Zaměstnanci firem a daňové zatížení. 1. Úvod. 2. Důchodové daně

Transkript

1 Zaměstnanci firem a daňové zatížení JANA JANOUŠKOVÁ 1, IVANA BARTECZKOVÁ Ing. Jana Janoušková, Ph.D. Katedra účetnictví, OPF SU Karviná janousková@opf.slu.cz Ing. Ivana Barteczková, Katedra účetnictví, OPF SU Karviná barteczkova@opf.slu.cz Abstrakt Prvotním důvodem existence daní je jejich fiskální funkce, tj. zajistit dostatečné zdroje veřejných rozpočtů pro financování veřejných statků. Důchodové daně stále patří k pilířům každého moderního daňového systému a nejvíce vnímanou a zároveň diskutovanou je daň z příjmů fyzických osob. Největší břemeno daňové zátěže u této daně v České republice nesou zaměstnanci. Daně (zejména v širším slova smyslu, tj. včetně zdravotního a sociálního pojistného) zasahují do všech oblastí života společnosti, a dá se říci, že přímo či nepřímo ovlivňují každodenní život občanů. Klíčová slova: daňový systém, důchodové daně, daň ze závislé činnosti, daňové zatížení 1. Úvod Daň z příjmů fyzických osob je daní nejvíce vnímanou a diskutovanou. Je pro každého z nás nejviditelnější a politické reprezentace s ní spojují největší očekávání. Proto jakékoliv změny v její konstrukci jsou percipovány a lze předpokládat, že mohou mít rozsáhlé dopady na ekonomické rozhodování jednotlivců, na jejich ochotu pracovat, podnikat, ale také na strukturu jejich spotřeby 2 a v neposlední řadě i na jejich politické preference. 2. Důchodové daně Důchodové daně stále patří k pilířům každého moderního daňového systému. Nemění to ani fakt, že v posledním období jejich podíl na daňových příjmech klesá a doporučuje se zvyšování daní nepřímých. Rovněž i v České republice podíl daní z příjmů na celkových daňových příjmech se od roku 1993 snížil z 31 % na 27,9 % v roce Přesto jsou to daně velmi citlivě vnímány a v rámci reformy veřejných financí se uskutečňují výrazné změny jak v jejich celkové konstrukci, tak i každoročně dochází k dílčím změnám. Z následujícího grafu a tabulky lze vidět rozložení příjmů státního rozpočtu a jsou zde zachyceny údaje celkových příjmů dosažených v prvním pololetí roku Tento článek vznikl za podpory grantu - GAČR 402/06/ Komplexní analýza corporate governance v podmínkách české ekonomiky. 2 Zejména prostřednictvím daňových úlev. 3 V roce 2005 poměr přímých daní na celkových daňových příjmech opět nepatrně vzrostl a to na 28,3%.

2 Tabulka č. 1: Rozložení příjmů státního rozpočtu v 1. pololetí 2006 Struktura příjmů Podíl na celkových příjmech (v %) Daň z příjmů fyzických osob 9,26 Daň z příjmů právnických osob 11,87 Majetkové daně 0,86 Pojistné na soc. zabezpečení 34,35 Spotřební daně 13,99 DPH 15,06 Clo 0,13 Správní poplatky 0,41 Nedaňové příjmy 14,07 Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí Graf č. 1: Struktura celkových příjmů dosažených v prvním pololetí roku 2006 Celkové příjmy v 1. pololetí ,07 0,41 0,13 15,06 13,99 9,26 11,87 34,35 0,86 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Majetkové daně Pojistné na soc. zabezpečení Spotřební daně DPH Clo Správní poplatky Nedaňové příjmy Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí Pro ilustraci jsou v následující tabulce uvedeny daňové příjmy veřejného rozpočtu v roce 2005 dle jednotlivých druhů daní. Jak je vidět z následující tabulky, největší přínos má daň z přidané hodnoty. Daně se v tomto roce podílely na celkových příjmech veřejného rozpočtu téměř 92 %.

