České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha 2015 Michala Čapková

2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra geomatiky Vizualizace omezení právního vztahu k nemovitosti Visualization of the legal relation restriction to real estate Diplomová práce Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geoinformatika Vedoucí práce: Ing. Karel Benda, CSc. Bc. Michala Čapková Praha 2015

3 črsxévysoxéučenírechnlcré v praze Fakulta stavební Thákurova'/, Praha 6 ZADAI{I DIPLOMOVE PRACE studijní program: Geodézie a kartografie studijní obor: Geoinformatika akademic f rok: 20I4l20I5 Jrnéno a p íjmenídiplom anta: Bc. Michala Čapková Zadávající katedra: Vedoucí diplomové práce: Ing, Ka{9,1 Benda, CSc, Název diplomové práce: Název diplomové práce v anglickém jazyce Ytzuullzag,9 omeíeníprávnlho válhu k nemovilogli Yizualization of the legal relation restriction to real estate Rrámcorl obsah diplomové práce: Uy9d.]!9 pfehled eyide199 p_návpig! y_zta_hri k rymgrvif._o_1íp""m".,p ve vybraném software. Navrhněte ripravu stávajících funkcí nebo zcela nové funkce, p ípadně vytvo te s amo s tatny_-y1o g_mmoý m o du, Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdáni: (vyplňte poslední den v uky p ísl. semestru) Diplomovou prácilze zapsat, kromě oboru A, v letním i zimním semestru. Pokud student neodevzdal diplomovou práci v určenémtermínu, tuto skuteěnost p edem písemně zdrivodnil a omluva byla děkanem lznána, stanoví děkan studentovi nráhradní termín odevzdáni diplomové práce. Pokud se však student ádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uzréna, mtže si student zapsat diplomovou práci podruhé. Studentovi, ktery p i opakovaném zápisu diplomovou práci neodevzdal v určenémtermínu a tuto skutečnost ádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem umána, se ukončuje studium podle 56 zákonao vše.t nll9981szř Čvur čl21, odst. 4). Diplomant bere na vědomí, že je povinen vypracovat diplomovou práci samostatně, bez cizí pomoci, s vyjimkou posletnutych konzultací. Seznam použitéliteratury, jinych pramen a jmen konzultant je t eba wést v diplomové praci. Formulá nutno hotovit ve 3 iscích - lx katedra, lx di lomant, lx studiiní odd. zašle katedra Nejpozději do konce 2, ť!,dne v}uky v semestru odešle katedra 1 kopii zadání DP na studijní oddělení a provede ápis ridajri f kajícíchse DP do databráze KOS. DP zadávákatedra nejpozději 1. { den semestru, v němž má student DP zapsanou. (Směrnice děkana pro realizaci stud, programri aszz nafsv ČVUr et. 5, odst. 7)

4 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na omezení právních vztahů k nemovitostem, konkrétně na věcná břemena a na jejich vizualizaci. Práce obsahuje teoretickou část s přehledem právních vztahů podle platných právních předpisů. Dále práce obsahuje praktickou část, ve které jsou řešeny současné možnosti vizualizace věcných břemen v programu Misys a návrhy na jejich zlepšení. Klíčová slova Právní vztahy k nemovitostem, věcná břemena, katastr nemovitostí České republiky, informační systém katastru nemovitostí, výměnný formát ISKN, jazyk SQL, vizualizace věcných břemen Abstract This master s thesis focuses on legal relation restriction to real estate, specifically on easement and its visualization. The theoretical part contains overview of legal relations according to valid legal regulations. The practical part proposes solutions of easement visualization in Misys software and its improvement proposals. Keywords Legal relation restriction to real estate, easements, cadastre register of the Czech Republic, the cadastre register information system, the cadastre register information system exchange format, SQL programming language, visualization of easement

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci na téma Vizualizace omezení právního vztahu k nemovitosti včetně všech příloh vypracovala samostatně. Použitou literaturu a veškeré informační zdroje uvádím v seznamu zdrojů v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Praze dne (Podpis autora)

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Karlu Bendovi, CSc. za cenné rady a připomínky během vypracovávání diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat společnosti GEPRO spol. s r.o. za zapůjčený software.

7 Obsah 1 Úvod Platné právní předpisy Základní pojmy 10 3 Přehled právních vztahů k nemovitostem Vlastnické právo Nezbytná cesta Držba Právo stavby Věcná břemena Služebnosti Reálná břemena Zástavní právo Nájem Pacht Předkupní právo Právní vztahy v katastru nemovitostí Informační systém katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Popis výměnného formátu Použitá data Import dat Jazyk SQL Příkaz SELECT Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Získávání dat z VFK Funkce zjišťování informací o věcném břemeni Návrh na vytvoření funkce pro zjišťování informací o věcném břemeni Návrh na zlepšení zobrazení věcných břemen pro část parcely Věcná břemena pro část parcely pouze v GP

8 OBSAH OBSAH 6.3 Věcná břemena pro celou parcelu Návrh na zobrazování věcných břemen pro celou parcelu Vyhledávání věcných břemen Návrh na zlepšení okna PARCELY - sestavení podmínky Návrh na zlepšení okna Výběr hodnot z číselníku Návrh na zlepšení zvýraznění nalezených parcel Výpis listu vlastnictví a informací o parcele Návrh na přidání ikon pro zobrazování parcel souvisejících s věcnými břemeny Věcná břemena zobrazená přes WMS Závěr 64 7

9 1 Úvod Tématem této diplomové práce jsou právní vztahy k nemovitostem a jejich omezení. Praktická část zkoumá vizualizaci omezení právních vztahů k nemovitostem se zaměřením na věcná břemena. Druhá a třetí kapitola se věnuje teoretické části práce. Jsou zde zkoumány právní vztahy k nemovitostem podle platných právních předpisů. Druhá kapitola obsahuje pro lepší orientaci v právních vztazích přehled základních právních pojmů používaných v práci. Ve třetí kapitole je uveden přehled právních vztahů k nemovitostem. Čtvrtá kapitola se zabývá právními vztahy v katastru nemovitostí. V této kapitole je popsán informační systém katastru nemovitostí a způsob, jakým se do informačního systému katastru nemovitostí zaznamenávají právní vztahy k nemovitostem. Kapitola také popisuje výměnný formát katastru nemovitostí a použitá data. V páté kapitole je popsán dotazovací jazyk SQL, který např. slouží k vyhledávání dat z výměnného formátu katastru nemovitostí. Šestá kapitola je zaměřena na praktickou část práce. Jsou zde uvedeny současné možnosti vizualizace věcných břemen ve vybraném softwaru, konkrétně v programu Misys od společnosti GEPRO spol. s r.o. Kapitola také obsahuje návrhy na zlepšení současných možností vizualizace věcných břemen. 1.1 Platné právní předpisy K nabyly účinnosti nové právní předpisy související s právními vztahy k nemovitostem. Proto zde uvádím přehled platných právních předpisů, ze kterých čerpám především v teoretické části práce. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] Nabyl účinnosti dnem Často uváděný jako nový občanský zákoník nebo také NOZ. Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) [2] Nabyl účinnosti dnem Často uváděný jako nový katastrální zákon nebo také NKZ. Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) [3] Nabyla účinnosti dnem

10 Úvod Platné právní předpisy Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí [4] Nabyla účinnosti dnem Vyhláška č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu [5] Nabyla účinnosti dnem Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [6] Nabyl účinnosti dnem Ve znění platných právních předpisů účinném k Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [7] Nabyl účinnosti dnem Ve znění platných právních předpisů účinném k

11 2 Základní pojmy Budova: Nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 2 písm. l)) Dlužník: Subjekt práva účastnící se závazkového právního poměru, který má povinnost poskytnout konkrétní plnění ve prospěch věřitele. Neboli dlužník je fyzická, nebo právnická osoba mající závazky vůči věřiteli. ([8], [9], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1721, 1789) Drobná stavba: Stavba s jedním nadzemním podlažím, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 16 m 2 a výška 4,5 m. Na pozemcích určených k plnění funkce lesa jsou mezní rozměry zvětšeny na 30 m 2 zastavěné plochy a 5 m výšky. Výjimkou jsou garáže, sklady hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní ochranu a požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodních děl, které se za drobné stavby nepovažují. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 2 písm. m)) Fyzická osoba: Fyzické osoby jsou lidé. Každý člověk má právní osobnost od narození až do smrti a má vrozená rozumem a citem poznatelná přirozená práva, která nelze zcizit a nelze se jich vzdát. Svéprávným se člověk stává zletilostí (zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku), přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. ([10], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 19, 23, 30) Inženýrské sítě: Veřejná technická infrastruktura přenášející energii či hmotný materiál za účelem uspokojování potřeb lidské společnosti (např. vodovody, vodojemy, trafostanice, energetické vedení, veřejné komunikační sítě, produktovody) nebo směřujících k ochraně životního prostředí snižováním negativních vlivů působení lidské společnosti a přírody (např. kanalizace, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, stavby a zařízení zabraňující živelným pohromám). Součástí inženýrských sítí jsou i stavby a zařízení, která s nimi provozně souvisí [8]. Jednotka: Prostorově oddělená část domu (např. byt), nebo podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné [8]. Jednotka může vzniknout výstavbou, prohlášením vlastníků a dohodou spoluvlastníků [11]. Katastrální území: Technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 2 písm. h)) Osoba: Právní subjekt, k němuž se vztahují práva a povinnosti jako účinky právního řádu [8]. 10

