Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 8 ROâNÍK ÍJNA 2003 Konkrétní pfiípad ãlenky jedné na í odborové organizace mû donutil pfiem let nad hodnotami a perspektivami obyãejného fiadového ãlovíãka v na em státû, v této spoleãnosti. Je lépe b ti ãlovûku zdrav m a bohat m, neï chud m a nemocn m. To je rãení, které se vybaví snad kaïdému z nás. A já mám pocit, Ïe ãím dál více nabírá na pravdivosti. TrÏní hospodáfiství - prostor, ve kterém vyhrávají jen silní jedinci, slabí a nemocní pfieïívají. Není to dlouho, kdy ãlenové odborû svornû stáli pfii demonstraci na Palachovû námûstí v Praze. Jedním z poïadavkû bylo mimo jiné i nekrácení nemocensk ch dávek. A já myslím, Ïe oprávnûnû. Podle mého názoru by mûl b t stát poslední jistotou i pro lidi nemocné ãi jinak zdravotnû handicapované. Neexistuje 100% spravedlnost, i to jsem schopn pochopit. DokáÏu si pfiedstavit i to, Ïe je potfieba myslet na stáfií a nemoc jiï v produktivním vûku. Na kaïdém rohu nám reklama propaguje nûjak druh V â Í S L E : Peãlivû vedená evidence byrokracie, ãi nutnost? (str. 3) Rozvázání pracovního pomûru z dûvodu organizaãních zmûn (pfiíloha) V stup na Králick SnûÏník (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Je lépe b ti ãlovûku zdrav m a bohat m, neï chud m a nemocn m Za co mohou odbory Oz vají se hlasy z fiad odboráfiû, Ïe dvacet tisíc lidí jelo do Prahy zbyteãnû, Ïe demonstrace 13. záfií v Praze byla k niãemu, protoïe vláda po ní témûfi Ïádné ústupky v navrhované reformû neudûlala. Pomineme-li dva ústupky, které byly uãinûny v bezprostfiední reakci na demonstraci a slib, Ïe v druhé fázi reformy dojde i na boj s edou ekonomikou, pak za nejdûleïitûj í je moïno povaïovat, Ïe vládû nynûj í i budoucím byly vyslány hned tfii v znamné signály. Îe je v tomto státû je tû stále hodnû lidí, ktefií jsou ochotni vyjádfiit svûj nesouhlas s nespravedlivû navrïen mi opatfieními a nenechat se odradit ani v hruïkami nûkter ch vládních, dfiíve odboráfisk ch, bossû. Îe minimálnû tûchto dvacet tisíc obãanû si míní pamatovat jak vláda vládne aï do pfií tích voleb. A Ïe dvû nejvût í odborové centrály v této zemi, aã se zdá, Ïe si jdou po krku, jsou schopny se v rozhodujících chvílích spojit a táhnout za jeden provaz. (Pokraãování na stranû 7) poji tûní. Pak se ale ptám, kde se mají moïnost lidé s nûjak m zdravotním problémem pfiipojistit. Kde mají uzavfiít tolik propagované Ïivotní poji tûní napfiíklad diabetici, kdyï je Ïádná z takov chto institucí nepojistí? Kde si mají moïnost na etfiit za takov ch podmínek jako ostatní? Cítí se diskriminováni a já se jim ani nedivím. âasto se jedná o ãlovûka, kter pfii správné léãbû podává stejné pracovní v kony jako ãlovûk zdrav. Podle zákona o sociálním zabezpeãení jeho stav nevyïaduje invalidní dûchod. Je tedy podle státu zdrav. V momentû, kdy v ak má zájem uzavfiít si Ïivotní poji tûní (ãi jiné, které souvisí se zdravotním stavem), je nevyhovující, je nemocn. Je mi takového ãlovûka líto a myslím si, Ïe tento prostor by mûl vyplnit stát. Pfiesnû dan mi podmínkami. Anebo Ïe by ne?! VÏdyÈ pfiece máme trïní podmínky. A proto se ptám: Není lépe b ti ãlovûku zdrav m a bohat m neï chud m a nemocn m? Václav âikl Cíle pro kolektivní vyjednávání Na základû vyhodnocení sjednan ch kolektivních smluv pro rok 2003 stanoví OS UNIOS tyto cíle pro vyjednávání o uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy na rok 2004: zkrácení 40hodinové pracovní doby bez sníïení mzdy na 37,5 hodiny t dnû, úprava dovolené pro v echny zamûstnance nejménû v délce 5 t dnû, sjednání tarifních mezd nejménû ve v i platn ch minimálních mzdov ch tarifû, zaãlenûní pravidel pro odmûàování zamûstnancû do kolektivní smlouvy, mzdov nárûst (nejménû ve v i inflace), se zamûfiením na zv ení mzdov ch tarifû, popfiípadû mezd jednotliv m zamûstnancûm, zv ení odstupného o ãtyfinásobek prûmûrného v dûlku nad zákonnou úpravu, zaãlenûní ujednání o zpûsobu provádûní a financování závodního stravování do kolektivní smlouvy, pfiesné vymezení pravidel v rámci oprávnûní odborov ch orgánû v oblasti BOZP a zabezpeãení kolení tûchto orgánû, poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû, poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem, popfiípadû poskytování pfiíspûvku na Ïivotní kapitálové pfiipoji tûní, v pfiípadû nemoci zamûstnance sjednání poskytování náhrady mzdy ve v i prûmûrného v dûlku nejménû po dobu 3 pracovních dnû, sjednání doby platnosti kolektivní smlouvy na del í ãasové období, nejménû na dva roky. Nad rozhodnutím Ústavního soudu ke kolektivnímu vyjednávání Problematika kolektivního vyjednávání se stala v poslední dobû pfiedmûtem rûzn ch diskusí, a to jak v odborné, tak i politické oblasti. Do této problematiky a diskuse zasáhl nyní i Ústavní soud sv m nálezem ze dne 11. ãervna 2003, sp. zn. Pl. ÚS 40/02. Toto rozhodnutí je velmi obsáhlé a odbornû nároãné, av ak vzhledem k tomu, Ïe v znamnû zasáhlo i do aplikaãní praxe kolektivního vyjednávání, je nutné alespoà v kostce s jeho obsahem seznámit na e ãleny. Uveden m nálezem Ústavní soud shledal, Ïe ustanovení 7 zákona ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, je v rozporu s ãlánkem 11 odst. 1, ãlánkem 26 ve spojení s ãlánkem 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která je souãástí ústavního pofiádku âeské republiky, a ãlánky 1, 81 a 90 Ústavy, a proto toto ustanovení citovaného zákona zru il. Ústavní soud ov em, zfiejmû z obavy o moïn dopad tohoto svého rozhodnutí na cel dosavadní systém kolektivního vyjednávání a sociální smír, pfiihlédl, podle odûvodnûní nálezu, ke skuteãnosti, Ïe zru ení napadeného zákonného ustanovení bez pfiimûfieného období do úãinnosti rozhodnutí (tzv. legisvakance) by mûlo za následek ústavnû neïádoucí neúplnost zákona, a proto odloïil úãinnost svého nálezu ke dni 31. bfiezna (Dokonãení na str. 4)

2 Ford bude propou tût Americké automobilové odbory UAW se dohodly na ãtyfileté smlouvû s firmou Ford. Ze zdlouhavého vyjednávání v ak neode ly jako jednoznaãní vítûzové. Kromû zvy ování platû a zlep ování pracovních podmínek se v dohodû hovofií také o uzavfiení ãtyfi továren, ve kter ch zatím pracuje pfies 4600 lidí. Kolektivní smlouvy se t kají 72 tisíc zamûstnancû Fordu a 24 tisíc lidí z firmy Visteon, vztahují se také na 77 tisíc lidí v penzi a 24 tisíc pozûstal ch. Zamûstnanci zavíran ch továren získají odchodné a dal í záruky vãetnû práva na volná místa v jin ch závodech koncernu. (1. 10.) Dal í reforma v Evropû Ve Velké Británii obhajuje vláda reformy vefiejn ch sluïeb, v nichï navrhuje zv it kolné na univerzitách a zavedení pfiíplatkû ve vefiejnoprávném zdravotnictví. Reformy kritizují jak odbory, tak i nûktefií labouristé. Podle premiéra vláda ze sv ch návrhû neustoupí. Vûfiíme, Ïe tyto zmûny jsou nutné, aby vefiejné sluïby byly úãinnûj í, hlásá Blair. (29. 9.) Bude vy í minimální mzda? Tfii strany - tfii názory. Z jednání tripartity o minimálních mzdách jednotn hlas nezaznûl. Odbory Ïádají, aby minimální mzda vzrostla od ledna o tisíc korun, na 7200 korun. Ministr práce Zdenûk kromach prosazuje rûst o 300 korun niï í. Zamûstnavatelé by pak mzdu nechali nejradûji na souãasné úrovni. Návrh na zv ení minimální mzdy je nyní v pfiipomínkovém fiízení. Odbory argumentují, Ïe je nutné zv it podíl minimální mzdy k prûmûrnému v dûlku. Tento podíl je v souãasné dobû asi 39 %, zatímco v zemích Evropské unie se pohybuje mezi 50 aï 60 %. (23. 9.) Zastaví propou tûní z Temelína? Jako k jedné ze sv ch posledních nadûjí se obrátili odboráfii z Jaderné elektrárny Temelín na Státní úfiad pro jadernou bezpeãnost. Domnívají se, Ïe plánované propou tûní pracovníkû obsluhy elektrárny, které chce uskuteãnit její majitel - firma âez, mûïe ohrozit bezpeãnost provozu. Zástupci zamûstnancû poïadují, aby spoleãnost âez propou tûní zastavila do doby, neï firma vyhodnotí jeho vliv na spolehlivost lidského faktoru v elektrárnû. (15. 