7. Měření délek za použití vlastního měřidla, odvozeného z lidského těla. 8. Měření teploty vzduchu v závislosti na hodinách jednoho dne

Transkript

1 Seznam příloh: 1. Jednotky z historie 2. Ukázka učiva v učebnicích 3. Měření objemu pevného tělesa 4. Výroba slunečních hodin 5. Třídní kalendář 6. Počet kmitů při různé délce kyvadla 7. Měření délek za použití vlastního měřidla, odvozeného z lidského těla 8. Měření teploty vzduchu v závislosti na hodinách jednoho dne 9. Měření teploty vzduchu v závislosti na dnech jednoho měsíce 10. Test k opakování učiva o veličinách

2 Příloha 1: Přehled starších jednotek různých veličin akr - nesprávný výraz pro ar (100m), jinak se v Německu užívala jednotka acker, což bylo 0,2 ha až 0,6 ha, podle oblasti bečka - stará česká jednotka objemu 70 až 100l. Na bečky se obchodovalo především se solí. hon - stará česká jednotka délky, ale i obsahu. Uvádí se 124 popřípadě 154m, anebo 0,28 ha. hřivna - jednotka hmotnosti. Česká hřivna se poprvé připomíná roku Používala se pro drahé kovy a později byla i platidlem. Hmotnost přibližně 238 až 257g. karát - dodnes užívaná jednotka hmotnosti pro drahokamy. Původně byl odvozen od hmotnosti semene svatojánského chleba, nyní se přijímá hodnota 0,2 g. Karát je také míra čistoty (ryzosti) zlata. Čisté zlato má podle dohody 24 karátů. kopa - je české označení pro 60 kusů, podobně jako tucet pro 12 kusů. korbelík - stará moravská jednotka pro kapaliny, přibližně 0,3 l. korec - stará jednotka pro objem sypkých látek (93 l), nebo pro plošný obsah (0,3 ha) kůň - jednotka výkonu. James Watt měl vyrobit pro majitele pivovaru v Anglii parní stroj k pohonu čerpadla, které dosud poháněl kůň. J. Watt změřením výkonu koně zjistil, že kůň pracující nepřetržitě 8 hodin, vyčerpal průměrně za 1 sekundu 500 liber vody ( libra je asi 0,3 až 0,6 kg) do výše 1 stopy ( asi 0,3 m). J. Watt pak vyrobil stroj, který vyčerpal do uvedené výše za 1 sekundu 550 liber. Tento výkon byl nazván 1 kůň což je přibližně 740 W. lán - stará jednotka délky ( asi 15 m), nebo téhož plošného obsahu ( 17 až 28 ha). Původní význam slova pochází z Němčiny: lehen = léno látro - stará česká jednotka délky, původně vzdálenost, na kterou dosáhne dospělý stojící člověk vzpaženou rukou ( 2 až 4 m) leč - stará česká jednotka plošného obsahu, užívaná v lesnictví. 1 leč je přibližně 18 ha.