12 Základní pojmy Parcela: Pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 2 písm. b)) Pozemek: Část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemku, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 2 písm. a)) Pozemková parcela: Pozemek, který není stavební parcelou. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 2 písm. d)) Právnická osoba: Organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba je subjekt práva vytvořený uměle ve veřejném nebo soukromém zájmu. Právnická osoba vzniká až na výjimky dnem zápisu do veřejného rejstříku a zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. V občanském zákoníku jsou rozlišeny tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy. Stát se také považuje za právnickou osobu. ([10], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 20 odst 1, , 126, 144, 185) Právní osobnost: Způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Právní osobnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 15 odst. 1 a 16) Stavba: Veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu [6] 2 odst. 3) Stavební parcela: Pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 2 písm. c)) Stavebník: Osoba (nebo její právní nástupce), která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení. Dále je stavebník osoba, která stavbu terénní úpravy nebo zařízení provádí. Stavebníkem je též investor a objednatel stavby. Stavebníkem není stavební podnikatel realizující stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu [6] 2 odst. 2 písm. c)) Svéprávnost: Způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a 11

13 Základní pojmy zavazovat se k povinnostem. Svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 15 odst. 2 a 16) Veřejný seznam: Veřejně přístupný registr především věcných práv zřízený státem, do kterého je možné nahlížet bez překonávání formálních překážek. Do veřejného seznamu se zapisuje i právo užívání nebo požívání, stanovuje-li to právní předpis. Veřejným seznamem je např. katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík ochranných známek, rejstřík průmyslových vzorů. ([8], [11], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 980) Věc movitá a nemovitá: Pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 498 odst. 1 a 2) Věřitel: Subjekt práva oprávněný ze závazkového právního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Neboli věřitel je fyzická, nebo právnická osoba mající pohledávku za dlužníkem [12]. Vodní díla: Stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, nebo k úpravě vodních poměrů. Vodním dílem jsou např. přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, úpravny vody, čistírny odpadních vod, studny. (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů [7] 55) Vydržení: Způsob nabytí vlastnického práva k věci její poctivou držbou. Pro vydržení nemovité věci je stanovena podmínka nepřerušené držby po dobu deseti let, v případě movité věci je doba tříletá. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započítává i doba držby jeho předchůdce. Mimořádné vydržení nastane, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí. V tomto případě vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, ledaže se mu prokáže nepoctivý úmysl. Držba se přeruší, nevykonává-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok. ([8], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1089, , 1095) Výměnek: Smlouva o výměnku, kterou vlastník (výměnkář) daruje svůj nemovitý majetek. Současně se smlouvou je zřizováno věcné břemeno sloužící k zaopatření výměnkáře. Nabyvatel nemovité věci je povinen poskytnout zaopatření výměnkáře. Výměnek, nebo lidově vejminek pochází od slova vymínit si [8], [13]. Výprosa: Vzniká, přenechá-li půjčitel výprosníkovi věc bezplatně k užívání, aniž se ujedná doba po kterou se má věc užívat a ani účel, ke kterému se má věc užívat. 12

14 Základní pojmy (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] ) Výpůjčka: Vzniká smlouvou o výpůjčce, kterou půjčitel vypůjčiteli věc přenechává, a kterou se zavazuje k umožnění jejímu bezplatnému a dočasnému užívání. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] ) Zástava: Může být každá věc, s níž lze obchodovat. Zástavnímu věřiteli je umožněno ze zástavy uspokojit jeho pohledávku, nesplní-li dlužník řádně a včas svůj dluh. ([8], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1310 odst. 1) 13

15 3 Přehled právních vztahů k nemovitostem Zamýšlím-li se nad problematikou právních vztahů, musím se nejdříve zabývat pojmem právo. Podle [14] je pojem právo definován jako systém příkazů, zákazů a dovolení, tedy jako systém normativní a jehož účelem je uspořádat společenské vztahy, tedy systém regulativní. Normativní soustavu práva tvoří soubor platných právních norem, kterými se řídí lidské spolužití, a které jsou uznávané nebo přímo stanovené státem [15]. Právním vztahem je společenský vztah více subjektů (fyzických osob nebo právnických osob, případně státu), které mají vzájemná práva a povinnosti. Prvkem právního vztahu je jeho předmět, tedy věci, práva a nehmotné statky (jméno, autorství uměleckého či vědeckého díla, vynález atd.). Také mohou existovat právní vztahy bezpředmětné např. právní vztah ze smlouvy o dopravě osob, ze smlouvy o dílo a ze smlouvy o obstarání nějaké činnosti [14]. Právní vztahy k nemovitostem se zabývají nemovitostmi - tedy nemovitými věcmi. Věcná práva upravuje nový občanský zákoník ve své třetí části Absolutní majetková práva. Věcná práva: Práva, která umožňují úplné nebo částečné právní panství oprávněných osob nad určitou věcí [17]. Jsou koncipována jako práva absolutní, působí tedy vůči každému [11]. Kdokoliv jiný je z právního působení na věc jimi ovládanou vyloučen. Věcná práva obsahují pouze negativní vymezení povinnosti ostatních tj. povinnosti zdržet se zásahu do věcných práv, která svědčí věcně oprávněnému. Část věcných práv podléhá principu publicity - jsou zaznamenávána do veřejných seznamů (např. do katastru nemovitostí) [16]. Některá věcná práva můžeme dělit na: Věcná práva k vlastní věci - vlastnické právo, držba Věcná práva k cizím věcem - právo stavby, věcná břemena, zástavní právo 14

16 Přehled právních vztahů k nemovitostem Druhy věcných práv podle nového občanského zákoníku: Vlastnické právo Držba Právo stavby Věcná břemena Zástavní právo Kromě absolutních majetkových práv upravují právní vztahy k nemovitostem také relativní majetková práva [11]. Relativní majetková práva: Nájem Pacht Obrázek 3.1: Diagram právních vztahů k nemovitostem 15

17 Přehled právních vztahů k nemovitostem Vlastnické právo 3.1 Vlastnické právo Vlastnické právo umožňuje vlastníku (držiteli vlastnického práva) v mezích právního řádu nakládat se svým vlastnictvím tedy se všemi hmotnými i nehmotnými věcmi, které vlastníku patří. Vlastník má oprávnění věc držet, užívat a požívat, disponovat s ní a zničit ji. Vlastník nemovité věci nesmí nad míru rušit práva jiných osob, jiného vlastníka nesmí obtěžovat vnikajícími zvířaty a imisemi (odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy,...) na jeho pozemek. Pokud je to nutné kvůli údržbě, hospodaření nebo stavbě, je povinností vlastníka umožnit přístup sousedovi na svůj pozemek. Vlastnické právo se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem. ([8], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 989 odst. 1 a , 1021 a 1022 odst. 1, Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) Spoluvlastnictví je speciálním případem vlastnictví, kdy více vlastníkům náleží vlastnické právo ke společné věci. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1115 odst. 1 a 1121) Společné jmění manželů je zvláštní formou spoluvlastnictví. Součástí společného jmění je až na výjimky to, čeho nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně během manželství. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 709) Nezbytná cesta Nezbytná cesta je právní institut omezující vlastnické právo jednoho vlastníka v soukromém zájmu jiného vlastníka. Pokud není možné s nemovitou věcí řádně hospodařit, nebo ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může vlastník žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Soused v takovém případě může žádat náhradu za užívání svého pozemku. Pokud vlastník sousedního pozemku zřízení nezbytné cesty nepovolí, může nezbytnou cestu povolit soud, a to i jako služebnost. I přesto v novém občanském zákoníku nezbytná cesta není zařazena mezi věcná břemena. ([11], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1029) 16

18 Přehled právních vztahů k nemovitostem Držba 3.2 Držba Držba je definována tak, že držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného, a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Držba zaniká, jestliže se jí držitel vzdá, nebo je-li z ní vypuzen. Naopak smrtí nebo zánikem držitele držba nezaniká. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 987, 988 a 1009) Držitel má nad věcí faktickou moc, ale nemusí být nutně vlastníkem [8]. Držitelem může být ten, kdo držby nabyl v dobré víře, nebo ten, kdo držbu získal nepoctivě. Občanský zákoník rozlišuje více druhů držby. Řádná držba se zakládá na platném právním důvodu. Řádným držitelem je ten, kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku veřejné moci. Řádným držitelem tedy je především vlastník. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 991) Poctivá držba je definována tak, že poctivým držitelem je ten, kdo má přesvědčivý důvod věřit, že mu právo náleží. Poctivý držitel je tedy v dobré víře. Naopak nepoctivým držitelem je ten, kdo ví nebo mu musí být z okolností jasné, že vykonává právo, které mu nenáleží. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 992) Pravá držba nastává, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 993) 3.3 Právo stavby Nový občanský zákoník po padesáti letech zavádí právo stavby, které bylo v roce 1964 zrušeno vydáním občanského zákoníku. Právo stavby je jedním z věcných práv k cizím věcem. Umožňuje stavebníkovi mít na povrchu nebo pod povrchem cizího pozemku stavbu, aniž by se ihned stala součástí pozemku. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou, či dosud nezřízenou. Stavebník má předkupní právo k pozemku zatíženému právem stavby. Právo stavby je nemovitou věcí, jejíž součástí je stavba. Je tedy předmětem vlastnického práva, kterým lze disponovat. Nabývá se smlouvou, vydržením, nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci a vzniká zápisem do veřejného seznamu. Do katastru nemovitostí se právo stavby zapisuje vkladem. 17

