Mendelova univerzita v Brně. Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Diplomová práce Dynamika změn technologické jakosti cukrovky v cukrovaru Prosenice a. s. Vedoucí práce: Dr. Ing. Luděk Hřivna Vypracoval: Bc. Diana Kroupová Brno

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Dr. Ing. Luďka Hřivny a s použitím uvedených informačních zdrojů. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Datum:. Podpis:. 2

3 Poděkování Děkuji tímto panu Dr. Ing. Luďku Hřivnovi za vedení diplomové práce, poskytnuté materiály a cenné rady. Dále děkuji Cukrovaru Prosenice a. s., hlavně řepnímu oddělení za poskytnuté materiály. 3

4 ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo naznačit problematiku produkce a zpracování řepy cukrové v cukrovaru Prosenice. Věnovali jsme se vyhodnocení kvality suroviny zpracovávané v cukrovaru během dvou produkčních let ( ). V cukrovaru Prosenice byla naše pozornost zaměřena hlavně na kvalitu sklizené suroviny, dynamiku růstu řepy cukrové během vegetace a na změny technologické kvality. V cukrovaru Prosenice a. s. probíhá odebírání vzorků během vegetace vždy ke konci měsíce července a ke konci měsíce srpna. Na odebírání vzorků si cukrovar vyčleňuje poslední tři dny v měsíci červenci a srpna, během těchto tří dnů je cukrovar schopen odebrat vzorky asi z stanovišť. V roce 2008 byla v průběhu vegetace při prvním odběru průměrná hmotnost kořene 429,3 g na rostlinu. Při druhém odběru se průměrná hmotnost zvýšila na 743,01 g na rostlinu. Průměrná digesce se při prvním odběru v roce 2008 pohybovala na úrovni 13,72 %, při druhém odběru dosahovala úrovně 14,69 %. Obsah rozpustného popela při prvním odběru v roce 2008 byl vyšší (0, 38 %), než při druhém odběru v témže roce (0,31 %). Vyzrálost řepy cukrové je měřená hodnotou MB faktoru, průměrná hodnota MB faktoru v roce 2008 při prvním odběru byla 36,06 MB, naopak při druhém odběru se hodnota MB snížila na 24,6 MB. V roce 2009 dosahovala průměrná hmotnost kořene 500,72 g na rostlinu, pak se hmotnost kořene zvyšovala až na 803 g na rostlinu. Průměrná cukernatost (digesce) činila při prvním odběru 13,01 %, obsah rozpustného popela 0,36 % a hodnota MB faktoru 34,50 MB. Při druhém odběru v roce 2009 byla digesce 15,44 %, obsah rozpustného popela se pohyboval na úrovni 0,30 % a hodnota MB faktoru byla 22,59 MB. 4

5 ABSTRACT The aim of this thesis is to outline the problems of production and processing of sugar beet in the sugar refinery Prosenice. We devoted the quality evaluation of raw material processed in sugar refinery during two years ( ). We focused in sugar refinery Prosenice mainly to the quality of harvested raw material, sugar beet growth dynamics during the vegetation and changes of technological quality. The sugar refinery Prosenice Ltd. samples the sugar beet during vegetation always at the end of July and at the end of August. The sampling is realized by sugar refinery within last three days of July and August. During those three days the sugar refinery is able to sample from about 36 to 38 locations. In 2008 the average weight of the plant root met 429,03g during the first sampling. At the second sampling the average weight increased to 743,01g per plant. The average digestion at the first sampling in 2008 varied around 13,72% and at the second sampling reached 14,69%. Soluble ash content at the first sampling in 2008 was higher (0,38%) than during the second sampling in the same year (0,31%). Matureness of sugar beet is measured by value of MB-factor, the average MB-factor at the first sampling in 2008 reached the value of 36,06MB, by contrast the value at the second sampling decreased to 24,6MB. In 2009, the average weight of the plant root reached 500,72g, then increased up to 803g per plant. Average sugar content (digestion) was during the first sampling 13,01%, soluble ash content 0,36% and the value of MB-factor 34,50MB. At the second sampling in 2009 the digestion was 15,44%, soluble ash content varied in 0,30% and the MB-factor value was 22,59MB. 5

6 KLÍČOVÁ SLOVA cukrovka cukrovar kořen digesce rozpustný popel hmotnost nejvyšší nejnižší odrůda rostlina KEYWORDS sugar beet sugar root digestion soluble ashes weight highest lowest breed plant 6

7 OBSAH: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED České řepařství v Evropské Unii Legislativa EU pro reformu SOT s cukrem Botanická charakteristika řepy cukrové Morfologická charakteristika rostlin řepy cukrové Růst a vývoj řepy cukrové Zrání řepy cukrové Faktory ovlivňující výnos a technologickou kvalitu řepy cukrové Vliv odrůdy řepy cukrové Vliv prostředí Vliv půdy a její zpracování Zařazení v osevním postupu Zpracování půdy Vliv setí Vliv hnojení Hnojení tragickými hnojivy Chlévský hnůj Kejda Sláma Zelené hnojení Komposty Hnojení minerálními hnojivy Dusík Draslík Fosfor Hořčík Síra Sodík 25 7

8 Vápník Mikroelementy Mimokořenová výživa Vliv škodlivých činitelů Plevele řepy cukrové Choroby řepy cukrové Škůdci řepy cukrové Vliv sklizně Technologická jakost řepy cukrové Chemické složení řepy cukrové ZPRACOVÁNÍ ŘEPY CUKROVÉ V CUKROVARU PROSENICE, a. s Hodnocení porostu řepy cukrové v průběhu vegetačního období Příjem suroviny a hodnocení její kvality Technologie výroby cukru v cukrovaru Prosenice, a. s MATERIÁL A METODIKA Materiál Metodika Odběry vzorků řepy cukrové v průběhu vegetace Rozbory vzorků řepy cukrové prováděné v průběhu vegetace Hodnocení vyzrálosti řepy cukrové v průběhu vegetace Rozbory vzorků řepy cukrové prováděné v průběhu kampaně Vyhodnocení výsledků VÝSLEDKY A DISKUZE Hodnocení dynamiky změn vybraných parametrů kvality řepy cukrové Růst kořene Digesce 47 8

9 6.1.3 Rozpustný popel a vodivost řepné šťávy Obsah cukru v kořeni Vyzrálost řepy cukrové v průměrných hodnotách MB faktoru Hodnocení vztahu mezi vybranými parametry kvality řepy cukrové Vztah mezi digescí a hodnotou MB faktoru Vztah mezi obsahem rozpustného popela a MB faktoru Vztah mezi hmotností bulvy a digescí Vztah mezi digescí a rozpustným popelem Vztah mezi obsahem cukru v bulvě a hmotnosti kořene Hodnocení kvality suroviny při sklizni ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHA 9

10 10

11 1 ÚVOD Cukrová řepa je pěstovaná hlavně jako technická plodina (surovina na výrobu cukru). V malé míře je využívána ke krmným účelům (bulvy, chrást a vedlejší produkty z cukrovaru melasa a řízky). V poslední době jsou sledovány možnosti využití cukrovky, také k výrobě lihu využitelného v pohonných hmotách (ŠNOBL et al., 2007). Pěstování cukrovky a výroba cukru má na území České Republiky tradici již více než 175 let a stále patří k významným úsekům zemědělsko-potravinářské výroby. Počátky průmyslové výroby cukru na našem území se datují k roku 1831, kdy došlo k rozvoji pěstování cukrovky a zakládání cukrovarů. V roce se pohybovala osevní plocha řepy cukrové v ČR 207 tis. ha a produkce dosáhla 5388 tun. V roce 1989 pěstovalo cukrovku 107 podniků s výměrou nad 100 ha, což tvořilo 70 % celkové produkce. V současné době je cukrovka v ČR pěstována v cca 900 zemědělských subjektech s průměrnou plochou 73 ha na pěstitele. Pro české řepařství je v posledním desetiletí charakteristický soustavný růst výnosových parametrů (výnosu kořene, cukernatosti). Zemědělci byli nuceni snížit plochy osévané řepou cukrovou (KROUSKÝ et al., 2006). Celková spotřeba cukru v ČR je cca tis. tun. Průměrná spotřeba cukru na jednoho obyvatele se tedy pohybuje kolem kg a postupně klesá. Rozsah produkce cukru je v EU regulován kvótami (ŠNOBL et al., 2007). V roce 2008/2009 byla sklizena řepa cukrová z celkové plochy ha (meziroční pokles o ha). Z této plochy bylo sklizeno ha řepy na výrobu cukru při vysokém výnosu bulev 58,31 tun/ha. Celkem ha řepy cukrové bylo sklizeno k jiným účelům, na výrobu kvasného lihu a průmyslového cukru. Na výrobu cukru bylo v roce 2008/2009 zpracováno celkem tun řepy cukrové při průměrné cukernatosti 18,04 %. V roce 2008/2009 bylo vyrobeno celkem tun bílého cukru z řepy, což představuje významný meziroční nárůst o tun. V kampani bylo dále vyrobeno celkem tun bilanční melasy. Produkce této suroviny nadále významně klesá. Cena řepy u zemědělských výrobců dosáhla v roce 2008 průměru 806 Kč/t. Meziročně cena významně poklesla o 54 Kč/t. (MZe, 2009). Kvóta pro rok 2008/2009 pro ČR představuje ,207 tun cukru. Byla dokoupena dodatečná kvóta v celkovém množství tun (stanovená sazba v EU byla 730 EUR/t, v ČR celkem EUR) (MZe, 2009). 10

12 2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce bylo naznačit problematiku produkce a zpracování řepy cukrové v cukrovaru Prosenice. Věnovali jsme se vyhodnocení kvality suroviny zpracovávané v cukrovaru během dvou produkčních let ( ). V cukrovaru Prosenice byla naše pozornost zaměřena hlavně na kvalitu sklizené suroviny, dynamiku růstu řepy cukrové během vegetace a na změny technologické kvality. 11

13 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Při posuzování základních otázek spojených s využitím cukrovky v našich podmínkách je třeba si uvědomit, že cukr z cukrovky je významnou energeticky bohatou a ekologicky čistou potravinou, cukrovka je plodina s vysokou agronomickou předplodinovou hodnotou, má vysokou fotosyntetickou výkonnost. Světové ceny plně neodrážejí náklady na výrobu cukru, ale jsou odrazem prodeje přebytku cukru na trhu. Produkce cukrovky a cukru u nás se musí především řídit pravidly EU (JŮZL et al., 2000). 3.1 České řepařství v Evropské Unii a jeho perspektivy V posledních letech prochází pěstování cukrovky velkými dynamickými změnami, vynucenými nově vzniklou situací našeho členství v EU, globalizací obchodu s cukrem ovlivněné dovozy levného třtinového cukru ze zemí třetího světa, ale také změnami klimatu a s nimi spojeným šířením škůdců a chorob. Řepa cukrová již zmizela z mnoha podniků a oblastí, což přispělo ke snížení počtu pěstovaných ploch, se všemi negativními důsledky na správnou agronomickou praxi. Největší dopad mělo uzavření cukrovarů, které patřily společnosti Eastern Sugar (KUTHAN, 2008). Společnost Eastern Sugar ČR, a. s., provozovala v ČR tři podniky (cukrovar Němčice nad Hanou s přidělenou kvótou ve výši ,557 tun, cukrovar v Kojetíně s přidělenou kvótou ,551 tun a cukrovar v Hrochově Týnci s přidělenou kvótou ,685 tun) jejich celková produkční kvóta činí tun. Toto množství představovalo cca 22,5 % z celkové republikové kvóty a celkově 184 dodavatelů cukrovky. Jelikož ČR vstoupila v květnu 2004 do EU, byla produkční kvóta cukru rozdělena v poměru 97 % a 3 % pro všechny producenty cukru a je strukturovaná jako kvóta A+B. Krácení kvót probíhá dle koeficientu přiřazeného každé zemi (MZe, 2006). 12

14 3.1.1 Legislativa EU pro reformu SOT s cukrem Podmínkou vstupu ČR do EU bylo splnění podmínek reformy SOT (Společná organizace trhu) s cukrem, která nabyla platnosti k Cílem reformy EU je snížit výrobu cukru, dále také snížit ceny cukru v EU a umožnit přístup rozvojových zemí na evropský trh s cukrem (MZe, 2006). Tuto reformu upravuje legislativa EU: 1. Nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (s platností do ). 2. Nařízení Rady (ES) č.1782/2003 v platném znění, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. 3. Nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve společenství. Mění se nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (MZe, 2007). 4. Nařízení Rady (ES) č. 1261/2007 ze dne 9. října 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve společenství. 5. Nařízení Komise (ES) č. 1264/2007 ze dne 26. října 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 968/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení rady (ES) č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve společenství. 6. Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty. 7. Nařízení Rady (ES) č. 361 /2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se mění nařízení rady (ES) č. 1234/ Nařízení Komise (ES) č. 924/2008 ze dne 19. září 2008, kterým se stanoví množstevní omezení pro vývoz cukru a izoglukózy nepodléhajícího kvótám do konce hospodářského roku 2008/ Nařízení Rady (ES) č. 72/2009 ze dne 19. ledna 2009 o úpravách společné zemědělské politiky změnou nebo zrušením některých nařízení. 13

15 10. Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. 11. Nařízení Komise (ES) č. 183/2009 ze dne 6. března 2009, kterým se mění příloha VI Nařízení Rady č. 1234/2007, pokud jde o úpravu kvót pro hospodářský rok 2009/2010 v odvětví cukru (MZe, 2009). Z této legislativy vyplývají základní principy reformy SOT cukru v EU pro ČR: Každému podniku byla přidělena kvóta pro hospodářský rok 2005/2006, Každý podnik, který chtěl získat kvótu pro rok 2006/2007 ji bude muset získat na základě schválené žádosti o registraci od příslušné intervenční agentury (v ČR SZIF), Budování restrukturalizačního fondu pro odkoupení produkční cukerné kvóty od cukrovaru, které se dobrovolně vzdají a ukončí svou činnost (restrukturalizační pomoc pro cukrovary, které ukončí svou činnost je 730 EUR/t, pro pěstitele postiženými uzavřením cukrovaru je 73 EUR na jednu tunu kvóty), Do se mohli jednotlivé státy přihlásit o dodatečnou kvótu, Pro ČR byla tato dodatečná kvóta stanovena v maximální výši do tun, Z každé tuny dodatečné kvóty přidělené podnikům se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR/t, lhůta pro zaplacení této částky byla nejpozději do 28. února 2008, U ceny cukru dojde ke snížení o 36 % během 4 let (počáteční snížení cen bylo odloženo na začátek roku 2008/2009), Dočasná restrukturalizační dávka se platí v prvních třech letech od počátku reformy a snižuje realizační cenu cukru pro výrobní podniky platí ji všechny cukrovary, Minimální ceny cukrové řepy se snižovaly již od roku 2006/2007 a snížily se během čtyř let celkem o 42 % (26,3 EUR/t cukrovky při cukernatosti 16 %, což je 790 Kč/t, ale cena se postupně snižovala až na 700 Kč/t), jako kompenzace se pěstitelům poskytne oddělená platba za cukr, 14