9.) Cyril Zapletal konãí Horniãtí odboráfii budou muset hledat nového éfa. Z ãela hornického odborového svazu odchází po dvanácti letech Cyril Zapletal. Ve sv ch 55 letech zatouïil po zmûnû a pfiedsednick post opou tí nûkolik mûsícû pfied volbami, ze kter ch má vzejít jeho nástupce. Hornické odbory povede Zapletal do konce záfií. Zapletalova nástupce odboráfii zvolí pfií tí rok v bfieznu - do té doby bude v jejich ãele souãasn první místopfiedseda Franti ek Nekola. (11. 9.) V Nûmecku sílí hlasy po del í pracovní dobû Nûmeck m zamûstnancûm hrozí, Ïe budou v práci trávit více ãasu. Politici a podnikatelé se totiï shodují, Ïe zemû musí zlevnit svou pracovní sílu. Jinak se obnovit hospodáfisk rûst a sníïit nezamûstnanost nejspí nepodafií. V souãasnosti platí pro nûkteré obory jen 35hodinov pracovní t den, v budoucnu by pracovní t den mûl b t obecnû zv en na 38 aï 40 hodin pfii zachování souãasn ch mezd. Cena práce se v Nûmecku totiï dostala na takovou úroveà, Ïe se podnikûm vyplatí ru it pracovní místa. Odbory si ale myslí, Ïe práci je tfieba zlevnit sníïením mzdov ch odvodû. (5. 9.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Podnikové kolektivní smlouvy v roce 2003 Pro rok 2003 odborové organizace na eho svazu uzavfiely cca 350 podnikov ch kolektivních smluv, z ãehoï je zfiejmé, Ïe kolektivní smlouvu uzavírá pfieváïná vût ina základních odborov ch organizací Odborového svazu UNIOS. Místní odborové organizace uzavírají kolektivní smlouvy pouze v jimeãnû. V podnicích, v nichï byla kolektivní smlouva v minul ch letech sjednávána a nedo lo zde k v razn m zmûnám, neãiní uzavfiení kolektivní smlouvy na dal í období zvlá tní problémy. Nadále se zvy uje neochota zapûjãovat kolektivní smlouvu odborovému svazu. DÛvody, proã odborové organizace nechtûjí uzavfiené kolektivní smlouvy poskytnout, jsou rûzné. Vût inou je to poïadavek zamûstnavatele. O této skuteãnosti svûdãí i klesající poãet smluv, z nichï je kaïdoroãnû zpracováváno hodnocení. V rámci hodnocení bylo zkoumáno celkem 52 kolektivních smluv (v roce 2001 smluv 70, v loàském roce 64). Problémem nadále zûstává skuteãnost, Ïe pfii srovnávání údajû musíme vzít v úvahu, Ïe se nejedná o smlouvy uzavfiené u stejn ch zamûstnavatelû. Proto pfiípadné porovnávání skuteãnosti s minul m obdobím je uvádûno jen u nûkter ch údajû. Z celkového poãtu 52 kolektivních smluv je jedna z pfiíspûvkové organizace, jedna z obce (odmûàování se fiídí zákonem ã. 143/1992 Sb., o platu a odmûnû za pracovní pohotovost v rozpoãtov ch a nûkter ch dal ích organizacích a orgánech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) a 50 z podnikû zamûstnavatelû, ktefií jsou podnikatelsk mi subjekty a pro odmûàování pouïívají zákon ã. 1/1992 Sb., o mzdû, odmûnû za pracovní pohotovost a prûmûrném v dûlku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Dále uvádím nûkolik poznámek k jednotliv m oblastem kolektivních smluv: Spolupráce smluvních stran Odborové organizace v pfieváïné mífie vyuïívají zpracovanou vzorovou kolektivní smlouvu. V nûkter ch pfiípadech se jiï pouze odvolávají na platná ustanovení zákoníku práce. Nadále ale existují kolektivní smlouvy, v nichï zûstala ujednání v neaktuální verzi. Jedná se napfiíklad o poskytování místnosti a dal ího vybavení pro ãinnost odborové organizace za dohodnutou cenu apod. Pracovnûprávní nároky Dovolená - prodlouïení dovolené bylo sjednáno v 45 PKS, tj. 90 % z 50 PKS sjednan ch u podnikatelsk ch subjektû. V loàském roce byla dovolená prodlouïena u 93 % sledovan ch PKS. Pracovní doba - ve 25 PKS, tj. cca 50 % z 50 PKS, bylo sjednáno zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny. V roce 2001 byla zkrácena pracovní doba ve 40 %, v roce 2002 v 41 % sledovan ch PKS. Je zfiejmé, Ïe se ve více pfiípadech dafií sjednat zkrácení pracovní doby oproti pfiedcházejícímu období. Odstupné - nav ení odstupného nad zákonn rámec je sjednáno v 26 kolektivních smlouvách (tj. cca 50 % z 52). Pro posuzování nároku na nav ené odstupné, které se pohybuje v rozmezí 1,5 aï 8násobkÛ prûmûrného v dûlku, je v pfieváïné vût- inû rozhodující délka zamûstnání u zamûstnavatele a také doba ukonãení pracovního pomûru v prûbûhu v povûdní doby. Mzdová ãást podnikov ch kolektivních smluv Mzdov v voj - rûst prûmûrn ch v dûlkû byl sjednán ve 30 sledovan ch PKS, tj. cca 60 % z 50 PKS. V roce 2001 byl rûst sjednán v 71 %, v roce 2002 v 74 % sledovan ch PKS. RÛst prûmûrné nominální mzdy (hrubé) bez závislosti na ekonomick ch ukazatelích byl sjednán v 27 PKS (54 % ze 50 PKS). NárÛst byl sjednán takto: 1,8 aï 3,6 % - 9 PKS, 4 aï 6 % - 18 PKS. PrÛmûrn nárûst nominální mzdy byl dosa- Ïen ve v i 4,2 %, v roce 2002 ve v i 5,3 %. Mzdové tarify - jsou sjednány pouze v osmi sledovan ch PKS, tj. cca 16 % ze 50 PKS. V roce 2001 byly sjednány ve 42 % a v loàském roce byly mzdové tarify souãástí 51 % PKS. Tak jako v loàském roce jsou v nûkter ch pfiípadech sjednané hodinové mzdové tarify i mûsíãní mzdové tarify niï í neï minimální mzdové tarify stanovené vládním nafiízením. Mzdové pfiíplatky: za práci pfiesãas - sjednán ve 29 PKS ve v i 25 % prûmûrného v dûlku (PV), sedm PKS ve v i 30 % - 35 % PV, za práci pfiesãas v sobotu a v nedûli - sjednán celkem ve 24 PKS, ve 20 PKS ve v i 50 % PV, ve dvou PKS ve v i 35 % PV, v jedné PKS ve v i 55 % PV a v jedné PKS ve v i 60 % PV, za noãní práci - sjednán ve 28 PKS ve v i od 5,40 Kã do 12,00 Kã za hodinu (v roce 2001 ve v i od 4 Kã do 13 Kã a v roce 2002 ve v i od 5,40 do 21,40 Kã za hodinu), za odpolední práci - sjednán v 15 PKS ve v i od 1,50 Kã do 7,50 Kã za hodinu, pfiíplatek za práci o sobotách a nedûlích - byl sjednán v 17 PKS v prûmûru cca 30 % PV za odpracovanou hodinu, pfiíplatek za ztíïené pracovní prostfiedí - sjednán ve 22 PKS, minimální hranice se pohybuje v rozmezí od 3,50 Kã do 10 Kã za hodinu (v 9 pfiípadech ve v i 5,40 Kã za hodinu), maximum od 6,50 Kã do 20 Kã za hodinu. Odmûna za pracovní pohotovost - Ve 23 sledovan ch PKS, tj. cca 46 % ze 50, je sjednána odmûna za pracovní pohotovost diferencovanû, to znamená rozdûlena na pracovní pohotovost na pracovi ti a mimo pracovi tû s rozãlenûním na pracovní dny a dny pracovního volna. V e odmûny za pracovní pohotovost: na pracovi ti v pracovní den - od 5 Kã do 20 Kã za hodinu, na pracovi ti v den pracovního volna - od 10 Kã do 35 Kã za hodinu, mimo pracovi tû v pracovní den - od 4 Kã do 12 Kã za hodinu, mimo pracovi tû v den pracovního volna - od 5 Kã do 20 Kã za hodinu. 13. a 14. mzda - ve 25 PKS (tj. 50 % z 50) se podafiilo pro rok 2003 sjednat v platu 13. mzdy v pfieváïné mífie ve v i mûsíãního tarifu nebo prûmûrného mûsíãního v dûlku. Není ale v jimkou i ujednání o poskytnutí této mzdy ve v i sjednané fixní ãástky na zamûstnance. 14. mzda je sjednána v 18 kolektivních smlouvách (tj. 36 % z 50). Péãe o zamûstnance Zabezpeãení závodního stravování se podafiilo sjednat ve 45 PKS (tj. 87 % z 52 PKS). V roce 2001 bylo ujednání v 90 % PKS, v roce 2002 v 97 % PKS. (Dokonãení na str. 3)