19 Přehled právních vztahů k nemovitostem Věcná břemena Právo stavby lze zřídit jen dočasně. Nesmí být zřízeno na více než 99 let. Pokud stavebník nabyl právo stavby vydržením, je zřízeno na 40 let. Právo stavby lze zřídit také k pozemku zatíženému zástavním právem, ale jen se souhlasem věřitele. ([8], [18], [19], [20], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1240 odst. 1, 1241, 1242, 1243, 1244, 1254, Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) 3.4 Věcná břemena Věcná břemena omezují vlastníka věci ve prospěch jiné osoby. Vlastník je povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet. Zákonem jsou považována za věci nemovité. Věcná břemena se do katastru nemovitostí zapisují vkladem. ([11], [21], Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) Obrázek 3.2: Diagram věcných břemen 18

20 Přehled právních vztahů k nemovitostem Věcná břemena V novém občanském zákoníku nastává v právní úpravě věcných břemen výrazná změna. Jednotné pojetí věcných břemen je nahrazeno členěním na oblast služebností a reálných břemen [17] Služebnosti Služebnost omezuje vlastníka věci tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná se tedy o pasivní omezení [11]. Služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti, vydržením a ze zákona. Zřizuje-li se služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) rozlišuje dva typy služebností, a to pozemkovou a osobní. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1260, 1262, 1265) Služebnost pozemková může být zřízena vlastníkem pozemku ve prospěch jiného pozemku. Obsahuje závazek vlastníka povinného pozemku něco trpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch panujícího pozemku. Každý vlastník panujícího pozemku může využívat zřízenou služebnost. ([11], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1265 odst. 1) Druhy pozemkových služebností podle NOZ: Služebnost inženýrské sítě - právo zřídit, provozovat a udržovat na cizím pozemku vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení. Vlastník zatíženého pozemku je povinen zdržet se všeho, co by mohlo příslušnou inženýrskou síť ohrozit [11]. Opora cizí stavby - spočívá v povinnosti nést tíži cizí stavby na služebném pozemku. Příkladem může být budova na panujícím pozemku opírající se o nosnou zeď nebo např. o pilíře [8], [11]. Služebnost okapu - oprávnění osoby svádět dešťovou vodu ze střechy své stavby na služebný pozemek, a to buď ve žlabu, nebo volně [11]. Právo na svod dešťové vody - oprávnění osoby ze služebného pozemku svádět dešťovou vodu. Povinností vlastníka oprávněného pozemku je nést náklady na zřízení a údržbu zařízení, které je ke svodu potřebné [11]. Právo na vodu - opravňuje odebírat ze služebného pozemku vodu, a to např. ze studny, nebo z potoka. Služebnost rovněž zahrnuje právo přístupu ke zdroji [11]. 19

21 Přehled právních vztahů k nemovitostem Věcná břemena Služebnost rozlivu - oprávnění vlastníka vodního díla provádět řízený rozliv povodně na služebném pozemku. Dále zahrnuje oprávnění vlastníka vodního díla mít a udržovat na služebném pozemku potřebná obslužná zařízení např. stavidla a čerpadla. Součástí služebnosti je oprávnění vlastníka vodního díla na pozemek vstoupit [8], [11]. Služebnost stezky - oprávnění osoby chodit po služebném pozemku nebo se po něm dopravovat lidskou silou např. na kole. Právo svědčí i osobám, které po pozemku k oprávněné osobě přicházejí nebo od ní odcházejí [8], [11]. Služebnost průhonu - umožňuje hnát hospodářská zvířata přes služebný pozemek. Zvířata musí být hnána pod dozorem, nesmí přecházet sama. Pozemek nesmí být užíván k pastvě. S oprávněním je také spojena možnost průjezdu přes pozemek nemotorovými vozidly [8], [11]. Služebnost cesty - umožňuje jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. Na údržbu cesty jsou povinni přispívat všichni, kteří cestu využívají [8], [11]. Právo pastvy - opravňuje k pastvě hospodářských zvířat na služebném pozemku. Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, kromě prasat a drůbeže. Ty lze pást po dohodě, nebo v důsledku desetileté pokojné držby. Na služebném pozemku je také zákaz pastvy nadměrně znečištěných a nemocných zvířat [8], [11]. Služebnost osobní je na rozdíl od služebnosti pozemkové vázána na konkrétní osobu. Právo užívat služebnost má jen tato osoba, oprávnění nemůže převést na nikoho jiného. ([11], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1265 odst. 2) Druhy osobních služebností: Užívací právo - právo uživatele užívat cizí věc pro vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Vlastníku věci náleží všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele, ale také nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Požívací právo - právo poživatele užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky. Poživatel se služebností přejímá všechny závady, které na věci vázly v době jejího zřízení. Dále poživatel musí věc udržovat ve stavu, v jakém ji převzal. Služebnost bytu - je zřizována jako služebnost užívání. Obsahuje oprávnění osoby užívat bytu k bydlení. Právo služebnosti bytu může být zřízeno jak k celé bytové jednotce, tak k její části. Služebnost bytu může být zřízena i k jednotce, která není vedena jako bytová. 20

22 Přehled právních vztahů k nemovitostem Zástavní právo Služebnosti, které se týkají prostorů pod povrchem, jsou zcizitelné, lze je tedy převést bez současného převodu věci. Dále jsou dědičné. ([8], [11], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1265 odst. 3, ) Reálná břemena Reálná břemena jsou založena na dočasné povinné aktivitě vlastníka vůči oprávněnému. Mohou být zřízena ke každé věci zapsané do veřejného seznamu. Reálné břemeno vázne na dané věci, proto s převodem věci na nového vlastníka přechází i reálné břemeno [11]. 3.5 Zástavní právo Zástavní právo je jedním z věcných práv k cizím věcem. Jedná se o zajišťovací institut opravňující věřitele uspokojit svou pohledávku ze zástavy v případě, že jeho pohledávka nebude řádně splacena. Zástavou může být jakákoliv věc, s kterou lze obchodovat. Nejčastěji se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou, v níž se stanoví, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno. Zástavní právo může být zřízeno také rozhodnutím orgánu veřejné moci (např. exekuce), nebo přímo ze zákona (např. zástavní právo zasílatele k zásilce). Pokud se zástavní právo k nemovité věci zapisuje do katastru nemovitostí, vzniká zápisem. Zástavní právo se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem. Pro nemovitou věc nezapsanou v katastru nemovitostí se k vzniku zástavního práva vyžaduje zápis práva do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou. Zástavní právo zaniká, pokud zanikne zastavená věc. Zástavní právo také může zaniknout, pokud se ho věřitel vzdá, nebo pokud je zástava navrácena dlužníkovi. Zánik zástavního práva nastává také uplynutím doby, na kterou bylo právo zřízeno. ([8], [11], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1309 odst. 1, 1310, Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) Budoucí zástavní právo je speciálním případem zástavního práva, které má vzniknout až v budoucnu nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem. Budoucí zástavní právo se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1341, Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) 21

23 Přehled právních vztahů k nemovitostem Nájem Podzástavní právo vzniká zastavením pohledávky, které svědčí zástavní právo a k zastavení pohledávky není třeba souhlas zástavního dlužníka. Podzástavní právo se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] 1390, 1391, Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) 3.6 Nájem Nájem je právní poměr založený právní smlouvou, kterou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc za úplatu k dočasnému užívání. Předmětem nájmu může být věc movitá, věc nemovitá, nebo i věc, která teprve vznikne. Proto např. může být pronajata již postavená budova, která má být v nejbližších dnech zkolaudována [8], [22]. Nájemní smlouva může být uzavřena ústně, pouze pro nájem bytu a domu zákon předepisuje povinně písemnou formu. Smlouva může být sjednána na dobu určitou i neurčitou [22]. Nájem se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Zápis nájemního práva může mít např. význam, dojde-li ke změně vlastníka pronajaté věci. Na nového vlastníka tak nepřejdou práva a povinnosti, o kterých nevěděl. ([22], Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) Nájem může skončit zánikem pronajaté věci, dohodou stran o skončení nájmu, zánikem pronajímatele, či nájemce bez právního nástupce, uplynutím doby určité, nebo jednostranným ukončením nájemní smlouvy [22]. 3.7 Pacht Pacht je právní poměr podobný nájmu založený pachtovní smlouvou. Touto smlouvou propachtovatel přenechává pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to pachtovné, nebo poskytnout poměrnou část výnosu z propachtované věci. Pacht je určen pro případy hospodářského využití věci a jeho specialitou je právo požívat užitky z pachtu vzešlé. Propachtovat nelze předměty, či práva, které nemohou přinášet plody [8], [22]. Pacht může být sjednán i na dobu neurčitou, ale propachtovatel má možnost za podmínek stanovených zákonem nebo smlouvou pacht vypovědět. V případě pachtu sjednaného alespoň na dobu tří let může jedna strana nejpozději šest měsíců před uplynutím doby pachtu vyzvat druhou smluvní stranu, aby sdělila, zda hodlá v pachtu pokračovat. Pokud oslovená strana souhlasí s pokračováním pachtu, 22