16 Kvóty jsou mezi státy nepřevoditelné lze je převádět pouze uvnitř členského státu, V případě nedostatečné restrukturalizace a snížení produkce cukru v EU dojde v roce 2009/2010 k plošnému krácení kvót (MZe, 2006) 3.2 Botanická charakteristika řepy cukrové Řepa cukrová vznikla z řepy cvikly a řepy krmné. V těchto dvou druzích a tedy i v řepě cukrové, se promítají vlastnosti jejich planých předků (řepa přímořská a řepa vytrvalá). Cukrovka patří do čeledi merlíkovitých a je schopna vytvářet větší počet kruhů cévních svazků v kůlovém kořeni a v nadzemním stonku. Co se týče biologického hlediska, je řepa cukrová mnoholetá opakovaně plodící bylina. Vytváří jednou plodící stonky, které po dozrání semen odumírají. Z pupenu na hlavě bulvy se další rok mohou vytvořit nové stonky. Z biologické mnoholetosti řepy cukrové se v polní výrobě využívají jen první dva roky, proto ji z hlediska hospodářského považujeme za dvouletou rostlinu (PULKRÁBEK, 2007). Rod Beta zahrnuje sekce : Coroliinae, Vulgares a Patellares. Sekce Bulgares zahrnuje především Beta Vulgaris, která se dělí na ssp. Cicla a ssp. Esencula (pěstovaná pro bulvy) Varientes altissima (sacharifera) řepa cukrová (BRETSCHNEIDER, 1969) Morfologická charakteristika rostlin řepy cukrové V prvním roce vegetace řepy cukrové jsou její listy sestaveny v listové růžici na hlavě bulvy. Po vzejití vyrostou vstřícně postavené děložní lístky, které také později odpadnou. Pravé listy jsou sestaveny na hlavě bulvy ve spirále od nejstarších listů po nejmladší srdéčkové listy (od vnějšku ke středu). Listy řepy cukrové mají silné řapíky a velmi zvlněnou čepel. Listy mají různou velikost, kterou ovlivňuje také odrůda. Rostlina řepy vytváří v průměru listů. V období sklizně může mít zelených listů. Průměrná délka růstu a činnosti jednotlivých listů je u první desítky listů asi 60 dní, u druhé desítky a u třetí desítky listů zhruba dní, a u čtvrté desítky listů až dnů (JŮZL et al., 2000). 15

17 Bulva cukrovky je část rostliny bez listů (užívá se i termín kořen) a je tvořena z: 1) Hlava bulvy (epikotyl) - horní část bulvy, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů (PULKRÁBEK, 2000). Tvoří asi 4 % hmotnosti bulvy. Obsahuje nejméně cukrů a nejvíce škodlivých necukrů, které výrazně zvyšují produkci melasy. Při sklizni cukrovky se odstraňuje spolu s listovou růžicí a tvoří skrojky. Řez má být rovnoměrný hladký a nepříliš hluboký a ani vysoký. Při hlubokém seřezu se zvyšují skladovací ztráty a zhoršuje se tvorba hojivých pletiv, při vysokém seřezu se zvyšuje podíl necukrů v řepné šťávě (PELIKÁN, 1999). 2) Krk bulvy (hypokotyl) část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, která nenese ani listy ani kořeny (PULKRÁBEK, 2000). Zaujímá 6 % hmotnosti bulvy (PELIKÁN, 1999). 3) Vlastní kořen (radix) je vřetenovitého a mírně zploštělého tvaru se dvěma protilehlými podélnými rýhami, ze kterých vyrůstají vlásečnicové kořínky. Kořen by neměl být více větvený a ani příliš dlouhý, mohlo by to znamenat zvýšení sklizňových ztrát. Kořen tvoří asi 90 % hmotnosti cukrovky. Kořen se směrem dolů zužuje, vytváří ocásek, který proniká hluboko do půdy a slouží k čerpání vody (PELIKÁN, 1999). Bulva je utvářena podle variet a typů odrůd. Bulva cukrovky je většinou vřetenovitá a protáhlá, má podobu kužele, jehož vrchní část a boky jsou ztlustlé. Tvar a délka vlastního kořene rozhodují o vhodnosti a o kvalitě mechanizované sklizně (PULKRÁBEK, 2000) Růst a vývoj řepy cukrové Z počátku rostou rostliny řepy cukrové velmi pomalu. Cukrovka potřebuje asi 14 dní na vzcházení, během dalších tří týdnů se vytvoří první pár pravých listů a asi za měsíc listy zakrývají celý povrch půdy (konec června až začátek července). Růst listů vyvrcholí v polovině srpna. Tvorba kořenů je zpožděna a tudíž hlavní nárůst hmotnosti bulev nastává až v druhé polovině vegetace. Je třeba směřovat veškerá agrotechnická opatření (včetně hnojení) do první poloviny vegetace, aby byla podpořena tvorba listů a ve druhé polovině vegetace růst bulev a tvorba cukru. Na počátku vegetace je příjem živin pozvolný, ale v období růstu nadzemní biomasy a kořenů je velmi intenzivní. Ve druhé polovině vegetace je příjem živin nepatrný (VANĚK et al., 2002). 16

18 Cukrovka v průměru odčerpá na jeden hektar až 72 kg Ca chrástem a 16 kg Ca bulvami. Nejvíce Ca se v listech a řapících kumuluje v průběhu měsíce srpna, v bulvách naopak před sklizní (BRAV et al., 1989). Kromě hlavních živin (draslík, dusík, sodík) je nutné do výživy cukrovky zahrnout také živiny vedlejší (hořčík, vápník, síra) a mikroprvky (B, Mn, Na) (NAROVEC, 2007) Zrání řepy cukrové U cukrové řepy dochází k botanické zralosti až ve druhém roce vegetace při dozrání semen. V prvním roce rozlišujeme technologickou a fyziologickou zralost cukrovky. Fyziologická zralost nastává tehdy, když je fotosyntéza rovna dýchání (řepa netvoří sacharózu asi ve druhé polovině října. Technologická zralost je stav, kdy je cukrovka vhodná ke zpracování a poměr cukrů a necukrů je nejvhodnější. Vše závisí na setí cukrovky (MINX, DIVIŠ, 1994). 3.3 Faktory ovlivňující výnos a technologickou kvalitu řepy cukrové Vliv odrůdy řepy cukrové V ČR je v současné době registrováno velmi mnoho odrůd geneticky jednokličkové řepy cukrové zahraničních firem. Až na pár výjimek jsou to triploidní hybridy šlechtěné na bázi CMS. Geneticky jednokličkové osivo je distribuováno prostřednictvím cukrovarů po výsevních jednotkách (1 VJ obsahuje semen). Pro pěstitele cukrovky je každý rok zpracováván seznam doporučených odrůd, ve kterém jsou uvedeny výsledky zkoušení nejpěstovanějších odrůd v ČR. Podle výnosu kořene a cukernatosti lze současné odrůdy rozdělit: a) Odrůdy výnosového typu (V typ) dosahují vysokého výnosu kořene a nižší cukernatosti (16 17 %). b) Odrůdy normálního typu (N typ) poskytují střední až vyšší výnosy bulev se střední cukernatostí a výtěžností rafinády. 17

19 c) Odrůdy cukernatého typu (C typ) mají nižší výnosy kořene, ale vysokou cukernatost (17 18 % i více) a výtěžnost rafinády. Řada odrůd je řazena k přechodným NC-typům či NV-typům. V sortimentu jsou N typy a typy přechodné nejvíce zastoupeny. Cukernaté odrůdy dříve technologicky vyzrávají, spíše snáší častější sklizeň, případně pozdější setí. V-typy vyžadují delší vegetační dobu (JŮZL et al., 2000). Existují však i odrůdy typu Ri, které jsou tolerantní k Rizomanii, dále odrůdy Ce, které jsou tolerantní k Cerkosporioze, odrůdy Rk - tolerance k Rizoktonii a odrůdy Nem, které jsou tolerantní k nematodům Vliv prostředí Pro pěstování cukrové řepy je potřeba teplo, světlo a voda. Cukrovka je rostlina dlouhého dne. Délka vegetace u cukrovky je dní a během této doby potřebuje asi 1400 hodin slunečního svitu. Teplota půdy při setí i klíčení u cukrovky je 5 C. Optimální teplota pro vlastní růst řepy cukrové je v období dubna až října 14,5 C (BRETSCHNEIDER, 1969). Cukrovka je citlivá na nedostatek vláhy a to zvláště červenci a srpnu. Při mírném přebytku vláhy na podzim se sice zvyšuje výnos bulev, ale zase se zhoršuje jejich kvalita (MINX, DIVIŠ, 1994) Vliv půdy a její zpracování Cukrovka svými požadavky na pěstování patří do řepařské výrobní oblasti, která je charakteristická rovinným až mírně zvlněným terénem, s nadmořskou výškou m. n. m. Klimatický region je teplý a mírně vlhký až suchý s průměrnou roční teplotou okolo 8 9 C a srážkami mm. Suma ročních teplot činí za vegetaci 2500 C. Převládají zde humidní černozemě a hnědozemě na spraších s drobtovitou půdní strukturou (CHLOUPEK et al., 2005). Kvalitní řepařská půda má mít optimální strukturu a pórovitost, nízkou objemovou hmotnost (pod 1,45 g.cm -3 ) a nízký penetrační odpor půdy (max. 3,5 MPa), 18

20 příznivý vzdušný a vodní režim, neutrální až slabě alkalickou reakcí s hodnotami ph 6,8 7,3,obsah kvalitního humusu nejlépe nad 2,5 % (PULKRÁBEK, 2000) Zařazení v osevním postupu Při zařazení cukrovky do osevního postupu je nutné mít na zřeteli, že nelze uplatňovat volné osevní sledy. V osevních postupech pro zařazení řepy cukrové platí určitá pravidla a omezení. Nejvhodnějšími předplodinami řepy cukrové jsou ozimé obilniny, zcela nevhodnými předplodinami jsou vojtěška, jetel a kukuřice. Špatnou předplodinou je samozřejmě také cukrovka pro vysoký nárůst škůdců, chorob a jednostranné čerpání živin. V osevních postupech s vysokým zastoupením cukrovky jsou nevhodné brukvovité meziplodiny bez tolerance k nematodům. Naproti tomu je výhodné využít odrůdy strniskové meziplodiny na zelené hnojení. Cukrovka sama byla využívána jako vhodná předplodina pro sladovnický ječmen. Běžně by se neměla pěstovat po sobě dříve než za 3-5 let (ŠROLLER, 1993) Zpracování půdy Kvalitní podzimní příprava půdy má umožnit předseťovou přípravu co nejmělčeji s minimálním počtem zásahů pro dosažení vysoké polní vzcházivosti osiva. S tím souvisí i vyrovnání povrchu půdy na podzim, které umožní mělkou a jednorázovou přípravu pro setí. Nejlepší je klasický systém tří oreb tzn. podmítka ihned po sklizni předplodiny, organické hnojení, střední orba v srpnu až září a hluboká orba v říjnu (PULKRÁBEK, ŠNOBL, 2007). Na jaře je nutno provést smykování dvakrát (vláčení) společně se zapravením organických hnojiv (NPK na základě anorganického rozboru půdy). Před setím se provádí většinou příprava seťového lůžka kompaktorem na hloubku 2-3 cm (tvrdá postýlka, měkká peřinka). Pro stejnoměrné vzcházení je požadována stejná hloubka seťového lůžka. Při přípravě se snažíme o co nejmenší utužení půdy (flotační gumy, dvoumontáží pneumatiky) (KUCHTÍK et al., 2004). 19

21 3.3.4 Vliv setí Termín a kvalita setí má přímý vliv na délku vegetační doby, vzcházivost porostu a na celkový výnos polarizačního cukru. Termín setí je také ovlivněn průběhem jarního počasí. Rozhodující vliv má teplota půdy. Semena cukrovky mohou začít klíčit již při teplotě půdy od 3 C. Kvalitu setí také ovlivňuje technický stav, typ secího stroje, pojezdová rychlost při setí a lidský faktor (HŘIVNA et al., 2004). K setí se dnes používá výhradně jednokličkové osivo, které je kalibrované a mořené. Seje se koncem března až do poloviny dubna, do hloubky 2,5 3 cm. Na jeden hektar se vysévá přibližně 1,24 výsevní jednotky (1 výsevní jednotka = semen). Vzdálenost rostlin v řádku 45 x 18,1 cm, k docílení tis. vzešlých rostlin na hektar, což je optimální pro průměrný výnos. Osivo musí mít vysokou klíčivost (CHLOUPEK et al., 2005) Vliv hnojení Výživa a hnojení patří k nejvýznamnějším intenzifikačním faktorům v pěstování cukrovky. Prolínají se zde dlouhodobé i krátkodobé efekty. Krátkodobé se týkají hlavně dusíkatého hnojení a hnojení mikroelementy. Dlouhodobé se týkají hlavně půdní reakce, půdní organické hmoty a zásoby draslíku, fosforu a manganu v půdě (JŮZL et al., 2000) Hnojení organickými hnojivy Pravidelné doplňování organických látek do půdy je základem dobrého hospodaření. Bez vyrovnané bilance organických látek se snižuje obsah humusu a zhoršují se výrazně agrochemické vlastnosti půdy. Statkovými hnojivy do půdy dodáváme snadno rozložitelnou organickou hmotu, makro i mikro živiny v přijatelných formách, mikroorganismy, které zvyšují biologickou činnost půdy a také růstové látky. Dodání organických hnojiv do půdy zpravidla působí příznivě na fyzikálně chemické vlastnosti, podporují tvorbu drobtovité struktury, zlepšují se retenční schopnosti 20

22 a zvyšuje se využití aplikovaných minerálních hnojiv, je příznivě ovlivněn teplotní režim půdy a zlepšuje se pronikání kořenů (HŘIVNA et al., 2003) Chlévský hnůj Chlévský hnůj aplikujeme v dávce t.ha -1. Vyšší dávky hnoje nejsou výrazně účinnější a snižují rentabilitu pěstování cukrovky. Při použití vyšších dávek hnojiv je lepší hnojit hnojem k předplodině cukrovky, než k cukrovce samotné. Vysoké dávky hnoje vedou vždy k luxusnímu příjmu jak dusíku tak draslíku a výsledkem je snížená hodnota cukernatosti, vysoká hodnota alfa aminodusíku a draslíku v bulvě. Toto má dopad na technologické zpracování v cukrovaru a v případě výkupu cukrovky podle PCM (procento cukru v melase snižuje realizační cenu cukrovky pro pěstitele). Chlévský hnůj je nejlepší zapravit v termínu od do , nejpozději do konce září s pozdější hlubokou přeorávkou. Pozdější aplikace chlévského hnoje snižuje cukernatost a zvyšuje hodnoty alfa aminodusíku (HŘIVNA et al., 2003) Kejda Kejda má srovnatelný hnojivý účinek s chlévským hnojem nebo s N, P, K minerálními hnojivy. Největší problém při použití kejdy bývá její rozdílné složení a to často i v rámci jednoho podniku. Po aplikaci kejdy dochází velmi rychle k rozvoji mikrobiální činnosti v půdě, a proto je nezbytné ji kombinovat se zaorávkou slámy. Používají se dávky do 50 m 3 při sušině minimálně 5 7 %. Větší dávky snižují cukernatost (HŘIVNA et al., 2003) Sláma Sláma je užitečným organickým hnojivem a to jak z hlediska bilance organické hmoty tak i z hlediska vlivu na rytmus imobilizace a mineralizace dusíku v půdě. Při hnojení slámou, je potřeba slámu nařezat a rovnoměrně rozvrstvit po pozemku. Při nepravidelné rozvrstvení se sláma špatně rozkládá a je zdrojem inhibičních látek. 21