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Peãlivû vedená evidence byrokracie, ãi nutnost? Pfiedstavujeme vám... âechofracht, a. s. Mnoho z nás má pfii poloïení takovéto otázky hned jasno. Pfiedstava uhlazen ch pánû úãetních s bíl mi manïetami a nezbytn mi rekvizitami, jako je pero peãlivû namáãené do kalamáfie ãi preciznû uspofiádan psací stûl, které si v ichni pamatujeme z filmû pro pamûtníky, vyvolává v mnoh ch z nás pobaven úsmûv. A vzpomínka na skvûle hraného úãetního Ducháãka v podání Vlasty Buriana k tomu pfiímo vybízí. Já bych vás ale tûmito pár fiádky, které vyplynuly pfiímo z praxe, rád pfiesvûdãil, Ïe konkrétnû zmínûná peãlivû vedená evidence má v fiadách ãlenû odborov ch organizací velmi dûleïité místo. Evidence, jak samo slovo napovídá, slouïí k pfiehledu urãité skuteãnosti. V na em pfiípadû k evidenci, vedení, seznamu, ãi jak tomu budeme fiíkat, v ech ãlenû konkrétních odborov ch organizací a jejich dûleïit ch osobní informací. âlen odborové organizace má kromû jin ch v hod i moïnost ãerpat urãité sociální v hody, které v urãit ch pfiípadech pfii jeho úmrtí pfiechází i na nejbliï ího Ïijícího pfiíbuzného. V úvodu zmínûn pfiípad probíhal takto: jednoho dne obdrïel odborov svaz Ïádost od pozûstalé manïelky na eho ãlena o pfiíspûvek pfii jeho úmrtí. Av ak pfii vyfiizování bylo zji tûno, Ïe podle evidence tento pán nikdy odboráfiem nebyl. V evidenci odborové organizace nebyla zmínka ani o nûm, ani o pfiípadn ch pfiíspûvcích. Vzhledem k velmi nepfiíjemné situaci, a to jak pro nás, tak pro pozûstalé, bylo nutné projít mzdové listy a osobní doklady onoho pána mnoho let pozpátku. V sledkem hledání bylo zji tûní, Ïe pfiíspûvky mu ze mzdy byly odvádûny po celou dobu, dokonce je platil i po odchodu do starobního dûchodu. Jen chybûla taková maliãkost - jeho jméno nikdy nefigurovalo ve jmenném seznamu ãlenû oné organizace. Není úmyslem tohoto ãlánku hledat viníka, ãi kritizovat práci konkrétních lidí. Chtûl jsem jen tûmito pár fiádky apelovat na v echny z nás. Je potfieba uvádût osobní údaje do evi- Podnikové kolektivní smlouvy... (Pokraãování ze str. 2) Ve 25 PKS je pfiíspûvek na stravování z nákladû zamûstnavatele sjednán ve v i 55 % ceny hlavního jídla, ve tfiech PKS ve v - i 50 % a v ostatních PKS je pfiíspûvek sjednán pevnou ãástkou, která se pohybuje od 25 Kã do 36 Kã. Ve 14 PKS bylo rovnûï sjednáno poskytování pfiíspûvku na stravování z FKSP nebo ze sociálního fondu. Jeho v e se pohybuje od 3,50 Kã aï do 25,00 Kã. PrÛmûrná v e pfiíspûvku z fondû dosáhla 10,50 Kã, v roce 2002 byla prûmûrná v e pfiíspûvku 8,91 Kã. Sjednání pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní obsahuje 20 PKS (cca 38 % z 50 PKS), v roce 2002 ujednání obsahovalo 43 % PKS. V e pfiíspûvku poskytovaného z nákladû zamûstnavatele se pohybuje v rozpûtí od 100 Kã do 666 Kã za mûsíc. Uveden pfiíspûvek je poskytován z nákladû zamûstnavatele. Podmínkou pro poskytnutí pfiíspûvku je ve vût inû pfiípadû stanovení minimálního poãtu let odpracovan ch u zamûstnavatele. BOZP Celkem 47 PKS (cca 90 % z 52 PKS) obsahuje ujednání o ochranû zdraví pfii práci zamûstnancû. Ujednání o pouïití pfiedchozího kalendáfiního roku jako rozhodného období pro zji Èování prûmûrného v dûlku v pfiípadû zji Èování náhrady kody pfii pracovním úraze nebo nemoci z povolání bylo sjednáno v 24 PKS z celkového poãtu 52 (cca 46 %). Konkrétní termínové opatfiení k zaji tûní BOZP je sjednáno v 32 PKS (50 %), závazek písemného vyhodnocení stavu BOZP zamûstnavatelem je v 31 PKS (60 %). Na základû vyhodnocení kolektivních smluv sjednan ch pro rok 2003 byly stanoveny cíle pro vyjednávání o uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy na rok Ing. Anna Kodlová âechofracht, a. s., je nejvût í ãeskou firmou zab vající se spediãnû-logistick mi sluïbami, mezinárodním zasilatelstvím a dopravou. Znaãné zku enosti a více neï 50 let tradice v oblasti spedice a logistiky umoïàují nabízet zákazníkûm optimální volbu dopravních prostfiedkû a pfiepravních cest, jakoï i fiadu dal ích sluïeb, jako celní odbavování, skladování a komplexní fie ení logistick ch projektû. V znaãné postavení âechofrachtu, a. s., na spediãním trhu potvrzuje stabilní pozice na seznamech nejv znamnûj ích (Czech TOP 100) a nejlep ích (100 best) ãesk ch spoleãností. Finanãní obrat z poskytovan ch sluïeb za uplynul rok 2002 ãinil 3,6 mld. Kã. Podle statistik zaujímá âechofracht, a. s., nejvût í podíl na ãeském trhu v poskytování spediãních a zasilatelsk ch sluïeb (cca 30 %). Ná t m specialistû umoïàuje poskytnout v znamn m klientûm projekt it na míru - to díky zákaznicky orientovanému pfiístupu, trïním anal zám a pochopení pfiání a potfieb klientû. Za realizaci projektu a jeho funkãnost pak pfiebíráme plnou odpovûdnost. V hodou této formy obsluhy klienta je vysoká flexibilita, dobrá dostupnost informací, rychlá implementace projektu za souãasné optimalizace logistick ch procesû a v neposlední fiadû pfiímá komunikace s vedoucím projektu. Dokladem kvality námi poskytovan ch sluïeb je certifikace âechofrachtu, a. s., dle normy ISO 9001:2000. V roce 2002 implementoval âechofracht, a. s., jako první pfiepravní spoleãnost v âr informaãní systém SAP, coï umoïàuje zkvalitnûní a zpfiehlednûní poskytovan ch sluïeb a zdokonalení fiízení komunikace s klienty. Sv mi provozovnami po celé âr, majetkov mi úãastmi a rozsáhlou sítí zahraniãních partnerû zabezpeãuje ve keré spediãní ãinnosti v oblasti zahraniãních relací, vãetnû navazujících operací v tuzemsku. âechofracht, a. s., je zakládajícím ãlenem Svazu spedice a logistiky âr, zároveà pfiidruïen m ãlenem svûtové asociace zasílatelsk ch svazû FIATA, ãlenem Svazu prûmyslu a dopravy âr a dal ích tuzemsk ch i zahraniãních sdruïení. Milena Èastná, ZO OS UNIOS âechofracht, a. s. dence a hlásit pfiípadné zmûny, které jsou podstatné. UmoÏníme tím ono peãlivé vedení tolik podceàované evidence. Jednou moïná budeme rádi, Ïe z tûch pár údajû bude moïno zjistit v e, co bude potfieba. A vûfite, Ïe je na tomto místû potfieba podûkovat v em, ktefií v odborov ch organizacích tuto administrativní práci vykonávají, protoïe z vlastních zku eností vím, Ïe to v mnoha pfiípadech není úplnû jednoduché. Václav âikl KM Hradec Králové Kontaktní místo v Hradci Králové sídlí na Goãárovû tfiídû 1620 v Hradci Králové a do jeho pûsobnosti patfií základní a místní organizace OS UNIOS b valého V chodoãeského kraje. Celkem je to 70 základních a místních organizací s celkov m poãtem více neï 3510 ãlenû. Územnû toto pracovi tû zahrnuje: Královéhradeck kraj (30 organizací ve mûstech a obcích Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové, Jiãín, Hofiice v Podkrkono í, Jaromûfi, Náchod, Rychnov nad KnûÏnou, T ni tû nad Orlicí, Trutnov, DvÛr Králové nad Labem, pindlerûv Ml n) Pardubick kraj (31 organizací ve mûstech a obcích Hlinsko v âechách, Chrudim, Skuteã, Rosice u Chrasti, Horní Bradlo, Pardubice, Opatovice nad Labem, Rybitví, Poliãka, Svitavy, Litomy l, âeská Tfiebová, Lan kroun, Vysoké M to, Îamberk, ChoceÀ) Libereck kraj (6 organizací ve mûstech Semily, Turnov a Lomnice nad Popelkou) Kraj Vysoãina (3 organizace ve mûstech HavlíãkÛv Brod a Svûtlá nad Sázavou) Kontaktní místo v Hradci Králové je obsazeno dvûma zamûstnanci - právníkem JUDr. Jaromírem Zrutsk m a svazov m inspektorem bezpeãnosti práce Robertem Kfiepinsk m. JiÏ z uvedené odbornosti obou zamûstnancû je zfiejmé, Ïe na tomto pracovi ti je poskytována ve kerá metodická pomoc funkcionáfiûm odborov ch organizací poãínaje zakládáním odborov ch organizací, vedením pfiedepsané dokumentace, odmûàováním, kolektivním vyjednáváním pfies pomoc v oblasti obãanského a pracovního práva a konãe pomocí v oblasti pracovního prostfiedí, pracovních podmínek, závodní preventivní péãe a vy etfiování a od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání. Kontaktní místo v Hradci Králové je pravideln m úãastníkem Radioporadny a Kulatého stolu âeského rozhlasu v Hradci Králové. S jeho zamûstnanci se mohou na i funkcionáfii potkat na odborn ch semináfiích a poradách organizovan ch OS UNIOS a nûkter mi kontaktními místy. Kontaktní místo kaïdoroãnû organizuje ãtyfii jednodenní porady s funkcionáfii ZO/MO, jeden dvoudenní semináfi v oblasti pracovního práva a BOZP a jeden aï dva semináfie zamûfiené na oblast ekonomiky a úãetnictví a oblast BOZP. Adresa: Odborov svaz UNIOS Kontaktní místo, Goãárova Hradec Králové 2 tel./fax: mobil: (JUDr. J. Zrutsk ) (R. Kfiepinsk ) km_hradec@volny.cz zrutsky@volny.cz 3

