Průmysl a životní prostředí ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH PROBLÉMŮ EKOLOGICKÉ ŘÍZENÍ PODNIKU ČISTŠÍ PRODUKCE

Transkript

1 Průmysl a životní prostředí ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH PROBLÉMŮ EKOLOGICKÉ ŘÍZENÍ PODNIKU ČISTŠÍ PRODUKCE

2 ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU LCA - od kolébky do hrobu Suroviny Výroba Užití Likvidace Cíle LCA Odpad provést inventarizaci zátěže ŽP zhodnotit dopady na ŽP přispět ke zlepšení kvality výrobku (ekodesign) Výrobek základ LCA 2

3 Nástroje LCA A- Definice cílů stanovení rozsahu studie důvody proč je studie zpracovaná způsob využití poznatků (interní, externí) určení funkční jednotky vstupy a výstupy hranice jednotky 3

4 B - Inventarizační analýza Definování systému a jeho hranic Systém soubor operací spojených materiálově a energeticky vykonávající určitou činnost definice funkcí systému rozdělení systému do série provázaných operací. 4

5 Hlavní skupiny vývojových diagramů Lineární model el. výroby Sítový model el. výroby sled operací hlavní výroby výroba pomocných materiálů dodávka energii a paliv 5

6 6

7 Data základ LCA zdroje dat veřejné, soukromé (aktuálnější). identifikátory dat doba pořízení dat, metoda sběru dat, komplexnost, reprezentativnost, přesnost nejistota (konzistence), variabilita ukazatelů (std, var, med). kvalita dat primární údaje (výběrový vzorek) komplexnost popisu operací, přesnost záznamů, 7

8 formát záznamů, začlenění ve výrobním procesu. sekundární (publikované) údaje získané kvalifikovanými odhady, nejistota snížená paralelními výpočty. postup výpočtu hmotnostní bilance vstupů bilance příspěvku výstupů k celku Alokační postupy subsystémy mají obvykle více výstupů (mohou být surovinou nebo škodlivinou) vedlejší produkty recykláty uzavřená (materiál zpět do výrobního procesu) otevřená (výrobek jako potenciální recyklát) 8

9 Energie a materiály anorganické, minerální (kriterium odpad) organické (bilanční kriterium energie ) energie okamžitě materiál > energie po skončení života C- Hodnocení vlivů Proces vedoucí k ke zhodnocení ekologického zatížení klasifikace/kvantifikace vlivů seskupování dat z hlediska dopadů normalizace dat, hodnocení dopadů. charakterizace vlivů normalizace agregovaných dat validace dat oceňování vlivů statistické vyčíslení dopadů 9

10 D - Návrhy zlepšení hledání variantních řešení vedoucích ke snížení negativních dopadů Omezení LCA počet sledovaných kroků počet etap LCA (LCI) 10

11 Analýza výsledků LCA kontrola podezřelých výsledků zhodnocení dopadů změn Využití LCA interní externí rozvoj ekologické strategie podniku ekologické zlepšování ekologický audit projekty výrobků, výrobních procesů minimalizace odpadů pro reklamu značení výrobků marketing ekologická osvěta globální zásady ekologické politiky Příklady využití LCA pračky, myčky PC 11

12 Normy vztahující se k LCA ČSN ISO Environmentální management - posuzování životního cyklu - Zásady a osnova ČSN EN ISO Environmentální management - posuzování životního cyklu - Stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza ČSN EN ISO Environmentální management - posuzování životního cyklu - Hodnocení dopadů ČSN EN ISO Environmentální management - posuzování životního cyklu - Interpretace životního cyklu ČSN ISO/TR Environmentální management - posuzování životního cyklu - Příklady aplikace ISO ČSN P ISO TS Environmentální management - posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů 12

13 Software pro LCA 13

14 ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH PROBLÉMŮ PŘÍSPĚVEK STÁTU - EIA Státní zájem o ochranu životního prostředí je vyjádřen zákonem č.244/92 Sb. (EIA). Hodnocení vlivů projektovaných staveb na životní prostředí: ekologickou únosnost dotčeného území, zajištěnost prevence, minimalizace, případě kompenzace nepříznivých účinků záměrů na životní prostředí, důsledky činností využití dotčeného území na životní prostředí, způsoby nakládání s odpady a jejich zneškodňování, variantní koncepce a úplnost poskytovaných informací o projektovém záměru. 14

