certifikovaná metodika zpracovaná v rámci řešení výzkumného projektu č. WD Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické

Transkript

1 Metodika přístupného prostředí bytového fondu CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ certifikovaná metodika zpracovaná v rámci řešení výzkumného projektu č. WD Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

2 Autor metodiky: Ing.Renata Zdařilová, Ph.D. Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava Uživatel : ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

3 Obsah Cíl metodiky... Vlastní popis metodiky... Základní pojmy... Obecné prostorové požadavky přístupného prostředí... Kritéria technických požadavků pro BYTOVÝ DŮM... Kritérium D1 přístupnost vnějšího prostředí bytového domu... Kritérium D2 vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní... Kritérium D3 domovní vybavení bytového domu... Kritérium D4 horizontální pohyb v bytovém domě a jeho jednotlivých podlažích... Kritérium D5 vertikální pohyb v bytovém domě a dostupnost jednotlivých podlaží... Kritéria technických požadavků pro BYT... Kritérium B1 variabilní dispozice... Kritérium B2 vstupní prostory bytu... Kritérium B3 komunikační plochy bytu... Kritérium B4 obytné místnosti... Kritérium B5 kuchyně... Kritérium B6 hygienické prostory... Kritérium B7 stěnové konstrukce... Kritérium B8 výplně otvorů, balkony a terasy... Kritérium B9 technické vybavení bytu a úložné prostory... Srovnání novosti postupů... Popis uplatnění certifikované metodiky... Seznam použité související literatury... Seznam publikací, které předcházely metodice

4 Cíl metodiky Cílem metodiky je definování základních kritérií technických požadavků pro vytvoření podmínek, jenž zabezpečí potřeby pro důstojné a přiměřené bydlení využitelné pro každého uživatele bez ohledu na věk, pohlaví či zdravotní omezení. Základním předpokladem tohoto cíle je přístupnost samotného bytového domu ve své vnitřní dispozici s návaznosti na přístupnost okolí a zastavěného prostředí. Pro samotný byt jde o adaptabilitu s cílem minimálních úsporných úprav pro přizpůsobení měnících se potřeb jednotlivých uživatelů v průběhu jejich života. Koncept celoživotního bydlení akceptuje požadavky většiny domácností - rodin s malými dětmi v kočárku, seniorů, osob se sníženou pohyblivostí, včetně vozíčkářů a akceptuje princip univerzálního designu pro potřeby celoživotního přístupu k bydlení v souladu s novými cíly a prioritami bytové politiky DOSTUPNOST a KVALITA. Zvýšení adaptability prostředí, zejména flexibilitou a univerzálností bytu a stanovení základních technických standardů je jednou z podmínek stability kvality bydlení. Východiskem pro certifikovanou metodiku je návaznost a naplnění následujících dokumentů: Národní program přípravy na stárnutí na období let (MPSV 2008) - podporovat uplatňování standardů univerzálního designu (design for all) - předcházet úrazovosti a závislosti starších lidí odstraňováním architektonických a dopravních bariér. Přijmout opatření na snížení úrazovosti a zvýšení bezpečnosti seniorů v domácím prostředí - navrhnout minimální standardy bezbariérovosti a upravitelnosti bydlení pro seniory, podpořit informovanost o možnostech přiměřených úprav domácího prostředí a bydlení a rozvoj poradenství při úpravě bytu. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (Sbírka mezinárodních smluv, ) - Článek 9 Přístupnost S cílem umožnit nezávislý způsob života zajistit přístup osob se zdravotním postižením včetně obytných budov - Článek 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti Zvolit si na rovnoprávném základě s ostatními místo pobytu, kde a s kým budu žít a nebýt nucen žít ve specifickém prostředí Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období let (VVZPO 2010) - 4. Přístupnost staveb a dopravy, přístup k informacím váže se na Článek 9 Úmluvy Přístupnost - 6. Nezávislý život váže se na Článek 19 Úmluvy Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti Zpráva o stavu lidských práv v ČR 2009 (NRZP ČR 2010) - 5. Přístupnost prostředí Podpora programů výstavby dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) dochází v oblasti bydlení k porušování tohoto zákona 1, odst.1, písm. j) hovoří o právu na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení. Neakceptováním 4

5 základních požadavků na přístupnost všech bytových domů (i jejich částí) vede k nutnosti řešit stále více případů, kdy osoby po úrazu, nemoci nebo z důvodu věku potřebují zajistit základní péči a základní lidská práva (například možnost vyjít z bytu ven, navštívit lékaře, jít na nákup). usnesení Vládního výboru pro zdravotně postižené občany ze dne : - Bod 1. Situace v oblasti zajišťování podmínek pro bezbariérové užívání staveb - důsledné provádění metodické činnosti v oblasti bezbariérového užívání staveb - zlepšení nepříznivé situace při hájení veřejného zájmu v oblasti bezbariérového užívání staveb Vlastní popis metodiky Metodika přístupného prostředí bytového fondu - CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ definuje postup s obecnými a technickými požadavky pro zabezpečení bydlení schopného užívání v jakémkoliv věku a zdravotní kondici. Jde o princip přizpůsobitelného bydlení sloužící lidem ve všech etapách života s měnícími se potřebami různých domácností, založený na přístupnosti, adaptabilitě, udržitelném rozvoji a začlenění obyvatel bez ohledu na věk či zdravotní stav. Metodika je uplatněna pro vlastní bytový dům a zároveň pro samotný byt se základními kritérií technických požadavků vycházející z platného legislativního prostředí a v duchu principů Design for all či Universal design. Jedná se o pět kritérií bytového domu D1-5 a devět kritérií B1-9 pro byt. Kritéria technických požadavků pro bytový dům: kritérium D1 přístupnost vnějšího prostředí bytového domu - bezbariérová trasa od zastávek hromadné dopravy a její parametry - parkovací plochy a vyhrazená stání, vzdálenost od bytového domu - mobiliář obytného území kritérium D2 vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní - přístup ke všem vstupům bytového domu - manipulační prostor vnějšího vstupního prostoru - ochrana před nepřízni počasí - velikost vstupní otvoru a manipulace s dveřním křídlem - manipulační prostor zádveří - požadavky na rampy kritérium D3 domovní vybavení bytového domu - plocha pro komunální a tříděný odpad dostupnost, manipulace - domovní schránky a jejich umístění - umístění ovládacích prvků (vypínače, zvonková tabla) - přístupnost společných prostor kritérium D4 horizontální pohyb v bytovém domě a jeho jednotlivých podlažích - rozměry chodeb a dveřních otvorů - kontrasty a barevnost prostor 5

