Miroslav Střelec ( ) výtvarné dílo

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ Miroslav Střelec ( ) výtvarné dílo Magisterská diplomová práce Bc. Martin Vlček Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D. Olomouc 2015

2 Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracoval sám bez pomoci cizí osoby a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Olomouci dne

3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi pomohli k vypracování této magisterské diplomové práce. Především vedoucímu práce panu Prof. PhDr. Ladislavu Danielovi, Ph.D., za podnětné rady a odborné vedení. Chtěl bych také poděkovat paní Svatavě Střelcové za zpřístupnění osobního archivu a za spolupráci. Děkuji také rodině za jejich podporu. 3

4 Obsah Úvod Dosavadní literatura o Miroslavu Střelcovi Život Miroslava Střelce Charakteristika díla Miroslava Střelce Výtvarné dílo Užitá grafika Volná grafika Prostorové práce do architektury Soupisový katalog Užitá grafika Volná grafika Prostorové práce do architektury Závěr Poznámky Bibliografie Literatura chronologicky Literatura abecedně Prameny Internetové zdroje Textová příloha Soupis samostatných výstav Soupis společných výstav Seznam vyobrazení Vyobrazení Resume Anotační list

5 Úvod Moje magisterská diplomová práce se podrobně zabývá životem a dílem grafika, sochaře a designéra Miroslava Střelce 1 [1, 2]. 2 Miroslav Střelec byl uznávanou osobností zejména v oboru užité grafiky. Svůj všestranný zájem rozvíjel napříč několika uměleckými obory. Vedle výtvarného umění hrál rád na klavír, zajímal se o starší i soudobou hudbu, zejména jazz. Později dokonce začal organizovat jazzové večery v Olomouci. 3 Mezi léty byl zaměstnán jako grafik v Oblastní galerii výtvarného umění v Olomouci, kde pravidelně pořádal cyklus koncertů. V letech byl evidován v Českém fondu výtvarných umělců v Olomouci. Dále byl členem UVU a Spolku výtvarných umělců v Olomouci. Od roku 1988 působil Miroslav Střelec jako výtvarník na volné noze. Po roce 1989 navrhoval loga, design manuály a architekturu zejména pro soukromé klienty. V posledních letech svého života navrhoval volné grafické listy, které realizoval ve svém domě v Polské ulici, kde také bydlel. Výtvarné dílo Miroslava Střelce je dnes uloženo především v soukromé sbírce v Olomouci. Jeho práce se ovšem nacházejí také v soukromých sbírkách v Polsku, Švédsku, Německu, USA nebo Austrálii. 4 Magisterskou práci jsem zpracoval z poskytnutých dokumentů, fotografií, návrhů a modelů, které blíže charakterizují dílo Miroslava Střelce. Na základě osobního kontaktu s jeho manželkou, paní Svatavou Střelcovou a blízkými spolupracovníky jsem lépe pochopil osobnost tohoto umělce. Paní Střelcová mi umožnila nahlédnout do soukromé sbírky výtvarného díla svého manžela. Ta obsahuje plakáty, trojrozměrné modely, kresebné návrhy, firemní manuály, katalogy k výstavám, časopisové články, korespondenci a částečnou fotodokumentaci výtvarných prací. Výtvarné dílo Miroslava Střelce jsem předběžně rozdělil do tří samostatných okruhů. Je zde zastoupená volná a užitá grafika, prostorové práce v architektuře a návrhy architektury. Prvním oborem je užitá grafika, která obsahuje návrhy plakátů, log, katalogů výstav a design manuálů. Dále to jsou prostorové práce v architektuře, které dekorovaly interiéry a exteriéry veřejných budov (např. školy, kina, hotely, firemní podniky). Poslední kategorií jsou návrhy spojené s architekturou, jež jsem do své práce záměrně nezařadil. Vzhledem k složitosti

6 interpretace toho oboru, jsem ponechal architekturu jako volné téma vhodné pro budoucí zpracování. Magisterská práce je rozdělena do tří částí. První část obsahuje podrobný život Miroslava Střelce sestavený především ze vzpomínek jeho blízkých a kolegů. V druhé části jsem detailně popsal jeho výtvarné dílo, které jsem rozdělil do tří podkapitol. Poslední, třetí část obsahuje soupisový katalog všech autorových prací. Součástí práce je také bohatá obrazová příloha. 6

7 1. Dosavadní literatura o Miroslavu Střelcovi O Miroslavu Střelcovi vyšlo jen několik katalogů k samostatným i skupinovým výstavám, zatím však nevyšla žádná podrobnější monografie nebo studie, zabývající se detailně jeho životem a tvorbou. S jeho jménem se můžeme setkat v encyklopedických slovnících, odborných časopisech, katalozích nebo literatuře zabývající se soudobým výtvarným uměním. Většina z nich však přináší jen základní životopisné údaje a drobnou charakteristiku jeho práce. V následujících odstavcích se budu chronologicky zabývat literaturou, která přináší hlubší zamyšlení nad autorovým dílem. Nejstarším textem, který zmiňuje jméno Miroslava Střelce je životopis Mirek Střelec Můj životopis vydaný v roce 1949 v Olomouci. 5 Bohužel text končí rokem 1957 a dále nepokračuje. O několik let později v roce 1972 vznikl katalog výstavy vydaný Divadlem hudby v Olomouci s názvem Plakáty Miroslava Střelce. 6 Úvodní slovo a text ke katalogu připravil jeho kolega a přítel, filozof prof. PhDr. Pavel Floss. 7 Na úvodní stránce zběžně charakterizuje dosavadní plakátovou tvorbu Miroslava Střelce. Další obsah katalogu není znám, protože se jako celek katalog v pozůstalosti nedochoval. O dva roky později vznikl katalog k výstavě Miroslav Střelec Plakáty. 8 Výstava se uskutečnila v Brně v roce 1974 a z větší části opakovala olomouckou výstavu. Opět se ujal úvodního slova Pavel Floss. Následující stránky obsahují výběr nejzajímavějších plakátů mapující výstavu. Obrazová příloha začíná plakátem ke grafické výstavě Jiřího Balcara Balcar [3] 9 z roku Následují plakáty vytvořené v roce 1971 pro Galerii umění v Olomouci: Současná kanadská grafika [4], 10 Endre Nemes [5], 11 Žena [6] 12 a plakát Galerie výtvarného umění Olomouc [7]. 13 V roce 1974 vyšel katalog pro brněnskou výstavu Miroslav Střelec - Užitá tvorba. 14 V úvodním textu se Jiřina Hockeová rozepisuje o významu tvorby Miroslava Střelce. Zabývá se společnými znaky, které prostupují celou jeho prací od plakátů, firemních značek, katalogů až po plastické realizace v architektuře. Součástí katalogu jsou ukázky prací. Katalog začíná ukázkami již zmíněných plakátů Balcar [3] 15 a Žena [6]. 16 Následují plastické realizace v architektuře. Dva Reliéfy pro 70 mm kino v Uničově [8,9] 17 z leštěné mosazi z roku Dva dřevěné Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci [10, 11] 18 z roku

8 Poslední ukázkou je fotografie jarní expozice Flora Olomouc Žena [12] 19 z roku O několik let později vyšel další katalog Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace z roku Autorem byl blízký přítel Miroslava Střelce a kolega prof. PhDr. Pavel Zatloukal. 21 Po roce 1989 začíná literatura přikládat větší význam regionální výtvarné sféře, a proto vznikla řada encyklopedií a slovníků s medailonky českých výtvarných umělců. V roce 1993 vyšla publikace Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice. 22 Medailonek obsahuje život, přehled výstav a seznam realizace s návazností na architekturu. Obsáhleji se životem a studiem Miroslava Střelce zabývá Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti ( ). 23 Ve stručných medailonech jsou obsažena jména umělců, kteří studovali na škole. O několik let později vyšel Slovník českých a slovenských výtvarných umělců z roku Medailonek Miroslava Střelce obsahuje stručný životopis, chronologický přehled výstav a seznam realizací. V závěru je pod vypsanou literaturou ukázka trojrozměrné realizace domovního znamení Jablko pro prodejnu ovoce a zeleniny v Olomouci vytvořenou v roce Teprve v posledních letech vyšla obsáhlá publikace, která komplexně mapuje vývoj výtvarného umění na Olomoucku v druhé polovině dvacátého století. Kniha Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury , 25 jejichž autory jsou Pavel Zatloukal a Ladislav Daněk, je nejmladší publikací tohoto typu. Autoři se několik desítek let pohybovali mezi olomouckou kulturní společností a mnohdy vycházeli i z vlastních vzpomínek. Spoluprací s olomouckými výtvarníky a pamětníky mohla vzniknout publikace, která vedle historického vývoje obsahuje také kapitoly věnující se jednotlivě olomouckých výtvarných umělců. Kapitola o Miroslavu Střelcovi je rozložena na dvě strany a obsahuje základní faktografické údaje z jeho života, charakteristiku díla, přehledný seznam samostatných a společných výstav, výběr realizací, vydané katalogy a přehled literatury. Text je doplněn jeho společnou fotografií s kolegy Oldřichem Šemberou, Pavlem Zatloukalem a dalšími z roku Ukázkou jeho práce je fotografie Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouci [13] 26 z roku Několik ukázek Střelcovy tvorby je rozloženo do celé publikace a tematicky 8

9 doplňuje odborný text: plastický reliéf z leštěné mosazi Reliéf [14] 27 v kapitole Oficiální scéna aneb Nebezpečné známosti, plakát výstavy Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého učení v Olomouci [15] 28 z roku 1987 v kapitole Katedry výtvarné výchovy a teorie na Univerzitě Palackého. V závěru plakát České sochařství 1948/88 [16] 29 z roku 1989 v kapitole Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci. 9

10 2. Život Miroslava Střelce Miroslav Střelec 30 se narodil 5. listopadu 1943 v Olomouci jako jediné dítě Jaroslavu Střelcovi, 31 prokuristovi firmy Zora v Olomouci, a Hedvice Střelcové, rozené Gajewské. 32 Rodina bydlela v bytě na třídě Čsl. legií č. 28 v Olomouci. Miroslav Střelec od dětství hrál rád na klavír a kreslil. Jeho první kresby zachycovaly vagony, kola a kolečka. 33 Otec poznal synovy umělecké vlohy a vedl ho k výtvarné práci. Nebylo proto překvapením, že se jako jediný syn rodičů začal později umění věnovat naplno. O sobě poznamenal: Bylo všemi konstatováno, že jsem učenlivý, hloubavý, snaživý, ctižádostivý a chtivý vědění. 34 Miroslav Střelec nejprve navštěvoval Základní devítiletou školu v Nových Hodolanech v letech V roce 1957 byl přijat na Jedenáctiletou střední školu v Olomouci Hodolanech, kde v roce 1960 maturoval. V roce 1956 se zúčastnil první výstavy žáků vyšších středních a odborných škol s akvarelovou studií ženy. 36 Následně pak s pěti obrázky vyhrál krajskou soutěž žáků nižších středních škol. Tři měsíce navštěvoval ateliér malíře Jaroslava Grmely, 37 kde maloval portréty a zátiší. Za svůj olejový obraz Váza s kyticí slunečnic, zaslaný do mezinárodní dětské soutěže konané v Dillí, získal pohár Shankar s Children s Competition Jeho obraz byl publikován v katalogu výstavy Children s Art Number Vzhledem k jeho nadání doporučili rodiče synovi studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (dále jen SUPŠ). 39 Tehdy to byla škola vysoké úrovně, která téměř nahrazovala akademii. V letech studoval Miroslav Střelec ateliér volné a užité grafiky u profesorů Jiřího Jašky, 41 Jaroslava Kořínka, 42 Rudolfa Kubíčka 43 nebo malíře Jana Hanáčka. 44 Průběžně ve škole navštěvoval kurzy kresby, malby, grafiky a typografie. Jeho spolužákem byl například sochař Ivan Theimer, 45 od něhož pochytil řemeslné dovednosti. Miroslav Střelec si zároveň zlepšil pozorovací schopnosti a zásady při kresbě portrétu. Třikrát se pokoušel dostat na AVU v Praze k prof. Karlu Svolinskému, 46 kam se nedostal. 47 Po skončení studia pracoval nějaký čas v Ústí nad Labem. V severních Čechách se na dlouho nezabydlel. V důsledku povinné vojenské služby odešel do 10

11 Tábora. V letech pracoval jako divadelní výtvarník v táborském Divadle Ivana Olbrachta. 48 Smrt jeho otce v roce 1968 přiměla Miroslava Střelce k ukončení práce v Divadle Ivana Olbrachta a návratu do rodné Olomouce. 49 Od roku 1968 byl zaměstnán jako grafik v Oblastní galerii výtvarného umění v Olomouci (dále jen OGVU), kde zůstal až do roku Seznámil se zde s řadou kolegů a pozdějších rodinných přátel: Pavlem Zatloukalem, 51 Oldřichem Šemberou, 52 Jaromírem Lakosilem, 53 Františkem Bělohlávkem 54 nebo Yvonnou Boháčovou. 55 V letech pracoval Miroslav Střelec v OGVU nebo ve svém prvním ateliéru v Hrnčířské ulici. 56 Pro OGVU navrhoval plakáty: Současná kanadská grafika [4], 57 Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17], 58 Slovenská grafická tvorba 1970/78 [18], 59 Okresní festival zájmové umělecké činnosti [19], 60 Umělci svému městu [20], 61 Olomoucké komorní slavnosti 87 [21], 62 Vladimír Tesař/Vysočina [22]. 63 Graficky upravoval katalogy výstav: 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka [23], 64 Umělci svému městu [24], 65 Miroslav Střelec [25], 66 Miroslav Střelec Plakáty [26] 67 a pozvánky k výstavám. Intenzivně se věnoval výstavní činnosti. Od roku 1969 vystavoval samostatně i skupinově. Již v roce 1972 proběhla jeho první samostatná výstava v Olomouci s názvem Plakáty Miroslava Střelce. 68 Miroslav Střelec při této příležitosti prezentoval plakáty Balcar [3], 69 Endre Nemes [5], 70 Žena [6], 71 Albín Brunovský, Galerie výtvarného umění Olomouc [13] 72 nebo Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17]. 73 Po dvou letech zopakoval Miroslav Střelec tuto výstavu v Galerii mladých při Městském kulturním středisku S. K. Neumanna v Brně s novým titulem Miroslav Střelec Plakáty. 74 Miroslav Střelec se postupně zapojoval do kulturního života v Olomouci. Počátkem sedmdesátých let pomáhal organizovat Jazzové dny v Olomouci, kde hrálo Jazzové trio Petra Junka: Petr Junek na klavír, architekt Karel Hotový na bicí a Jan Pokorný na kontrabas. 75 Pro tuto příležitost navrhl několik skic plakátů Olomoucké Jazzové dny [27-30]. 76 V OGVU pořádal pravidelně cyklus koncertů Hudba mezi obrazy, 77 kterými přilákal laickou veřejnost se zájmem o hudbu také do galerie. Později zařizoval veškeré galerijní hudební produkce. Při této příležitosti se v roce 1973 poprvé setkal se svojí budoucí manželkou Svatavou Sládečkovou 78 a ve 11