23 Pro zlepšení rozkladu slámy musíme upravit poměr C : N. Pro úpravu poměru můžeme použít kejdu, močůvku a nebo hnojůvku. Pro optimální průběh mineralizace je potřeba aplikovat asi 8 12 kg dusíku na každou tunu zaorávané slámy (HŘIVNA et al., 2003) Zelené hnojení Zelené hnojení působí příznivě na půdách s nižší úrodností, zlepšuje strukturu půdy a podíl organických látek v půdním profilu. Zelené hnojení vyséváme většinou jako podsev do krycí plodiny nebo formou strništní plodiny. Smyslem zeleného hnojení k cukrovce je navrácení snadno rozložitelné organické hmoty do půdy. Snižuje se zaplevelení pozemku a je také omezeno vyplavování živin z půdního horizontu (HŘIVNA et al., 2003) Komposty Využití kompostů má při hnojení cukrovky spíše okrajový význam. Složení je velmi proměnlivé, většinou mají vyšší obsah dusíku. Průmyslový kompost musí obsahovat (dle současných platných norem) minimálně 25 % spalitelných látek a 0,6 % celkového dusíku v sušině. Dávka kompostu u cukrovky by neměla překročit 20 t.ha -1. Vysoké dávky a kompost zaoraný pozdě na podzim působí negativně na kvalitu cukrovky (HŘIVNA et al., 2003) Hnojení minerálními hnojivy Dusík Dusík hraje ve výživě cukrovky významnou roli, ovlivňuje výnos cukrovky ale může i negativně ovlivnit jeho kvalitu. Pro výživu rostlin cukrovky je nutné zajistit minimálně nezbytné množství dusíku pro vytvoření dostatečné listové plochy od počátku vegetace, aby po této fázi následovalo období jeho minimálního příjmu, které příznivě působí na růst bulev a jejich cukernatost. Základem pro intenzivní fotosyntetickou činnost a předpokladem pro vysoký obsah cukru v bulvě cukrovky je 22

24 dostatečně velká listová plocha. Pokud je rostlina stresována nedostatkem dusíku, tak se vyvinou malé listy a zároveň klesá i fotosynteticky aktivní plocha. Dřívější zkušenosti udávají dávku kg N.ha -1. Nedostatek dusíku se na rostlině projevuje zesvětlením až zežloutnutím listů, listy jsou malé s tenkými řapíky, vnější listy rychle stárnou a odumírají. Nadbytek dusíku se u rostliny projevuje temně zeleným zbarvením listů a větším zvlněním čepelí listů (HŘIVNA et al., 2004). Dávka dusíku by neměla přesáhnout 200 kg. ha -1 (DRAYCOTTA, 2003) Draslík Na draslík je řepa cukrová nejvíce náročná, je přijímán rostlinami cukrovky v průběhu celé vegetace. Ve větší míře se kumuluje v listech. Draselná hnojiva aplikujeme zpravidla na podzim na strniště se zapravením orbou. Nevhodné je jarní hnojení, tvoří se koleje a může být negativně ovlivněno vzcházení cukrovky. Jestliže jsme nestihli podzimní aplikaci draselných hnojiv, je třeba ji provést v předjaří s předstihem 3 4 týdny před setím cukrovky se současným zapravením do půdy (to platí především pro draselnou sůl) (HŘIVNA et al., 2003). Podílí se zejména na vodním provozu rostliny a vystupuje jako aktivátor enzymů glycidového metabolismu. Ovlivňuje cukernatost sklizených bulev a výnos cukru. Je také součástí rozpustného popela cukrovky, což působí negativně při cukrovarnickém zpracování, protože zvyšuje podíl melasy a snižuje výtěžnost rafinády (RYBÁČEK, 1985). Vyšší nedostatek draslíku se projevuje podvinováním listů, modrozeleně se zbarvujících kolem cévních svazků. Mění se i barva čepelí a to na olivově zelenou až bronzovou. Vyskytují se nekrotické skvrny ve tvaru trojúhelníku se základnou v okraji listů (JŮZL et al., 2000). 23

25 Fosfor Rostliny čerpají fosfor během celé vegetace. Na začátku vegetace je translokován do listů i do kořenů, v druhé polovině vegetace se kumuluje hlavně v kořenech (HŘIVNA et al., 2003). Cukrovka přijímá fosfor jako ortofosfát v organismu se však uplatňuje jako fosforečná skupina. Fosfor je rostlinami přijímán rovnoměrně až do srpna a menší částí až do září, protože v tomto období má být uhrazena vzrůstající potřeba energie na tvorbu a transport sacharózy (JŮZL et. al., 2000). Fosforečná hnojiva aplikujeme zpravidla na podzim na strniště a následně zapravujeme orbou do celého půdního profilu (HŘIVNA et al., 2003). Nedostatek fosforu se na rostlině projevuje vzácně. Typické je temně zelené zbarvení listů. Na starších listech se objevuje načervenalé zbarvení. Řapíky jsou vztyčené, objevuje se také červenohnědá nekróza bez předchozího zežloutnutí. Na čepelích je patrná hnědá síťovitá kresba a na kořenech se objevuje vousatost (JŮZL et al., 2000) Hořčík Rostliny cukrovky jsou velmi náročné na hořčík. Hořčík je čerpán a translokován do všech částí rostlin. Na začátku vegetace se nejvíce kumuluje v listech, v druhé polovině vegetace v bulvách cukrovky. Hořčík se podílí na fotosyntéze a na metabolismu cukrů, významně ovlivňuje růst, výnos i nutriční hodnotu. U rostlin cukrovky se nadbytek hořčíku projevuje zrychleným růstem a rychlým uzavíráním řádků, dále pak zvýšením výnosu a vyšší koncentraci cukru a snížením obsahu alfa-aminodusíku v bulvě cukrovky. Cukrovka je také více odolnější vůči cerkospórové skvrnitosti (Cercospora beticola, Deuteromycetes). Nedostatek hořčíku se projevuje blednutím starších listů a žloutnutím mezi listovou žilnatinou. V ČR je nedostatek hořčíku v půdě velmi častý (půdy ho mají nedostatek). Nedostatek hořčíku tak negativně ovlivňuje výnos řepy cukrové i výnos polarizačního cukru (HŘIVNA et al., 2004). 24

26 Síra Síra je přijímána jako aniont SO -2 4 z půdy (hlavní zdroj síry pro rostliny). V půdě je postupně uvolňována z méně rozpustných sloučenin, množství takto vytvořené labilní síry využitelné rostlinami je velmi malé. Funkce síry v rostlinách souvisí úzce s metabolismem dusíku. Aplikací dusíku se většinou snižuje mobilizace půdní vázané síry a zesiluje se její imobilizace. Nízký obsah síry v půdě zvyšuje obsah nitrátu v pletivech, snižuje využitelnost dusíku a zhoršuje rezistenci rostlin proti chorobám (HŘIVNA et al., 2004). Nedostatek síry negativně ovlivňuje výnos i kvalitu bulev (HŘIVNA et al., 2003), projevuje se žloutnutím listů a dochází k omezení syntézy bílkovin, včetně enzymů (VANĚK et al., 2002) Sodík Sodík má podobné účinky na fyziologii rostlin cukrovky jako draslík. Oba tyto prvky jsou v metabolismu rostliny do určité míry zastupitelné, především ve svém působení na vodní provoz rostliny. Zvyšují odolnost rostliny proti suchu. Pokud je rostlina těmito prvky dobře zásobena, snižuje se zavadání listů cukrovky v průběhu léta (vysoké polední teploty) (RYBÁČEK et al., 1985). Stejně jako u draslíku, má i nadbytek sodíku vliv na zvýšení PCM (podíl cukru v melase) při zpracování cukrovky (HŘIVNA et al., 2004) Vápník Vápník má ve výživě cukrovky velký význam, jednak jako živina a také jako základní činitel půdní reakce. Fyziologický význam vápníku v rostlinných pletivech spočívá ve stabilizaci buněčných membrán a stěn buněk (ovlivňuje stabilitu a integritu pletiv) (HŘIVNA a kol., 2004). Vápník je klíčovou stavební jednotkou při růstu cukrovky a tvorbě listového asimilačního aparátu, je také součástí půdního komplexu, dále spolutvůrcem humusu, příznivě ovlivňuje vodní režim a nepřímo snižuje nebezpečí retrovegetace cukrovky. Optimální obsah vápníku v půdě podporuje nejen technologickou jakost, ale i odolnost 25

27 vůči škodlivým činitelům (HŘIVNA et. al., 2004). Je-li hodnota ph nad 6,5 už je za potřebí přidání vápníku (ANONYM, 2009). Nadbytek vápníku rostlině neškodí protože má nízkou pohyblivost v rostlině. Nedostatek vápníku působí nepříznivě a vyvolává poruchy v růstu a vývoji rostlin (HŘIVNA et al., 2004) Mikroelementy Bór Pro cukrovku je bor velmi významný mikroelement. Účastní se mnoha fyziologických procesů, které jsou iniciovány světem, působením zemské tíže a fytohormony. Významná je jeho úloha při metabolismu cukru, kdy se tvoří estery, alkoholy a cukry, které mohou v této formě snadněji přecházet přes buněčné membrány, než samotné vysoce polární molekuly cukrů. Pozitivně ovlivňuje příjem fosforu a jeho inkorporaci do nukleotidů. Bór má také vztah k syntéze cytokininů a zvyšuje zároveň hladinu auxinu. Nedostatek se může projevovat různými způsoby. Deficit se u cukrovky projevuje srdéčkovou hnilobou, starší listy rostliny mohou mít stříbrný nádech. Zpomaluje se dlouživý růst, dochází k praskání řapíku a k tvorbě podélných trhlin. Zároveň se zhoršuje příjem ostatních živin (HŘIVNA et al., 2004). Mangan Aktivuje řadu enzymových procesů v rostlině, účastní se řízení oxidačních, redukčních a karboxylových procesů při tvorbě bílkovin a glycidů. Do jisté míry může zastoupit hořčík a proto má řada jeho příznaků při nedostatku podobnost s nedostatky hořčíku a železa. Je přijímán jako dvojmocný kationt. Příjem manganu je výrazně ovlivněn ph půdy a také jejím redox. potenciálem (redukce vícemocných sloučenin manganu na dvojmocný). Pohyblivost manganu je v rostlinách omezená, což je třeba brát na zřetel hlavně při mimokořenové výživě manganem. Při nedostatku je třeba postřiky opakovat (HŘIVNA et al., 2004). 26

28 Měď Měď je přijímána rostlinami jako dvojmocný kationt Cu 2+. Její příjem není výrazněji ovlivněn jinými ionty. V rostlině je málo pohyblivá, je vázána na komplexní sloučeniny a v organických vazbách. Velká část mědi (asi 70 %) je lokalizovaná v chloroplastech. Měď také ovlivňuje příznivě stabilitu chlorofylu, který je pozvolněji odbouráván, listy jsou déle zelené a vykazují vyšší fotosyntézu. Nedostatek mědi se příliš často nevyskytuje (HŘIVNA et al., 2004). Deficitem mědi v rostlině bývá přibrzděn celkový růst kořenů, tvoří se dlouhé, tenké a bílé postranní kořeny (FLOHROVÁ, 1996). Zinek Je přijímán jako Zn 2+. Jeho nedostatek se může vyskytnout tam, kde je v půdě vysoký obsah přístupného fosforu a na půdách alkalických. Významnou roli sehrává při tvorbě růstových hormonů. Nedostatek zinku vyvolává poruchy v dělení buněk na špičkách kořenů, vegetačních vrcholech a v kambiálních pletivech, dochází k narušení růstu rostlin. Deficit se projevuje nekrózami ve formě světlých až bílých skvrn. Nadbytek se projevuje chlorózami a zakrslostí rostlin (HŘIVNA et al., 2004). Železo Přijímá rostlina jako kationt Fe 2+ a nebo Fe 3+ podle půdních podmínek. V rostlině přechází značná část železa do organických vazeb, má vztah k utilizaci dusíku a síry. Nedostatek železa se vyskytuje na půdách alkalických, typickým příznakem je výrazná chloróza na listech. Nadbytek železa pro cukrovku prakticky nepřipadá v úvahu. Je možný na silně kyselých stanovištích, kde se cukrovka nepěstuje (HŘIVNA et al., 2004). 27

29 Mimokořenová výživa U mimokořenové výživy mohou rostliny řepy přijímat živiny všemi orgány a to tedy i listy, květy a stonky. Důležitým předpokladem pro působení jednotlivých živin je, aby roztok zasáhl co největší plochu rostlin, a aby tam zůstal co nejdelší dobu. Mimokořenová výživa nemůže plně nahradit kořenovou výživu, a proto je nutné ji chápat jako speciální opatření (doplněk výživy), nebo jako opatření pro eliminaci nepříznivých podmínek pro kořenový příjem živin při nevhodných podmínkách (nevhodné ph, nedostatek vláhy apod.), poškození kořenů a pro překonání kritických období růstů rostlin, případně také jako prevenci před možným poškozením rostlin. Největší výhodou mimokořenového hnojení je hlavně rychlost působení a při kombinaci s jinými zásahy ekonomika aplikace.u mimokořenové výživy je dobře přijímán dusík ve formě močoviny, dále pak i hořčík a draslík. U ostatních živin je pronikání do listů pozvolnější, proto je jejich příjem nízký a je více ovlivněn počasím. Využívají se hlavně hnojiva, která jsou dobře rozpustná ve vodě (ledek vápenatý, močovina, hořká sůl, popřípadě kapalná hnojiva) (VANĚK et al., 2002) Vliv škodlivých činitelů Plevele řepy cukrové Na stanovištích, kde zemědělec pěstuje plodiny, se pravidelně setkáváme s rostlinami, které svojí přítomností, a také svými životními projevy, snižují výkon pěstovaných plodin. Tyto rostliny se nazývají plevele (CHLOUPEK et al., 2005). Rostliny které rostou v nesprávný čas, na špatném místě se nazývají plevele ( Plevele patří mezi nejvýznamnější škodlivé činitele. Na rozdíl od ostatních škodlivých činitelů (chorob a škůdců), se škodlivě projevují každoročně a to ve všech plodinách a na všech pozemcích. Škodlivosti plevelů odpovídají také náklady vynaložené na jejich hubení, které činí více než 70 % všech nákladů v ochraně rostlin. 28

30 Přímá škodlivost Přímý škodlivý vliv plevelů na plodiny je důsledkem jejich konkurence. Nejnebezpečnější plevelné druhy jsou nejlépe vybaveny konkurenčními schopnostmi. Mají mohutný kořenový systém, pomocí něhož získávají vodu a živiny z půdy lépe, než kulturní plodiny. Obecně je možné říci, že plevele snižují schopnost půdy poskytovat pěstovaným plodinám živiny, vodu a dostatečný prostor pro růst a vývoj. Nepřímá škodlivost Plevele podporují rozšiřování chorob a škůdců kulturních plodin. Na mnoha plevelech žijí původci četných chorob, kteří mohou být přenášeni na plodiny. Mnohé plevele také poskytují potravu a úkryt živočišným škůdcům. Plevele ztěžují hlavně polní práce. Při velkém výskytu plevelů je ztížena sklizeň plodin. Plevele s popínavými a nebo ovíjivými lodyhami mohou napomáhat při poléhání porostů, čímž ztěžují sklizeň a často znehodnocují produkt. Řada plevelných druhů může také produkovat alergeny (CHLOUPEK et al., 2005). K nejvýznamnějším plevelům řepy cukrové patří např. Bazalka roční, Hluchavka objímavá, Hořčice polní, Ježatka kuří noha, Bér zelený, Kokotice rolní, Svízel přítula, Merlík bílý, Merlík zvrhlý, Pcháč rolní, Mléč rolní, Pohanka opletka, Zemědým lékařský, Ambrózie peřenolistá, Vikev chlupatá, Rdesno ptačí, Laskavec ohnutý, Heřmánek bezvonný, Bolehlav plamatý, Rozrazil břečťanolistý, Svlačec rolní, Lebeda rozkladitá, Kostival lékařský, Rozrazil lesklý, Plevelná řepa (VAŇÁT et al., 2008) Choroby řepy cukrové Během posledních let došlo k výrazným změnám klimatu. Prokazuje to náhlé rozšíření teplomilných škůdců a chorob. Značným dílem přispěla také změna agrotechniky (KAZDA et. al., 2001). K nejvýznamnějším chorobám cukrové řepy patří: Žloutenka (Beet yellows virus), Mozaika (Beet mosaic virus), Spála (Complex Hub Pythium, Fusarium, Rhizoctonia, Aphanomyces), Rizománie (Beet necrotic yellow vein virus), 29