4 (Pokraãování ze str. 1) Tak vytvofiil zákonodárci ãasov prostor pro úpravu zákona ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v souladu s ústavním pofiádkem. O co vlastnû v daném pfiípadû jde? Ustanovení 7 citovaného zákona o kolektivním vyjednávání umoïàuje, aby Ministerstvo práce a sociálních vûcí stanovilo právním pfiedpisem (vyhlá kou), Ïe kolektivní smlouva vy ího stupnû je závazná i pro zamûstnavatele, ktefií nejsou ãleny organizace zamûstnavatelû, která tuto smlouvu uzavfiela. Jde o moïnost tzv. roz ifiování závaznosti kolektivní smlouvy vy ího stupnû. Velmi obsáhl návrh na zru ení uvedeného zákonného ustanovení podala skupina 52 poslancû. Jejich námitky lze velmi struãnû rozãlenit do ãtyfi skupin. První tvofií jejich námitky t kající se omezení smluvní svobody zamûstnavatelû, ktefií se na tvorbû kolektivních smluv vy - ího stupnû nepodíleli. V druhé je namítáno, Ïe je zde absence moïnosti soudní ochrany tûchto zamûstnavatelû. Tfietí skupinu jejich námitek tvofií námitky neurãitosti pfiedmûtného zákonného ustanovení. V poslední fiadû pak poukazovali na omezení svobody se sdruïovat. K uvedenému poslaneckému návrhu se vyjádfiila i Poslanecká snûmovna, Senát Parlamentu âeské republiky a Ministerstvo práce a sociálních vûcí. V obsahu jejich vyjádfiení pfievládala pak argumentace podporující prospû nost existence institutu roz ifiování kolektivních smluv vy ího stupnû. Nepfiipou tûla také pochybnosti o rozporu pravidla, které roz ífiení kolektivních smluv umoïàuje, s ústavním pofiádkem. Ústavní soud sice vyhovûl poslaneckému návrhu na zru ení uvedeného zákonného ustanovení, av ak pfieváïnû z jin ch neï poslanci namítan ch dûvodû. Ústavní soud pak ve velmi obsáhlém zdûvodnûní svého rozhodnutí poukázal pfiedev ím na to, Ïe úãelem právní úpravy kolektivního vyjednávání v evropském demokratickém kontextu, a v jeho rámci i kolektivních smluv, je zaji tûní sociálního smíru, utvofiení mechanismu prûbûïné sociální komunikace a demokratického procedurálního fie ení moïn ch konfliktû mezi zamûstnavateli a zamûstnanci. Reálnost fungování tohoto mechanismu je dána tak, Ïe stát akceptuje v sledky sociálního vyjednávání, tj. tím, Ïe pfiifiazuje kvalitu pramenû práva normativnímu obsahu kolektivních smluv, z nichï pak plynou nároky jednotlivcûm uplatnitelné i soudní cestou. Ústavní soud dále zdûraznil, Ïe ve svobodné spoleãnosti, v níï nelze pro zamûstnance ani zamûstnavatele koncipovat místo práva povinnost se sdruïovat, je institut kolektivního vyjednávání, ústící do kolektivních smluv, spjat i s existencí jejich normativní pûsobnosti mimo obligaãní rámec. Je-li v ak úãelem kolektivního vyjednávání b t mechanismem sociální komunikace a demokratického procedurálního fie ení potencionálních konfliktû ohroïujících vnitfiní mír, musí b t podle Ústavního soudu spjat i s poïadavkem legitimity, zejména reprezentativnosti. Podle ustáleného názoru Ústavního soudu je nezbytnou souãástí demokratického právního státu i ochrana svobody smluvní vûle, jeï je souãástí ústavní ochrany vlastnického práva podle ãlánku 11 odst. 1 citované Listiny základních práv a svobod a jehoï základním obsahov m prvkem je dispoziãní právo. Se samotnou povahou a úãelem kolektivního vyjednávání spjatá moïnost normativního roz ífiení kolektiv- 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Nad rozhodnutím Ústavního soudu... ních smluv nad jejich obligaãní dopad zakládá podle Ústavního soudu z pohledu ústavnûprávního, tudíï kolizi mezi omezením vlastnického práva podle ãlánku 11 cit. Listiny a vefiejn m statkem ve smyslu ãlánku 6 Evropské sociální charty ve spojení s ãlánkem 1 Ústavy a ãlánkem 27 Listiny. Extenze pûsobnosti kolektivní smlouvy vy ího stupnû pak pfiedstavuje svou obecnû ekonomickou povahou jakousi cenovou regulaci ceny práce, a to pro úpravu mezd a pracovních podmínek zamûstnancû. Ústavní soud zkoumal akceptovatelnost priority vefiejného zájmu, plynoucího z ochrany hodnot chránûn ch ústavním pofiádkem. Dospûl k závûru, Ïe rozhodujícím je to, Ïe základní právo ãi svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva ãi svobody nebo vefiejného statku. V chodiskem ústavní pfiijatelnosti institutu extenze pûsobnosti kolektivních smluv vy ího stupnû je údajnû evropská demokratická právní zku enost a z ní plynoucí standardy, jakoï i nalézání procedurálního mechanismu zaji Èování rovnováhy mezi právní ochranou svobody a garantováním vnitfiního míru spoleãnosti. Toho lze podle Ústavního soudu dosáhnout jen za cenu omezení vlastnického práva. Prioritu vefiejného statku pfied právem vlastnick m je ale nutno podmínit podmínkou legitimity (pfiedev ím reprezentativnosti) systému kolektivního vyjednávání. Z poïadavku minimalizace zásahu do základního práva a svobody plyne i podmínka v jimeãnosti takovéhoto opatfiení a s tím spjaté pravidlo pro zákonodárce, Ïe extenzi pûsobnosti kolektivní smlouvy lze pfiijmout pouze v mimofiádnû odûvodnûn ch pfiípadech. Vzhledem k tomu, Ïe napadené zákonné ustanovení nevymezuje meze reprezentativnosti systému kolektivního vyjednávání v rámci pomûfiování v kolizi stojících základních práv a vefiejn ch statkû, nesplàuje z podmínek principu proporcionality, ani z pohledu minimalizace omezení základních práv v jimeãnost takovéhoto opatfiení. Podle Ústavního soudu k naplàování zákonného zmocnûní obsaïeného v napadeném zákonném ustanovení obecnû závazn m právním pfiedpisem (tj. vyhlá kou) v praxi dochází úpravou vztaïenou na pfiesnû individualizované subjekty, jeï je v ak typická pro aplikaci práva. Tím podle Ústavního soudu vyboãuje stávající praxe z jednoho ze základních ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Zamûstnanci - vrátní pracují ve 12hodinov ch smûnách a vzhledem k charakteru práce nesmí opustit pracovi - tû. Zamûstnavatel jim v ak mzdu poskytuje pouze za 11 hodin, tj. odeãítá jim dvû 30minutové pfiestávky v práci, které v ak nemohou ãerpat. Je jeho postup správn? F. â., Ostravsko ODPOVùë: Jeho postup není správn. Na tento dotaz jsme jiï opakovanû odpovídali. V 89 odst. 1 zák. práce (druhá vûta) je uvedeno: Jde-li o práce, které nemohou b t pfieru- eny, musí b t zamûstnanci i bez pfieru ení provozu nebo práce zaji tûna pfiimûfiená doba pro oddech a jídlo. Pfiimûfiená doba pro oddech a jídlo se zapoãítává do pracovní doby a zamûstnanci po tuto dobu náleïí mzda. Tato právní úprava platila i pfied novelou zákoníku práce, tj. i pfied Pfii stanovení, kter m zamûstnancûm nebudou poskytovány pfiestávky v práci, ale pfiimûfiená doba pro oddech a jídlo, musí zamûstnavatel b t schopen v pfiípadû materiálních znakû pojmu zákon, jímï je obecnost. PoÏadavek v eobecnosti zákona je pfiitom dûleïitou souãástí principu panství zákona, a tím rovnûï právního státu. Individuální regulace obsaïená v právním pfiedpisu, která zbavuje adresáty moïnosti soudního pfiezkumu u konkrétního subjektu a které schází transparentní a akceptovatelné odûvodnûní ve vztahu k moïnosti regulace obecné, je podle Ústavního soudu v rozporu s principem právního státu (ãlánek 1 Ústavy), jemuï je vlastní dûlba moci a soudní ochrana práv (ãlánky 81 a 90 Ústavy). Tento závûr pak plnû dopadá i na posouzení ústavnosti napadeného ustanovení zákona. Ústavní soud do el i k závûru, Ïe dikce napadeného zákonného ustanovení splàuje sice poïadavek urãitosti, ale nenaplàuje poïadavek