15 Záměry každého projektu je potřebné hodnotit zejména z hlediska: lokalizace území pro obytné, rekreační a výrobně-skladové zóny, řešení dopravních systémů, zásobování vodou ve vazbě na její kvalitu, zásobování energiemi ve vazbě na hygienickou úroveň životního prostředí, likvidace odpadů, minimalizace narušování přírodních struktur a ekologické stability území, zajištění příznivé úrovně sídel včetně dostatečných funkčních ploch, revitalizace krajiny, poříčních systémů a venkovského osídlení, využívání a ochrana nerostných surovin a dalších přírodních zdrojů. 15

16 Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha Změny uskutečněné na JETE podléhají podle zákona č. 244/92 Sb. posouzení vlivů na životní prostředí. K takovému posouzení však nedošlo, přesto je jaderná elektrárna uváděna do provozu. Považujeme za protizákonné, že se změny na JETE posuzují až po aktivaci paliva. Přesto podáváme následující připomínky. Připomínky k dokumentaci podle zákona č. 244/92 Sb. Změny na jaderné elektrárně Temelín 1. Protože v důsledku provedených a hodnocených změn byl fakticky zcela změněn původní projekt JE Temelín, není možné se omezit na vyhodnocení jednotlivých změn, ale hodnocení EIA musí podléhat celá stavba komplexně jako celek. V tomto novém hodnocení pak nesmí chybět vyhodnocení variant včetně varianty nulové, čemuž se předložená dokumentace vyhýbá. 2. V dokumentaci se v procesu EIA posuzují tak závažné změny jako změny ve zdravotním středisku např. přemístění umyvadla, změny v závodní jídelně, přemístění žebříků. Naopak, tak zásadní změny jako řešení kolizí a nesouladu vzniklých při projektování a provádění stavebně montážních prací nejsou vůbec přesně popsány není zřejmé, o jaké kolize a nesoulady se jedná. 3. Zákon č. 244/92 Sb. ukládá v příloze 3. (Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí) vyhodnocení způsobu nakládání s odpady (včetně odpadů radioaktivních). Z tohoto důvodu je tedy nutno vyhodnotit v dokumentaci i následné činnosti související s radioaktivními odpady včetně vyhořelého jaderného paliva (skladování, řešení konečného uložení odpadů, doprava atd.). Předložená dokumentace toto v potřebné šíři neřeší. 4. V dokumentaci se konstatuje, že v rámci změn dojde ke změně v nakládání s tritiovými vodami (neřízené vypouštění tritiových vod do chladicích bazénů bude nahrazeno řízeným vypouštěním do vodoteče Vltavy). Nelze souhlasit s tvrzením, že v případě vypouštění tritia půjde o nevýznamný negativní vliv na životní prostředí, vzhledem k tomu, že JETE bude vypouštět tritiové vody do Vltavy a následně do Orlíku, který je zdrojem pitné vody. V případě tritia jde o prvek, u něhož lze velmi těžko stanovit hygienický a zdravotní limit a o jehož působení v ekosystémech, včetně vlivu na člověka se vedou odborné diskuse. 5. V dokumentaci nejsou vyhodnoceny kumulativní a synergické (součtové a spolupůsobící) vlivy na lidské zdraví (např. vlivy JETE, MAPE Mydlovary, radonu z podloží apod.).

17 EKOLOGICKÉ AKTIVITY PRŮMYSLU EMS Důvody: nadnárodní a globální povaha současných ekologických problémů, zvýšená citlivost veřejnosti na ekologické události. Ekologická politika průmyslu je založena na: Technologickém pokroku, pro který je charakteristické: omezování znečištění, zabránění vzniku znečištění, používání progresivních technologií. Tržních mechanizmech, v rámci nichž je odpad a množství znečištění ukazatelem využívání energií a surovin vystupujících do výrobního procesu. 17

18 Ekologe základních průmyslových sektorů: průmysl, energetika, doprava, zemědělství. Nekonfrontačních vztazích, které dávají podnikům dostatečný legální prostor při řešení ekologických problémů. 18