31 Cerkosporová listová skvrnitost (Cercospora beticola) (KAZDA et al., 2001). Nově přibyla i choroba Rizoktonie (BOUMA, 2009). Technologickou jakost cukrovky z výše jmenovaných chorob nejvíce ohrožuje Cerkosporióza, padlí řepné a Rizománie (ZAHRADNÍČEK, 2003). Při Rizománii může být cukernatost postižených rostlin nižší než 10 % ( Škodlivý účinek je ovlivněn jednak povětrnostními podmínkami v daném roce pěstování a jednak půdním prostředím. V případě výskytu plošné infekce může dojít k výrazným ztrátám ve výnosu a cukernatosti a to v případě nejsou-li na napadeném pozemku pěstovány rizotolerantní odrůdy.v dnešní době má však pěstitel na výběr celou řadu těchto odrůd (ZAHRADNÍČEK, 2003) Škůdci řepy cukrové K nejvýznamnějším škůdcům cukrové řepy patří: Háďátko řepné (Heterodera schachti), Mšice broskvoňová a mšice maková (Myzus persicae, Aphis fabae), Mrchožrout vlnitý (Aclipea undata), Dřepčík rdesnový (Chaetocnema con cinna), Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearit), Rýhonosec řepný (Bothynoderes punctiventris), Květilka řepná (Pegomya betae) (KAZDA et al., 2001). Jakmile se rostlina objeví na povrchu půdy (1. až 2. týden po vyklíčení semen) můžeme již pozorovat poškození škůdci. Zničení nebo silné poškození děložních lístků a prvních dvou párů pravých lístků má za následek uhynutí rostlin, což vede k nežádoucímu zředění porostu, nebo k silnému zpomalení růstu, které znamená snížení sklizně a obsahu cukru v kořenech (NOVÁK, 1994) Vliv sklizně Řepu cukrovou začínáme sklízet většinou v první dekádě října, tehdy když je předpoklad vysoké technologické jakosti bulev. Technologická jakost je takový stav, kdy je řepa cukrová vhodná ke zpracování a poměr jejich cukrů a necukrů je nejvhodnější (PULKRÁBEK et al., 2007). Předčasně sklizená řepa má nevhodné chemicko-technologické složení. Má sice bohatší chrást, ale poskytuje pěstiteli nižší výnos bulev, nižší cukernatost,vyšší obsah 30

32 dusíkatých látek (aminokyselin a amidů), nižší ph řepné šťávy, které je podmíněné vyšším obsahem organických kyselin a vyšším obsahem melasotvorných alkalických jednomocných kationů (K a Na). Vykazuje také nižší kvocient čistoty (Q) řepné šťávy a menší výtěžek rafinády (bílý rafinovaný cukr) (ZAHRADNÍČEK et al., 2007). V dnešní době se používá jednofázová (dříve dvou a tří fázová) sklizeň v technologické zralosti (jednofázová jedním přejezdem se provede ořezání, vyorání a sběr). Vyorávání řepy se tedy provádí od poloviny září dle harmonogramu dodávek do cukrovaru. Řepa se pak odváží ihned do cukrovaru ke zpracování, nebo je ponechána na polní skládce, u které by měla proběhnout dezinfekce vápněním (CHLOUPEK et al., 2005). 3.4 Technologická jakost řepy cukrové Technologická jakost řepy cukrové je dána komplexem faktorů, které významně ovlivňují její zpracovatelnost a zároveň rozhodují o celkové výtěžnosti cukru. Tento pojem se neustále upřesňuje, takže je v současnosti chápán jako komplex znaků, které zahrnují mechanické, biologické, fyzikálně chemické a chemické vlastnosti řepné bulvy. Patří sem zejména zevní znaky, jako je tvar a velikost bulvy, množství kořínků, nečistot, počet a charakter cévních svazků, zdravotní stav a další vlastnosti, které ovlivňují především její skladovatelnost a zpracovatelnost na řezačkách. Hlavní význam však mají analytické hodnoty (digesce, rozpustný popel, škodlivý dusík, obsah invertu). Tyto faktory slouží jako hlavní kritéria pro výpočet dalších ukazatelů jakosti, které přímo charakterizují vlastnosti a cukrovarskou hodnotu produktu (PELIKÁN et al., 1999). Nejdůležitějším kritériem je digesce (cukernatost, polarizace). Udává obsah cukru v hmotnostních procentech sacharosy stanovené polarimetricky. Pojem digesce se používá při hodnocení cukernatosti suroviny (tj. cukrovky nebo řepných řízků). Při hodnocení obsahu sacharosy v cukrovarských meziproduktech (lehká a těžká šťáva, cukroviny, kléry apod.) a produktech (melasa, bílé zboží) používáme pojmu polarizace (PELIKÁN et al., 1999). Průměrné hodnoty dosahují % (JŮZL et al., 2000). K dalším jakostním kritériím patří rozpustný popel (Pp), který vyjadřuje obsah rozpustných popelovin v řepné bulvě, stanoví se konduktometricky v % na řepu nebo jako obsah K a Na. U jakostní cukrovky se obsah rozpustného popela pohybuje 31

33 od 0,250 0,450 %. V některých laboratořích stanovují v současné době již koncentraci sodíku (cna, např. 0,5 2,5) a draslíku (ck, např. 2,5 5,5). Koncentrace prvku se přepočítá na 100 g řepné kaše a uvádí se v milimolech (JŮZL et al., 2000). Alfa-aminodusík (škodlivý dusík an, či can, např. 1,0 3,5), jedná se o dusík aminokyselin ke kterému se přičítá polovina amidického dusíku, který je obsažen v cukrovce. Obsah alfa-aminodusíku se uvádí v minimolech ve 100 g vzorku (JŮZL et al., 2000). Škodlivý dusík je tvořen dusíkatými látkami, které projdou do lehké šťávy a působí melasotvorně. Jedná se tedy o všechen dusík řepy po odečtení dusíku bílkovin, dusíku amoniaku a části dusíku amidů, které se uvolňují při saturaci. Stanoví se kolorimetricky. Invertní cukr se stanoví jako redukující cukry redukcí Fehlingových roztoků titrační metodou a vyjadřuje se v % (PELIKÁN et al., 1999). Technologická jakost řepy cukrové se utváří již na poli a dokonalá zralost bulvy je důležitá nejen pro volbu optimální sklizně ale i pro šetrnou manipulaci s řepou v posklizňovém období a její racionální skladování (JŮZL et al., 2000). Technologická jakost je zároveň důležitým faktorem pro vyzrálost cukrovky (dle SMIT et. al., 2007). Vyzrálost je podmíněna délkou vegetační doby, dobou sklizně a zároveň může ovlivnit chemické složení bulev, výtěžnost rafinády a MB faktor (množství vyrobené melasy v % vztažené na 100 g vyrobeného bílého cukru). Čím více je řepa vyzrálejší, tím je jakostnější (tzn. má méně škodlivých necukrů, vyšší ph a nižší MB faktor). V praxi nám tyto ukazatele, zejména MB faktor, pomáhají určit optimální dobu sklizně. MB faktor má u jakostní řepy hodnotu 12 22, u méně jakostní řepy 30 a více. Například řepná hlava má MB faktor přes 80 a proto není pro zpracování vhodná. Hlavy se zbytky chrástu a tenké kořínky vykazují hodnotu MB faktoru , z čehož vyplývá, že na každých 100 kg rafinády by se vyrobilo kg melasy. Naopak v bulvě, ve které se vyskytuje největší obsah sacharosy klesá MB faktor na hodnotu 8 14 (SKALICKÝ, 1994). 32

34 3.5 Chemické složení řepy cukrové Chemické složení cukrovky významně ovlivňuje průběh technologického procesu, při získávání cukru, rozhoduje tak o výtěžnosti cukru a produkci melasy. Do určité míry je ovlivněno půdními podmínkami, úrovní hnojení, použitou agrotechnikou, použitou odrůdou a řadou dalších faktorů (KUČEROVÁ et al., 2007). Chemické složení cukrovky Sušina 25 % Voda 75 % Cukry 17,5 % Necukry 7,5 % Dřeň 5 % Necukrové šťávy 2,5 % Celulóza 1,2 % Hemicelulóza 1,1 % Pektinové látky 2,4 % Bílkoviny 0,1 % Dusíkaté látky 1,1 % Organické bezdusíkaté látky 0,9 % Minerální látky 0,5 % Saponiny 0,1 % Schéma 1 Chemické složení cukrovky (PELIKÁN, 1999). 33

35 4 ZPRACOVÁNÍ ŘEPY CUKROVÉ V CUKROVARU PROSENICE, a. s. Cukrovar Prosenice historicky vznikal postupnou přestavbou bývalého mlýna na náhonu Strhanec v Prosenicích. V roce 1881 došlo k zahájení výroby surového cukru cukrovarem v Prosenicích. Rozsáhlá přestavba, která byla provedena v letech zařadila cukrovar Prosenice mezi moderní výrobce cukru. Stav cukrovarnického průmyslu v ČR je od roku 1992 specifický přítomností zahraničních investičních skupin, které se svou finanční politikou snaží monopolně ovládnout cukrovarnický průmysl v ČR. Tyto snahy se nevyhnuly ani cukrovaru Prosenice a jejich vyústěním bylo uzavření výroby cukrovaru v roce Po čtyřech letech, kdy byl cukrovar mimo provoz, zakoupila výrobní areál cukrovaru Prosenice, Hanácká potravinářská společnost s. r. o. Po rozsáhlých investicích, modernizaci výroby a ve spolupráci se zemědělci střední Moravy byla v září 2000 úspěšně zahájena první kampaň. Začala se tak psát nová historie výroby cukru v Prosenicích a to i přes zásadní antagonismus zahraničních cukrovarnických skupin. Cukrovar Prosenice tak zůstává v českých rukou. V Prosenicích jsou pěstební podmínky z hlediska stanoviště, na kterém je cukrovka pro cukrovar Prosenice velmi dobré. Převážná část cukrovky se pěstuje na hlinitých, tedy nejúrodnějších půdách. Půdy jsou zde hluboké a vápnité s dostatečným podílem jílovitých částic a vyšším obsahem humusu. Díky tomuto jsou půdy v rajonu cukrovaru Prosenice jedny z nejúrodnějších z celé ČR. Podnební podmínky jsou zde příznačné dlouhým, teplým a suchým létem s poměrně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírnou a suchou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu neklesá 34

36 pod 8 C. Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období (duben - září) přesahuje 15 C. Srážkový úhrn zde činí ve vegetačním období mm. Celkově spadne za celý rok mm srážek. Nejdeštivější je červenec ( mm), nejsušší únor. Dalším důležitým předpokladem je sluneční svit. Na převážné části rajonu činí průměrný počet jasných dnů v roce Průměrné trvání slunečního svitu v roce činí hodin, což představuje 25 % dní (JIŘÍČEK, 2007). Cukrovar Prosenice svou produkcí pokrývá 60 % průmyslového zpracování a 40 % expeduje v drobném spotřebitelském balení. Cukrovar zpracovává přibližně tun cukrovky za kampaň a vyrobí tis. tun krystalového cukru. Zpracování je závislé na množství povolené kvóty. Kromě výroby cukru se cukrovar provozuje také technologii na výrobu plastových obalů určených k plnění nealko nápojů, dále provozuje sirupárnu v Hořátkách, silniční motorovou dopravu. 4.1 Hodnocení porostu řepy cukrové v průběhu vegetačního období Cukrovar Prosenice nakupuje řepu cukrovou na základě hospodářské smlouvy, která je uzavřena mezi pěstitelem a cukrovarem, a kde jsou také stanoveny požadavky na čistou hmotnost a obsah cukru v řepě (požadavky nalezneme v ČSN ). Čistou hmotnost zjišťujeme podle hmotnosti sladkých řízků jednotlivých dodávek. Cukernatost stanovujeme laboratorně. V cukrovaru je agronomicko-řepařská služba (řepní oddělení), která je pověřena kontrolou pěstování, sklizní, nákupem a skladováním. V průběhu celého vegetačního období cukrovky sleduje agronom cukrovaru společně s pěstiteli růst cukrovky a provádí se tzv. vzorkování řepy cukrové. Vzorky jsou odebírány tak, aby vystihovaly průměrný stav porostu v celém rajonu (aby na každých 200 ha připadl jeden vzorek). Stanovení počtu vzorkovacích polí závisí na množství určeném smlouvou uzavřenou mezi pěstiteli a cukrovarem. V cukrovaru Prosenice se počet vzorkovacích polí pohybuje zhruba v počtu Vzorkování cukrovky se provádí vždy na konci měsíce července a srpna. Agronom cukrovaru si na každém vzorkovacím poli určí dva řádky, které odpovídají průměrnému stavu cukrovky na poli. Tyto řádky by měli být od sebe vzdáleny deset metrů a nesmí se vyskytovat na okraji ani na souvrati. Poté se z každého určeného řádku odebere deset řep jdoucích za sebou. Při dalším odebírání vzorků se vynechají tři řepy 35

37 v zemi a pokračuje se zase v tom samém řádku. Jednotlivé vzorky řepy jsou ukládány do pytlů, které jsou označeny čísly (tato čísla musí souhlasit s čísly pozemků). 4.2 Příjem suroviny a hodnocení její kvality V Prosenicích jsou vzorky cukrovky odebírány na nákupním místě cukrovaru Prosenice, a. s. a poté jsou převezeny na rampu surovinové laboratoře. Vzorky jsou uloženy v pytlích, které jsou označeny štítkem, ve kterém je duplicitní doklad obsahující EAN kód (pomocí něj se vzorek identifikuje). Ještě před předáním vzorků do surovinové laboratoře se stanoví hmotnost bulvy. Řepa je vyjmuta z pytle (chrást je již odkrojen na poli), a vložena na stroj ZZ 35, kde je celý vzorek zvážen. Poté jde vzorek do pračky, kde se zbaví nečistot. Tyto nečistoty se zváží a po odečtu získáme množství mechanických nečistot (ztráty). Již oprané skrojky se dočistí a poté jsou opět zváženy, získáváme čistý vzorek. Čistý vzorek jde na řezačku kde do vzorkovacího pytlíku odchytáváme vzorek (řepná kaše). Ke každému vzorkovacímu pytlíku je přiložen EAN kód. Hodnotíme počet jedinců, průměrnou váhu kořene, digesci a popel. Před stanovením technologických vlastností vzorků provádíme úpravu na analytické lince. Linka se skládá z pásového dopravníku, pračky, řezačky a vah. V surovinové laboratoři stanovujeme : Polarizace procentické měření cukru v čirém vzorku (filtrát), který se provádí na přístroji polarimetru (SUCROMAT), Stanovení popela v řepě stanoví se pomocí konduktometrického přístroje (WTW INOLAB Cond 730). Na konduktometru se zjistí vodivost filtrátu, používáme elektrodu, která je cejchována pufry při 20 C. 36