24 Přehled právních vztahů k nemovitostem Předkupní právo prodlouží se smlouva znovu o původně sjednanou dobu [22]. Pacht zaniká smrtí pachtýře, zánikem předmětu pachtu, vypovězením pachtu, nebo uplynutím doby určité [22]. Pacht se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka. Pachtovní smlouva nemusí být nutně uzavřena písemně, ale písemná smlouva se vyžaduje, má-li být pachtovní právo zapsáno do katastru nemovitostí. ([22], Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) 3.8 Předkupní právo Právní poměr založený dvoustranným právním jednáním mezi vlastníkem věci a předkupníkem. Obsahem předkupního práva je povinnost vlastníka, rozhodne-li se věc prodat, nabídnout věc ke koupi nejprve předkupníkovi za stejných podmínek, za nichž vlastník věci uzavřel smlouvu kupní s třetí osobou (koupěchtivým). Náleží-li předkupní právo současně několika osobám, mohou je uplatnit jen v celku. Předkupní právo se do katastru nemovitostí zapisuje vkladem. ([8], Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [1] , Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 11) 23

25 4 Právní vztahy v katastru nemovitostí Katastr nemovitostí je veřejný seznam obsahující soubor údajů o nemovitostech zahrnující jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Evidenci právních vztahů k nemovitostem upravuje nový katastrální zákon, podle nějž se v katastru nemovitostí evidují pozemky v podobě parcel, budovy, jednotky a nově např. právo stavby. Nájem a pacht se v katastru nemovitostí evidují, požádá-li o to vlastník nebo nájemce (nebo pachtýř) se souhlasem vlastníka. Obsah katastru nemovitostí je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. Katastrální operát tvoří soubor geodetických informací (SGI), soubor popisných informací (SPI), sbírka listin, dokumentace výsledků šetření a měření a protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách a dalších zápisech. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí [2] 1, 3, 5, 11) 4.1 Informační systém katastru nemovitostí Katastr nemovitostí je veden jako informační systém o území České republiky [23]. Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) je jedním z datově nejrozsáhlejších informačních systémů státní správy. ISKN slouží k výkonu státní správy katastru nemovitostí a k zajištění uživatelských služeb katastru nemovitostí. Současný ISKN je provozovaný na třívrstvé architektuře, kdy moduly běží na aplikačním serveru. Pro optimální uložení dat ISKN využívá databázi Oracle [24]. ISKN se z funkčního hlediska kvůli své rozsáhlosti dělí na několik funkčních celků, které jsou navzájem provázány v rámci jedné centrální databáze. Tyto části se nazývají aplikace a jsou součástí aplikačního programového vybavení ISKN (APV). Aktuální verze APV je verze 7.4, jejíž instalace byla dokončena Přístupy uživatelů k datům jsou řešeny uživatelskými rolemi a příslušností k pracovišti [24], [25], [26]. Jednotlivé aplikace ISKN: PA - Příprava aktualizace - zaznamenává informace o průběhu vyřizování vkladu nebo výmazu práva z katastrálního operátu AK - Aktualizace katastru nemovitostí - provádí vlastní aktualizaci katastrálního operátu PU - Poskytování údajů - poskytuje informace z katastru nemovitostí 24

26 Právní vztahy v katastru nemovitostí Informační systém katastru nemovitostí VP - Vzdálený přístup - umožňuje dálkový přístup k datům ISKN, také vede klientské konto PP - Příprava a přebírání podkladů - zajišťuje přebírání podkladů z externích zdrojů ST - Sumarizace a statistiky - vytváří sumarizace, statistiky a bilance z katastru nemovitostí BP - Bodová pole - zajišťuje činnosti související s vedením bodových polí SC - Správa číselníků - spravuje číselníky ISKN EX - Externí systémy - zajišťuje interakce s externími systémy TO - Technicko-organizační zabezpečení - slouží k udržování bezproblémového provozu ISKN Jednotlivé typy právních vztahů k nemovitostem jsou v ISKN ukládány jako číselné kódy. Tyto číselné kódy spravuje aplikace "Správa číselníků". Jednotlivé kódy jsou uvedeny v číselníku právních vztahů a listin [29]. Tabulka 4.1: Nejdůležitější právní vztahy evidované v katastru nemovitostí Název Typ předm. řízení - kód TPR_KOD Typ práv. vztahu - kód TYPRAV_KOD Vlastnictví 2 30 Zástavní právo Podzástavní právo 4 35 Věcné břemeno 5 Tabulka 7.1 v příloze Předkupní právo 6 54 Právo stavby Nájem Pacht Diplomová práce je zaměřena především na věcná břemena evidovaná v katastru nemovitostí s kódem typu předmětu 5 (podle tabulky 4.1) a s kódem typu právního vztahu 36 až 53 (podle tabulky 7.1). 25

27 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN 4.2 Výměnný formát ISKN Z katastru nemovitostí jsou data poskytována veřejnosti kromě obvyklých možností (např. výpisy, opisy, kopie, aplikace Nahlížení do KN, aplikace Dálkový přístup k datům KN,...) také formou výměnného formátu katastrálního (VFK). Výměnný formát katastru nemovitostí je textový soubor s příponou.vfk, který slouží k přenosu dat mezi ISKN a jinými systémy [24], [26]. Data výměnného formátu jsou uspořádána do 12 skupin (tabulka 4.2), které může zájemce o export libovolně kombinovat. Data mohou obsahovat podle zvolených datových skupin SPI, SGI a prvky DKM, KMD a BPEJ [31]. Tabulka 4.2: Datové skupiny ISKN Datová skupina Obsah datové skupiny 1. Nemovitosti parcely a budovy 2. Jednotky bytové jednotky 3. Bonitní díly parcel kódy BPEJ k parcelám 4. Vlastnictví listy vlastnictví, oprávněné subjekty, vlastnické vztahy 5. Jiné právní vztahy ostatní právní vztahy kromě vlastnictví 6. Řízení údaje o řízení (vklad, záznam,... ) a listiny 7. Prvky katastrální mapy katastrální mapy v digitální podobě 8. BPEJ hranice BPEJ včetně kódů 9. Geometrický plán geometrické plány 10. Rezervovaná čísla rezervovaná parcelní čísla a čísla PBPP 11. Definiční body definiční body parcel a staveb 12. Adresní místa adresní místa budov Aktuální struktura výměnného formátu je uvedena v předpisu ČÚZK Struktura výměnného formátu informačního systému katastru nemovitostí České republiky [28] platnému k V předpisu je popsána struktura výměnného formátu tak, aby bylo možné na základě tohoto popisu vytvořit odpovídající programové vybavení pro obsluhu výměnného formátu. Výměnný formát má kódování češtiny dle ČSN ISO (ISO Latin2). Pouze výjimečně je poskytován v kódování dle WIN1250, případně se může jednat o soubor v XML formátu verze 1.0 s kódováním češtiny dle WIN1250. Obsahově jsou oba formáty totožné [28]. 26

28 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Popis výměnného formátu Soubor VFK obsahuje několik částí. Začíná hlavičkou, jejíž každý řádek je uvozen znakem &H. Následují jednotlivé bloky dat. Každý blok začíná řádkem s definicí bloku uvozeným znakem &B. Dále bloky obsahují řádky s daty (věty dat) uvozenými znakem &D. Soubor je ukončen koncovým znakem &K [28]. Pro strukturu výměnného formátu platí několik obecných pravidel: Desetinná čísla obsahují tečku. Oddělovačem jednotlivých údajů je středník. Středník se může vyskytovat i jako součást textové položky. Text je pak uzavřen do uvozovek. Pokud se v textové položce vyskytují znaky uvozovek, jsou ve výměnném formátu zdvojeny, aby je bylo možné rozlišit od oddělovačů. Záporná čísla jsou exportována se znaménkem - (např ). Nevýznamné nuly u číselných položek se neexportují (např. číslo 0.2 se exportuje jako.2, se exportuje jako 12). Formát data a času je uváděn ve tvaru DD.MM.YYYY HH:MI:SS. Hlavička Hlavičkou začíná každý soubor VFK a obsahuje několik povinných řádků (také položek nebo vět). Každý řádek hlavičky začíná až na výjimky znakem &H neboli návěštím. Po uvozovacím znaku následuje označení položky a příslušný údaj nebo více údajů oddělených středníkem [26], [28]. Hlavička obsahuje následující položky: &HVERZE - označení verze &HINFO - doplňující informace o verzi souboru &HVYTVORENO - datum a čas vytvoření souboru &HPUVOD - původ dat (např. ISKN) &HCODEPAGE - označení kódové stránky 27