6 kritérium D5 vertikální pohyb v bytovém domě a dostupnost jednotlivých podlaží - přístupnost podlaží výtahem a jeho specifikace - schodiště s požadavky na rozměrové parametry, kontrasty a vybavení Kritéria technických požadavků pro byt: kritérium B1 variabilní dispozice - možné úpravy se zřetelem na specifické potřeby v průběhu stárnutí a jiných životních změn kritérium B2 vstupní prostory bytu - velikost vstupní předsíně - dveřní otvory a jejich umístění kritérium B3 komunikační plochy bytu - velikost komunikačních ploch bytu se zajištěním potřebné manipulace kritérium B4 obytné místnosti - obývací pokoje v úrovni vstupů do bytu - základní ložnice na úrovni vstupu do bytu - dostatečná velikost ložnice pro volný pohyb u postele a skříní kritérium B5 kuchyně - minimální plochy pracovních kuchyní, kuchyní se stolováním, jídelen - dostatečný prostor před kuchyňskou linkou - rozvržení vybavení kuchyňské linky v lehce ovládaném pásmu kritérium B6 hygienické prostory - záchod a sprchový kout na úrovni vstupu do bytu a jejich velikost - přímá návaznost na ložnice - rozmístění zařizovacích předmětů v hygienických prostorách pro snadný přístup - optimální umístění a vedení instalací - vhodné situování odpadu k možné instalaci sprchového koutu kritérium B7 stěnové konstrukce - požadavky na osazení pomůcek madel apod. kritérium B8 výplně otvorů, balkony a terasy - výška parapetu v obývacím pokoji - přístupné a dosažitelné okenní otvory - přístupnost vnějších pobytových prostor balkon, lodžie, terasa kritérium B9 technické vybavení bytu a úložné prostory - umístění ovládacích prvků (vypínače, ovládání topení, vzduchotechniky apod.) - množství zásuvek v pobytových prostorech - dostatečná velikost úložných prostor Celoživotní bydlení si klade za cíl podporovat dostupné a přizpůsobitelné bydlení, které je podmíněno vhodným návrhem konstrukčních části bytového domu pro dosažení optimální mobility všech uživatelů. Z toho vyplývá, že základ kritérií technických požadavků bytového domu a bytu je odvozen zejména od prostorových požadavků osob s omezenou schopností pohybu (osoby na vozíku, osoby s holemi či berlemi, osoby pokročilého věku, osoby s malými dětmi v kočárku apod.), které jsou vázány na konstrukční úpravy. Požadavky osob s omezenou schopností orientace (osoby se zrakovým a sluchovým postižením) pro kritéria 6

7 bytu lze dosáhnout jemným doladěním konkrétních potřeb barevné kontrasty, světelné alarmy apod. Bytový dům kritéria D D1 přístupnost vnějšího prostředí D2 vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní D3 domovní vybavení bytového domu D4 komunikační prostory bytového domu D5 schodiště a výtahy Celoživotní bydlení Byt kritéria B B1 variabilní dispozice B2 vstupní prostory bytu B3 komunikační plochy bytu B4 obytné místnosti B5 kuchyně B6 hygienické prostory B7 stěnové konstrukce B8 výplně otvorů, balkony a terasy B9 technické vybavení bytu a úložné prostory 7

8 Základní pojmy Obytná budova stavba pro trvalé bydlení, ve které alespoň dvě třetiny podlahové plochy připadají na byty, včetně plochy domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů (nezapočítají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací). Rodinný dům stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytový dům stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Byt soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Byt v domě zvláštního určení byty v domě s pečovatelskou službou nebo v domě s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany. Byt zvláštního určení byt zvlášť upravený pro ubytování zdravotně postižených osob. Upravitelný byt byt, který splňuje požadavky na bezbariérové bydlení podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na bezbariérové užívání staveb. Pečovatelský byt podporovaný byt v domě zvláštního určení, který musí splňovat základní technické požadavky na bezbariérové užívání upravitelného bytu. Obytná místnost část bytu určená k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m 2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2 ; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Příslušenství bytu prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace, osobní hygieny, vaření a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu. Pracovní kuchyně místnost určená pouze k vaření, pečení a k přípravě jídel včetně doprovodných funkcí. Kuchyně s příležitostným stolováním pracovní kuchyně s prostorem pro příležitostné stolování části členů domácnosti. Kuchyně se stolováním kuchyně rozšířená o prostor, nutný pro současné stolování všech členů domácnosti. 8

9 Základní zařízení bytu souhrn nezbytného nábytku a ostatních zařizovacích předmětů. Doplňkové zařízení bytu nábytek a jiné zařizovací předměty doplňující základní zařízení bytu. Zabudované zařízení bytu zařízení bytu pevně instalované v bytě (vestavěné skříně, pevné kuchyňské zařízení, zařízení komor). Volné zařízení bytu zařízení bytu volně postavené, event. zavěšené. Úložný prostor bytu souhrn objemu úložného nábytku a komor, sloužících k uskladnění předmětů osobní potřeby a předmětů domácnosti. Domovní vybavení vybavení obytné budovy pro zajištění hospodářského a technického provozu (domovní schránky, prostor pro uskladňování předmětů, prostor pro ukládání dětských kočárků apod.). Bezbariérové užívání staveb obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem. Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsou také míněny osoby s dočasným zdravotním postižením (osoby s akutním úrazem znemožňující pohyb a osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí). Osoba pokročilého věku * osoba starší 65 let, označována také jako senior: mladý senior je senior ve věku let s charakteristickým rysem penzionování (odchod do starobního důchodu) starý senior je senior ve věku let, jehož charakteristickým rysem je problematika adaptace velmi starý senior je senior ve věku 85 a více let s charakteristickou problematikou soběstačnosti a zabezpečení Design for all navrhování pro všechny jedná se o design (návrh) výrobků a prostředí, jenž by byl využitelný v co největší míře pro co největší skupinu uživatelů bez nutností dalších úprav či speciálního návrhu. Metoda uplatňována v severských státech Evropy. Universal design univerzální navrhování pro všechny uživatele včetně osob se zdravotním omezením. Metoda uplatňována v USA. Inclusive Design vytváření produktů a bezbariérových míst, které jsou využitelné pro všechny uživatele. Metoda uplatňována v Anglii a Irsku. * Gerontologie (obor zabývající se stářím a stárnutím) považuje za seniora obyvatele starší 65 let a odborná literatura člení stáří do tří kategorií na základě charakteristických rysů. 9