38 4.3 Technologie výroby cukru v cukrovaru Prosenice, a. s. Vykoupená řepa cukrová je převážena kamiony na ukládku řepy, kde dochází k mísení s plavicí vodou. Směs cukrovky a vody prochází plavící kynetou, kde jsou zabudována zařízení na oddělování rostlinných a minerálních příměsí. Tyto oddělené příměsi jsou odváženy dodavateli cukrové řepy. Cukrovka bez plavící vody vchází do hřeblové pračky. V pračce je řepa zbavena ulpěných minerálních nečistot. Takto očištěná cukrovka je výtahem přemístěna do zásobníku nad řezačkami. Poté jde řepa do řezaček, kde je rozřezána na řepné řízky, které jsou pásovými dopravníky dopravovány do difúze. Instalovány jsou řezačky Perner o výkonu 1250 tun/den a řezačka Magdin o výkonu tun řepy/den. Dodaná cukrovka musí být zdravá, vhodná k průmyslovému zpracování na cukr, s cukernatostí nejméně 14,5 %. V jednotlivých dílčích dodávkách cukrovky se dovoluje hmotnostní podíl:minerálních nečistot, příměsí a hlav z nesprávně seříznutých bulev nejvýše 40 %, bulev s narušenou dření (hniloba, namrzlá řepa) nejvýše 2 %. Výroba cukru ze základní suroviny (cukrové řepy) je složitý proces, který je možno rozdělit do několika kroků: 1. Praní a čištění řepy Při procházení směsi vody a cukrovky plavící kynetou jsou oddělovány rostlinné a minerální příměsi (chrást a kameny) lapač SOKOLOVO, voda je odloučena a odchází na usazovací pole. Cukrovka jde do hřeblové pračky a následně je v řepné řezačce (Maguin) rozřezána na řepné řízky. Řízky jsou následně dopraveny do difúze. 2. Těžení šťávy Probíhá v difúzi. V difúzi za daných podmínek dojde k difúznímu přechodu cukru z pevné části (sladkých řízků) do kapalné části (vody), tak vzniká surová šťáva, která se ohřívá a postupuje dále do procesu výroby. Vyluhované sladké řízky odcházejí z difúze pomocí dopravníků do řízkolisů, kde jsou zbavovány vody, která se vrací přes lapač drtě zpět do difúze. Lisované řízky jsou převáženy nákladními auty k zemědělcům. 37

39 3. Epurace šťávy Ohřátá surová šťáva vstupuje do předčeřiče (Briegel Muller), kde se smíchá s vápenným mlékem (0,15 0,20 % CaO, teplota C, ph 11,4) a kalem z dekantéru. Poté se směs zahřívá a přidává se další objem vápenného mléka (0,7 % CaO). K promíchání směsi dochází v dočeřiči. Dočeřená šťáva vstupuje do první saturace, ve které dojde k probublávání plynu CO 2 (vyrábí se z vápence, pálením vápna ve vápence) objemem šťávy. Touto reakcí dojde k vytvoření sraženiny. Sraženina ze šťávy se odděluje na dekantéru a dále je filtrována na kalolisech, ze kterých vychází kal o sušině min. 60 %. Čirá šťáva po dekantéru i po kalolisech se ohřívá a vstupuje do druhé saturace, kde opět dochází k probublávání CO 2. Reakcí vzniká sraženina, která se odděluje na filtrech KZF 68 a čirá šťáva postupuje dále do procesu výroby. 4. Odpařování šťáv Před vstupem do odparky je lehká šťáva směšována s oxidem siřičitým, který se vyrábí spalováním granulované síry v sířící peci. Takto upravená lehká šťáva se zahřeje a vstupuje do 5-ti členné odparky. V odparce se odpařuje voda, která dále slouží v procesu odpařování a krystalizace jako topné médium. Výsledný produkt po odpařování je těžká šťáva (68 % sušiny). První těleso odparky je topeno redukovanou parou, která se vyrábí v kotelně na dvou tlakových mazutových kotlích. Pro výrobu páry v kotelně se používá kondenzát, který se vrací do kotelny z I. a částečně z II. tělesa odparky. 5. Krystalizace cukru Těžká šťáva vstupuje do rozpouštěcí pánve, zde se mísí s afinovaným cukrem z meziproduktu (I. afináda) s afinovaným cukrem z přeložené zadiny (II. afináda) a s bílým sirobem. Výsledným produktem je tzv. jednotný nátah (JN), tento je po filtraci na filtrech Confilt přečerpán na bílou krystalovou varnu (na produkt A). JN je zpracováván na seed, který se následně používá k produkci hotového produktu (krystalového cukru) procesem navařování. Mateční odtok se dále zpracovává ve dvou stupních krystalizace (meziprodukt a zadin) na I. afinádu a II. afinádu, které se zpět vrací na produkt A. Odpadním produktem je melasa. 38

40 6. Odstřeďování a sušení cukru Odstřeďování je separační proces, kdy dochází k separaci krystalů od sirobu v odstředivkách. Poté následuje další operace snižující obsah vody v cukru, kterou je sušení a stabilizace finálního produktu. Jde o procesy potřebné pro skladování cukru. 7. Třídění, balení a expedice Finální produkt je dopravní cestou veden k uskladnění v sile cukru a odtud je dopravníky přemístěn do skladu cukru, ve kterém je umístěno balení cukru. Zde je prováděno třídění, balení cukru a následná expedice (CUKROVAR PROSENICE, 2007). 39

41 5 MATERIÁL A METODIKA Diplomová práce byla řešena ve spolupráci s podnikem cukrovar Prosenice, a. s., kde proběhlo hodnocení kvality sklizně v průběhu dvou let (sklizňové ročníky 2008 a 2009). Během dvou let byla na vybraných honech sledována dynamika růstu cukrovky a změny v technologické kvalitě cukrovky. 5.1 Materiál V průběhu dvouletého pozorování byla hodnocena kvalita a výnos různých odrůd cukrovky (dodavatelé osiva tab. 1 a 2). Nejvyšší zastoupení osiv měla firma Strube-Dieckemann. Na moření osiva bylo použito těchto přípravků: Carbofuran, Gaucho a Forse Magna (tab. 1 a 2). Tab. 1 Charakteristika osiva dle dodavatelů pro cukrovar Prosenice, a. s. v roce 2008 Pořadí Firma VJ CF % VJ G % VJ FM % VJ celkem % za cukrovar 1. Strube-Dieckemann , , ,1 2. Syngenta ,2 3. SES 2 0, , ,9 4. KWS 5 0, , ,8 Suma 226 8, , , Tab. 2 Charakteristika osiva dle dodavatelů pro Cukrovar Prosenice a. s. v roce 2009 Pořadí Firma VJ G % VJ FM % VJ celkem % za cukrovar 1. Strube-Dieckemann , , ,4 2. Syngenta , , ,0 3. SES , , ,3 4. KWS , , ,6 5. Danisco ,4 6. Florimond ,3 Suma , ,

42 V tabulce č. 1 a 2 jsou uvedeny sklizňové plochy (VJ celkem), které v roce 2008 zaujímaly ha a v roce 2009 zaujímaly ha. Na této ploše bylo pěstováno cca 18 odrůd řepy cukrové, názvy těchto odrůd jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a 4. Cukrovou řepu dodávalo do cukrovaru během kampaně v roce 2008 celkem 84 dodavatelů (zemědělské subjekty) a v roce 2009 celkem 83 dodavatelů. Seznam dodavatelů je uveden v tabulkách č. 5 a 6 (viz. přílohy). Průběh počasí (povětrnosti) za rok 2008 a 2009 je uveden v tabulkách č. 7 a Metodika Odběry vzorků řepy cukrové v průběhu vegetace V průběhu vegetace byly prováděny odběry vzorků cukrovky v letech 2008 a 2009 a to v každém roce dvakrát. Termíny odběrů jsou uvedeny v tabulkách č. 9, 10, 11, 12. Vzorkování probíhalo na vybraných lokalitách (zemědělské podniky). Odebrané vzorky byly odevzdány do laboratoře, kde byly stanoveny technologické parametry. Nejprve se stanovila hmotnost kořene a zároveň výpočtem se stanovil momentální výnos bulev. Poté následovalo zpracování cukrovky na analytické lince, kde se cukrovka zvážila, očistila od mechanických nečistot a nařezala na řezačce. Vzniklá směs (řepná kaše) byla v laboratoři smíchána s destilovanou vodou (v poměru 6,87 : 1), po konduktometrickém stanovení rozpustného popela a digesce, byla stanovena po přidání octanu olovnatého (FRIML, TICHÁ, 1986), polarimetricky studenou cestou. 41

43 Obr. 1 Odběr vzorků cukrovky Rozbory vzorků řepy cukrové prováděné v průběhu vegetace a) Stanovení digesce měření vzorků proběhlo na přístroji Sucromat. Při přípravě vzorků jsme postupovali podle standardních metodik (FRIML, TICHÁ 1986). Obr. 2 SUCROMAT 42

44 b) Stanovení rozpustného popela v řepě popel byl stanoven pomocí konduktometrického přístroje WTW INOLAB Cond 730. Postupovali jsme dle standardních metodik (FRIML, TICHÁ1986). Obr. 3 Konduktometr Hodnocení vyzrálosti řepy cukrové v průběhu vegetace Vyzrálost cukrovky byla posuzována na základě hodnoty MB faktoru. Čím je B faktor vyšší a M a MB faktor nižší, tím je cukrovka jako surovina pro získání cukru kvalitnější (PELIKÁN, et al., 1999). Výpočet MB faktoru: B faktor udává výtěžnost bílého cukru a udává ji jako produkci rafinády v % na hmotnost cukrové řepy. Vypočítá se ze stanovené digesce (Dg) a obsahu rozpustného popela (Pp). Hodnota Z pak udává ztráty. B = Dg Z 4 Pp M faktor výtěžnost melasy v %, který vychází z obsahu rozpustného popela stanoveného v řepné bulvě. Je možné ho vypočítat dvěma způsoby. M = 8 Pp nebo M = 11 x (Pp 0,12) 43

45 MB faktor vyjadřuje poměr výroby melasy ku bílému zboží v % a je rozhodujícím kritériem pro posouzení technologické jakosti a způsobilosti cukrovky pro sklizeň a zpracování. MB = 100 x M / B nebo MB = 800 Pp / (Dg Z 4 Pp) Rozbory vzorků řepy cukrové prováděné v průběhu kampaně Stejně jako v průběhu vegetace, byly odebírány vzorky od jednotlivých dodavatelů cukrovky. Vzorky byly zpracovány a vyhodnoceny v laboratoři. Výsledky zpracované během kampaně jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. Laboratoř během kampaně stanovovala digesci (stejným způsobem jako při odběrech v průběhu vegetace), MB faktor a Kvocient čistoty (Q). Kvocient čistoty (Q) vyjadřuje celkový podíl sacharosy (stanovené polarimetricky P) k celkové rozpustné sušině šťávy (S) vyjádřené v % (PELIKÁN, et al., 1999). Q = 100 P / S Kvocient čistoty je základním ukazatelem, který charakterizuje jakost šťáv. Čím je vyšší, tím lze předpokládat vyšší výtěžnost sacharosy. 5.3 Vyhodnocení výsledků Veškeré získané údaje byly zpracovány do tabulek a grafů, které jsou součástí příloh. V tabulkách jsou zahrnuty odrůdy cukrovky, moření osiva, výsledky, vzorkování cukrovky v průběhu vegetace a zároveň výsledky z průběhu dvou kampaní. Výsledky byly hodnoceny pomocí korelace, regrese a analýzy variance při použité programu STATISTICA 8. 44

46 6 VÝSLEDKY A DISKUZE U vybraných zemědělských subjektů byly prováděny odběry vzorků řepy cukrové v průběhu vegetace. Na základě odebraných vzorků byla stanovena dynamika růstu řepy cukrové a dále byly stanoveny změny v technologické kvalitě bulev. Během cukrovarnických kampaní v roce 2008 a 2009 byla hodnocena kvalita řepy cukrové, dále pak po ukončení byl vyhodnocen výnos bulev od všech dodavatelů, kteří dodávají řepu cukrovou do cukrovaru Prosenice, a. s.. Veškeré výsledky našeho pozorování, které se týkají výnosových ukazatelů, technologických parametrů a dynamiky růstu jsou uvedeny v tabulkách č Hodnocení dynamiky změn vybraných parametrů kvality řepy cukrové Růst kořene 580 Dynamika růstu kořene - 1.odběr Kořen (g) o na jedince rok Graf. 1 Dynamika růstu kořene řepy cukrové v roce 2008 a odběr Do prvního odběru vzorků bylo zahrnuto v roce 2008 celkem 36 stanovišť a v roce 2009 také celkem 36 stanovišť (tab. 9, 11). V roce 2008 byla tvorba kořene 45

47 Z počátku vegetace výrazně slabší než v roce 2009, což mohlo být způsobeno nepříznivými povětrnostními podmínkami na počátku vegetace. Největší hmotnost kořene byla pozorována u prvního odběru v roce 2008 u odrůdy Merak s hmotností 806 g/rostlinu (tab. 9) v podniku Štěpánov - Liboš. V roce 2009 byla nejvyšší hmotnost kořene u odrůdy Esperanza s hmotností 824 g/rostlinu a to v podniku Juřen Kojetín (tab. 11). Průměrná hmotnost kořene se v roce 2008 při prvním odběru pohybovala na úrovni 429 g/rostlinu (tab. 9) a v roce 2009 se při prvním odběru pohybovala na úrovni 500 g/rostlinu (tab. 11). Dle HŘIVNY et al., (2004) by v období sklizně, měla bulva (kořen) cukrovky dosahovat g/rostlinu (graf 1) a její cukernatost by měla být %. Vzhledem k tomu, že se jednalo o 1. odběr, můžeme tento stav hodnotit jako příznivý. Nejhorší vývoj kořene byl zaznamenán při prvním odběru v roce 2008 u odrůdy Pohoda s hmotností 172 g/rostlinu (tab. 9) a to v podniku Třebovice a v roce 2009 se nejmenší hmotnost kořene pohybovala na úrovni 264 g/rostlinu u odrůdy Esperanza v podniku Všechovice (tab. 12) Odběry vzorků cukrovky byly prováděny na jednotlivých stanovištích, kde se projevila různá dynamika růstu, což mohlo být dle HŘIVNY et al., (2004) způsobeno buď výživou rostlin, a nebo intenzitou hnojení. 880 Dy namika růstu kořene (2.odběr) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti Kořen (g) rok Graf. 2 Dynamika růstu kořene řepy cukrové v roce 2008 a odběr 46

48 Do druhého odběru bylo zahrnuto v roce 2008 celkem 36 stanovišť a v roce 2009 bylo do vzorkování zahrnuto 37 honů (tab. 10, 12). Hmotnost bulvy při druhém odběru byla v roce 2009 vyšší než v roce 2008 (graf 2). Nejnižší hmotnost bulvy se v roce 2008 při druhém odběru pohybovala na úrovni 468 g/rostlinu (tab. 10) u odrůdy Esperanza v podniku Všechovice a v roce 2009 se při druhém odběru pohybovala na úrovni 470 g/rostlinu (tab. 12) u odrůdy Esperanza v podniku Soběchleby. Nejvyšší hmotnost bulvy při druhém odběru v roce 2008 byla zjištěna v zemědělském podniku Černotín u odrůdy Esperanza (1224 g/rostlinu) (tab. 10). V roce 2009 při druhém odběru se nejvyšší hmotnost kořene projevila u odrůdy Pohoda (1364 g/rostlinu) v zemědělském podniku Haňovice Rymice (tab. 12). Stejně jako u prvního odběru se na dynamice růstu kořene (bulvy) projevil vliv místních stanovištních podmínek. Průměrná hmotnost kořene byla v roce 2008 při druhém odběru nižší než v roce V roce 2008 se tedy průměrná hmotnost bulvy pohybovala na úrovni 743 g/rostlinu (tab. 10) a v roce 2009 se hmotnost bulvy zvýšila na 803g/rostlinu (tab. 12) Digesce 14,4 Digesce v jednotliv ých letech - 1.odběr Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 14,2 14,0 13,8 Digesce (%) 13,6 13,4 13,2 13,0 12,8 12,6 12, rok Graf. 3 Změny v obsahu sacharózy (Digesce) v jednotlivých letech 2008 a odběr 47