úplnosti, kter pro zákonné zmocnûní k extenzi pûsobnosti kolektivní smlouvy vy ího stupnû plyne z principu proporcionality, a to tím, Ïe tu schází úprava reprezentativnosti kolektivního vyjednávání a v jimeãnosti opatfiení omezujícího základní vlastnické právo, která pro nûj plyne z nutnosti zaji tûní základního práva na soudní ochranu. Toto rozhodnutí Ústavního soudu v znamnû ovlivní od úãinnosti nálezu v pfií tím roce kolektivní vyjednávání v oblasti kolektivních smluv vy ího stupnû, kdy jiï nebude moïné roz ifiovat tyto smlouvy shora uveden m zpûsobem. Rámec, kter v ak tento soud stanovil pro moïné nahrazení zru eného zákonného ustanovení, je ale velmi omezující. Jedná se o poïadavek na vymezení mezí reprezentativností systému kolektivního vyjednávání, v jimeãnost takovéhoto opatfiení, moïnost soudního pfiezkoumání rozhodnutí a urãité úplnosti ustanovení pro zákonné zmocnûní obsaïené v zákonû. V souãasné dobû jsou jiï hledány cesty k fie ení vzniklé situace jak na úrovni Ministerstva práce a sociálních vûcí, tak i tripartity. Samotné zru ení napadeného zákonného ustanovení rozhodnû nepfiispûje ke stabilitû právního rámce, v nûmï dochází ke sjednávání podmínek mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem. Najít fie ení se musí v rámci tripartity a poté v zákonodárn ch sborech. Navíc pak nová zákonná úprava musí prezentovat takové fie ení, které bude nejen ústavnûprávnû ãisté, ale i v praxi pouïitelné. JUDr. Karel Horn kontroly prokázat, Ïe se jedná o práce, které nemohou b t pfieru eny, Ïe nelze ani zajistit vystfiídání zamûstnancû. RovnûÏ musí pfiihlédnout k hlediskûm BOZP, napfi. nároãnosti práce. Zamûstnavatel je v tomto pfiípadû povinen jim poskytovat mzdu za 12 hodin. DOTAZ: Prosím o sdûlení, na jakou mzdu mám nárok, kdyï mi není pfiidûlována práce z dûvodu prostojû nebo nepfiízniv ch povûtrnostních vlivû. D. L., Praha ODPOVùë: Problematika prostojû a nepfiízniv ch povûtrnostních vlivû je upravena v 129 zákoníku práce. Zde je uvedeno, Ïe nemûïe-li zamûstnanec vykonávat práci pro prostoje a nebude-li pfieveden na jinou práci náleïí mu náhrada mzdy ve v i 80 % prûmûrného v dûlku. JestliÏe mu nebude práce pfiidûlována v dûsledku nepfiízniv ch povûtrnostních vlivû a nebude-li pfieveden na jinou práci, náleïí mu náhrada mzdy ve v i 60 % prûmûrného v dûlku. V kolektivní smlouvû lze dohodnout nebo ve vnitfiním pfiedpisu stanovit vy í náhradu mzdy, nejv e v ak do 100 % prûmûrného v dûlku. Nelze tedy sjednat (stanovit) niï í v i náhrady mzdy. To platí i pro zamûstnavatele, ktefií neprovozují podnikatelskou ãinnost. (Zr)

5 c) pfiedchozí souhlas úfiadu práce Podle 50 zákoníku práce zamûstnanci se zmûnûnou pracovní schopností mûïe zamûstnavatel dát v povûì jen s pfiedchozím souhlasem pfiíslu ného orgánu státní správy (v souãasné dobû to je úfiad práce), jinak je v povûì neplatná. Tento souhlas se nevyïaduje, jde-li o v povûì dávanou zamûstnanci star ímu 65 let nebo z dûvodû uveden ch v 46 odst. 1 písm. a), b) nebo f) zák. práce. 9. Zda se na dan pfiípad nevztahuje zákaz v povûdi podle 48 zákoníku práce. Zákaz v povûdi se nevztahuje na v povûì podle 46 odst. 1 písm. a) a b) zák. práce. V e uvedené hmotnûprávní podmínky platnosti v povûdi (napfi. nabídka volného místa podle 46 odst. 2 zák. práce, pfiedchozí souhlas úfiadu práce podle 50 zák. práce) je tfieba splnit v ãasovém úseku, kter zaãíná rozhodnutím o organizaãní zmûnû a konãí doruãením v povûdi. Pokud by tyto podmínky splnil pfied rozhodnutím o organizaãní zmûnû nebo po doruãení v povûdi, jednalo by se o neplatnou v povûì. II. Rozvázání pracovního pomûru z dûvodu organizaãních zmûn dohodou Samozfiejmû, Ïe i z tûchto dûvodû lze pracovní pomûr rozvázat dohodou. Nepochybnû známe v hody tohoto zpûsobu skonãení pracovního pomûru. Dohodou lze pracovní pomûr rozvázat i tzv. ze dne na den; neplatí zde Ïádná ochranná doba; nevyïaduje se pfiedchozí souhlas v e uveden ch orgánû; není nutné zamûstnanci nabízet jiné vhodné místo; nehrozí soudní spor o neplatnost v povûdi atd. Vzhledem k tomu, Ïe zde zamûstnanci vzniká nárok na odstupné, je nutné v dohodû uvést, Ïe dûvodem rozvázání pracovního pomûru dohodou jsou organizaãní zmûny. V samém závûru bude vhodné zopakovat, jak má ãlen na eho odborového svazu postupovat, pokud se domnívá, Ïe v povûì je neplatná. Pfiedev ím mu doporuãujeme obrátit se s Ïádostí o pomoc na odbory, teprve jestliïe jejich pomoc nebude úãinná, je zde jiï jediná a poslední moïnost, tj. obrátit se na soud. Co je tfieba dále uãinit: na konci v povûdní doby je nutné zamûstnavateli písemnû oznámit, Ïe s v povûdí nesouhlasí, Ïe ji povaïuje za neplatnou (mûïe uvést i z jak ch dûvodû) a Ïe trvá na pfiidûlování práce podle platné pracovní smlouvy i po uplynutí v povûdní doby, napfiíklad: Dne... jsem pfievzal v povûì z pracovního pomûru podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce - z dûvodu zru ení mého místa. S touto v povûdí nesouhlasím, protoïe mi pfied doruãením v povûdi nebylo nabídnuto jiné vhodné místo, konkrétnû místo sefiizovaãe. Na základû v e uvedeného Vám oznamuji, Ïe trvám na tom, abych byl nadále, tj. i po uplynutí v povûdní doby - po , zamûstnáván podle platné pracovní smlouvy. Po uplynutí v povûdní doby, tj. první pracovní den, bude vhodné se dostavit se svûdkem na pûvodní pracovi tû a oznámení, Ïe trváte na pfiidûlování práce, zamûstnavateli sdûlit osobnû. nejpozdûji do dvou mûsícû ode dne, kdy mûl pracovní pomûr skonãit touto v povûdí, v na em pfiípadû uplynutím v povûdní doby dne , je nutné k soudu podat Ïalobu na urãení, Ïe v povûì je neplatná. Îalobu je tedy nutné na soud podat nejpozdûji do Pokud by byla podána po této lhûtû, soud by musel Ïalobu zamítnout, a to i kdyby se jednalo jednoznaãnû o neplatnou v povûì. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o pomûrnû sloïitou právní problematiku, doporuãujeme ji fie it za pomoci odborového právníka. JUDr. Jaromír Zrutsk SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Rozvázání pracovního pomûru z dûvodu organizaãních zmûn podle 46 odst. 1 písm. a) aï c) zákoníku práce V souãasné dobû je nepochybnû velice aktuální problematika propou tûní zamûstnancû z pracovního pomûru z dûvodu tzv. organizaãních zmûn. Cílem tohoto ãlánku je struãnû funkcionáfiûm, ale i ãlenûm na eho odborového svazu vysvûtlit, jak m zpûsobem by zamûstnavatelé mûli postupovat pfii organizaãních zmûnách, ãemu by mûli vûnovat zv - enou pozornost. Pracovní pomûr lze z dûvodu organizaãních zmûn rozvázat v povûdí nebo dohodou. I. Rozvázání pracovního pomûru z dûvodu organizaãních zmûn v povûdí V povûdí lze pracovní pomûr z dûvodu organizaãních zmûn rozvázat v tûchto pfiípadech: a) podle 46 odst. 1 písm. a) zák. práce, ru í-li se zamûstnavatel nebo jeho ãást b) podle 46 odst. 1 písm. b) zák. práce, pfiemísèuje-li se zamûstnavatel nebo jeho ãást, a c) podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce z dûvodu nadbyteãnosti zamûstnance - jedná se o tzv. vnitfiní organizaãní zmûny Od jiï není v povûdním dûvodem pfievod ãásti zamûstnavatele k jinému zamûstnavateli. V povûdní doba v tûchto pfiípadech ãiní tfii mûsíce. O organizaãní struktufie, poãtu zamûstnancû - jejich struktufie rozhoduje zamûstnavatel a nikdo mu do této jeho pravomoci nemûïe zasahovat. Vypl vá to mimo jiné i z ustanovení 19 odst. 1 zák. ã. 1/1991 Sb., o zamûstnanosti. Z tohoto dûvodu je logické, Ïe i o organizaãních zmûnách náleïí rozhodovat v luãnû zamûstnavateli. Nikdo, ani soud nemûïe zamûstnavateli do této jeho pravomoci zasahovat. Tento právní názor je obsaïen i v souãasné judikatufie. Napfiíklad Nejvy í soud âr v rozsudku ze dne sp. zn. Cdon 1797/97 mimo jiné uvedl: O v bûru zamûstnance, kter je nadbyteãn m, rozhoduje v luãnû zamûstnavatel, soud není oprávnûn v tomto smûru rozhodnutí organizace pfiezkoumávat. Vzhledem k tomu, Ïe mezi nejãastûj í dûvody rozvázání pracovního pomûru z dûvodu organizaãních zmûn nepochybnû patfií dûvod uveden v 46 odst. 1 písm. c) zák. práce (jedná se o tzv. vnitfiní organizaãní zmûny), vysvûtlíme tento zpûsob skonãení pracovního pomûru na tomto ustanovení. Jak je v e uvedeno, o organizaãních zmûnách náleïí rozhodovat v luãnû zamûstnavateli. Musí v ak dodrïet urãit postup stanoven zákoníkem práce. Na základû dosavadní praxe, potvrzené i soudní judikaturou, je nutné se zamûfiit pfiedev ím na tyto skuteãnosti: 1. Musí se jednat o organizaãní zmûnu, o které rozhodne: a) u zamûstnavatele-právnické osoby - statutární orgán nebo vedoucí zamûstnanec, kter tím byl povûfien, nebo na základû plné moci jiná osoba. JestliÏe je právnické osoba

