Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2011 a předpokládaný vývoj v roce 2012

Transkript

1 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2011 a předpokládaný vývoj v roce 2012 Bruntál Opav a Ostrav a Karv iná Nov ý Jičín Frýdek-Místek březen 2012

2

3 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - Česká správa sociálního zabezpečení - pracoviště Ostrava - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava - Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě Zpracoval referát trhu práce Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Ostravě

4 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 2 OBSAH strana I. Celková charakteristika Moravskoslezského kraje 3 II. Zaměstnanost 7 III. Nezaměstnanost 22 IV. Zahraniční zaměstnanost 30 V. Aktivní politika zaměstnanosti 35 VI. Prognóza vývoje trhu práce v roce VII. Přílohy 58 Seznam pouţitých zkratek 70

5 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem. Vně České republiky tvoří část hranic s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemţ jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především hutnictví, těţkého strojírenství a hornictví. Dalšími významnými sektory jsou lehké strojírenství, elektrotechnický, potravinářský, v poslední době také rozvíjející se automobilový průmysl, dále stavebnictví, výroba plastových výrobků a informační a komunikační technologie. Zemědělství má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhala v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě měnila jeho tvář a několik let byla provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiţenějším oblastem, pro něţ je charakteristický razantní útlum těţkého průmyslu a aţ do roku 2004 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů byly zatím nejvýraznější v letech 1997 aţ 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob. V roce 2004 se ale situace na trhu práce v MSK začala pomalu obracet k lepšímu, a to přestoţe zde stále ještě vliv restrukturalizace dozníval. Od února 2004, kdy byl stav evidovaných UoZ ( ) nejvyšší v celé historii ÚP, se jejich počet do konce roku 2008 sníţil aţ o (-48,1 %) osob. Tento pozitivní vývoj byl ale vlivem dopadu celosvětové krize zastaven a od října 2008, kdy bylo dosaţeno v posledních letech nejniţší hodnoty ( UoZ), se začala evidovaná nezaměstnanost s určitými výkyvy opět zvyšovat. V prosinci 2011 tak činil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji , tj. celkem o (+41,6 %) osob více neţ v době vypuknutí světových hospodářských problémů. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání byl v roce 2011 evidován v měsíci lednu, a to Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek- Místek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. I přes klesající trend ţije na 6,9 % rozlohy kraje 11,8 % obyvatel ČR. Počet obyvatel MSK se během roku 2010 opět sníţil a k 31. prosinci 2010 zde ţilo celkem trvale bydlících obyvatel, coţ je o (-0,3 %) méně neţ před rokem. Velice váţným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. V roce 2010 se však tento pokles zastavil a k 2010 bylo evidováno lidí do 14 let věku. Od roku 2001 se jejich počet v MSK sníţil o , tj. o 15,6 %. Jejich podílové zastoupení na celé populaci v MSK od roku 2001 pokleslo z 16,8 % na 14,4 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 40,6 roku.

6 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 4 Graf I/1 - Věková struktura obyvatel MSK k 2010 Tabulka I/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ukazatel 1) z toho z toho z toho (celkový počet) celkem celkem celkem ţeny ţeny ţeny obyvatelé obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) průměrný věk obyvatel 40,2 41,7 40,4 41,9 40,6 42,2 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. 2) Věková skupina let 3. Silné stránky Moravskoslezského kraje Region MSK byl a zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví včetně rozvoje oborů z oblasti informačních a komunikačních technologií. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve srovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investiční záměry i starých průmyslových areálů vybavených infrastrukturou, tzv. brownfields, s moţností jejich vyuţití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit.

7 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 5 Fungující a připravované další průmyslové zóny; postupný rozvoj podnikatelských aktivit firem působících v těchto zónách. Určitý potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly vyuţitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující ţivotní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leţí na dopravní křiţovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Od 21. prosince 2007 vstup do Schengenského prostoru, spojené s ukončením hraničních kontrol na hranicích se sousedními státy. Relativně hustá síť ţelezniční a autobusové dopravy. Zlepšení dopravní dostupnosti zprovozněním dálnice D1. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a. s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s moţností občanů rozšířit a doplnit si potřebné vzdělání, v budoucnu i v rámci systému celoţivotního vzdělávání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřad práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdruţení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). V roce 2011 vznik Moravskoslezského paktu zaměstnanosti mezi Moravskoslezským krajem, Sdruţením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudrţnosti Moravskoslezsko. Jedná se o dlouhodobé strategické partnerství desítek podnikatelských subjektů, škol a dalších institucí v MSK včetně KrP v Ostravě, které si klade za cíl uţší spolupráci, komplexnější řešení problémů a konečnou změnu v dlouhodobé nepříznivé situaci na zdejším trhu práce. 4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těţbu uhlí, hutnictví a těţké strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického, strojírenského a těţebního průmyslu, které v posledních letech procházely rozsáhlou restrukturalizací. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké reţijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Obtíţně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těţbou uhlí, popřípadě i jejím útlumem. Na značné části území kraje ztíţené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), coţ omezuje moţnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, sniţující se hustota hromadné dopravy. Dopravní obsluţnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíţdění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje

8 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 6 téměř neřešitelný problém především pro obyvatele v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a ţelezniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné moţnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíţdění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobených obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí ČR. Niţší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob, zejména mladších ročníků, kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti po delší dobu převyšuje celorepublikový průměr se značným podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postiţením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těţkém průmyslu. Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce v MSK (především nedostatek pracovníků v řemeslných a technických profesích).