10 Obecné prostorové požadavky přístupného prostředí Principem celoživotního bydlení je bydlení reagující na potřeby všech uživatelů jakéhokoliv věku a zdravotní kondici, ať už to jsou rodiče s dětmi v kočárku, samotné malé děti, dospělé osoby, senioři, osoby se ztrátou pohybových či zrakových možností. Každý z těchto uživatelů má jiné pohybové, manipulační, dosahové a orientační schopnosti, které při tvorbě obytného prostředí jsme povinni respektovat a z kterých vychází jednotlivá kritéria požadavků na dostupné a přizpůsobitelné bydlení pro dosažení přístupného prostředí, jehož základem je samostatnost a svoboda pohybu všech uživatelů se zabezpečením: pochozí plochy bez výškových rozdílů (max. do 20 mm) a schodišťových stupňů; dostatečným průchozím prostorem; volnou manipulační plochou; výškovým osazením ovládacích prvků a dalšího vybavení. Na obr. 1 jsou zobrazeny minimální průchozí pásma různých uživatelů, z kterých pak lze odvodit základní prostorové požadavky na komunikační prostory komunikace pro pěší, vnitřní komunikační plochy (chodby, schodiště), světlosti dveřních otvorů apod. V následujících úvahách a definování jednotlivých kritérií jsou požadavky odvozeny od osob na vozíku, které ze skupiny osob s pohybovým postižením vyžadují největší prostorové a manipulační nároky. Obr. 1 Prostorové požadavky samostatného pohybu pěší uživatel, osoba s holí, osoba o berlích, osoba s chodítkem, nevidomá osoba, osoba na vozíku, osoba s kočárkem Obr. 2 Prostorové požadavky na komunikační prostory míjení dvou osob na vozíku, míjení pěšího uživatele a osoby na vozíku, nevidomá osoba, osoba o berlích 10

11 Při samostatném pohybu je nutné respektovat manipulační prostory pro otočení se do různých směrů. Příkladem může být manévrování u dveřních křídel při jejich otevírání a vstupu do objektu, místnosti. Manipulační prostory osob s odlišnými pohybovými možnostmi jsou uvedeny na obr. 3, z kterých lze odvodit např. minimální manipulační plochy u dveřních otvorů. Obr. 3 Potřebný manipulační prostor pro otočení o 90 pěší uživatel, osoba se zavazadly, osoba o berlích, osoba na vozíku Prostorové možnosti volného pohybu pro přístupné prostředí jsou zejména odvozeny od osob na vozíku. Na obr. 4 je znázorněn pohyb pro otočení o 90 s nezbytně nutnou manipulační plochou, na obr. 5 pohyb pro otočení o 180. Rozmezí jednotlivých parametrů je dáno typem vozíku a schopnosti osoby na vozíku ovládat tento pohyb. Obr. 4 Manipulační prostor osoby na vozíku pro otočení o 90 L = mm Š = mm Obr. 5 Manipulační prostor osoby na vozíku pro otočení o 180 L = mm Š = mm 11

12 Osoby na vozíku, které veškerou svou činnost vykonávají v sedě, jsou limitujícím faktorem také pro stanovení maximálních výšek osazení nejrůznějších ovládaných prvků a vybavení objektu či bytu. Výškovou úroveň dosahu ovlivňuje několik faktorů: způsob přístupu k ovládanému prvku boční, čelní; překážky pod těmito ovládanými prvky a jejich výškové a šířkové parametry; samotné fyzické možnosti těchto osob. Obr. 6 uvádí dosahové vzdálenosti při bočním nástupu a obr. 7 při nástupu čelním. Obě varianty zachycují pohyby s různými překážkami, z kterých lze odvodit minimální a maximální výškovou úroveň obecně platnou pro všechny varianty. Vyhláška č.398/2009 Sb. stanoví výškové rozmezí pro umístění ovládacích prvků 600 až 1200 mm nad podlahou. Obr. 6 Dosahové vzdálenosti osoby na vozíku při bočním nástupu Obr. 7 Dosahové vzdálenosti osoby na vozíku při čelním nástupu. U překážky s možností podjetí vozíku je nutné zajistit minimální volný prostor pro podjetí výšky 700 mm nad podlahou. Základní prvky shrnutí výškový rozdíl... max. 20 mm manipulační plocha x 1500 mm (1200 x 1500 mm) průchozí pásmo... min. 900 mm podjezd vozíku... min. 700 mm dosahové pásmo mm 12

13 Kritéria technických požadavků pro BYTOVÝ DŮM Kritérium D1 Přístupnost vnějšího prostředí bezbariérová trasa od zastávek hromadné dopravy a její parametry parkovací plochy a vyhrazená stání, vzdálenost od bytového domu mobiliář obytného území Přístupný bytový dům se musí vyznačovat bezbariérovou dostupností od zastávek hromadné dopravy a parkovacích ploch. Jde o zajištění bezbariérových tras, které musí splňovat základní technická kritéria v podobě šířky, vhodného příčného a podélného sklonu chodníku s pevným povrchem pro snadný pohyb zvláště osob se sníženou mobilitou. Při nedodržení uvedených bodů, nelze hovořit o přístupném bytovém domě, neboť sebelepší technické provedení domu bude zmařeno bariérami na přístupových trasách. Bezbariérová trasa v podobě komunikace pro pěší musí umožnit vzájemné míjení dvou osob, resp. míjení pěšího uživatele a osoby na vozíku, dětských kočárků, chodců s bílou holí, o berlích, s holí apod.. Na obr. 8 jsou zobrazeny dvě varianty řešení šířkového parametru chodníku. Varianta s minimální šířkou 1500 mm, u které je doporučeno ve vzájemných odstupových vzdálenostech rozšíření na 2000 mm pro snadné míjení protijdoucích osob a komfortní varianta s šířkou 2000 mm. Průchozí pásmo chodníku lze zúžit až na šířku 900 mm, a to pouze v případech umístění sloupů veřejného osvětlení, dopravní značky apod. Tato zúžená šířka průchozího pásma musí být zachována v návaznosti na vodicí linii, podél které se pohybují osoby se zrakovým postižením. Takovou vodicí linií může být vyvýšený zahradní obrubník, podezdívka plotu, fasáda objektu apod. Obr. 8 Komunikace pro pěší musí zachovat minimální šířku 1500 mm, podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33%) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0%) 13

14 K řešení venkovního prostoru bytových domů náleží také návrh odpočinkových míst, vhodného mobiliáře v podobě laviček, fitness prvků pro aktivaci seniorů s respektováním ergonomických parametrů, dětských hřišť atd. Vzájemná vzdálenost odpočinkových míst v obytném prostředí bytových domů je doporučena 100 m, v navazujících parcích a zónách rekreace do vzdálenosti 200 m (obr. 9). Odpočinková místa musí být umístěna mimo vodící linii s vytvořením volného prostoru pro vozík nebo kočárek (obr. 10). Pokud takto vytvořené místo bude delší než 8000 mm, je nutné přirozenou vodící linii doplnit o linii umělou. Obr. 9 Odstup odpočinkových míst v návaznosti na bytové domy, parky a zóny rekreace Obr. 10 Příklady řešení odpočinkových míst Neméně důležitý prvek odpočinkového místa je mobiliář a vhodně volený typ lavičky s ergonomickými požadavky výška opěradla, snadno uchopitelné područky, výška sedací plochy, míra záklonu (obr. 11) Obr. 11 Požadavky na mobiliář - lavičky 14

