Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum? Marek Matějka

Transkript

1 Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum? Marek Matějka

2 2

3 Struktura přednášky Přednáška má tři části: První část Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla Druhá část Život a osobnost Niccola Machiavelliho Třetí část Dílo a odkaz N. Machiavelliho Část první Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla Část druhá Život a osobnost Niccola Machiavelliho Část třetí Dílo a odkaz N. Machiavelliho str. 5 7 str str Diskuse 3

4 Motto Mírou všech věcí je člověk, jsoucích že jsou, nejsoucích že nejsou. Prótagoras Zdroj: Zlomek B1 ze Sexta Empirika 4

5 Část první Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla 5

6 Renesance a humanismus Renesance pochází z francouzského la renaissance a znamená znovuzrození. Jedná se o období mezi 14. a 16. stoletím, místně s přesahem i do 17. století. Hlavním ideovým vzorem byl život ve starověkém Řecku návrat k dobrým tradicím a způsobům, jakési znovuzrození starořeckého životního stylu. Evropská renesance de facto splývá s italskou, základem je florentská renesance. 6

7 Renesance a humanismus Humanismus pochází z latiny, tj. humanus (lidský) ve smyslu pojmu úsilí o lidskost (studia humanitatis). Kulturní aspekt humanismu preferuje univerzální lidství proti jakémukoli pojetí partikularismu (analogii s dnešními principy evropanství). Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici v různých oblastech. Scholastika coby pedantství v oblastech: Theologické Logické. 7

8 Historická datace Zhruba se jedná o období mezi roky: Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem. Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou. 8

9 Oblasti zájmu a činnosti Civilní sektor Filosofie Věda Humanismus Stát a právo Církevní sektor Reformace 9

10 Významné osobnosti Filosofie (italská) Platonismus Marsilio Ficino Pico della Mirandola Aristotelismus Pietro Pomponazzi Jacopo Zabarella Filosofie přírody Bruno Telesio Francisco Patrizi Tommaso Campanella 10

11 Významné osobnosti Věda Johannes Kepler Giordano Bruno Galileo Galilei Mikuláš Koperník Francis Bacon 11

12 Významné osobnosti Stát a právo Niccolò Machiavelli Jean Bodin Hugo Grotius Johannes Althusius 12

13 Významné osobnosti Reformace Martin Luther Ulrich Zwingli Jan Kalvín 13

14 Reformace Martin Luther ( ) Teolog, kazatel Zakladatel protestantismu 14

15 Reformace Ulrich Zwingli ( ) Švýcarský teolog Reformátor 15

16 Reformace Jean Calvin ( ) Švýcarský teolog Zakladatel kalvinismu 16

17 Významné objevy Vynález kompasu zámořské objevy (Kolumbus, de Gama) Zavedení heliocentrického systému Mikuláš Koperník Vynález knihtisku Johann Gutenberg Zavedení principu perspektivy v malířství Leon Alberti 17

18 Vynález knihtisku Johannes Gutenberg ( ) Vynálezce knihtisku (1448) Bible (1455) 18

19 Zavedení perspektivy v malířství Leon Battista Alberti Piero della Francesca 19

20 Významné události Zakládání universit (1088 až ) Rozdělení římské církve (1378 až 1417) Učení Johna Wyclifa (1320 až 1384) Kostnický koncil (upálení Husa, konec schizmatu) Husitské nepokoje v Čechách (1419 až 1436/1485) Objevení Ameriky (1492) 20

21 Duchovní uzly renesanční Evropy 21

22 Tiskárny 1450 až

23 Stát a právo Jean Bodin ( ) Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů. 23

24 Stát a právo Johannes Althusius ( ) er.py?query=althusius Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout. 24

25 Stát a právo Hugo Grotius ( ) O právu válečném a mírovém: Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost. 25

26 Florencie 1338 Giovanni Villani: Město mělo asi obyvatel, celkem dětí se tu učilo číst a psát, počítat a ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a jehňat 26