9 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 7 II. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji nevykázala zlepšení ani během sledovaného roku. Dopad světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 je stále patrný ve všech oblastech našeho hospodářství. Česká ekonomika v roce 2011 sice mírně rostla, ale do oblasti zaměstnanosti se tento vliv výrazněji nepromítl. Naopak odvětvová struktura minulosti přináší MSK stále nemalé problémy. Některé firmy během roku zaznamenávaly zlepšení situace, růst produkce i exportu, v personálních oblastech jsou však i ty dosud velmi opatrné. Snaţily se sice výrazně nepropouštět, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě svou produkci razantně nenavyšují a nevytvářejí nová pracovní místa. Tím, ţe jsou firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahují často i do dalších odvětví subdodavatelů. Celkovou hospodářskou situaci můţeme charakterizovat těmito faktory: Podle odhadů MF se výkonnost české ekonomiky v loňském roce zvýšila o 1,8 %. Růst však postupně zpomaloval. Ve 3. čtvrtletí 2011 došlo dokonce k mezičtvrtletnímu poklesu HDP. Situace na trhu práce odráţela pomalý růst ekonomiky a celkovou nejistotu. Od 1. ledna 2012 jsou účinné novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, které přinášejí řadu zásadních změn na trhu práce. Novela zákona o zaměstnanosti zpřísňuje podmínky pro čerpání dávek v nezaměstnanosti a měla by také značně ztíţit jejich zneuţívání. Zatímco v některých odvětvích průmyslu během roku 2011 docházelo k přírůstku počtu pracujících, zaměstnanost v terciárním sektoru a stavebnictví dále klesala. Výrazně se zejména propadla stavební produkce; podle některých pramenů došlo k meziročnímu poklesu o více neţ 8 %. I zaměstnavatelé s pozitivním vývojem a zakázkovou naplněností výrobních kapacit vedli v minulém roce opatrnou personální politiku, téměř nevytvářeli nová pracovní místa a snaţili se hlavně udrţet současný stav svých kmenových zaměstnanců. Byli-li nuceni propouštět, propouštěli v první řadě pracovníky personálních agentur. Tato situace spolu s redukcí počtu zaměstnanců veřejné sféry vedla ke stagnaci na poptávkové straně trhu práce. Dočasné omezení odbytu svých výrobků nebo omezení poptávky po poskytovaných sluţbách řešili mnozí zaměstnavatelé i v roce 2011 také částečnou nezaměstnaností (podle ust. 209 ZP), kdy jsou zaměstnancům poskytovány náhrady mzdy, a to ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Z kladných rozhodnutí vydaných krajskou pobočkou v Ostravě bylo ke konci minulého roku platných 16 pro 781 zaměstnanců. Některé firmy však během minulého roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění (podle ust. 62 ZP). Od ledna do prosince 2011 informovalo 32 zaměstnavatelů KrP v Ostravě o připravovaných hromadných propouštěních v MSK, která se týkala celkem zaměstnanců. Od ledna 2009 jiţ OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a vyuţíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a můţe vyuţívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a ze zdrojů OSSZ pouze údaje o počtu OSVČ.

10 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 8 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob V MSK úřad práce od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku bylo monitorováno v kraji celkem zaměstnavatelů, coţ je meziročně o 41 méně. Celkově bylo k 2011 u těchto firem zaměstnáno osob. Během minulého roku se jejich stav nepatrně sníţil, a to o 285 (-0,1 %). Nárůst zaměstnanosti zaznamenaly dva okresy, nejvíc vzrostla v okrese Frýdek-Místek ( osob) a Nový Jičín ( osob). V ostatních okresech došlo k poklesu zaměstnanosti, nejvíce v ostravském ( osob) a bruntálském ( osob). Graf II/1 - Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem MSK se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků).