15 Nedílnou součástí venkovních úprav je zajištění parkovacích ploch s vyhrazeným stáním pro imobilní obyvatele s vhodně řešenou volnou plochou pro manipulaci při nástupu a výstupu z vozidla. Toto vyhrazené místo je důležité umístit v přímé návaznosti na chodník a bezbariérové vstupy do bytových domů. Na všech vyznačených vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách a v hromadných garážích pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené nejméně v následujícím počtu vycházejícím z celkového počtu stání každé dílčí parkovací plochy: 2 až 20 stání 1 vyhrazené stání 21 až 40 stání 2 vyhrazená stání 41 až 60 stání 3 vyhrazená stání 61 až 80 stání 4 vyhrazená stání 81 až 100 stání 5 vyhrazených stání 101 až 150 stání 6 vyhrazených stání 151 až 200 stání 7 vyhrazených stání 201 až 300 stání 8 vyhrazených stání 301 až 400 stání 9 vyhrazených stání 401 až 500 stání 10 vyhrazených stání 501 a více stání 2 % vyhrazených stání Obr. 12 Vyhrazená kolmá parkovací stání se zajištěním návaznosti na chodník a nezbytnými hmatovými úpravami (varovný pás šířky 400 mm) A) u komunikace pro pěší, B) stání s vlastní manipulační plochou, C) dvě stání se společnou manipulační plochou 15

16 Obr. 13 Vyhrazené podélné parkovací stání pro osobní vozidlo se zajištěním bezbariérového přístupu na chodník a nezbytnými hmatovými úpravami (varovný pás šířky 400 mm) Vyhrazená stání musí být označena svislým a vodorovným dopravním značením. Pro svislé dopravní značení je určena dopravní značka IP 11a se symbolem přístupnosti s možným doplněním dodatkové tabulky E1 s počtem vyhrazených stání nebo dodatkové tabulky E8 úseku platnosti. Piktogramy pro vodorovné značení vyhrazených parkovacích stání jsou uvedeny v ČSN Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (březen 2011), Příloha A ( obr. 14). Obr. 14: Symbol pro označení parkovacího stání vyhrazeného pro vozidla přepravující těžce pohybově postižené, který se umístí na plochu vyhrazeného stání. Šířka piktogramu je přibližně 1,0 m Kritérium D2 Vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní přístup ke všem vstupům bytového domu manipulační prostor vnějšího vstupního prostoru ochrana před nepřízni počasí velikost vstupní otvoru a manipulace s dveřním křídlem manipulační prostor zádveří požadavky na rampy Přístup ke všem vstupům musí být řešen v úrovni přilehlého terénu bez výškových rozdílů a dveřních prahů. U vlastního vstupu je nezbytně nutné zabezpečit dostatečnou volnou manipulační plochu pro snadné ovládání otevíravých dveřních.křídel. Velikost této plochy je závislá od způsobu otevírání vstupních dveří a je žádoucí, aby byla ve své podstatě vodorovná. Vlastní vstup z důvodů ochrany před nepřízni počasí by měl být zastřešen 16

17 v minimálním rozsahu jako manipulační plocha před vstupem (obr. 15). Důvodem je ochrana nejen chodícího obyvatele, ale zároveň osob s kočárky, osob na vozíku. Pro bezpečný pohyb osob se zrakovým omezením (slabozrakých) je důležité řádné osvětlení vstupního prostoru a kontrastní značení prosklených povrchů v úrovni očí. Vnitřní vstupní prostor bytového domu v podobě zádveří musí vykazovat vhodnou velikost umožňující snadný pohyb osoby na vozíku. Před vstupem do bytového domu musí být manipulační plocha nejméně 1500 mm x 1500 mm. V případě otevíravých dveřních křídel směrem ven je velikost této plochy nejméně 1500 x 2000 mm (obr. 16). Sklon plochy před vstupem smí být pouze v jednom směru v poměru 1:50 (2,0 %). Obr. 15 Vytvoření manipulační plochy před vstupem do bytového domu s návazností zastřešení manipulační plochy pro ochranu před nepřízni počasí. Velikost manipulační plochy, resp. délka této plochy je ovlivněna způsobem otevírání dveřního křídla min mm při otevírání dovnitř bytového domu, min mm při otevírání směrem ven. Obr. 16 Princip tvorby manipulační plochy před vstupem do bytového domu Hlavní vstupy do bytového domu musí mít šířku nejméně 1250 mm a hlavní křídlo musí zabezpečit otevření nejméně 900 mm. Tyto požadavky na hlavní vstupy a šířku jsou platné také pro další navazující dveře na hlavní komunikační trase bytového domu (obr. 17). Výška 17

18 dveří koresponduje s min. podchodnou výškou 2100 mm. Hlavní dveřní křídlo je nutné vybavit po celé délce madlem ve výšce mm nad podlahou Pro vstupní prostory bytového domu je důležité vhodné řešení zádveří se zajištěním manipulačních prostor pro pohyb s dětským kočárkem, osoby na vozíku apod. Velikost zádveří je ovlivněna způsobem otevírání dveřních křídel a změnou směru. Minimální volný prostor mezi jednotlivými dveřními křídly nebo křídlem a pevnou překážkou je 1200 mm, mezi dvěmi pevnými překážkami 1500 mm (obr. 18). Obr. 17 Vstupní dveře do objektu velikost a vybavení Obr.18 Princip řešení velikosti zádveří při přímém pohybu Obr. 19 Princip tvorby velikost zádveří při změně směru pohybu 18

19 A volný prostor min.500 mm (doporučeno 700 mm) pro snadné ovládání dveřního křídla osobou na vozíku, s holemi či dětským kočárkem minimální délka zádveří (předsíně) L Š1/L1 délka / světlost dveřního křídla Obr. 20 Minimální velikost zádveří a obdobných prostor Obr. 21 Přístupné prostředí v bytovém domě musí být řešeno bez dveřních prahů, event. stávající prahy je možné doplnit náběhovým klínem pro bezpečný přejezd osob na vozíku, dětských kočárků, bezpečný pohyb malých dětí či osob se sníženou pohyblivostí 19