19 EKOLOGICKÉ ŘÍZENÍ PODNIKU 19

20 Zásady ekologického řízení podniku EMS (Environmental managment systems) byly formulovány v Podnikatelské chartě pro trvale udržitelný rozvoj ( ). Zásady byly zpracovány do 16 principů řízení ochrany životního prostředí: formulovat a zavést ekologickou koncepci (politiku) a ekologické programy v podniku, provádět objektivní a periodické vyhodnocování přijatých opatření, informovat veřejnost v místě působení podniku o ekologickém chování, požadovat u ekologických koncepcí, programů a systémů řízení certifikovanou shodu s požadavky a nařízení ve formě osvědčení, vydaného nezávislým akreditovaným ekologickým prověřovatelem. 20

21 Od r mají podniky možnost zavádět EMS s využitím ISO Charakteristické prvky ISO 14000: vytvoření systému řízení z hlediska životního prostředí v obecné i specifické formě, pravidelné šetření a prověřování podniku z hlediska životního prostředí, vytváření jednoznačných postupů (prohlášení) o technologických procesech, službách a výrobcích z hlediska životního prostředí, dobrovolné přistoupení k hodnocení chování podniku z hlediska životního prostředí (od získávání vstupních surovin až po likvidaci odpadů), všeobecná přístupnost informací o ekologické situaci v podniku. 21

22 Cesta k zavedení EMS začíná podrobnou analýzou podniku: řízené a neřízené emise do atmosféry, řízené a neřízené vypouštění odpadních vod, pevné a ostatní odpady, znečištění půdy, využití půdy, vody, paliv, energie a dalších přírodních zdrojů, hluk, zápach, prach, vibrace a vizuální účinky, účinky na ekosystémy a specifické oblasti životního prostředí. 22

23 První krok ekologické cíle: jaké jsou ekologické cíle u nového výrobku, jak lze tyto cíle dosáhnout, jak postupovat při změnách a modifikacích, vzniklých v průběhu vývoje projektu, jaká nápravná opatření budou uplatňována, které okolnosti nápravná opatření vyvolávají a jak je jejich účinnost hodnocena (měřena). Druhý krok ekologická politika (koncepce): neustálé zdokonalování, prevence znečisťování, soulad koncepce s legislativou a předpisy. Třetí krok ekologické prohlášení: výrobní činnosti podniku, ekologických problémech souvisejících s výrobou, produkci odpadů, emisí, spotřebě surovin a energií, 23 začlenění ekologické politiky do systému řízení podniku.

24 Čtvrtý krok kontinuální zlepšování Environmemtální spirála 24

25 Ekologické audity Cílem ekologických auditů je: prokazovat že, systém ekologického řízení: se shoduje s přijatými úmluvami a požadavky, je náležitě plněn a dodržován. prověřit, jak je prováděno kontinuálnímu plnění cílů. Operativní řízení (nové technologie, havarie) určení příčiny neshody, dohodu o plánu činností a termínu realizace, uskutečnění všech nezbytných opatření proti možným rizikům, dokumentování všech procedurálních změn, vyplývajících z opatření. 25

26 EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK Cíle programů zaměřených na označování ekologicky šetrných výrobku lze shrnout do následujících bodů: zvýšení podílu prodeje výrobků ekologicky šetrného charakteru, výchovné působení na spotřebitele, pozitivní ovlivňování výrobce, poskytování záruky spotřebiteli, že výrobek v žádné fázi svého životního cyklu negativně neovlivňuje životní prostředí, Národní program označování ekologicky šetrných výrobků byl schválen usnesením vlády ČR č. 156 ze Realizace začala vyhlášením Národního programu MŽP v dubnu 1994 a propůjčením první známky v červnu

27 Cíle a zásady: orientace na výrobky spotřebního charakteru a hodnocení jejich pozitivních vlastností vůči životnímu prostředí, hodnocení výrobku a důsledků pro životní prostředí v rámci celého cyklu jeho existence, tj. od výběru suroviny přes výrobu a užití až po recyklaci nebo zneškodnění odpadu, šetrnost výrobku vůči všem složkám životního prostředí, propůjčení ochranné známky na časové ohraničenou dobu (2 roky), vyloučení výrobků, pro které platí jiné specifické požadavky a předpisy (potraviny, nápoje, léky atd.), důsledné uplatnění principu dobrovolnosti, zabezpečení kontroly, zda jsou dodržovány příslušné směrnice s požadavky pro propůjčení ochranné známky a zabránění zneužívání známky, harmonizace podmínek pro propůjčování ochranné známky s jinými národními systémy, zvláště pak EÚ, umožňující vzájemné uznávání. 27