27 Poznámka autora Komparace počtu soudců ve Florencii 1338 a počtu soudců v ČR Machiavelistická aplikace: V roce 2011 působilo o soudů v ČR bezmála 20% soudců s komunistickou minulostí v justici. Florencie (1338) - občanů na 1 soudce 1250, tj. 1,25% populace. Počet soudců celkem Počet obyvatel ČR Počet obyvatel na jednoho soudce Počet soudců bývalých členů KSČ 596 Data k X/2011 ČR (2011) občanů na 1 soudce 3435, tj. 0,30% populace. Zdroj: 27

28 Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století Benátky Janov Milán Florencie Papežský stát (Vatikán). 28

29 Božská Florencie Kolikrát v čase, jen co paměť sahá změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání. Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri 29

30 Demografie Itálie 14. století Benátky Janov Milán Florencie Siena, Bologna Řím, Padova, Pavia

31 Historie Florencie (do Toskánska) Florentský městský stát: Republika: Vévodství Florencie:

32 Itálie a církev Počátek 14. století: Německé kraje, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skotsko celkový počet biskupství katolické církve: 267 Itálie 266 plus Sicílie a Sardinie 295! 32

33 Papežský stolec (dvůr) Sčítání (první) lidu v roce 1526: 700 osob kléru 240 členů švýcarské gardy 85 členů posádky Andělského hradu Celkem: 1025 osob ve Vatikánu plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských palácích v Římě 3111 osob Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak činil: osob! 33

34 Vyhrocená nenávist k papeži Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži (Julius II.) slovy: Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou svého nepřítele a nezískal si tak nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii. 34

35 Florencie cca 1490 (dřevoryt) autor: snad Francesco Rosselli 35

36 36

37 Někteří významní Florenťané Dante Alighieri ( ), básník Giovanni Boccaccio ( ), spisovatel Cosimo il Vecchio Medici ( ), bankéř Pazziové, florentská bankéřská rodina, 1478 zorganizovala spiknutí proti Medicejským Vespucciové, florentská patricijská rodina Amerigo Vespucci ( ), mořeplavec Sandro Botticelli ( ), malíř 37

38 Sandro Botticelli Venuše a Mars 38

39 Část druhá Život a osobnost Niccola Machiavelliho 39

40 Machiavelli a machiavelismus Niccolo di Bernardo dei Machiavelli * , Státník a politický filosof Historik Zakladatel tzv. machiavelismu Nejkontroverznější osobnost politické ffie vůbec 40

41 Rodina N. Machiavelliho Bernardo Machiavelli (1426/9 1500) Právník a otec Nicolla M. 41

42 Machiavelismus [Makijavelizmus], v širším pojetí souhrn názoru N. Machiavelliho, v užším významu politická zásada, že "účel světí prostředky", kdy podle něj v politickém boji lze ve jménu velkých cílů přehlížet morální principy a užívat jakékoliv prostředky. Politika, která vše podřizuje dosažení určených cílů. Pragmatická až bezohledná politická zásada. 42

43 Literární dílo Politické Umění válečné Úvahy o vládnutí a o vojenství Vlády a státy Rozpravy o první desítce knih Tita Livia Život Castruccia Castracaniho Vladař (Il Principe) nebo také Kníže 43

44 Literární dílo Prozaické Belfagor Poetické Karnevalové písně Kapitoly Desetiletí Dramatické Mandragora Historické Florentské letopisy Lingvistické Dialog o spisovném jazyce 44

45 Vladař (Il Principe) Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I.) Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie. Předlohou k Vladaři byl César Borgia. 45

46 César Borgia César Borgia ( ) vévoda z Valentinois a Romagne 1493 jmenován kardinálem 1497 ustanoven světským panovníkem (po smrti svého bratra Juana) předobraz Machiavelliho Vladaře 46

47 Otec Césara Borgii Rodrigo Borgia ( ) synovec Alonsa Borgii (Kalixta) 1456 jmenován kardinálem zvolen papežem Alexandrem VI. pontifikát