11 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 9 Tabulka II/1 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie k 2010 k / /2010 absolutně % absolutně % absolutně % 1 aţ , , ,2 50 aţ , , ,3 250 a více 217 9, ,1-3 -1,4 celkem , , ,7 K celkovému ročnímu sníţení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v MSK o 41 zaměstnavatelů (-1,7 %) přispěly monitorované firmy ve všech kategoriích, nejvíce v kategorii zaměstnanců (-24) a v kategorii 1-49 zaměstnanců (-14). Tabulka II/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie k 2010 k / /2010 absolutně % absolutně % absolutně % 1 aţ , , ,1 50 aţ , , ,2 250 a více , , ,2 celkem , , ,1 V roce 2011 se na trhu práce současně projevovaly dozvuky světové hospodářské a finanční krize, stagnace, ale i mírný růst průmyslové výroby, coţ potvrzuje i počet zaměstnanců v organizacích se stavem 26 a více osob v rámci MSK. Meziročně se zaměstnanost nepatrně sníţila o 285 zaměstnanců, tj. pokles o 0,1 %. Sníţení počtu zaměstnanců zaznamenaly nejmenší organizace do 49 pracovníků, kde jich ubylo 799 (-2,1 %). Ve zbývajících dvou kategoriích naopak došlo k nárůstu zaměstnanců; v kategorii přibylo 230 zaměstnanců (+0,2 %) a v kategorii 250 a více 284 zaměstnanců (+0,2 %). 2.2 Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ- NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následující tabulce je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Na ročním poklesu zaměstnanosti MSK se nejvíce podílela odvětví stavebnictví ( osob), veřejné správy a obrany (-546 osob) a dále pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-454 osob) a výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (-430 osob). Dalšími odvětvími, kde zaměstnanců rovněţ ubylo, je zemědělství, lesnictví a rybářství (-380 osob), pododvětví výroby počítačů (-378 osob), výroba chemických látek a chemických přípravků (-339 osob) a oblast zdravotní a sociální péče (-327 osob). Naopak k výraznějším nárůstům stavů došlo v pododvětví výroby motorových vozidel ( osob), v odvětví administrativních a podpůrných činností ( osob) a v dopravě a skladování (+866 osob).

12 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 10 Mapa II/1 - Zaměstnanost u monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v jednotlivých okresech MSK k 2011

13 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 11 Tabulka II/3 - Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti absolutně absolutně 12/ /2010 Zemědělství, lesnictví a rybářství , ,3-380 Těţba a dobývání , ,3-268 Zpracovatelský průmysl , , z toho výroba potr.výr., nápojů a tabákových výr , ,7-430 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků , ,8-305 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů , ,6-121 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 824 0, ,2-92 výroba chemických látek a chem. přípravků , ,8-339 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků , ,6 +47 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení , , , ,9-454 výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , ,7-378 výroba elektrických zařízení , , výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , , výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský prům. a opravy a instalace strojů a zařízení , , , ,6-245 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu , , Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , ,7-156 Stavebnictví , , Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel , , Doprava a skladování , , Ubytování, stravování a pohostinství , ,8 +39 Informační a komunikační činnosti , ,6-280 Peněţnictví a pojišťovnictví , ,1-100 Činnosti v oblasti nemovitostí , ,4-305 Profesní, vědecké a technické činnosti , ,1-210 Administrativní a podpůrné činnosti , , Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , ,2-546 Vzdělávání , ,5-436 Zdravotní a sociální péče , ,5-327 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , ,2-41 Ostatní činnosti , ,7 +24 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0-285

14 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce 2011 Zemědělství, lesnictví a rybářství Zaměstnanost v tomto odvětví, které je výrazně ovlivněno sezónním efektem, klesla za uplynulý rok o 380 (-9,2 %) osob. K jejímu sníţení došlo ve všech okresech MSK, s výjimkou karvinského a ostravského, nejvíce v okrese Frýdek-Místek (-137 osob), Nový Jičín (-112 osob) a Opava (-101 osob). V Agroprůmyslovém kombinátu a. s. Sedlice se neutěšitelná situace tohoto odvětví odráţí v omezování ţivočišné a rostlinné výroby, část zaměstnanců byla propuštěna a část přešla do nově vzniklé společnosti GURMÁN SEDLICE s. r. o. V opavském okrese se akciová společnost Lesy ČR, Městské lesy Opava a ZEPRO Opava a. s. dostaly pod sledovanou monitorovanou hranici počtu zaměstnanců. K propouštění zaměstnanců byla nucena přistoupit rovněţ společnost KATR a. s. Rýmařov, která nenaplnila výrobní kapacity z důvodu neuzavření smlouvy s Lesy ČR. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (38,8 %), přibylo v roce 2011 celkem 664 (+0,6 %) zaměstnanců. Na navýšení počtu zaměstnaných osob se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou motorových vozidel ( osob) a výrobou elektrických zařízení (+302 osob). K výraznějšímu úbytku zaměstnanců došlo v odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-454 osob), ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (-430 osob), ve výrobě počítačů (-378 osob), v oblasti chemických látek a chemických přípravků (-339 osob) a v odvětví textilií, oděvů, usní (-305 osob). Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků V roce 2011 zaměstnanost odvětví klesla o 430 (-5,1 %) osob. K jejímu sníţení došlo ve všech okresech MSK kromě okresu Nový Jičín. Největší pokles zaznamenal bruntálský (-219 osob), kde firma Kofola a. s. Krnov jednak z důvodu neustálého zdraţování surovin byla nucena sníţit personální stavy a zároveň se zde projevila administrativní chyba při vyplňování výkazu zaměstnanosti v minulém období. Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků Za uplynulý rok 2011 došlo v odvětví k celkovému poklesu o 305 (-12,0 %) zaměstnanců. Nejvíce k tomu přispěl okres Frýdek-Místek (-214 osob), coţ však bylo způsobeno zejména převodem jedné společnosti tohoto odvětví s cca 300 zaměstnanci do odvětví profesních, vědeckých a technických činností. V okrese Bruntál se počet pracovníků odvětví sníţil o 72 osob, a to vlivem nedostatku zakázek u společností GALA a. s. Prostějov, pracoviště Rýmařov, Pega - Vel, a. s. Krnov a skončením s. r. o. AUTOKREDIT v likvidaci. Výroba chemických látek a chemických přípravků Stavy zaměstnanců u monitorovaných podniků se v tomto odvětví sníţily meziročně o 339 (-13,0 %) osob. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v okrese Opava (-290 osob), který byl způsoben výhradně administrativní změnou CZ-NACE u subjektu FROS ZPS s. r. o. a jeho přeřazením do odvětví velkoobchod a maloobchod.