3 Tabulka č. 2: Příjmy veřejného rozpočtu z daní v r Daňový příjem V mld. Kč Daň z přidané hodnoty 206,9 Spotřební daně 110,6 Ostatní (tj. daně a poplatky místní, správní, enviromentální apod.) 25,9 Daň z příjmu fyzických osob 142,4 Daň z příjmu právnických osob 144,8 Daně z majetku a ostatní 13,3 Sociální zabezpečení 295,7 Veřejné zdravotní pojištění 134,1 Pramen: Makroekonomická predikce České republiky, leden Ministerstvo financí 3. Daň z příjmů fyzických osob Daňové příjmy fyzických osob lze v podstatě rozčlenit do dvou velkých skupin a to na: příjmy z činnosti a příjmy z majetku (investice). Příjmy z činnosti jsou největším přínosem z pohledu daně z příjmů fyzických osob. Příjmy z investic jsou pouze doplňkem z hlediska předmětu daně z příjmů fyzických osob 4. V neposlední řadě je ale třeba zmínit i účast fyzických osob na veřejném zdravotním pojištění a na sociálním zabezpečení a státní politice zaměstnanosti (dále jen sociální pojištění), které podstatně zvyšuje daňové zatížení a současně zdražuje pracovní sílu (v podobě povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance). Konstrukce osobní důchodové daně je poměrně velmi složitá a jsou na ni kladené vysoké požadavky. Všechny zdanitelné příjmy z činnosti u fyzických osob jsou rozděleny do několika relativně samostatně posuzovaných částí: příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy. Shrnutí současného rozložení základů daně do dílčích základů daně lze z údajů z daňových přiznání za zdaňovací období 2002 shrnout takto 5 : 4 Majetkové daně všeobecně patří mezi nejstarší daně a v historii byly prvními přímými daněmi. Jejich podíl na celkových příjmech postupně klesal v souvislosti jak rostl daňový výnos důchodových a spotřebních daní. V současné době jejich výnos není příliš významný, ale jsou stabilním příjmem veřejných rozpočtů, dotvářejí daňový systém a přispívají k celkové vyváženosti daňové soustavy. Příjem z majetkových daní v současné době činí cca 13 mld. korun (v r. 2005). Výběr těchto daní je poměrně jednoduchý a daňový únik složitý (v některých případech nemožný). Majetek je zpravidla viditelný a těžce zatajitelný, povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku. 5 Při rozboru údajů o struktuře základu daně je třeba vzít v úvahu, že obsahují jen data z daňových přiznání s tím, že v nich se neobjeví daňová povinnost řady poplatníků, kteří mají jen příjmy ze závislé činnosti, platí daň, ale daňové přiznání nepodávají. Příjmy v prvních dvou dílčích základech lze považovat za příjmy plynoucí z činností, z nichž poplatníci daně z příjmů zpravidla platí i pojistné na sociální pojištění. Na tyto druhy příjmů připadá skoro 95 % základů daně (Při sledování podílu na výnosu daně je však třeba vzít v potaz i vliv uplatňovaných daňových ztrát, čímž by se ještě zvýraznil vliv příjmů ze závislé činnosti). Zdanění těchto druhů příjmů je tak nutno věnovat zvláštní

4 Tabulka č. 3: Rozložení základů daně Dílčí základ daně Podíl na základech daně příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) 54,8 % příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7) 39,5 % příjmy z činnosti celkem 94,3 % příjmy z kapitálového majetku ( 8) 0,6 % příjmy z pronájmu ( 9) 3,7 % ostatní příjmy ( 10) 1,3 % příjmy z investic (nakládání s majetkem) celkem 5,6 % Pramen: Zdanění příjmů a výdajů v České republice. Ministerstvo financí. Červen Daň ze závislé činnosti Z výše uvedeného vyplývá, že hlavní břemeno daňové zátěže v České republice nesou zaměstnanci. Česká republika má přibližně deset milionů obyvatel, z toho cca pět milionů obyvatel se podílí na platbě daní z příjmů fyzických osob a z toho jsou čtyři miliony zaměstnanců, kteří platí daně a nemohou využít žádného způsobu optimalizace (tak jak je to v případě osob samostatně výdělečně činných). V předchozím roce 2006 došlo ke komplexu úprav, týkajících se snížení daně 6 u fyzických osob. Ty spočívají ve snížení sazby daně u dvou nejnižších pásem, rozšíření prvního pásma daňové sazby a nahrazení vybraných nezdanitelných částí základu daně slevami na dani, které ve svém důsledku vedou k daňové podpoře nízko a středně příjmových skupin poplatníků, aniž by znevýhodnily ostatní skupiny. Tato novela znamená největší snížení daní u fyzických osob od roku 1993, které významně snižuje zátěž u 90 % poplatníků. K nejvýznamnějším změnám týkajících se daně z příjmů fyzických osob tedy patří: valorizace prvního daňového pásma a snížení sazby daně v prvním a druhém pásmu (z 15 % na 12 %, resp. z 20 % na 19 %) s cílem snížit daňové zatížení všech příjmových skupin poplatníků s důrazem na nízko a středně příjmové skupiny, zvýšení výdajových paušálů u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu a sjednocení jejich výše na 50 %. Od této změny se očekává vyšší pozornost, u dalších druhů příjmů je legitimní maximalizovat požadavek jednoduchosti se zřetelem k tomu, že u jednotlivých poplatníků se jedná o příjmy významné. 6 Dle makroekonomické predikce Ministerstva financí červen 2006 lze přepokládat, že příjmy vládního sektoru v roce 2006 relativně vzrostou o 7,8 %. Projeví se zde vysoká základna z roku 2005 a také legislativní změny daně z příjmu fyzických osob (snížení sazeb, rozšíření pásem a nahrazení odečitatelných položek slevami na dani), které povedou k poklesu inkasa přímých daní. Tento vývoj ovlivní složenou daňovou kvótu, která meziročně klesne o 0,9 p.b. na 34,7 % HDP.