3 loket - jedna z nejstarších a nejpoužívanějších jednotek délky na světě. Jeden z nejstarších prototypů lokte pochází se starověkého Sumeru z roku 2150 př.n.l. Měřil 1,104 m, dělil se na 4 stopy a byl zhotoven z mědi. I v našich zemích se používal, a sice od dob Přemysla Otakara II. Prototyp lokte z doby Karla IV je zazděn na věži Novoměstské radnice a má hodnotu 0,5914 m. mandel - Je ¼ kopy, tedy 15 kusů. máz - Stará česká jednotka objemu pro kapaliny. Máz znamenal buď 1,938 l (tzv.pinta), nebo vídeňská Maas (1,415 l) Na Moravě se používal též máz s hodnotou 1,070 l. míle - Velmi rozšířená jednotka pro velké vzdálenosti. Název pochází z latiny: mille passus = tisíc dvojkroků. V dnešní době se používá např. tzv. mezinárodní námořní míle 1852 m. palec - opět velmi známá a používaná jednotka, nejstarší prototyp pochází ze Sumeru a je vyznačen na soše Gudey z Ladaše jako šestnáctina stopy. V českých zemích sse palec také někdy nazýval coul, 1 Palec = 24,64 mm, po roce 1765 se užívalo vídeňského palce s hodnotou 26,34 mm. stadion - byla jednotka délky ve starověkém Řecku, Egyptě a Persii 1stadion=185,3m, v Aigině 196,8 m, v Attice 177,6 m, délka dráhy na stadionu v Olympii 192,3 m. stopa - nejpravděpodobnější hodnota 0,2957 m. unce - stará jednotka hmotnosti, 1 unce = 32,11g uzel - rychlost při které loď urazí jednu námořní míli za jednu hodinu tedy zhruba 1,9 km/h. Při měření rychlosti lodi se užívala zařízení zvané log. Z lodi se spustil plovák na lanu, které mělo uzly asi po 15,5 m. Počet uzlů proběhlých za 30 sekund udával rychlost lodi. věrtel - stará česká jednotka objemu pro sypké látky, 1 věrtel = 23 l. verva - stará ruská jednotka délky ( asi 130 m) nebo plošného obsahu ) 0,40 ha). yard - je doposud užívaná jednotka délky ve Velké Británii a USA. Protože se hodnoty lišily, byl stanoven tzv. společný yard, jehož hodnota činí 0,9144 m. žejdlík - stará česká jednotka objemu pro kapaliny i sypké látky, 1 žejdlík = 0,4844 l. [43]

4 Příloha 2: Ukázka textu ze slovenské učebnice přírodovědy a z učebnice prvouky pro 3. ročník. 1.slovenská učebnice ( [42], str.16) 2. slovenská učebnice ( [42], str.17) 3. česká učebnice prvouky [38]

5 Příloha 3: Měření objemu pevného tělesa Úkol: 1. Změř objem pevného tělesa 2. Zjisti, zda se změnou tvaru tělesa mění jeho objem Pomůcky: kádinka se stupnicí, kámen, plastelína, voda Měření objemu kamene pomocí odměrného válce Měření objemu plasteliny, zjištění, že změnou tvaru se objem nemění

6 Příloha 4: Sestrojení a pozorování slunečních hodin na školní zahradě, posunování stínu v závislosti na čase Úkol: Sestroj sluneční hodiny a pozoruj pohyb stínu Pomůcky: polystyrenová deska, barevný papír, palička, hodiny Místo: školní zahrada Čas: 14. května hod 9 00 hod hod hod hod hod

7 Příloha 5: Třídní kalendář

8 Příloha 6: Zaznamenání počtu kmitů závislosti na délce kyvadla Úkol: Zjisti jak se mění počet kmitů kyvadla v závislosti na jeho délce Pomůcky: Stojan, provázek o délce 25 cm, 50 cm, 75 cm, závaží stopky

9 Příloha 7: Měření délek za použití jednotek odvozených z lidského těla Řazení žáků podle velikosti: nejvyšší nejmenší Měření lavice na rozpětí palce a ukazováčku Žák funguje jako vlastní jednotka měření, ostatní jsou všichni menší Žáci jsou vyšší než stanovená vlastní jednotka Měření třídy na kroky Měření tabule na loket Měření učebnice, sešitu na palce

10 Příloha 8: Zaznamenání teploty během dne, sestrojení grafu závislosti teploty času dne Úkol: Po dobu jednoho dne každou hodinu zaznamenávej do tabulky teplotu vzduchu. Sestroj graf a vyhodnoť nejnižší, nejvyšší naměřenou teplotu a teplotní rozdíl Pomůcky: venkovní teploměr, tabulka, psací potřeby

11 Příloha 9: Zaznamenávání teploty po dobu jednoho měsíce, sestrojené grafu závislosti Úkol: Po dobu jednoho měsíce zaznamenávej vždy ve stejnou dobu na stejném místě teplotu vzduchu. Sestroj graf závislosti a vyhodnoť naměřené hodnoty. Pomůcky: venkovní teploměr, psací potřeby