15 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 13 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Celková zaměstnanost odvětví v MSK poklesla o 454 (-1,0 %) osob. K úbytku personálních stavů došlo ve všech okresech MSK kromě opavského (+144 osob), kde docházelo v minulém roce ke zvyšování výroby, k uzavírání nových zakázek a v návaznosti na jejich zajištění pak k uzavírání krátkodobějších pracovních poměrů na dobu určitou a v okrese Nový Jičín, kde za navýšením stavů (+102 osob) byly především společnosti NC Line s. r. o. a PAMET, spol. s r. o. Největší sníţení zaznamenal okres Karviná (-383 osob), na kterém se podílela DONGHEE Czech s. r. o., která změnila převaţující činnost a byla převedena pod odvětví výroby motorových vozidel. Dále se na tom podílela firma ŢDB Group, a. s., která v rámci optimalizace svých obsluţných činností převedla většinu provozu své dceřiné společnosti s. r. o. AZ FIN servis pod jednotlivé výrobní závody ŢDB Group a. s. včetně zaměstnanců. Pokles zaměstnanců tohoto odvětví zaznamenal rovněţ okres Ostrava (-122 osob), především z důvodů nadvýroby a výrazného poklesu cen výrobků začala skupina ArcelorMittal omezovat výrobní kapacity. Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Toto odvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenalo v MSK pokles o 378 (-14,9 %) osob, přičemţ největší úbytek byl v okrese Ostrava (-327 osob). Ostravskou zaměstnanost ovlivňuje především firma PEGATRON Czech s. r. o., která z důvodu konkurenceschopnosti musela počátkem roku řešit výrazný pokles odbytu a optimalizovat počet zaměstnanců. Výroba elektrických zařízení Na celkovém meziročním nárůstu zaměstnanosti o 302 (+5,6 %) osob se podílely okresy Nový Jičín (+333 osob) a Opava (+70 osob). Největší navýšení stavů zaznamenala společnost Continental Automotive Systems Czech Republic s. r. o. a dále Siemens s. r. o. s výrobou elektromotorů. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Od roku 2008, kdy do průmyslové zóny v Nošovicích vstoupil korejský investor Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o., se odvětví v MSK vyznačuje velmi dynamickým rozvojem. V okrese Frýdek-Místek došlo během roku 2011 poměrně k výraznému nárůstu zaměstnanosti, a to o 601 osob. Společnost Hyundai a na ni návazné subjekty otevíraly postupně 3. směnu v důsledku zvyšující se poptávky po osobních automobilech, a to nejen v ČR. Nejvíce nových pracovních míst bylo vytvořeno v roce 2011 v okrese Nový Jičín (+755 osob). Významně k tomu přispěl producent dílů a příslušenství pro automobilový průmysl Brose CZ, spol. s r. o. a společnost AK Frenštát s. r. o., která má více neţ 80letou tradici ve výrobě a vývoji elektrokomponentů a kabelových systémů, zejména pro návěsy a přívěsná vozidla. V okrese Karviná přibylo meziročně ve sledovaném odvětví 570 zaměstnanců. O nárůst se postarala korejská společnost DONGHEE Czech, s. r. o., u níţ došlo v roce 2011 jak ke změně CZ-NACE a přesunu zaměstnanosti z odvětví výroby základních kovů do výroby motorových vozidel, tak ke skutečnému navýšení zaměstnanců z důvodu zvýšení zakázek pro společnost Hyundai. Na meziročním přírůstku karvinského okresu se podílely rovněţ s. r. o. Shimano Czech Republik, BONATRANS GROUP a. s., Visteon Autopal s. r. o. a PHA Czech s. r. o. Také v okrese Ostrava působí řada firem, které vyrábějí a dodávají automobilové komponenty a jejich zaměstnanost se v průběhu roku 2011 zvýšila o 467 nových pracovních míst. Největší podíl na tom měly firmy Brembo Czech s. r. o., GRUPO ANTOLIN OSTRAVA, s. r. o., Sungwoo Hitech, s. r. o. a ITT Holdings Czech Republic, s. r. o. Rozhodujícími odběrateli těchto firem