20 Základní prvky shrnutí šířka vstupní stěny min mm šířka hlavního křídla min. 900 mm manipulační plocha 1500 x 1500 mm / 2000 x 1500 mm sklon plochy max. 1:50 (2%) v jednom směru výška madla mm nad podlahou kontrastní značení mm / mm V případě použití bezbariérových ramp pro vyrovnání výškových rozdílů (u změn dokončených staveb) je nutné respektovat její rozměrové parametry (šířka nejméně 1500 mm) a zachování podélného sklonu nejvýše 1:16 (6,25 %) viz obr. 23. Zvětšování sklonu rampy přináší pro osoby na vozíku a osoby s holemi komplikace při jejich samostatném pohybu, jak znázorňuje obr. 22. Obr. 22 Vhodnost jednotlivých sklonů rampy Tab. 1 Délka a výška rampy sklon rampy 1:16 (6,25 %) délka (mm) výška (mm) 62, , , , ,5 Rampa musí mít po obou stranách madlo ve výši 900 mm a ve výši mm zarážku (vodicí tyč) bránící sjetí vozíku, která zároveň slouží nevidomým osobám jako vodicí linie. Při použití soklu výšky 100 mm není nutné rampu vybavovat další vodicí tyčí (obr. 24). Rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou minimální velikosti 1500 x 1500 mm. 20

21 Obr 23 Požadavky na bezbariérovou rampu Obr. 24 Vybavení rampy, příčný řez rampou a detail madla pro vodicí prvek rampy lze použít sokl výšky 100 mm nebo vodicí tyč ve výšce mm. Madlo rampy musí umožnit pevné sevření. Základní prvky shrnutí šířka rampy min mm podélný sklon rampy max. 1:16 (6,25 %) příčný sklon rampy 1:100 (1,0 %) délka rampy max mm manipulační plocha min x 1500 mm výška madla 900 mm přesah madla min. 150 mm vodicí tyč ve výšce mm 21

22 Kritérium D3 Domovní vybavení bytového domu plocha pro komunální a tříděný odpad dostupnost, manipulace domovní schránky a jejich umístění umístění ovládacích prvků (vypínače, zvonková tabla) přístupnost společných prostor Veškeré domovní vybavení a společné prostory bytového domu musí být umístěny a řešeny tak, aby byly použitelné a snadno přístupné osobám s kočárky, na vozíku, s holemi atd. V dostupné vzdálenosti od bytového domu, resp. v blízkosti vstupu do domu, navrhujeme bezpečné umístění plochy pro komunální a tříděný odpad. Přístup musí být zároveň orientačně jednoduchý. Stanoviště pro odpad musí zajistit dostatečný volný půdorysný prostor a výškovou dostupnost vhazovacího otvoru odpadních nádob pro snadnou a pohodlnou manipulaci malých osob a osob na vozíku (obr. 25). Obr. 25 Přístup stanoviště pro komunální odpad Umístění domovních schránek ve vhodné výšce musí umožnit snadné vybírání zásilek. Min. umístění od podlahy je nutné dodržet ve výšce 700 mm, nejvýše 1700 mm, přičemž nejméně 25% schránek musí být v rozmezí mm nad podlahou. Pro osoby se zrakovým omezením se provede hmatová úprava čísel těchto schránek reliéfními čísly vyčnívajícími nad povrch plochy schránky (obr. 26). Obr. 26 Domovní schránky, jejich výškové umístění a detail označení 22

23 V pásmu dosahu osob na invalidním vozíku ve výšce mm nad podlahou musí být také veškeré ovládací prvky. Pro osoby se zrakovým omezením je nutné, aby tyto prvky byly barevně kontrastní vůči stěnovým konstrukcím (např. vypínače, zvonky apod.). Obdobně jako u domovních schránek také u zvonkového panelu je nutné reliéfní značení čísel jednotlivých zvonků a reliéfně označit také číslo domu, popřípadě název ulice. Bytový dům s bytem zvláštního určení musí mít vedle tlačítka zvonku patřícímu tomuto bytu rámeček pro vložení štítku s Braillovým písmem a tento zvonek musí být zároveň hmatově a vizuálně kontrastní (obr. 27). Obr. 27 Požadavky na zvonkové tablo bytového domu Obr. 28 Domovní vybavení prádelna a výškové umístění pračky Obr. 29 Zabezpečení přístupu sklepních boxů a komor pro osoby s omezenou schopností pohybu vhodnými rozměrovými parametry varianta I vlevo původní sklepní box umožňující pouze čelní nájezd a následné vycouvání, vpravo přizpůsobení osobám na vozíku s možností otočení o

24 Obr. 30 Zabezpečení přístupu sklepních boxů a komor pro osoby s omezenou schopností pohybu vhodnými rozměrovými parametry varianta II vlevo původní sklepní box umožňující pouze čelní nájezd a následné vycouvání, vpravo přizpůsobení osobám na vozíku s možností otočení o 180 Kritérium D4 Komunikační prostory bytového domu rozměry komunikačních prostor (chodeb) a dveřních otvorů kontrasty a barevnost prostor Komunikační prostory (chodby) a dveřní otvory společných prostor bytového domu musí respektovat průchozí a manipulační nároky osob s kočárky, osob na vozíku či osob s holemi. Pro bezpečný pohyb všech uživatelů jsou důležité protiskluzové a bezpečné povrchy podlahovin. Pro snadnou orientaci osob slabozrakých je nutno dbát na barevné kontrasty dveřních otvorů a dalších vybavení komunikačních prostor, včetně kontrastního lemování podlahových krytin v šířce nejméně 50 mm oproti podlaze nebo stěně. Neméně důležité je osvětlení všech komunikačních prostor. Z prostorových požadavků dětských kočárků, osob na vozíku, osob s holemi a intenzitě provozu lze stanovit minimální šířky komunikačních prostor bytového domu (obr. 31): - nejméně 900 mm pro průchody, krátkodobé zúžení a jednosměrný provoz; - nejméně 1200 mm pro dvousměrný provoz pěších uživatelů s ojedinělým provozem osob s kočárky a osob na vozíku; - nejméně 1500 mm při dvousměrném provozu míjení kočárků, osob na vozíku s pěším uživatelem. U komunikací se šířkou menší než 1500 mm a delší než 50 m je vhodné pro vzájemné míjení umístit manipulační prostor velikosti 1800 x 2000 mm. Tato místa by neměla být vzdálena více než 25 m od sebe (obr. 32). Pro bezpečný a samostatný pohyb osob se zrakovým omezením je nutné dodržet podchodnou výšku nejméně 2100 mm, a to i v případě různých interiérových závěsných prvků. Dále je nutno zajistit volný průchod podél jedné stěny, která bude těmto osobám sloužit jako vodicí linie (obr. 34). 24

25 Obr. 31 Intenzita provozu a šířka komunikačních prostor Obr. 32 Manipulační prostor pro vzájemné míjení osob na vozíku Obr. 33 Minimální rozměry v komunikačních prostorech pro otočení o 90 a na konci chodby 25