28 Garantem Národního programu Ekologicky šetrný výrobek je Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministr životního prostředí ČR v rámci Národního programu: schvaluje směrnice s požadavky pro propůjčení ochranné známky, uděluje pro konkrétní výrobek souhlas k propůjčení ochranné známky. Poradním a kontrolním orgánem ministra životního prostředí ČR pro udělování známky je Rada pro ekologicky šetrné výrobky: posuzuje a doporučuje návrhy na hodnocení nových kategorií výrobků, posuzuje a doporučuje nové návrhy směrnic pro jednotlivé kategorie výrobků a pod. Skládá se ze zástupců různých organizací ze sféry výroby, výzkumu, ekologie. 28

29 Výkonným orgánem Národního programu je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky. přijímá návrhy výrobců, dovozců, institucí, zainteresovaných organizací a nejširší veřejnosti na výrobky vhodné k označování jako ekologicky šetrné, na základě stanoviska Rady zajišťuje a koordinuje přípravu nových návrhů směrnic, předkládá je Radě k posouzení, poskytuje přihlášky k propůjčení ochranné známky spolu s úplným zněním příslušné směrnice a dalšími pokyny, registruje a vyřizuje přihlášky k propůjčení známky, zpracovává souhrnnou zprávu o výrobku pro rozhodnutí ministra k udělení, práva na užívání ochranné známky, na základě rozhodnuti ministra ŽP ČR uzavírá s přihlašovatelem licenční smlouvu. Náklady na zkoušky daného výrobku a vyhodnocení nutných dokladů, potřebných k přihlášce a zahájení výběrového řízení, si hradí žadatel sám. 29

30 Příklady výrobků kterým byl uděleno označení Ekologicky šetrný výrobek Kategorie výrobků "Papírové odnosné tašky a nákupní pytle (Směrnice č ) Kategorie výrobků "Lepenka a karton ze sběrového papíru a výrobky z nich Směrnice č ) Kategorie výrobků "Tepelně izolační hmoty ze sběrového papíru" (Směrnice MŽP č ) Kategorie výrobků "Prací prostředky pro textilie (Směrnice MŽP č ) Kategorie výrobků "Nátěrové hmoty ředitelné vodou" (Směrnice MŽP č ) Kategorie výrobků "Lepidla a tmely ředitelné vodou" (Směrnice č ) Kategorie výrobků "Hygienický papír ze sběrového papíru" (Směrnice č ) Kategorie výrobků "Kotle teplovodní průtočné na plynná paliva do výkonu 50 kw" (Směrnice č ) 30

31 Eco-labelling ve světě 31

32 32

33 Značky ekologicky šetrných výrobků 33

34 ČISTŠÍ PRODUKCE Při aplikaci ekologické politiky ve výrobní průmyslové sféře se začíná uplatňovat vedle strategie kontroly a řízení jakosti i strategie prevence. Základní nástroje čistší produkce: sledování materiálových toků a provádění látkové a energetické bilance výrobních operací, trvalá péče o minimalizaci odpadů, analýza a posouzení životního cyklu výrobku, hodnocení ekologického rizika, zvyšování bezpečnosti práce. 34

35 Principy čistší produkce: zabránit vzniku škodlivin a odpadů ve výrobě, snížit množství škodlivin a odpadů, recyklovat co největší množství odpadů, externě recyklovat odpad, který nebyl recyklován interně, využít odpad pro výrobu vedlejších produktů, využít odpad, z něhož nemohou být získány opakovaně suroviny pro výrobu energie, sládkovat zachycené škodliviny odpady, které nebyly zpracovány podle předcházejících bodů. Snížení úniku škodlivin a tvorby odpadů u zdroje je preferováno v následujícím pořadí: změna výrobku, změna pracovních postupů, zpětné zpracování odpadů ve výrobním procesu, vedlejší výrobky. 35

36 Hlavní oblasti uplatnění CP 36