16 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 14 jsou korejské automobilky KIA Motors Slovakia s. r. o. a Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. Stavebnictví V průběhu roku 2011 se celkový počet zaměstnanců u monitorovaných moravskoslezských stavebních firem sníţil o (-10,1 %). K nejvýznamnějšímu poklesu došlo v okrese Ostrava (-640 osob), přispěl k němu výraznější úbytek personálních stavů u společností Eiffage Construction Česká republika, s. r. o. a EUROVIA CS, a. s. v důsledku poklesu realizovaných zakázek. Mírnější sníţení stavů vykázaly rovněţ akciové společnosti VOKD, Geofin, Bytostav Poruba, GMP MIX a TEPLOTECHNA Ostrava. V karvinském okrese se na poklesu zaměstnanosti (-317 osob) podílela hlavně AWT Rekultivace a SSKA-Stavební společnost Karviná. Několik dalších firem sníţilo své stavy tak, ţe byly vyřazeny z registru monitorovaných firem. Rovněţ v okrese Opava došlo k meziročnímu poklesu o 253 osob. Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Celkový počet zaměstnanců se v uplynulých 12 měsících roku 2011 u monitorovaných firem zvýšil o 375 (+2,1 %). Nejvýznamněji se to projevilo v okrese Karviná (+475 osob). Největší vliv na tento nárůst měl nový obchodní řetězec Globus ČR, k. s., který vznikl ve 2. pololetí Přírůstek zaznamenal také obchodní řetězec Tesco Stores ČR, který fúzoval se s. r. o. PR market. Převzetím jejich prodejen a zřízením diskontních prodejen TESCO-Expres ještě stavy dále navýšil. Další zvýšení rovněţ vykázaly CANIS SAFETY a. s., Kaufland Česká republika v. o. s., Simabelle s. r. o. a Hruška s. r. o. Rovněţ okres Opava registroval nárůst personálních stavů (+379). Všechny ostatní okresy MSK zaznamenaly sníţení počtu zaměstnanců v odvětví, nejvíce ostravský (-203 osob), kde se o podstatnou část poklesu postaralo přeřazení společností AT Computers a. s. a AutoCont CZ a. s. z odvětví velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údrţby motorových vozidel do oblasti informačních a komunikačních činností. Doprava a skladování Celková zaměstnanost stoupla v uplynulém roce v MSK o 866 (+4,7 %) osob. K největšímu zvýšení došlo v okrese Opava (+769 osob), které však bylo způsobeno výhradně administrativní změnou CZ-NACE u subjektu Česká pošta, s. p., který byl původně zařazen do telekomunikačních činností a od ledna 2011 byl přeřazen pod poštovní a kurýrní činnosti. Další podstatnější navýšení stavů zaznamenal okres Frýdek-Místek (+336 osob) zejména v návaznosti na pozitivní vývoj v pododvětví výroba motorových vozidel, z důvodu zajišťování logistických sluţeb pro subjekty tohoto odvětví. Nejvýraznější pokles personálních stavů zaznamenal okres Ostrava (-307 osob). Jednalo se především o společnosti Dopravní podnik Ostrava a. s., kde však nešlo o zrušení pracovních míst, ale došlo k oddělení výroby a údrţby vozidel a převedení zaměstnanců do nově vzniklé dceřiné společnosti EKOVA ELECTRIC a. s. Dále se sníţil počet zaměstnanců u firmy Advanced World Transport, a. s. Důvodem tohoto poklesu byla probíhající racionalizace jednotlivých útvarů správy společnosti a činností v oblasti údrţby a oprav kolejových vozidel. Společnost zcela zrušila provozní oblast silniční dopravy. Činnosti v oblasti nemovitostí Monitorované organizace tohoto odvětví zaznamenaly během roku 2011 pokles zaměstnanosti v MSK, a to celkem o 305 (-19,2 %) osob. Největší úbytek zaznamenal okres Karviná (-309 osob). Jednalo se však pouze o převod dvou subjektů (Dalkia Industry CZ a ČOS - Speciální servis s. r. o.) do jiných odvětví.

17 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 15 Administrativní a podpůrné činnosti V průběhu roku 2011 se stavy u tohoto odvětví navýšily o (+23,4 %) zaměstnanců, přičemţ k největšímu nárůstu došlo v okrese Frýdek-Místek ( osob), Ostrava (+243 osob), Nový Jičín (+237 osob) a Opava (+216 osob). Frýdecko-místecké navýšení stavů bylo způsobeno především rozmachem agenturního zaměstnávání. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo zejména na základě poţadavků společností z automobilového průmyslu a odvětví hutnictví. V okrese Ostrava se na zvýšení zaměstnanosti odvětví největší měrou podílelo administrativní přeřazení dvou firem, a to RWE Zákaznické sluţby, s. r. o. z oddílu profesních, vědeckých a technických činností a HSBC Service Delivery (Czech Republic) s. r. o. z oddílu informačních a komunikačních činností. Značný úbytek pracovníků se naopak dotkl firem SECURITAS ČR s. r. o., IPO-STAR s. r. o., IPO-SECURITY s. r. o., Hana Nováčková IPO a Agency of Security FENIX, a. s., a to z důvodu ukončení zakázek u odběratelů v okrese Ostrava a přesunem zaměstnanců na pracoviště mimo okres. Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Monitorované organizace tohoto odvětví zaznamenaly ve sledovaném období v MSK celkový pokles o 546 (-3,0 %) zaměstnanců. Nejvíce ubylo v okresech Frýdek-Místek (-345 osob), Karviná (-109 osob) a Opava (-81 osob). Ke sniţování stavů došlo především v důsledku úsporných opatření v institucích státní správy. Vzdělávání V průběhu roku 2011 se celkový počet zaměstnanců odvětví sníţil o 436 (-1,6 %) osob. Stavy poklesly ve všech okresech MSK s výjimkou ostravského. Největší úbytek zaznamenal okres Opava (-192 osob). V oblasti vzdělávání se projevuje sniţování počtu ţáků na základních a středních školách, a tím i pokles potřebných pedagogických pracovníků. Zároveň dochází v mnoha případech ke slučování škol. Zdravotní a sociální péče V hodnoceném roce došlo v oblasti zdravotní a sociální péče v MSK k celkovému úbytku o 327 (-1,2 %) osob. Kromě okresu Frýdek-Místek zaznamenaly pokles všechny okresy MSK, nejvíce pak karvinský (-131 osob) a bruntálský (-125 osob). Podílela se na něm především Nemocnice s poliklinikou Karviná z důvodu optimalizace lůţkového fondu a pomocných a obsluţných prací. U Lázní Darkov šlo o uzavření staré části z důvodu nenaplnění kapacity. Ke sniţování počtu zaměstnanců došlo i u dalších zdravotnických a sociálních zařízení kraje. Např. Sdruţené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace, Krajská hygienická stanice, pracoviště Bruntál, Státní léčebné lázně s. p. Karlova Studánka, Harmonie, příspěvková organizace Krnov, Slezská nemocnice v Opavě. 4. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/4 - Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) 12/ / absolutně OSVČ vykonávající činnost ,8 z toho - hlavní ,3 - vedlejší ,7 OSVČ - pojištěnci ,4

