Přehled zpráv. Light pozvánky/společnost Euro ~ str. 90 ~ Light - Pozvánky/společnost

Transkript

1 Přehled zpráv Light pozvánky/společnost Euro ~ str. 90 ~ Light - Pozvánky/společnost Banky vracejí úder Euro ~ str. 40 ~ Report PETRA PELANTOVÁ Macháčkova výměna Hospodářské noviny ~ str. 28 ~ Otázka zní, kde je teď normální stát Lidové noviny ~ str. 18 ~ Právo & justice TOMÁŠ NĚMEČEK Ředitelé na PR Summitu: Růst firem se neobejde bez investic do PUBLIC RELATIONS Parlament, vláda, samospráva ~ str. 38 ~ Zprávy České zdravotnictví: Iluze nedostatku Zdravotnické noviny - ZDN ~ str. 04 ~ K věci Jan Průša, M. Phil. S počtem obyvatel roste nejen spotřeba, ale i ţivotní úroveň zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ svetovaekonomika Roman Chlupatý,Tomáš Jelínek,Ivana Šulcová,Marína Dvořáková Arabela aneb cesta do říše pohádek v době normalizace ct24.cz ~ str. 00 ~ Hana Brádková Šíří se pocit, ţe spravedlnost se vytratila Benešovský deník + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Bruntálský a Krnovský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Domaţlický, Frýdeckomístecký a třinecký, Havířovský, Havlíčkobrodský, Hodonínský, Hradecký, Chebský, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jihlavský, Jindřichohradecký, Karlovarský, Karvinský, Kladenský, Klatovský, Kolínský, Krkonošský, Kroměříţský, Kutnohorský, Liberecký, Litoměřický, Mělnický, Moravskoslezský, Mostecký, Náchodský, Novojičínský, Nymburský, Olomoucký, Opavský a hlučínský, Orlický, Pardubický, Pelhřimovský, Písecký, Plzeňský, Prachatický, Praţský, Prostějovský, Přerovský a hranický, Příbramský, Rakovnický, Rokycanský, Rychnovský, Slovácký, Sokolovský, Strakonický, Svitavský, Šumperský a jesenický, Táborský, Tachovský, Teplický, Třebíčský, Ústecký, Valašský, Vyškovský, Zlínský, Znojemský, Ţatecký a lounský, Ţdárský ~ str. 13 ~ Události KATEŘINA PERKNEROVÁ Ředitelé na PR Summitu: růst firem se neobejde bez investic do public relations marketingovenoviny.cz ~ str. 00 ~ Public relations - - Růst firem se neobejde bez investic do public relations podnikatel.cz ~ str. 00 ~ Plné znění zpráv 1

2 Bez vlastních médií kulhají odbory na obě nohy Revue Sondy ~ str. 20 ~ Na nástěnku PhDr. Antonín RAŠEK Luxusní flirt Víkend HN ~ str. 20 ~ Téma Tereza Hromádková Ředitelé na PR Summitu: růst firem se neobejde bez investic do public relations finance.cz ~ str. 00 ~ Blue Events s.r.o. stavební spoření lze vyuţít na důchod nebo studium Bankovnictví ~ str. 04 ~ Spektrum (čtk) Budoucnost stavebních spořitelen Bankovnictví ~ str. 32 ~ Produkty a sluţby Moţnosti stavebního spoření ještě nejsou vyčerpány Benešovský deník + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Bruntálský a Krnovský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Domaţlický, Frýdeckomístecký a třinecký, Havířovský, Havlíčkobrodský, Hodonínský, Hradecký, Chebský, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jihlavský, Jindřichohradecký, Karlovarský, Karvinský, Kladenský, Klatovský, Kolínský, Krkonošský, Kroměříţský, Kutnohorský, Liberecký, Litoměřický, Mělnický, Moravskoslezský, Mostecký, Náchodský, Novojičínský, Nymburský, Olomoucký, Opavský a hlučínský, Orlický, Pardubický, Pelhřimovský, Písecký, Plzeňský, Prachatický, Praţský, Prostějovský, Přerovský a hranický, Příbramský, Rakovnický, Rokycanský, Rychnovský, Slovácký, Sokolovský, Strakonický, Svitavský, Šumperský a jesenický, Táborský, Tachovský, Teplický, Třebíčský, Ústecký, Valašský, Vyškovský, Zlínský, Znojemský, Ţatecký a lounský, Ţdárský ~ str. 55 ~ Pojištění (fk) Transatlantické vztahy ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 10:08 Rozhovor na aktuální téma Ředitelé na PR Summitu: růst firem se neobejde bez investic do PR profit.cz ~ str. 00 ~ Aktuality Profit, TZ Ředitelé na PR Summitu: růst firem se neobejde bez investic do public relations webreporter.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika Na Dnech EU a USA v Praze vystoupí světové osobnosti zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ svetovaekonomika Pavel Polák,Simona Bartošová,Květa Moravcová,Tomáš Pavlíček Jak postavit úspěšný online mediální byznys mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust Kam jdeme respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Hana Čápová Plné znění zpráv 2

3 Schwarzenberg prezidentem? Nemá šanci, shodli se politologové parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor par Mezinárodní doba temna a cesta za světlem blisty.cz ~ str. 00 ~ Miroslav Polreich Současná situace v oblasti printových médií ČRo 6 ~ str. 01 ~ 20:10 Média v postmoderním světě Esej inspirovaná knihou Foucaulta Dohlíţet a trestat Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Příloha - ji.hlava 2011 Pavel Pokorný Šest let pracuj, sedmý rok odpočívej Víkend HN ~ str. 20 ~ Téma Naďa Klevisová Hledali sádlo, do kterého se dá zakrojit e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Stavební spoření: Také na důchod a nadstandardní zdravotní péči? hypoindex.cz ~ str. 00 ~ Stavební spoření Petr Zámečník Stavební spoření: Také na důchod a nadstandardní zdravotní péči? investujeme.cz ~ str. 00 ~ Bydlení Lidstvo jako zubní pasta Literární noviny ~ str. 01 ~ Příloha - Harmonie ţivota Dagmar Sedlická Ekonomové chtějí zachránit stavební spoření. Na co všechno by mohlo být? nasepenize.cz ~ str. 00 ~ Stavební spoření Hledali sádlo, do kterého se dá zakrojit Strategie ~ str. 30 ~ Lidé Očekávané události na středu 19. října - DOMÁCÍ ( ) kurzy.cz ~ str. 00 ~ VIDEO: Věřte, nevěřte: Jak média referovala o událostech na severu Čech ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark Kateřina Šťovíčková POLITIKA: Novinky.cz: Stavební spoření by mohlo být i na zdravotní péči či studium, tvrdí studie ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Stalo se Novinky.cz (ls) Plné znění zpráv 3

4 Stavební spoření by mohlo být i na zdravotní péči či studium novinky.cz ~ str. 00 ~ Finance Jindřich Ginter Hledání příčiny a následku blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ jansky.blog.ihned.cz Petr Janský Studie: Budoucnost modelu stavebních spořitelen v České republice businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Bankovnictví, investování BusinessInfo.cz Jaroslav Sedláček v Tandemu ČRo Region, Středočeský kraj ~ str. 01 ~ 09:04 Tandem Hledání příčiny a následku Euro ~ str. 70 ~ Global - Nobelova cena 2011 PETR JANSKÝ Jakou budoucnost by mohlo mít stavební spoření? profit.cz ~ str. 00 ~ Aktuality Profit, TZ RECENZE: Simonův kocour, který ovládl internet, se vydává na toulky zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna Tereza Drahoňovská, studentka FSV UK, komiksová recenzentka Z univerzit nás brzy vyštípou stroje Lidové noviny ~ str. 27 ~ ORIENTACE ROZHOVOR PETR KAMBERSKÝ Změny ve stavebním spoření? Aby se s vaničkou nevylilo i dítě! penize.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Ondřej Tůma Ďábel je v detailu Fresh marketing ~ str. 26 ~ Komentáře Petr Majerik Petr Majerik: Na televizní kampaň dnes uţ nepotřebujete miliony Fresh marketing ~ str. 08 ~ Rozhovor Jakub Němec Kampaň velkých jmen láká fondy do Česka Hospodářské noviny ~ str. 18 ~ Česko Petr Kain ČSSD chce vyslat do voleb místo Palase jeho náměstka Nováka novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí jov Jiná politika, nebo pád Právo ~ str. 06 ~ Publicistika Alexandr Mitrofanov Plné znění zpráv 4