6 v likvidaci, o organizaãních zmûnách rozhoduje likvidátor a pfii konkursu správce konkursní podstaty. b) u zamûstnavatele-fyzické osoby - tato fyzická osoba nebo opût jí povûfien vedoucí zamûstnanec (napfiíklad podle organizaãního fiádu o organizaãních zmûnách rozhoduje fieditel) nebo na základû plné moci jiná osoba. 2. Zamûstnanec se v dûsledku organizaãních zmûn musí stát nadbyteãn m. Je tfieba prokázat, Ïe jeho pracovní místo bylo zru eno, Ïe na jeho pracovi ti dochází ke sniïování poãtu zamûstnancû, atd. Zamûstnavatel nesmí na místo, které bylo zru eno, pfiijmout jiného zamûstnance. Pokud by tak uãinil a zamûstnanec by se u soudu ve lhûtû stanovené v 64 zák. práce domáhal urãení její neplatnosti, mûl by u soudu úspûch - soud by urãil, Ïe tato v povûì je neplatná. Na druhé stranû je nutné uvést i to, Ïe rozvázání pracovního pomûru v povûdí podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce není podmínûno absolutním sníïením celkového poãtu zamûstnancû. Pfiíklad: Zamûstnavatel sniïuje poãty dûlnick ch profesí, ale souãasnû pfiijímá nové zamûstnance do v poãetního stfiediska, kde je pfiedpokladem stfiední nebo vysoká kola urãitého smûru. 3. Mezi nadbyteãností zamûstnance a organizaãními zmûnami musí b t pfiíãinná souvislost. Dal í podmínkou pro platnost v povûdi je pfiíãinná souvislost mezi nadbyteãností zamûstnance a organizaãními zmûnami, kterou v pfiípadném soudnímu sporu musí zamûstnavatel prokázat. V e uvedená podmínka není splnûna napfiíklad v tomto pfiípadû: Zamûstnavatel rozhodl o sniïování poãtu zamûstnancû v obchodním úseku, ale v povûì obdrïí zamûstnanec zamûstnan v úseku v robním. 4. V povûì musí b t uãinûna písemnû, jinak je neplatná -vypl vá to z 44 odst. 1 zák. práce. Zde se domnívám není Ïádn ch pochybností. 5. DÛvod rozvázání pracovního pomûru musí b t náleïitû konkretizován. Podle 44 odst. 2 zák. práce musí b t dûvod v povûdi vymezen tak, aby jej nebylo moïno zamûnit s jin m dûvodem. Pokud tak zamûstnavatel neuãiní, je rozvázání pracovního pomûru z tohoto dûvodu neplatné. To potvrzuje i dosavadní soudní praxe. Konkretizace v povûdního dûvodu bude rûzná podle charakteru pfiíslu ného v povûdního dûvodu. Ve v ech pfiípadech je tfieba ve struãnosti vylíãit - popsat skuteãnosti zakládající v povûdní dûvod. Uvedu na pfiíkladu: Podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce - z dûvodu zru ení Va eho pracovního místa - údrïbáfie Vám dáváme v povûì z pracovního pomûru. OdÛvodnûní: Na základû rozhodnutí pfiedstavenstva na í akciové spoleãnosti ã. 2/2003 ze dne , o sniïování poãtu zamûstnancû, bylo zru eno Va e pracovní místo. 6. V povûì musí b t zamûstnanci doruãena do vlastních rukou, jinak je neplatná. Podle 44 odst. 1 zák. práce musí b t v povûì pomûru doruãena druhému úãastníku, jinak je neplatná. Podle 266a odst. 1 zák. práce písemnosti t kající se vzniku, zmûny a zániku pracovního pomûru musí b t zamûstnanci doruãeny do vlastních rukou. Písemnosti zamûstnavatel doruãuje zamûstnanci na pracovi ti, v jeho bytû nebo kdekoliv bude zastiïen, není-li to moïné, lze písemnost doruãit po tou na poslední adresu zamûstnance jako doporuãenou s doruãenkou a poznámkou do vlastních rukou. ZpÛsob doruãování po tou je upraven v 266a zákoníku práce. Podle této právní úpravy, jestliïe zamûstnanec není zastiïen, aãkoliv se v místû doruãení zdrïuje, doruãovatel uloïí písemnost na po tû nebo u orgánu obce a zamûstnance o tom vhodn m zpûsobem vyrozumí. Písemnost se uloïí po dobu 10 dnû. Poãátek doby uloïení musí b t na písemnosti vyznaãen. JestliÏe zamûstnanec v této dobû písemnost nevyzvedne, vrátí ji po ta zamûstnavateli jako nedoruãitelnou. Úãinky doruãení v ak nenastávají uplynutím této úloïní doby, jak se nûkdy mylnû vykládá, ale aï dnem, kdy je zamûstnavateli v povûì doruãena po tou zpût jako nedoruãitelná. Jako pfiíklad, kdy zamûstnanec sv m opomenutím zmafií doruãení písemnosti, je vhodné uvést pfiípad, kdy zamûstnanec opomene zamûstnavateli oznámit zmûnu adresy. Naopak zamûstnanec nezmafií úãinky doruãení, pokud se prokáïe, Ïe v dobû doruãování po tou se v místû doruãení nezdrïoval, protoïe byl napfiíklad v lázních, na zahraniãní dovolené, v nemocnici. 7. Pfied doruãením v povûdi je nutné zamûstnanci nabídnout jiné vhodné místo - 46 odst. 2 zák. práce. V e uvedená povinnost zamûstnavatele vypl vající z 46 odst. 2 zák. práce je hmotnûprávní podmínkou platnosti v povûdi. V pfiípadû soudního sporu prokázat splnûní této povinnosti musí zamûstnavatel. Jinou vhodnou práci je zamûstnavatel povinen nabídnout v místû, které bylo sjednáno jako místo v konu práce, a v místû jeho trvalého bydli tû. Vzhledem k tomu, Ïe v 46 odst. 2 zák. práce není pojem vhodná práce definován, pou- Ïívá se zde definice tohoto pojmu obsaïená v 37 odst. 5 zák. práce. Jinou vhodnou prací je práce, která je pro nûho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud moïno i k jeho kvalifikaci. Podle dosavadní soudní praxe jinou vhodnou prací je práce odpovídající pokud moïno i kvalifikaci a teprve potom práce, která odpovídá pokud moïno co nejvíce kvalifikaci zamûstnance, a posléze (není-li volné ani toto pracovní místo) práce, pro kterou se zvlá tní kvalifikace nevyïaduje. Dále je zde vhodné vysvûtlit pojem vhodná práce, která vyïaduje pfiedchozí prûpravu. Zamûstnavatel je totiï povinen podle 46 odst. 2 nabídnout zamûstnanci i takovou práci, kterou by mohl vykonávat po pfiedchozí prûpravû. Podle dosavadní judikatury nelze za tuto prûpravu povaïovat získávání schopností a kvalifikace nároãn mi zpûsoby, napfiíklad absolvováním koly, vyuãením v oboru. V závûru znovu zdûrazàuji, Ïe nabídku volného místa podle 46 odst. 2 zák. práce je nutné splnit pfied doruãením v povûdi. 8. V povûì je tfieba pfiedem projednat s pfiíslu n m odborov m orgánem nebo si vyïádat pfiedchozí souhlas od pfiíslu n ch orgánû. a) projednání v povûdi s pfiíslu n m odborov m orgánem Pokud u zamûstnavatele pûsobí odborová organizace, je zamûstnavatel podle 59 odst. 1 zák. práce povinen v povûì projednat s pfiíslu n m odborov m orgánem. I tuto povinnost musí splnit pfied doruãením v povûdi. Projednáním se rozumí jednání mezi zamûstnavatelem a zástupci zamûstnancû, tj. pfiedev ím pfiíslu ného odborového orgánu, za úãelem dosaïení shody. b) pfiedchozí souhlas pfiíslu ného odborového orgánu JestliÏe se jedná o ãlena pfiíslu ného odborového orgánu, kter je oprávnûn spolurozhodovat se zamûstnavatelem, musí zamûstnavatel poïádat tento odborov orgán o pfiedchozí souhlas. Kdo je pfiíslu n m odborov m orgánem dle 272 odst. 4 zák. práce, urãují stanovy, rozhodnutí ãlenské schûze, konference. Pokud by zamûstnavatel pfiedchozí souhlas nevyïádal, v povûì by byla neplatná. Za pfiedchozí souhlas se povaïuje téï, jestliïe pfiíslu n odborov orgán písemnû neodmítl zamûstnavateli udûlit pfiedchozí souhlas v dobû do 15 dnû ode dne, kdy byl o nûj poïádán. JestliÏe tedy odborov orgán nechce pfiedchozí souhlas udûlit, musí ve v e uvedené lhûtû zamûstnavateli napfiíklad písemnû sdûlit: Závodní v bor pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce z dûvodu zru ení pracovního místa se ãlenem závodního v boru panem Jifiím Novákem neudûluje. Pokud by pfiedchozí souhlas udûlil s nûjakou podmínkou, znamenalo by to, Ïe souhlas byl dán, protoïe v 15denní lhûtû souhlas neodmítl udûlit. Zv ená ochrana se tûchto funkcionáfiû t ká po dobu funkãního období a jeden rok po jeho skonãení. 2 3

7 PRO KAÎDÉHO NùCO Zafiazování zamûstnancû odmûàovan ch podle zákona ã. 143/1992 Sb., o platu a odmûnû za pracovní pohotovost v rozpoãtov ch a v nûkter ch dal ích organizacích a orgánech, do platov ch stupàû V praxi se lze setkat s rûzn mi názory na zafiazování zamûstnancû odmûàovan ch podle zákona ã. 143/1992 Sb. do platov ch stupàû. Uvedu na pfiíkladu: Zapoãitatelná praxe se bude poãítat od Právní názor ã. 1 - do vy ího platového stupnû bude zamûstnanec zafiazen vïdy jiï od 1. 6., protoïe se jedná o dobu, a nikoliv lhûtu a je tfieba pouïít ustanovení zákoníku práce o poãítání doby - viz 266 odst. 5 zák. práce. Pfiíslu nou dobu zapoãitatelné praxe tak zamûstnanec dosáhne vïdy poslední kalendáfiní den, tj , a nikoliv 1. 7., a napfiíklad podle 12 nafi. vlády ã. 251/1992 Sb. mu vy í platov stupeà proto náleïí jiï od Podle tohoto právního názoru není rozhodující, Ïe v pfiíloze k provádûcím nafiízením vlády - ve stupnici platov ch tarifû jsou platové stupnû odstupàovány slovem do..., napfiíklad ãtyfi let atd. Tento právní názor je uveden i v Práci a mzdû ã. 13 z roku 1996 str. 31 a 32 (není zde uveden autor). Právní názor ã. 2- do vy ího platového stupnû bude zamûstnanec zafiazen vïdy aï od 1. 7., protoïe u jednotliv ch platov ch stup- ÀÛ je uvedeno do..., napfiíklad u tfietího platového stupnû do ãtyfi let atd., u jedenáctého platového stupnû je uvedeno do 32 let a u dvanáctého platového stupnû nad 32 let. Z toho lze usoudit, Ïe kdyï napfiíklad ãtyfi let zapoãitatelné praxe dosáhne , vy í, ãtvrt platov stupeà mu náleïí aï v tom mûsíci, kdy se mu zapoãtou ãtyfii roky a jeden den, coï bude aï Z tohoto dûvodu jsem uãinil dotaz na Ministerstvo práce a sociálních vûcí âr. Ministerstvo práce a sociálních vûcí âr zastává následující právní názor. ZamûstnancÛm odmûàovan m podle zákona ã. 143/1992 Sb., o platu a odmûnû za pracovní pohotovost v rozpoãtov ch a v nûkter ch dal ích organizacích a orgánech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, pfiíslu í podle provádûcích nafiízení vlády k tomuto zákonu platov tarif ve vy ím platovém stupni od prvého dne mûsíce, v nûmï zamûstnanec dosáhl stanovené doby zapoãitatelné praxe. Pro správné posouzení nároku zamûstnance je tfieba dûslednû rozli ovat mezi lhûtou, kterou zákoník práce rozumí ãasové období stanovené k uplatnûní práva, a dobou, kterou zákoník práce pouïívá pro oznaãení ãasového období, s jehoï uplynutím spojují právní pfiedpisy urãité následky. Poãítání ãasu je v 266 zákoníku práce upraveno odli nû pro lhûty a doby. ProtoÏe doba zapoãitatelné práce je dobou, jejímï uplynutím je podmínûn vznik práva zamûstnance na poskytování platového tarifu stanoveného pro vy í platov stupeà (práva na postup zamûstnance do vy ího platového stupnû), poãíná tato doba podle 266 odst. 5 zákoníku práce prvním dnem a konãí uplynutím posledního dne stanovené doby. To v praxi znamená, Ïe zamûstnanec zafiazen do 1. aï 10. platového stupnû, kter nastoupil do zamûstnání dne 1. 7., postoupí do vy ího platového stupnû 1. 6., protoïe poslední den zapoãitatelné praxe uplyne V prvním aï jedenáctém platovém stupni je totiï doba praxe v jednotliv ch platov ch stupních stanovena jako doba do stanoveného poãtu let (pfiíloha ã. 2 k jednotliv m provádûcím nafiízením vlády k zákonu o platu). Odli n postup je odûvodnûn pro zamûstnance v jedenáctém platovém stupni, neboè nárok na dvanáct platov stupeà má zamûstnanec, kter dosáhl zapoãitatelné praxe nad 32 let. Pokud tedy zamûstnanec v jedenáctém platovém stupni nastoupil do zamûstnání dne 1. 7., postoupí do vy ího platového stupnû od 1. 7., protoïe poslední den zapoãitatelné praxe uplyne tímto dnem, kter je zároveà prvním dnem v mûsíci. JUDr. Jaromír Zrutsk Králick SnûÏník Bylo záfií, pfii lo babí léto a sportovní komise OS UNIOS pfiipravila dal í díl svazov ch sportovních her - turistiku. Tentokrát se obûtí snaïení na ich ãlenû stal Králick SnûÏník. Poãasí se na nás usmálo a pfiálo nám, jako by chtûlo odãinit dé È na Plech m, nebo mraziv Pradûd. Tentokrát se na vrchol pfiipravilo celkem 30 druïstev, tj. 95 lidí. Stejnû jako v loàském roce i letos byla druïstva rozdûlena na dvû kategorie - mlad í (do 30 let) a zku enûj í (nad 30 let). Na trase dlouhé 24 km s pfiev ením vût ím neï 500 m museli v ichni úãastníci plnit nûkolik úkolû a vyplnit test, kter mûl zjistit, kolik toho kdo ví o Králickém SnûÏníku a jeho okolí. V cíli se na rozdíl od minul ch let nemûfiil ãas, ale sãítaly se body za splnûní úkolû a za test. Vût ina lidí si tak uïila pfiíjemnou procházku nádhernou pfiírodou - pastva pro oãi, balzám pro du i. I pfies velmi nároãnou trasu dorazili do cíle v ichni v pofiádku a mohli po vyhlá ení v sledku zaplnit taneãní parket a tancovat aï do noci. A kdo Ïe vlastnû vyhrál? V kategorii do 30 let zvítûzil Plynostav Pardubice A s 86 body, na druhém místû Nemocnice Svitavy se 78 body a na tfietím místû MO Praha 4 se 62 body. V kategorii nad 30 let zvítûzilo SBD DruÏba Pardubice III. s neuvûfiiteln mi 100 body, na druhém místû Nemocnice Svitavy A s 92 body a tûsnû tfietí s 90 body skonãila Nemocnice Svitavy B. Tím byl zdolán dal í z nejvy ích vrcholû ãesk ch a moravsk ch hor. Pfií tí rok nás ãeká zase umava. Sportovní komise opût doufá v hojnou úãast a tû í se na dal í setkání pfii objevování krás na í zemû. Ester Hlavaãková Za co mohou odbory (Pokraãování ze str. 2) A má-li b t uãinûno spravedlnosti zadost pak pfii posuzování toho za co mohou odbory je tfieba se vrátit na samotn zaãátek reformy. Oproti pûvodnímu návrhu odbory napfiíklad prosadily, aby se postupnû zaãaly sbliïovat v e pojistného na sociální a zdravotní poji - tûní zamûstnancû a ÏivnostníkÛ, aby se zv ila odpoãitatelná poloïka od základu danû z pfiíjmû na dítû o 2000 Kã, aby povinnost vyplácen nemocenskou nebyla pfienesena na zamûstnavatele, aby se tabákové v robky a lihoviny nesmûly prodávat na trïi tích, aby si rodiãe mohli pfiivydûlávat bez ztráty nároku na rodiãovsk pfiíspûvek, aby se Ïenám zkracoval vûk pro odchod do dûchodu podle poãtu vychovan ch dûtí, aby se doba stfiedo kolského studia zapoãítávala do doby nároku na dûchod. Upozornûní VáÏení ãtenáfii, jak jsme vás jiï v minulém ãísle informovali, byl u semináfie Organizátorská práce pro nedostatek pfiihlá ek zmûnûn termín. Tento nov termín je prosince 2003 a opût ve kolicím a rekreaãním zafiízení OS UNIOS v Horním Bradle. V ichni zájemci, ktefií se pfiihlásili na pûvodní termín jsou automaticky pfiihlá eni i na nov. Pro ostatní zájemce uvádíme nûkolik informací o tomto semináfii. Na programu bude mimo jiné postavení odborové organizace, pfiíprava a prûbûh ãlenské schûze, odbory a jejich postavení, podmínky pro ãinnost ZO/MO a v znam a obsah KS. KaÏd ãlen OS UNIOS, kter se zúãastní, si s sebou mûïe vzít jednoho rodinného pfiíslu níka. Úãastnick poplatek zûstává stejn jako na ostatních koleních pofiádan ch OS UNIOS pro své ãleny, to znamená 250 Kã za ãlena (vãetnû rodinného pfiíslu níka, cena zahrnuje ubytování, stravu, náklady na kolení). Tato cena se v ak vztahuje maximálnû na dva úãastníky z jedné ZO nebo MO. Dal í pfiípadní úãastníci jiï hradí nákladovou cenu 1000 Kã za kaïdého úãastníka (cena opût vãetnû rodinného pfiíslu níka). Dále upozuràujeme na poslední volná místa na semináfi, Odbory a oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, kter se uskuteãní v plánovaném termínu od 12. do 14. listopadu Úãastnick poplatek je 1750 Kã (poplatek zahrnuje ubytování, stravu, náklady na lektory a studijní materiály - semináfi by mûl uhradit zamûstnavatel). Pokud máte zájem o tyto semináfie, za- lete nám pfiihlá ku oti tûnou v ãasopise Servis ã. 6, nebo za lete na votava.michal@cmkos.cz v echny informace uvedené na pfiihlá ce (jméno ZO/MO, kontaktní osoba, adresa, , telefon, jména a poãet úãastníkû semináfie a zpûsob platby úãastnického poplatku - hotovû nebo fakturou). Uzávûrka pfiihlá ek je 20. listopadu Po obdrïení pfiihlá ky vám za leme pozvánku s bliï ími informacemi a fakturu. Dal í informace se dozvíte na telefonních ãíslech nebo (Michal Votava). 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my Nûmecko Správné odpovûdi: 1. oficiální název státu - Spolková republika Nûmecko 2. hlavní mûsto - Berlín 3. poãet spolkov ch zemí - 16 Nejlépe odpovûdûli: Mirka Bomberová, Nemocnice Svitavy Franti ek Bumba, FAURECIA - Lecotex Tábor Jana Hamtilová, TS Lomnice n. P. Eli ka Jandová, TS Lomnice n. P. Anna Kratochvílová, MO Brno Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Vlastimil koràa, TS Vítkovice Eva Táborská, MP Brno Kupon 08/ Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Slosovány budou odpovûdi do lé do 31. fiíjna Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Nûmecko leïí v západní Evropû. S âeskou republikou má jednu z nejdel ích hranic. Nûmecko patfií k jedné z nejvût ích zemí Evropy. Oficiální název zní Spolková republika Nûmecko. Správní ãlenûní: 16 spolkov ch zemí. Hlavní mûsto Berlín. Na rozloze km 2 Ïije pfies 81,8 mil. obyvatel. Nejvy í hora Zugspitze mûfií 2962 m, k nejvût ím nûmeck m fiekám patfií Labe, R n a Dunaj. Nûmecké bfiehy om vají ze severu dvû mofie - Severní a Baltské. Podnebí je zde mírné. PrÛmysl, pfiedev ím automobilov, ocelárny, strojírenství, je nejv znamnûj í hospodáfiskou silou v rámci EU. Patfií mezi nejvyspûlej í prûmyslové zemû svûta. Berlínskou deklarací z 5. ãervna 1945 pfievzaly ãtyfii vítûzné velmoci, Spojené státy, Sovûtsk svaz, Velká Británie a Francie, vládu na území Nûmecka. Pováleãná situace uvnitfi Nûmecka byla velmi sloïitá. V dûsledku napûtí mezi b val mi protifa istick mi spojenci docházelo k postupnému procesu oddûlování západních zón od území pod kontrolou SSSR, jehoï v sledkem bylo, Ïe 24. kvûtna 1949 vstoupil v platnost Základní zákon Nûmecké spolkové republiky. Ve stejném roce vznikl v sovûtské zónû druh nûmeck stát, Nûmecká demokratická republika. Zatímco v NSR podporovaly západní mocnosti budování demokracie, NDR pod taktovkou SSSR kráãela po cestû ke komunistické diktatufie. Politick kurz NSR byl vyjádfien postojem kancléfie Adenauera, kter prosazoval politickou a ekonomickou integraci se Západem. V NDR drïel v rukou moc první tajemník ústfiedního v boru SED (v chodonûmecká obdoba komunistické strany) Walter Ulbricht, a to aï do roku Ekonomika NSR fungovala na bázi sociálnû-trïního systému. Naopak v NDR hrálo prim centrální plánování. Ekonomika v chodního Nûmecka byla ochromována vysok mi zbrojními v daji a únikem kvalifikovan ch pracovních sil do NSR. Tento problém byl vyfie en stavbou Berlínské zdi v srpnu 1961, ãímï byl zastaven hlavní emigraãní kanál. V prûbûhu roku 1989 do lo k masovému útûku obãanû NDR na Západ, rostlo opoziãní hnutí, oslavy dne 40. v roãí vzniku NDR skonãily fiaskem a objevily se demonstrace proti vládnoucí SED. Otevfiením Berlínské zdi 9. listopadu 1989 se stalo sjednocení Nûmecka nevyhnuteln m. Ve svobodn ch v chodonûmeck ch volbách do národní snûmovny v bfieznu 1990 jednoznaãnû zvítûzila Aliance pro Nûmecko, která prosazovala rychlé pfiipojení k NSR. V kvûtnu 1990 byla podepsána dohoda o hospodáfiské, mûnové a sociální unii, NDR pfiebírala od ãervence západonûmeck hospodáfisk systém, v Berlínû zaãínají jednání o úplném sjednocení. V sledkem bylo udûlení úplné suverenity jednotnému Nûmecku. Koneãn m datem sjednocení byl 3. fiíjen V prosinci 1990 probûhly první celonûmecké svobodné volby, vítûzem se stal Helmut Kohl a jím vedená kfiesèansko-liberální koalice. Hlavním mûstem sjednoceného Nûmecka se stal Berlín. Od roku 1994 se rozhodnutím spolkového ústavního soudu smí nûmecké vojenské jednotky úãastnit akcí OSN. Poslední parlamentní volby v roce 1998 vyhráli sociální demokraté, ktefií sestavili koaliãní vládu se zelen mi. Spolkov m kancléfiem se stal Gerhard Schröder. Od Nûmecko pfiijalo jednotnou evropskou mûnu.? Zemi, na jejíï název se dnes ptáme, najdeme v severní ãásti evropského kontinentu. Je to království, kde na rozloze km 2 Ïije 8,5 mil. obyvatel. V prûmyslu je nejdûleïitûj í tûïba surovin, nachází se zde více neï tfii ãtvrtiny znám ch evropsk ch loïisek uranu. V znamná je i tûïba dfieva. V zemûdûlství pfievládá pûstování cukrové fiepy, obilovin a brambor. V znamn je chov dobytka a rybolov. Od roku 1995 je ãlenem Evropské unie, ale k jednotné evropské mûnû nepfiistoupila. Otázky: 1. oficiální název státu, 2. hlavní mûsto, 3. pofiadí zemû v Evropû podle rozlohy Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, Praha 1, telefon: Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Nejvût í vada lidského Ïivota je ta skuteãnost, Ïe v dobû, kdy dostáváme opravdov rozum, stojíme uï obûma nebo aspoàjednou nohou v hrobû. J. John Tip do kina Co ta holka chce Amanda Bynesová a Colin Firth v romantické komedii o mladé Ameriãance, která pfiichází do Velké Británie hledat svého otce, britského politika. V Ïivotû Daphne Reynoldsové (Amanda Bynes) je témûfi v echno, co si mladá dívka mûïe pfiát. Má skvûl Ïivotní styl, bájeãn vztah se svojí matkou a záfiivû slibnou budoucnost. Jedinou slabou stránkou je absence otce, kterého nikdy nepoznala. Ale protoïe Daphne není jen snílek, rozhodne se otce najít. Koupí si letenku do Lond na a tam zjistí, Ïe on je vysoce postaven politik, lord Henry Dashwood (Colin Firth), kter pfied 17 lety pro- Ïil s její matkou boufilivou romanci. Kromû lorda Henryho v ak v jeho rodinû nikdo dal í nesdílí nad ení z náhlého pfiíjezdu jeho nemanïelské dcery. Vûci se je tû víc zkomplikují, kdyï se Daphne zamiluje do mladého hudebníka Iana a najednou se musí rozhodnout mezi dvûma svûty. Buìto bude hodnou lordovou dceru kou, nebo nechá zvítûzit lásku a stane se sama sebou. USA 2003, komedie, od 12 let ReÏie: Dennie Gordon Recept pro vás tika du ená se sardelkami Pfiísady: 1,5 kg tiky, sûl, 60 g másla, 1 citron, 1 cibule, 2-3 sardelky (malé ryby), zelená petrïelka, 30 g hladké mouky, 250 ml kysané smetany, 250 ml rybí polévky, olivov olej. Pfiíloha: brambory Postup pfiípravy: Pfied vafiením tiku vykucháme a odstraníme upiny, napfiíklad pohybem obráceného noïe proti upinám. Papírov m ubrouskem pak stáhneme v echen lem, odfiízneme hlavu a ocas. Vykuchanou tiku zbavenou upin rozdûlíme na podkovy, osolíme je a podusíme na másle. Ze sardelek sefiízneme filátka, tj. maso sefiízneme od kûïe, pak vykostíme a rozsekáme. Najemno nakrájíme petrïelku i cibulku. V e pak dáme na rozpu tûné máslo s trochou olivového oleje (sníïí náchylnost másla k pfiepalování) a necháme zpûnit. Pfiidáme mouku, mírnû ji zapraïíme, zalijeme vodou a rozkvedlanou hustou smetanou, necháme povafiit a omáãku procedíme na podu enou tiku. Tento chutn recept se hodí také na úpravu rybích filetû z tresky, makrely, halibuta, ze sladkovodních ryb pak na kapra, tiku a candáta. ( el)