29 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN &HSKUPINA - seznam skupin datových bloků souboru &HJMENO - jméno osoby, která soubor vytvořila &HPLATNOST - časová podmínka použitá pro vytvoření souboru &HZMENY - hodnota 0 nebo 1, záleží zda jsou v datech obsaženy věty platné v určitém okamžiku požadovaného období [26] &HNAVRHY - hodnota 0 nebo 1, záleží zda jsou v datech obsaženy navržené změny GP [26] &HPOLYG - omezující podmínka - polygon &HKATUZE - omezující podmínka - katastrální území &DKATUZE - datový řádek katastrálního území &HOPSUB - omezující podmínka - oprávněné subjekty &HPAR - omezující podmínka - parcely Datové bloky Každý datový blok obsahuje právě jeden řádek s definicí bloků (začíná znakem &B), který obsahuje seznam atributů v požadovaném pořadí s jejich datovými typy. Následují řádky obsahující vlastní data (začínají znakem &D) [28]. Datové typy výměnného formátu: T - textový N - číselný D - datumový Číselné a textové položky mají za zkratkou typu číslo upřesňující jejich délku. U textových položek označuje číslo za T maximální délku položky. U číselných položek může číslo za N kromě maximální délky položky udávat počet desetinných míst. Např. N10.2 znamená, že číslo má maximálně 10 číslic a z toho 2 za desetinnou tečkou [28]. 28

30 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Výměnný formát obsahuje celou řadu datových bloků. Pro téma vizualizace věcných břemen jsou podstatné jen některé. Kompletní seznam datových bloků včetně skupin, kde jsou obsaženy, je uveden v Popisu výměnného formátu [28] str. 9. Datové bloky s atributy zařazené do skupin: (Ve výčtu jsou uvedeny pouze datové bloky a atributy podstatné pro téma vizualizace věcných břemen.) Skupina - Nemovitosti (kód NEMO) Blok - Parcely (tabulka PARCELY - kód PAR) Identifikátor parcely (ID) Skupina - Jiné právní právní vztahy (kód JPVZ) Blok - Jiné právní vztahy (JINE_PRAV_VZTAHY - kód JPV) Identifikátor právního vztahu (ID) Typ právního vztahu (TYPRAV_KOD) Identifikátor parcely - ku prospěchu (PAR_ID_PRO) Identifikátor parcely - k tíži (PAR_ID_K) Seskupení jiného právního vztahu (HJPV_ID) Blok - Typy právních vztahů (T_PRAVNICH_VZT - kód TYPRAV) Kód typu právního vztahu (KOD) Kód typu předmětu řízení (TPR_KOD) Název typu právního vztahu (NAZEV) Skupina - Prvky katastrální mapy (kód PKMP) Blok - Souřadnice obrazu bodů polohopisu (SOURADNICE_OBRAZU - kód SOBR) Identifikátor bodu polohopisu (ID) Číslo bodu v rámci ZPMZ a kat. úz. (CISLO_BODU) Úplné devítimístné číslo bodu polohopisu (UPLNE_CISLO) Souřadnice Y bodu (SOURADNICE_Y) Souřadnice X bodu (SOURADNICE_X) Blok - Spojení bodů polohopisu (SPOJENI_B_POLOH - kód SBP) Identifikátor spojení bodů polohopisu (ID) Identifikátor bodů polohopisu (BP_ID) Identifikátor obrazů budov (OB_ID) Identifikátor hranice parcel (HP_ID) 29

31 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Identifikátor dalších prvků mapy (DPM_ID) Identifikátor zobrazení věcných břemen (ZVB_ID) Parametry liniových prvků (PARAMETRY_SPOJENI) Blok - Zobrazení věcných břemen (ZOBRAZENI_VB - kód ZVB) Identifikátor zobrazení VB (ID) Seskupení jiného právního vztahu (HJPV_ID) Blok - Obrazy budov (OBRAZY_BUDOV - kód OB) Identifikátor obrazů budov (ID) Blok - Hranice parcel (HRANICE_PARCEL - kód HP) Identifikátor hranice parcel (ID) Další prvky mapy (DALSI_PRVKY_MAPY - kód DPM) Identifikátor dalších prvků mapy (ID) Obrázek 4.1: Schéma datových bloků VFK s relacemi a atributů podstatných pro téma vizualizace věcných břemen 30

32 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Koncový znak Výměnný formát ukončuje koncový znak &K, který je umístěn na samostatném řádku Použitá data Nejnovější verze výměnného formátu je verze 5.1, ve které jsou data od nainstalování APV verze 7.4 vydávána exportem (od ) [24]. Na stránkách ČÚZK [30] jsou k dispozici vzorová data verze 5.1, která používám ve své práci. Kvůli nedostatečnému množství věcných břemen (především břemen k části parcely) ve vzorových datech verze 5.1 ve své práci také používám data verze 5.0, která jsou téměř totožná. Data verze 5.0 jsou k dispozici na stránkách ČÚZK [31], kde je možné zvolit data s různými kombinacemi datových skupin (např. 1 až 4, 1 až 6, 7 a 8, 1 až 12). V práci jsou použita data obsahující skupiny 1 až 12, tj. SPI s jinými právními vztahy a data SGI. Tabulka 4.3: Údaje o datech verze 5.1 Katastrální území Libčice nad Vltavou Kraj 27 - Středočeský Okres Praha-západ Obec Libčice nad Vltavou Pracoviště Praha-západ Tabulka 4.4: Údaje o datech verze 5.0 Katastrální území Jáma Kraj 35 - Jihočeský Okres Prachatice Obec Mičovice Pracoviště Prachatice 31

33 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Obrázek 4.2: Katastrální území Libčice nad Vltavou ( Obrázek 4.3: Katastrální území Jáma ( 32

34 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN Import dat K vizualizaci věcných břemen byl zvolen software Misys od společnosti GEPRO spol. s r.o., ve kterém přímo nelze soubor.vfk otevřít. Soubor je nejprve nutné importovat pomocí funkce Import VFK. Importem se soubor rozpadne na několik souborů, s kterými může Misys pracovat. Soubory jsou pojmenovány pomocí prefixu, zvoleného názvu xxxxx, sufixu a přípony (např..vyk,.mdb). Importem VFK vznikne několik druhů souborů:.vyk - soubor výkresu (vzniká z SGI).stx - souřadnicový soubor (vzniká z SGI).mdb - databázový soubor SPI.ref - referenční soubor Soubory vzniklé importem VFK do Misys: BPxxxxx.VYK - výkres s izoliniemi a kódy BPEJ BUDxxxxx.VYK - výkres s obvody budov CPxxxxx.vyk - výkres s definičními body budov DBxxxxx.vyk - výkres s definičními body parcel xxxxx.vyk - výkres katastrální mapy NGxxxxx.VYK - výkres s nezplatněnými geometrickými plány VBxxxxx.VYK - výkres s věcnými břemeny xxxxx.stx - seznam souřadnic katastrální mapy xxxxxbp.stx - seznam souřadnic izolinií xxxxxms.stx - seznam souřadnic s měřenými body xxxxx.mdb - obsahuje nemovitosti, jednotky bonitní díly parcel, vlastnictví (celkem 38 tabulek) xxxxx_jpv.mdb - obsahuje jiné právní vztahy (celkem 3 tabulky) Tabulky: JINE_PRAVNI_VZTAHY, T_PRAVNICH_VZT, R_JPV 33

35 Právní vztahy v katastru nemovitostí Výměnný formát ISKN xxxxx_ori.mdb - obsahuje část datového bloku řízení (celkem 3 tabulky) xxxxx_rl.mdb - obsahuje část datového bloku řízení (celkem 6 tabulek) xxxxx_rl2.mdb - obsahuje tabulku R_LIST (vazební tabulka mezi nemovitostmi a vlastnictvími na nabývací titul) xxxxx.ref - referenční soubor Pro práci v programu Misys je nutné nejprve mít založený projekt. Bez založeného projektu například nelze používat panel funkcí Katastr. Jedním ze souborů vzniklých importem VFK je referenční soubor s příponou.ref, ve kterém jsou ukládány cesty k datům zobrazovaným v projektu, a který slouží při opětovném spouštění programu Misys k otevření projektu. Založením projektu také můžeme získat referenční soubor, ale tento soubor už vznikl během importu VFK. Zakládání projektu tedy můžeme vynechat. 34

36 5 Jazyk SQL (použité zdroje: [34], [32], [33]) Během importu VFK také vznikají databázové soubory s příponou.mdb, ve kterých je uložen soubor popisných informací z VFK. Tyto databázové soubory obsahují relační databáze založené na tabulkách, jejichž řádky jsou chápány jako záznamy a sloupce jako jednotlivá data v těchto záznamech. Některé sloupce představují tzv. cizí klíče, které uchovávají informace z jiných tabulek (neboli uchovávají relace). K prohlížení těchto souborů je pro účely diplomové práce využíván program MDB Viewer Plus, který umožňuje prohlížení obsahu.mdb souborů a spouštění SQL dotazů. Program je dostupný z internetových stránek autora Alexe Nolana: Obrázek 5.1: Okno programu MDB Viewer Plus s otevřeným databázovým souborem xxxxx_jpv.mdb 35