5 Stabilita a kontinuita na ruský způsob Mezinárodní politika ~ str. 02 ~ Karel Svoboda Opoziční poločas německé sociální demokracie Mezinárodní politika ~ str. 30 ~ Zeměmi světa Tomáš Malínek Nigerijské volby ve stínu arabského jara Mezinárodní politika ~ str. 12 ~ Kateřina Werkman Burkina Faso: revoluční jaro bez revoluce Mezinárodní politika ~ str. 06 ~ Vilém Řehák Funkcí se ujmou noví členové vedení České televize prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ z domova Sedláček: Hlavně sníţit zadluţení Komárek: Náš dluh? To je humbuk Týden ~ str. 24 ~ Duel TÝDNE Renata Kalenská Nákupem akcií IZIP nevstupuje VZP do rizika Zdravotnické noviny - ZDN ~ str. 02 ~ Příloha - Infoservis VZP - aktuálně Sociální sítě skutečné přátelství nenahradí Haló noviny ~ str. 03 ~ Z domova Marie KUDRNOVSKÁ Barack Obama pozval Petra Nečase do Bílého domu Prima TV ~ str. 08 ~ 18:55 Zprávy TV Prima Smrt slečny Marplové Víkend HN ~ str. 20 ~ Téma - Detektivní seriály Tereza Hromádková Fakulta sociálních věd protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom sih České detektivní seriály kopírují americké vzory. Brzy tomu můţe být naopak ihned.cz + life.ihned.cz ~ str. 00 ~ life.ihned.cz Tereza Hromádková Do vedení České televize přichází Zdeněk Šámal a Milan Cimirot, Milan Fridrich povyšuje MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz Lucie Vaníčková Rád píše v noci, a tak je známý pozdními ranními příchody Mladá fronta DNES ~ str. 05 ~ Čtenářská stránka Jan Malinda Plné znění zpráv 5

6 Představení redakce Rád píše v noci, a tak je známý pozdními ranními příchody Mladá fronta DNES ~ str. 05 ~ Čtenářská stránka Jan Malinda Markéta Fialová nova.cz ~ str. 00 ~ Novapedie/Profil Novapedie/novapedia Jak přeţít ve světě bez velmocí blog.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 464 Čtenářův blog TISKOVÁ ZPRÁVA: Česká televize bude mít od 10. října tři nové manaţery ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy Tisková zpráva ČESKÁ TELEVIZE, (BoJ) DOKUMENT: Vizitky nově jmenovaného vedení České televize ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark ČTK Do vedení České televize přichází Zdeněk Šámal a Milan Cimirot, Milan Fridrich povyšuje MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz Lucie Vaníčková Dvořák jmenoval nové vedení České televize mediafax.cz ~ str. 00 ~ Dvořák v ČT staví tým: z Novy přichází Cimirot, do čela ČT24 se vrací Šámal, Fridrich povýšil mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust Ekonom Mlčoch povykládá o cestě kapitalismu Olomoucký deník ~ str. 02 ~ Olomoucko (paš) Dvořák jmenoval nové vedení České televize prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ z domova Pavel Dobeš: Omezení ţeleznice nechystám businessinfo.cz ~ str. 00 ~ říjen BusinessInfo.cz Henlein a Jaksch osudy dvou sudetských Němců ct24.cz ~ str. 00 ~ ČT24 Morální hazard Eurovalu hrozí, ţe vyhraje řadu bitev a prohraje válku Mladá fronta DNES ~ str. 08 ~ Názory Ivo Šlosarčík Chcete, aby vás v práci brali váţně? Zapracujte na své pracovní identitě Studenta web&mag ~ str. 26 ~ Kariéra Markéta Ježková, Míša Raková Plné znění zpráv 6

7 Šéf CzechInvestu Miroslav Kříţek: Fascinuje mě nápaditost, s jakou studenti hledají mezery na současném trhu Studenta web&mag ~ str. 24 ~ Rozhovor Markéta Ježková Změna oboru na vysoké škole: odváţný krok, nebo záchrana na poslední chvíli? Studenta web&mag ~ str. 10 ~ Téma Míša Raková Škola vyhodila studenta za malování po zdech Studenta web&mag ~ str. 05 ~ Média o nás Míša Raková Aktuální politická situace a boj proti korupci ČRo 6 ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty Daniel Köppl: Ţádná vize, jen jistota, ţe vás zase okradou finmag.cz ~ str. 00 ~ Kaleidoskop Ondřej Tůma Daniel Köppl: Ţádná vize, jen jistota, ţe vás zase okradou penize.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor Ondřej Tůma Plné znění zpráv 7

8 Plné znění zpráv OD 25. ŘÍJNA DO 15. LISTOPADU Mentální vrstevnice Light pozvánky/společnost Euro str. 90 Light - Pozvánky/společnost Výstava v praţské galerii Artinbox představí abstraktní kresby pěti tvŧrcŧ z ateliéru HPCA u Mnichova, který poskytuje podmínky pro tvorbu talentovaným autorŧm s mentálním hendikepem. Vybraná díla jsou specifickou kartografií jejich duševního teritoria, záznamem jeho vrstevnic. Jsou seismografem emocí, jejich ukotvením ve tvaru a barvě. Jako host se výstavy zúčastní italský tvŧrce českého pŧvodu Vít Kosinka. Jeho kresby, malby a koláţe připomínají městské horizonty, třpytící se mořskou hladinu nebo krajinu z ptačí perspektivy. 2. LISTOPADU Semináře v Evropském domě V Evropském domě se kaţdou druhou středu odpoledne koná praktický seminář o dopadech členství České republiky v Evropské unii. Odborníci na vybrané evropské problematiky společně s novináři, zástupci firem či neziskových organizací při nich zájemce provedou nejen fungováním evropských institucí, ale také představí vybrané evropské politiky. Na středu 2. listopadu je připravena diskuse na téma EU po Lisabonu demokratičtější a efektivnější?, kde se návštěvníci budou moci setkat s Lenkou Pítrovou z Úřadu vlády nebo Davidem Králem z think-tanku Europeum. Diskusi moderuje Adéla Skopová z FSV UK Praha. OD 2. DO 9. LISTOPADU Jedeme za Světluškou Jedinečné trojkolo, postavené speciálně pro Světlušku, slavnostně pokřtí 2. listopadu ve na Jiráskově náměstí v Ostravě moderátor Aleš Juchelka, Martina Kaderková, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu, a patronka Světlušky Aneta Langerová. Ta pak společně se zrakově postiţenou sjezdařkou Aničkou Kulíškovou a moderátorem ČT Petrem Rajchertem vyjede na trojkole směrem Opava, odkud bude trojkolo dále pokračovat přes Moravu a Čechy aţ do Prahy, kde Jízdu za Světluškou zakončí Simona Stašová, Pavel Liška a nevidomá Ráchel Skleničková. Dojedou s ním 9. listopadu ve 21 hodin přímo do ţivého přenosu benefičního večera Světla pro Světlušku, který bude vysílat ČT1 a ČRo 1 Radioţurnál. OD 4. LISTOPADU 2011 DO 15. LEDNA 2012 Cena Jindřicha Chalupeckého Tvorba letošních pěti finalistŧ bude tento rok zcela poprvé prezentována ve veřejném prostoru ve smyslu myšlenky teoretika a kritika umění Jindřicha Chalupeckého, ţe umění se ukazuje lidem a lidé umění. Finalisté 22. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého budou postupně představeni v rámci doprovodné akce 5 finalistŧ, 5 měsícŧ, 5 míst. V prŧběhu pěti měsícŧ budou vystavovat svá díla v nejrŧznějších formách na pěti vybraných místech celé republiky pěti rŧznými zpŧsoby. Výstava Finalisté 2011 se uskuteční od 4. listopadu 2011 do 15. ledna 2012 v Centru současného umění DOX v Praze. Slavnostní ceremoniál a předání ceny se uskuteční 25. listopadu. 5. LISTOPADU, Festival českých a moravských vín První ročník Festivalu českých a moravských vín v Brně přináší jedinečnou degustaci více neţ 200 nejlepších vín z kaţdé vinařské oblasti Čech a Moravy. Budete se moci setkat s 25 nejlepšími vinařstvími, jako je například Nové Vinařství z Drnholce, Vinné sklepy Lechovice, Gotberg Popice, Reisten Pavlov, Spielberg Archlebov a další. Vstupné 350 Kč zahrnuje kromě samotné degustace více neţ 200 druhŧ vín i ochutnávku sýrŧ, čokolád, oliv a dalších pochutin k vínu, dále bagety, pramenité vody Rajec a informační materiály. Plné znění zpráv 8

9 Foto popis Mark Ther jako Maria Callas ve videu inspirovaném fotografiemi Christiana Steinera Foto autor Kresba: Klaus Zelmer Foto autor Foto: Marek Dostál Banky vracejí úder Euro str. 40 Report PETRA PELANTOVÁ Do září poskytly bankovní domy více hypoték neţ za celý loňský rok. Pomohlo i to, ţe stavební spořitelny v poskytování úvěrŧ brzdí Zatímco hypoteční trh roste o desítky procent, úvěry od stavebních spořitelen se propadají. Mohou za to chystané změny v systému stavebních spořitelen, které znamenají nejen pro klienty, ale i pro samotné finanční domy nejistotu? Anebo fakt, ţe hypoteční úvěry jsou nejlevnější od roku 2005, tudíţ mnoho klientŧ raději neţ do stavební spořitelny zamíří pro úvěr do hypoteční banky? Jde o kombinaci zmiňovaných faktorŧ, jenţe na jednu podstatnou věc se zapomíná. A to na ochotu stavebních spořitelen poskytovat úvěry. Ta totiţ klesá spolu s tím, jak spořitelnám ubývají klienti, coţ bankám výrazně pomáhá. Jasná čísla Nové smlouvy o stavebním spoření uzavřelo v letošním roce o 77 tisíc lidí méně neţ loni. Zatímco na konci roku 2010 měli Češi u stavebních spořitelen uloţeno více neţ 430 miliard korun, letos uţ je to jen 425,7 miliardy, jak je zřejmé z aktuálních statistik Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). A protoţe stavební spořitelny musejí dodrţovat princip kolektivu, tedy pŧjčit jen určitou část z toho, co si klienti u nich naspoří, znamená to, ţe mají na pŧjčování méně peněz. Při schvalování nových úvěrŧ tudíţ musejí přibrzdit, i kdyby nechtěly. Je moţné, ţe stavební spořitelny, které mají vyšší poměr úvěrŧ ke vkladŧm, investují méně na podporu reklamy, a netlačí tak tu úvěrovou část, poznamenal tajemník AČSS Jiří Šedivý. A čísla mluví jasně. Z údajŧ všech pěti tuzemských stavebních spořitelen vyplývá, ţe zatímco letos za tři čtvrtletí poskytly úvěry v celkovém objemu 33,6 miliardy korun, loni rozpŧjčovaly za stejné období o dvanáct miliard víc. V letošním roce tudíţ došlo k propadu v poskytování nových úvěrŧ o více neţ čtvrtinu. Jednotlivé spořitelny přitom tvrdí, ţe ochota pŧjčovat se nemění. Šedivý namítá, ţe roli sehrála i niţší ochota lidí k zadluţování se, jenţe jak ukazuje vývoj hypotečního trhu, apetit pŧjčovat si Čechŧm rozhodně nechybí. Hypoteční horečka Zatímco v roce 2008 se stavební spořitelny pyšnily meziročním nárŧstem v objemu poskytnutých úvěrŧ a hypoteční trh se propadl o více neţ dvacet miliard korun, letos se situace obrátila. Banky za letošní první tři čtvrtletí poskytly na hypotékách tolik jako za celý loňský rok. Během devíti měsícŧ letošního roku odmávaly více neţ 51 tisíc hypotečních úvěrŧ za téměř 84,9 miliardy korun, coţ znamená u nově poskytnutých hypoték meziroční skok o dvaačtyřicet procent. Trh stavebního spoření vykazuje od letošního jara zřetelné poklesy v produkci, zatímco hypotéky od stejného data rostou, a to meziročně o čtyřicet aţ padesát procent, říká náměstek generálního ředitele Hypoteční banky Martin Vašek. Dále dodává: Změny v trendu jsou markantní od chvíle, kdy stát avizoval úpravy podpory stavebního spoření zhruba o polovinu na dva tisíce korun ročně. Směr, kam se klienti začínají obracet, je úrokovými sazbami příznivě nastavený trh hypoték. Jak říká Vašek, rekordně nízké úrokové sazby hypotékám velmi pomáhají. Banky nabízejí úvěry jištěné nemovitostí nejlevněji od roku Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex, který sleduje ceny hypoték na českém trhu od roku 2003, činily ke konci září prŧměrné sazby těchto pŧjček 3,89 procenta. Ještě v srpnu přitom tato sazba přesahovala úroveň čtyř procent. Neméně dŧleţitým stimulem jsou i ceny nemovitostí, které jsou letos velmi stabilní a u některých typŧ nemovitostí na příznivě nízké cenové úrovni, vypočítává Vašek. Pomohl i tlak developerŧ, kterým se hromadí neprodané byty. Snaţí se tudíţ co nejrychleji prodat, a to i za cenu ztráty. Předpokládají, ţe v budoucnu by tato ztráta mohla být ještě vyšší. Banky vyšly jednoznačně vstříc nabídkám developerŧ, kteří vyuţívají budoucí zvýšení daně z přidané hodnoty, konstatuje vedoucí analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl. Útok státu Někteří lidé z oboru ale vysvětlují propad obchodních výsledkŧ spořitelen ještě jinak. Stavební spoření je i nadále atraktivním spořicím a úvěrovým produktem. Lidé však především potřebují vědět, s jakými podmínkami mohou do budoucna závazně počítat, aby se mohli odpovědně rozhodnout. Nejistota lidí se pak promítá i do obchodních výsledkŧ, domnívá se šéf marketingu Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) Rostislav Trávníček. Potíţ je totiţ v tom, ţe se sníţenou státní podporou stavebního spoření jsou uţ téměř všichni smířeni a počítají s ní. Návrh sice vrátil Senát, ale jeho přehlasování Poslaneckou sněmovnou bude v nejbliţších dnech zřejmě jen formalitou. Nejistota se točí zejména kolem budoucí podoby stavebního spoření. Ministerstvo financí totiţ chystá velkou novelu zákona o stavebním spoření, jenţe zatím nikdo neví, jak bude přesně vypadat. V Plné znění zpráv 9

10 současné době ministerstvo financí vypořádává připomínky po meziresortním připomínkovém řízení a novelu zákona předloţí vládě do konce listopadu tohoto roku, upřesnil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Teprve poté zamíří materiál do Parlamentu, kde ho čeká ostrá diskuse. Kritici návrhu totiţ zdŧrazňují, ţe jde o výsledek úspěšné lobby bank. Likvidace spořitelen O tom, ţe pŧjde o výrazný zásah do stavebního spoření, ale dnes nepochybuje nikdo. Stát chce totiţ zpřístupnit trh komerčním bankám, a ty by měly nově prodávat i stavební spoření. To by nebylo zas aţ tak divné, jenţe ministerstvo financí chce pro banky výrazně jednodušší podmínky. Zatímco spořitelny musejí dodrţovat princip kolektivu, tedy smějí pŧjčit jen přesně určenou část z toho, co u nich mají klienti naspořeno, banky takovou povinnost mít nebudou. Stavební spořitelny fungují nezávisle na kapitálovém trhu a je třeba se ptát, která banka funguje nezávisle na kapitálovém trhu. Stavební spořitelny mohou nyní zaručit úrokovou sazbu na úvěr, který si klient vezme třeba aţ za pět let. A která banka toto dokáţe bez nějakých výrazných poplatkŧ? Anebo která banka vŧbec dokáţe dnes zaručit klientovi nárok na úvěr za pět let? naznačuje rizika výkonný ředitel Evropského sdruţení stavebních spořitelen Andreas J. Zehnder. Pŧvodně chtělo ministerstvo financí umoţnit spořitelnám jako kompenzaci zjednodušenou transformaci na banku, jenţe tento návrh z novely vypadl. POMOC EKONOMICE Stavební spoření vyuţívá téměř polovina české populace. Objem vkladŧ z něj dosáhl ke konci loňského roku 430 miliard korun, coţ představovalo zhruba osmnáctiprocentní podíl na celkových finančních aktivech českých domácností. Tento produkt je v ţebříčku nejoblíbenějších zpŧsobŧ ukládání peněz na druhém místě hned za běţnými bankovními vklady, kdy mají lidé uloţenu zhruba třetinu z celkových aktiv tuzemských domácností. Tento potenciál by se měl dle expertŧ vyuţít. Podle říjnové studie s názvem Budoucnost modelu stavebních spořitelen v Česku ho lze vytěţit nejen k podpoře bydlení, ale také k podpoře finančního zabezpečení pro vybrané specifické ţivotní potřeby, jako jsou zabezpečení na stáří, spoření na nadstandardní zdravotní sluţby, studium či na období nezaměstnanosti. Autory materiálu jsou Petr Teplý a Roman Horváth z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Myslíme si, ţe takový krok by v konečném dŧsledku pomohl řešit současné i budoucí problémy české ekonomiky. Protoţe jak podpora bydlení, tak zabezpečení na stáří, větší participace občanŧ na úhradě za zdravotní sluţby, financování studií či řešení problému tíţivé finanční situace v období nezaměstnanosti jsou přesně ty oblasti, které je třeba dříve či později systémově řešit, upozorňuje Teplý. *** Banky versus stavební spořitelny Objem poskytnutých hypotečních úvěrŧ a úvěrŧ ze stavebního spoření (v mld. Kč) Banky 59, (leden aţ září) 84, (leden aţ září) Stavební spořitelny 45, (leden aţ září) 33, (leden aţ září) pramen: MMR, stavební spořitelny Zatímco spořitelny smějí pŧjčit jen přesně určenou část z toho, co u nich mají klienti naspořeno, banky takovou povinnost mít nebudou Foto autor FOTO Martin Pinkas Foto popis LI-KA NESTÍHÁ. Sníţená státní podpora stavebního spoření a na druhou stranu rekordně nízké úrokové sazby hypoték zapříčinily úbytek klientŧ spořitelen. Foto autor FOTO archiv, Martin Pinkas O autorovi PETRA PELANTOVÁ, petra.pelantova@euro.cz Macháčkova výměna Hospodářské noviny str. 28 Plné znění zpráv 10

11 Otázka: Mŧţe se koruna stát novým bezpečným přístavem? Jan Macháček komentátor Respektu V čem se liší CZK a CHF Troufám si tvrdit, ţe pro většinu českého prŧmyslu by zhodnocení koruny o třicet čtyřicet procent bylo zcela smrtící. V poslední době se objevují úvahy o tom, ţe v rámci toho, co se děje v Evropě, by se mohla koruna stát novým bezpečným přístavem (anglicky safe haven ) podobně jako švýcarský frank. Švýcarský frank je prý nadhodnocen, česká koruna naopak velmi podhodnocená. Obě země jsou prŧmyslové, obě mají přebytek obchodní bilance, obě vyváţejí především do okolních zemí, obě mají nízký dluh (40 procent HDP). Zaprvé je třeba říci, ţe kdyby se něco takového mělo stát, byla by to pro Českou republiku úplná katastrofa. Švýcarská centrální banka horko těţko zápasí s velmi nepříjemným a prudkým zhodnocováním švýcarského franku, které hrozí vyřadit švýcarský prŧmysl ze hry. Kromě toho je stav koruna jako bezpečný přístav velmi nepravděpodobný. Česká ekonomika je malá, právní rámec nefunguje dobře (jak zrovna vidíme zrovna na švýcarsko-mosteckém případu), infrastruktura je v mizerném stavu, banky máme zdravé, ale vlastněné z ciziny. Jako pravděpodobnější se jeví jiný scénář. Pokud se věci v Evropě začnou vyvíjet opravdu špatně, mŧţe se česká koruna na chvilku zhodnotit, ale vězme, ţe kdyţ se ve světě odehrávají finanční bouře, vţdy si to velmi rychle odnesou tzv. emerging markets (ano, sem stále ještě patříme) jako celek: spíše dojde k poklesu burz a kurzu koruny. Celý text na ihned.cz/audit-jana-machacka Edvard Outrata státní úředník ve výsluţbě Role franku je unikátní a zcela neopakovatelná Bankovní tradice (zejména dodrţování tajemství) a štěstí, které Švýcarsko mělo, z něho udělalo cíl evropských peněz. Česká koruna se nemŧţe stát novým bezpečným přístavem. Paralela se švýcarským frankem je sice vzrušující, ale mezi oběma měnami je velký rozdíl ve všeobecném povědomí. Švýcarský frank se dlouhá léta povaţoval za bezpečnou měnu, a k tomu vedle všech fundamentŧ (z nichţ některé jsou skutečně dnes společné s korunou) přispívala zásadním zpŧsobem skutečnost, ţe s ní nic nehnulo snad po 150 let. Švýcarská měna byla měnou mezinárodních organizací od jejich vzniku. Bankovní tradice (zejména dŧsledné dodrţování tajemství) a štěstí, které Švýcarsko mělo s tím, ţe se vyhnulo oběma světovým válkám a vţdy skutečně bylo ostrovem klidu, z něho udělalo příslovečný cíl všech evropských peněz, které potřebovaly kotvu či z dobrých i špatných dŧvodŧ nemohly spatřit světlo světa. Role franku je unikátní a neopakovatelná. Česká koruna je naopak měna nová, náš stát se svým charakterem a bezpečností kaţdou generací z gruntu liší. Pro tyto dŧvody především (a také pro těch několik dalších, které zmiňuje ve svém článku Jan Macháček) jsem přesvědčen, ţe myšlenka, ţe by touto cestou mohla koruna jít jako frank, je bláhová a ţe jen sotva mohla být míněna váţně u komentátorŧ věcí znalých. Je to však kompliment naší situaci, z kterého se radujme. To, ţe takováto debata vznikla, je však přínosné z jiného hlediska. Ukazuje to totiţ názorně nesmyslnost představy, ţe jsme kdovíco získali tím, ţe jsme se nestali součástí eurozóny. Kdybychom do ní byli vstoupili, řekněme, spolu se Slovenskem, nemuseli bychom se teď obávat velké volatility kurzu, který skutečně hrozí postihnout velice negativně naši konkurenceschopnost, respektive celou naši ekonomiku. Nezapomínejme, ţe i jen strach z této volatility nutně zvyšuje náklady našeho zahraničního obchodu a stojí nás mnoho kaţdým dnem. Švýcarský příklad, byť extrémní, ukazuje, kam aţ to mŧţe dojít. Našich Plné znění zpráv 11

12 eurobijcŧ bych se tedy chtěl zeptat, zda jsou tyto nejistoty tím kýţeným stavem, který jsme si vybojovali tím, ţe jsme si euro upřeli. Pavel Kohout Partners Česká koruna je základem zdravého rŧstu A teď si zkusme představit, co by se bylo stalo, kdybychom hypoteticky přijali euro jiţ v roce Kaţdá ekonomika, která je relativně chudá a hodlá dohánět bohatší sousedy, má jen dvě moţnosti. Buďto se mŧţe spolehnout na posilování domácí měny, anebo na rŧst objemu peněz v ekonomice. První varianta je neinflační. Hodnota mezd a úspor roste v relaci k zahraničí, zlevňování dovozŧ umoţňuje rŧst ekonomiky bez příliš rychlého rŧstu cen a mezd. Ano, samozřejmě, ekonomika s rostoucím kurzem domácí měny postupně ztrácí konkurenční schopnost v oblasti montáţe a výroby s nízkou přidanou hodnotou. Švýcarsko jiţ dávno není textilní velmocí jako v 19. století, kdyţ bylo chudé. Je třeba postupně měnit orientaci na kvalitu, technickou vyspělost, inovace a tak dále. Před dvanácti lety bylo euro za 36,63 Kč. Nyní je směnný kurz 24,49 CZK/EUR. Za stejný obnos v korunách dostaneme o polovinu více eur, coţ je vývoj, který do značné míry dokázal ztlumit inflační tlaky zpŧsobené nárŧstem světových cen ropy, plynu a jiných komodit. A teď si zkusme představit, co by se bylo stalo, kdybychom hypoteticky přijali euro jiţ v roce Nejenţe by inflace byla mnohem vyšší kvŧli draţším dovozŧm - bezpochyby také odbory by byly mnohem aktivnější v nátlaku na zvyšování mezd. Největší problémy by však zpŧsobila úvěrová inflace. Ta proklínaná volatilita měnových kurzŧ totiţ funguje jako automatický regulátor na kapitálovém a úvěrovém trhu. Odstranit volatilitu znamená odstranit bezpečnostní ventil. Úvěrový trh roste, nadouvá se a nakonec praskne. Následuje finanční a bankovní krize. Přesně to se stalo v Irsku. A ve Španělsku. V Estonsku, v Lotyšsku a Litvě, neboť zrušení měnového rizika se promítlo do mnohem většího rizika v podobě sníţené stability bankovnictví. Hodnotit Slovensko po přijetí eura je příliš brzy, ale Slovinsko jiţ hodnotit mŧţeme. Od roku 2004, kdy hodnota tolaru byla fixována k euru do konce roku 2008, objem úvěrŧ podnikŧm a domácnostem vzrostl na 2,4 násobku. Čistě jen v dŧsledku zrušení volatility. Takovouto úvěrovou expanzi nelze přeţít bez následkŧ. Slovinská ekonomika zaznamenala nejhorší propad v rámci eurozóny a podíl delikventních úvěrŧ vzrostl na 15 procent s rostoucí tendencí. Blíţí se další recese a slovinská centrální banka není schopna nic dělat. Nehledě na to, ţe Slovinsko si přijetím eura navţdy zazdilo cestu k neinflačnímu hospodářskému rŧstu. Buď poroste inflačně, anebo neporoste vŧbec. Česká koruna je základním instrumentem zdravého rŧstu a zdravého finančního systému. I ekonomika postiţená problémy má mnohem lepší šance na znovuzískání stability, pokud má svoji měnu, jako například Velká Británie. Rozhodnutí uvolnit kurz koruny po měnové krizi v květnu 1997 bylo zdaleka nejlepším moţným rozhodnutím, které tehdy Česká národní banka mohla provést. Podobně jako kdyţ Británie opustila Evropský měnový systém v roce Ondřej Schneider think-tank IDEA a FSV UK Srovnání je to zavádějící Koruna tedy nemŧţe být vystavena stejně silnému tlaku jako švýcarský frank a neposílí o desítky procent. Česká koruna má pověst stabilní měny a v rámci střední Evropy jiţ takovým bezpečným přístavem je. Zatímco polský zlotý a maďarský forint ztratily od července zhruba 10 % oproti euru, koruna oslabila jen o necelá 3 %. Stejně se koruna drţela v roce 2009 a její pověst je podpořena zdravým finančním sektorem, pragmatickou měnovou politikou a ve srovnání s okolními státy i nízkým dluhem a klesajícími schodky rozpočtŧ. Srovnání se švýcarským frankem je ale zavádějící, koruna se pohybuje v úplně jiných kategoriích. Především zahraniční investoři nemají, do čeho by v českých korunách investovali. Celkový objem aktiv v české měně je zanedbatelný ve srovnání se švýcarským frankem, ve kterém si lze koupit dluhopisy nejen švýcarské vlády, ale i desítek korporací a vlád celého světa. V české koruně je na trhu zhruba jeden bilion dluhopisŧ české Plné znění zpráv 12

13 vlády, pár desítek miliard korporačních dluhopisŧ, a to je skoro všechno. Většinu dluhopisŧ navíc drţí české banky a příliš se ani neobchodují. Koruna tedy nemŧţe být vystavena stejně silnému tlaku, jako se to stalo švýcarskému franku, a není třeba si dělat obavy, ţe by posilovala o desítky procent. Jak jsme viděli od srpna, jakmile zahraniční investoři ztratí odvahu investovat do riskantnějších aktiv, postihne to i korunu. Autorská strana nabízí od pondělí do pátku pohled na dění, trendy, souvislosti v reţii jedné osobnosti. Po - Macháčkova výměna Út - střídají se komentátoři HN (Honzejk, Černý, Hrstková, Leschtina, Ehl) St - Lucie Tvarŧţková o všem, co ji baví Čt - tak trochu americkýma očima se na svět dívá Daniel Anýţ Pá - uplynulý týden glosuje Jindřich Šídlo Co je Macháčkova výměna Do on-line debaty na IHNED.cz si zvu ekonomy, bankéře i nápadité publicisty, se kterými diskutuji aktuální ekonomická témata. Některé příspěvky najdete na této mé autorské stránce. Do této debaty přispěli také ekonomové Luboš Mokráš a Petr Janský. Vše na: Foto popis Otázka zní, kde je teď normální stát Lidové noviny str. 18 Právo & justice TOMÁŠ NĚMEČEK ROZHOVOR S Tomášem Richterem o investicích do justice, šnorchlování na Seychelách a jednom obscénním rozdílu Problémem této země je, ţe se zcela nepokrytě dostala do fáze kleptokracie, napsal nedávno. Stejně ostře mluví expert na insolvenční právo i o zdejší právnické akademii. * LN Švýcaři obţalovali bývalé privatizátory mosteckých dolŧ z praní špinavých peněz. Zmrazili jim na účtech 12 miliard korun ale o tyto peníze se český stát nehlásí, jako by mu nechyběly. Co si o tom myslíte? Ţe uţ nad tím ani nikdo neţasne. Jsem rád, ţe se práce českého státního zastupitelství i policie outsourcovala na švýcarskou prokuraturu a federální kriminální sluţbu FCP. A vŧbec se Švýcarŧm nedivím, pokud se nepouštěli do hlubší spolupráce s českou stranou. Poté, co to při vyšetřování zakázky na nákup pandurŧ zkusili Rakušané a vzápětí uniklo jméno utajovaného svědka, by museli být blázni. * LN Kdyţ jste jako právník začínal psát do novin, politice jste se vyhýbal. Dnes o ní píšete čím dál skeptičtěji; proč myslíte, ţe se situace zhoršuje? Mám na to hypotézu. Po kuponové privatizaci byly předmětem útoku v 90. letech soukromé podniky, které v té době ještě rozptýlení akcionáři nekontrolovali. Dnes uţ by to nebylo vŧbec tak snadné, nestátní soukromí vlastníci svŧj majetek brání (coţ ale úplně nejde v bankrotech, kdy do hry vstupují soudci a insolvenční správci). Takţe zbývají veřejné rozpočty jako snadná kořist. To politiku devastuje. A ještě něco. Kdyţ si promítnete politiky řekněme z roku 1996, byla to sestava, která pořád měla porevoluční étos veřejné sluţby. Jasně: nesdíleli ho všichni, kdesi uţ se plnilo tajné konto ODS, Zeman jel do Bamberku... Někdy v té době jsem se bavil s anglickým kolegou, který zvaţoval, kde se s rodinou usadí. Měl za manţelku Řekyni, mluvil slušně řecky a přesto nechtěl do Řecka. Říkal mi, ţe tam člověk bez úplatku nedostane ani řidičák. Tehdy mi to přišlo neuvěřitelné. A vidíte, letos uţ jsme si mohli přečíst, jak na praţském magistrátu policie pozatýkala 14 z 18 inspektorŧ autoškoly. * LN Koho vlastně volíte? Plné znění zpráv 13

14 Nemám koho volit. Začínal jsem jako spousta mých vrstevníkŧ ve dvaceti coby přesvědčený pravicový liberál. Po dvaceti letech česká pravice dosáhla toho, ţe loni jsem volil zelené. Kdyby mi to někdo v roce 1989 řekl, nevěřil bych. * LN Myslíte, ţe oproti srovnatelným zemím se situace zhoršuje? To je samozřejmě otázka: kde je dnes vlastně ta normální země? Kdyţ vidíte obří skandál v Rakousku, kde vyšetřují pět ministrŧ bývalé vlády... Přesto myslím, ţe civilizované státy odlišuje jeden rys, a tím je fungující soudnictví. Menší vliv, neţ si lidé myslí * LN Kdyţ se podíváte na Nejvyšší správní soud nebo Ústavní soud, jsme na tom tak zle? Nejvyšší správní soud vznikl na zelené louce, má étos moderní instituce, kde funguje meritokracie, oceňování výkonŧ. Ústavní soud kdyby uţ nic jiného má výhodu v tom, ţe jeho soudci jsou jmenovaní na deset let, a pokud se mezi ně dostane někdo, kdo tam nepatří, jeho mandát časem skončí. Ale přesnějším obrazem justice je spíš Nejvyšší soud. Mŧţete sem nastoupit v 38 letech takové případy se dějí a strávit tu dalších bezmála čtyřicet let. Víte, kolik je to volebních období? A vezměte si jen takovou maličkost: tato instituce tvoří velkou sumu práva, prakticky srovnatelnou s parlamentem, a přitom dodnes nezavedla tak elementární věc jako číslování odstavcŧ v rozhodnutích. Asi jako kdyby parlament v zákoně úplně vynechával paragrafy. * LN A tento soud bude mít klíčový vliv na interpretaci právě přijímaného občanského zákoníku. Akademický výzkum ve světě celkem přesvědčivě ukazuje, ţe co je napsáno ve sbírce zákonŧ, není zdaleka tak dŧleţité jako aplikační praxe soudŧ. Kaţdá změna má své transakční náklady. A skoro bych řekl, ţe kdybychom jejich zlomek investovali do toho, aby na Nejvyšším soudu vznikly tři čtyři špičkové senáty pro civilní právo, bylo by to efektivnější neţ přepsat celé zákoníky. * LN Jsme ale v situaci, kdy uţ jsou nové kodexy občanského a obchodního práva víceméně hotové. Je lepší je přijmout? Myslím, ţe ano. Jen říkám, ţe samotný text zákona má menší vliv, neţ si lidé myslí. * LN Jak byste řešil problém s anonymními akciemi, na němţ se koalice zasekla? Pokud vím, ministr Pospíšil uţ řešení oznámil: akcie na majitele budou moci být jen v elektronické a tedy kontrolovatelné podobě, nebo musí být uloţeny u nějakého regulovaného subjektu. Takţe anonymita u českých společností zmizí. To ale vyřeší jen malou část problému, protoţe společnost mŧţe být registrovaná v zahraničí. * LN Tím jsme zpátky u mosteckých dolŧ, které dlouho vlastnila skupina s neznámými vlastníky, jimiţ podle Švýcarŧ byli sami manaţeři. Co se s tím dá udělat? Buď mŧţe nastat celoplanetární sbliţování, kdy neprŧhledné společnosti budou zakázány všude, coţ asi není pravděpodobné. Nebo je vyloučíte ze soutěţí ve veřejném sektoru, pokud svou strukturu nerozkryjí. * LN Ale za nimi mŧţe být další neprŧhledná schránka a za ní další. Aţ se nakonec dostanete k ultimate beneficial owner, konečnému příjemci, coţ je pojem, který teď nedávno zpopularizoval Martin Roman. Není lehké se k nim dostat, ale musí se to zkoušet. Kdyţ se v Německu udělují například vysílací licence, příslušný orgán má k dispozici pravomoci tajné sluţby, aby prověřil konečného příjemce. A je jen věcí nákladŧ, pro jaké zakázky si u nás nastavíme, ţe Národní bezpečnostní úřad nebo BIS nebo rozvědka budou šnorchlovat na Seychelách a hledat, který Krejčíř co ovládá. Jen je na tom bohuţel frustrující, ţe k těmto krycím strukturám tak aktivně a masivně pomáhají kolegové z řad tuzemských právníkŧ. Jak jsem se mýlil v insolvenci * LN Napsal jste před pár lety zásadní kritiku zpŧsobu, jakým se tvoří české zákony: náhodně, bez koncepce, technicky špatně... Jak jste na to šli v týmu, který připravil insolvenční zákon? Plné znění zpráv 14

15 Ale to byl chaos naprostý! Kdyţ se v letech 2002 aţ 2003 začala dělat koncepce, nikdo neměl dostatečně načtenou zahraniční teorii; mě nevyjímaje. Vznikl první návrh, pak druhý, iniciovaný Americkou obchodní komorou, a jakţtakţ se oba směstnaly do jednoho zákona. Ale s velkými nedostatky. * LN A jak se podle vás výsledek osvědčuje? Neustále přicházíme na to, co všechno mohlo být jinak: například ţe zvláštní insolvenční správci, kteří mají na starosti velké podniky nebo banky, by měli mít bezpečnostní prověrku. Ani by to nebylo nákladné, v republice je jich kolem pětadvaceti. Víte, co je zajímavé? Na reálné fungování zákona se letos dotazníky ptalo i ministerstvo spravedlnosti. Mimo jiné obeslalo zdejší čtyři právnické fakulty. Hádejte, kolik poslaly připomínek. * LN Nevím, asi dost. Nula. Buď dotaz nedorazil ke správným lidem, anebo horší moţnost se na čtyřech fakultách, které si stát platí, nezabývá nikdo zkoumáním a vyhodnocováním fungování zákonŧ. A to jsme v roce 2011 a mluvíme o insolvenčním právu, nejdŧleţitějším ekonomickém zákonu pro časy krize. * LN No dobře, a co zjistili vaši doktorandi na Institutu ekonomických studií? Loni jeden náš slovenský student udělal úţasný výzkum, který nedokázalo provést ani slovenské ministerstvo spravedlnosti. Prošel si všechny jejich Obchodné vestníky na Slovensku nemají online insolvenční rejstřík jako u nás a prozkoumal všechny tamní reorganizace (pozn. red.: druh úpadku, při kterém správce dál udrţuje podnik v plném chodu). Za pět let účinnosti jejich zákona jich bylo asi 160: jak dlouho trvají, co se v nich dělo, kolikrát byli vyměněni správci... Příznačný byl jeden detail obeslal všechny reorganizační správce, ale odpověděla mu jen asi tři procenta. Bohuţel o jeho práci málokdo na Slovensku ví, protoţe ji napsal v angličtině a dodnes ji nevydal slovensky. Jiný student udělal případovou studii k reorganizaci podniku Kordárna. Spočítal mimo jiné náklady na konzultační sluţby, které Kordárna během procesu zaplatila to je dnes v Americe velké téma, náklady podnikŧ v procesu bankrotu se tam vymkly z rozumných mezí. * LN Sám jste si mohl vyzkoušet insolvenční zákon v praxi, kdyţ jste zastupoval Českou spořitelnu ve známém konkurzu textilní továrny OP Prostějov. Co jste zjistil? Ano, další ukázka na téma Jak jsem se mýlil v insolvenčním právu. Nezvládli jsme dobře upravit zpŧsob, jakým se rozhoduje o hlasovacích právech velkých věřitelŧ. Proto se mohlo v OP Prostějov stát, ţe brněnský krajský soudce Jan Kozák odňal hlasovací práva České spořitelně, která reprezentovala 80 procent pohledávek. Bez moţnosti opravného prostředku, bez regulérního slyšení, bez moţnosti písemné repliky... * LN Vy jste se přece nápravy domohli. Aţ ústavní stíţností. Hrozné na tom je, ţe kdyţ zrovna nejste největší banka v zemi s masivním rozpočtem na právní sluţby, nemáte šanci se ubránit. Spořitelna si najala dvě nejdraţší advokátní kanceláře v Praze, které na tom rok intenzivně pracovaly to musely být desítky milionŧ korun za právní palmáre a případ ještě vŧbec není hotov, jen se podařilo odvrátit nejbrutálnější útok. Kdyby to byl malý podnikatel, který si mŧţe dovolit maximálně stovky tisíc za advokáta, je po něm jak po myši. * LN Je pro advokáta výhoda, kdyţ byl u psaní dŧleţitého zákona a mŧţe říkat mysleli jsme to tak a tak? Zvyšuje to jeho cenu? Zcela nepochybně. Řada z nich to také aktivně inzeruje. Upřímně řečeno, zas takový problém v tom nevidím: ti lidé seděli desítky a stovky hodin zadarmo v rekodifikační komisi, ačkoli by to měl zařídit stát se svým odborným aparátem. Větší etický problém vidím v propojování akademické a advokátské práce. * LN V čem konkrétně? Podívejte se, akademik Viktor Knapp prohlašoval, ţe advokát má povinnost udělat za klienta jakýkoli argument, který mu mŧţe alespoň trochu pomoci a není úplně imbecilní. Ale takové řešení se často neshoduje s tím, jak byste problém vyřešil nad čistým papírem jako akademik. Tím se však tady nikdo netrápí. Běţně se pak stává, ţe do odborného časopisu autoři pošlou článek, který je výsledkem jejich poradenské činnosti, za niţ dostali zaplaceno. Plné znění zpráv 15

16 * LN Nemají ho tedy raději psát vŧbec? Ne, to neříkám. Ale ve Spojených státech by museli povinně uvádět, ţe jde o výsledek práce pro klienta XY. Ale obávám se, ţe v redakcích českých časopisŧ by spíš zmínku o XY vyškrtli, protoţe by ji povaţovali za reklamu. Chápu, ţe učitelé na právnických fakultách se ţiví praxí, protoţe chtějí určitý ţivotní standard. V Americe ale vysoké školy fungují tak, ţe odměňování se odvozuje od toho, kolik by si vydělali ve svém oboru v soukromém sektoru. Proto učitelé práva, informačních technologií a podobných snadno zpeněţitelných oborŧ berou víc neţ ti, kdo učí Homéra. Coţ má logiku: prací v akademické sféře dáváte najevo, ţe vaší prioritou nejsou peníze, ale ten rozdíl v nákladech ušlých příleţitostí nesmí být obscénní. Jinak budete mít na právnických fakultách hodně lidí ze dvou kategorií: zoufalci a ti, kdo v etických konfliktech selţou. Přece neuteču do Bratislavy * LN Proč jste stáhl ţádost o docenturu v Brně? Protoţe mě znechutily dva roky čekání. * LN Co se dělo? Právě ţe nic. Podal jsem habilitační návrh, po měsíci jsem dostal potvrzující dopis... a pak dva roky nic. Přitom prŧměrná délka habilitačního řízení na brněnské fakultě je zhruba devět měsícŧ. Dostával jsem neoficiální náznaky, ţe nejsem učitel. Vysvětloval jsem, ţe přece osm let učím na praţském Institutu ekonomických studií FSV UK. A do toho přišla nabídka z nizozemské univerzity, tak jsem habilitaci stáhl. * LN Neuvaţoval jste o tom, ţe byste si zajel udělat docenturu do Bratislavy? To je absurdní. Jsem profesorem v Holandsku, přece se nebudu habilitovat na Slovensku. * LN Jsou akademici, kteří to udělali, třeba bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka. Nebo bývalý plzeňský děkan Kindl. A chtěl byste být v takové společnosti? Nechtěl. Já taky ne. Nebudu nikam utíkat. Aţ budu mít další vhodnou práci, nejspíš druhé vydání monografie o insolvenčním právu, zase ji někam pošlu. *** Ţivotopis * Tomáš Richter se narodil 1. ledna 1971 ve Zlíně. Studoval práva v Brně a v Praze, získal titul LL. M. na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Pracoval v kanceláři Allen & Overy, od roku 2005 v Clifford Chance. Přednáší na IES FSV UK, od letoška je profesorem na nizozemské Radboud University. Zabývá se bankroty, jeho kniha Insolvenční právo získala v roce 2008 druhou cenu mezi evropskými teoretiky tohoto oboru. Je ţenatý, má dceru. Kdyby situaci v OP Prostějov nečelila spořitelna, ale malý podnikatel, který nemá miliony na advokáty, je po něm jak po myši Nemám koho volit. Po dvaceti letech česká pravice dosáhla toho, ţe loni jsem volil zelené. Kdyby mi to někdo řekl v roce 1989, neuvěřím. Foto popis Kdyţ mi říkali, ţe bez úplatkŧ nedostanete v Řecku řidičák, nevěřil jsem. A vidíte, letos jsme mohli číst, jak policie v Praze pozatýkala 14 z 18 inspektorŧ autoškoly. Foto autor FOTO LN TOMÁŠ KRIST Plné znění zpráv 16

17 Ředitelé na PR Summitu: Růst firem se neobejde bez investic do PUBLIC RELATIONS Parlament, vláda, samospráva str. 38 Zprávy Třetí ročník konference PUBLIC RELATIONS SUMMIT za účasti CEO předních českých společností potvrdil, ţe investice do komunikace jsou nezbytné pro rŧst firem a vytváření dŧvěry ve značku. Největší odborná konference v oblasti public relations se uskutečnila ve středu 19. října v Corinthia Hotelu Praha. Téma PR očima CEO zaujalo celkem dvě stovky účastníkŧ, a to nejen komunikačních odborníkŧ z firem a PR agentur, ale i řadu generálních ředitelŧ, kterých bylo mezi návštěvníky akce 11 %. Úvodní blok zahájila Denisa Kasl Kollmannová, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd UK, s několika výzkumy na téma vliv CEO na reputaci firmy. Zajímavé byly údaje dokumentující nárŧst dŧvěryhodnosti CEO a jejich sdělení o firmách - za poslední dva roky se tato dŧvěra zvedla o 20 %. Ředitelé se tak zařadili mezi ty, kteří nejvíce ovlivňují reputaci firmy, hned za akademiky, experty a analytiky. Dle jiného výzkumu povaţují CEO ve světě za klíčové pro posílení reputace firmy transparentnost, dŧvěru, poctivé chování, kvalitu sluţeb a společenskou odpovědnost. Podobně to vnímají i CEO v České republice, ovšem s tím rozdílem, ţe mnohem menší význam přikládají společenské odpovědnosti a férovým cenám a sluţbám. PR jako kaţdodenní čištění zubŧ Francois Vleugels, CEO a předseda představenstva Bochemie, představil svŧj pohled z venku. Jako Belgičan se zkušenostmi ze zahraničí a pracující jiţ několik let v České republice prohlásil, ţe komunikaci vnímá zejména jako vytváření vztahŧ, sdílených hodnot, představ a snŧ. Klíč k úspěchu firmy je otevřený dialog se zaměstnanci. Kdyţ tvoříte vize, vše stojí a padá s komunikací a leadershipem, uvedl Vleugels. Podle Roberta Chvátala, CEO z T-Mobile Austria, je PR spíše kaţdodenní čištění zubŧ, neţ nárazová aktivita. Na několika projektech, které byly postaveny na aktivitě zákazníkŧ rakouského T-Mobilu, ukázal, ţe v jeho firmě je PR plně integrováno do firemní komunikace. V Rakousku se očekává, ţe CEO bude viditelný v médiích a bude mluvit za firmu. Pokud by tuto roli delegoval na mluvčího, rakouská veřejnost by to vnímala jako slabost, řekl Chvátal. Rovněţ zdŧraznil roli interní komunikace, kdy zaměstnanci dokáţou skvěle podpořit to, co o sobě firma říká navenek. Český pohled na domácí trh prezentoval Dan Ťok, generální ředitel společnosti Skanska. Podle něj se obraz firmy nevytváří primárně v médiích, ale tím, jak firma funguje. PR by mělo být vţdy pro firmu a nikoli pro jejího šéfa, ale mám pocit, ţe v Česku vnímají někteří ředitelé publicitu jako výtah pro svoji kariéru, prohlásil Ťok. Jinou situaci představují případy krizové komunikace, kdy by se CEO měl jasně postavit do čela a stát se tváří firmy. V těchto momentech je zároveň dŧleţitá rychlost, pravdivá argumentace a ochota bojovat, jak ukázal na nedávném sporu s ministrem dopravy. Dopolední blok byl uzavřen hlasováním o PR Managerovi roku Radek Maršík, ředitel Fleishman-Hillard a místopředseda výkonné rady APRA a Marek Hlavica, konzultant komunikace, představili celkem sedm nominovaných osobností. Na základě veřejného hlasování účastníkŧ se stal vítězem Zdeněk Mikulášek, PR Manaţer Rodinného pivovaru Bernard, a to především za svŧj podíl na kampani Bernard vás ve štychu nenechá, která byla zaměřena proti akci lékařských odborŧ. PR je nezbytné pro rŧst a komunikaci změn Odpolední diskusní panel, který řídil Marek Hlavica, se věnoval otázce, co čekají od PR zajímavé osobnosti v čele organizací. David Vrba, CEO 3M Česko, očekává, ţe PR aktivity zvýší povědomí o značce a pomohou jí vystoupit z řady. Většina diskutujících se shodla, ţe do public relations je nutné investovat, pokud chcete, aby firma rostla. Stejně tak jsou nástroje PR nezbytné v případě, kdy firma prochází velkými změnami. Rád pustím PR ke strategičtější roli, rád mu dám více vlivu, pokud mi prokáţe přidanou hodnotu, uvedl Luděk Pfeifer, jednatel a předseda představenstva společnosti M. C. TRITON. Nečekejte však, ţe vám na to dám víc peněz, dodal s úsměvem. Následně však přiznal, ţe při současné prorŧstové strategii firmy připravuje navýšení investic do PR. Velká debata se vedla o roli CEO ve firemní komunikaci. V nadnárodních korporacích, jako je například SAP, nemŧţe být PR o jedné osobě. Celkově se mi zdá, ţe v Česku u mezinárodních firem klesá role osobností v čele organizací, řekl Roman Teiml, CEO SAP. Luděk Pfeifer zdŧraznil, ţe CEO by měl být ztělesněním firemních hodnot, a to jak ve firmě, tak v soukromém ţivotě. Není nic více devastujícího, neţ propast mezi chováním šéfa a kodexy vyvěšenými na firemních chodbách. Vojtěch Jirkŧ, generální ředitel vydavatelství EURONEWS, shrnul roli šéfa stručně: CEO je velvyslancem značky. Jsem přesvědčen, ţe ti co komunikují dobře, musí hodně investovat do přípravy, doplnil Jirkŧ. *** Plné znění zpráv 17

18 Alternativní finanční moţnosti Vzdělávací a poradenská společnost 1. VOX a.s. a Evropská rozvojová agentura s.r.o. za mediální podpory časopisu Parlament, vláda, samospráva si vás dovolují pozvat na konferenci Alternativní finanční moţnosti aneb Kde získat finanční podporu v době vysychání strukturálních fondŧ? Konference se uskuteční 22. listopadu 2011 v hotelu Olympik v Praze 8 od do hodin. Cílem konference je seznámit účastníky s méně obvyklými dotačními moţnostmi, které pomohou s financováním projektŧ a aktivit v době vysychajících zdrojŧ tradičních strukturálních fondŧ. Účastníci získají konkrétní informace o aktuálních dotačních moţnostech, příklady úspěšných projektŧ pro inspiraci a informace o obsahových, administrativních a finančních zvláštnostech méně obvyklých programŧ. Přímo v rámci konference se bude také moţné zapojit do konkrétních mezinárodních projektŧ, které budou aktuálně k dispozici. Více informací o programu a přednášejících na Foto popis České zdravotnictví: Iluze nedostatku Zdravotnické noviny - ZDN str. 04 K věci Jan Prŧša, M. Phil. Dnes se běţně tvrdí, ţe péče ve zdravotnictví by mohla být lepší, kdyby snad v oboru bylo více peněz. Zdravotnictví se stále dokola zobrazuje jako nedostatkový systém. Zdá se, ţe se nad tímto silným tvrzením nikdo ani hlouběji nezamýšlí. Přitom právě od tohoto zdánlivého paradoxu by se měla odrazit kaţdá ekonomická analýza zdravotnického systému. * Zaznamenali jsme Přesně takové analýze podstaty neefektivnosti v českém zdravotnictví se věnujeme v tomto textu. Ukáţeme, ţe nedostatek financí ve zdravotnictví je v prvé řadě iluzí, kterou vyvolává roztříštěnost peněţních tokŧ ve státem řízeném systému. Uměle a nesmyslně jsou totiţ oddělené výnosy na jedné straně (placení pojistného), náklady na straně druhé (proplácení péče) a také veškeré přerozdělování uvnitř systému. Nelze se divit, ţe se ve zdravotnictví nikdo nedokáţe dopočítat rovnováhy. Jak uvidíme, tento stav má dva neţádoucí dŧsledky. V Za prvé po zdravotnictví všichni aktéři poţadují větší výstup, neţ kolik do systému přispívají to se týká pacientŧ (spotřebitelŧ), dodavatelŧ i lékařŧ. Přitom rozpočtová omezení se nastavují a dodrţují arbitrárně pouze tak, aby přibliţně vyšla agregátní bilance. V Za druhé se tím vytváří prostor pro řádově vyšší neefektivnost. Na závěr naší analýzy vyvodíme, ţe pro zásadní zlepšení systému by bylo nutné, aby pacienti (plátci) přistoupili na (většinově) soukromé zdravotnictví. Vzhledem k odporu veřejnosti k privatizaci předpovídáme, ţe se situace příliš nezlepší. Zdravotnictví sice bude v roce 2025 absolutně efektivnější neţ dnes. Bude existovat také menšinová část zdravotnického systému, která bude efektivnější i relativně vzhledem k moţnostem, které budou v té době dostupné. Většinovým případem však zŧstane zaostalý a deficitní veřejný zdravotní systém, kde budeme muset být připraveni i na chaotický bankrot. Iluzorní nedostatek peněz Ekonomie se často definuje jako věda o rozdělení vzácných statkŧ. Vyjadřuje se tím lidská povaha touţit po mnohém, zatímco získat lze jen omezeně. Ekonomové říkají, ţe jak roste spotřebovávané mnoţství, roste spotřebitelŧv uţitek. V ekonomii vzácnost platí pro jakoukoliv oblast lidské činnosti. Tak jako všude jinde, ani ve zdravotnictví nemŧţe být nikdy tolik peněz, aby jich nemohlo být ještě více. Dŧvod, proč nedostatek peněz ve zdravotnictví pociťujeme zvlášť silně, je jednoduchý: Jedná se o pouhou iluzi, protoţe po systému poţadujeme větší výstup, neţ kolik mu poskytujeme zdrojŧ a to pochopitelně není moţné. Této iluzi propadáme, protoţe v současném systému zdravotní péče jsou zcela odtrţeny prvky peněţního toku: 1. zdroje financování; 2. rozdělování financí pro poskytování sluţeb; 3. samotná spotřeba. Plné znění zpráv 18