49 Při prvním odběru v roce 2008 byla digesce o 0,7 % vyšší než při prvním odběru v roce 2009 (graf 3), rozdíl ale nebyl průkazný. Nejvyšší cukernatost byla stanovena při 1. odběru v roce 2008 u odrůdy Pohoda, Antilla a Caruso (16,4 %), v podnicích Salix Horní Moštěnice, Senice a Postřelmov (tab. 9). V roce 2009 již digesce nebyla tak vysoká, nejvyšší hodnota dosahovala 14,9 % (tab.11) v zemědělském podniku Štěpánov. Průměrná hodnota digesce v roce 2008 při prvním odběru činila 13,7 % (tab. 9) a v roce 2009 pouze 13 % (tab. 11). Nejhorší digesce byla pozorována při prvním odběru v roce 2008 u odrůdy Esperanza (9,3 %) v zemědělském podniku Dlouhá Loučka (tab. 9). V roce 2009 při prvním odběru byla stanovena nejhorší digesce s hodnotou 11,1 % u odrůd Merak a Esperanza v podnicích Jezernice a Loštice (tab. 11). 16,0 Digesce (2.odběr) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 15,8 15,6 15,4 Digesce (%) 15,2 15,0 14,8 14,6 14,4 14,2 14, rok Graf. 4 Změny v obsahu sacharózy (Digesce) v jednotlivých letech 2008 a odběr Zatímco ročník 2008 se vyznačoval nižší dynamikou tvorby kořene z počátku vegetace a následně intenzivně rostl, rok 2009 vykazuje opačný trend. To se odrazilo i v růstu cukernatosti bulev. Kde naopak koncentrace cukru rostla rychleji po 1. odběru v roce 2009 v důsledku nižší tvorby kořenové hmoty, oproti roku 2008, kde byl z důvodu intenzivního růstu kořene přírůstek cukernatosti nižší. Průměrná hodnota digesce při druhém odběru v roce 2008 činila 14,7 % (tab. 10), v roce 2009 průměrná hodnota digesce dosáhla úrovně 48

50 15,44 % (tab. 12, graf 4). Průměrné hodnoty digesce při druhém odběru v roce 2008 a 2009, ale neodpovídaly standardu dle ŠNOBLA, PULKRÁBKA et al., (2007), který představuje %. Vliv na vyšší hodnotu digesce v roce 2009 měl dostatek slunečního svitu, který zvyšoval fotosyntetickou činnost a tím zároveň i cukernatost. Nejvyšší digesce v roce 2008 při druhém odběru byla naměřena v zemědělském podniku Senice, u odrůdy Antilla s hodnotou 14,69 % (tab. 10). V roce 2009 jsme zaznamenali nejvyšší cukernatost při druhém odběru u odrůdy Merak (17,1 %) v zemědělském podniku Bludov (tab. 12). Nejnižší digesce byla v roce 2008 při druhém odběru pozorována v zemědělském podniku Černotín s hodnotou 12,7 % u odrůdy Esperanza (tab. 10), zatímco v roce 2009 při druhém odběru byla naměřena nejnižší hodnota 11,9 % rovněž u odrůdy Esperanza v podniku Loštice Moravičany (tab. 12) Rozpustný popel a vodivost řepné šťávy 0,42 Obsah popela - 1. odběr Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 0,41 0,40 0,39 Popel (%) 0,38 0,37 0,36 0,35 0,34 0,33 0, rok Graf. 5 Změny v obsahu rozpustného popela v jednotlivých letech 2008 a odběr 49

51 1300 Vodiv ost řepné šťáv y 1.odběr Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti Vodivost µs rok Graf. 6 Změny v obsahu vodivosti řepné šťávy v jednotlivých letech 2008 a odběr Obsah rozpustného popela při prvním odběru v roce 2008 byl mírně vyšší než v roce 2009 (graf. 5). V roce 2008 při prvním odběru byl nejvyšší obsah rozpustného popela pozorován u odrůdy Esperanza (0,63 %) v zemědělském podniku Dlouhá Loučka (tab. 9). Výrazně nižší hodnota byla zaznamenáno v podniku Třebovice, kde se obsah rozpustného popela pohyboval u odrůdy Pohoda na úrovni 0,23 % (tab. 9). V roce 2009 při prvním odběru byla zaznamenána nejvyšší hodnota rozpustného popela 0,49 % (tab. 11) u odrůd Merak a Esperanza v podnicích Jezernice a Loštice. Největší snížení bylo pozorováno v roce 2009 při prvním odběru u odrůdy Merak (0,24 %) v zemědělském podniku Bludov (tab. 11). Výsledky tak korespondovaly i s dosaženou digescí. Průměrná hodnota rozpustného popela se pohybovala v roce 2008 a v roce 2009 při prvním odběru na úrovni 0,38 % (tab. 9) a 0,36 % (tab. 11). 50

52 0,34 Obsah rozpustnéhop popela (2.odběr) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 0,33 0,32 0,31 Popel (%) 0,30 0,29 0,28 0,27 0, rok Graf. 7 Změny v obsahu rozpustného popela v jednotlivých letech 2008 a odběr 1040 Vodiv ost řepné šťáv y (2.odběr) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti Vodivost µs rok Graf. 8 Změny v obsahu vodivosti řepné šťávy v jednotlivých letech 2008 a odběr 51

53 Průměrná hodnota rozpustného popela se v roce 2008 při druhém odběru pohybovala na úrovni 0,305 % (graf 6), v roce 2009 pak průměrný obsah rozpustného popela nepatrně klesl na 0,29 % (graf 6). Podle KUČEROVÉ (2007), tato hodnota ještě vyhovuje požadavkům pro nejjakostnější řepu cukrovou. Nejnižší hodnota rozpustného popela byla stanovena při druhém odběru v roce 2008 u odrůdy Pohoda (0,19 %) a u odrůdy Antilla (0,19 %) ve dvou podnicích Třebovice a Újezd u Uničova (tab. 10). Naopak nejvyšší hodnota byla vysledována u odrůdy Pohoda (0,44 %) v zemědělském podniku Senice Drahanovice (tab. 10). V roce 2009 při druhém odběru stejně tak jako při 1. odběru byla vysledována nejvyšší hodnota rozpustného popela 0,45 % (tab. 12) u odrůdy Esperanza v podniku Loštice Moravičany, zatímco nejnižší obsah byl prokázán u odrůdy Victor (0,19 %) v zemědělském podniku Haňovice Myslechovice (tab. 12) Obsah cukru v kořeni 75 Obsah cukru v kořeni (1.odběr) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti Cukr v kořeni (g) rok Graf. 9 Obsah cukru v kořeni v jednotlivých letech 2008 a odběr V roce 2008 při prvním odběru byl obsah cukru v kořeni nižší než v roce 2009 (graf. 9). Nejvyšší obsah cukru v kořeni při prvním odběru v roce 2008 byl pozorován 52

54 u odrůdy Merak (109,6 g) na stanovišti Štěpánov Liboš (tab. 9), Zatímco nejnižší obsah byl pozorován v množství (22,9 g) u odrůdy Esperanza (tab. 9) na honu Všechovice. V roce 2009 se nejvyšší obsah cukru v kořeni pohyboval na úrovni (109,8 g) u odrůdy Canyon (tab. 11). Nejnižší množství cukru v kořeni bylo vysledováno u odrůdy Esperanza (32,3 g) v zemědělském podniku Všechovice (tab. 11). Dle JŮZL et al., (2000) závisí obsah cukru v kořeni do značné míry na agrotechnice, povětrnostních podmínkách během vegetace (tab. 7 a 8) a na pěstované odrůdě. Průměrný obsah cukru v kořeni se prvním odběru v roce 2008 a 2009 dosahoval hodnoty 58,34 g (tab. 9) a 65,29 g (tab. 11). 135 Obsah cukru v kořeni (2.odběr) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti Cukr v kořeni (g) rok Graf. 10 Obsah cukru v kořeni v jednotlivých letech 2008 a odběr Průměrné množství cukru v kořeni dosáhlo při 2. odběru úrovně 108, 98 g v roce 2008 (tab. 10) a v roce 2009 se pohyboval ve výši 124,04 g (tab. 12), rozdíly v průměrech při druhém odběru mohly ovlivnit povětrnostní podmínky (tab. 7 a 8). V roce 2008 bylo nejmenší množství cukru v kořeni pozorováno v podniku Všechovice u odrůdy Esperanza v množství 63,2 g (tab. 10), v roce 2009 se nejnižší hodnota pohybovala na úrovni 72,5 g rovněž u odrůdy Esperanza v podniku Všechovice (tab. 12). Nejvyšší obsah cukru v kořeni byl dosažen u odrůdy Esperanza na honu v Černotíně (tab. 10) zatímco v roce 2009 při druhém odběru byl nejvyšší obsah cukru v kořeni zaznamenán v zemědělském podniku Berák u odrůdy Causo v množství 175,6 g (tab. 12). Dle JŮZL et al., (2000) by v době sklizně měla bulva obsahovat 53

55 g cukru. Z tohoto pohledu můžeme výsledky dosažené v roce 2009 považovat jako velmi příznivé Vyzrálost řepy cukrové v průměrných hodnotách MB faktoru 44 Vy zrálost cuk rov ky - 1. odběr (MB f aktor) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti MB faktor rok Graf. 11 Vyzrálost řepy cukrové v průměrných hodnotách MB faktoru v jednotlivých letech 2008 a odběr MB faktor je dán poměrem vyprodukované melasy ku bílému zboží (rafinádě) a je vynásoben hodnotou 100. SKALICKÝ (1994) uvádí, že u jakostní cukrovky by měla být hodnota MB faktoru v rozmezí Méně jakostní cukrovka většinou mívá hodnotu MB faktoru kolem 30-ti a více. Z našeho monitoringu vyplývá, že nejnižší hodnota MB faktoru v roce 2008 při prvním odběru byla zaznamenána u odrůdy Pohoda (18,28 MB) v zemědělském podniku Třebovice (tab. 9), zatímco nejvyšší hodnota byla pozorována u odrůdy Esperanza (115,19 MB) v podniku Dlouhá Loučka (tab. 9). V roce 2009 při prvním odběru se nejnižší hodnota MB faktoru pohybovala na úrovni 18,17 u odrůdy Merak v zemědělském podniku Bludov (tab. 11), nejvyšší hodnoty dosáhla rovněž odrůda Merak v zemědělském podniku Jezernice. Vyzrálost řepy cukrové je závislá hlavně na volbě odrůdy a také dodržení termínu sklizně. Ten by měl vycházet z její ranosti. Vyzrálost je rovněž ovlivněna stanovištními 54

56 podmínkami, agrotechnikou a hlavně průběhem povětrnosti (JŮZL et al., 2000). Průměrná hodnota MB faktoru se při prvních odběrech v letech 2008 a 2009 pohybovala na úrovni 34,5 a 36,06 MB (tab. 9, 11). 28 Vy zrálost cukrov ky -2.odběr (MB f aktor) Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti MB faktor rok Graf. 12 Vyzrálost řepy cukrové v průměrných hodnotách MB faktoru v jednotlivých letech 2008 a odběr Při druhém odběru v roce 2008 a 2009, který již můžeme považovat za sklizňový, byla zaznamenána průměrná hodnota MB faktoru 24,60 a 22,59 MB (graf 11). Nejvyšší hodnota MB faktoru při druhém odběru v roce 2008 dosáhla úrovně 42,40 MB (tab. 10), stejně jako při prvním odběru u odrůdy Pohoda v zemědělském podniku Senice. Naopak nejnižší hodnota byla zaznamenána u odrůdy Antilla (13,26 MB) v podniku Újezd u Uničova (tab. 10). V roce 2009 byla nejnižší hodnota MB u odrůdy Lukata (13,43) a nejvyšší hodnota byla pozorována u odrůdy Esperanza (49,82) na honech Velká Bystřice a Loštice Moravičany (tab. 10). 55

57 6.2 Hodnocení vztahu mezi vybranými parametry kvality cukrovky Vztah mezi digescí a hodnotou MB faktoru 20 Vztah mezi digescí a hodnotou MB faktoru Korelace : r = -0,7906*** 18 Digesce (%) y = 16,9565-0,0932*x; MB faktor 95% hladina spolehlivosti Graf. 13 Vztah mezi digescí a hodnotou MB faktoru Do našeho monitoringu byly zahrnuty i statistické výpočty hodnocení závislosti mezi vybranými parametry kvality řepy cukrové. Byla použita regresní a korelační analýzu. Z hodnocení vztahu mezi digescí a hodnotou MB faktoru vyplynulo, že se jednalo o silnou korelaci. Dle LITSCHMANNOVÉ, (2009) sílu korelace rozdělujeme na velmi slabá (0,00 0,09), slabá (0,09 0,29), střední (0,30 0,49), silná (0,50 1,00). Z grafu lze vypozorovat, že se jedná o korelaci se silným vztahem, ale však zápornou. S klesající digescí se hodnota MB faktoru zvyšuje. To koresponduje se strukturou vzorce pro výpočet MB faktoru, kde platí, jak uvádí PELIKÁN et al., (2002), že MB faktor je dán poměrem vyprodukované melasy ku bílému zboží. 56

58 6.2.2 Vztah mezi obsahem rozpustného popela a hodnotou MB faktoru 0,7 Vztah mezi obsahem rozpustného popela a MB faktorem Korelace : r =0,90774*** 0,6 0,5 Popel (%) 0,4 0,3 0,2 y = 0, ,0057*x 0,1 0,0-0, MB faktor 95% hladina spolehlivosti Graf. 14 Vztah mezi obsahem rozpustného popela a MB faktorem Stejně tak jako při hodnocení vztahu mezi digescí a MB faktorem byla zaznamenána silná korelace, je i ve vztahu mezi rozpustným popelem a MB faktorem velmi těsná závislost. V tomto případě se jedná ale o korelaci kladnou. Z hodnoty korelačního koeficientu (0,908) pak můžeme vidět, že vztah mezi obsahem rozpustného popela a MB faktorem je těsnější. To znamená, že pro vyzrálost řepy je důležitější obsah rozpustného popela v bulvě, než stanovená digesce. Dle PELIKÁNA, et al., (2002) se rozpustný popel u jakostní řepy pohybuje pod úrovní 0,5 %. 57

59 6.2.3 Vztah mezi hmotností bulvy a digescí 1600 Vztah mezi hmotností bulvy a digescí Korelace : r = 0,33481*** y = -92, ,113*x; Kořen (g) Digesce (%) 95% hladina spolehlivosti Graf. 15 Vztah mezi hmotností bulvy a digescí Často se předpokládá, že s růstem hmotnosti bulvy klesá její digesce. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na hodnocení vztahu mezi digescí a hmotností kořene. Jak vyplývá z grafu 15, byla stanovena středně silná až slabá kladná korelace mezi digescí a hmotností bulvy. Toto zjištění v\vrací výše uvedený předpoklad. Je otázkou do jaké míry daná závislost platí. Dle JŮZLA et al., (2000) uvádí, že bulva má hmotnost v době sklizně g, cukernatost % a hmotnost cukru v bulvě g. Pro toto rozmezí má námi vypočítaný vztah jistě platnost, protože v průměru bylo i z naší strany těchto hodnot dosaženo. 58

60 6.2.4 Vztah mezi digescí a rozpustným popelem 0,65 Vztah mezi digescí a rozpustným popelem Korelace : r = -0,6330*** 0,60 0,55 Popel (%) 0,50 0,45 0,40 0,35 y = 0,7908-0,032*x 0,30 0,25 0,20 0, Digesce (%) 95% hladina spolehlivosti Graf. 16 Vztah mezi digescí a rozpustným popelem Jak již bylo uvedeno v předcházejícím hodnocení, popel má negativní vliv na vyzrálost cukrové řepy, naopak výše digesce ovlivňuje její technologickou kvalitu pozitivně. Mezi oběma faktory je tedy jednoznačně negativní vztah. To potvrzují i výsledky hodnocení (graf 16), kde byla stanovena poměrně silná negativní závislost mezi oběma faktory. 59