5 využívání tohoto institutu, což bude oboustranně výhodné zejména v důsledku snížení administrativy a časové náročnosti jak u poplatníků tak i správců daně, zrušení nezdanitelné části základu daně a její nahrazení slevou na dani, což je znázorněno v následující tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Zrušení nezdanitelné části daně a zavedení slev na dani Stávající nezdanitelná část základu daně Roční výše nezdanitelné Roční sleva na části (v Kč) dani (v Kč) na poplatníka (základní) na dítě (již nyní sleva a bonus) na vyživovanou manželku/manžela na partnera ZTP/P částečný invalidní důchod plný invalidní důchod ZTP/P Student Pramen: vlastní zpracování Srovnání daně z příjmů fyzických osob podává tabulka č. 5, kde jsou uvedena data roku 2005, letošního roku (resp. 2006) a prvého roku (1993), kdy vešla v platnost nová daňová soustava. Tabulka č. 5: Komparace daně z příjmů fyzických osob rok 1993 rok 2005 rok základ daně daň základ daně daň základ daně daň % % % % % Kč+19% % % Kč+25% a výše a více Kč % a výše % Pramen: vlastní zpracování Následující graf zachycuje vývoj maximální sazby zdanění příjmů fyzických osob v období od roku 1993 až do současnosti.

6 Graf č. 2: Vývoj maximální sazby daně z příjmů fyzických osob Vývoj maximální sazby daně z příjmů fyzických osob 50% 40% 30% 43% 40% 40% 40% 40% 20% 10% 0% Pramen: vlastní zpracování Přesto je daňové zatížení zaměstnanců velmi vysoké. Progresivita zdanění je doprovázena i vysokými odvody sociálního zabezpečení. Do státní pokladny ale nejvíce přispívá sedm procent nejlépe placených zaměstnanců, což je asi 340 tisíc lidí z celkových 4,8 milionu pracujících a odvedou letos státu na dani z příjmu 35 miliard korun. Podíl poplatníků s vyšším platem na zaplacených daních stoupá, což dokazuje i růst průměrné mzdy v České republice 7. Pro zařazení mezi zaměstnance s nejvíce daněnou mzdou není zapotřebí velmi vysokého příjmu. Již při mzdě 32 tis. Kč (po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění) se dostává poplatník do nejvyššího daňového pásma (tj. při hrubé mzdě cca Kč). Následující graf zachycuje procentní podíl zaměstnanců dle jejich příjmů v podobě mzdy. Graf č. 3: Podíl zaměstnanců dle jejich příjmů % 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Podíl zaměstnanců podle příjmů v % 1,0 1,4 1,4 1,6 1,7 2,0 2,0 2,2 2,4 2,6 2,6 5,5 5,6 5,8 0,1 0,2 0,2 do Pásma mezd 11,0 9,8 17, Pramen: Patočková, M.Skvěle placených lidí přibývá , 9,2 7,4 7, a více 7 Dle zpráv vyplývajících z makroekonomické predikce ministerstva financí nominální přírůstek objemu mezd a platů podle domácího konceptu pro rok 2006 se předpokládá ve výši 7,2 % (proti 6,5 %), v roce 2007 by měl vzrůst na 7,5 % (proti 6,9 %). Průměrná měsíční mzda by za těchto podmínek měla v tomto roce překročit hranici Kč a v roce 2007 se přiblížit úrovni Kč.