12 stejném roce se s ní v říjnu oženil. Od roku 1976 společně vychovávali syna Jakuba. 79 V letech se věnoval grafickému řešení pavilonů pro mezinárodní výstavy Flora Olomouc. Ve spolupráci s hlavním architektem květinových výstav a ředitelem Flory Zdeňkem Štefkou 80 vytvořili řadu výstavních pavilonů. Velkolepě pojaté pavilony byly na tehdejší dobu podmíněny dostatkem financí. Pod jejich rukama vznikly bohatě barevně a tvarově řešené instalace Květina a životní prostředí [31] 81 nebo Žena [12]. 82 V roce 1978 proběhla druhá samostatná výstava, nepočítáme-li opakování výstavy v Brně v roce Tato akce se konala v Domě umění města Brna s titulem Miroslav Střelec Užitá tvorba. 83 Autor na výstavě představil prostorové práce: Diagonální vrstvení [11], 84 Jalta - značka [32], 85 Květinový triptych nebo Dva reliéfy [8, 9]. 86 Dále práce užité grafiky, plakáty: Jazzové dny Olomouc 1977, Žena [6], 87 Historické hodiny nebo Japonský plakát. Loga: Galerie výtvarného umění v Olomouci, Společenské středisko Jalta v Olomouci, Okresní kulturní středisko v Olomouci, Festival Jazzové dny Olomouc Získal svůj druhý ateliér ve Staré ulici, v němž pracoval v letech V průběhu osmdesátých let pracoval zároveň na zakázkách z užité grafiky a na prostorových realizacích dekorujících architekturu. V roce 1985 se uskutečnila třetí výstava v Divadle hudby v Olomouci s titulem Miroslav Střelec Užitá grafika. 89 Jeho zájem o grafiku a umění neutuchal ani v době, kdy cestovat za hranice ČSSR nebylo vůbec lehké. Před rokem 1989 pravidelně jezdil do Krakowa na Bienále polské grafiky, kde hledal inspiraci. Spolupracoval s nakladatelstvím Profil v Ostravě a věnoval se grafickým úpravám knih. Miroslav Střelec velmi obdivoval severský design a architekturu, a proto se v závěru osmdesátých let vydal do Skandinávie. V roce 1989 jel do Švédska a později v roce 1996 do Finska. Procestoval Sýrii, Izrael, Polsko, Mexiko, Kubu a Velkou Británii. 90 V roce 1988 se poprvé objevily zdravotní problémy diabetes. Na jaře 1988 odjel do Mexika. Po návratu ho zasáhla smrt jeho maminky v roce. Tato událost uspíšila rozhodnutí pracovat definitivně na volné noze. 91 K tomu účelu si pořídil v pořadí třetí ateliér s domem na Polské ulici a ateliér v Praze, kde pracoval v letech Často jezdil na svou chatu v Nové Dědině, zakoupené v roce Na chatě trávil čas kultivací okolní krajiny a parkovými úpravami terénu. 12

13 Po roce 1989 se věnoval zakázkám pro nově vznikající firmy a školy. Vytvářel firemní loga, logotypy, grafické manuály a návrhy pro architekturu. Známá loga vytvořil pro Univerzitu Palackého UP [33], 94 knihkupectví ANAG [34], 95 Hotel Laffayette [35]. 96 Druhé místo získal v soutěži na návrh loga pro Masarykovu Univerzitu v Brně. Při příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. zhotovil Miroslav Střelec celý informační systém. Od roku 1995 začal spolupracovat s grafikem Jiřím Machem 97 spolužákem syna Jakuba na Gymnáziu v Hejčíně, a Romanem Přidalem. Jiří Mach převáděl kresebné návrhy log a volných grafik Miroslava Střelce do počítače a vytvářel jejich digitální podobu. Podle slov Jiřího Macha byl Miroslav Střelec: Přísný člověk na sebe a pedant. Nekompromisní s vytříbeným citem pro precizní práci. 98 V roce 1996 se Miroslav Střelec v Olomouci s rodinou přestěhoval z ulice Vídeňské č. 9, kde měl trvalé bydliště, na ulici Handkeho č. 9. Značnou část jeho díla, především plakátů, návrhů a plastických modelů zničila povodeň v roce 1997, která se prohnala jeho ateliérem. 99 Co se podařilo zachránit, je dnes uloženo v soukromé sbírce nebo v archivu Muzea umění v Olomouci. Stále intenzivnější pracovní nasazení a málo odpočinku se podepsaly na jeho zdraví. Poté, co se u Miroslava Střelce objevila v roce 1988 cukrovka, bylo jeho zdraví vážně ohroženo. Avšak teprve od roku 2000 se jeho zdraví zhoršovalo podstatněji. V průběhu tohoto období se intenzivně věnoval volné grafice, návrhům pro architekturu, expozicím a rekonstrukcím v historických jádrech měst. Mnohé své práce nestačil dokončit. Od 13. května 2013 byl Miroslav Střelec hospitalizován v Praze. Navzdory velkým zdravotním problémům do poslední chvíle pracoval. Zemřel v Praze 10. února 2014 ve věku sedmdesáti let. 100 Miroslav Střelec měl potřebu se stále vzdělávat. Velice se zajímal o dějiny 20. století a historii obecně. Téměř čtyřicet let intenzivně studoval světová náboženství, především judaismus, o kterém nasbíral desítky knih. Studoval středověkou filozofii, s níž ho seznámil kamarád z dětství, komeniolog Pavel Floss. Poslouchal jazz a klasickou hudbu. Od mládí aktivně ovládal angličtinu, němčinu, polštinu. 101 Miroslav Střelec spolu s Pavlem Zatloukalem připravoval svou retrospektivní výstavu v Muzeu umění v Olomouci. Chtěl na ní představit ukázky svých prací ze všech výtvarných oborů, kterým se za svého života věnoval. Při této příležitosti měl 13

14 být vydán obrazový katalog jeho díla a životopis ve formě vzpomínek jeho kolegů a blízkých. Miroslav Střelec měl vytvořený koncept výstavy, ale všechny podklady se mu již nepodařilo shromáždit. Při nedávném rozhovoru mě profesor Pavel Zatloukal ujistil, že myšlenka retrospektivní výstavy Miroslava Střelce je stále aktuální. Pavel Zatloukal plánuje uspořádat jeho výstavu v Muzeu umění Olomouc v nejbližších dvou letech

15 3. Charakteristika díla Miroslava Střelce 3.1. Výtvarné dílo Dílo Miroslava Střelce prochází napříč mnoha výtvarnými obory s desítkami realizací v oblasti architektury, výstavnictví, prostorových objektů, užité grafiky, vizuální komunikace, volné grafiky a kresby. Spolupracoval na řešení výtvarných úkolů skloubením architektury a designu v návrzích interiérů prodejen, hotelových hal, škol a jiných veřejných institucí. 103 Jednalo se o široké rozpětí tvorby od drobného detailu až po design celku. Pavel Zatloukal o díle Miroslava Střelce napsal: Jeho díla jsou výsledkem snahy po dosažení harmonie vnitřního řádu za dominantní spoluúčasti rozumu, logiky a zákonitosti. Toto promyšlené pěstování civilizační estetiky se děje formou věcnosti, pádnosti s vyloučením nahodilosti, živelnosti či dekorativismu. 104 Podobné sdělení přináší Pavel Floss: Miroslav Střelec má rád harmonii a proto nerozrušuje, ale sjednocuje, nezatemňuje, ale zjasňuje, nepreferuje smysly, ale spoléhá na rozum vyvážený s citem. 105 Při své práci využíval především pero, tuš a kružidlo. S oblibou používal grafickou techniku sítotisku při tvorbě plakátů a později volných grafických listů. Pracoval s celou řadou materiálů, které zahrnovaly dřevo, kov, papír, folii, plexisklo a plast. Miroslav Střelec hledal inspiraci převážně v abstraktním umění a surrealismu. Abstraktní prvky přetransformoval k účelnosti a jasnosti. Jeho práce nese rysy neobvyklé stylové jednoty. Od plošných grafických prací až po trojrozměrné projekty, které prezentují jeho cílevědomou snahu nalézt adekvátní formu myšlení a cítění současného člověka s jeho převládající rozumovou složkou. 106 Podle slov Pavla Zatloukala: Miroslav Střelec jistým smyslem pracuje na jediném úkolu. Zřetelně o tom svědčí kontinuita jeho výtvarného názoru i rukopisu. Zůstává svůj, neopakovatelný, snadno identifikovatelný a přitom neuzavřený a 15

16 houževnatý pokračující. Jeho díla jsou kapitolami jediné rozepsané knihy na téma abstrahující syntézy, jež zahrnuje široké, leckdy i různorodé prostory. 107 Obecně o jeho díle Pavel Zatloukal píše: Miroslav Střelec má rád lapidárnost, čistotu, střízlivost, oproštění. Zároveň miluje velkorysost, monumentalitu, patos velkého a jasně vysloveného, ne-dvojznačného, ne-relativního. Přitom je romantik. 108 Vyznačuje se nezaměnitelným rukopisem s využitím jednoduchých geometrických tvarů a s přísným smyslem pro kompoziční řád, zdůrazněný charakteristickým barevným řešením. Jednotlivé barvy rád fázuje v široce rozvedených decentních škálách nebo naopak využívá výrazných kontrastů ostré barevnosti. 109 Jak o něm napsal Pavel Zatloukal: Miroslav Střelec má rád barvu, užívá ji až po hranici kontrastů a napětí, údernou, signální a jindy zas jemně odstíněnou. Má rád opakování a posuny při vrstvení, kupení, prolínání. Má rád práci s prostorem i evokace prostoru. Miluje kruh, kouli, oblouk, křivku ve švihu

17 3.2. Užitá grafika Plakáty Plakátovou tvorbu Miroslav Střelec rozvinul až příchodem do OGVU v Olomouci koncem šedesátých let. 111 Pro galerii navrhoval výstavní katalogy, pozvánky a především plakáty, které se vyznačovaly nezaměnitelným osobitým přístupem autora. Miroslav Střelec v olomoucké galerii začínal s návrhy plakátů, které tvořily základ jeho činnosti. Plakát ho ve své čisté grafické formě přitahoval od samých začátků jeho výtvarné tvorby. Stal se nositelem nejdůležitějších rysů a myšlenkových pochodů autorovy práce. Jeho plakáty byly vytvářeny podle jasného geometrického vzorce s přísným smyslem pro kompoziční řád, který zdůrazňoval i osobité barevné řešení. 112 Jeho plakáty jsou opakem detailních, drobných až kaligrafických propracovaných prací s ohraničenými mikrosvěty a uzavřeným příběhem. Plocha je osvobozena od tradiční překypělosti tvarů a symbolů. Nepracuje s dokonalou jemností jednotlivých částí plochy. Působí mnohem robustněji, svérázně a velkoryse. Jsou monumentální, sjednocené a barevně působivé. 113 Velkoryse pojaté plochy jsou doširoka otevřené oku diváka. Po celou dobu autor pracoval s velkými plochami užívajícími až architektonickou stavbu. Stejně jako všechny symboly a tvary nejsou samoúčelně nahozeny, ale vedeny s promyšlenou architektonickou koncepcí. 114 Jednoznačnost kontur a barevných ploch vypovídá o sebejisté povaze umělce. Používal jednoduché geometrické tvary a jasné kontrastní barvy také v místech, kde jednou barvou dominuje nad druhou. Silným kontrastem způsobuje větší dynamiku děl. Často jsou jeho plakáty nevyplněny barvou a velké bílé plochy mluví samy za sebe. Jeho plakáty zastávají funkci obrazu, nemají jen charakter letáku o události. Považuje plakát na plnohodnotné umělecké dílo. 115 Jak Pavel Zatloukal napsal: Jeho díla jsou výsledkem snahy po dosažení harmonie, vnitřního řádu za dominantní spoluúčasti rozumu, logiky a zákonitosti. Toto promyšlené pěstování civilizační estetiky se děje formou věčnosti, pádnosti s vyloučením nahodilosti, živelnosti či dekorativismu

18 Miroslav Střelec pracoval téměř vždy s grafickou technikou sítotisku, kterou si velmi rychle oblíbil. 117 Vzhledem k tomu, že bylo nutné plakáty, pozvánky a katalogy množit na desítky kusů, byl sítotisk tou pravou grafickou technikou. V pozdější době při tvorbě volných grafik mu s digitalizací a rozmnožením pomáhal jeho kolega Jiří Mach. 118 Do své práce jsem zařadil část dochovaných plakátů, které vznikaly mezi léty Bohužel byla většina jeho plakátové tvorby během povodně v roce 1997 zničena v umělcově ateliéru na Polské ulici. I když se jedná o zlomek velkého díla, obsahují vybrané plakáty všechny znaky, které dokládají nezaměnitelný způsob autorovy práce. Respektuje specifika každého plakátu se zřetelem na výstavu, koncert a také na pochopení ze strany diváka. Zdůrazněním výtvarné složky přestává mít výhradně sdělovací charakter a stává se emotivně silným výtvarným dílem. 119 Prakticky na všech Střelcových plakátech je dominantním prvkem písmo, které mělo pod jeho rukama mnoho tvarů a forem. Mezi jeho první práce, které efektivně využívají práci s písmem, patří plakát z roku 1971 pro výstavu Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17]. 120 Horizontálním členěním textu a šikmo umístěným štítkem ve spodní části navazuje na tradici meziválečných plakátů. Výběr barev je zvolen tak, aby podtrhl význam, který autor přikládá zvolenému písmu. Dodržuje opět jednoduchou geometrii a dělí celou plochu barevným pruhem na polovinu. Podobně rozdělil pomocí širokého barevného pruhu plakát Umělci svému městu [20] 121 a katalog Umělci svému městu [24] 122 z roku Jednoduchá grafika a písmo tvoří celek, což je pro autorovu tvorbu typické. Autor kladl důraz především na písmo a sdělovací charakter plakátů. Plakáty zbytečně nezaplňoval grafikou, a proto často ponechával velké barevné plochy čisté. 123 Miroslav Střelec pracoval téměř vždy s vhodným bezpatkovým písmem. V roce 1971 vytvořil plakát k výstavě Endre Nemes [5]. 124 Na jednolitém oranžovém podkladu dominuje naddimenzované tmavé bezpatkové písmo a elegantní grafický detail. Střelec záměrně ponechal rozsáhlou oranžovou plochu volnou kvůli čistotě formy a silnější intenzitě oranžové plochy. Plakát pro Okresní festival zájmové umělecké činnosti [19] 125 z let zdůrazňuje geometrickou formu a osově souměrnou grafiku v odstupňovaných odstínech šedi. V centrálním kruhu uplatňuje dva větší zaoblené obdélníky 18

19 s menšími otočenými o devadesát stupňů. Citlivě vybrané šedé odstíny svědčí o dobrém oku autora. V tomto případě převládá ústřední grafika nad menším nadpisem. Dochovaly se dva přípravné návrhy [36, 37]. 126 Jako celostránková iniciála B je pojatý plakát Balcar [3] 127 z roku 1973 pro výstavu grafik Jiřího Balcara. 128 Plakát se zúčastnil také výstavy Miroslav Střelec Užitá tvorba, konané v Brně v roce Přesnou barevnou kombinaci plakátu již dnes nevíme. Naštěstí se dochovalo několik přípravných kolorovaných kreseb v červených odstínech [38-41]. 130 Miroslav Střelec s oblibou fázuje barvy v široce rozvedených barevných škálách a někdy naopak využívá výrazných kontrastů ostré barevnosti. Používá komplementárních barev k dosažení barevného kontrastu. Skládá k sobě oranžovou a modrou, žlutou a fialovou. 131 Pro Druhou světovou výstavu fotografie konanou při Vlastivědném muzeu v Olomouci v roce 1971, navrhl Miroslav Střelec plakát Žena [6]. 132 Vznikla také zdařilá kolorovaná kresba Žena [42]. 133 Opět je zde dominantní šikmo položený bílý nadpis. Barevnost je vystupňovaná od tradičního kontrastu až k neonovému efektu barev. Zvlášť výrazně se tento jev projevuje na tmavém pozadí, které bylo vzhledem tématu výstavy zvoleno záměrně. 134 Ženy v levém horním rohu barevně prozařuje z temné plochy. Působí jako nalíčené dámské oko na tváři černé plochy. 135 V sedmdesátých letech následovala ještě celá řada plakátů pro výstavy a další kulturní akce. Všechny práce mají společné znaky ve stylizaci, geometrizaci, rozsáhlých plochách s dominantním nadpisem. Mohou působit poněkud strnule, avšak plakát má především informovat a proto statický dojem díla upevňuje jeho informační charakter. Tomuto typu odpovídá plakát výstavy z roku 1979 Slovenská grafická tvorba 1970/78 [18]. 136 Doširoka podtržený nadpis přehledně informuje a zvýrazňuje důležité informace. Z osmdesátých let nemáme již tolik zachovaných prací jako z předchozího desetiletí. Vzhled plakátů se od předešlých nijak nezměnil a dalo by se říci, že Střelec zachovával pořád stejnou stylovou linii. V roce 1980 vytvořil katalog k výstavě 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka [23], 137 jehož úpravou byl pověřen. 138 V roce 1982 navrhl plakát Sigma [43] 139 pro výrobnu čerpadel Sigma v Olomouci. Ústředním motivem jsou propojené vodní bubliny odstupňovány od 19

20 tmavě modrých po světle modré. Pro Sigmu navrhl rovněž kalendář pro rok 1982 s ústřední fotografií Fontány [44], 140 kterou v roce 1978 navrhl a realizoval do interiéru generálního ředitelství Sigmy Olomouc. 141 V roce 1986, Miroslav Střelec vytvořil plakát Mladí výtvarní umělci Olomoucka na počest XVII. Sjezdu KSČ [45], 142 který obsahuje jeho první navrhnuté logo Galerie [46] 143 pro OGVU v Olomouci. Plakát již postrádá výrazné výtvarné prvky a nějakou dominantu a je dokladem jisté vyčerpanosti v této výtvarné oblasti. Za závěrečnou fázi Střelcovy tvorby v oblasti plakátové tvorby lze považovat Olomoucké komorní slavnosti 87 [21] 144 pro ročník 1987 nebo České sochařství 1948/88 [16] z roku 1989, jenž obsahuje jeho druhé logo Galerie [47] 145 pro OGVU v Olomouci. Těmito plakáty Miroslav Střelec uzavřel dlouhou etapu tvorby plakátů a postupně začal pracovat sám pro sebe. Do karet mu nahrála nová politická situace po roce 1989 a uvolnění atmosféry. S nástupem nové doby, kterou nabízela porevoluční atmosféra, přicházely svým charakterem jiné zakázky, například pro nově vznikající firmy a živnostníky. 146 S přílivem moderních informačních technologií ztratila pozice plakátu svou výhradní informační roli Logo Miroslav Střelec se o typografii zajímal již od raných studií na SUPŠ. V mládí se naučil jak správně zacházet s perem a tužkou, které jsou pro prvotní návrh loga nezbytné. Základní dovednosti a dokonalé řemeslné zpracování užité grafiky získal při studiu na SUPŠ v Uherském Hradišti. 147 Soustřeďoval se nejen na grafické úpravy plakátů, katalogů, pozvánek, ale také na firemní značky, které kladly velké nároky na vynalézavost a vlastní invenci autora. Loga vznikající pod rukama Miroslava Střelce byla do detailu propracovaná, nápaditá a geometrizovaná. Zakládal si na správném rozpalu písmen a s vrozeným citem ho vhodně aplikoval při návrhu loga. Promyšlený obsah a jasnost loga vedly k úplnému pochopení vlastního významu ze strany diváka. 148 Miroslav Střelec věnoval stejnou péči návrhům log a plakátů jako složitějším projektům prostorových prací v architektuře. Mezi jednotlivými výtvarnými obory nedělal rozdíl. Po celou dobu práce, od prvních skic tužkou, perem přes kolorované návrhy až po počítačové vizualizace, odváděl autor skvělou práci. 20

21 Práce ve výtvarných oborech souvisejících s typografií Miroslava Střelce velmi bavila. Ve své podstatě v ní viděl dosažení absolutní dokonalosti, jaké může výtvarník v umění dosáhnout. Při svých procházkách Olomoucí, Brnem nebo Prahou s oblibou komentoval náhodně vybraná loga, plakáty a značky. Jeho manželka, která ho často doprovázela, byla vždy věrnou posluchačkou. 149 Miroslav Střelec projevoval zájem o písmo již při řešení plakátů k výstavám organizovaných OGVU v Olomouci. Autor volil vždy nejvhodnější font písma odpovídající charakteru plakátů. Vybrané písmo mělo svojí velikostí, barvou, sklonem a tloušťkou odpovídat typu propagované výstavy, koncertu, přednášky, ke které byl plakát určen. Velmi často bylo písmo jediným grafickým prvkem, které mělo dominantní polohu na ploše plakátu. Pro představu takového výsadního postavení písma, uvádím ukázky plakátů Endre Nemes [5], 150 z roku 1971 nebo Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu [17]. 151 Po příchodu Miroslava Střelce do OGVU v Olomouci roku 1968, bylo jen otázkou času, kdy se umělec chopí úkolu k vytvoření nového loga pro tuto instituci. Příležitost dostal v polovině sedmdesátých let, kdy ho s tímto tehdejší vedení OGVU. Miroslav Střelec nenavázal na původní koncept loga, jehož podoba byla definována počátečními iniciálami instituce KGO [48] 152 nebo GVU [49], 153 a které nesla Galerie umění ve svém logu od poloviny padesátých let. První logo pro OGVU v Olomouci, které Miroslav Střelec navrhl, bylo užíváno mezi léty a jednalo se o slovo Galerie [46], 154 vystihující plně význam instituce. Po více jak deseti letech vytvořil druhou verzi loga Galerie [47], 155 která platila od roku V letech vytvořil logo GVU Galerie výtvarného umění Olomouc [50] 156 se složitější grafikou vloženou do počátečních iniciál GVU. V roce 1993 navrhl poslední logo pro OGVU přejmenovanou na Muzeum umění, které neslo název Muzeum umění Olomouc [51]. 157 Z pohledu odborníků a veřejnosti mělo poslední logo nejsofistikovanější podobu. V horní polovině byly propojené počáteční iniciály MU a pod nimi ležel celý název Muzeum umění Olomouc. V roce 2014 byla vypsána soutěž na nové logo Muzeum umění Olomouc [52], 158 kterou se svým návrhem vyhrál grafik Petr Šmalec. Miroslav Střelec nechápal význam tohoto řešení a byl počinem Muzea umění zklamaný. 159 Miroslav Střelec v průběhu svého života navrhnul řadu firemních značek a log pro stejně významné subjekty, jakou byla OGVU v Olomouci. Jeho činnost v tomto 21

22 oboru dosáhla svého vrcholu v devadesátých letech, kdy navrhoval desítky log a grafických manuálů pro firmy, školy, hotely a jiné instituce. Jeho významným počinem bylo druhé místo v soutěži na nové logo pro Masarykovu Univerzitu v Brně. 160 Následně navrhoval řadu log pro olomoucké klienty. V roce 1994 navrhl logo a celý grafický manuál pro město Olomouc [53]. 161 Navrhl logo pro knihkupectví ANAG [34], 162 které je používáno dodnes. Jakmile vešel ve známost olomoucké veřejnosti, dostával zakázky prakticky pořád. Navrhl loga pro hotely: Hotel Laffayette [35], 163 Interhotel Flora [54], 164 Hotel Palác [55]. 165 Navrhoval loga pro obchody: Boutique Marion [56], 166 kavárna Viola [57-59]. 167 Velkým zklamáním bylo pro něho zamítnutí loga pro Univerzitu Palackého v Olomouci UP [33, 60, 61]. 168 Podle objednavatele logo svým vzhledem důstojně neodpovídalo tak významné instituci. Naopak úspěšným návrhem se stalo dodnes používané logo NTM - Národní technické muzeum [62]. 169 Ve výčtu jeho prací bych mohl pokračovat dál, rozsah tvorby Miroslava Střelce v tomto oboru je široký. Většina jeho prací týkající se užité grafiky je nesetříděna a chybí k ní jakákoli dokumentace. Pro příklad uvádím přehled jednotlivých značek umístěných rukou autora do podoby koláží na jednotlivé formáty papírů: Logokoláž I. [63], 170 Logo-koláž II. [64], 171 Logo-koláž III. [65]. 172 Miroslav Střelec vytrvale pracoval až do konce svého života na návrzích volné a užité grafiky a v mnoha případech zanechal své dílo nedokončené. Z jeho práce je patrné, že mu velmi záleželo na přesném postupu práce, který spočíval v jasném provedení prvotního návrhu přes perfektní realizaci až po závěrečný podpis umělce na díle. Pavel Zatloukal o Miroslavu Střelcovi napsal: Ne nadarmo jej král olomoucké grafiky minulého století František Bělohlávek jednou nazval svým žákem

23 3.3. Volná grafika Miroslav Střelec se volnou grafickou tvorbou zabýval již od studia na SUPŠ v Uherském Hradišti v letech Jeho dosavadní činnost se však týkala především užité grafiky, tvorby plakátů a katalogů. Teprve v posledních deseti letech svého života se začal plně věnovat volné grafice. Návrhům a tvorbě grafických listů se z časových důvodů věnoval ve svém volnu. Práce vytvářel především pro svoji osobní potřebu. 175 Miroslav Střelec navazoval na období, kdy vytvářel pozoruhodné barevně sladěné plakáty a katalogy. Cit pro barevné vyvážení prostoru se také objevil v jeho grafických listech. Zájem o dokonalé vyvážení barvy a kompozice bylo celoživotním krédem autora. Při návrzích barevného tvarosloví se inspiroval především abstraktním uměním, jehož znaky jsou patrné v každé oblasti jeho tvorby. Nepochybně přejímal také prvky surrealismu, dadaismu a konstruktivismu. 176 V případě barev volil autor základní barevné spektrum. Oblíbenou barvou Miroslava Střelce při tvorbě grafik byla šedá, kterou vždy odstupňoval na řadu tmavších nebo světlejších odstínů. Šedá barva tvořila podklad, ze kterého poté vycházelo spektrum barev, jakou byla červená, žlutá, modrá a zelená. Barevné kompozice nanášel na velké bílé plochy, které měly ve výsledku dominantní postavení nad plochou formátu. Stejně jako u plakátů i v případě volných grafik platilo, že složitější tvar nejlépe vynikne na čistém velkém formátu. Autor byl toho názoru, že celkové vyplnění zbylé plochy formátu by jen porušilo harmonii mezi tvarem a plochou. Autorovy volné grafiky nesou oproti zbytku jeho přísně definované tvorby mnohem uvolněnější rukopis. Působí jako koláže pečlivě vybraných geometrických tvarů, které se navzájem prolínají a vytvářejí barevné kontrasty. Ve své podstatě postrádají jasně dané hranice tvaru a prostoru. Jsou velmi impulzivní, dynamické avšak v dokonalé harmonii. Je v nich patrný vnitřní pohyb a klid zároveň. Jsou volnou interpretací autory mysli a fantazie. Jejich vnitřní význam můžeme odvodit od představivosti diváka, jeho obrazotvornosti. I přes tyto faktory nepostrádají grafiky geometrický řád. Pavel Zatloukal se o grafických listech zmiňuje takto: Jejich obzor by bylo možné vymezit pojmy racionálno, kázeň, velkorysost, oprošťování a nedvojznačnost

24 Miroslav Střelec hojně používal grafickou techniku sítotisku 178 při tvorbě plakátů, katalogů a volných grafik. V pozdějších letech grafiky nejen tisknul, ale také převáděl do digitální podoby za pomoci svého kolegy grafika Jiřího Macha. 179 Autor si techniku sítotisku velmi oblíbil, neboť při ní nebylo zapotřebí těžkého grafického lisu k otištění barvy na papír. Její použití bylo snadnější a rychlejší. Miroslav Střelec sítotisk naplno ocenil při rozmnožování série grafických listů. 180 Bohužel se z jeho volné grafické tvorby mnoho nezachovalo. V této kapitole předkládám jenom část existujícího díla vzniklého v posledních pěti letech. O dřívější činnosti v tomto oboru nemáme žádné dochované dokumenty. Grafiky nenesou žádné názvy, a tudíž jsem každý list pro přehlednost očísloval římskými číslicemi. Většinou se jedná o díla uložená v soukromé sbírce. Jednotlivé listy jsem díky společným znakům rozdělil do tří linií. Společným znakem všech tisků Miroslava Střelce je kontrast mezi komplementárními teplými a studenými barvami. Přímá linie:tisk I. [66, 67] 181 je veden v jednoduché barevnosti. Středem formátu probíhá diagonálně položený světle šedý pruh, který se zprava do leva snižuje. Rovná hranice objektu je rozrušena tmavší nerovnoměrnou šedou linií nahoře a stínem vedeným pod okrajem dole. Autor tímto způsobem docílil efektu trojrozměrné grafiky. Závěr plochy tvoří sytě oranžová tupá špice, jež kontrastuje se zbytkem objektu. Tisk II. [68] 182 je stejně jako předchozí práce v šedé a oranžové barevné kombinaci. Ústředním motivem je tmavý pruh zvedající se diagonálně zprava do leva. Pruh svým složitějším členěním přechází v úzký trojrozměrný kvádr zakončený třemi oranžovými plochami. Tisk III. [69] 183 nese také podobné znaky jako předchozí dvě grafiky, avšak jeho linie není rovná, ale lomená. Objekt je zcela plochý se sytě oranžovou tupou špicí v závěru. I když se jedná o složitější tvar, postrádá tisk trojrozměrné vrstvení a tím bylo jeho zhotovení mnohem jednodušší. Geometrická linie: Ve své práci Miroslav Střelec s oblibou používal trojúhelník, kruh nebo čtverec. V základu jasně daný geometrický vzorec narušoval grafikou připomínající uvolněné tahy štětcem. Tisk IV. [70] 184 představuje rovnostranný trojúhelník tvořený souvislou šedou plochou, která se v závěru napojuje na oranžový rám. Na levé straně se mění přímá linie v tekutý tvar. Motiv kruhové výseče, čtvrtiny kruhu, použil autor v návrhu Tisk V. [71]. 185 Oproti 24

25 předchozím ukázkám, převládá oranžová barva nad tradiční šedou barvou oranžová. Detail tvoří dva odstíny šedé barvy, které se v lemu objektu jakoby rozpouští jedna do druhé. Na tento tvar kruhové výseče navazuje dalším grafickým listem Tisk VI. [72]. 186 Autor při návrhu zřejmě vycházel ze staršího dřevěného modelu tvaru kruhu Model IV. [73]. 187 Pomocí dvou šablon na sítě nanesl autor dva kruhy různých průměrů na sebe. Svrchní kruh záměrně nedokončil, aby spodní kruh z části prosvítal. V tomto případě je barevnost tlumená skládající se z černé a zeleno-hnědé barvy. Tah nedokončeného většího kruhu je opět vytisknutý do ztracena. Abstraktní linie: Do této kategorie bych rád zařadil tisky, které nepodléhají žádnému zavedenému řádu, a jejich tvar je zcela podmíněný fantazií autora. Tisk VII. [74] 188 je se svou kompozicí totožný s dříve vytvořeným dřevěným modelem Model I. [75]. 189 Oproti modelu je tisk v horizontální poloze a je barevně odstupňovaný z leva doprava. Šedá barva tvoří základ plochy k jasnějšímu zvýraznění tří barev. Vložením oranžového pruhu mezi modrý a žlutý pruh docílil autor na jedné straně intenzivního kontrastu a na straně druhé jemného přechodu barev. Tisk VIII. [76] 190 představuje ojedinělý případ grafiky, jejíž rozsáhlá tmavá plocha je prosvětlena kontrastní barevností za použití oranžových odstínů. Svým rozložením drobných reflexních prvků připomíná dadaistické dílo. Dílo je přes množství detailů vyvážené a klidné. Příkladem barevné koláže je Tisk IX. [77]. 191 Grafika se tříští na množství barevných nestejnorodých prvků, které se pohybují v určitém chaosu. Dílo vzniklo v průběhu silného uvolnění myšlenek, které autor zaznamenal v podobě tisku na papír. Jedná se tedy o svévolné nahození barev a tvarů, tak jak to autor v danou chvíli pociťoval. Miroslav Střelec se až do konce života snažil o vytvoření absolutního souznění tvaru a barvy ve svých grafických listech. V několika grafikách této harmonie docílil. Jeho snažení pokračovalo dál i přes zdravotní komplikace. I přes tyto chmurné faktory číší z jeho prací energie, život a zájem o něj. Stále nepřestával pracovat. Byl činný až do posledního roku svého života. Grafiky vložil do rámu a připravil je k prezentaci na svou retrospektivní výstavu. 25

26 3.4. Prostorové práce do architektury Výtvarný názor Miroslava Střelce je jasně definovaný, jak v jeho grafické tvorbě, tak i v prostorových realizacích a instalacích. Zájmem, který autor projevoval o trojrozměrné objekty, přirozeně navázal na práci divadelního výtvarníka v táborském Divadle Ivana Olbrachta. S jeho realizacemi se můžeme od poloviny sedmdesátých let setkat nejen v Olomouci, ale také v zahraničí. 192 Prostorové projekty byly koncepčně mnohem složitější, než plošné práce. Své návrhy musel Miroslav Střelec konzultovat s architekty a nezřídka s nimi spolupracoval přímo na realizaci projektu. Jeho blízkými spolupracovníky byli architekti Karel Hotový, František Horváth nebo Zdeněk Štefka. 193 Prostorovou tvorbu Miroslava Střelce můžeme pro upřesnění rozdělit tematicky do dvou okruhů. Prvním okruhem jsou práce týkající se výstavnické činnosti, zahrnující grafická řešení pavilonů pro mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc. 194 Druhým okruhem jsou plastické realizace určené pro interiéry a exteriéry veřejných budov. 195 Otázkami výstavnické činnosti se Miroslav Střelec zabýval prakticky celý svůj život. Své schopnosti při tvorbě instalací naplno využil nejen na půdě Galerie umění v Olomouci, ale hlavně při výstavách Flora Olomouc. 196 V druhé polovině sedmdesátých let spolupracoval s architektem Zdeňkem Štefkou i na květinových instalacích. 197 Při tvorbě pavilonů Miroslav Střelec spolu se Zdeňkem Štefkou kombinovali květiny, skleněné objekty a grafiku. Vždy se jednalo o propracovanou scénograficky pojatou instalaci s množstvím detailů, barevných kontrastů s využitím evropské i tropické vegetace. Avšak i přes rozmanitost tvarů si Miroslav Střelec zachoval jednotnou geometrizující polohu, která je z jeho práce patrná. Z dochovaných materiálů známe jen dvě výstavy v rámci Flory Olomouc, které Miroslav Střelec instalačně koncipoval. 198 Jedna z prvních květinových zátiší jarní etapy byla instalace Žena [12] 199 z roku Instalace podtrhuje ženskou krásu a něhu použitím netradičních doplňků v podobě bižuterie kombinovanou s okolní vegetací. Byla to iniciativa Zdeňka Štefky umístit do každé expozice alespoň nepatrný skleněný prvek. 200 Miroslav Střelec dokázal na malém prostoru expozice vytvořit pomocí světel neopakovatelnou scénografickou až divadelní atmosféru, které nechyběl kontrast, svěžest a dynamika. Ve stejném roce ve spolupráci se Zdeňkem Štefkou realizoval 26

27 expozici Květina a životní prostředí [31], 201 kde kombinoval vegetaci, skleněné dekorační baňky a velkoplošný tisk na pozadí instalace. Záměrně doplňoval prostor o kulisy a velkoplošný tisk nebo fotografii, aby umocnil hloubu trojrozměrného prostoru. 202 Stejně kvalitní jako květinové instalace, byly i jeho plastické realizace umístěné do architektury. Miroslav Střelec rád používal ke své práci trvanlivé ušlechtilé materiály, a proto se mu stal hlavním prostředkem k vyjádření jeho představ dřevěný, smaltový, skleněný či kovový reliéf. Také v této umělecké disciplíně zůstává charakter jeho díla hodně grafický. Jeho plastické realizace se vyznačují přísnou téměř až architektonickou výstavbou kompozice a jasně definovaným tvarem. 203 Od poloviny sedmdesátých let se zabýval tvorbou reliéfů a plastických objektů do interiérů a exteriérů veřejných budov. Díky členství při Českém fondu výtvarných umělců v Olomouci měl snadnější přístup k oficiálním zakázkám nejen v Olomouci, ale také v jejím okolí. 204 Jedna z jeho prvních zakázek byla určena pro kino v Uničově. V roce 1975 realizoval dva reliéfy z kovu s jednoduchým názvem. 205 Levý reliéf [8] 206 a přípravná kresba [78] 207 má obdélnou formu a nese prvky fantaskní surrealistické krajiny s geometrickými prvky tvarově podobnými jako Pravý reliéf. Pravý reliéf [9] 208 a přípravná kresba [79] 209 zobrazuje zvlněný čtvercový objekt se zaoblenými rohy a čtyřmi kulovitými detaily uprostřed. Autor docílil zajímavého efektu, když do středu objektu proříznul linii připomínající prasklinu. Podobný tvar a návrh opakuje Miroslav Střelec v osmdesátých letech na jiné zakázce. Dílo s názvem Reliéf [14] 210 je vytvořeno z leštěné mosazi. K návrhu vznikla zdařilá přípravná kresba [80]. 211 Reliéf již jen náznakem odkazuje na čtvercovou formu a více připomíná čtyři propojené kruhy s organickým rozšiřujícím se vykrojením směřujícím od spodního okraje do středu reliéfu. 212 Jeho cit pro čistotu a uhlazenost formy se projevil také v následující plastické realizaci z roku 1977 pro Základní školu ve Šternberku. Rozměrný reliéf Jablko [81], 213 umístěný na schodišti v mezipatře, představuje rozpůlené ovoce posunuté do abstrahované roviny. Reliéf se dělí horizontálně na dvě části. V horní polovině je plasticky vypouklé jablko, které vystupuje do prostoru a dole je jako rozkrojené s detaily jadérek. Samotné jablko je od základní desky opticky oddělené elegantním 27

28 vertikálním dělením připomínající nakrájené ovoce. Neutrální téma je zvoleno záměrně, bez hlubšího významu avšak k dekoraci velkého prostoru schodiště. V roce 1977 dostal první větší zakázku pro tehdejší společenský dům Jalta v Olomouci. V rámci projektu řešil logo, několik reliéfů a uspořádání vnitřního prostoru. Záměrně jsem zařadil, plastické logo Jalta - značka [32], 214 do této kapitoly, neboť se v tomto případě jedná spíše o dobrou plastiku z leštěné mědi než o plošné logo. Svou velikostí pěti metrů, je považovaná za jednu z největších značek, které autor navrhl a realizoval. Jednoduché bezpatkové písmo má horizontální vzhled a je roztažené do stran. Duktus písma je vzhledem ke svému umístění velmi tučný a dobře čitelný. Rohy dříků jednotlivých písmen jsou zaoblené a překlady jsou v kruhové podobě. Jednoduchý a jasný styl loga je propojením minimalistického interiéru s exteriérem budovy. 215 V roce 1977 vznikly také čtyři reliéfy do společenských prostor v přízemí střediska Jalta. Jejich geometrická forma a abstraktní prvky se navzájem doplňují a propojují celý koncept díla. První reliéf s označením Reliéf I. [10], 216 pro který vznikla i přípravná kresba [82], 217 je tvořen dvěma dřevěnými deskami. Na větší základní desce, která má u všech čtyřech reliéfů funkci jakési pasparty, je připevněný horizontálně členěný reliéf. Organicky vyhlížející spodní deska s motivem oblohy je v přímém kontrastu s jasně daným geometrickým řádem horní desky. I přes odlišné zpracování obou desek se reliéfy doplňují a jako celek tvoří dynamickou podobu denní oblohy. Druhý reliéf Diagonální vrstvení [11], 218 pro který vznikla zdařilá přípravná kresba [83], 219 je mnohem umírněnější a čistější. Základem je rovněž větší spodní deska s nevýrazným členěním a vrchní menší deska. Reliéf je členěn diagonálními opakujícími se rovinami v řadě za sebou. 220 K reliéfu Diagonální vrstvení [84] 221 se dochoval přípravný dřevěný lakovaný model ve velikosti 1:1. Třetí reliéf s označením Reliéf III. [85], 222 ke kterému vznikla přípravná kresba [86], 223 je nejvíce dynamicky rozčleněn. Jeho podobu tvoří rozměrnější základní deska s menší deskou rozdělenou na čtyři stejně velké čtverce. Každý čtverec je zároveň harmonicky odstupňovaný v různé výšce od základní desky. Plochu čtverců dělí diagonálně úzké lišty přecházející také do základní desky. Drobným detailem jsou malé kuličky, které propojují obě desky reliéfu na obou stranách. Čtvrtý reliéf s označením Reliéf IV. [87], 224 ke kterému vznikla také kresba [88], 225 je ve své podstatně klidnější a svými oblými tvary 28

29 působí harmonicky. Reliéf je členěn řadou vertikálně položených půlkruhů, které se v určité fázi rozpadají na menší a ruší tím pravidelnou řadu. V roce 1978 byl Miroslav Střelec pověřen, aby vytvořil návrh umělecky hodnotné a zároveň funkční Fontány [44] 226 pro generální ředitelství Sigmy Olomouc. Pro tento projekt se dochovala zdařilá kresba [89]. 227 Jednalo se o nerezovou mísu, která měla ve spodní části válec s vodním čerpadlem s čištěním a cirkulací vody. Z vodní nádrže vycházely čtyři nerezové tyče završené kulovitými objekty. Na tyče byly připevněny tenké kruhy, které tvořily dojem rotujícího vodního sloupce. Nezvykle autor pojal také strop nad fontánou, na který umístil stejnou rotující instalaci jako do vodní nádrže. Kruhy připevněné na tyčích byly však silnější a prostor nad fontánou byl tak hustěji zaplněn. Stropní instalace se téměř dotýkala fontány a opticky propojovala stropní část s částí umístěnou na podlaze. Nepochybně chtěl autor umocnit efekt zrcadlících se prvků fontány ve vodní hladině. V osmdesátých letech se Miroslav Střelec věnoval zakázkám výhradně pro olomoucké objednavatele. V roce 1983 navrhl ve spolupráci s architekty Karlem Hotovým a Františkem Horváthem složitou plastickou stěnu Mír [90] 228 v olomouckém S-klubu. 229 Dochovala se také přípravná kresba [91]. 230 Jednalo se o první reliéf poskládaný z velkých barevných desek. Autor pracoval s červenou, černou, žlutou a šednou barevnou kombinací. Černé lakované desky tvořily písmena M a R. Červené písmeno I, které zároveň tvořilo pravý dřík písmena M, opticky zanikalo v okolní záplavě barevných diagonálních vrstev. Asi kolem roku 1985 vytvořil Miroslav Střelec Reliéfní objekt [92] 231 z nerezu, který zůstal až dodnes na původním místě v podloubí domu č. 12 na Dolním náměstí v Olomouci. V umělcově sbírce se zachovala fotografie původního stavu objektu [93]. 232 I přes značné povrchové porušení materiálu korozí, je reliéf zachovalý téměř v původním stavu. Čtvercová plocha je vertikálně dělena obloukovou linií, která zvedá jednu polovinu dělené plochy nad druhou. Miroslav Střelec dostával zakázky na reliéfy, grafické stěny a užité objekty až do konce osmdesátých let. Z jeho plastických realizací jsem vybral jenom ty nejzajímavější projekty, ke kterým se dochovala nějaká dokumentace. Existují desítky kreseb a několik modelů prostorových realizací, které bohužel postrádají podrobnější popis. Dnes je velice obtížné tyto předměty někam zařadit. Bez názvu, data a funkce se můžeme jen dohadovat, ke kterému projektu daný model patřil. 29

30 Ani s pomocí jeho blízkých spolupracovníků a rodinných příslušníků jsem nebyl schopný díla identifikovat. Bylo by ovšem škoda jeho přípravné modely do práce nezařadit. Svou vysokou kvalitou zpracování odpovídají tomu, s jakou vážností autor k přípravným modelům přistupoval. Z řady přípravných modelů jsem vybral jen několik a pro přehlednost jsem je očísloval římsky od I. - XII. Modely vyrobené ze dřeva: Model I. [75], 233 Model II. [94], 234 Model III. [95], 235 Model IV. [73]. 236 Modely vyrobené z kovu: Model V. [96], 237 Model VI. [97], 238 Model VII. [98], 239 Model VIII. [99]. 240 Modely vyrobené z plexiskla a kombinovanou technikou: Model IX. [100], 241 Model X. [101], 242 Model XI. [102], 243 Model XII. [103]. 244 Od začátku devadesátých let činnost Miroslava Střelce v oblasti prostorových realizací ustoupila do pozadí. Autor se začal věnovat rozsáhlejším architektonickým návrhům pro klienty z řad podnikatelů. Miroslav Střelec se o architekturu zajímal celý svůj život, avšak teprve porevoluční doba mu přinesla neomezené možnosti v tomto uměleckém oboru. Miroslav Střelec vytvořil desítky návrhů architektury, které nebyly doposud odborně prozkoumány a by se stát samostatným tématem nějaké budoucí diplomové práce

31 4. Soupisový katalog 4.1. Užitá grafika Plakáty 1. Karl Age Riget, serigrafie (1969) Ofset, 84 x 59 cm, neznačeno. 2. Slavoj Kovařík, obrazy (1969) Ofset, 86 x 62 cm, neznačeno. 3. Holandská figurální malba 17. století (1970) Ofset, 87 x 62 cm, neznačeno. 4. Věra Kotasová, grafika (1971) Ofset, 89 x 62 cm, neznačeno. 5. Sochy, Polsko (1970) Ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. 6. Ivan Meštrovič, sochy (1970) Ofset, 88 x 63 cm, neznačeno. 7. Skupina Q (1970) Ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. 8. Historické hodiny (1970) Sítotisk, 88 x 60 cm, neznačeno. 9. Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini (1971) Sítotisk, 84 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [17] 31

32 10. Endre Nemes (1971) Sítotisk, 84 x 59 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [5] 11. Galerie výtvarného umění v Olomouci (1971) Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. [7] 12. Vznik a vývoj požární ochrany národní výstava (1971) Sítotisk, 85 x 61 cm, neznačeno. 13. Žena (1971) Sítotisk, 84 x 60cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [6] 14. Současná kanadská grafika (1971) Ofset, 85x59 cm, neznačeno. [4] 15. Zátiší v díle holandských mistrů (1972) Ofset, 85 x 59 cm, neznačeno. 16. Užitá grafika leteckých společností (1972) Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. 17. Okresní festival zájmové umělecké činnosti (1972) Sítotisk, 85 x 60 cm, značeno dole uprostřed: MS, MUO. [19] 18. Miroslav Šnajdr, obrazy (1973) Ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. 19. Současná rumunská grafika (1973) Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. 20. Jiří Balcar, grafika (1973) Ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. [3] 32

33 21. Radko Mašata, obrazy (1973) Ofset, 84 x 60 cm, neznačeno. 22. Festival mladých interpretů komorní hudby (1973) Ofset, 83 x 59 cm, neznačeno. 23. M. Ketman, obrazy, O. Peč, sochy (1973) Ofset, 84 x 59 cm, neznačeno. 24. Současná bulharská grafika (1974) Ofset, 90 x 63 cm, neznačeno. 25. Albín Brunovský, grafika (1974) Ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. 26. Miroslav Střelec Plakáty, katalog (1974) Sítotisk, 20 x 20 cm, značeno vzadu: MS, MUO [26] 27. Moravská filharmonie Olomouc (1976) Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. 28. Vladimír Tesař/Vysočina (1976) Sítotisk, 85 x 60, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [22] 29. Věra Kotasová, grafiky (1976) Ofset, 89 x 62 cm, neznačeno. 30. Ondřej Michálek, grafika (1976) Ofset, 85 x 62 cm, neznačeno. 31. SBB polská rocková skupina (1977) Barevný ofset, 85 x 62 cm, neznačeno. 33

34 32. Japonský plakát (1977) Barevný ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. 33. Galerie výtvarného umění v Olomouci (1977) Barevný ofset, 85 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. 34. Dětský portrét století (1977) Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. 35. Jazzové dny Olomouc (1977) Ofset, 86 x 61 cm, neznačeno. 36. Slovenská grafická tvorba (1979) Sítotisk, 90 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [18] mladých výtvarných umělců Olomoucka, katalog (1980) Sítotisk, 23 x 18 cm, značeno dole vzadu: MS, soukr. sb. [23] 38. Sigma koncern (1982) Sítotisk, 90 x 60 cm, značeno dole uprostřed: MS, MUO. [43] 39. Miroslav Střelec, katalog (1984) Sítotisk, 20 x 20 cm, značeno dole vzadu: MS, soukr. sb. [25] 40. Žerotín (1984) Sítotisk, 90 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. 41. Umělci svému městu, katalog (1985) Sítotisk, 25 x 22 cm, značeno dole vzadu: MS, soukr. sb. [24] 42. Umělci svému městu (1985) Sítotisk, 86 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [20] 34

35 43. Mladí výtvarní umělci Olomoucka (1986) Sítotisk, 88 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [45] 44. Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého učení v Olomouci (1987) Barevný ofset, papír, 84 x 59,5 cm, neznačeno. 45. Olomoucké komorní slavnosti 87 (1987) Sítotisk, 86 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [21] 46. České sochařství 1948/88 (1989) Barevný ofset, 83 x 59 cm, značeno dole vpravo: MS, MUO. [16] Logo 47. Okresní kulturní středisko v Olomouci, logo (1972) 48. Restaurace a jídelna v Olomouci, logo (1975) 49. Sportovní hry VHJ Sigma, logo (1975) 50. International Jazz Federation, logo (1976) 51. Společenské středisko Jalta v Olomouci, logo (1977) 52. Festival Jazzové dny Olomouc, logo (1977) 53. Galerie, logo OGVU v Olomouci ( ) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [46] 54. Galerie, logo OGVU v Olomouci ( ) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [47] 35

36 55. GVU Galerie výtvarného umění Olomouc, logo GVU v Olomouci ( ) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, MUO. [50] 56. MU Muzeum umění Olomouc, logo MU v Olomouci ( ) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [51] 57. Boutique Marion, logo (1993) Kresba, 30 x 20 cm, neznačeno, soukr. sb. [56] 58. Interhotel Flora, logo (1994) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [54] 59. Hotel Palác, logo (1994) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [55] 60. Hotel Lafayette, logo (1994) Kresba, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [35] 61. Fatra Napajedla, logo (1995) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 62. Poliklinika Olomouc spol. s.r.o., grafický manuál, Olomouc (1995) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 63. ANAG, logo (1995) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [34] 64. NTM - Národní technické muzeum, logo (1995) Kresba, 15 x 15 cm, neznačeno, soukr. sb. [62] 65. Pasáž Alfa, logo a grafický manuál (1995) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 36

37 66. Milo a.s., grafický manuál, Olomouc (1995) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 67. Kavárna Viola, logo (1995) Kresba, 30 x 20 cm, neznačeno, soukr. sb. [57-59] 68. Masarykova Univerzita, logo (1995) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno. 69. Univerzita Palackého, logo (1996) Kresba, 29,7 x 21 cm, neznačeno, soukr. sb. [33, 60, 61] 70. Pro Galeria a Reality, grafický manuál včetně dopravního systému označení vstupů a výkladců (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 71. Meko, grafický manuál (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 72. Český rozhlas Olomouc, logo na budově (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 73. Czech obuv (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 74. Tchecomalt group, logo na administrativní budově, Prostějov (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 75. Štěrkovny, logo a grafický manuál, Olomouc (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 76. Galerie Zeman, logo, Uherské Hradiště (1996) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 37

38 77. Severomoravská energetika a.s., označení na budově, Olomouc (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 78. Český rozhlas Olomouc, reklama na tramvajích a autobusech, Olomouc (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 79. Vitrail, Bar hotelu Český dům v Moskvě (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 80. Tchecomalt group, grafický manuál (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 81. Avex Trade, grafický manuál, Zlín (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 82. Dostál, grafický manuál, Olomouc (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 83. Gastromat, grafický manuál (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 84. Famo, grafický manuál (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 85. Město Šumperk, barevný prospekt A4 (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 86. Spea, grafický manuál (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 87. Jiří Straka, návrh pamětní desky (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 38

39 88. Luisin dvůr, grafický manuál a mříže v centrálním vchodu (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 89. Auto Hégr, logo a grafický manuál, Olomouc (1997) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 90. Orsea, grafický manuál, Zlín (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. 91. Modeltex, firemní označení prodejny, Olomouc (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 92. Enchant, grafický manuál (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 93. Avex logistic Zlín (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 94. Arko projekt (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 95. Prague European city of culture 2000 (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 96. Lázně Slatinice a.s., orientační grafický design (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 97. Město Šumperk a okolí, barevná publikace (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 98. Hotel Pohoda (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 39

40 99. Donati centrum schodišť, logo a grafický manuál, Praha (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Staves s.r.o., grafický manuál (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb J. A. P. s.r.o., grafický manuál (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb L interier, grafický manuál, Prostějov (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Aqua Pool s.r.o., grafický manuál, Ostrava (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Bestol group a.s., grafický manuál, Olomouc (1998) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Hostel Betánie, logo a grafický manuál, Olomouc (1999) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Zea ProMedica a.s., grafický manuál (1999) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb Moravská restaurace a vinárna, logo a grafický manuál (1999) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Elektro Bican, logo, Šternberk (1999) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Pekárna Vilém (1999) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. 40

41 110. Vizáž, manuál kosmetického salonu (2000) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb Vodohospodářská společnost Olomouc a.s., grafický manuál (2000) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb Mio Michalík (2000) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb Lammel, logo a grafický manuál (2000) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb H-nábytek, grafický manuál, Olomouc (2000) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Reprezentační nábytek Attaché, grafický manuál, Olomouc (2000) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Pyramid Consort, grafický manuál (2001) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb Olomouc, logo (2004) Počítačová grafika, 29,7 x 21 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb. [53] 4.2. Volná grafika 118. Tisk I. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [66, 67] 119. Tisk II. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [68] 41

42 120. Tisk III. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [69] 121. Tisk IV. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [70] 122. Tisk V. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [71] 123. Tisk VI. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [72] 124. Tisk VII. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [74] 125. Tisk VIII. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [76] 126. Tisk IX. (2009) Sítotisk, 90 x 70 cm, značeno dole uprostřed: MS, soukr. sb. [77] 4.3. Prostorové práce do architektury 127. Květinový triptych pro 70 mm kino (1975) Tři barevné vitráže, 120 x 90 cm, značeno dole vpravo: MS, kino Uničov Dva reliéfy pro 70 mm kino (1975) Leštěná mosaz, 60 x 60 cm, 90 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, kino Uničov. [8, 9] 129. Reliéf pro rodinný dům J. V. (1975) Leštěný hliník, 100 x 100 cm, neznačeno. 42

43 130. Model reliéfu pro klenotnictví v Olomouci (1976) Nerez, 50 x 50 cm, neznačeno Jablko, reliéf pro ZDŠ (1977) Dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm, značeno dole vpravo: MS, Šternberk. [81] 132. Značka Jalta - model (1977) Dřevo, neznačeno. [32] 133. Diagonální vrstvení, model reliéfu (1977) Dřevo, 80 x 80 cm, neznačeno. [84] 134. Pět návrhů na lampy ( ) Dřevo, barevný smalt, sklo, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Značka společenského střediska Jalta v Olomouci, logo na budově (1977) Leštěná a mořená měď, 500 cm, neznačeno Značka společenského střediska v Olomouci, odpočívadlo schodišti (1977) Leštěná měď, 130 cm, neznačeno Reliéf pro interiér společenského střediska Jalta (1977) Malba, nerez, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno Čtyři reliéfy pro interiér společenského střediska Jalta v Olomouci (1977) Dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. [10, 11, 85, 87] 139. Žena, bižuterie, květina, expozici pavilonu B jarní etapy výstavy Flora Olomouc (1977) Instalace, květiny, bižuterie, neznačeno. [6] 140. Květina a životní prostředí, expozice pavilonu B letní etapy Flora Olomouc (1977) Instalace, květiny, neznačeno. [31] 43

44 141. Krajina s červeným horizontem, reliéf (1977) Malba, nerez, dřevo, 120 x 120 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Plastická stěna (1978) Kámen, 500 x 300 cm, neznačeno Fontána (1978) Nerez, 190 x 120 cm, značeno dole vpravo: MS, interiér generálního ředitelství Sigma Olomouc. [44] 144. Znamení reliéf pro vinárnu Viola v Olomouci (1976) Leštěná a mořená mosaz, měď, 90 x 90 cm, neznačeno Reliéf (80. Léta 20 století) Leštěná mosaz, 33 x 35 x 4 cm, značeno dole vpravo: MS, soukr. sb Reliéfní stěna (1983) Dřevo, 500 x 350 cm, neznačeno Plastická stěna (1983) Kámen, 600 x 300 cm, značeno dole vpravo: MS, Hotel Fis, Štrbské Pleso (Slovensko) Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu (1983) Dřevo, malba, 700 x 280 cm, neznačeno. [90] 149. Redesign fasády (1984) Kombinovaná technika, neznačeno Grafická stěna (1984) Malba, 500 x 300 cm, značeno dole vpravo: MS, Dům vědců, Dubno (Rusko) 44

45 151. Reliéfní objekt (80. léta) Nerez, 40 x 40 cm, neznačeno, Olomouc. [92, 93] 152. Velkoplošná grafika (1985) Malba, 250 x 180 cm, značeno dole vpravo: MS, Prodejna ESO, Přerov Velkoplošná grafika (1985) Malba, 300 x 200 cm, neznačeno Plastický objekt (1985) Lakované dřevo, 90 x 50 cm, značeno dole vpravo: MS, foyer Podniku výpočetní techniky, Olomouc Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouci (1986) Malba, 800 x 250 cm, neznačeno Velkoplošná grafika (1986) Malba, 150 x 60 cm, neznačeno Plastická stěna (1986) Dřevo, 500 x 200 cm, značeno dole vpravo: MS, předsálí kongresového sálu, Zbrojovka, Brno Velkoplošná intarzie (1987) Intarzie, 60 x 60 cm, značeno dole vpravo: MS, Kulturní dům, Hranice na Moravě Jablko, oboustranný poutač (1987) Kov, 70 x 70 cm, neznačeno Model I., model ( léta) Dřevo, 30 x 24 cm, neznačeno, soukr. sb. [75] 45

46 161. Model II., model ( léta) Dřevo, drát, Ø26 cm, neznačeno, soukr. sb. [94] 162. Model III., model ( léta) Dřevo, 38 x 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [95] 163. Model IV., model ( léta) Dřevo, Ø 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [73] 164. Model V., model ( léta) Plech, 40 x 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [96] 165. Model VI., model ( léta) Nerez, 45 x 30 cm, neznačeno, soukr. sb. [97] 166. Model VII., model ( léta) Plech, 50 x 12 cm, neznačeno, soukr. sb. [98] 167. Model VIII., model ( léta) Plech, 50 x 12 cm, neznačeno, soukr. sb. [99] 168. Model IX., model ( léta) Plexisklo, 42 x 42 cm, neznačeno, soukr. sb. [100] 169. Model X. model ( léta) Plexisklo, 47 x 32 cm, neznačeno, soukr. sb. [101] 170. Model XI., model ( léta) Dřevo, mosaz, 60 x 40 cm, neznačeno, soukr. sb. [102] 171. Model XII., model ( léta) Dřevo, plexisklo, 80 x 40 x 32 cm, neznačeno, soukr. sb. [103] 46

47 5. Závěr Výtvarné dílo grafika, sochaře a designéra Miroslava Střelce nebylo dosud v žádné jiné práci zpracováno v takovém rozsahu. Jeho sbírka prací zasluhuje podrobnější badatelský průzkum, neboť je nesmírně zajímavá a svoji rozmanitostí velmi rozsáhlá. Propojením několika výtvarných oborů jako je grafika, volná tvorba a architektura je sbírka prací Miroslava Střelce pozoruhodně členitá. Jednotlivé projekty obsahují desítky realizací a přípravných návrhů v plošné či trojrozměrné podobě. Odborný průzkum sbírky Miroslava Střelce komplikoval nedostatek komplexnější dokumentace k jednotlivým projektům. Průzkum neusnadnilo ani, chaotické uspořádání prací, které bylo zapříčiněno stěhováním všech materiálů z ateliéru Miroslava Střelce na Polské ulici na nynější ulici Handkeho. Postupným řádným uložením a rozčleněním jednotlivých materiálů, které již započalo, by mohla začít systematická práce zamýšlené retrospektivní výstavy Miroslava Střelce. Dílo Miroslava Střelce, které jsem měl možnost osobně poznat v jeho soukromé sbírce, na mě silně pozitivně zapůsobilo. Z jeho projektů jsem mohl vycítit dril, vášeň a nesmírnou energii, kterou plně vkládal do svoji práce. Návrhy plakátu, katalogů, pozvánek či značek jsou dílem velmi nadaného grafika s citem pro barvu, barevné kontrasty, kompozici, geometrický řád a celkovou atmosféru vycházející z přirozených vlastností umělce. Ve své práci jsem se zaměřil na celkový popis výtvarného díla Miroslava Střelce, které jsem rozdělil na jednotlivé výtvarné obory. V textu jsem se podrobněji zabýval životem tohoto umělce, který vychází z dostupné literatury a je z větší části obohacen vzpomínkami manželky paní Svatavy Střelcové. Při sestavování životopisu jsem pracoval také s dokumentací, která podrobně popisuje jeho dětství. V následujících kapitolách jsem se obecně zabýval charakterem výtvarného díla Miroslava Střelce, které jsem poté rozdělil do čtyř kapitol podle výtvarných druhů. Každá kapitola je uspořádána chronologicky aby odpovídala časové posloupnosti jednotlivých projektů. Z umělecko-historického hlediska by bylo jistě zajímavé podívat se na dílo Miroslava Střelce z jiných pohledů a v jiném kontextu než jsem to udělal já ve své magisterské práci. Bylo by přínosné zabývat se důkladněji jednotlivými druhy 47

48 umění a porovnat je s díly jiných současných umělců. Další umělecko-historické bádání by mohlo souviset s plánovanou výstavou a tudíž s důkladným roztříděním umělcovy sbírky podle druhu. V neposlední řadě by se měla věnovat větší pozornost návrhům Miroslava Střelce pro architekturu, o které se, vzhledem k složitosti interpretace, v mé práci nezmiňuji. Miroslav Střelec byl významnou osobností olomoucké užité grafiky, která zasluhuje výraznější pozornost. Jeho práce by mohli být častěji součástí výstav týkajících se grafiky, loga, drobné plastiky nebo obecně olomoucké výtvarné scény. Povědomí o jeho osobě je pro širší veřejnost docela mizivé. V závislosti na množství prací, které tento olomoucký výtvarník vytvořil, by si zasloužil větší propagaci svého díla. Připravovaná retrospektivní výstava by měla oživit dílo tohoto nadaného umělce a dostat jeho práci do povědomí veřejnosti. 48

49 6. Poznámky 1 AM [Alena Malá], heslo Miroslav Střelec, Olomouc Praha, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XV., St-Šam, Výtvarné centrum, Chagall, Ostrava 2005, s Anonym, Miroslav Střelec, , fotografie, soukr. sb., Svatava Střelcová, Miroslav Střelec, 1982, fotografie, soukr. sb. 3 Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc , s Ladislav Daněk (ed.) - Pavel Zatloukal (ed.) Marek Perůtka (ed.) et al., Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury , MUO, Olomouc 2009, s Jaroslav Střelec, Mirek Střelec Můj životopis, rkp. Olomouc Plakáty Miroslava Střelce (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc Prof. PhDr. Pavel Floss, Olomouc, in: Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, rkp. Olomouc , s Pavel Floss, Miroslav Střelec - Plakáty (kat. výst.), Brno Miroslav Střelec, Balcar, 1973, ofset, 88 x 62 cm, MUO. Foto: OGVU Olomouc 10 Miroslav Střelec, Současná kanadská grafiky, 1971, ofset, 85 x 59 cm, MUO. Foto: OGVU Olomouc 11 Miroslav Střelec, Endre Nemes, 1971, sítotisk, 84 x 59 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 12 Miroslav Střelec, Žena, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 13 Miroslav Střelec, Galerie výtvarného umění, 1971, Ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. Foto: OGVU Olomouc 14 Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec - Užitá tvorba (kat. výst.), Brno Střelec, Balcar (pozn. 9). 16 Střelec, Žena (pozn. 12). 17 Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 60 x 60 cm, 90 x 60 cm, Uničov. Foto: Miroslav Střelec 18 Miroslav Střelec, Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 19 Miroslav Střelec arch. Zdeněk Štefka, Žena, 1977, instalace, květiny, bižuterie, neznačeno. Foto: Flora Olomouc 20 Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Olomouc AM [Alena Malá], heslo Pavel Zatloukal, Olomouc, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XXI., W-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2010, s JB [Jan Baran], heslo Miroslav Střelec, in: Olga Machatá, Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice, Praha 1993, s Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti ( ), Uherské Hradiště 2003, s Malá (pozn. 1), s Daněk (pozn. 4), s Miroslav Střelec, Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouc, 1986, malba, 800 x 250 cm, neznačeno, Foto: Miroslav Střelec. 27 Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, leštěná mosaz, 33 x 35 x 4 cm, soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec 28 Miroslav Střelec, Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého učení v Olomouc, 1987, barevný ofset, papír, 84 x 59 cm, MUO. Foto: MUO 29 Miroslav Střelec, České sochařství 1948/88, 1989, barevný ofset, 83 x 59 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 30 Malá (pozn. 1), s Jaroslav Střelec se narodil v Dřevohostivicích a zemřel v Olomouci, in: Jaroslav Střelec, Mirek Střelec Můj životopis, Olomouc 1949, s Hedvika Gawejská se narodila v Olomouci a zemřela v Olomouci, in: Jaroslav Střelec, Mirek Střelec Můj životopis, Olomouc 1949, s Střelec (pozn. 5), s Ibidem, s Střelcová (pozn. 3), s Střelec (pozn. 5), s

50 37 ZM [Zbyšek Malý], heslo Jaroslav Grmela, Nivy u Prostějova, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců II., D-G, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s Střelec (pozn. 5), s Malá (pozn. 1), s Ibidem, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Jiří Jaška, Vídeň (Rakousko) Uherské Hradiště, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců IV., Ch-J, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2000, s AM [Alena Malá], heslo Jan Kořínek, Chrudim Uherské Hradiště, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s AM [Alena Malá], heslo Rudolf Kubíček, Uherské Hradiště , in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Jan Hanáček, Kunovice u Uherského Hradiště, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců III., H, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s AM [Alena Malá], heslo Ivan Theimer, Olomouc, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVIII., Tik-U, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007, s AM [Alena Malá], heslo Karel Svolinský, Olomouc Praha, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XV., St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005, s Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc , s Daněk (pozn. 4), s Malá (pozn. 1), s Daněk (pozn. 4), s Malá (pozn. 21), s AM [Alena Malá], heslo Oldřich Šembera, Rýmařov, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVI., Šan-Šta, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s AM [Alena Malá], heslo Jan Lakosil, Bzenec Olomouc, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VII., L-Mal, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s ZM [Zbyšek Malý], heslo František Bělohlávek, Nový Rychnov, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Yvonna Boháčová, Olomouc, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s Střelcová (pozn. 3), s Střelec, Kanadská grafika (pozn. 10). 58 Miroslav Střelec, Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 59 Miroslav Střelec, Slovenská grafická tvorba , 1979, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 60 Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, sítotisk, 85 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 61 Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 62 Miroslav Střelec, Olomoucké komorní slavnosti 87, 1987, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 63 Miroslav Střelec, Vladimír Tesař/Vysočina, 1976, sítotisk, 85 x 60, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 64 Miroslav Střelec, 26 mladých výtvarných umělců, 1980, sítotisk, 23 x 18 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 65 Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 25 x 22 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 66 Miroslav Střelec, Miroslav Střelec, 1984, sítotisk, 20 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 67 Miroslav Střelec, Miroslav Střelec Plakáty, 1974, sítotisk, 20 x 20 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 50

51 68 Divadlo hudby OKS (pozn. 6), s Střelec, Balcar (pozn. 9). 70 Střelec, Nemes (pozn. 11). 71 Střelec, Žena (pozn. 12). 72 Střelec, Galerie umění (pozn. 13). 73 Střelec, Vitorrio (pozn. 58). 74 Floss (pozn. 8), s Střelcová (pozn. 3), s Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 77 Střelcová (pozn. 3), s Svatava Sládečková se narodila v Českém Krumlově , in: Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc Jakub Střelec se narodil ve Frýdku Místu , in: Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc , s AM [Alena Malá], heslo Zdeněk Štefka, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVII., Šte-Tich, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s Miroslav Střelec arch. Zdeněk Štefka, Květina a životní prostředí, 1977, instalace, květiny, neznačeno. Foto: Flora Olomouc 82 Střelec Štefka, Žena (pozn. 19). 83 Floss (pozn. 8), s Střelec, Reliéfy (pozn. 18). 85 Miroslav Střelec, Jalta - značka, 1977, leštěná a mořená měď, 500 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 86 Střelec, Dva reliéfy (pozn. 17). 87 Střelec, Žena (pozn. 12). 88 Střelcová (pozn. 3), s Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc , s Ibidem, s Střelcová (pozn. 90), s Střelcová (pozn. 3), s Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 95 Miroslav Střelec, ANAG, 1995, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 96 Miroslav Střelec, Hotel Laffayette, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 97 Mach Jiří se narodil 1976 v Olomouci, in: Jiří Mach, Osobní rozhovor, Olomouc , s Ibidem, s Pavel Zatloukal, Osobní rozhovor, Praha , s Střelcová (pozn. 3), s Ibidem, s Zatloukal (pozn. 99), s Divadlo hudby OKS (pozn. 89), s Pavel Zatloukal Rudolf Doležal (ed.) Jan Nízký et al., 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka (kat. výst.), Olomouc 1980, s Floss (pozn. 8), s Daněk (pozn. 4), s Ibidem, s Divadlo hudby OKS (pozn. 89), s Ibidem, s Pavel Zatloukal, Nekrolog, Olomouc 2014, s Daněk (pozn. 4), s Floss (pozn. 8), s Hockeová (pozn. 14), s Ibidem, s Daněk (pozn. 4), s Ibidem, s Technika rozmnožování kreseb pomocí šablony, in: Alois Bauer, Grafika, Olomouc 1999, s Mach (pozn. 97), s

52 119 Hockeová (pozn. 14), s Střelec, Vittorio (pozn. 59). 121 Střelec, Umělci (pozn. 61). 122 Střelec, Umělci (pozn. 65). 123 Hockeová (pozn. 14), s Střelec, Nemes (pozn. 11). 125 Střelec, Okresní festival (pozn. 60). 126 Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 127 Střelec, Balcar (pozn. 9). 128 Creativo, Jiří Balcar ( ), vyhledáno Hockeová (pozn. 14), s Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto: Martin Vlček 131 Daněk (pozn. 4), s Střelec, Žena (pozn. 12). 133 Miroslav Střelec, Žena, 1971, kresba, akvarel, 15 x 7cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 134 Téma výstavy bylo fotografie. 135 Hockeová (pozn. 14), s Střelec, Slovenská tvorba (pozn. 59). 137 Střelec, 26 umělců (pozn. 64). 138 Ibidem, s Miroslav Střelec, Sigma, 1982, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 140 Miroslav Střelec, Fontána, 1978, nerez, 190 x 120 cm, interiér generálního ředitelství Sigma Olomouc. Foto: Sigma Olomouc 141 Daněk (pozn. 4), s Miroslav Střelec, Mladí výtvarní umělci Olomoucka, 1986, sítotisk, 88 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 143 Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 144 Střelec, Komorní slavnosti (pozn. 62). 145 Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 146 Grafické manuály, loga. 147 Střelec (pozn. 1), s Hockeová (pozn. 14), s Střelcová (pozn. 47), s Střelec, Nemes (pozn. 11). 151 Střelec, Vittorio (pozn. 58). 152 Václav Merhaut, Logo Krajské galerie v Olomouci, , kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 153 Zora Pořická, Logo Galerie výtvarného umění v Olomouc, ,kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 154 Střelec, Galerie-logo (pozn. 143). 155 Střelec, Galerie-logo (pozn. 145). 156 Miroslav Střelec, GVU Galerie výtvarného umění Olomouc, logo GVU v Olomouci, , kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 157 Miroslav Střelec, MU - Muzeum umění Olomouc, logo MUO, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 158 Petr Šmalec, MUO Muzeum umění Olomouc, logo MUO, ,digitální, AMU v Olomouci. Foto: MUO 159 Svatava Střelcová, Osobní rozhovor, Olomouc , s Střelcová (pozn. 3), s Miroslav Střelec, Olomouc, logo, 2004, počítačová grafika, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 162 Střelec, ANAG (pozn. 95). 163 Střelec, Laffayette (pozn. 96). 164 Střelec Miroslav, Interhotel Flora, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 165 Miroslav Střelec, Hotel Palác, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 52