26 Obr. 34 Vhodné a nevhodné řešení zajištění podmínek samostatného pohybu osob se zrakovým postižením vnitřních komunikačních prostor pohyb nevidomého technikou dlouhé hole Ovládací prvky pro otevírání dveří, zvonky, vypínače apod. se umisťují mimo dosah otevíravého křídla se zajištěním potřebné manipulační plochy pro míjení se s ostatními uživateli. U přímého směru je vzdálenost ovládacího prvku (obr. 35): - na straně otevíravých dveří nejméně 1500 mm od hrany dveřního křídla (šířka dveří mm); - na volné straně nejméně 1500 mm od dveří. U směru s otočením o 90 je vzdálenost ovládacího prvku (obr. 36): - na straně otevíravých dveří nejméně 1500 mm od těchto dveří; - na volné straně nejméně 500 mm od dveří. Obr. 36 Umístění ovládacích prvků u dveří se vstupem s otočením Obr. 35 Umístění ovládacích prvků u dveří s přímým vstupem 26

27 Světlá šířka dveří je ovlivněna polohou umístění v bytovém domě. Pokud se bude jednat o dveře v hlavním komunikačním prostoru (pohyb od vstupních dveří, přes zádveří ke komunikačním uzlům) musí splnit požadavek na šířku a výšku vstupních dveří kritérium D2. Z toho vyplývá, že navazující dveře v zádveří a v hlavních komunikačních prostorech bytového domu by měly být řešeny obdobně jako hlavní vstup do objektu. V návaznosti na přepravu předmětu je nutno respektovat také světlou výšku dveří, a to zejména v hlavním komunikačním prostoru, která bude v souladu s požadovanou podchodnou výškou nejméně 2100 mm. Na obr. 37 jsou stanoveny požadavky na otevíravé a posuvné dveře, které nejsou součástí hlavní komunikační cesty v bytovém domě vstupy do společných prostor, domovního vybavení apod. Obr. 37 Světlá šířka vnitřních dveří otevíravých a posuvných U dveří a zohlednění požadavku světlé šířky je nutné posuzovat účinnou světlou šířku, která je ovlivněna možnosti plného či částečného otevření dveřního křídla, umístěním vodorovného madla na dveří apod. Všechny tyto skutečnosti nesmí omezit stanovenou světlou šířku s respektováním čistého průchozího pásu šířky nejméně 800 mm (obr. 38). Obr. 38 Účinná světlá šířka otevíravých a posuvných dveří 27

28 Pro snadné otevírání musí být na každé straně dveří dodržena nezbytně nutná manipulační plocha, jejíž velikost je ovlivněna způsobem otevírání dveří ( viz obr. 39): nejméně 1500 x 1500 mm při otevírání směrem ven z této plochy; nejméně 2000 x 1500 mm při otevírání směrem do této plochy, kdy délkový rozměr 2000 mm je ve směru přístupu. Obr. 39 Manipulační prostor u dveří V rámci velikosti manipulační plochy počítáme také s volným prostorem délky nejméně 500 mm umístěného vedle kliky dveří z důvodů možnosti dojetí podnožek vozíku a ovládání kliky bez nutnosti natažené ruky. Obr. 40 Prostorové požadavky u dveřního křídla 28

29 Obr. 41 Obr. 42 Manipulace u schodiště Manipulační prostor na podestě se zakreslením kontrastního značení prvního a posledních schodišťového stupně Volný manipulační prostor pro otočení osoby na vozíku průměru 1500 mm musí být také dosažen na podestách schodišť viz obr. 41, obr. 42 a obr. 58. Pro vybavení vnitřních dveře a jejich výškové osazení platí následující požadavky. Klika otevíravých dveří se osazuje ve výšce 1100 mm. Tato výška platí také pro horní úroveň svislého madla dveří posuvných (obr. 43). Po celé délce otevíravých dveří je nutné umístit ve výšce mm vodorovné madlo, které umožní osobě na vozíku snadné zavírání dveří (obr. 44). Vodorovné madlo musí být umístěno na všech dveří ve společných prostorách bytového domu. Madlo se umístí nejméně na jedné straně otevíravých dveří, a to straně tlačené. Obr. 43 Obr. 44 Výškové osazení vybavení dveří klika, Zavírání dveří pomocí madla vodorovné madlo, svislé madlo Tvar kliky musí ergonomický, aby bylo umožněno snadné ovládání osob se špatnou pohyblivostí horních končetin (obr. 45). Délka kliky má být nejméně 100 mm dlouhá a pro snadné uchycení odsazena od dveří ve vzdálenosti mm. V případě použití svislého madla, které má být délky nejméně 300 mm, je odsazení ve vzdálenosti mm (obr. 46). 29

30 Obr. 45 Vhodné a nevhodné tvary dveřních klik Obr. 46 Rozměrové parametry kliky a svislého madla Prosklené a plné dveře je nutné řešit s požadavkem na jejich vizuální kontrast. Jedná se zejména o kontrastní značení prosklených dveří, zajištění celkového kontrastu dveří ve srovnání se zárubní, stěnovou konstrukcí a kontrastní vybavení dveří kliky, madla (obr. 47). Obr. 47 Vizuální kontrast dveří Účelem prosklených dveří je možnost kontroly pohybu za dveřním křídlem. Z tohoto důvodu jsou kladeny také požadavky na minimální velikost prosklení vzhledem k možnostem malých osob a osob na vozíku (obr. 48). Optimální umístění vizuální zóny je v rozmezí 500 mm nad podlahou až do celkové výšky mm. U prosklení ve dvou výškových úrovní je 30

31 vhodné řešit spodní prosklenou část v rozmezí mm nad podlahou a horní v rozmezí (1600) mm. Prosklení musí být nejméně v šířce 150 mm a ve vzdálenosti na straně kliky nejvýše 200 mm (obr. 49). Obr. 48 Prosklené dveře a podmínky vizuálního kontaktu uživatelů Obr. 49 Požadavky na vizuální kontakt prosklených dveří umístění prosklené výplně Základní prvky pro dveře shrnutí účinná šířka dveří min. 800 mm manipulační plocha 1500 x 1500 mm / 2000 x 1500 mm výška madla mm nad podlahou kontrastní značení mm / mm 31