18 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 16 K 2011 registrovala ČSSZ celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost v MSK. Je to druhá nejvyšší hodnota od doby sledování tohoto ukazatele. Počet OSVČ v MSK od roku 2006 stále stoupá s výjimkou druhé poloviny roku 2009, 2010 a Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (63,8 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (36,2 %) o činnost vedlejší. Důchodově pojištěných ţivnostníků v roce 2011 v MSK meziročně přibylo 233. Graf II/2 - Vývoj počtu OSVČ v MSK od poloviny roku 2005

19 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 17 Mapa II/2 - Podíl OSVČ na pracovní síle v jednotlivých okresech MSK 5. Volná pracovní místa Poptávková strana trhu práce v MSK se během uplynulého roku vyznačovala nedostatečným počtem VPM. Přes pozvolný růst se početní stavy pracovních příleţitostí stále udrţovaly na úrovni roku Teprve od dubna 2011 jejich výše překročila čtyřtisícovou hranici. V posledním čtvrtletí minulého roku však opět začal jejich výraznější pokles. Nejvíce VPM bylo registrováno v MSK v červnu (5 539), naopak nejméně v lednu, a to pouze VPM. K 2011 evidovala KrP v Ostravě v MSK celkem jen VPM a jejich stav byl sice o 972 (+30,5 %) vyšší neţ v závěru roku 2010, bylo to však o (-52,7 %) volných pracovních míst méně neţ na konci roku Podíl zaměstnavatelů našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách se meziročně zvýšil o 1,2 procentního bodu na 11,6 %.

20 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 18 V průběhu sledovaných dvanácti měsíců nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází KrP v Ostravě celkem VPM, coţ je ve srovnání s minulým rokem o 192 (+0,8 %) více. Na celkovém počtu VPM nově zaregistrovaných ve všech krajích republiky se v průběhu roku 2011 zaměstnavatelé MSK podíleli 12,6 %. Celkem měli zprostředkovatelé úřadu práce v MSK během uplynulého roku k dispozici pouze pracovních příleţitostí (meziročně o 627, tj. o 2,4 % více), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Průměrný počet VPM, z nichţ si mohli koncem kaţdého měsíce uplynulého roku klienti vybrat, vzrostl na 4 430, coţ je ve srovnání s rokem 2010 o (+33,2 %) více. Graf II/3 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce 2011 Jak je patrné z níţe uvedeného grafu, počet uchazečů na jedno VPM se během roku 2011 aţ do června, kdy dosáhl nejniţší hodnoty (13,1), sniţoval. Přibliţně na této hodnotě setrvával následující tři měsíce, aby poté začal opět v posledním čtvrtletí růst na prosincových 18,0. V pomyslném ţebříčku tohoto ukazatele všech okresů ČR se koncem prosince v první desítce umístil pouze jeden z šesti okresů MSK - nejvíce uchazečů se o jedno VPM ucházelo v bruntálském okrese (39,8 - šestý nejhorší poměr v celé republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Ostrava (11,9).

21 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 19 Graf II/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM v ČR a v MSK v roce 2011 Tabulka II/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících v MSK na jedno VPM podle vzdělání stupeň vzdělání UoZ/ UoZ/ UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM bez vzdělání , ,9 základní vzdělání , ,0 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,8 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,2 střední všeobecné , ,8 vysokoškolské , ,2 celkem , ,0 Nejhorší podíl uchazečů připadajících na jedno VPM jsme zaznamenali u nezaměstnaných osob se středním všeobecným vzděláním a bez vzdělání. 5.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa I přes výraznou převahu nezaměstnaných osob nad evidovanou poptávkou po pracovnících, zůstává v databázích kontaktních pracovišť našeho kraje mnoho VPM delší dobu. Na základě pokynu MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná povaţována taková VPM, která se nedaří obsadit déle neţ 3 měsíce.