53 166 Miroslav Střelec, Boutique Marion, logo, 1993, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 167 Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 168 Střelec, UP (pozn. 94). 169 Miroslav Střelec, NTM Národní technické muzeum, logo, 1995, kresba, 15 x 15 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 170 Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 171 Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 172 Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 173 Zatloukal (pozn. 110), s Daněk (pozn. 4), s Střelcová (pozn. 159), s Zatloukal (pozn. 99), s Zatloukal (pozn. 110), s Serigrafie je technika rozmnožování kreseb pomocí šablony, in: Alois Bauer, Grafika, Olomouc 1999, s Spolupracovník od roku 1995 a kamarád syna Jakuba Střelce, in: Jiří Mach, Osobní rozhovor, Olomouc , s Bauer (pozn. 117), s Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 182 Miroslav Střelec, Tisk II., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 183 Miroslav Střelec, Tisk III., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 184 Miroslav Střelec, Tisk IV., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 185 Miroslav Střelec, Tisk V., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 186 Miroslav Střelec, Tisk VI., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 187 Miroslav Střelec, Model IV., léta 20. století, dřevo, 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 188 Miroslav Střelec, Tisk VII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 189 Miroslav Střelec, Model I., léta 20. století, dřevo, 30 x 24 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 190 Miroslav Střelec, Tisk VIII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 191 Miroslav Střelec, Tisk IX., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 192 Daněk (pozn. 4), s Alois Janů, Zdeněk Štefka Architekt a sklář (kat. výst.), Galerie G, Olomouc 2002, s Zdeněk Štefka, Symbióza skla s květinou, Domov, 1978, č. 4, s Daněk (pozn. 4), s Ibidem, s Janů (pozn. 193), s Janů (pozn. 193), s Střelec Štefka, Žena (pozn. 19). 200 Malá (pozn. 80), s Střelec Štefka, Květina (pozn. 81). 202 Janů (pozn. 193), s Hockeová (pozn. 14), s Člen při ČFVU ( ). 205 Hockeová (pozn. 14), s Střelec, Levý reliéf (pozn. 17). 207 Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 208 Střelec, Pravý reliéf (pozn. 17). 209 Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 210 Střelec, Reliéf (pozn. 27). 211 Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec 212 Daněk (pozn. 4), s

54 213 Miroslav Střelec, Jablko, 1977, dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm, Základní škola Šternberk. Foto: ZŠ Šternberk 214 Střelec, Jalta značka (pozn. 85). 215 Jiří Anderle, O písmu a nejen o něm, vyhledáno Střelec, Reliéf I. (pozn. 18). 217 Miroslav Střelec, Reliéf I. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 218 Střelec, Reliéf II. (pozn. 18). 219 Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 220 Hockeová (pozn. 4), s Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, model, 1977, dřevo, 80 x 80 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 222 Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 223 Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 224 Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 225 Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 226 Střelec, Fontána (pozn. 140) 227 Miroslav Střelec, Fontána, 1978, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 228 Miroslav Střelec, Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, dřevo, malba, 700 x 280 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 229 Pavel Zatloukal (ed.), Umělci svému městu (kat. výst.), Olomouc 1985., s Miroslav Střelec, Mír- plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 231 Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. Foto: Martin Vlček 232 Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. Foto: Miroslav Střelec 233 Střelec, Model I. (pozn. 189) 234 Miroslav Střelec, Model II., léta 20. století, dřevo, 26 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 235 Miroslav Střelec, Model III., léta 20. století, dřevo, 38 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 236 Střelec, Model IV. (pozn. 187) 237 Miroslav Střelec, Model V., léta 20. století, plech, 40 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 238 Miroslav Střelec, Model VI., léta 20. století, nerez, 45 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 239 Miroslav Střelec, Model VII., léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 240 Miroslav Střelec, Model VIII., léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 241 Miroslav Střelec, Model IX., léta 20. století, sklo, 42 x 42 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 242 Miroslav Střelec, Model X., léta 20. století, plexisklo, 47 x 32 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 243 Miroslav Střelec, Model XI., léta 20. století, dřevo, mosaz, 60 x 40 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 244 Miroslav Střelec, Model XII., léta 20. století, dřevo, plexisklo, 80 x 40 x 32cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 245 Střelcová (pozn. 3.), s

55 7. Bibliografie 7.1. Literatura chronologicky Jaroslav Střelec, Mirek Střelec Můj životopis, Olomouc Bronislava Gabrielová - Jiří Hlušička (ed.), Mezinárodní přehlídka plakátů a propagační grafiky, IV. Bienále užité grafiky, Brno Ota Kořínek, Sítotisk/Serigrafie, Praha Plakáty Miroslava Střelce (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc Pavel Floss, Miroslav Střelec - Plakáty (kat. výst.), Brno Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec - Užitá tvorba (kat. výst.), Brno René Huyghe (ed.), Umění nové doby, Praha Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (kat. výst.), Dům umění, Olomouc Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (kat. výst.), Galerie výtvarného umění, Ostrava Oldřich Hlavsa Karel Wick, Typographia, Praha Karel Fabel, Typo A (kat. výst.), Frýdek Místek Zdeněk Štefka, Symbióza skla s květinou, Domov, 1978, č. 4, s Jiří Hlušička - Karel Holešovský (ed.) et al., Mezinárodní výstava propagační grafiky a plakátů, VIII. Bienále užité grafiky, Brno Tomáš Vlček, Současný plakát, Praha Pavel Zatloukal Rudolf Doležal (ed.) Jan Nízký et al., 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka (kat. výst.), Olomouc Jindřich Marco, O Grafice, Praha Aleš Krejča, Technika grafického umění, Praha Oldřich Hlavsa Karel Wick, Typographia 2, písmo, ilustrace, kniha, Praha Jiří Hlušička Karel Holešovský (ed.) Jana Smejkalová et al., Mezinárodní výstava propagační grafiky a plakátů, X. Bienále užité grafiky, Brno Obal a značka 84 (kat. výst.), Galerie d, Praha Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Olomouc Pavel Zatloukal (ed.), Umělci svému městu (kat. výst.), Olomouc 1985.

56 Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc Oldřich Hlavsa, Typographia 3, Praha Jaroslava Suchomelová (ed.), Grafický design ve službách společnosti a pokroku, MG, Brno Irena Stanislavová, Současná tvorba mladých výtvarných umělců Severomoravského kraje (kat. výst.), Městský dům kultury P. Bezruče, Ostrava Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR (kat. výst.), Vlastivědné muzeum, Olomouc Jan Sedláček (ed.) Václav Šedivec (ed.) Miroslav Holub et al., Umění ve století vědy, Praha autorů v roce 90 (kat. výst.), Palác kultury, Praha SOV, Spolek olomouckých výtvarníků, 3. část (kat. výst.), Galerie Caesar, Olomouc Martin B. Pedersen, Graphis logo 2, New York Olga Machatá, Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice, Praha 1993, s Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II., L-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava Igor Zhoř, Proměny soudobého výtvarného umění, Praha Jaroslav Kačer Karel Holešovský (ed.) Jana Čipáková et al., Plakát, firemní styl, propagační grafika, 16. Mezinárodní bienále grafického designu, Brno ZM [Zbyšek Malý], heslo František Bělohlávek, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Yvonna Boháčová, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s Alois Bauer, Grafika, Olomouc ZM [Zbyšek Malý], heslo Jaroslav Grmela, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců II., D-G, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s

57 ZM [Zbyšek Malý], heslo Jan Hanáček, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců III., H, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s. 58. ZM [Zbyšek Malý], heslo Jiří Jaška, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců IV., Ch-J, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2000, s AM [Alena Malá], heslo Rudolf Kubíček, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s AM [Alena Malá], heslo Jan Kořínek, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s. 74. AM [Alena Malá], heslo Jan Lakosil, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VII., L-Mal, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s. 43. Alois Janů, Zdeněk Štefka Architekt a sklář (kat. výst.), Galerie G, Olomouc Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti ( ), Uherské Hradiště Pavel Zatloukal Marek Perůtka (ed.) Michal Soukup (ed.) et al., Příběhy z dlouhého století, Architektura let na Moravě a ve Slezsku, Olomouc AM [Alena Malá], heslo Miroslav Střelec, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XV., St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005, s AM [Alena Malá], heslo Karel Svolinský, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XV., St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005, s AM [Alena Malá], heslo Zdeněk Štefka, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVII., Šte-Tich, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s

58 AM [Alena Malá], heslo Oldřich Šembera, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVI., Šan-Šta, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s. 65. AM [Alena Malá], heslo Ivan Theimer, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVIII., Tik-U, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007, s Milan Tichák (ed.) Zdeněk Štefka, Rozkvetlé půlstoletí- Flora Olomouc , Olomouc Ladislav Daněk (ed.) - Pavel Zatloukal (ed.) Marek Perůtka (ed.) et al., Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury , MUO, Olomouc AM [Alena Malá], heslo Pavel Zatloukal, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XXI., W-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2010, s Pavel Zatloukal (ed.) Michal Soukup (ed.) Marek Perůtka (ed.) et al., Muzeum umění Olomouc , MUO, Olomouc Literatura abecedně 90 autorů v roce 90 (kat. výst.), Palác kultury, Praha Aleš Krejča, Technika grafického umění, Praha Alois Bauer, Grafika, Olomouc Alois Janů, Zdeněk Štefka Architekt a sklář (kat. výst.), Galerie G, Olomouc AM [Alena Malá], heslo Ivan Theimer, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVIII., Tik-U, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2007, s AM [Alena Malá], heslo Jan Kořínek, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s. 74. AM [Alena Malá], heslo Jan Lakosil, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VII., L-Mal, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s

59 AM [Alena Malá], heslo Karel Svolinský, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XV., St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005, s AM [Alena Malá], heslo Miroslav Střelec, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XV., St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005, s AM [Alena Malá], heslo Oldřich Šembera, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVI., Šan-Šta, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s. 65. AM [Alena Malá], heslo Pavel Zatloukal, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XXI., W-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2010, s AM [Alena Malá], heslo Rudolf Kubíček, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců VI., Kon-Ky, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2001, s AM [Alena Malá], heslo Zdeněk Štefka, in: Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců XVII., Šte-Tich, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2006, s. 27. Bronislava Gabrielová - Jiří Hlušička (ed.), Mezinárodní přehlídka plakátů a propagační grafiky, IV. Bienále užité grafiky, Brno Igor Zhoř, Proměny soudobého výtvarného umění, Praha Irena Stanislavová, Současná tvorba mladých výtvarných umělců Severomoravského kraje (kat. výst.), Městský dům kultury P. Bezruče, Ostrava Jan Sedláček (ed.) Václav Šedivec (ed.) Miroslav Holub et al., Umění ve století vědy, Praha Jaroslav Kačer Karel Holešovský (ed.) Jana Čipáková et al., Plakát, firemní styl, propagační grafika, 16. Mezinárodní bienále grafického designu, Brno Jaroslav Střelec, Mirek Střelec Můj životopis, Olomouc Jaroslava Suchomelová (ed.), Grafický design ve službách společnosti a pokroku, MG, Brno Jindřich Marco, O Grafice, Praha Jiří Hlušička - Karel Holešovský (ed.) et al., Mezinárodní výstava propagační grafiky a plakátů, VIII. Bienále užité grafiky, Brno

60 Jiří Hlušička Karel Holešovský (ed.) Jana Smejkalová et al., Mezinárodní výstava propagační grafiky a plakátů, X. Bienále užité grafiky, Brno Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec - Užitá tvorba (kat. výst.), Brno Karel Fabel, Typo A (kat. výst.), Frýdek Místek Ladislav Daněk (ed.) - Pavel Zatloukal (ed.) Marek Perůtka (ed.) et al., Skleník/Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury , MUO, Olomouc Martin B. Pedersen, Graphis logo 2, New York Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a Uherském Hradišti ( ), Uherské Hradiště Milan Tichák (ed.) Zdeněk Štefka, Rozkvetlé půlstoletí- Flora Olomouc , Olomouc Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc Obal a značka 84 (kat. výst.), Galerie d, Praha Oldřich Hlavsa Karel Wick, Typographia 2, písmo, ilustrace, kniha, Praha Oldřich Hlavsa Karel Wick, Typographia, Praha Oldřich Hlavsa, Typographia 3, Praha Olga Machatá, Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice, Praha 1993, s Ota Kořínek, Sítotisk/Serigrafie, Praha Pavel Floss, Miroslav Střelec - Plakáty (kat. výst.), Brno Pavel Zatloukal Marek Perůtka (ed.) Michal Soukup (ed.) et al., Příběhy z dlouhého století, Architektura let na Moravě a ve Slezsku, Olomouc Pavel Zatloukal Rudolf Doležal (ed.) Jan Nízký et al., 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka (kat. výst.), Olomouc Pavel Zatloukal (ed.) Michal Soukup (ed.) Marek Perůtka (ed.) et al., Muzeum umění Olomouc , MUO, Olomouc Pavel Zatloukal (ed.), Umělci svému městu (kat. výst.), Olomouc Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec - Užitá grafika, objekty, realizace (kat. výst.), Olomouc Plakáty Miroslava Střelce (kat. výst.), Divadlo hudby OKS, Olomouc

61 Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II., L-Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava René Huyghe (ed.), Umění nové doby, Praha Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (kat. výst.), Dům umění, Olomouc Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (kat. výst.), Galerie výtvarného umění, Ostrava SOV, Spolek olomouckých výtvarníků, 3. část (kat. výst.), Galerie Caesar, Olomouc Tomáš Vlček, Současný plakát, Praha Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR (kat. výst.), Vlastivědné muzeum, Olomouc Zdeněk Štefka, Symbióza skla s květinou, Domov, 1978, č. 4, s ZM [Zbyšek Malý], heslo František Bělohlávek, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Jan Hanáček, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců III., H, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s. 58. ZM [Zbyšek Malý], heslo Jaroslav Grmela, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců II., D-G, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1999, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Jiří Jaška, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců IV., Ch-J, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2000, s ZM [Zbyšek Malý], heslo Yvonna Boháčová, in: Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců I., A-Č, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995, s

62 7.3. Prameny MU Olomouc, archiv Muzea umění v Olomouci - (Oddělení sbírek a dokumentace), Miroslav Střelec, Plakáty, Olomouc MU Olomouc, archiv Muzea umění v Olomouci (Oddělení sbírek a dokumentace), Miroslav Střelec, Logo MUO, Olomouc SS Olomouc, Soukromá sbírka Miroslava Střelce (dokumentace), Miroslav Střelec, Umělecká sbírka, Olomouc SS Olomouc, Soukromá sbírka Miroslava Střelce (dokumentace), Miroslav Štolfa, Kondolence k úmrtí Miroslava Střelce, Brno SS Velký Újezd, Soukromá sbírka profesora Pavla Zatloukala, Pavel Zatloukal, Nekrolog k úmrtí Miroslava Střelce, Olomouc Internetové zdroje Miroslav Střelec, vyhledáno Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec: Užitá grafika, objekty, realizace, vyhledáno Pavel Zatloukal, Miroslav Střelec: Užitá grafika, objekty, realizace, vyhledáno Jan Jakl, Miroslav Střelec, html, vyhledáno Jiřina Hockeová, Miroslav Střelec: Užitá tvorba, vyhledáno MUO, Muzeum umění Olomouc změnilo logo a spustilo svůj nový web, vyhledáno Design Portál, Miroslav Střelec, Muzeum umění Olomouc mění image logo i internetovou prezentaci, vyhledáno František Janouch, Endré Nemes: Pod příkrovem času, vyhledáno Bohumír Kolář, Zpravodajství, Designér a grafik Miroslav Střelec dává o sobě vědět v Moravském divadle, vyhledáno

63 Jiří Anderle, O písmu a nejen o něm, vyhledáno Creativo, Jiří Balcar ( ), vyhledáno

64 8. Textová příloha V soupisu výstav jsem čerpal z dostupné literatury, katalogů výstav a z textů poskytnutých v soukromé sbírce z pozůstalosti autora Soupis samostatných výstav Plakáty Miroslava Střelce, Divadlo hudby OKS, Olomouc Miroslav Střelec - Plakáty, Galerie mladých: Městské kulturní středisko S. K. Neumanna, Brno Miroslav Střelec Užitá tvorba, Dům umění, Brno Miroslav Střelec Užitá grafika, Divadlo hudby OKS, Olomouc Soupis společných výstav Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Galerie výtvarného umění, Ostrava Severomoravští výtvarní umělci k 30. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dům umění, Olomouc Výstava mladých výtvarníků Severomoravského kraje, Galerie výtvarného umění, Ostrava Výstava Severomoravských výtvarných umělců na počest 60. Výročí VŘSR a 30. výročí Vítězného února, Galerie výtvarného umění, Ostrava mladých výtvarných umělců Olomoucka, Okresní vlastivědné muzeum, Olomouc Výtvarní umělci Severomoravského kraje k 35. výročí osvobození Československa sovětskou armádou, Oblastní galerie výtvarného umění, Olomouc Výstava z tvorby výtvarných umělců Severomoravského kraje evidovaných u ČFVU, Okresní vlastivědné muzeum, Nový Jičín Obal a značka 84. Výstava obalové grafiky a podnikových symbolů vytvořených pro československou výrobu a obchod, Galerie d, Praha Umělci svému městu, Oblastní galerie výtvarného umění Olomouc, Olomouc Výstava z tvorby výtvarných umělců Severomoravského kraje evidovaných u ČFVU, Okresní vlastivědné muzeum, Nový Jičín Sympozium 86. Grafický design ve službách společnosti a pokroku, Moravská galerie, Brno

65 Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR, Severomoravská galerie výtvarného umění Dům umění a Nová síň v Ostravě Porubě, Ostrava Výtvarní umělci Severomoravského kraje na počest 70. Výročí VŘSR, Vlastivědné muzeum, Olomouc autorů v roce 90, Palác kultury, Praha Olomouc, Spolek olomouckých výtvarníků, 3. Část, Galerie Caesar, Olomouc salon živých a mrtvých, Galerie Mona Lisa, Olomouc Skleník/Glasshouse. Kapitoly z dějin olomoucké výtvarné kultury/chapters from the History of Art Culture in Olomouc, Muzeum umění Olomouc Muzeum moderního umění, Olomouc Umělci archivu, DOX, Praha

66 9. Seznam vyobrazení 1. Anonym, Miroslav Střelec, , fotografie, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 2. Svatava Střelcová, Miroslav Střelec, 1982, fotografie, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 3. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. Foto: OGVU Olomouc 4. Miroslav Střelec, Současná kanadská grafiky, 1971, ofset, 85x59 cm, neznačeno. Foto: OGVU Olomouc 5. Miroslav Střelec, Endre Nemes, 1971, sítotisk, 84 x 59 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 6. Miroslav Střelec, Žena, 1971, sítotisk, 84 x 60cm, MUO. Foto: Martin Vlček 7. Miroslav Střelec, Galerie výtvarného umění, 1971, ofset, 85 x 60 cm, neznačeno. Foto: OGVU Olomouc 8. Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 90 x 60 cm, kino Uničov. Foto: Miroslav Střelec 9. Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 60 x 60 cm, kino Uničov. Foto: Miroslav Střelec 10. Miroslav Střelec, Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 11. Miroslav Střelec, Reliéfy pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 12. Miroslav Střelec arch. Zdeněk Štefka, Žena, 1977, instalace, květiny, bižuterie, neznačeno. Foto: Flora Olomouc 13. Miroslav Střelec, Nástěnné malby ve Foyer tělocvičny Střední ekonomické školy v Olomouc, 1986, malba, 800 x 250 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec. 14. Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, leštěná mosaz, 33 x 35 x 4 cm, soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec 15. Miroslav Střelec, Výtvarní umělci Univerzity Palackého k 40. výročí obnovení vysokého učení v Olomouc, 1987, barevný ofset, papír, 84 x 59 cm, neznačeno. Foto: MUO 16. Miroslav Střelec, České sochařství 1948/88, 1989, barevný ofset, papír, 83 x 59 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 66

67 17. Miroslav Střelec, Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 18. Miroslav Střelec, Slovenská grafická tvorba , 1979, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 19. Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, sítotisk, 85 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 20. Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 21. Miroslav Střelec, Olomoucké komorní slavnosti 87, 1987, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 22. Miroslav Střelec, Vladimír Tesař/Vysočina, 1976, sítotisk, 85 x 60, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 23. Miroslav Střelec, 26 mladých výtvarných umělců, 1980, sítotisk, 23 x 18 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 24. Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 25 x 22 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 25. Miroslav Střelec, Miroslav Střelec, 1984, sítotisk, 20 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 26. Miroslav Střelec, Miroslav Střelec Plakáty, 1974, sítotisk, 20 x 20 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 27. Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 28. Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 29. Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 30. Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 31. Miroslav Střelec arch. Zdeněk Štefka, Květina a životní prostředí, 1977, instalace, květiny, neznačeno. Foto: Flora Olomouc 32. Miroslav Střelec, Jalta - značka, 1977, leštěná a mořená měď, 500 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 67

68 33. Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 34. Miroslav Střelec, ANAG, 1995, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 35. Miroslav Střelec, Hotel Laffayette, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 36. Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 37. Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 38. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto: Martin Vlček 39. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto: Martin Vlček 40. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto: Martin Vlček 41. Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. Foto: Martin Vlček 42. Miroslav Střelec, Žena, 1971, kresba, akvarel, 15 x 7 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 43. Miroslav Střelec, Sigma, 1982, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 44. Miroslav Střelec, Fontána, 1978, nerez, 190 x 120 cm, interiér generálního ředitelství Sigma Olomouc. Foto: Sigma Olomouc 45. Miroslav Střelec, Mladí výtvarní umělci Olomoucka, 1986, sítotisk, 88 x 60 cm, MUO. Foto: Martin Vlček 46. Miroslav Střelec, Galerie, logo Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 47. Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 48. Václav Merhaut, Logo Krajské galerie v Olomouci, , kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 49. Zora Pořická, Logo Galerie výtvarného umění v Olomouci, , kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 68

69 50. Miroslav Střelec, GVU Galerie výtvarného umění Olomouc, logo GVU v Olomouci, , kresba, AMU v Olomouci. Foto: MUO 51. Miroslav Střelec, MU - Muzeum umění Olomouc, logo MUO, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 52. Petr Šmalec, MUO Muzeum umění Olomouc, logo MUO, , digitální, AMU v Olomouci. Foto: MUO 53. Miroslav Střelec, Olomouc, logo, 2004, počítačová grafika, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 54. Miroslav Střelec, Interhotel Flora, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 55. Miroslav Střelec, Hotel Palác, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 56. Miroslav Střelec, Boutique Marion, logo, 1993, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 57. Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 58. Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 59. Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 60. Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 61. Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 62. Miroslav Střelec, NTM Národní technické muzeum, logo, 1995, kresba, 15 x 15 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 63. Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 64. Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 65. Miroslav Střelec, Logo-koláž, 90. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 66. Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 69

70 67. Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 68. Miroslav Střelec, Tisk II., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 69. Miroslav Střelec, Tisk III., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 70. Miroslav Střelec, Tisk IV., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 71. Miroslav Střelec, Tisk V., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 72. Miroslav Střelec, Tisk VI., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 73. Miroslav Střelec, Model IV., léta 20. století, dřevo, Ø 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 74. Miroslav Střelec, Tisk VII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 75. Miroslav Střelec, Model I., léta 20. století, dřevo, 30 x 24 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 76. Miroslav Střelec, Tisk VIII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 77. Miroslav Střelec, Tisk IX., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 78. Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 79. Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 80. Miroslav Střelec, Reliéf, 80. léta 20. století, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Miroslav Střelec 81. Miroslav Střelec, Jablko, 1977, dřevo, bílý smalt, 200 x 200cm, Základní škola Šternberk. Foto: ZŠ Šternberk 82. Miroslav Střelec, Reliéf I. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 83. Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 70

71 84. Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, model, 1977, dřevo, 80 x 80 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 85. Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 86. Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 87. Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 88. Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 89. Miroslav Střelec, Fontána, 1978, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 90. Miroslav Střelec, Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, dřevo, malba, 700 x 280 cm, neznačeno. Foto: Miroslav Střelec 91. Miroslav Střelec, Mír, plastická stěna ve foyer S-klubu, 1983, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 92. Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. Foto: Martin Vlček 93. Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. Foto: Miroslav Střelec 94. Miroslav Střelec, Model II., léta 20. století, dřevo, Ø 26 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 95. Miroslav Střelec, Model III., léta 20. století, dřevo, 38 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 96. Miroslav Střelec, Model V., léta 20. století, plech, 40 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 97. Miroslav Střelec, Model VI., léta 20. století, nerez, 45 x 30 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 98. Miroslav Střelec, Model VII., léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 99. Miroslav Střelec, Model VIII., léta 20. století, plech, 50 x 12 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 100. Miroslav Střelec, Model IX., léta 20. století, sklo, 42 x 42cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 71

72 101. Miroslav Střelec, Model X., léta 20. století, plexisklo, 47 x 32 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 102. Miroslav Střelec, Model XI., léta 20. století, dřevo, mosaz, 60 x 40 cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 103. Miroslav Střelec, Model XII., léta 20. století, dřevo, plexisklo, 80 x 40 x 32cm, soukr. sb. Foto: Martin Vlček 72

73 10. Vyobrazení [1] Anonym, Miroslav Střelec, , fotografie, soukr. sb. [2] Svatava Střelcová, Miroslav Střelec, 1982, fotografie, soukr. sb. [18] Miroslav Střelec, Slovenská grafická tvorba , 1979, sítotisk, 90 x 60 cm, MUO. [5] Miroslav Střelec, Endre Nemes, 1971, sítotisk, 84 x 59 cm, soukr. sb. 73

74 [19] Miroslav Střelec, Okresní festival zájmové umělecké činnosti, 1972, sítotisk, 85 x 60 cm, MUO. [20] Miroslav Střelec, Umělci svému městu, 1985, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. [22] Miroslav Střelec, Vladimír Tesař/Vysočina, 1976, sítotisk, 85 x 60, soukr. sb. [17] Miroslav Střelec, Vittorio Cavicchioni - Gino Gandini: Dva italští malíři v Československu, 1971, sítotisk, 84 x 60 cm, soukr. sb. 74

75 [3] Miroslav Střelec, Balcar, 1973, ofset, 88 x 62 cm, neznačeno. [38] Miroslav Střelec, Balcar, 1973, kresba, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr, sb. [6] Miroslav Střelec, Žena, 1971, sítotisk, 84 x 60cm, MUO. [42] Miroslav Střelec, Žena, 1971, kresba, akvarel, 15 x 7cm, soukr. sb. 75

76 [45] Miroslav Střelec, Mladí výtvarní umělci Olomoucka, 1986, sítotisk, 88 x 60 cm, MUO. [21] Miroslav Střelec, Olomoucké komorní slavnosti 87, 1987, sítotisk, 86 x 60 cm, MUO. [29] Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [30] Miroslav Střelec, Olomoucké jazzové dny, 1977, tužka, akvarel, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. 76

77 [62] Miroslav Střelec, NTM Národní technické muzeum, logo, 1995, kresba, 15 x 15 cm, soukr. sb. [51] Miroslav Střelec, MU - Muzeum umění Olomouc, logo MUO, ,kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [47] Miroslav Střelec, Galerie, logo OGVU v Olomouci, , kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [57] Miroslav Střelec, Kavárna Viola, logo, 1995, kresba, 30 x 20 cm, soukr. 77

78 [54] Miroslav Střelec, Interhotel Flora, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [55] Miroslav Střelec, Hotel Palác, logo, 1994, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [61] Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [60] Miroslav Střelec, Univerzita Palackého, 1996, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. 78

79 [66] Miroslav Střelec, Tisk I., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. [72] Miroslav Střelec, Tisk VI., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. [74] Miroslav Střelec, Tisk VII., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. [71] Miroslav Střelec, Tisk V., 2009, sítotisk, 90 x 70 cm, soukr. sb. 79

80 [9] Miroslav Střelec, Dva reliéfy pro kino v Uničově, 1975, leštěná mosaz, 60 x 60 cm, kino Uničov. [85] Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, dřevo, 120 x 120 cm, neznačeno. [79] Miroslav Střelec, Reliéf pro 70 mm kino v Uničově, 1975, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [86] Miroslav Střelec, Reliéf III. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. 80

81 [84] Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, model, 1977, dřevo, 80 x 80 cm, soukr. sb. [92] Miroslav Střelec, Reliéfní objekt, 80. léta 20. století, nerez, 40 x 40 cm, Dolní náměstí v Olomouci. [83] Miroslav Střelec, Diagonální vrstvení - Reliéf pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. [88] Miroslav Střelec, Reliéf IV. pro společenské středisko Jalta v Olomouci, 1977, kresba, 29,7 x 21 cm, soukr. sb. 81