19 V dŧsledku této roztříštěnosti spotřebitelé (pacienti) nemohou rozhodnout, zda by chtěli do zdravotnictví přispívat více, a to přesunem peněz z jiných poloţek svých výdajŧ. Dokud bude tato systémová roztříštěnost pokračovat, nelze objektivně z hlediska zákaznické poptávky říct, zda je ve zdravotnictví peněz nedostatek skutečný nebo iluzorní; tedy zda by spotřebitelé skutečně za zdravotnictví chtěli utrácet více nebo zda jsou k tomu pouze nuceni neefektivností systému. Z toho také vyplývá, ţe pouhé navyšování rozpočtŧ není řešením, protoţe i po zvýšení objemu financí bude stále poţadováno ještě více peněz a nerovnováha nezmizí. Ad absurdum by kaţdá jednotlivá poloţka lidské spotřeby mohla pohltit všechny zdroje. Tím více zdravotnictví, kde s pokročilými technologiemi obrovsky rostou moţnosti speciální péče. Mŧţeme tedy shrnout, ţe nedostatek peněz vzniká, pokud ho vztahujeme k nadstandardní péči, kterou od systému poţadujeme. Je totiţ nelogické, aby v systému chyběly peníze pro standardní péči, neboť díky technologickému pokroku klesá její nákladnost. Ekvivalentně mŧţeme říct, ţe nedostatek pociťujeme, neboť po zdravotnictví implicitně poţadujeme rŧst standardu, aniţ bychom stejnou mírou navyšovali své platby do systému. Trojrozměrná neefektivnost Současný zdravotní systém funguje neefektivně přinejmenším ve třech směrech: V Podstatné ztráty, které vznikají prŧtokem mezi oddělenými kroky uvedenými výše tj. zajištění zdrojŧ financování (pojišťovny), rozdělování financí pro poskytování sluţeb (finanční krytí poskytovatelŧ) a spotřeba (alokace péče mezi pacienty). V Absence dostatečné hospodářské soutěţe v rámci těchto krokŧ. V Nedostatečná kontrola na všech stupních (např. podle Lidových novin z vydala loni VZP za zákroky, které nikdo neprovedl, 423 mil. Kč). Lze těţko odhadnout, který rozměr má větší váhu. Podstatné je, ţe všechny jsou propojené a nelze účinně potlačit neefektivnost jen v jednom z nich samostatně. Jediné systémové řešení, které zároveň maximalizuje efektivnost ve všech rozměrech, je přechod na plně privatizované zdravotnictví. Tak lze zajistit propojení a tím i soulad všech finančních tokŧ, zvýšit výkonnost díky hospodářské soutěţi a zároveň motivovat celý systém k intenzivní vlastnické kontrole. Záplatování nemŧţe přinést nic víc neţ dílčí úspory. Ţivotaschopné soukromé zdravotnictví Pokud dáme dohromady tuto zásadní tezi s analýzou v první části, pak z toho vyplývá, ţe největší prostor k zefektivnění zdravotnictví je v přístupu pacientŧ (spotřebitelŧ). Pacienti musí přijmout fakt, ţe jediné ţivotaschopné zdravotnictví je soukromé, které dokáţe vyrovnat obrovskou nabídku rozmanitých moţností léčby, poptávku po nadstandardních sluţbách a finanční moţnosti systému. Soukromé zdravotnictví implicitně řeší (iluzorní) nedostatek financí: Nastavuje pevné rozpočtové omezení a dává do přímé souvztaţnosti deklarované poţadavky zákazníkŧ a jejich ochotu za sluţby skutečně zaplatit. Lze předpokládat, ţe současný stav neomezené spotřeby většině pacientŧ vyhovuje, a proto nebudou ochotni dobrovolně na sebe převzít odpovědnost plynoucí ze soukromého systému (podle statistik OECD je v ČR pouze 16,3 % výdajŧ na zdravotnictví přímých soukromých.). Mohlo by proto v dohledné době dojít k tomu, ţe pacienti budou ke změně donuceni kolapsem celého systému, jako se to nedávno stalo u monopolu sázkových loterií Sazky. Morální aspekt Zefektivnění zdravotnictví souvisí také s hlubšími otázkami morálního rozměru. Předně je třeba rozlišit elementární solidaritu (sociální dávky) a veřejné zdravotnictví. Pokud potřebným vyplatíme dávky, lze jim pomoc zajistit i soukromými poskytovateli, a to lépe neţ státem financovanými institucemi. Stejně tak bude čím dál dŧleţitější rozvinout diskusi, do jaké míry poskytovat zdravotní péči za jakýchkoliv podmínek tedy rozpory mezi etikou a technologií. To se bude týkat udrţování ţivota (ať uţ předčasně narozených nebo naopak dlouhodobě hospitalizovaných), genetiky a klonování, nanotechnologií a propojení medicíny s robotikou. Je zcela zřejmé, ţe nekontrolovaně financovaná péče (neřízená spotřeba) v současném státem garantovaném zdravotnictví s sebou přináší také podstatný morální hazard a stav, který filozof Roger Scruton nazval tyranií medicíny. Vize zdravotnictví v roce 2025 Plné znění zpráv 19

20 Tři základní teze: V Zdravotnictví bude v roce 2025 absolutně efektivnější neţ dnes. V Bude existovat také menšinová část zdravotnického systému, která bude efektivnější i relativně vzhledem k moţnostem, které budou v té době dostupné. V Většinovým případem však zŧstane zaostalý a deficitní veřejný zdravotní systém. Ve svém prvním tvrzení vycházím z toho, ţe bude stárnout současná mladá generace, která je zvyklá na sluţby jako komoditu. Tento strukturální posun je dŧleţitý zejména proto, ţe minimálně v českých podmínkách je zdravotnictví ve formě sluţby dostupné pouze jako luxus a převaţuje zdravotnictví jako řemeslná údrţba. Státní zdravotnický systém totiţ ze své podstaty nepřipouští zákaznicky orientovaný servis. Konec informační asymetrie Zatímco dnes přes starší pacienty a lékaře do zdravotnictví proniká moderní technika velmi pomalu, pacienti z mladších ročníkŧ budou mít na své straně skvělou znalost internetu a budou schopni aktivně vyuţívat nových informačních moţností. Lze tedy očekávat, ţe nevýhoda informační asymetrie, na kterou dnes poskytovatelé péče hromadně hřeší, bude ustupovat ve světle mnohem podrobnějších informačních tokŧ. Ať uţ se to bude týkat lékařských záznamŧ, online katalogŧ diagnóz, srovnávacích a recenzních serverŧ nebo blogŧ z nemocnic. To bude výrazně zvyšovat tlak na poskytovatele péče, aby zlepšovali nabízený servis. Toto absolutní zlepšení mŧţeme kolem sebe pozorovat uţ dnes. Vzhledem k nedokonalostem státního vlastnictví se však bude zvyšovat deficit mezi nároky a sluţbami a to buď v podobě finanční (přímé ztráty a dluhy), nebo v podobě morálního zastarání za moderním standardem. Tím se dostávám k druhému bodu zda efektivnost ve zdravotnictví vzroste i relativně. Zde nelze dát jednoznačnou odpověď, neboť toto závisí na nepředvídatelných politických rozhodnutích. Vzhledem k tomu, ţe ve většinové populaci panuje zarytý odpor k soukromému přístupu ke zdraví, předpokládám vývoj spíše negativní. Pokud budou pokračovat drobné úpravy místo dŧsledné privatizace všech stupňŧ zdravotní péče, nebude moci veřejné zdravotnictví udrţet krok s moderní péčí. Na jedné straně se ještě ostřeji vydělí elitní soukromé zdravotnictví, které bude dostupné pouze pro bohatou klientelu. Na druhé straně zŧstane zaostalý a deficitní veřejný zdravotní systém, kde budeme muset být připraveni i na chaotický bankrot. Zatímco v prvním segmentu poroste i relativní efektivnost, v tom druhém bude klesat. Bohuţel, jak se zdá, bude většinovým případem ten druhý jmenovaný. *** Článek vyšel v Terra Libera, ekonomickém časopise Liberálního institutu. Materiály zveřejněné v rubrice K věci se nemusejí shodovat s názorem redakce Zdravotnických novin Foto popis O autorovi Jan Prŧša, M. Phil., analytik Raiffeisen Investment pro fúze a akvizice, doktorand na Institutu ekonomických studií FSV UK S počtem obyvatel roste nejen spotřeba, ale i ţivotní úroveň zpravy.rozhlas.cz str. 00 svetovaekonomika Roman Chlupatý,Tomáš Jelínek,Ivana Šulcová,Marína Dvořáková Na Zemi jsme se dnes dočkali sedmimiliardtého člověka. Podle ruských médií se jím zřejmě stal Pjotr Nikolajev, narozený dnes dvě minuty po pŧlnoci v ruském Kaliningradu. Tempo, s jakým populace roste, se sice zpomaluje, nicméně fakt, ţe nás je tu o miliardu víc za pouhých dvanáct let, začíná vyvolávat mnoho otázek. Podle jednoho ze scénářŧ Spojených národŧ je dokonce moţné, ţe dosáhne úrovně 8 miliard, a pak začne počet lidí klesat. Jiný počítá s tím, ţe lidí zde bude v roce 2050 na 9,3 miliard.i proto současný stav i další očekávaný rŧst budí obavy. Mluví se o tom, zda Země naše potřeby dokáţe uspokojit, neboť nutně platí přímá úměra, ţe čím více lidí je na Zemi, tím více spotřebovávají.souhlasí s tím i Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na rozvojové země, a dodává: Kromě Plné znění zpráv 20