48 Rodina Césara Borgii Děti Alexandra VI: Vedro-Luis Borgia Girolama Borgia Isabela Borgia Cesare Borgia Juan Borgia Lucrezia Borgia Joffre Borgia 48

49 Panovník Florencie v době Machiavelliho vyhnanství Lorenzo II. di Medici ( ) Machiavelli mu věnuje spis Vladař (Kníže) Bere Machiavelliho na milost a svěří mu roli rodového dějepravce 49

50 Lorenzo de Medici - genealogie Lorenzo I. ( ) m. Clarice Orsini Piero ( ) m. Alfonsina Orsini Giovanni ( ) Papež Lev X. Giuliano ( ) m. Filiberta Savojská Lorenzo ( ) m. Madelaine de la Tour d Auvergne Ippolito ( ) (nelegitimní) Kateřina ( ) m. Jindřich II. 50

51 Část třetí Dílo a odkaz Niccola Machiavelliho 51

52 Machiavelliho politická teorie Machiavelliho posmrtný život je mnohem více dynamický a atraktivní než jeho život fyzický. Interpretace Machiavelliho učení, respektive životních postojů i jeho politické teorie je naprosto různorodá a protichůdná. Vykladači Machiavelliho díla se nemohou shodnout na jedné společné interpretaci. 52

53 Machiavelliho politická teorie V jedné věci lze nalézt shodu, a tou je stylistická a jazyková lehkost a srozumitelnost jeho textů. Machiavellimu se podobá v mnohém Friedrich Nietzsche. Předobraz Machiavelliho postoje k praktické politice je možno hledat již u presokratiků, Sokrata, Platóna a hlavně Aristotela. 53

54 Machiavelliho politická teorie Aristoteles ze Stageiry 384 p.n.l., Stageira, Chalkidiké 322 p.n.l., Chalkida 54

55 Machiavelliho politická teorie Tři právní formy obce (státu): monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů, aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi) Tři pokleslé formy: tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého, oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch, 55 politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané. demokracii, vládu davu.

56 Machiavelliho politická teorie Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec. 56

57 Machiavelliho politická teorie Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit. 57

58 Machiavelliho politická teorie Stavěl distinkci mezi: politiku a etiku. V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili dobro těch druhých. 58

59 Machiavelliho politická teorie Hlavní příčinou Machiavelliho nejednoznačnosti a záludnosti je jeho zásadní nekompatibilita, rozpor mezi na straně jedné Vladařem a straně druhé Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. Tento fundamentální rozpor nazýváme machiavelovským paradoxem. Vladař je ódou na bezskrupulózní vládu v intencích Machiavelliho učení (machiavelismu), Rozpravy jsou manisfestem republikanismu. 59

60 Machiavelliho politická teorie Vysvětlení tohoto paradoxu není vůbec jednoduché a jednoznačné. Po celá staletí se o to historikové ffie snaží, ale bezúspěšně ve smyslu trvalosti vysvětlení. Snad jen psychiatrický rozbor tohoto paradoxu není běžně publikován. Úvahy o paranoie Machiavelliho nejsou průkazné. Nejčastější interpretace jsou na bázi zkoumání morálního profilu Machiavelliho. 60

61 Machiavelliho politická teorie Vladař Spis z politické filosofie (teorie státu) napsáno 1513 publikováno 1532 Struktura: 26 kapitol Dedikace Politická rukověť / breviář pro vládce 61

62 Machiavelliho politická teorie Vladař Obsah: 1. O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává 2. O dědičných knížectvích 3. O smíšených knížectvích 4. O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra Velikého nevzbouřila 5. O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod vlastními zákony, než byla dobyta 6. O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními schopnostmi 7. O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím 8. O těch, kdo dosáhli moci zločinem 9. O občanské vládě 10. O knížectvích v časech ohrožení 62

