejmenšího kotle musí být splněna podmínka, že rychlost při 41