12 Příloha 10: Test na ověření znalostí žáků o přírodovědných veličinách a jejich měřen 1. Měřidlem objemu je: a) odměrný válec b) metr c) hodiny 2. S přibývajícím časem do hod se stíny: a) zkracují b) prodlužují c) nemění se 3. Metr má: a) 100 dm b) 100 mm c) 100 cm 4. Jednotkou času je: a) mililitr b) sekunda c) kilogram 5. Kilogram je jednotkou: a) hmotnosti b) délky c) teploty 6. Minusové hodnoty teploty se dají měřit na teploměru: a) venkovním b) pokojovém c) lékařském

13 7. Ráno bylo 7 C, v poledne 13 C. Teplotní rozdíl činí: a) 6 C b) 10 C c) 6 C 8. Délku hrany učebnice budeš měřit na: a) mm b) cm c) km 9. Objem pevného tělesa: a) se dá změřit b) se nedá změřit c) se dá změřit jen když je těleso měkké litr je jednotkou: a) objemu b) délky c) hmotnosti litr obsahuje: a) 100 ml b) 10 ml c) 1000 ml 12. hodina je jednotkou: a) času b) délky c) neexistuje taková jednotka 13. hodina má: a) 60 sekund b) 60 minut c) 100 sekund

14 14. Počet kmitů se s prodloužením kyvadla: a) zvyšuje b) snižuje c) nemění se 15. jazýčky vah jsou v rovnováze pokud je : a) na obou miskách závaží stejné hmotnosti b) těžší závaží je vlevo c) těžší závaží je vpravo 16. mouka váží 1000 gramů, cukr 100 dekagramů. Hmotnost cukru je: a) vyšší než hmotnost mouky b) nižší než hmotnost mouky c) hmotnosti jsou stejné 17. Suroviny na pečení zvážíš na váze: a) kuchyňské b) laboratorní c) osobní 18. mezi jednotky objemu nepatří: a) decimetr b) decilitr c) mililitr 19. mezi jednotky času patří: a) včerejšek b) den c) budoucnost 20. Bodu 0 C říkáme: a) bod mrazu b) bod varu c) bod páry

15 21. Bod varu nastává při teplotě: a) 100 C b) 0 C c) 60 C 22. Petr ušel 2 km 350 m. Zdeněk ušel 800m. Dohromady ušli: a) 3 km 950 m b) 2 km 800m c) 3 km 150m 23. Když řeknu větu Včera jsem byl v kině mluvím o: a) budoucnosti b) minulosti c) přítomnosti 24. Nejmenší z těchto jednotek objemu je: a) decilitr b) mililitr c) centilitr 25. Půl kilogramu mouky je: a) 500 g b) 50 g c) 5000 g Řešení: 1.a, 2.b, 3.c, 4.b, 5.a, 6.a, 7.c, 8.b, 9.a, 10.a, 11.c, 12.a, 13.b, 14.b, 15.a, 16.c, 17.a, 18.a, 19.b, 20.a,21.a, 22.c, 23.b, 24.b, 25. a.

16 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY PŘÍRODOVĚDNÉ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY BRNO 2005 Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Josef Trna, CSc. Vypracovala: Dana Walterová

17 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně podpis

18 Anotace Walterová, Dana: Přírodovědné veličiny a jejich měření na 1. stupni základní školy, diplomová práce. Brno, MU 2005, s. 96. Práce pojednává o přírodovědných veličinách a jejich měření, se kterými se žáci setkávají v průběhu docházky na 1. stupeň základní školy. Obsahuje navržené výukové postupy pro osvojování znalostí a dovedností sledovaného učiva na primární škole. My diploma work is about natural science quantity and their measuring which is use for pupils at primary school. It contents education process for acquire knowledge and skills subject matter at primary school. Klíčová slova : Přírodověda, veličina, měření, měřidlo, jednotky.

19 Děkuji panu Doc. RNDr. Josefovi Trnovi, CSc. za odborné vedení při zpracování této diplomové práce.

20