61 6.2.5 Vztah mezi obsahem cukru v bulvě a hmotností kořene 1600 Vztah mezi obsahem cukru v bulvě a hmotností kořene Korelace : r = 0,97083*** Kořen (g) y = 84, ,9933*x; Cukr v kořeni (g) 95% hladina spolehlivosti Graf. 17 Vztah mezi obsahem cukru v bulvě a hmotností kořene Korelace hodnotící vztah mezi obsahem cukru v bulvě a hmotností kořene vykazuje velmi silnou závislost kladnou. Podporuje tak zjištění, že každý přírůstek hmotnosti kořene je doprovázen i přírůstkem obsahu cukru. Intenzita přírůstku je dána momentálním stavem porostu, úrovní povětrnosti a provedenými agrotechnickými zásahy dle HŘIVNY et al., (2004). 6.3 Hodnocení kvality suroviny při slizni Do kampaně v roce 2008 byla zapojeno celkem 84 dodavatelů (tab. 5). Za tuto kampaň bylo zpracováno celkem tun řepy cukrové z celkové plochy ha (tab. 5). Průměrný výnos se v tomto roce pohyboval na úrovni 54 t/ha (tab. 5). Celková digesce během této kampaně dosáhla úrovně 54 % (tab. 5). Největším dodavatelem v této kampani byl zaznamenán podnik ZD Senice na Hané s celkovou plochou 277 ha (tab. 5) a s množstvím t pěstované cukrovky (tab. 5). Nejvyššího výnosu dosáhl 60

62 zemědělský podnik ZD Horka nad Moravou s celkovým výnosem 88 t/ha (tab. 5). Nejvyšší digesce dosáhl soukromý zemědělec Ladislav Havlíček v množství 19,07 % (tab. 5). Nejvyšší výnos polarizačního cukru byl naměřen u pana Vojtěcha Hrabala a to v množství 15,71 PC/ha (tab. 5). Nejmenší digesce byla prokázána v podniku Záhoran v množství 16,05 % (tab. 5). Nejhorší výnos polarizačního cukru byl naměřen u dodavatele Ladislava Dundálka 3,28 PC/ha (tab. 5). V roce 2009 bylo do kampaně zapojeno méně dodavatelů než v roce předchozím (celkem 83 dodavatelů). V tomto roce se zpracovalo celkem ,20 tun řepy cukrové z celkové plochy ha (tab. 6). Největší množství řepy cukrové dodalo ZD Senice na Hané s celkovým množstvím ,74 tun z celkové plochy 350 ha. Nejhorší výnos byl zaznamenán u dodavatele Luboše Nevtípila 36 tun (tab. 6). Zatímco nejvyšší výnos byl pozorován u podniku SOLVIT s. r. o. (73,2 t). Nejvyšší digesce dosáhla úrovně 18,37 % u dodavatele Václava Zemánka (tab. 6). Zatímco nejhorší digesce byla naměřena u pan Josefa Vinklera (14,58 %) (tab. 6). Nelepší výnos polarizačního cukru dosáhlo ZD Hnojice 15,6 PC/ha (tab. 6), naopak nejhorší výnos polarizačního cukru byl u zemědělce Miroslava Křížka 1,3 PC/ha (tab. 6). 61

63 7 ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo naznačit problematiku produkce a zpracování řepy cukrové v cukrovaru Prosenice. Věnovali jsme se vyhodnocení kvality suroviny zpracovávané v cukrovaru během dvou produkčních let ( ). V cukrovaru Prosenice byla naše pozornost zaměřena hlavně na kvalitu sklizené suroviny, dynamiku růstu řepy cukrové během vegetace a na změny technologické kvality. V roce 2008 byla v průběhu vegetace při prvním odběru průměrná hmotnost kořene 429,3 g na rostlinu. Při druhém odběru se průměrná hmotnost zvýšila na 743,01 g na rostlinu. Průměrná digesce se při prvním odběru v roce 2008 pohybovala na úrovni 13,72 %, při druhém odběru dosahovala úrovně 14,69 %. Obsah rozpustného popela při prvním odběru v roce 2008 byl vyšší (0,38 %) než při druhém odběru v témže roce (0,31 %). Vyzrálost řepy cukrové je měřená hodnotou MB faktoru, průměrná hodnota MB faktoru v roce 2008 při prvním odběru byla 36,06 MB, naopak při druhém odběru se hodnota MB snížila na 24,6 MB. V průběhu kampaně v roce 2008 bylo zpracováno ,82 tun řepy cukrové z celkové plochy ha. Nejvyššího výnosu v tomto roce dosáhlo ZD Horka nad Moravou 88 t/ha. V roce 2009 dosahovala průměrná hmotnost kořene 500,72 g na rostlinu, pak se hmotnost kořene zvyšovala až na 803 g na rostlinu. Průměrná cukernatost (digesce) činila při prvním odběru 13,01 %, obsah rozpustného popela 0,36 % a hodnota MB faktoru 34,50 MB. Při druhém odběru v roce 2009 byla digesce 15,44 %, obsah rozpustného popela se pohyboval na úrovni 0,30 % a hodnota MB faktoru byla 22,59 MB. V roce 2009 bylo zpracováno ,20 tun řepy cukrové z celkové plochy ha. 62

64 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ANONYM: Situační a výhledové zprávy cukr-cukrová řepa, Praha : Ministerstvo zemědělství České republiky, ANONYM: Situační a výhledové zprávy cukr-cukrová řepa, Praha : Ministerstvo zemědělství České republiky, ANONYM: Situační a výhledové zprávy cukr-cukrová řepa, Praha : Ministerstvo zemědělství České republiky, ANONYM: Situační a výhledové zprávy cukr-cukrová řepa, Praha : Ministerstvo zemědělství České republiky, ANONYM: Stručné netechnické shrnutí údajů technologie výroby cukru v cukrovaru Prosenice, 2007, ANONYM: Databáze online [cit ]. Dostupné na: ANONYM: Databáze online [cit ]. Dostupné na: ANONYM: Databáze online [cit ]. Dostupné na: ANONYM: Databáze online [cit ]. Dostupné na: -zuckerrueben BOUMA, D.: Třídenní polní dny nedaleko moře, Zemědělec, 2009, online: BRAV.: Růst a vývoj cukrovky, 1989, Multimediální učební texty z výživy rostlin, 2003, 63

65 BRETSCHNEIDER, R.: Technologie cukrů, 1. Vydání, Praha: Nakladatelství technické literatury, 1969, ISBN DOČKAL, T.: Fotogalerie snímků z cukrovaru Prosenice technologie zpracování, rok 2008/2009, DRAYCOTT, P., A., CHRISTENSON, D., R.: Nutriens for sugar beet production Soil Plant Relationships, Cambridge : CABI Publishing is a division of CAB International, 2003, 242 p., ISBN X. FLOHROVÁ, A.: Důsledky nedostatečného hnojení, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996, 48 s., ISSN FRIML, M., TICHÁ, B.: Laboratorní kontrola cukrovarnické výroby, díl a, základní rozbory, Praha: Středisko technických informací potravinářského průmyslu, HRUDOVÁ, E., POKORNÝ, R., VÝCHOVÁ, J.: Integrovaná ochrana rostlin, 2006, 153 s., ISBN HŘIVNA, L., a kol.: Komplexní výživa cukrovky, Danisco, 2003, 84 s., HŘIVNA, L., BOROVIČKA, K., BÍZIK, J., VEVERKA, K., BITTNER, V.: Komplexní výživa cukrovky, vydáno ve spolupráci se svazem pěstitelů cukrovky ČR a časopisem Listy cukrovarnické a řepařské, CHLOUPEK, O., PROCHÁZKOVÁ, B., HRUDOVÁ, E.: Pěstování a kvalita rostlin, 2005, 181 s., ISBN CHOCHOLA, J.: Cukrovka 2004 průvodce pěstováním, Řepařský institut Semčice s. r. o., zastoupení KWS SAAT AG, 2004, 74 stran. JIŘÍČEK, O.: Zajištění základní suroviny pro bioetanolový program v areálu cukrovaru Prosenice, JŮZL, M., PULKRÁBEK, J., DIVIŠ, J. a kol.: Rostlinná výroba III. 1. Vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2000, 232 stran., ISBN

66 JŮZL, M., PULKRÁBEK, J., DIVIŠ, J., a kol.: Rostlinná výroba 3, Okopaniny, 2000, 232 s., ISBN KAZDA, J., JINDRA, Z., KABÍČEK, J., PROKINOVÁ, E., RYŠÁNEK, P., STEJSKAL, V.: Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny, 158 s., KROUSKÝ, J., JOUDAL, Z.: Cukerní reforma ještě s otazníky, listy cukrovarnické a řepařské, VUC Praha, a. s., ročník 122, č. 2, únor 2006, ISSN KROUPOVÁ, D.: Fotogalerie snímků z cukrovaru Prosenice a odebírání vzorků cukrové řepy v období vegetace, rok 2008/2009, KUČEROVÁ, J., PELIKÁN, M., HŘIVNA, L.: Zpracování a zbožíznalství rostlinných produktů, 2007, 125 s., ISBN KUCHTÍK, F., PROCHÁZKA, I., TEKSL, M., VALES, J., PALAT, M.: Pěstování rostlin II, 2004, 80 s., ISBN KUTHAN, A.: Technologie pěstování cukrovky v nových cenových podmínkách, Agro, Agra tisk s. r. o., březen 2008, ISSN LITSCHMANNOVÁ: Statistika 1 cvičení, jednoduchá lineární regrese, Databáze online [cit ]. Dostupné na: MINX, L., DIVIŠ, J., a kol.: Rostlinná výroba 3, 1. Vydání Praha: Agronomická fakulta VŠZ v Praze, 1994, ISBN NAROVEC, J.: Efektivní výživa cukrové řepy, Listy cukrovarnické a řepařské, VUC Praha, a.s., ročník 123, č. 5 6, květen červen 2007, ISBN NOVÁK, I.: Zjišťování výskytu škůdců na vzcházející cukrovce, Listy cukrovarnické a řepařské, CUKRSPOL Praha, ročník 110, č. 5, květen 1994, ISSN PELIKÁN, M., HŘIVNA, L., HUMPOLA, J.: Technologie sacharidů, 1999, 154 s., ISBN

67 POSPÍŠIL, J.: Historie cukrovaru Prosenice s. r. o., databáze online [cit ]. Dostupné na: PULKRÁBEK, J., a kol.: Řepa cukrovka Pěstitelský rádce 1. Vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby, 2007, 64 s., ISBN PULKRÁBEK, J., ŠROLLER, J.: Základy pěstování cukrovky, 1. Vydání, Praha: Institut výchovy a vzdělání Mze ČR v Praze, 1993, ISBN RYANT, P., RICHTER, R., HLUŠEK, J., FRYŠČÁKOVÁ, E.: Multimediální učební texty z výživy rostlin, 2003, RYBÁČEK, V., a kol.: CUKROVKA, Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985 SKALICKÝ, J.: Kritéria nákupu, manipulace, čištění a skladování cukrovky na stacionárních pracovištích, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací 1994, 36 s., ISSN ŠNOBL, J., PULKRÁBEK, J.: Základy rostlinné produkce, 1. Dotisk, 2. Přepracovaného vydání, Praha, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU v Praze, 2007, 172 s., ISBN VAŇÁT, J., LOUČKA, Z., ZACHRDLA, R., ULLMANN, J., VRÁNKOVÁ, D.: Cukrovka 2008, SESVANDERHAVE International B. V., Česká republika, Dobruška, 2008, 61 stran. VANĚK, V., a kol.: Výživa a hnojení polních a zahradních plodin, 3. Vydání, Praha: Redakce odborných časopisů, 2002, 132 s., ISBN ZAHRADNÍČEK, J., JARY, J.: Technologická jakost cukrovky a vlivy na ní působící, Listy cukrovarnické a řepařské, VUC Praha, a.s., ročník 119, č. 12, prosinec 2003, ISSN ZAHRADNÍČEK, J., TYŠER, L., KOŽNAROVÁ, V., ŠVACHULA, V., JARY, J.: Zralost cukrovky z pohledu pěstitele a cukrovarníka, Úroda, Copyright Profi Press s.r.o., září 2007, ISSN

68 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: ČR Česká Republika EU Evropská Unie ES Evropské Společenství MZe Ministerstvo Zemědělství SZIF Státní zemědělský intervenční fond SOT Společná organizace trhu t/ha (t.ha -1 ) tuna na hektar VJ výsevní jednotka 10

69 9 PŘÍLOHY 11

70 SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 4 Cukrovar Prosenice Obr. 5 Odběr vzorků cukrovky Obr. 6 Odběr vzorků cukrovky Obr. 7 Dopravní pás analytické linky Obr. 8 Dopravní pás analytické linky se vzorky Obr. 9 Vzorky řepné kaše Obr. 10 Odparka - koncentrátor Obr. 11 Odstředivky Obr. 12 Třídiče cukru Obr. 13 Varostroj - krystal Obr. 14 Varostroj - zadiny Obr. 15 Zásobníky cukru 12

71 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. 3 Odrůdy cukrovky pro rok 2008 Tab. 4 Odrůdy cukrovky pro rok 2009 Tab. 5 Přehled dodavatelů cukrovky, ha, výnos, digesce, popel, Q v roce 2008 Tab. 6 Přehled dodavatelů cukrovky, ha, výnos, digesce, popel, Q v roce 2009 Tab. 7 Průběh povětrnosti v roce 2008 Tab. 8 Průběh povětrnosti v roce 2008 Tab. 9 Výsledky vzorkování cukrovky ze dne Tab. 10 výsledky vzorkování cukrovky ze dne Tab. 11 výsledky vzorkování cukrovky ze dne Tab. 12 výsledky vzorkování cukrovky ze dne Graf. 18 Hektarový výnos cukrovky v roce 2008 Graf. 19 Hektarový výnos polarizačního cukru v roce 2008 Graf. 20 Digesce dle dodavatelů v roce 2008 Graf. 21 Průměrná denní digesce v roce 2008 Graf. 22 Obsah nečistot dle dodavatelů v roce 2008 Graf. 23 Denní průměr srážek nečistot v roce 2008 Graf. 24 Hektarový výnos cukrovky v roce 2009 Graf. 25 Hektarový výnos polarizačního cukru v roce

72 Graf. 26 Digesce dle dodavatelů v roce 2009 Graf. 27 Průměrná denní digesce v roce 2009 Graf. 28 Obsah nečistot dle dodavatelů v roce

73 Obr. 4 Cukrovar Prosenice Obr. 5 Odběr vzorků cukrovky 15

74 Obr. 6 Odběr vzorků cukrovky Obr. 7 Dopravní pás analytické linky 16

75 Obr. 8 Dopravní pás analytické linky se vzorky Obr. 9 Vzorky řepné kaše 17

76 Obr. 10 Odparka koncentrátor Obr. 11 Odstředivky 18

77 Obr. 12 Třidiče cukru Obr. 13 Varostroj krystal 19

78 Obr. 14 Varostroj zadiny Obr. 15 Zásobníky cukru 20

79 Tab. 3 Odrůdy cukrovky pro rok 2008 Pořadí Odrůda Firma Carbofuran Gaucho FM Celkem 1. Kevin Strube Merak Strube Profil Strube Caruso Strube Victor Strube Lucata Syngenta Marieta Syngenta Canyon SES Scorpion SES Bronkos SES Impact SES Pohoda SES Python SES Gyda KWS Festina KWS Felicita KWS Esperanza KWS Julieta KWS Suma Tab. 4 Odrůdy cukrovky pro rok 2009 Pořadí Odrůda Firma Carbofuran Gaucho FM Celkem 1. Merak Strube Caruso Strube Viktor Strube Bering Strube Lucata Syngenta Marieta Syngenta Monza Syngenta Vedeta Syngenta Canyon SES Scorpion SES Pohoda SES Expert SES Festina KWS Felicita KWS Esperanza KWS Britania KWS Imperial Danisco Antilla Danisco Nancy Danisco Suma