32 Kritérium D5 Schodiště a výtahy přístupnost podlaží výtahem a jeho specifikace schodiště s požadavky na rozměrové parametry, kontrasty a vybavení Jestliže chceme hovořit o přístupném prostředí bytového domu, je nesmírně důležité zajistit přístupnost jednotlivých podlaží výtahem či jiným zdvihacím prostředkem s dostatečnou velikostí, nezbytně nutným vybavením pro sebeobsluhu a dostatečnou volnou plochou pro manipulaci při nástupu či výstupu z tohoto zařízení (obr. 50). V případě schodiště je potřeba pozornost věnovat vhodné šířce schodišťového ramene, aby zabezpečilo přemísťování nadměrných předmětů. Pro snadný pohyb je důležité respektovat vhodné rozměrové parametry schodišťových stupňů výška pro bezpečný nášlap, šířka stupně pro pohodlné došlápnutí a v neposlední řadě sklon schodišťového ramene pro snadný výstup a sestup osob s omezenou hybností. Osobám slabozrakým je nutné zabezpečit kontrastní značení prvního a posledního schodišťového stupně po celé své délce a šířce stupnice. Schodišťové rameno po obou stranách vybavíme schodišťovými madly, jenž budou mít při nástupu a výstupu dostatečný přesah pro snadný pohyb při výstupu a nástupu špatně pohyblivých osob. Celý schodišťový prostor včetně výtahové kabiny je nutné řádně osvětlit. Obr. 50 Zajištění přístupnosti jednotlivých podlaží bytového domu Nejmenší průchodná šířka schodišťového ramene je 1500 mm (obr. 51). Tento požadavek vyplývá z uživatelského hlediska (osoby s holemi, s malými dětmi do tří let, osoby s nákupy apod.). Průchodná šířka 1500 mm je zároveň stanovena pro bezbariérově užívané stavby v ČSN Schodiště a šikmé rampy Základní požadavky. Podle podmínek vyhlášky č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby musí schodiště umožnit také přepravu předmětů rozměrech 1950 x 1950 x 800 mm. 32

33 Obr. 51 Doporučená rozměrové parametry hlavního schodiště Velikost schodišťového stupně vychází z poměru mezi výškou a šířkou stupně (2h + b = 630 mm) se současným respektováním pohybových možností osob pokročilého věku a možným snížení hodnoty délky kroku 630 mm (až na 600 mm). Optimální velikost schodišťového stupně je 310 mm šířky a 150 mm (max.160 mm) výšky s ideálním sklonem max. 28. Stupnice a podstupnice musí být k sobě kolmé (obr. 52) pro zajištění bezpečného pohybu osob s pohybovým a zrakovým omezením. Z tohoto důvodu je přesah stupnice nepřípustný a u uvedených uživatelů způsobuje zakopnutí. U změn dokončených staveb je možný přesah stupnice u šikmé podstupnice nejvýše 25 mm (obr. 53). Obr. 52 Požadavky na schodišťový stupeň sklon schodišťového ramene do 28 platí pro bytové domy bez výtahu. Jestliže bytový dům je vybaven výtahem, maximální sklon smí být nejvýše 35 Obr. 53 Tvar schodišťových stupňů vhodné a nevhodné provedení 33

34 Obr. 54 Umístění schodišťového madla a zajištění přesahu prvního a posledního schodišťového stupně Schodiště musí být po obou stranách vybavena madly, která budou přesahovat první a poslední schodišťový stupeň nejméně o 150 mm (obr. 54). Přesah madla je nutný pro oporu osob se sníženou pohyblivostí a je vnímán také jako významný orientační bod pro osoby se zrakovým postižením. Madlo musí být zvláště u bytových domů vhodného tvaru umožňující uchopení rukou shora, pevné sevření (obr. 55) a z odpovídajícího materiálu se součinitelem tepelné vodivosti λ 0,5 W m -1 K -1. Obr. 55 Tvar schodišťového madla a požadavky na umístění vzhledem k pevné konstrukci Bezpečný pohyb v schodišťovém prostoru osob se zrakovým postižením je nutné zabezpečit výrazně kontrastním značením prvního a posledních schodišťového stupně v daném rameni. Tento kontrast je proveden v celé ploše stupnice, přičemž kontrastní značení podstupnice je nepřípustné. Tato úprava podstupnice vede slabozraké osoby k špatné orientaci a kontrastní podstupnice a byla by vnímána jako vodorovná plocha stupnice (obr. 56). Obr. 56 Kontrastní značení schodišťových stupňů 34

35 Schodiště, které by vybíhalo do prostoru, musí být zabezpečeno pevnou zábranou či soklem výšky nejméně 300 mm nebo pevnou zarážkou ve výši 100 až 250 mm a ve výši 1100 mm nad podlahou s pevnou ochranou (tyč zábradlí). Tato úprava zabrání možnosti vstupu do prostoru pod vybíhajícím schodištěm s výškou nižší než 2100 mm (platí pro interiér, v exteriéru 2200 mm). Obr. 57 Zabezpečení vybíhajícího schodiště do volného prostoru Základní prvky pro schodiště shrnutí počet stupňů max. 16, doporučeno 12 optimální sklon max. 28 výška schodišťového stupně max.160 mm optimální šířka stupně 310 mm kontrastní značení stupnice první a poslední stupeň výška madla 900 mm přesah madla min. 150 mm šířka schodiště min mm šířka podesty, mezipodesty min mm Jak již bylo zmíněno, základem konceptu přizpůsobitelného bydlení je umístění výtahu v bytových domech o jakémkoliv počtu podlaží. Tento výtah musí spojovat jednotlivá podlaží v úrovní vstupů do bytů a v úrovni samotného vstupu do bytového domu (obr. 50). Před nástupními místy je nutné zachovat manipulační plochu velikosti nejméně 1500 x 1500 mm pro snadný pohyb osob s kočárky, na vozíku, při přepravě větších předmětů apod. (obr. 58 a 59). Umístění manipulační plochy 1500 x 1500 mm nemusí být vždy míněno na osu vstupu do výtahové kabiny. Poloha je v závislosti umístění ovládacího prvku výtahu tento ovladač musí být ve vzdálenosti nejméně 500 mm od hrany manipulační plochy. Minimální velikost klece výtahu u novostavby je 1100 x 1400 mm, u změn dokončených staveb nejméně 1000 x 1250 mm (obr. 60). Při těchto rozměrech se předpokládá, že nástup i výstup bude z užší strany a pouze v jednom směru. V případě nutnosti vystoupení z klece výtahu s otočením o 90 se musí minimální velikost přizpůsobit nezbytné manipulační ploše, tedy minimálním rozměrům 1500 x 1500 mm (obr. 61). 35

36 Obr. 58 Umístění výtahu v schodišťovém prostoru se zajištěním manipulační plochy Obr. 59 Manipulační plocha před vstupem do výtahu Obr. 60 Rozměrové parametry klece výtahu A) změna dokončené stavby, B) novostavba 36