63 Machiavelliho politická teorie Obsah: 11. O církevních panstvích 12. O druzích vojsk a o žoldnéřích 13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku 14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských 15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly nebo potupy 16. O štědrosti a skouposti 17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný 18. Jak má vládce plnit dané slovo 19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením 20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných pomocných prostředcích k udržení panství 63

64 Machiavelliho politická teorie Obsah: 21. Jak a čím se získává úcta lidu 22. O ministrech 23. Komu naslouchat a kdy 24. Proč italská knížata přišla o moc 25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak mu čelit 26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů 64

65 Machiavelliho politická teorie Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády Franceska Sforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí. Vladař, Kapitola první 65

66 Machiavelliho politická teorie Komentář Vlastní síla je Machiavellim nazývána virtủ, tj. schopnost jednat alias ctnost Štěstěna je nazývána fortuna, tj. nahodilé vnější okolnosti 66

67 Machiavelliho politická teorie Komentář Správný či dobrý vladař musí být schopen přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud. Dobrý vladař = virtủ + fortuna 67

68 Machiavelliho politická teorie 68

69 Machiavelliho politická teorie Odkaz pro dějiny myšlení Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař) schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu. Oddělení morálky od politiky! Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou věci. Forma versus obsah! 69

70 Machiavelliho politická teorie Morálka versus politika Oddělení morálky od politické praxe vladaře neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení: Cíle Morální musí být cíl Nástrojů k jeho dosažení Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální, slouží-li dosažení morálního cíle 70

71 Machiavelliho politická teorie Politika zásadní teze Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex). Suverénem je lid, nikoli panovník! Panovník vykonává vůli lidu. Panovník je sjednotitelem a vládcem všeho italského lidu. 71

72 Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho Spořádaná svobodná (občanská) společnost. Autonomie národů. Sekularizace (osvobození se od ničemných kněží. Názorová svoboda. 72

73 Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho Resumé: Názorová svoboda a pluralita názorů občanské společnosti 73

74 Machiavelli X machiavelismus Nejprudčeji byl Machiavelli napadán: Jezuity v Itálii a ve Francii Fridrichem II. v Německu Byronovci v Rusku 74

75 Machiavelli a americký republikanismus Třetí prezident USA Thomas Jefferson ( ): Dvacátý osmý prezident USA Woodrow Wilson ( ): Nenechte se v otázce Moci vést důvěrou v člověka, nýbrž ho držte od konání zla řetězy Konstituce". Historie svobody je historie omezování vládní Moci a ne jejího rozšiřování". 75

76 Napsali o Machiavellim Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce. Antonio Gramsci (zakladatel italské komunistické strany) 76

77 Napsali o Machiavellim Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném ze svých spisů nějaký systém machiavelismu jakožto nauky, v níž účel světí prostředky. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou. Prof. Josef Polišenský 77

78 Napsali o Machiavellim Maurice Jolly ( ) a jeho Dialog mezi Machiavellim a Montesquiem v pekle (1864) Miroslav Virius (1953,) Machiavelli by záviděl Miroslav Virius, Machiavelli podruhé 78

79 Kdo byli machiavelističtí státníci a v čem 79

80 Machiavelisté César Borgia Benito Amilcare Andrea Mussolini Josif Vissarionovič Džugašvili Adolf Hitler 80

81 Další machiavelisté Franklin Delano Roosevelt Charles de Gaulle Nikita Sergejevič Chruščov John Fitzgerald Kennedy Margaret Hilda Thatcherová George Walker Bush 81

82 ale také Václav Klaus Miloš Zeman Miloslav Kalousek Jiří Paroubek Vít Bárta a další. 82

83 Machiavelisté v dějinách Tomuto tématu je věnována speciální přednáška. 83

84 Doporučená literatura Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986 Obsahuje dále: Vladař Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia Milan Znoj, Jan Bíba a kol., Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Filosofia, Praha, 2011 DOPORUČUJI!!! 84

85 Děkuji za pozornost a těším se na viděnou někdy příště P. F přeje Marek Matějka 85