22 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 20 Tabulka II/6 - DE VPM podle CZ-ISCO třída CZ-ISCO počet počet % počet počet % 0. Zaměstnanci v ozbrojených silách ,1 1. Zákonodárci a řídící pracovníci , ,8 2. Specialisté , ,1 3. Techničtí a odborní pracovníci , ,9 4. Úředníci , ,8 5. Pracovníci ve sluţbách a prodeji , ,6 Kvalifikovaní pracovníci 6. v zemědělství, lesnictví, rybářství 7 6 0, ,1 7. Řemeslníci a opraváři , ,8 8. Obsluha strojů a zařízení, montéři , ,6 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,1 celkem , ,9 V závěru roku 2011 bylo v MSK evidováno celkem DE VPM, tj. 57,9 % z celkového stavu VPM. S mírným růstem poptávky po pracovních silách došlo meziročně i k celkovému zvýšení počtu DE VPM. Všechny okresy našeho kraje zaznamenaly v uplynulém roce absolutní navýšení počtu dlouhodobě evidovaných VPM. Nejvíce v okrese Karviná, kde počet těchto dlouhodobě evidovaných míst vzrostl během roku 2011 téměř o 152 %. Nejmenší nárůst zaznamenal naopak okres Opava, a to o 6,4 %. V členění podle tříd CZ-ISCO patřilo koncem prosince 2011 nejvíce DE VPM do 7. třídy (701 míst - nejvíce z nich pro svářeče a obsluhu strojů), do 3. třídy (373 míst - nejvíce z nich pro obchodní zástupce) a do 8. třídy (360 míst - nejvíce z nich pro řidiče nákladních automobilů). Od prosince 2010 byl zaznamenán nárůst DE VPM ve všech třídách CZ-ISCO s výjimkou třídy 3 a 6. Tabulka II/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,1 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,8 střední všeobecné (gymnázia) , ,1 vysokoškolské , ,8 celkem , ,9

23 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 21 Podle kvalifikační struktury je dlouhodobě největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním, a to 1 129, tedy přes 46 % všech DE VPM. Vysoký podíl DE VPM na celkové registrované poptávce po pracovních silách v našem kraji naznačuje nesoulad mezi strukturou nezaměstnaných osob a strukturou volných pracovních míst. Důvodem je neustále zpravidla nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (poţadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti a jiné). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných poţadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, ţe zaměstnavatelé úřadu práce VPM nahlásí, přestoţe pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouţí k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

24 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 22 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Situace na trhu práce v MSK byla během celého hodnoceného roku nadále negativně ovlivňována dozvuky hospodářské krize. Počet uchazečů o zaměstnání se sice během roku začal postupně sniţovat, s koncem roku však opět začal růst. K 2011 bylo v MSK evidováno celkem UoZ, coţ je meziročně o (-9,4 %) méně. Ve srovnání s dosavadním nejniţším stavem evidované nezaměstnanosti z října 2008, z doby počátku světové krize, kdy bylo v MSK registrováno celkem uchazečů o zaměstnání, jich koncem prosince 2011 měla KrP v Ostravě v evidenci o (+41,6 %) více. V meziročním srovnání klesl počet nezaměstnaných osob ve všech okresech MSK, nejvíce v okresech Karviná (-1 722), Nový Jičín (-1 701) a Frýdek-Místek (-1 446). Naopak nejmenší pokles zaznamenal bruntálský okres (-342). Při pohledu na procentuální úbytek nezaměstnaných v jednotlivých okresech je zřejmé, ţe nejvíce počet uchazečů poklesl v okrese Nový Jičín, a to o 18,4 % a naopak nejmenší procentní úbytek zaznamenal okres Bruntál (-3,8 %). Graf III/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2011 Míra registrované nezaměstnanosti v MSK koncem prosince 2011 činila 11,2 %, coţ je o 1,2 procentního bodu méně neţ před dvanácti měsíci. Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK dlouhodobě neustále převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu uplynulého roku se pohybovala o 2,5 aţ 2,8 procentního bodu výše. V pomyslném ţebříčku výše míry nezaměstnanosti 77 okresů ČR se po celé sledované období všechny okresy našeho kraje umisťovaly neustále v jeho první polovině. Výjimku představoval jen okres Frýdek-Místek, který se pohyboval v průběhu roku mezi 46. aţ 52. místem a dále se od září 2011 okres Nový Jičín umísťoval mezi 40. aţ 42. místem. Naopak nejhorší situace byla v okrese Bruntál, který se po celé roční sledované období pohyboval na 2. a 3. místě ze všech okresů v ČR. Na konci roku 2011 zde byla vykázána míra nezaměstnanosti