37 Jazyk SQL Příkaz SELECT K práci s daty v relačních databázích slouží jazyk SQL (Structured Query Language), což je standardizovaný strukturovaný dotazovací jazyk. Umožňuje definování dat, ošetřování přístupových práv k datům, řízení transakcí a manipulaci s daty. Jazyk nabízí celou řadu příkazů pro manipulaci s daty, definici dat, řízení přístupových práv a řízení transakcí. Pro účely práce je používán pouze příkaz SELECT. K zadávání SQL dotazů v programu MDB Viewer Plus slouží nástroj Query window, kde můžeme jednotlivé dotazy spouštět pomocí nástroje Execute a následně se zobrazí požadovaná data. Obrázek 5.2: Okno nástroje Query window v programu MDB Viewer Plus s SQL dotazem 5.1 Příkaz SELECT Příkaz SELECT se používá pro manipulaci s daty v relační databázi. Slouží k vybírání dat z databáze, umožňuje výběr podmnožiny a řazení dat. Vrací množinu záznamů z jedné a nebo více tabulek. 36

38 Jazyk SQL Příkaz SELECT Za slovo SELECT se vyjmenovávají sloupce databázové tabulky, které mají být zobrazeny. Názvy jednotlivých sloupců se oddělují čárkami. K vypsání všech sloupců slouží * za příkazem SELECT. K vyloučení duplicitních řádků slouží klíčové slovo DISTINCT. Klíčové slovo TOP umožňuje nastavit maximální zobrazovaný počet řádků. Příklad 5.1: Vypíše všechny sloupce z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY. SELECT * FROM JINE_PRAV_VZTAHY Příklad 5.2: Odstraní duplicitní řádky z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY. SELECT DISTINCT ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY Příklad 5.3: Vypíše prvních deset řádků z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY. SELECT TOP 10 ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY FROM Klíčovým slovem FROM se vybírají zdrojové tabulky, ze kterých jsou vyhledávána data. Pro vypsání dat z více tabulek je nutné tabulky navzájem propojit pomocí klíčového slova JOIN. Při použití JOIN je nutné připsat připojovací podmínku (sloupce, pomocí kterých se tabulky propojí). Spojování tabulek můžeme provádět variantami: INNER JOIN - vnitřní spojování OUTER JOIN - vnější spojování LEFT JOIN - spojování zleva (částečné vnější) RIGHT JOIN - spojování zprava (částečné vnější) Jednotlivé varianty spojování se liší jen v případech, kdy položka, na kterou vazba odkazuje, neexistuje. Nejčastěji se používá varianta INNER JOIN, která takové řádky vynechává. 37

39 Jazyk SQL Příkaz SELECT Příklad 5.4: Vnitřně spojí tabulky JINE_PRAV_VZTAHY a T_PRAVNICH_VZT podle sloupců TYPRAV_KOD a KOD. SELECT ID, TYPRAV_KOD, NAZEV FROM JINE_PRAV_VZTAHY INNER JOIN T_PRAVNICH_VZT ON JINE_PRAV_VZTAHY.TYPRAV_KOD = T_PRAVNICH_VZT.KOD WHERE Klíčovým slovem WHERE se uvozuje filtrovací podmínka, která určuje řádky k vyhledání. Podmínka může nabývat hodnot TRUE, FALSE a UNKNOWN (také NULL - prázdná hodnota). Ve výsledku se zobrazí řádky, pro které je podmínka vyhodnocena jako TRUE (tabulka 5.1). Podmínky se sestavují pomocí operátorů (tabulka 5.2) a porovnávaných hodnot, přičemž obě porovnávané hodnoty musí být stejného typu (číselný typ, znakový řetězec, binární řetězec, DATE, TIME a TIMESTAMP). Podmínky mohou být buď jednoduché nebo složené. Složené podmínky se tvoří pomocí logických operátorů AND, OR a NOT, jejichž výsledná hodnota se vyhodnocuje podle pravdivostní tabulky (tabulka 5.1). Tabulka 5.1: Pravdivostní tabulka [34] a b a AND b a = b a OR b NOT a TRUE TRUE TRUE TRUE TRUE FALSE TRUE FALSE FALSE FALSE TRUE FALSE TRUE UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN TRUE FALSE FALSE TRUE FALSE FALSE TRUE TRUE FALSE FALSE FALSE TRUE FALSE TRUE FALSE UNKNOWN FALSE UNKNOWN UNKNOWN TRUE UNKNOWN TRUE UNKNOWN UNKNOWN TRUE UNKNOWN UNKNOWN FALSE FALSE UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN UNKNOWN 38

40 Jazyk SQL Příkaz SELECT Tabulka 5.2: Operátory jazyka SQL [34] Operátor Popis AND logický součin OR logický součet NOT negace = rovná se <> nerovná se > větší než < menší než >= větší nebo rovno <= menší nebo rovno určuje, zda se testovaná hodnota BETWEEN nachází v zadaném intervalu včetně mezních hodnot LIKE určuje, zda se testovaný řetězec shoduje se zadaným vzorem IN porovnává levou stranu podmínky s výčtem hodnot napravo IS zjišťuje, zda atribut není prozdný (nerovná-li se hodnotě NULL) Příklad 5.5: Najde řádky z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY, které mají hodnotu ve sloupci typrav_kod větší nebo rovnu 36 a zároveň menší nebo rovnu 53. SELECT ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY WHERE typrav_kod >= "36" AND typrav_kod <= "53" Příklad 5.6: Najde řádky z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY, které mají hodnotu ve sloupci typrav_kod větší než 48 nebo rovnu 36. SELECT ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY WHERE TYPRAV_KOD > "48" OR TYPRAV_KOD = "36" Příklad 5.7: Vybere z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY řádky, které nemají hodnotu ve sloupci typrav_kod shodnou s žádnou hodnotou ve výčtu (36, 50). SELECT TOP 30 ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY WHERE typrav_kod NOT IN ("36", "50") 39

41 Jazyk SQL Příkaz SELECT Příklad 5.8: Zobrazí řádky z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY, které mají hodnotu ve sloupci typrav_kod v intervalu <36; 48>. SELECT ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY WHERE typrav_kod BETWEEN "36" AND "48" Příklad 5.9: Najde řádky z tabulky T_PRAVNICH_VZT, jejichž řetězec ve sloupci NAZEV je shodný s řetězcem věcné břemeno chůze. Velká a malá písmena nehrají roli. SELECT KOD, NAZEV FROM T_PRAVNICH_VZT WHERE NAZEV LIKE "věcné břemeno chůze" Příklad 5.10: Najde řádky z tabulky T_PRAVNICH_VZT, jejichž řetězec ve sloupci NAZEV obsahuje řetězec břemeno. Zástupný znak % nahrazuje řetězec o libovolném počtu znaků. SELECT KOD, NAZEV obsahuje řetězec FROM T_PRAVNICH_VZT WHERE NAZEV LIKE "%břemeno%" Příklad 5.11: Najde řádky z tabulky T_PRAVNICH_VZT, jejichž řetězec ve sloupci NAZEV obsahuje řetězec?ěcné břemeno. Zástupný znak _ nahrazuje jeden znak. SELECT KOD, NAZEV FROM T_PRAVNICH_VZT WHERE NAZEV LIKE "_ěcné břemeno ORDER BY Klíčové slovo ORDER BY slouží k setřídění výsledné tabulky podle vybraného sloupce. Bez dalších klíčových slov je setřídění vzestupné. Použitím klíčového slova DESC se tabulka setřídí sestupně (klíčové slovo ASC setřídí tabulku také vzestupně). Příklad 5.12: Setřídí nalezené řádky z tabulky JINE_PRAV_VZTAHY, které mají hodnotu ve sloupci typrav_kod v intervalu <36; 53>, sestupně. SELECT ID, TYPRAV_KOD FROM JINE_PRAV_VZTAHY WHERE typrav_kod BETWEEN "36" AND "53" ORDER BY TYPRAV_KOD DESC 40

42 6 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena evidovaná v katastru nemovitostí můžeme rozdělit na břemena zatěžující celou parcelu, nebo pouze část parcely. Možnosti vizualizace obou případů jsou rozdílné, proto se budu zabývat v následujících kapitolách každým případem zvlášť. Obrázek 6.1: Diagram s různými případy vizualizace věcných břemen Dále existují věcná břemena vztahující se k jednotkám, která se do DKM nevyznačují. Vizualizace těchto břemen v diplomové práci zkoumána není. 6.1 Věcná břemena pro část parcely Hranice věcných břemen pro část parcely se v programu Misys zobrazují ve vrstvě 13 jako přerušované linie barvy magenta, které se orientují směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem. Zobrazení hranic věcných břemen vyplývá z technických podrobností pro správu katastru, které jsou součástí přílohy katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb., kde je stanovena mapová značka pro hranici rozsahu věcného břemene. Obrázek 6.2: Mapová značka katastrální mapy určená pro zobrazování hranic rozsahu věcných břemen (obrázek vytvořen z přílohy vyhlášky č. 357/2013) 41

43 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Obrázek 6.3: Ukázka vizualizace věcného břemene pro část parcely (věcné břemeno vedení, zatížená parcela 650/3, verze dat 5.1) Obrázek 6.4: Ukázka současné vizualizace většího množství věcných břemen pro část parcely (verze dat 5.1) 42

44 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Obrázek 6.5: Ukázka současné vizualizace věcného břemene pro část parcely (věcné břemeno chůze a jízdy, povinná parcela 1547/6, verze dat 5.0) Získávání dat z VFK Pro zobrazování věcných břemen jako liniových prvků program Misys čerpá z VFK ze skupiny datových bloků Prvky katastrální mapy. Z datového bloku Souřadnice obrazu - SOBR získává souřadnice koncových bodů liniových prvků. Ke spojování bodů program používá blok Spojení bodů polohopisu - SBP, ve kterém atribut PARAMETRY_SPOJENI určuje, jakým způsobem budou body spojeny (Doména D-PARAMETRY LINIE, Popis výměnného formátu str. 97 [28]). Tyto dva datové bloky určují geometrii liniových polohopisných prvků. Způsoby spojení bodů: 3 - úsečka, daná 2 body 4 - lomená čára, daná alespoň 2 body 11 - křivka, daná alespoň 2 body 15 - kružnice daná právě 3 body 15 r - kružnice daná středem a poloměrem 16 - oblouk, daný právě 3 body Blok Spojení bodů polohopisu obsahuje také atributy, které určují, zda konkrétní liniový prvek představuje hranici věcného břemene, nebo třeba hranici parcely. Z těchto atributů je vyplněn právě jeden atribut a tím je určeno o jaké spojení bodů se jedná. 43

45 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Atributy určující spojení bodů polohopisu: OB_ID - obraz budovy HP_ID - hranice parcely DPM_ID - další prvky mapy ZVB_ID - zobrazení věcného břemene Pokud věcné břemeno leží pouze na části parcely, má vyplněný atribut ZVB_ID. Program Misys k zobrazování linií věcných břemen používá příkaz SELECT jazyka SQL. Používaný příkaz by mohl vypadat například takto: SELECT BP_ID, ZVB_ID, PARAMETRY_SPOJENI, UPLNE_CISLO, SOURADNICE_Y, SOURADNICE_X FROM SPOJENI_B_POLOH JOIN SOURADNICE_OBRAZU ON SPOJENI_B_POLOH.BP_ID = SOURADNICE_OBRAZU.ID WHERE ZVB_ID IS NOT NULL Tento příkaz najde všechny body, které určují geometrii věcných břemen pro část parcely zanesených do katastrální mapy. Příkaz nalezne také typ spojení jednotlivých bodů Funkce zjišťování informací o věcném břemeni Program Misys neumožňuje s linií věcného břemene dále pracovat. V panelu funkcí Katastr jsou k dispozici funkce určené k zjišťování informací o parcelách v mapě, ale chybí funkce Informace o věcném břemeni v mapě, která by umožňovala kliknout na hranici věcného břemene a získat údaje o břemeni. Jediná funkce umožňující kliknout přímo na hranici věcného břemeno je funkce Informace o prvku výkresu, která otevře dialogové okno (obrázek 6.7). 44

46 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Obrázek 6.6: Dialog funkce Informace o věcném břemeni V dialogovém okně můžeme pouze zjistit, že prvek je součástí vrstvy 13, a že se jedná o věcné břemeno. O jaký typ věcného břemene se jedná, zjistit nemůžeme Návrh na vytvoření funkce pro zjišťování informací o věcném břemeni Funkce pro zjišťování informací o věcném břemeni může být umístěna do panelu funkcí Katastr. Po kliknutí na hranici věcného břemene by se měl otevřít výpis z katastru nemovitostí s informacemi o věcném břemeni (např. identifikační číslo věcného břemene - ID v tabulce JINE_PRAVNI_VZTAHY, typ věcného břemene, seznam povinných parcel, seznam oprávněných parcel nebo subjektů, katastrální území, řízení vzniku, popis listiny, případně další údaje), nebo alespoň by se měl otevřít výpis informací o zatížené parcele. Překážkou k vytvoření funkce je, že funkce s výpisy z katastru nemovitostí nepracují s vrstvou 13, ve které jsou umístěna věcná břemena. Aby mohla jakákoliv funkce po výběru prvku v mapě vyhledat související informace v SPI, musí prostřednictvím relací v databázových tabulkách, ve kterých jsou uloženy údaje SPI i SGI, nalézt propojení SGI a SPI. 45

47 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely V případě informací o věcných břemenech k propojení údajů v SPI a SGI je klíčový atribut HJPV_ID v datovém bloku VFK ZOBRAZENI_VB. Propojení je znázorněno v následujícím schématu. Obrázek 6.7: Schéma znázorňující propojení údajů o věcných břemenech v SPI a SGI Návrh na zlepšení zobrazení věcných břemen pro část parcely Zobrazení hranic věcných břemen v programu Misys, které je patrné z obrázků 6.3, 6.4 a 6.5 je nepřehledné. Používaný typ čáry hranice věcných břemen dostatečně nezvýrazňuje. V ukázce věcného břemene (obrázek 6.3) se hranice věcného břemene překrývá s hranicemi parcel a vizuálně není jasné, kde skutečně hranice parcel leží. Nyní používaný typ čáry pro zobrazení hranic věcných břemen ovšem má své opodstatnění a nenávratná změna zobrazení není řešení. Možné řešení může být přidání zaškrtávacího políčka neboli check boxu (např. v dialogovém okně Nastavení programu - Grafika ), po jehož zaškrtnutí by se nyní používané zobrazení věcných břemen změnilo na následně popsané. Nové zobrazení věcných břemen pro část parcely Typ čáry, který by nebyl matoucí při překrývání hranic parcel s hranicí věcného břemene je např. tečkovaná čára tloušťky 1 (k. klíč 14, technologie tvorby výkresu WKOKES). Věcné břemeno by dostatečně zvýraznila výplň plochy s průhledností 50, aby nic nepřekrývala. 46

48 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Obrázek 6.8: Ukázka navrženého zobrazení věcného břemene vedení (výplň plochy 12, hranice břemene tečkovanou čárou k. klíč 14, technologie tvorby výkresu WKOKES) Barva výplně věcných břemen může vycházet z následujícího rozdělení typů věcných břemen do tématických skupin. Uvedená čísla výplní ploch jsou z technologie tvorby výkresu WKOKES. Rozdělení věcných břemen do tématických skupin: 1. Zelená - (výplň plochy 2) cesty, chůze, jízdy, chůze a jízdy 2. Oranžová (výplň plochy 12) - vedení, umístění elektrorozvodného zařízení 3. Šedá - (výplň plochy 8) oprav a údržby, zřízení plotu nebo zdi, štítové zdi 4. Fialová (výplň plochy 5) - podle listiny 5. Žlutá - (výplň plochy 14) spoluužívání, užívání, spoluužívání zastavěného pozemku 6. Modrá - (výplň plochy 3) braní vody, ochrana vodního zdroje 7. Růžová - (výplň plochy 42) ostatní věcná břemena 47

49 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely Obrázek 6.9: Ukázka barevné výplně věcných břemen podle rozdělení do tématických skupin (čísla odpovídají pořadí v rozdělení věcných břemen do tématických skupin) 48

50 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely pouze v GP 6.2 Věcná břemena pro část parcely pouze v GP Věcná břemena pro část parcely se nemusí v katastrální mapě zobrazovat vždy. Můžeme se setkat i s možností, kdy hranice věcného břemene je vyznačena pouze v geometrickém plánu a součástí SGI není. Hranice rozsahu věcných břemen k části pozemku jsou součástí DKM a KMD od vydání vyhlášky č. 26/2007, před touto vyhláškou postačovalo vyznačení věcného břemene k části pozemku v GP (součástí sbírky listin). Pokud tedy bylo věcné břemeno zřízeno před vydáním vyhlášky č. 26/2007 a nebylo později přidáno do SGI, může hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku v SGI chybět. Na následujících obrázcích jsou ukázky věcného břemene na parcelách 2019/27, 2020/100, 2020/101 z k.ú. Holice v Čechách. Toto věcné břemeno slouží k užívání za účelem zřízení, provozu, údržby a oprav podzemního vedení veřejné telekomunikační sítě. Jedná se o věcné břemeno pro část parcely určené pouze geometrickým plánem. V katastrální mapě se nezobrazuje. Obrázek 6.10: Část katastrální mapy s věcným břemenem pro část parcely, které se nezobrazuje, protože je vyznačeno pouze v GP (katastrální území Holice v Čechách, viditelné vrstvy 1 až 7, 12 a 13 v programu Misys) 49

51 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely pouze v GP Obrázek 6.11: Naskenovaná část geometrického plánu č /2004 s vyznačeným věcným břemenem užívání (katastrální území Holice v Čechách) Obrázek 6.12: Údaje o věcném břemeni užívání z výpisu informací o parcele 2019/27 (katastrální území Holice v Čechách) 50

52 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro část parcely pouze v GP Obrázek 6.13: Údaje o věcném břemeni užívání z výpisu informací o parcele 2020/100 (katastrální území Holice v Čechách) Obrázek 6.14: Údaje o věcném břemeni užívání z výpisu informací o parcele 2020/101 (katastrální území Holice v Čechách) Rozpoznání situace, kdy se jedná o věcné břemeno pro část parcely vyznačené pouze v geometrickém plánu je obtížné. Jedinou možností jak v programu Misys zjistit, že se jedná o břemeno vymezené pouze geometrickým plánem je, že o geometrickém plánu bude zmínka v popisu věcného břemene ve výpisu z SPI (viz obrázky 6.12, 6.13 a 6.14). Součástí popisných údajů věcného břemene jsou i údaje listin. Vyhledáváním správných údajů v této části VFK by bylo možné jednoznačně určovat, kdy je věcné břemeno vyznačeno pouze v GP. K vyhledávání těchto věcných břemen může být případně vytvořena i funkce. 51

53 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro celou parcelu 6.3 Věcná břemena pro celou parcelu Věcná břemena zatěžující celou parcelu nelze pohledem na katastrální mapu odhalit. Ve vrstvě 13 nejsou zakreslena vůbec, protože jejich hranice se shodují s hranicemi parcel, které zatěžují. Můžeme je náhodou objevit ve výpisu informací o parcelách nebo listu vlastnictví. Ve výpisu s informacemi o parcelách jsou k nalezení v částech Jiná práva a Omezení vlastnického práva a v listu vlastnictví v částech B1 Jiná práva a C Omezení vlastnického práva. Obrázek 6.15: Část výpisu informací o parcele 650/3 (kat. úz. Libčice nad Vltavou) s informacemi o věcném břemeni, které parcelu zatěžuje Návrh na zobrazování věcných břemen pro celou parcelu V kapitole se zmiňuji o check boxu, po jehož zaškrtnutí by se mohlo měnit zobrazení věcných břemen pro část parcely. Stejný check box by mohl zapínat zobrazování věcných břemen pro celou parcelu. Po zaškrtnutí tohoto chek boxu se můžou věcná břemena pro celou parcelu zobrazovat obdobně jako pro část parcely pomocí výplně plochy s průhledností 50. Také barevná škála by měla být stejná. Zobrazení věcných břemen pro celou parcelu by se mělo lišit pouze tím, že výplň plochy by neměla ohraničovat žádná čára, protože by překrývala hranice parcel. Ukázku vizualizace věcného břemene cesty pro celou parcelu obsahuje obrázek

54 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena pro celou parcelu Obrázek 6.16: Ukázka zobrazení věcného břemene cesty pro celou parcelu Obrázek 6.17: Část výpisu informací o parcele 679/1 (kat. úz. Libčice nad Vltavou) s informacemi o věcném břemeni, které parcelu zatěžuje 53

55 Možnosti vizualizace věcných břemen Vyhledávání věcných břemen 6.4 Vyhledávání věcných břemen Vyhledávání parcel (např. i parcel zatížených věcným břemenem) umožňuje funkce Informace o parcelách v panelu funkcí Katastr. Postup hledání věcných břemen je uveden na následujících obrázcích. Po kliknutí na funkci se otevře dialogové okno Informace o parcelách KN (obrázek 6.18). Obrázek 6.18: Dialogové okno Informace o parcelách KN Pro nastavení podmínky k vyhledávání parcel slouží přepínač neboli radiobutton Podmínkou s tlačítkem... napravo. Mezi podmínkami je možné zvolit i různé typy věcných břemen. Nastavená podmínka se vypisuje pod radiobuttonem. Na obrázku 6.19 je zobrazeno dialogové okno PARCELY - sestavení podmínky, které se otevře kliknutím na tlačítko

56 Možnosti vizualizace věcných břemen Vyhledávání věcných břemen Návrh na zlepšení okna PARCELY - sestavení podmínky Obrázek 6.19: Dialogové okno PARCELY - sestavení podmínky Pro vyhledávání věcných břemen je nutné v dialogovém okně PARCELY - sestavení podmínky (obrázek 6.19) vpravo nahoře zvolit pomocí tlačítka Uložené podmínky. Toto tlačítko je trochu matoucí a přepínání mezi systémovými podmínkami a uloženými podmínkami by mohlo být řešeno přehledněji. Po výběru řádku Parcely s vybranými břemeny a právy zapsanými k tíži se otevře následující dialogové okno Zadání parametrů podmínky. Obrázek 6.20: Dialogové okno Zadání parametrů podmínky 55

57 Možnosti vizualizace věcných břemen Vyhledávání věcných břemen Po dvojkliku na <*Číselník...> se otevře následující dialogové okno Výběr hodnot z číselníku. Obrázek 6.21: Dialogové okno Výběr hodnot z číselníku Návrh na zlepšení okna Výběr hodnot z číselníku Dialogové okno Výběr hodnot z číselníku je velmi nepřehledné. Je příliš malé na tak dlouhý seznam hodnot a jeho velikost nelze přizpůsobit. Rozšíření okna je potřeba i ve vertikálním směru, protože některé názvy věcných břemen jsou příliš dlouhé a jejich část není vidět. Přestože součástí okna je posuvník v horizontálním o vertikálním směru, možnost zvětšení okna by byla užitečná. Dalším nedostatkem dialogového okna Výběr hodnot z číselníku je, že v seznamu hodnot je celá řada věcných břemen a jsou rozptýlena po celém seznamu. Je velmi náročné nalézt konkrétní věcné břemeno. Příklady věcných břemen v seznamu hodnot: Věcné břemeno (podle listiny) Věcné břemeno cesty Věcné břemeno chůze a jízdy Věcné břemeno oprav a údržby 56

58 Možnosti vizualizace věcných břemen Vyhledávání věcných břemen Věcné břemeno vedení Věcné břemeno zřízení plotu, zdi Věcné břemeno braní vody Věcné břemeno dolování Věcné břemeno užívání Věcné břemeno požívání Věcné břemeno ochrany vodního zdroje Věcné břemeno zřízení plotu Po výběru např. věcného břemene výměnku se otevře soupis parcel vyhovujících zadané podmínce (obrázky 7.4 a 7.5 v příloze). V záhlaví tohoto soupisu je umístěna ikonka zobrazit v mapě vše, pomocí které je možné zvýraznit všechny nalezené parcely v mapě blikajícími červenými kroužky (obrázek 6.23) Obrázek 6.22: Záhlaví soupisu parcel vyhovujících zadané podmínce Obrázek 6.23: Nalezené parcely 756/13 a 756/17 vyhovující zadané podmínce zvýrazněné blikajícími kroužky 57

59 Možnosti vizualizace věcných břemen Vyhledávání věcných břemen Návrh na zlepšení zvýraznění nalezených parcel Zvýraznění nalezených parcel pomocí červených blikajících kroužků není příliš přehledné. Lepším řešením může být zvýraznění hranic parcel pomocí tmavě červené čáry tloušťky 2. Ukázky zvýraznění jsou na následujících obrázcích. Obrázek 6.24: Návrh zvýraznění dvou nalezených parcel vyhovujících podmínce (věcné břemeno výměnku, vlevo: s vypnutým zobrazováním věcných břemen, vpravo: se zapnutým zobrazováním věcných břemen) 58

60 Možnosti vizualizace věcných břemen Výpis listu vlastnictví a informací o parcele 6.5 Výpis listu vlastnictví a informací o parcele Ve výpisech informací o parcelách a listů vlastnictví je umístěno několik ikonek podobných ikonce na obrázku 6.22 sloužících k zobrazování jedné nebo více parcel v mapě. Na obrázcích 6.25 a 6.26 jsou zvýrazněny jednotlivé ikonky barevnými kroužky. Ikonky v modrých kroužcích se zobrazí jen při přejetí místa kurzorem, v červených kroužcích jsou viditelné stále. Obrázek 6.25: Ukázka ikony sloužící k zobrazení parcely v mapě ve výpisu informací o parcele KN 168 Obrázek 6.26: Ukázka ikon sloužících k zobrazení parcel v mapě ve výpisu listu vlastnictví

61 Možnosti vizualizace věcných břemen Výpis listu vlastnictví a informací o parcele Návrh na přidání ikon pro zobrazování parcel souvisejících s věcnými břemeny Ikonky, které jsou zmiňovány na předchozí straně, v částech výpisů informací o parcelách a výpisů listů vlastnictví souvisejících s jinými právními vztahy chybí. Části výpisů souvisejících s jinými právními vztahy: Výpis informací o parcele Jiná práva Omezení vlastnického práva Výpis listu vlastnictví B1 Jiná práva C Omezení vlastnického práva Přidání ikonek pro zobrazování parcel do částí výpisů souvisejících s jinými právními vztahy by zjednodušilo vyhledávání věcných břemen. Zobrazování parcel může vypadat podle návrhu popisovaného v kapitole

62 Možnosti vizualizace věcných břemen Věcná břemena zobrazená přes WMS 6.6 Věcná břemena zobrazená přes WMS V programu Misys je možné zobrazit věcná břemena také pomocí služby WMS ( Na následujících obrázcích je pro porovnání zachyceno zobrazení bez zapnutého WMS serveru a se zapnutým WMS. Obrázek 6.27: Ukázka vizualizace věcných břemen (viditelné vrstvy 1 až 13), bez WMS serveru Obrázek 6.28: Ukázka vizualizace věcných břemen (viditelné vrstvy 1 až 13, zapnutý WMS server) 61