7 Nicméně podíl zaměstnanců s příjmem nad třicet tisíc rychle stoupá. Za posledních pět let se počet těchto poplatníků téměř zdvojnásobil. Tito zaměstnanci jsou výhodnou skupinou pro státní rozpočet, protože s každým dalším zvýšením mezd vzroste výrazně i příjem ve státní pokladně. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2006 by měla překročit hranici Kč a v roce 2007 dosáhnout cca Kč. Jak je vidět z grafu, skupina s příjmy nad 30 tisíc činila sedm procent a v roce 2007 se odhaduje, že toto procento se zvýší na devět. Pokud vyjdeme z platu Kč u svobodného poplatníka tak na dani odvede Kč a na sociálním a zdravotním pojištění dalších Kč. Takže mu v podstatě zůstane k dispozici Kč. Zaměstnavatel odvede navíc ještě za tohoto zaměstnance dalších 35 % z jeho hrubé mzdy, což činí u platu částku Kč. Tabulka č. 6: Daňové zatížení zaměstnanců Lidé podle příjmu Lidé platící daně (v %) Placené daně (v mld. Kč/rok) Sazba daně (v %) Chudí (hrubá mzda do Kč) Podprůměrně placení (hrubá mzda nad Kč) Mírně nad průměrem (hrubá mzda Kč) Bohatí (hrubá mzda nad Kč) Pramen: Patočková, M. Třetinu daní zaplatí bohatí , Graf č. 4: Daňové zatížení zaměstnanců Daňové zatížení zaměstnanců Chudí Podprůměrně placení Mírně nad průměrem 7 Bohatí Lidé platící daně (v %) Placené daně (v mld. Kč/rok) Sazba daně (v %) Pramen: Patočková, M. Třetinu daní zaplatí bohatí , Ze statistik vyplývá, že mezi profese, kde nejrychleji rostou mzdy patří již tradičně např. banky, pojišťovny, energetické firmy, pak jsou to profese počítačových expertů, a platy zaměstnanců penzijních fondů. Jejich odměňování je nadprůměrné a tito poplatníci ještě více

8 zaplatí na daních. Zmíníme i plat manažera, který se pohybuje ve výši sto tisíc. Ať se to v tomto okamžiku jeví jako nelogické, stát si z této částky vezme 71 tisíc korun a poplatník dostane k dispozice pouze 64 tis. korun. Nesmíme zapomínat, že součástí odvodů jsou i odvody zaměstnavatele, které jsou ve výši 35 % z hrubé mzdy (26% na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a 9 % na zdravotní pojištění). Výpočet čisté mzdy a povinných odvodů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 7: Výpočet čisté mzdy a povinných odvodů 8 Hrubá mzda Sociální pojištění zaměstnance (8 % z hrubé mzdy) Zdravotní pojištění zaměstnance (4,5 % z hrubé mzdy) Základ daně Daň Sleva na poplatníka Konečná zálohová daň Čistá mzda Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (26 % z hrubé mzdy) Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % z hrubé mzdy) Pramen: vlastní zpracování Zaměstnavatel musí za tohoto zaměstnance odvést dalších 35 %, tj Kč. Takže celkové odvody dosahují výše Kč. ( ). Toto tzv. skryté zdanění v podobě odvodů na sociální pojištění zaměstnavatele za zaměstnance je v současné době často diskutováno. Graf č. 5: Cena práce při příjmu hrubé mzdy Kč Cena práce čistá mzda záloha na daň sociální pojištění zdravotní pojištění Pramen: vlastní zpracování 8 Při výpočtu se předpokládá, že poplatník uplatňuje pouze slevu na poplatníka dle 35 ba) zákona o daních z příjmů č. 586/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů

9 V souvislosti se změnami v oblasti důchodových daní je už dlouho diskutovaná otázka zavedení maximálních limitů pro odvod sociálního pojištění i u zaměstnanců. V zemích Evropské unie tyto limity nastaveny jsou a Česká republika, kde tyto limity u zaměstnanců nejsou, je spíše výjimkou. Pojistné hraje v odvodech z příjmů významnou roli, stejně tak jako progresivní sazba daně. Vláda v současné době uvažuje o sloučení daně z příjmů mezi 17 až 19 procenty 9, což by ulevilo zejména poplatníkům s vyššími příjmy. Otázkou zůstává, jak by byly nastaveny odečitatelné položky, či daňové bonusy. Lze konstatovat, že samotná daň z příjmů je přijatelná a existují země v rámci Evropské unie s ještě větší daňovou zátěží. Ale je třeba vzít v úvahu dalších 12,5 procenta odvodu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění a navíc zaměstnavatel odvádí dalších 35 % na sociální pojištění. Neexistence stropu na sociální a zdravotní pojištění pak znamená příliš velkou zátěž a v praxi pak firmy hledají alternativy, které jsou pro ni přijatelnější. Jak již bylo výše zmíněno od loňského roku byly sníženy dvě nejnižší sazby daně (na dvanáct a devatenáct procent) a odečitatelné položky ze základu daně se změnily na slevy odečítané přímo z daně. Tato změna byla výhodná pro poplatníky s nižším příjmem a nevýhodná pro ty s vyššími příjmy. Daně ale nejsou jediným snížením výdělku. Na deváté místo z třicítky nejvyspělejších států světa řadí Českou republiku hlavně částky odváděné státu na sociálním pojištění zaměstnancem i jeho zaměstnavatelem. 5. Závěr Prvotním důvodem existence daní je fiskální, tj. zajistit dostatečné zdroje veřejných rozpočtů pro financování veřejných statků, ale daňová politika musí být prováděna souběžně s opatřeními na výdajové straně veřejných rozpočtů, tzn. je třeba vnímat daňovou politiku v kontextu celkové finanční a hospodářské politiky státu. Daně (zejména v širším slova smyslu, tj. včetně zdravotního a sociálního pojistného) zasahují do všech oblastí života společnosti, a dá se říci že přímo či nepřímo ovlivňují každodenní život občanů. Navíc malý rozdíl mezi očekávaným příjmem ze zaměstnání a podporami v nezaměstnanosti nebo sociálními dávkami se promítá do míry motivace k hledání práce a má vliv na tzv. past nezaměstnanosti. V případě přijetí zaměstnání za nízkou mzdu jsou lidé znevýhodněni: ztrátou volného času a své netržní výdělkové síly (spotřebovávané např. v domácnosti, různými přivýdělky apod.) zvýšenými výdaji na cestu do zaměstnání, na stravování a výchovu dětí, komplikacemi, které mohou souviset s nejistým zaměstnáním, z dočasné ztráty sociálních dávek, větším denním stresem souvisejícím s adaptací na pracovní podmínky, omezením možností lepší pracovní nabídky a jistou stigmatizací marginality pracovníka. V současné době všechny země hledají způsoby jak zpružnit trh práce. V době moderní sociálně tržní ekonomiky, v době kdy se ale současně prohlubují sociální problémy, je třeba hledat cesty jejich koncepčního a koordinovaného řešení. Sociální dimenze vývoje společnosti zahrnuje řadu jevů a procesů, které se podílejí na formování kvality života obyvatel, a tím podmiňují míru jejich spokojenosti s životními podmínkami. Je třeba postupně odstraňovat 9 Je třeba uvést, že toto snížení daně z příjmů musí být kompenzováno a chybějící prostředky mají být získány zvýšením zejména daně z přidané hodnoty.

10 existující strukturální problémy na trhu práce, které jsou mimo jiné způsobeny i demotivačními dopady interakce daňového a dávkového systému. Literatura [1] Janoušková, J. Daňové zatížení prace v České republice. In Znalostná ekonomika - nové výzvy pre národohospodársku vedu. Bratislava ISBN [2] Makroekonomická predikce České republiky, leden Ministerstvo financí [3] PATOČKOVÁ, M. Třetinu daní zaplatí bohatí , [4] PATOČKOVÁ, M. Skvěle placených lidí přibývá , [5] VANČUROVÁ, A., LACHOVÁ, L. Daňový systém 2006 ČR aneb učebnice daňového práva. VOX Praha ISBN [6] Zdanění příjmů a výdajů v České republice. Ministerstvo financí. Červen [7] Zákon o daních z příjmů č. 586/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů [8] Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí