Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 10 ROâNÍK 18 viska. Pokud se pracovní místo nepodafií obsadit ãesk m zamûstnancem do 14 dnû, bude mít moïnost MV prodat na jeho obsazení zelenou kartu. Tento systém má doplnit ãi spí e nahradit souãasn stav, kdy je zamûstnávání cizincû upraveno v zákonû ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, a cizinci z tfietích zemí potfiebují povolení k zamûstnání, stejnû tak podnikatelé potfiebují povolení k zamûstnávání cizincû. Proã se systém umoïàující zamûstnávání cizincû mûní, kdyï dosavadní v zásadû vyhovuje, coï dokladuje, Ïe v letech 2004 aï 2006 (tedy v období po vstupu âr do EU) se poãet zamûstnávan ch cizincû zv il témûfi na dvoj- násobek (z na ), není z návrhu Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 17. PROSINCE 2007 Zelené karty zelená nezamûstnanosti Jak jiï je za této vlády zvykem, bez úãasti sociálních partnerû, a tentokrát dokonce i bez vnûj- ího pfiipomínkového fiízení, pfiedloïilo ministerstvo práce a sociálních vûcí (MPSV) a ministerstvo vnitra (MV) do vlády návrh projektu Zelené karty. O co jde? Zelená karta je to, ãemu se v reklam tinû fiíká dva v jednom. Je to souãasnû povolení k dlouhodobému pobytu a pracovní povolení. Její drïitel si ji koupí a bude muset platit zdravotní a sociální poji tûní. Kdo bude zelené karty prodávat? Novû vytvofiená instituce, která bude, prostfiednictvím star ch zamûstnancû úfiadû práce, soustfieìovat poïadavky od zamûstnavatelû, ale i pracovních, personálních a outsourcingov ch agentur. Koneãn m úfiadem, kter bude zelené karty prodávat, bude ministerstvo vnitra. Úlohou MPSV bude dávat k obsazení voln ch pracovních míst stano- pfiíli jasné. Argument Nechceme, aby odcházeli podnikatelé za pracovní silou, chceme, aby pfii la pracovní síla za nimi je vzhledem k v e uvedenému zjevnû úãelov. Na první pohled, jako sláma z bot, ãouhá z projektu snaha zbavit se práce s aktivní politikou zamûstnanosti, neboè tento projekt zcela rezignuje na aktivizaci dosud nevyuïit ch domácích zdrojû (dlouhodobû nezamûstnaní, Ïeny peãující o dûti) a nezmiàuje se o hledání pfiíslu n ch nástrojû, jeï by umoïnily tyto skupiny zaãlenit na trh práce. UÏ teì velmi v raznû zaostáváme za standardy nejvyspûlej ích zemí V â Í S L E : Zmûny v daàové oblasti (str. 3) Zákoník práce a právní úkony (str. 4) Zmûny v sociálních dávkách (pfiíloha) Derniéra sportovních her 2007 (str. 7) EU v oblasti nabídky vzdûlávacích rekvalifikaãních kurzû pro osoby v produktivním vûku 25 aï 64 let. Zatímco podíl takto vzdûlávan ch lidí ãinil v roce 2003 u nás 13 %, v zemích nynûj í EU27 byl prûmûr 18 % a v nejvyspûlej ích zemích EU ( védsko, Dánsko) dosáhl tento podíl témûfi aï 50 %. Snahou o otevfiení ãeského trhu práce do jisté míry návrh nahrazuje nedostateãnou anga- Ïovanost zamûstnavatelû v nabízení vzdûlávacích programû i nedostateãnou aktivitu státu v organizování rekvalifikací. Dal ím nepfiízniv m aspektem, kter je v této záleïitosti naopak silnû zdûraznûn, je úloha agentur práce, jejichï roli hodnotí dokument jako nezastupitelnou. Vzniká tak dojem, Ïe základním smyslem novû navrhovaného reïimu zelen ch karet je umoïnit zamûstnavatelûm co nejménû regulovan Zase je pfied námi tûch nûkolik dní, kdy ãerstvé cukroví a jehliãí provoní na e domovy. UÏijte si krásnou sváteãní pohodu. Naberte síly, aè se vám v novém roce dafií a aè se na tûchto stránkách za rok zase ve zdraví setkáme. Va e redakce a na situaci na domácím trhu práce co nejménû závisl pfiístup k zahraniãním pracovním silám poskytovan m agenturami práce. Navíc v celém pfiedloïeném textu není Ïádná zmínka o zákoníku práce a problematice rovnosti postavení zamûstnancû na trhu práce. Kromû v razného ohroïení ãeského trhu práce neregulovan m importem zahraniãních pracovníkû tak realizace tohoto návrhu mûïe znamenat i tendenci ke sníïení pracovnûprávní ochrany zahraniãních, a následnû i ãesk ch a unijních zamûstnancû. Na druh pohled lze z tohoto projektu vytu- it snahu o sníïení souãasného zv eného tlaku na mzdov rûst prostfiednictvím zelen ch karet, zv ené nezamûstnanosti. Karel Sladkovsk pfiedseda svazu Odmûny za v kon funkce S úãinností od je povinnost hradit zdravotní poji tûní rovnûï z odmûn vyplacen ch z titulu ãlenství ve statutárních orgánech a dal ích orgánech právnick ch osob. Tato zmûna se dotkne odborov ch funkcionáfiû, jimï odborová organizace vyplácí odmûnu za v kon funkce, napfiíklad za funkci pfiedsedy nebo hospodáfiky odborové organizace. Pfii poskytnutí odmûny vznikne povinnost uhradit kromû danû z pfiíjmu i zdravotní poji tûní, a to odborová organizace jako zamûstnavatel ve v i 9 % a odborov funkcionáfi ve v i 4,5 % jako zamûstnanec. Uvedená zmûna vypl vá ze zákona ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû, kter novelizoval zákon ã. 592/1992 Sb., o pojistném na v eobecné zdravotní poji tûní. Novelou do lo k roz ífiení vymûfiovacího základu pro odvod zdravotního poji tûní. Od roku 2008 je pfiíjmem úhrn pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû ( 3 odst. 1). Dále byla novelizována ustanovení 2 a 5 zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji tûní. Novû jsou definované pojmy zamûstnání a zamûstnanec. Zamûstnáním se pro úãely zdravotního poji tûní rozumí ãinnost zamûstnance, ze které mu plynou od zamûstnavatele pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû zdaàované podle 6 zákona o daních z pfiíjmû (mezi jin mi pfiíjmy i pfiíjmy uvedené v odst. l) písm. c), a to odmûny ãlenû statutárních orgánû a dal ích orgánû právnick ch osob). Za zamûstnance se pro úãely zdravotního poji tûní povaïuje fyzická osoba, které plynou v e uvedené pfiíjmy. Odvodu zdravotního poji tûní nadále nepodléhá pfiíjem z pfiíleïitostného zamûstnání, tj. jednorázov nebo nahodil pfiíjem ze zamûstnání, které netrvalo déle neï sedm kalendáfiních dnû po sobû jdoucích, a dále zamûstnání, v nûmï zapoãitateln pfiíjem nedosahuje ani 400 Kã za kalendáfiní mûsíc (tj. pfiíjem maximálnû 399 Kã) mûsíãnû a pfiíjem na základû dohod o provedení práce. Pokud tedy bude odborová organizace v roce 2008 vyplácet odmûnu za v kon funkce (napfi. pfiedsedovi ZV) a tato odmûna bude 400 Kã a vy í, uhradí z odmûny také zdravotní poji tûní. V takovém pfiípadû musí odborová organizace v souladu s ustanovením 10 zákona ã. 48/1997 Sb. splnit povinnosti zamûstnavatele. Pfiedev ím nejpozdûji do osmi dnû od vzniku zamûstnání (viz v e uvedená definice) podat pfiihlá ku pfiíslu né zdravotní poji Èovnû a dále oznamovat v echny pfiípadné zmûny. Uvedenou problematikou i z pohledu danûní a s uvedením pfiíkladû se budeme zab vat podrobnûji v pfií tím ãísle ãasopisu Servis. Ing. Anna Kodlová

2 Stávková pohotovost ve zdravotnictví Odborov svaz zdravotnictví a sociální péãe vyhlásil stávkovou pohotovost kvûli pfiesãasûm. Vstoupilo do ní ãlenû svazu. Pfiedseda Jifií Schlanger zdûraznil, Ïe pacientû se stávková pohotovost nedotkne, zdravotníci budou normálnû pracovat. Odboráfii odmítají fie ení pfiesãasû, s nímï pfii el ministr zdravotnictví Tomá Julínek (ODS). Ministr ale fiekl, Ïe je zodpovûdn za resort a nemûïe dopustit, aby nadále byl pfiekraãován zákoník práce. Pracovní dobu hodlá ministr zdravotníkûm roz ífiit o osm hodin, na 48 hodin t dnû. Dal ích osm hodin by si mohli nasmlouvat jako pfiesãasy. Místo tabulkov ch platû, kdy mají peníze podle vzdûlání a let praxe, by mûli smluvní mzdy. ZáleÏelo by na odborech, jaké mzdy dojednají. Odboráfii se obávají, Ïe jim platy klesnou, kdyï jim pfiíjem nezaruãí tabulky. Jako pfiíklad uvádûjí akciové spoleãnosti, oproti státním nemocnicím jsou tam platy niï í. (5. 12.) Stávkující uãitelé V centru Prahy demonstrovalo nûkolik set stávkujících uãitelû. Pedagogové pfii li pfied Poslaneckou snûmovnu vyjádfiit nespokojenost s pfiípravou rozpoãtu na pfií tí rok. Vedle odborov ch pfiedákû k demonstrantûm promluvil také nov ministr kolství Ondfiej Li ka (SZ) a slíbil jim podporu. Stávkujícím fiekl, Ïe se bude problematikou financování kolství okamïitû zab vat; uãitelûm pr nabízí seriózní partnerství. Stávkující pfii el podpofiit rovnûï pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov ch svazû Milan tûch. Odborov pfiedák vyslovil mimo jiné politování nad tím, Ïe Li kova strana podpofiila reformu vefiejn ch financí, jeï podle nûj zemi u kodí. Protest podpofiilo asi 7000 kol, tedy více neï polovina z asi v ech regionálních kolsk ch zafiízení. V Praze stávkovalo podle údajû odborû pfies pracovníkû. (4. 12.) Tvrd í kolektivní vyjednávání âeskomoravská konfederace odborov ch svazû (âmkos) oãekává, Ïe kolektivní vyjednávání bude letos tvrd í neï v pfiedchozích letech. Nevylouãila pfii nûm ani pouïití krajních prostfiedkû. Odbory totiï doporuãily zamûstnancûm Ïádat pro pfií tí rok vy í rûst mezd neï v minulosti, a to nejménû o osm procent. Pro vyjednávání radí, Ïe pokud zamûstnavatelé nebudou chtít pfiidat, mûli by pracovníci zváïit svûj odchod jinam ãi pfiikroãit právû ke krajním moïnostem. Podle odboráfiû vládní reforma, která zaãne platit od ledna, nepfiíznivû dopadne na lidi s niï ím pfiíjmem. Pfiedáci míní, Ïe pokud se v raznûji nepfiidá, hrozí zamûstnancûm propad reálné mzdy. (1. 12.) Zv ení mezd Nûmecké Ïeleznice Deutsche Bahn nabídly strojvûdcûm, Ïe jim zv í mzdy aï o 13 procent. Návrh si v ak vynutila fiada stávek. Odborov svaz GDL, kter strojvedoucí zastupuje, zamítl pfiedchozí návrh, v nûmï Deutsche Bahn nabízela zv ení mezd o ãtyfii aï pût procent. Jiné dva odborové svazy, které zastupují ostatní zamûstnance Ïeleznic, na pûvodní návrhy pfiistoupily. GDL chce ale dohodu nezávislou na ostatních profesích a poïaduje pro strojvûdce zv ení mezd o dvojciferná procenta. Dosavadní jednání doprovázela fiada ãasovû omezen ch stávek vãetnû 62hodinového protestu, kter postihl nákladní i osobní dopravu. StrojvÛdci ale hrozili i ãasovû neomezenou stávkou, pokud nedostanou lep í nabídku. ( ) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Ve 3. ãtvrtletí 2007 ãinila prûmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda Kã, coï je meziroãnû více o 7,6 %, reálná mzda vzrostla o 5,0 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 7,6 %, v nepodnikatelské sféfie o 7,5 %. Za 1. aï 3. ãtvrtletí 2007 vzrostla prûmûrná mzda o 7,6 % a dosáhla Kã, reálná mzda vzrostla o 5,3 %. Spotfiebitelské ceny se za 3. ãtvrtletí 2007 v porovnání se stejn m obdobím pfiedchozího roku zv ily o 2,5 %, reálná mzda vzrostla o 5,0 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 1528 Kã (7,6 %) na Kã, reálná mzda vzrostla o 5,0 %. V nepodnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 1466 Kã (7,5 %) na Kã, reálná mzda vzrostla o 4,9 %. NejniÏ í relativní rûst byl zaznamenán v odvûtvích (podle sekcí OKEâ) rybolov a chov ryb (o 2,1 %), finanãní zprostfiedkování (o 4,2 %) a zdravotní a sociální péãe, veterinární ãinnosti (o 4,7 %), nejvy í rûst vykázala odvûtví zemûdûlství, myslivost, lesnictví (o 9,4 %), obchod, opravy motorov ch vozidel a v robkû pro osobní potfiebu a pfieváïnû pro domácnost (o 9,1 %) a ubytování a stravování (o 8,8 %). Nejvy í nominální mzda (odvûtví finanãní zprostfiedkování) byla zhruba 2,5krát vy í neï nominální mzda nejniï í (odvûtví rybolov a chov ryb). Je tû vût í rozdíl je patrn u prûmûrn ch mezd podle institucionálních sektorû. Dlouhodobû nejvy ích prûmûrn ch nominálních mezd dosahuje sektor finanãních institucí ( Kã ve 3. ãtvrtletí 2007). NejniÏ í mzdy ( Kã) byly zji tûny v sektoru domácností (tj. mzdy zamûstnancû u fyzick ch osob nezapsan ch do obchodního rejstfiíku). V voj mezd Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zamûstnanci (v odvûtví finanãní zprostfiedkování bez ohledu na poãet zamûstnancû) a v echny organizace nepodnikatelské sféry; t kají se pouze zamûstnancû v pracovním pomûru ke zpravodajské jednotce. V této souvislosti je vhodné si pfiipomenout, o ãem prûmûrná hrubá mûsíãní mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdov ch prostfiedkû (vãetnû pfiíplatkû za pfiesãas, prémií a odmûn, náhrad mzdy atd.) pfiipadající na jednoho zamûstnance za mûsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zamûstnancem napfiíklad osoba s vysoko kolsk m vzdûláním a odpovûdností za fungování celé firmy, nebo osoba pracující v téïe firmû napfiíklad v dûlnické profesi. V sledky uvádûjí, Ïe zhruba dvû tfietiny zamûstnancû mají mzdu niï í, neï je celostátní prûmûr. ZdrojâSÚ Pfiedsednictvo opût zasedalo Listopadové zasedání pfiedsednictva projednávalo jako pokaïdé stav financí a hospodafiení na eho svazu, zkontrolovalo plnûní usnesení a stav pohledávek. Jako kaïd m rokem vyhodnotilo svazovou rekreaci a schválilo ceny poukazû na rekreaci pro pfií tí rok. Za celoroãní práci odmûnilo pfiedsednictvo na e neuvolnûné funkcionáfie. Závûrem jednání se ãlenové pfiedsednictva seznámili s informacemi ze svazu, odborû, ze Snûmu âmkos a z MSDU OS. Jitka Zettelová Jednání Snûmu âmkos v Praze Snûm âmkos projednal pfiedloïené materiály, a to dûsledky pfiijatého zákona o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû a postoj âmkos, zprávu o prûbûhu kolektivního vyjednávání v roce 2007, v voj inflace v âr v roce 2007 a její odhad na rok 2008, stav ãlenské základny odborov ch svazû sdruïen ch v âmkos k , poãet ãlenû Snûmu âmkos pro rok 2008, informaci o opatfieních k negativním dopadûm flexibilních forem zamûstnání, informaci o pfiipravovaném projektu Zelené karty a postoji âmkos k nûmu, informaci o pfiipravované kampani OS PHGN t kající se snahy o dosaïení dfiívûj ího odchodu do dûchodu zejména v hornick ch profesích a vyjádfiil podporu této snaze o zohlednûní tûïk ch pracovních podmínek. Snûm âmkos se pfiipojil k úsilí âmos pracovníkû kolství nav it objem finanãních prostfiedkû kapitoly kolství státního rozpoãtu na rok 2008 minimálnû o 3 mld. Kã na regionální kolství, vyzval ãleny odborov ch svazû, zvlá tû rodiãe, aby protestní stávku kolsk ch pracovníkû podpofiili. âmkos jednoznaãnû preferuje transformaci fakultních nemocnic formou vefiejnoprávní právnické osoby. Snûm âmkos dûraznû Ïádá vládu, aby zásadní jednání t kající se zákoníku práce byla vedena ve spolupráci sociálních partnerû. RovnûÏ dûchodová reforma musí b t projednávána se sociálními partnery. Snûm pfiijal usnesení k zapojení sociálních partnerû do pfiedsednictví âr Evropské unii, dále pfiijal provolání Snûmu âmkos k reformû vefiejn ch financí, která po kodí vût inu zamûstnancû âeské republiky. K tomuto stavu nemohou odbory v âr lhostejnû pfiihlí- Ïet. Povinností odborû je nedopustit pokles reáln ch mezd a platû, proto poïadujeme v rámci kolektivního vyjednávání zv ení prûmûrn ch v dûlkû minimálnû nad úroveà inflace. Cílem je nárûst nominálních mezd a platû minimálnû o 8 %. Mimo program poïádal jednání Snûmu o moïnost vystoupení kandidát na prezidenta âr Prof. Jan vejcar, aby seznámil pfiítomné se svou vizí funkce prezidenta. Jan Wolf

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Zmûny v daàové oblasti Zákonem ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû, dochází k podstatn m zmûnám zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû (dále jen ZDP), tj. zmûnám v daních z pfiíjmû fyzick ch i právnick ch osob. Vût ina pfiijat ch zmûn nab vá úãinnosti od zdaàovacího období roku Mezi nejdûleïitûj í zmûny s dopadem na poplatníky, fyzické osoby, s pfiíjmem ze závislé ãinnosti a funkãními poïitky (zamûstnance) patfií: Ru í se progresivní systém zdanûní ( 16 ZPD) - novû se zavádí pouze jedna sazba danû z pfiíjmu, a to pro rok 2008 ve v i 15 % a od roku 2009 ve v i 12,5 %. Dochází ke sjednocení sazeb pro daà vybíranou sráïkou podle zvlá tní sazby danû ( 36 ZDP) - od roku 2008 se zavádí ve v i 15 % a od roku 2009 ve v i 12,5 procenta. Mûní se základ danû - zavedení tzv. superhrubé mzdy ( 6 odst. 13 ZDP) - od roku 2008 jsou základem danû pfiíjmy ze závislé ãinnosti nebo funkãní poïitky zv ené o ãástku odpovídající pojistnému na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti a pojistnému na v eobecné zdravotní poji tûní, které je z tûchto pfiíjmû povinen platit zamûstnavatel. V e sazeb pojistného se pro rok 2008 nemûní, v roce 2009, po nabytí úãinnosti zákona ã. 187/2006 Sb., o nemocenském poji tûní, bude sníïena sazba pojistného na nemocenské poji tûní na stranû zamûstnavatele. Poãínaje rokem 2008 je maximální vymûfiovací základ pro v echny poji tûnce stanoven ve v i ãtyfinásobku prûmûrné mzdy (roãnû ve v i 48násobku). V echny tyto zmûny se promítnou do daàového základu. V e pfiíjmû pro zdanûní sráïkovou daní u zamûstnancû bez podepsaného prohlá ení k dani se nemûní, je nadále omezena ãástkou 5000 Kã. Posuzuje se pfiíjem za kalendáfiní mûsíc u téhoï zamûstnavatele pfied zv ením na superhrubou mzdu. Ru í se spoleãné zdanûní manïelû - pfii jednotné sazbû danû z pfiíjmu fyzick ch osob ztrácí své opodstatnûní. Zvy ují se slevy na dani, a to zvlá È pro rok 2008 a 2009 ( 15 ZDP) - viz tabulka. Zmûny ve zdaàování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní a Ïivotní poji tûní od 2008 Novû mûïe b t smlouva uzavfiena poji Èovnou, která sídlí na území ãlenského státu EU nebo Evropského hospodáfiského prostoru. Na stranû zamûstnance ( 6 odst. 9 písm. p) ZDP) - je od danû osvobozen pfiíspûvek zamûstnavatele na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem a pojistné na soukromé Ïivotní poji tûní za podmínky, Ïe ve smlouvû byla sjednána v plata pojistného plnûní aï po 60 kalendáfiních mûsících a souãasnû nejdfiíve v roce dosaïení vûku 60 let, v úhrnu v ak maximálnû do v e Kã roãnû od téhoï zamûstnavatele. Pfiíspûvky nad rozsah ustanovení, tj. ãástka pfiesahující Kã, jsou na stranû zamûstnance zdaniteln m pfiíjmem a zahrnují se do základu pro odvod pojistného. Na stranû zamûstnavatele - zákon jiï nestanoví Ïádn limit, tzn. do daàov ch v dajû mûïe zamûstnavatel zahrnout ve keré pfiíspûvky poskytované sv m zamûstnancûm na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem a na soukromé Ïivotní poji tûní, na které jim vzniklo právo na základû kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu, pracovní nebo jiné smlouvy. Zmûny ve zdaàování pfiíspûvku na pfiechodné ubytování Na stranû zamûstnance - od danû z pfiíjmu je osvobozena hodnota pfiechodného ubytování, nejde-li o ubytování pfii pracovní cestû, poskytovaná jako nepenûïní plnûní zamûstnavatelem zamûstnanci v souvislosti s v konem práce, pokud obec pfiechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zamûstnanec bydli tû, a to maximálnû do v e 3500 Kã mûsíãnû ( 6 odst. 9 písm. i) ZDP). Na stranû zamûstnavatele - zákon jiï nestanoví Ïádn limit. DaÀov m v dajem zamûstnavatele jsou v daje na pfiechodné ubytování zamûstnancû, nejde-li o ubytování pfii pracovní cestû, poskytované jako nepenûïní plnûní zamûstnavatelem zamûstnanci v souvislosti s v konem práce, pokud obec pfiechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zamûstnanec bydli tû. Zmûny v poskytování nealkoholick ch nápojû Na stranû zamûstnance - beze zmûny - tj. od danû je osvobozena hodnota nealkoholick ch nápojû poskytovan ch jako nepenûïní plnûní ze sociálního fondu, ze zisku (pfiíjmu) po jeho zdanûní anebo na vrub v dajû (nákladû), které nejsou v daji (náklady) na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû, zamûstnavatelem zamûstnancûm ke spotfiebû na pracovi ti ( 6 odst. 9 písm. c) ZDP). Na stranû zamûstnavatele - za daàov v daj na stranû zamûstnavatele nelze uznat hodnotu nealkoholick ch nápojû poskytovan ch jako nepenûïní plnûní zamûstnavatelem zamûstnancûm ke spotfiebû na pracovi ti, a to ani v pfiípadû, Ïe právo zamûstnance na jejich poskytování vypl vá z kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy ( 25 odst. 1 písm. zn) ZDP). Tato zmûna se net ká poskytování ochrann ch nápojû. Zmûny ve zdaàování plnûní urãeného k uspokojování potfieb zamûstnancû a jejich rodinn ch pfiíslu níkû Na stranû zamûstnance - nedochází ke zmûnû ( 6 odst. 9 písm. d) ZDP); od danû z pfiíjmu je osvobozeno nepenûïní plnûní poskytované zamûstnavatelem zamûstnancûm z fondu kulturních a sociálních potfieb, ze sociálního fondu, ze zisku (pfiíjmu) po jeho zdanûní anebo na vrub v dajû (nákladû), které nejsou v daji (náklady) na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû, ve formû moïnosti pouïívat rekreaãní, zdravotnická a vzdûlávací zafiízení, pfied kolní zafiízení, závodní knihovny, tûlov chovná a sportovní zafiízení nebo ve formû pfiíspûvku na kulturní pofiady a sportovní akce; jde-li v ak o poskytnutí rekreace vãetnû zájezdû, je u zamûstnance z hodnoty nepenûïního plnûní od danû osvobozena v úhrnu nejv e ãástka Kã za kalendáfiní rok. Jako plnûní Sleva na dani roãnû od od u poplatníka (platí i pro dûchodce) u druhého z manïelû bez pfiíjmû na dítû, popfiípadû daàov bonus (max Kã mûsíãnû, Kã roãnû) u poïivatele ãásteãného invalidního dûchodu u poïivatele plného invalidního dûchodu drïitele prûkazu ZTP/P u studujícího zamûstnavatele zamûstnanci se posuzuje i plnûní poskytnuté pro rodinné pfiíslu níky. Na stranû zamûstnavatele - novû od roku 2008 ( 25 odst. 1 písm. h) Za v daje (náklady) vynaloïené k dosa- Ïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû pro daàové úãely nelze uznat nepenûïní plnûní poskytovaná zamûstnavatelem zamûstnanci ve formû 1. pfiíspûvku na kulturní pofiady a sportovní akce, 2. moïnosti pouïívat rekreaãní, zdravotnická a vzdûlávací zafiízení, pfied kolní zafiízení, závodní knihovny, tûlov chovná a sportovní zafiízení, s v jimkou zafiízení uveden ch v 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 aï 3, nebo 3. poskytnutí rekreace, vãetnû zájezdû, které je u zamûstnance osvobozeno od danû podle 6 odst. 9 písm. d). To znamená, Ïe novû zamûstnavatel nemûïe v e uvedená plnûní zahrnout do daàov ch v dajû, a to ani v pfiípadû, Ïe právo zamûstnance na jejich poskytování vypl vá z kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele nebo z pracovní ãi jiné smlouvy. Plnûní ve formû moïnosti pouïívat vzdûlávací zafiízení Na stranû zamûstnance - od danû z pfiíjmu jsou osvobozeny (nové znûní ustanovení 6 odst. 9 písmeno a) ZDP) ãástky vynaloïené zamûstnavatelem na úhradu v dajû spojen ch s odborn m rozvojem zamûstnancû a rekvalifikací, související s pfiedmûtem jeho ãinnosti, s v jimkou ãástek vynaloïen ch na zv ení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na pfiíjmy plynoucí zamûstnancûm v této souvislosti, jako mzda, plat, odmûna nebo jako náhrada za u l pfiíjem. Na stranû zamûstnavatele - daàov m v dajem jsou náklady na provoz vlastních vzdûlávacích zafiízení nebo v daje (náklady) spojené s odborn m rozvojem zamûstnancû a rekvalifikací zamûstnancû zabezpeãované jin mi subjekty, s v jimkou v dajû (nákladû) vynaloïen ch na zv ení kvalifikace ( 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP). Pfiíjmy z podnikání a jiné samostatné v dûleãné ãinnosti Ru í se minimální základ danû pro podnikatele. Zmûny s dopadem na daà z pfiíjmu právnick ch osob Ru í se osvobození dané ustanovením 19 odst. 1 písm. u) ZDP, podle kterého byly od danû z pfiíjmu osvobozeny pfiíjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové pfiíjmy z termínovan ch vkladû odborov ch organizací, a to jen do v e, v jaké byly ve zdaàovacím období jejich dosaïení a tfií bezprostfiednû následujících zdaàovacích obdobích prokazatelnû pouïity k úhradû v dajû nezbytn ch k uskuteãàování ãinností spoãívajících v obhajobû hospodáfisk ch a sociálních zájmû zamûstnancû v rozsahu vymezeném zákoníkem práce. To znamená, Ïe novû jsou pfiíjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové pfiíjmy z termínovan ch vkladû u odborov ch organizací zdaniteln m pfiíjmem. Zavádí se dal í sniïování daàové sazby u právnick ch osob. Sazby danû jsou novû stanoveny takto: - od ãiní sazba danû pro právnické osoby 21 %, - od se sazba sníïí na 20 %, - od se sazba sníïí na 19 %. Ing. Anna Kodlová 3

4 Úprava právních úkonû patfií mezi velmi dûleïité otázky úpravy pracovnûprávních vztahû. V právní úpravû platné do 31. prosince 2006 nebyla tûmto otázkám vûnována dostateãná pozornost a jejich úprava byla ponûkud podcenûna. Nová úprava v zákoníku práce vychází z toho, Ïe nedostatky pfiedchozí právní úpravy jsou odstranûny tím, Ïe je zakotven odkaz na úpravu obãansk m zákoníkem. Na rozdíl od minulé právní úpravy pracovnûprávních vztahû nov zákoník práce stojí v pfiípadû neplatnosti právních úkonû na principu tzv. relativní neplatnosti. Problematiku právních úkonû upravuje platn zákoník práce v ustanoveních 18 aï 21. Ve svém ustanovení 18 obsahuje odkaz na konkrétní ustanovení obãanského zákoníku, podle kter ch se fiídí právní úkony v pracovnûprávních vztazích obãansk m zákoníkem s tím, Ïe smlouva podle 51 obãanského zákoníku, tzv. smlouva nepojmenovaná, v ak nesmí odporovat obsahu nebo úãelu tohoto zákoníku. Tato úprava je kogentní, neboè podle ustanovení 363 odst. 2 zákoníku práce se od ní nelze odch lit, a to ani ve prospûch zamûstnancû ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 zákoníku práce. Neplatn m je dle 19 odst. 1 zákoníku práce právní úkon, kter m se zamûstnanec pfiedem vzdává sv ch práv. V odst. 2 toto ustanovení pak zakotvuje, Ïe neplatnost právního úkonu nemûïe b t zamûstnanci na újmu, pokud jeho neplatnost nezpûsobil v luãnû sám. Souãasnû se stanoví, Ïe vznikne-li zamûstnanci následkem takového neplatného právního úkonu koda, je zamûstnavatel povinen ji nahradit. Souãasnû v tomto ustanovení v odst. 3 zákoník stanoví, Ïe právní úkon, k nûmuï nebyl udûlen pfiedepsan souhlas pfiíslu ného orgánu, je neplatn, jen stanoví-li to v slovnû zákoník práce, popfiípadû zvlá tní zákon. Pokud zákoník poïaduje, aby právní úkon byl s pfiíslu n m orgánem projednán, není právní úkon neplatn, i kdyï k tomuto projednání nedo lo. Platn zákoník práce pak dále stanoví, Ïe nebyl-li právní úkon uãinûn ve formû, kterou vyïaduje tento zákoník, je neplatn, jen stanoví-li to tento zákoník v slovnû. Právní úkon je v ak také neplatn, vyïaduje-li to dohoda úãastníkû ( 21 odst. 1 zákoníku práce). To 4 ODPOVÍ DÁME DOTAZ: V pracovní smlouvû byla sjednána krat í pracovní doba - 36 hodin t dnû. Nyní by mû zajímalo, jak to je s prací pfiesãas. Kdy se bude jednat o práci pfiesãas? Lze v tomto pfiípadû vûbec práci pfiesãas nafiídit? E. S., Sokolov ODPOVùë: Podle 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je prací pfiesãas práce pfiesahující stanovenou t denní pracovní dobu u zamûstnavatele. Pokud stanovená t denní pracovní doba u zamûstnavatele ãiní napfiíklad CO VÁS ZAJÍMÁ Zákoník práce a právní úkony v ak nelze pouïít v pfiípadû smlouvy pracovní. Dále platná právní úprava zakotvuje, Ïe pro uzavfiení smlouvy písemnou formou staãí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému pfiijetí. Samotné projevy úãastníkû nemusí b t na téïe listinû, není-li v zákoníku dále stanoveno jinak ( 21 odst. 2). Zásadní novum v nové právní úpravû je zakotven princip tzv. relativní neplatnosti právních úkonû, jak jiï bylo naznaãeno shora. Ustanovení 20 zákoníku práce totiï stanoví, Ïe jde-li o dûvod neplatnosti právního úkonu, povaïuje se právní úkon za platn, pokud se ten, kdo je takov m úkonem dotãen, neplatnosti nedovolá. To v ak neplatí v pfiípadû právního úkonu smûfiujícího ke vzniku pracovního pomûru nebo k uzavfiení dohody o práci konané mimo pracovní pomûr. Neplatnosti právního úkonu se pak nemûïe dovolat ten, kdo ji sám zpûsobil. TotéÏ platí, nebyl-li úkon uãinûn ve formû, kterou vyïaduje dohoda úãastníkû. Co z takovéto úpravy neplatnosti právních úkonû v pracovnûprávních vztazích pro aplikaci vypl vá? Pfiedev ím dûsledkem této právní úpravy je, Ïe právní úkon se povaïuje za platn, dokud se ten, kdo je takov m právním úkonem dotãen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti konkrétního právního úkonu je nutno se dovolat vûãi soudu Ïalobou, nepostaãí ji uplatnit pouze vûãi druhému úãastníkovi pracovnûprávního vztahu. Dovolání se neplatnosti je totiï právním úkonem. V takovém pfiípadû projev vûle, kter m se úãastník pracovnûprávního vztahu relativní neplatnosti dovolává, musí vyjadfiovat jak skuteãnost, Ïe jde o uplatnûní relativní neplatnosti, tak i vadu takovéhoto napadaného právního úkonu, která v konkrétní vûci jeho relativní neplatnost zpûsobila. Pfiitom podle soudní praxe nepostaãí, pokud úãastník na tuto neplatnost v soudním fiízení pouze upozorní. Takovéto upozornûní totiï je tû neznamená, Ïe se tím relativní neplatnosti dovolá. Takovéto právo oprávnûného úãastníka pracovnûprávního vztahu na dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu se promlãuje v obecné tfiíleté promlãecí dobû podle ustanovení 101 obãanského zákoníku. Poãátek bûhu této promlãecí doby je spojen se dnem, kdy do lo k uzavfiení pfiedmûtného právního úkonu. Písemn projev vûle druhému úãastníku a Ïalobu soudu je nutno v zákonem stanovené dobû také doruãit. V této souvislosti je nutné znovu opakovat, Ïe neplatnosti právního úkonu se nemûïe dovolat ten, kdo ji sám zpûsobil (srov. 20 zákoníku práce). Stejné pak platí i tam, nebylli právní úkon uãinûn ve formû, kterou vyïaduje dohoda úãastníkû. 40 hodin, bude prací pfiesãas aï práce konaná nad 40 hodin t dnû, tj. 41. hodina. Práci pfiesãas v tomto pfiípadû zamûstnavatel nafiídit nemûïe. Nad 36 hodin t dnû mûïe b t práce konána pouze se souhlasem zamûstnance. O zcela jin pfiípad by se jednalo, pokud by v kolektivní smlouvû byla stanovená t denní pracovní doba zkrácena, napfiíklad ze 40 hodin na 37,5 hodin t dnû. Zde by prací pfiesãas byla práce konaná nad 37,5 hodin t dnû. DOTAZ: Jsem ãlenem závodního v boru jedné organizace. Zajímalo by mû, jak má znít ujednání v kolektivní smlouvû, kde se podle 305 zákona ã. 262/2006 Sb. pfiená í pravomoc na vnitfiní pfiedpis. Urãitû to bude zajímat i dal í funkcionáfie odborû. H. G., Most ODPOVùë: Podle 305 odst. 1 nového zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb.) mûïe vnitfiní pfiedpis stanovit mzdové, platové Pfii vzniku pracovního pomûru je uplatàována v pfiípadû vadn ch právních úkonû jejich neplatnost absolutní. V pfiípadû vadn ch právních úkonû spojen ch se zmûnou ãi zánikem pracovního pomûru a dal ími úkony v pracovnûprávních vztazích neplatnost relativní. Zvlá tní úpravou této neplatnosti je právní úprava u dovolání se neplatnosti v pfiípadû neplatného sjednání pracovního pomûru na dobu urãitou. V takovémto pfiípadû se totiï zamûstnanec dovolává neplatnosti právního úkonu vûãi zamûstnavateli (srov. 39 odst. 5 zákoníku práce). Navíc v zájmu právní jistoty úãastníkû pracovnûprávního vztahu je stanovena dvoumûsíãní prekluzivní (propadná) lhûta pro uplatnûní návrhu u soudu na urãení, zda byly splnûny zákonem stanovené podmínky pro sjednání pracovního pomûru na dobu urãitou. V tomto soudním fiízení se v ak úãastník nedovolává neplatnosti samotného právního úkonu. V souvislosti s problematikou relativní neplatnosti právních úkonû je v ak nutno poukázat na obsah ustanovení 330 zákoníku práce, které v nûkter ch pfiípadech zakotvuje prekluzi práva dovolat se urãité skuteãnosti. Ne v echny pfiípady v ak mají charakter dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu. Uvedené ustanovení zákoníku práce totiï stanoví, Ïe k zániku práva proto, Ïe nebylo ve stanovené dobû uplatnûno, dochází jen v pfiípadech v 39 odst. 5, 58, 59, 72, 218 odst. 4 vûtû druhé, 267 odst. 2 a 315. Bylo-li právo uplatnûno v tûchto pfiípadech po uplynutí v zákonû stanovené lhûty, pfiihlédne soud k zániku práva, i kdyï to úãastník fiízení nenamítne. Uplynutím zákonem stanovené lhûty totiï právo v takovém pfiípadû zaniká, na rozdíl od pfiípadû promlãení. V takov chto pfiípadech se úãastník pracovnûprávního vztahu musí dovolat neplatnosti právního úkonu nikoliv ve shora uvedené tfiíleté obecné promlãení dobû, ale v prekluzivních zákonem stanoven ch lhûtách. Zaveden m principem relativní neplatnosti právních úkonû vznikne v aplikaãní praxi fiada problémû, na které bude nutno postupnû reagovat. Zvolen delegaãní princip zákoníkem práce ve vztahu k obãanskému zákoníku totiï není v na em právním fiádu bûïn, a to zejména v takovém rozsahu, jak byl zvolen. Samotná aplikace fiady ustanovení obãanského zákoníku, na která zákoník práce odkazuje, je v podmínkách pracovnûprávních vztahû tûïko aplikovatelná a pfiiná í problémy. Proto nezb vá neï doporuãit, aby se na i ãlenové, funkcionáfii i orgány základních organizací v pfiípadû jak chkoliv pochybností obraceli na specialisty odborového svazu se Ïádostí o odbornou pomoc. JUDr. Karel Horn a dal í pracovnûprávní nároky pouze tehdy, pokud to na nûj bylo kolektivní smlouvou pfieneseno. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o zásadní ujednání, zfiejmû bych ho oznaãil samostatn m bodem - ãlánkem. Navrhuji napfiíklad toto znûní: âl. XVI Pfienesení pravomoci upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovnûprávních vztazích, z nichï je oprávnûn zamûstnanec, na vnitfiní pfiedpis podle 305 odst. 1 zákona ã. 262/2006 Sb. Kolektivní smlouva na základû 305 odst. 1 zákoníku práce pfiená í pravomoc stanovit (upravit): 1) prémiov fiád a 2) cestovní náhrady na vnitfiní pfiedpis, kter vydá zamûstnavatel po projednání se závodním v borem odborové organizace. (zr)

5 ené v daje související s jejich pouïíváním. Dále je pfiíspûvek urãen úplnû ãi prakticky nevidom m obãanûm, ktefií jsou soustavnû pracovnû ãinní, nebo se pfiipravují na pracovní uplatnûní pracovním v cvikem ãi studiem, nebo jsou poïivateli sirotãího dûchodu. Maximální v e pfiíspûvku je 200 Kã mûsíãnû. Od 1. ledna 2008 pfiíspûvek nebude poskytován. Zákon ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zmûny: Nárok na podporu v nezamûstnanosti nemá uchazeã o zamûstnání, se kter m v dobû posledních esti mûsícû pfied zafiazením do evidence uchazeãû o zamûstnání zamûstnavatel skonãil pracovnûprávní vztah z dûvodu poru ení povinnosti vypl vající z právních pfiedpisû vztahujících se k jím vykonávané práci zvlá È hrub m zpûsobem; to platí i v pfiípadû skonãení jiného pracovního vztahu z obdobného dûvodu. Nárok na podporu v nezamûstnanosti nemá uchazeã o zamûstnání, kterému vznikl nárok na v sluhov pfiíspûvek podle zvlá tních právních pfiedpisû a jestliïe je tento pfiíspûvek vy í neï podpora v nezamûstnanosti, která by uchazeãi o zamûstnání náleïela, pokud by nemûl nárok na v sluhov pfiíspûvek. Zamûstnávání osob se zdravotním postiïením Pfiíspûvek na podporu zamûstnávání osob se zdravotním postiïením bude poskytován ve v i skuteãnû vynaloïen ch mzdov ch nákladû na zdravotnû postiïeného zamûstnance (vãetnû pojistného na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti a pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní, které zamûstnavatel za sebe odvedl z vymûfiovacího základu tohoto zamûstnance). Pro zamezení zneuïívání tohoto pfiíspûvku je stanovena jeho maximální v e rozdílnû pro osoby s tûï ím zdravotním postiïením a pro ostatní osoby se zdravotním postiïením, a to 9000 Kã pro TZP a 6500 Kã pro OZP. ZároveÀ je vylouãeno poskytování tohoto pfiíspûvku v soubûhu s pfiíspûvkem na vytváfiení pracovních pfiíleïitostí v rámci vefiejnû prospû n ch prací a na vyhrazení spoleãensky úãelného pracovního místa v pfiípadû, Ïe budou vytvofieny pro osoby se zdravotním postiïením. Nemocenské dávky A. Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû B. Zákon ã. 187/2006 Sb., o nemocenském poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû C. Zákon ã. 88/1968 Sb., o prodlouïení matefiské dovolené, o dávkách v matefiství a o pfiídavcích na dûti z nemocenského poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû D. Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení E. Zákon ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zmûny v zákonech uveden ch pod písmeny A. - E. jsou následující: Úãinnost nového zákona o nemocenském poji tûní je odloïena o dal í rok, tj. na Ochranná lhûta jiï neãiní 42 kalendáfiních dnû, ale pouze 7 kalendáfiních dnû. Ochranná lhûta 6 mûsícû pro tûhotné Ïeny zûstává. V roce 2008 nebude zv ena redukãní hranice (1. redukãní hranice: 550 Kã, 2. redukãní hranice: 790 Kã). Pro v i nemocenského a podpory pfii o etfiování ãlena rodiny se do 1. redukãní hranice zapoãítává 90 % denního vymûfiovacího základu (DVZ). Za první 3 kalendáfiní dny pracovní neschopnosti nenáleïí nemocenské (plat, sluïební pfiíjem), tzv. karenãní doba. V e nemocenského ãiní 60 % DVZ pro 4. aï 30. kalendáfiní den pracovní neschopnosti 66 % DVZ pro 31. aï 60. kalendáfiní den pracovní neschopnosti 72 % DVZ od 61. kalendáfiního dne pracovní neschopnosti V e podpory pfii o etfiování ãlena rodiny ãiní 60 % DVZ. Podpora pfii o etfiování ãlena rodiny z ochranné lhûty nenáleïí. V e penûïité pomoci v matefiství náleïí po celou dobu ve v i 69 % DVZ. PenûÏitá pomoc v matefiství je sjednocena na 28 t dnû pro vdané a osamûlé matky; 37 t dnû po porodu vícerãat. Studentkám a Ïákyním náleïí penûïitá pomoc v matefiství ve v i 254 Kã za den. Uchazeãkám o zamûstnání penûïitá pomoc v matefiství nenáleïí. PoÏivatelÛm plného invalidního a starobního dûchodu se nemocenské poskytuje maximálnû po dobu 81 kalendáfiních dnû a nejdéle do dne, jímï konãí zamûstnání. JUDr. Jitka Kocianová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Zmûny v sociálních dávkách (Pokraãování z minulého ãísla) Dfiíve neï zaãnete ãíst pokraãování, o p r a v t e s i, prosím, v textu minulého ãísla u zmûny rodiãovského pfiíspûvku ãíslici 18 na 21. Druh m rozhodn m momentem pro volbu rodiãovského pfiíspûvku je 21 mûsícû vûku dítûte, nikoliv 18 mûsícû, jak bylo v textu uvedeno. Za chybu se omlouváme. Nyní pokraãujeme ve zmûnách, které pfiinesl zákon ã. 261/2006 Sb., o stabilizaci vefiejn ch prostfiedkû. Zmûny v zákonû ã. 108/2007 Sb., o sociálních sluïbách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû: Odstranûní zdvojení v platy dávek Po dobu hospitalizace nebo pobytu v zafiízení urãeném pro v kon trestu ãi nafiízené ústavní léãby, kter trvá cel kalendáfiní mûsíc, bude v plata pfiíspûvku na péãi zastavena. Tedy v takov ch pfiípadech, kdy je objektivnû dáno, Ïe pfiíspûvek na péãi nemûïe plnit svûj úãel. Úãinnost: 16. fiíjna Zpfiísnûní kontroly vyuïití pfiíspûvku na péãi Zpfiísní se kontrola vyuïívání pfiíspûvku na péãi. V pfiípadû neuvedení zpûsobu vyuïití této dávky bude její v plata po pfiedchozím písemném upozornûní zastavena do doby, neï oprávnûná osoba uvede odpovídající zpûsob jejího vyuïití. Jsou tak fie eny situace, kdy je objektivní pochybnost o správném vyuïití pfiíspûvku na péãi (v pfiípadû, Ïe oprávnûná osoba ani po opakované v zvû neuvede, jak m zpûsobem pfiíspûvek vyuïívá). Úãinnost: 1. ledna Posílení odpovûdnosti krajû Pfii poskytování dotací ze státního rozpoãtu poskytovatelûm sociálních sluïeb bude posílena odpovûdnost krajû za zaji tûní potfiebné sítû sociálních sluïeb. Stát bude poskytovat krajûm dotaci ze státního rozpoãtu, úãelovû vázanou na dofinancování sítû sociálních sluïeb na území kraje, pfiiãemï v bûr konkrétních poskytovatelû, kter m bude pfiidûlena dotace, bude v gesci kraje. Úãinnost: 1. ãervence Dotaãní procesy a kritéria upraví nafiízení vlády. Zákon ã. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou: pfiíspûvek na Ïivobytí, doplatek na bydlení a mimofiádná okamïitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je povûfiené obecní úfiady. Na území vojensk ch újezdû rozhodují o dávkách a vyplácejí je újezdní úfiady vojensk ch újezdû. Mimofiádnou okamïitou pomoc osobám ohroïen m sociálním vylouãením poskytují obecní úfiady obcí s roz- ífienou pûsobností. Odvolacím orgánem jsou krajské úfiady. V e uvedené úfiady jsou oznaãovány pojmem orgány pomoci v hmotné nouzi. Co je to hmotná nouze? Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostateãn m zabezpeãením základní obïivy, bydlení a mimofiádn mi událostmi; tyto situace naz vá hmotnou nouzí. Jde v zásadû o situace, kdy osoba (spoleãnû posuzované osoby) nemá dostateãné pfiíjmy a její celkové sociální a majetkové pomûry neumoïàují uspokojení základních Ïivotních potfieb. Souãasnû si tyto pfiíjmy nemûïe z objektivních dûvodû zv it. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveà napomáhá fie ení nûkter ch nárazov ch Ïivotních situací, které nelze vyfie it jinak neï okamïitou pomocí. DÛleÏité je, Ïe kaïdá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k fie ení její situace hmotné nouze, ale i k pfiedcházení jejího vzniku. Pfiíjem. Okruh pfiíjmû, které se berou v úvahu pfii posuzování nároku na dávku a její v i, je stanoven v zákonû o Ïivotním a existenãním minimu. Nicménû zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví urãité odchylky: Tzv. ãisté pfiíjmy ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû uveden ch v zákonû o daních z pfiíjmû a ze mzdov ch nárokû vyplácen ch úfiadem práce se zapoãítávají ve v i 70 %. Pfiíjmy z dávky nemocenského poji tûní, z podpory v nezamûstnanosti a podpory pfii rekvalifikaci se zapoãítávají ve v i 80 %. Ostatní pfiíjmy uvedené v zákonû o Ïivotním a existenãním minimu se zapoãítávají ze 100 % (pfiíspûvek na Ïivobytí se nezapoãítává). Pfiíjem se zji Èuje zpravidla za období tfií kalendáfiních mûsícû pfied podáním Ïádosti o dávku. Na pfiíspûvek na Ïivobytí a na doplatek na bydlení mají nárok pfii splnûní podmínek stanoven ch v zákonû o pomoci v hmotné nouzi tyto oprávnûné osoby: osoba, která je na území âeské republiky hlá ena k trvalému pobytu osoba, které byl udûlen azyl nebo doplàková ochrana cizinec bez trvalého pobytu na území âeské republiky, kterému tato práva zaruãuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta) obãan ãlenského státu Evropské unie, pokud je hlá en na území âeské republiky k pobytu po dobu del í neï tfii mûsíce

6 obãan ãlenského státu EU, kterému nárok na sociální v hody vypl vá z pfiímo pouïitelného pfiedpisu Evropsk ch spoleãenství, a jeho rodinn pfiíslu ník (napfi. Nafiízení Rady EHS) rodinn pfiíslu ník obãana ãlenského státu Evropské unie, pokud je hlá en na území âeské republiky k pobytu po dobu del í neï tfii mûsíce cizinec, kter je drïitelem povolení k trvalému pobytu s pfiiznan m právním postavením dlouhodobû pob vajícího rezidenta v Evropském spoleãenství na území jiného ãlenského státu EU a kterému bylo udûleno povolení k dlouhodobému pobytu na území âeské republiky rodinn pfiíslu ník cizince uvedeného v pfiedchozí odráïce, kterému bylo udûleno povolení k dlouhodobému pobytu na území âeské republiky Okruh oprávnûn ch osob pro mimofiádnou okamïitou pomoc je ir í, kromû osob uveden ch v pfiedchozím textu (oprávnûné osoby pro pfiíspûvek na Ïivobytí a doplatek na bydlení) jsou oprávnûn mi osobami pfii splnûní podmínek rovnûï osoby pob vající na území âeské republiky na základû zákona o pobytu cizincû. V odûvodnûn ch pfiípadech - je-li osoba váïnû ohroïena na zdraví - mûïe jí b t mimofiádná okamïitá pomoc poskytnuta, i kdyï pob vá na území âeské republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizincû. Zv ení pfiíjmu vlastním pfiiãinûním. Nedostateãn pfiíjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, Ïe osoba (spoleãnû posuzované osoby) si ho nemûïe zv it vlastním pfiiãinûním. Zv ením pfiíjmu vlastním pfiiãinûním se rozumí zv ení pfiíjmu vlastní prací, fiádn m uplatnûním nárokû a pohledávek, prodejem nebo jin m vyuïitím majetku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíïe stanoví, co se rozumí jednotliv mi formami vlastního pfiiãinûní, stanoví i situace, okruh osob, u nichï se nûkterá forma vlastního pfiiãinûní nevyïaduje, a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její v i. Nezaopatfienost dítûte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpofie. Pfiíspûvek na Ïivobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která fie í nedostateãn pfiíjem osoby (spoleãnû posuzovan ch osob). Okruh spoleãnû posuzovan ch osob je dán zákonem o Ïivotním a existenãním minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi v ak stanoví nûkolik odchylek, napfi. do okruhu spoleãnû posuzovan ch osob nepatfií osoba, která nastoupila v kon trestu odnûtí svobody nebo byla vzata do vazby (a v kon trestu nebo vazby trval cel kalendáfiní mûsíc), osoba, která je umístûna k celoroãnímu pobytu v ústavu sociální péãe nebo obdobném zafiízení apod. Vzhledem k tomu, Ïe v praxi dochází k rûzn m situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi moïnost z okruhu spoleãnû posuzovan ch osob nûkterou osobu vylouãit. Nárok na pfiíspûvek na Ïivobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její pfiíjem (pfiíjem spoleãnû posuzovan ch osob) nedosahuje ãástky Ïivobytí. Îivobytí osoby (spoleãnû posuzovan ch osob) je stanoveno s ohledem na pfiíjem, moïnost jeho zv ení, majetkové pomûry a dal í okolnosti (jako je napfi. nákladné dietní stravování, délka setrvání ve stavu hmotné nouze, aktivní pfiístup k hledání zamûstnání apod.). âástka Ïivobytí se odvíjí od v e existenãního a Ïivotního minima a stanoví se individuálnû pro kaïdou osobu na základû zhodnocení její snahy, moïností a potfieb. V e pfiíspûvku na Ïivobytí se stanoví jako rozdíl mezi Ïivobytím osoby (spoleãnû posuzovan ch osob) a pfiíjmem osoby (spoleãnû posuzovan ch osob), kter je sníïen o pfiimûfiené náklady na bydlení. Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která spoleãnû s vlastními pfiíjmy obãana a pfiíspûvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odûvodnûné náklady na bydlení. V e doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odûvodnûn ch nákladû na bydlení (tj. nájmu, sluïeb s bydlením spojen ch a nákladû za dodávku energií) zûstala osobû (spoleãnû posuzovan m osobám) ãástka na Ïivobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, kter uïívá byt a jehoï pfiíjem (pfiíjem spoleãnû posuzovan ch osob) je po úhradû odûvodnûn ch nákladû na bydlení niï í neï ãástka jeho Ïivobytí (ãástka Ïivobytí spoleãnû posuzovan ch osob). Okruh spoleãnû posuzovan ch osob pro úãely doplatku na bydlení je stejn jako pro úãel pfiíspûvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na pfiíspûvek na Ïivobytí a nárok na pfiíspûvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Doplatek na bydlení lze pfiiznat (s pfiihlédnutím k celkov m sociálním a majetkov m pomûrûm) i osobû, které pfiíspûvek na Ïivobytí nebyl pfiiznán, protoïe její pfiíjem (pfiíjem spoleãnû posuzovan ch osob) pfiesáhl ãástku na Ïivobytí osoby (spoleãnû posuzovan ch osob), ale nepfiesáhl 1,3násobek této ãástky. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez váïného dûvodu odmítne moïnost levnûj ího pfiimûfieného bydlení nabídnutou nebo zprostfiedkovanou obcí, v níï má trval pobyt. To neplatí pro osoby star í 65 let a poïivatele starobního dûchodu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V pfiípadech hodn ch zvlá tního zfietele mûïe orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, Ïe za nájemce povaïuje pro úãely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobû uïívající jinou neï nájemní formu bydlení. Nárok na doplatek na bydlení má také nezletilé nezaopatfiené dítû, které je v plném pfiímém zaopatfiení ústavu (zafiízení) pro péãi o dûti nebo mládeï nebo které Ïije v náhradní rodinné péãi, na které pfie lo vlastnictví nebo nájem bytu, a dítû nemá dostateãn pfiíjem nebo majetek k úhradû odûvodnûn ch nákladû na bydlení. V e doplatku na bydlení se vypoãte tak, Ïe se od ãástky odûvodnûn ch nákladû na bydlení pfiipadajících na kalendáfiní mûsíc (sníïené o pfiíspûvek na bydlení náleïející za pfiedchozí kalendáfiní mûsíc) odeãte ãástka, o kterou pfiíjem osoby (spoleãnû posuzovan ch osob), vãetnû vyplaceného pfiíspûvku na Ïivobytí, pfievy uje ãástku na Ïivobytí osoby (spoleãnû posuzovan ch osob). Mimofiádná okamïitá pomoc. Prostfiednictvím mimofiádné okamïité pomoci mûïe b t poskytnuta pomoc v situacích nepfiíznivého a mimofiádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostfiednû poskytnout pomoc. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví nûkolik situací, v nichï lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout. První situací je ta, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvûli nedostatku finanãních prostfiedkû jí hrozí váïná újma na zdraví. Dávka doplní pfiíjem osoby do existenãního minima (v pfiípadû nezaopatfieného dítûte do Ïivotního minima). Druhá situace, v níï lze poskytnout mimofiádnou okamïitou pomoc, je spojena s váïnou mimofiádnou událostí. Mimofiádná okamïitá pomoc mûïe b t poskytnuta osobû, která není v hmotné nouzi a kterou postihne váïná mimofiádná událost a celkové sociální a majetkové pomûry této osoby jí neumoïàují pfiekonat událost vlastními silami. Takovou událostí je napfi. Ïivelní pohroma (povodeà, vichfiice a vy í stupnû vûtrné pohromy, zemûtfiesení apod.), poïár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo prûmyslová havárie. Pfii rozhodování o v i mimofiádné okamïité pomoci se pfiihlíïí k majetkov m pomûrûm a pfiíjmové situaci osoby; maximální v e dávky ãiní 15násobek ãástky Ïivotního minima jednotlivce. Tfietí situace, v níï lze poskytnout mimofiádnou okamïitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k pfiíjmûm a celkov m sociálním a majetkov m pomûrûm dostateãné prostfiedky: k úhradû nezbytného jednorázového v daje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku pfii prokázané ztrátû osobních dokladû, pfii vydání duplikátu rodného listu nebo dokladû potfiebn ch k pfiijetí do zamûstnání, s úhradou jízdného v pfiípadû ztráty penûïních prostfiedkû, a v pfiípadû nezbytné potfieby s úhradou noclehu; v e dávky se stanoví s ohledem na konkrétní v daj na úhradu nákladû spojen ch s pofiízením nezbytn ch základních pfiedmûtû dlouhodobé potfieby a na základní vybavení domácnosti a odûvodnûn ch nákladû souvisejících se vzdûláním nebo zájmovou ãinností nezaopatfieného dítûte; v e dávky se stanoví aï do v e konkrétního nákladu, ale souãet poskytnut ch dávek nesmí pfiekroãit v kalendáfiním roce 10násobek ãástky Ïivotního minima jednotlivce. Poslední situace se t ká osob, které nesplàují podmínky hmotné nouze, ale které nemohou v daném ãase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finanãních prostfiedkû, úspû nû fie it svoji situaci a jsou ohroïeny sociálním vylouãením, napfi. návrat z v konu trestu, z léãebny, osoba bez pfiístfie í. V tomto pfiípadû lze poskytnout dávku ve v i 1000 Kã. Souãet dávek poskytnut ch v kalendáfiním roce nesmí pfiesáhnout ãtyfinásobek ãástky Ïivotního minima jednotlivce. Tuto dávku poskytuje obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností. Jde zejména o osobu, která: je propu tûna z v konu vazby nebo z v konu trestu odnûtí svobody, nebo je po ukonãení léãby chorobn ch závislostí propu tûna ze zdravotnického zafiízení, psychiatrické léãebny nebo léãebného zafiízení pro chorobné závislosti, nebo je propu tûna ze kolského zafiízení pro v kon ústavní ãi ochranné v chovy nebo z pûstounské péãe po dosaïení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemá uspokojivû naplnûny Ïivotnû dûleïité potfieby vzhledem k tomu, Ïe je osobou bez pfiístfie í, nebo je osobou, jejíï práva a zájmy jsou ohroïeny trestnou ãinností jiné osoby. Zmûny v zákonû o pomoci v hmotné nouzi: ZpfiísÀují se podmínky pro osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi a jsou dlouhodobû nezamûstnané a jejichï aktivita k získání pfiíjmu vlastní prací je nízká nebo Ïádná. U tûchto osob v pfiípadû, Ïe nepracují 12 mûsícû a déle, se bude vycházet pfii stanovení v e dávky pouze z ãástky existenãního minima, tj Kã. Toto zpfiísnûní se nevztahuje na osoby star í 55 let, osoby ãásteãnû invalidní a rodiãe peãující o dítû mlad í 12 let. V návaznosti na tuto zmûnu se ru í 31 zákona o hmotné nouzi, podle kterého se po 12 mûsících nezamûstnanosti dávka pomoci v hmotné nouzi naopak zvy uje o 600 Kã. Úãinnost: 1. ledna Vyhlá ka ã. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Zmûny: Jednou z moïn ch dávek podle uvedené vyhlá ky je pfiíspûvek na zv ené Ïivotní náklady poskytován osobám, které pouïívají trvale ortopedické, kompenzaãní nebo jiné pomûcky, na zv - 2 3

7 Svazové sportovní hry 2007 jsou minulostí. Stejnû jako kaïd rok je v polovinû listopadu ukonãil turnaj v ipkách. K jeho uspofiádání jsme opût vyuïili pfiíjemného prostfiedí hotelu Medlov u Nového Mûsta na Moravû. Na ãtyfiech terãích svedlo líté boje 32 ãtyfiãlenn ch druïstev, tedy 79 muïû a 45 Ïen. Turnaj se hrál na ãtyfii kola tak, aby si v echna druïstva zahrála na v ech terãích. V jednom kole si kaïd hráã hodil desetkrát tfiemi ipkami. Nûkomu se dafiilo více, nûkomu ménû, nûkter m tréma svazovala ruce natolik, Ïe byl problém dohodit k terãi. Jiní zas naopak excelovali a bylo zajímavé sledovat, jak se jim ipky zapichují neomylnû a s jistotou do dvacítky. Mezi muïi se nejlépe dafiilo Michalovi Filipovi z MO Praha ã. 7 A, kter zaslouïenû se ziskem 2458 bodû vybojoval zlato mezi muïi. Druh skonãil Petr Kratochvíl ze ZO Technické sluïby Sobûslav, kter nedokázal u posledního terãe potvrdit své prûbûïné vedení a dosáhl celkovû pouze na 2425 bodû. Bronzov stupínek obsadil Jifií Kukleta, také ze ZO MP Brno A, s 2264 body. Îe mají Podle 3 nafiízení vlády ã. 101/2005 Sb., o podrobnûj ích poïadavcích na pracovi tû a pracovní prostfiedí, je zamûstnavatel povinen stanovit termíny a rozsah kontrol, zkou- ek, revizí, termíny údrïby a oprav a rekonstrukce technického vybavení pracovi tû, vãetnû pracovních a v robních prostfiedkû a zafiízení, s ohledem na jejich provedení, doporuãení v robce. LhÛty revizí elektrick ch zafiízení jsou stanoveny v pûti technick ch normách, a to âsn , âsn zmûna 3, âsn edice 2, âsn a âsn Pro elektrické instalace zhotovené do roku 1993 platí âsn , která v tabulce 1 urãuje lhûty pravideln ch revizí. a)lhûty pravideln ch revizí stanovené podle prostfiedí (âsn ) Druh prostfiedí revizní lhûty v rocích základní 5 normální 5 studené 3 horké 3 vlhké 3 mokré 1 se zv enou korozní agresivitou 3 s extrémní korozní agresivitou 1 pra né s prachem nehofilav m 3 s otfiesy 2 s biologick mi kûdci 3 pasivní s nebezpeãím poïáru 2 pasivní s nebezpeãím v buchu 2 PRO KAÎDÉHO NùCO Derniéra sportovních her 2007 policisté pevnou ruku, dokázaly i Ïeny, které obsadily první dvû místa. Nejlépe házela Martina Schropferová ze ZO MP Brno F s 2002 body, druhá skonãila Martina Halászová ze ZO MP Brno G, která naházela celkem 1912 bodû. Tfietí skonãila Libu e Lorencová ze ZO Nemocnice Svitavy A s 1848 body. V sledky jednotlivcû jiï napovídají, jaké bylo celkové pofiadí druïstev. Tradiãní vítûze ze ZO Mûstská policie Brno A porazili hráãi ze ZO Technické sluïby Sobûslav, ktefií získali celkem 8817 bodû, aï druhé místo obsadila ZO Mûstská policie Brno A s 8679 body a tfietí skonãilo druïstvo MO Praha 4 A s 7835 body. Turnaj probíhal hladce, za coï patfií velk dík pofiádající MO Praha 4, a zejména Petru Pechovi, jenï se postaral o to, Ïe naïhavení hráãi mohli stále sledovat aktuální v sledky, které jim Petr promítal na plátno na stûnû. Veãer probíhalo vyhlá ení v sledkû. Letos se navíc vyhla ovala nejúspû nûj í druïstva a jednotlivci za celé SSH. V druïstvech vyhrála ZO Nemocnice ve Svitavách, která za umístûní ve v ech turnajích získala 16 bodû, na druhém místû skonãila MO ã. 7 Praha 4 s 14 body a tfietí MO ROMO Fulnek se 13 body. V kategorii jednotlivcû mûl nejvíce bodû Michal Filip z MO ã. 7 Praha 4 s 9 body, druh skonãil Stanislav S kora z MO ROMO Fulnek s 8 body a tfietí Jifií Rais ze ZO OS UNIOS TH Rychnov nad KnûÏnou se 7 body. V kategorii Ïen mûla nejvíce bodû Alena Leinweberová ze ZO Nemocnice ve Svitavách, a to 9 bodû. Druhá se umístila Ivana Plchová také ze ZO Nemocnice ve Svitavách s 8 body a tfietí byla Milu e Pechová z MO OS UNIOS ã. 7 Praha 4 se 7 body. Poté jiï následovala hudba a tanec, kdy bylo vidût, Ïe v em zbylo fyzick ch sil je tû dost a dost. LhÛty pravideln ch revizí elektrick ch zafiízení venkovní 4 pod pfiístfie kem 4 b)lhûty pravideln ch revizí stanovené podle druhu prostoru se zv en m rizikem ohroïení osob Umístûní elektrického revizní lhûty zafiízení v rocích prostory urãené ke shromaïìování více neï 250 osob (napfi. v kulturních a sportovních zafiízeních, v obchodních domech a stanicích hromadné dopravy apod.) 2 zdûné obytné a kanceláfiské budovy, rekreaãní stfiediska, koly, matefiské koly, jesle 5 hotely a jiná ubytovací zafiízení, objekty nebo ãásti objektû provedené ze stavebních 3 hmot stupnû hofilavosti C2, C3 (podle âsn ) 2 pojízdné a pfievozné prostfiedky 1 prozatímní zafiízení staveni tû 0,5 c)lhûty pravideln ch revizí zafiízení pro ochranu pfied úãinky atmosférické a statické elektfiiny druh objektu revizní lhûty v rocích objekty s prostory s prostfiedím s nebezpeãím v buchu nebo poïáru, objekty konstruované ze stavebních hmot stupnû hofilavosti C1, C2, C3 2 ostatní 5 Pro elektrické instalace zhotovené po roce 1993 platí âsn edice 2 a âsn zmûna 3. V pfiíloze ã. 2 âsn Zpestfiením pro v echny a hlavnû pro fiidiãe v nedûli ráno byl sníh, kter padal neustále uï od pátku. V nedûli pfied odjezdem mûli v ichni fiidiãi rozcviãku, aby svá auta vybojovali ze závûjí. Král zemfiel, aè Ïije král! Jedny sportovní hry skonãily a dal í se jiï pfiipravují. Díky patfií v em ãlenûm sportovní komise za jejich ãas, kter vûnovali pfiípravû jednotliv ch turnajû. V ichni spoleãnû se tû íme, Ïe se s vámi uvidíme na turistice, cykloturistice, minigolfu, nohejbalu, ping-pongu, volejbalu, kuïelkách, bowlingu ãi tfieba právû opût na ipkách pfii Svazov ch sportovních hrách PfiedbûÏné pfiihlá ky naleznete v minulém ãísle ãasopisu Servis nebo na internetu a posílejte je nejpozdûji do 28. února 2008! Sportovní komise zmûna 3 jsou urãeny lhûty pravideln ch revizí elektrick ch instalací, urãené podle âsn z roku 1990, s doplnûním vyskytujících se vnûj ích vlivû podle âsn Pro zjednodu ení se dá fiíci, Ïe do tabulek uveden ch v e byly doplnûny pfiíslu né tfiídy vnûj ích vlivû podle âsn âsn edice 2 z dubna 2004 v ãlánku F.2 stanoví doporuãené lhûty revizí podle umístûní elektrického zafiízení. Umístûní elektrického revizní lhûty zafiízení v rocích prostory s vanou nebo sprchou a um vací prostory 3 prostory plaveck ch bazénû a fontán 1 místnosti se saunov mi kamny 3 staveni tû a demolice 0,5 zemûdûlská a zahradnická zafiízení 3 omezené vodivé prostory 3 zafiízení pro zpracování dat5 parkovací místa karavanû v kempech 1 venkovní osvûtlení 4 Podle m ch zku eností svazového inspektora bezpeãnosti práce se pfii stanovení lhût revizí ãasto chybuje. Domnívám se, Ïe k tûmto chybám pfiispívá i to, Ïe je problematika revizí elektrick ch zafiízení upravena jen technick mi normami, a ne právním pfiedpisem, napfi. nafiízením vlády. Václav âikl 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Babské rady Recepty na vánoãní a silvestrovsk stûl MOP Vytírací mopy ani smetáky na tyãi neodkládáme rovnou na podlahu. VÏdy je zavû ujeme tak, aby z nich mohla kapat voda a textilní pruhy ãi tûtiny zûstaly volnû ve vzduchu a trvale se nedeformovaly. LAK Skvrnu od laku na nehty z ko ile NAFTA Rozlitou naftu, topn olej nebo petrolej nejlépe odstraníme, kdyï místo posypeme pracím prá kem, kter tekutinu vsákne. Po zametení mûïeme postup zopakovat. FERMEÎ âerstvé skvrny od fermeïe ãistíme benzinem nebo perchloretylénem. Staré skvrny nejdfiíve promneme a pak namoãíme do terpent nu. SÁDRA Odlupování sádry pfii zatloukání hfiebíkû zabráníme, kdyï zasádrované místo nejprve pfielepíme lepicí páskou. BARVA Zaschlou barvu na rukou snadno odstraníme obyãejn m stolním olejem. GUMA Jednoduch trik, jak vymûnit gumu v prádle: kdyï vytahujeme starou, na její konec hned pfii pendlíme gumu novou. PERKY perky pfii ãi tûní nejprve ponofiíme na nûkolik minut do misky s pfiípravkem na mytí nádobí. Pak je jemnû vyãistíme mûkk m zubním kartáãkem. Prsten, kter nejde stáhnout s prstu, uvolníme, kdyï prst namoãíme a kolem prstenu namydlíme. KdyÏ prsten nejde sundat, protoïe prsty teplem otekly, ponofiíme ruku do misky s vodou a ledem. PODLAHA Benzinem, petrolejem nebo organick mi rozpou tûdly nikdy neãistíme podlahové krytiny z PVC, korku nebo gumy. Z mofiené dfievûné podlahy odstraníme skvrny terpent nem a následn m omytím. Potom je nutné místo znovu namofiit. BATERIE Chromované vodovodní baterie mohou ãasem ztratit lesk. Matn povrch vyãistíme potíráním vymaãkan m citronem. Hrajeme sudoku CHLUPY Psí a koãiãí chlupy odstraníme z kobercû vlhkou houbou. KOBEREC U star ích kobercû osvûïíme barvu, kdyï jejich povrch, zbaven prachu, vytíráme hadfiíkem nebo kartáãem namoãen m v octové vodû. Po vyschnutí koberec opût pfieluxujeme. INKOUST Skvrny od inkoustu ãistíme co nejdfiíve po u pinûní koberce smûsí citronové Èávy, vody a soli. MYâKA Charakteristick nepfiíjemn pach z myãky na nádobí mûïeme odstranit i vloïením (nejlépe do prostoru na pfiíbory) vymaãkaného citronu. TERMOSKA Termosku za pinûnou od kávy nebo ãaje vyãistíme tak, Ïe do ní nalijeme kypfiicí prá ek do peãiva rozmíchan v teplé vodû. Asi po dvou hodinách bude termoska znovu ãistá. ASENKA Skvrny od fiasenky z obleãení odstraníme aerosolov m nebo tekut m odstraàovaãem skvrn. ZÛstanou-li skvrny i nadále, vyãistíme je vodou a po jejím uschnutí je tû naneseme roztok z jednoho dílu amoniaku a tfií dílû studené vody. Po smytí pfiepereme. RTùNKA Rtûnku z obleãení dostaneme pfied vypráním lihem a pak nefiedûn m mycím prostfiedkem. odstraníme, kdyï ji podloïíme bíl m hadfiíkem a poklepáváme vatou napu tûnou odlakovaãem, kter neobsahuje olej. MU KY V boji s mal mi mu kami neustále krouïícími kolem rostlin v bytû zvítûzíme a vyhubíme je tím, kdyï zeminu posypeme vylouhovan m ãajem. (mv) ObtíÏnost: stfiednû tûïká e ení spoãívá v doplnûní políãek tak, aby kaïd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3 x 3 políãka) obsahoval ãísla od jedniãky do devítky. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Ofiechové trojhránky Ingredience: 200 g hladké mouky, 100 g mouãkového cukru, 100 g másla, vejce, balíãek vanilkového cukru, prá ek do peãiva NáplÀ: 120 g másla a mouãkového cukru, velká odlivka rumu, balíãek vanilkového cukru, 3 lïíce mléka, 280 g jemnû usekan ch vla sk ch ofiechû, 80 g meruàkové marmelády, men í odlivka rumu, ãokoládová poleva Postup pfiípravy: Ze v ech souãástí vypracujeme tûsto a dáme ho na 20 minut do ledniãky. Marmeládu s rumem necháme pfiejít varem, rozmícháme a uloïíme na teplém místû. Mléko, máslo, vanilkov cukr, mouãkov cukr a rum krátce povafiíme, pfiidáme ofiechy, promícháme a necháme vychladnout. Tûsto rozválíme na velikost plechu, plát poloïíme na plech vyloïen peãicím papírem, potfieme marmeládou a potom ofiechovou náplní. Dáme do pfiedehfiáté trouby a peãeme pfii 170 C asi 25 minut. Necháme krátce prochladnout a rozkrájíme na trojúhelníãky. Po úplném vychladnutí ozdobíme pomocí papírového kornoutku ãokoládovou polevou. Kfiehké kytiãky Ingredience: 210 g hladké mouky, lïiãka kypfiicího prá ku do peãiva, 2 balíãky vanilkového pudinkového prá ku, 125 g másla, 1 vejce, lïíce citronové Èávy, tuk na vymazání plechu, zavafienina na slepení Likérová poleva: 130 g mouãkového cukru, lïíce horké vody a likéru, lïiãka rozehfiátého tuku Pfiíprava polevy: Cukr, horkou vodu, likér a rozehfiát tuk umícháme dohusta a ihned pouïijeme. Postup pfiípravy: Mouku smíchanou s prá kem do peãiva prosijeme, pfiidáme pudinkové prá ky, zmûkl tuk, vejce a citronovou Èávu. Vypracujeme vláãné tûsto a odlo tûsta vyválíme plát asi 3 mm tlust a vykrájíme kytiãky nebo jiné tvary. Pfieneseme je na tukem vymazan plech a v pfiedehfiáté troubû zvolna upeãeme dorûïova. Vychladlé kytiãky slepíme zavafieninou a pfielijeme likérovou polevou. (vol) Smûs na ìábelské toasty Ingredience: 1 kg rajãat, 1 kg paprik, 5-6 feferonek, 4-5 strouïkû ãesneku, 4 stfiední cibule, balíãku Deka, 1 kg mletého masa Postup pfiípravy: Rajãata, papriky, feferonky, cibule a ãesnek umeleme a deset minut povafiíme. Pfiidáme maso, Deko a vafiíme jednu hodinu. Po vychladnutí maïeme na opeãené krajíãky toastového chleba. Zbytek smûsi pfiendáme do skleniãek a 20 minut sterilujeme. (hrk) Dnes vám pfiiná íme poslední sudoku. Pfií tí rok se na této stranû tû te na jinou formu zábavy.