25 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 23 16,5 %. Karvinský okres setrvával během roku na 4. aţ 9. místě. Přesto v závěru roku všechny okresy kraje s výjimkou Frýdku-Místku převyšovaly průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR. V celkovém počtu nezaměstnaných osob zaujímaly okresy MSK v rámci České republiky během celého minulého roku místa v první třetině ţebříčku a Ostrava a Karviná byly po celé sledované období na druhém a třetím místě. Dlouhodobě zaujímá první místo s největším počtem uchazečů o zaměstnání Praha. Mapa III/1 - Míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných pracovních míst v jednotlivých okresech MSK ke konci roku 2011

26 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 24 Tabulka III/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry nezaměstnanosti za posledních dvanáct měsíců ukazatel (celkový počet) 12/ / / /2011 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,4 z toho dosaţitelní ,1 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,3 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,4 volná pracovní místa ,5 uchazeči připadající na 1 VPM 25,9 18,0-7,9-30,5 míra nezaměstnanosti 12,4 11,2 I kdyţ počet evidovaných uchazečů během roku postupně klesal, ještě v prvních třech měsících roku 2011 se v MSK stav evidovaných UoZ pohyboval nad osmdesáti tisíci. Obrat nastal v listopadu, kdy počet uchazečů o zaměstnání začal opět růst. Jen za poslední dva měsíce jich přibylo a celkový počet nezaměstnaných tak v MSK dosáhl ke konci roku osob. I přes tento přírůstek v závěru roku byl konečný 2011 o téměř niţší, neţ jsme očekávali i v případě lepší varianty naší prognózy z počátku roku Průměrně měsíčně bylo v MSK evidováno v uplynulém roce celkem UoZ, coţ je v meziročním srovnání o (-4,9 %) osob méně. 2. Tok nezaměstnanosti Trh práce v MSK se jiţ dlouhodobě vyznačuje obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku 2011 se zde do evidence úřadu práce přihlásilo celkem UoZ (průměrně měsíčně 7 187), coţ je o (-11,8 %) méně neţ před rokem. I přes meziroční sníţení představovalo toto mnoţství 13,1 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo osob, meziročně o méně, přičemţ (62,7 %) z nich nalezlo uplatnění na trhu práce, coţ je meziročně o osob méně.

27 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 25 Tabulka III/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem 1) nově evidovaní vyřazení umístění celkem vyřazení podle 30, odst. 2 ZoZ ostatní prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ) koncový stav měsíce 3. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Během sledovaného roku se věková struktura uchazečů o zaměstnání výrazně nezměnila, v podílovém zastoupení se jednalo o odchylky menší neţ jeden procentní bod. Největší sníţení poměrného zastoupení během minulého roku zaznamenala věková kategorie let, coţ činí pokles o 0,6 procentního bodu. Tabulka III/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věk absolutně % absolutně % do 19 let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , ,7 nad 65let 44 0,1 52 0,1 celkem , ,0 Počet nezaměstnaných osob starších 50 let věku se meziročně sníţil o (-10,7 %) a jejich podílové zastoupení se rovněţ sníţilo o 0,3 procentního bodu. V závěru roku 2011 bylo v evidenci 28,9 % UoZ starších 50 let věku, přičemţ průměrný věk UoZ ve srovnání se stejným

28 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 26 obdobím předchozího roku se nezměnil (činil 40,2 let) a kdy v celé ČR je průměrný věk uchazečů 39,2 let. 3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání Z pohledu kvalifikační struktury došlo v průběhu roku 2011 k absolutnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech vzdělanostních skupinách s výjimkou osob bez vzdělání, kde došlo k nárůstu o 220 osob (+0,4 p. b.). Nejvíce meziročně ubylo nezaměstnaných osob ve skupině uchazečů se středním odborným vzděláním (-4 407, tj. -11,6 %). U této skupiny došlo i k největšímu podílovému sníţení, a to o 1,2 procentního bodu. Druhou skupinu s nejpočetnějším úbytkem tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním s maturitou (-1 938). K největšímu zvýšení podílového zastoupení došlo za sledované období u uchazečů se základním vzděláním, a to o 1,1 procentního bodu. Tabulka III/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 498 0, ,0 základní vzdělání , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,8 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,8 střední všeobecné , ,7 vysokoškolské , ,6 celkem , ,0 3.3 Délka evidované nezaměstnanosti Velice váţným problémem nezaměstnanosti v MSK a výrazně negativním rysem je stále délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli v MSK vyřazeni z registrů kontaktních pracovišť ve čtvrtém čtvrtletí 2011 (tzv. délka ukončené evidence) představovala 320 dní, zatímco koncem prosince 2010 to bylo jen 285 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidencích během sledovaného období vzrostla z 625 dní v prosinci 2010 na 689 dní v závěru roku 2011, coţ je o 181 dní více neţ činil celostátní průměr (508 dní). Tabulka III/5 - Délka evidované nezaměstnanosti délka evidence absolutně % absolutně % do 3 měsíců , ,6 3-6 měsíců , ,0 6-9 měsíců , , měsíců , , měsíců , ,5 nad 24 měsíců , ,7 celkem , ,0 Koncem prosince 2011 bylo registrováno déle neţ 6 měsíců UoZ, coţ je o (-5,0 %) méně neţ v závěru roku Podíl této skupiny klientů na celkové nezaměstnanosti se za sledované období zvýšil o 2,7 procentního bodu a nyní činí 57,4 %.