37 Obr. 61 Změna směru výstupu a možnosti manipulace ve výtahové kleci minimální rozměr klece výtahu Obr. 62 Umístění vybavení výtahové klece Ve výtahové kabině je nutné umístit následující vybavení (obr. 63 a obr.64): nejméně na jedné stěně madlo ve výšce 900 mm; sklápěcí sedadlo, které ve sklopené poloze nesmí překážet užívání výtahu. Výška sedadla nad zemí je 500 mm, minimální hloubka mm a šířka mm; u výtahů rozměrů 1000 x 1250 mm a 1100 x 1400 mm (kde se nelze otočit s vozíkem) musí být instalováno zrcadlo či obdobné zařízení, kterým by se daly sledovat překážky při výstupu z kabiny; osa ovladače nouzové signalizace a ovladačů pro ovládání dveří v minimální výšce 900 mm; ovladače pro volbu stanic při vodorovném uspořádání musí být seřazeny v jedné řadě odleva doprava; ovladače pro volbu stanic při svislém uspořádání musí být seřazeny odspodu nahoru a při více řadách odleva doprava a pak odspodu nahoru. Směrové šipky před vstupem do výtahové klece musí být umístěny ve výšce mm nad podlahou, výška šipek musí být nejméně 40 mm. Rozsvícení šipek doprovází zvukový signál s využitím hlasové fráze. Signalizace polohy v kleci výtahu je umístěna na ovládacím panelu nebo nad ním. Osa signalizace musí být ve výšce mm. Výška písma označení stanic musí být 37

38 v rozmezí mm s požadavkem na barevný kontrast. Při zastavení klece musí být zároveň akusticky oznámena poloha podlaží. Obr. 63 Vybavení výtahové klece pro novostavby A) přivolávací tlačítko, B) ovládací panel, C) ovládací panel, D) optické a akustické hlášení, E) madlo, F) sedadlo, G) zrcadlo Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak (obr. 64). Ovladač ve výtahové kleci pro podlaží s východem z budovy musí vyčnívat 5mm nad ostatní ovladače a měl by být přednostně v zelené barvě. Obr. 64 Umístění ovládacího panelu výtahové kabiny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od rohu varianty svislého a vodorovného panelu s detailem. Základní prvky pro výtah shrnutí velikost standardní kabiny min x 1400 mm šířka vstupu min. 900 mm volná plocha u nástupu 1500 x 1500 mm výška madla 900 mm nad podlahou výška sedátka 500 mm nad podlahou 38

39 Kritéria technických požadavků pro BYT Kritérium B1 Variabilní dispozice možné úpravy se zřetelem na specifické potřeby v průběhu stárnutí uživatelů a jiných životních změn Variabilní a flexibilní dispoziční řešení spočívá zejména ve vhodném umístění hygienických prostor pro jejich budoucí rozšíření v důsledku požadavků na zvýšené manipulační požadavky u zařizovacích předmětů, účelné umístění zařizovacích předmětů a instalací. Obr. 65 Příklad řešení části dispozice hygienických prostor pro budoucí bezbariérové využití - rozmístění zařizovacích předmětů, velikost prostor záchodu a koupelny, a návrh stěnových konstrukcí plně respektují požadavky konceptu celoživotního bydlení, kdy s minimálními finančními prostředky docílíme bezbariérového užívání hygienických prostor. Obr. 66 Příklad řešení části flexibilní dispozice bytu vedle záchodu se nachází komora, kterou lze v případě potřeby spojit do jednoho prostoru záchodové kabiny. 39

40 Obr. 67 Příklad řešení části flexibilní dispozice bytu v části hygienických prostor Variabilní a flexibilní dispozice pro přizpůsobitelné bydlení umožňuje adaptaci v co nejmenším čase s přiměřenými finančními náklady při změně životních okolností, např. ztrátě mobility. Pro návrh takové dispozice platí tři základní požadavky: - bezprahový přístup; - dostatečný pohybový prostor v důležitých částech bytu s respektováním minimální šířky dveří 800 mm; - vytvoření vhodného dispozičního řešení hygienických prostor s únosnými svislými konstrukcemi a vhodným umístěním instalací. Kritérium B2 Vstupní prostory bytu velikost vstupní předsíně dveřní otvory a jejich umístění Vstup do bytu je nutné řešit na úrovni hlavního obytného prostoru s respektováním dostatečné šířky dveřního křídla. Pro zajištění přístupnosti je nutné minimalizovat prahy na nejnižší úroveň a zabezpečit vhodné manipulační plochy před vstupními dveřními křídly. Jestliže hovoříme o manipulaci u dveří, není myšlena pouze manipulace pro otáčení invalidního vozíku, osob s berlemi, pohyb s kočárkem atd., ale zároveň je nutné zabezpečit volnou plochu vedle těchto dveří, resp. kliky dveří v šířce nejméně 500 mm pro snadný a plynulý pohyb mezi jednotlivými místnostmi a prostorami. 40

41 Obr. 68 Manipulační prostory u vstupu do bytu velikost volné manipulační plochy je závislá na tom, zda se do této plochy otevírají dveře. Velikost předsíně bytu je také dána způsobem otevírání dveří, které nesmí zasahovat do manipulačního pohybu. Obr. 69 Umístění dveří bytu se zachováním nutné manipulace na straně kliky musí být zachována min. šířka stěny 500 mm pro snadnou manipulaci při otevírání dveří. Plocha vstupní předsíně, do které se neotevírají dveře musí umožnit bezproblémový pohyb všech uživatelů osob s holemi, na vozíku, s kočárkem. Část manipulace může být umístěna v části zasunutého soklu skříní (do hloubky max.200 mm viz obr. 71). Kritérium B3 Komunikační plochy bytu velikost chodeb bytu se zajištěním potřebné manipulace Chodba bytu či jiný komunikační prostor musí svou velikostí umožnit snadný pohyb osob se sníženou mobilitou a zajistit manipulaci pro otočení, pro otevírání dveří a v neposlední řadě je nutné respektovat dosahové pásmo ve výšce mm nad podlahou pro umístění veškerých ovládacích prvků vypínačů, zásuvek. Předsíně a chodby bytu plní zároveň funkci úložných prostorů se zabudovanými skříněmi a jiným interiérovým vybavením, které mnohdy 41

42 znemožňují volný pohyb při zvýšených manipulačních nárocích. Z těchto důvodů je vhodné řešit sokly skříní či jiné odkládací plochy ve výši 300 mm a hloubky 200 mm pro možné podjetí vozíku (obr. 71). Tímto řešením docílíme snížení šířky komunikačních prostor až na hodnotu 1300 mm (obr. 70). Obr. 70 Optimální řešení šířkových parametrů komunikačních ploch v bytě se zachováním dostatečné manipulace Obr. 71 Příklad zajištění minimálních rozměrů šířky komunikačních prostor s využitím podjetí vozíku pod interiérové vybavení Podmínky umístění dveří a zajištění potřebných ploch jsou pro otevíravé dveře shodné s požadavky kritéria D4. U posuvných dveří je nutné respektovat účinnou šířku 800 mm při maximálním zasunutí. Celková šířka dveří je ovlivněna použitím svislého madla, které neumožní využití celé šířky posuvných dveří. Toto madlo pro snadnou manipulaci musí být vzdáleno od zárubně a jiné pevné překážky nejméně 50 mm. Doporučená vzdálenost madla od líce stěny je nejvýše 250 mm (obr. 72). Tato doporučená vzdálenost platí také pro kliky otevíravých dveří. 42