80 Tab. 5 Přehled dodavatelů cukrovky, ha, výnos, digesce, popel, Q v roce 2008 Pořadí Dodavatelé t ha Výnos t/ ha Dg % Výnos PC/ ha 1. ZD Záhoří Soběchleby 2573,51 51, ,58 8,29 49,98 2. Palomo a. s. 7529,46 120, ,57 10,38 62,63 3. Zdeňka Výstřelová 218,52 4, ,77 8,73 52,03 4. ZD Haňovice 6358,3 117, ,44 9,43 54,05 5. Vojtěch Hrabal 842,24 10, ,65 15,71 84,22 6. Bludovská a. s. 1016,09 18, ,13 9,67 56,45 7. AGRONA Staré Město a. s. 2959,84 65, ,09 7,33 45,54 8. ZD Podhradí Týn nad Bečvou 6123,98 106, ,48 9,48 57,50 9. SALIX MORAVA a.s. 6241,29 120, ,63 9,17 52, ZOD Černotín 1248,37 20, ,07 10,03 62, Záhoran a. s. 1167,10 21, ,05 8,73 54, Hana Žáková 207,65 3, ,28 9,20 53, Svatoslav Obrtel 611,35 10, ,97 10,99 61, Svatoslav Shuster 243,19 6, ,49 6,54 37, Stanislav Suchánek 1220,41 25, ,22 8,41 48, Drahotuše zemědělská a. s. 6452,78 138, ,19 7,98 46, Ing. Václav Martínek 283,41 5, ,74 10,06 56, Jan Zatloukal 21,46 0, ,60 5,94 35, Agrodružstvo Roštění 3664,42 68, ,34 9,26 53, ZD Horka nad Moravou 2625,41 30, ,86 16,51 87, Mohelnická zemědělská a. s. 1718,69 40, ,37 7,40 42, Vladimír Vláčil 60,98 1, ,80 6,83 40, Jan Beran 452,21 7, ,86 10,44 61, Zdeněk Trhlík 748,98 12, ,88 10,87 60, Vladimír Omasta 445,05 7, ,05 9,52 59, Miroslav Křížek 123,66 4, ,48 5,09 30, Vít Kovář 398,39 6, ,32 11,09 60, Václav Zemánek 109,31 1, ,64 10,11 60, Ing. Dominik Jurečka 279,85 4, ,52 11,56 69, Leoš Zdráhal 53,49 1, ,23 6,14 35, Václav Krutil 108,06 2, ,29 8,80 54, Radek Hradil 29,79 1, ,00 4,22 24, Ladislav Havlíček 302,54 6, ,07 9,46 49, Mojmír Stískal 986,72 15, ,76 11,02 65, Ing. Ladislav Babušník 638,28 19, ,11 5,38 33, Petr Vrtěl 283,04 6, ,31 7,63 46, Jan Petřík 80,65 1, ,93 8,03 47, Drahomír Tupý 902,95 15, ,61 10,00 60, Jaromír Pešák 355,67 12, ,15 4,79 29, Ladislav Ordelt 68,70 2, ,80 5,77 34, Jaromír Koukal 98,52 3, ,50 4,64 28, Ing. Zbyněk Mackovík 285,56 6, ,32 7,09 40, Dubická zemědělská a. s. 4781,06 108, ,38 7,65 44, ZODV Újezd u Uničova 1977,98 32, ,76 10,98 61, ZD Hnojice 2479,01 34, ,48 12,73 72, MESPOL Medlov a. s. 4447,20 55, ,86 14,38 80, OD Dlouhá Loučka 2214,80 37, ,40 9,59 58, ZD Senice na Hané 15522,51 276, ,97 9,52 56, Ing. Bohumil Vavřín 281,02 4, ,91 10,49 62, ZD Moravská Huzova 1122,35 20, ,54 9,84 56, ZP Agro s. r. o. 1821,16 30, ,77 10,18 60, Agrova 3739,07 77, ,84 8,15 48,40 Q % 22

81 53. Jaroslav Malošík 624,47 10, ,63 10,20 61, Radomír Chytil 64,67 2, ,83 6,09 32, ZD Hněvotín 628,52 9, ,19 10,49 63, Rolnické družstvo Pňovice 3112,39 47, ,95 11,73 65, ZD Těšetice 845,93 20, ,36 7,34 42, Paseka 8485,96 192, ,51 7,70 43, Vladimír Stiskálek 19,06 1, ,23 3,28 19, Ladislav Dundálek 118,94 8, ,04 3,93 21, František Juřen 533,04 8, ,49 11,70 66, Vojtech Krybus 333,54 4, ,31 13,60 83, Zdeněk Zatloulal 52,55 1, ,12 8,47 52, František Janalík 97,51 2, ,43 7,19 39, Jan Řezníček 155,30 6, ,57 4,20 23, Alois Ondroušek 1396,82 25, ,33 9,57 55, Jan Olič 410,55 10, ,25 7,08 41, Ladislav Solař 125,88 2, ,09 8,61 50, AG DITANA s. r. o. 1811,23 30, ,45 10,54 60, Josef Vinkler 222,55 5, ,49 7,34 44, Stanislav Jemelka 31,29 1, ,38 5,44 31, František Slimařík 53,22 1, ,37 5,82 31, Martin Mlčoch 352,40 8, ,63 6,89 41, Aleš Doubravský 348,63 6, ,34 8,80 53, SOLVIT s. r. o. 3226,13 57, ,83 9,50 56, ZP Štěpánov 1569,83 51, ,30 5,54 30, Luboš Nevtípil 121,87 2, ,74 10,20 60, Bohumil Soušek 470,45 7, ,47 11,41 65, Antonín Klučák 416,01 8, ,83 8,17 48, Ing. Jiří Olšanský 900,80 15, ,32 9,80 60, Hranicko a. s. 1713,81 30, ,46 9,13 55, Agrospol Velká Bystřice 1535,58 31, ,51 7,94 48, Josef Bělín 445,10 10, ,93 7,98 44, Agrotrial s. r. o. 1485,76 24, ,66 10,31 61, , , ,12 9,14 53,40 23

82 Tab. 6 Přehled dodavatelů cukrovky, ha, výnos, digesce, popel, Q v roce 2009 Pořadí Dodavatelé t ha Výnos Dg % Výnos Q % t/ ha PC/ ha 1. ZD Záhoří Soběchleby 1662,53 43,3 50,8 15,30 5,9 38,4 2. Palomo a. s. 6284,57 113,3 66,5 15,69 8,7 55,5 3. Pavel Výstřela 455,44 7,5 48,0 16,29 9,9 60,7 4. ZD Haňovice 6806,68 110,0 68,2 16,32 10,1 61,9 6. Vojtěch Hrabal 403,87 8,3 60,0 16,64 8,1 48,5 7. Bludovská a. s. 1850,79 33,3 51,0 16,35 9,1 55,5 8. AGRONA Staré Město a. s. 4133,18 55,0 54,5 16,25 12,2 75,1 9. ZD Podhradí Týn nad Bečvou 5867,45 116,7 60,0 16,97 8,5 50,3 10. SALIX MORAVA a.s. 9453,44 150,8 59,7 16,08 10,1 62,7 11. ZOD Černotín 859,13 20,0 45,0 16,15 6,9 43,0 12. Záhoran a. s. 1153,53 20,0 65,0 15,71 9,1 57,7 13. Hana Žáková 250,96 4,0 57,5 15,75 9,9 62,7 14. Svatoslav Obrtel 974,58 13,3 60,0 17,23 12,6 73,1 15. Svatoslav Shuster 416,55 12,0 60,0 15,86 5,5 34,7 16. Stanislav Suchánek 2391,86 43,3 49,6 15,43 8,5 55,2 17. Drahotuše zemědělská a. s. 5196,01 160,0 43,8 15,69 5,1 32,5 18. Ing. Václav Martínek 477,82 8,3 48,0 16,05 9,2 57,3 19. Jan Zatloukal 31,04 0,8 60,0 17,21 6,4 37,2 20. Agrodružstvo Roštění 4221,37 60,0 66,7 15,92 11,2 70,4 21. ZD Horka nad Moravou 1455,97 35,0 57,1 17,04 7,1 41,6 22. Mohelnická zemědělská a. s. 3320,01 63,3 48,9 15,63 8,2 52,4 23. Vladimír Vláčil 110,11 1,7 48,0 16,30 10,8 66,1 24. Jan Berák 760,46 14,2 60,0 17,66 9,5 53,7 25. Zdeněk Trhlík 768,30 11,7 64,3 17,15 11,3 65,9 26. Miroslav Křížek 41,79 5,0 40,0 15,30 1,3 8,4 27. Vít Kovář 460,58 5,0 60,0 15,56 14,3 92,1 28. Václav Zemánek 119,47 1,7 60,0 18,37 13,2 71,7 29. Ing. Dominik Jurečka 388,98 4,2 72,0 16,97 15,8 93,4 30. Leoš Zdráhal 46,02 0,8 60,0 16,43 9,1 55,2 31. Ladislav Havlíček 469,10 8,3 55,2 16,96 9,5 56,3 32. Mojmír Stískal 727,68 13,3 58,5 16,30 8,9 54,6 33. Petr Vrtěl 446,63 5,8 51,4 17,11 13,1 76,6 34. Jan Petřík 84,44 1,7 42,0 16,73 8,5 50,7 35. Drahomír Tupý 714,91 13,3 58,5 16,93 9,1 53,6 36. Ladislav Ordelt 306,08 9,2 49,1 16,35 5,5 33,4 37. Jaromír Koukal 115,63 1,7 48,0 16,68 11,6 69,4 38. Ing. Zbyněk Mackovík 306,31 8,3 48,0 17,20 6,3 36,8 39. Dubická zemědělská a. s. 6005,88 108,3 55,4 16,43 9,1 55,4 40. ZODV Újezd u Uničova 7948,34 100,0 60,0 17,10 13,6 79,5 41. ZD Hnojice 6143,38 65,0 66,2 16,47 15,6 94,5 42. MESPOL Medlov a. s. 4285,69 60,0 70,0 15,51 11,1 71,4 43. OD Dlouhá Loučka 2466,00 45,8 48,0 14,65 7,9 53,8 44. ZD Senice na Hané 21688,74 350,0 68,3 16,57 10,3 62,0 45. Ing. Bohumil Vavřín 823,95 12,5 60,8 16,56 10,9 65,9 46. HD Strukov 1179,39 20,0 45,0 15,57 9,2 59,0 47. ZD Moravská Huzova 2325,05 41,7 52,8 18,20 10,2 55,8 48. ZP Agro s. r. o. 1305,25 20,8 69,6 15,91 10,0 62,7 49. Agrova 3558,49 70,0 47,1 16,07 8,2 50,8 50. Jaroslav Malošík 1531,78 17,0 93,8 15,31 13,8 90,1 51. Radomír Chytil 144,87 2,5 48,0 16,48 9,5 57,9 52. ZD Hněvotín 2184,98 30,0 53,3 17,07 12,4 72,8 53. Rolnické družstvo Pňovice 4837,31 70,0 57,1 16,06 11,1 69,1 54. ZD Těšetice 807,03 16,7 60,0 16,59 8,0 48,4 24

83 55. Paseka 10496,24 166,7 60,0 15,99 10,1 63,0 56. Vladimír Stiskálek 12,46 0,8 60,0 16,10 2,4 15,0 57. Ladislav Dundálek 430,95 8,3 48,0 16,61 8,6 51,7 58. František Juřen 464,36 8,3 42,0 15,61 8,7 55,7 59. Vojtech Krybus 283,02 6,7 45,0 16,01 6,8 42,5 60. Zdeněk Zatloulal 50,92 0,8 72,0 16,58 10,1 61,1 61. František Janalík 148,24 2,5 60,0 15,65 9,3 59,3 62. Jan Řezníček 184,39 6,0 45,0 16,18 5,0 30,7 63. Alois Ondroušek 725,24 26,7 56,3 16,21 4,4 27,2 64. Jan Olič 644,06 10,8 46,2 15,52 9,2 59,5 65. Ladislav Solař 76,35 1,7 72,0 16,54 7,6 45,8 66. AG DITANA s. r. o. 4598,04 60,0 60,0 16,24 12,4 76,6 67. Josef Vinkler 365,80 8,3 60,0 14,58 6,4 43,9 68. Stanislav Jemelka 84,88 1,7 42,0 16,36 8,3 50,9 69. František Slimařík 51,69 0,8 72,0 16,67 10,3 62,0 70. Martin Mlčoch 615,70 10,0 50,0 16,07 9,9 61,6 71. Aleš Doubravský 430,78 9,2 49,1 16,55 7,8 47,0 72. SOLVIT s. r. o. 4491,55 68,3 73,2 16,75 11,0 65,7 73. AGPK Sedlnice 3149,70 65,0 47,7 15,75 7,6 48,5 74. ZP Štěpánov 2085,84 35,0 57,1 17,29 10,3 59,6 75. Luboš Nevtípil 149,62 3,3 36,0 16,50 7,4 44,9 76. Bohumil Soušek 520,71 10,0 55,0 16,60 8,6 52,1 77. Antonín Klučák 353,62 9,2 49,1 17,36 6,7 38,6 78. Ing. Jiří Olšanský 1232,51 25,0 60,0 15,85 7,8 49,3 79. Hranicko a. s. 1996,32 50,0 40,0 16,17 6,5 39,9 80. Agrospol Velká Bystřice 3531,94 50,0 50,0 16,65 11,8 70,6 81. Josef Bělín 617,07 10,0 50,0 16,28 10,0 61,7 82. Agrotrial s. r. o. 1208,88 20,0 60,0 16,46 9,9 60,4 83. Agro Družstvo Morava 2721,92 41,7 72,0 16,48 10,8 65,3 CELKEM , ,8 57,9 16,29 9,7 59,8 25

84 hektarový výnos cukrovky telq 90,00 85,00 80,00 75,00 70,00 65,00 60,00 55,00 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 C e lk e m A grotrial s.r.o. J o s e f Bě lín A g r os pol V e lk á B y s tř ic e H r a nic k o a.s. Ing.Jiř í Olšanský A n ton ín K luč á k S H R B o hum ír S ou š e k S H R Lu boš N e v típ il S H R ZP Š tě pá n ov, a.s. SOLV IT,s.r.o. A le š D ou br a v s k ý S H R M lč oc h M a r tin S H R Fr a ntiš e k S lim ař ík S H R S ta nis la v J e m e lk a S H R J o s e f V in k le r S H R A G.D ITA N A,s.r.o. La dis la v S olař S H R O lič J a n S H R A lois O nd r ou š e k S H R J a n Ř e zn íč e k S H R František Janalík SH R Zd e ně k Z a tlo uk a l S H R V o jtě c h K r y b us S H R František Juř en SH R La dis la v D un dá le k S H R V la dim ír S tis k á le k S H R P a s e k a, z e mě dě ls k á a.s. ZD Tě š e tic e R o lnic k é dr už s tv o Pňov ic e ZD H ně v o tín R a dom ír C hy til S H R J a r os la v M a loš ík S H R A G R O V A,a.s. P r u s in ov ic e ZP A g r o s.r.o. ZD M o r a v s k á H u zov á Ing.V a vř ín B o hum il ZD S e nic e na H a né O D D louh á Lo uč k a M E S P O L M e d lov,a.s. ZD H n ojic e ZO D V Ú je zd D u bic k á z e mě dě ls k á a.s. Ing.Zb y ně k M a c k ov ík S H R J a r om ír K ouk a l S H R La dis la v O r de lt S H R J a r om ír P e š á k S H R D r a ho m ír Tup ý S H R J a n P e tř ík S H R P e tr V r tě l S H R Ing.B a buš ník La d is la v S H R M o jm ír S tís k a l S H R La dis la v H a v líč e k S H R R a de k H r a dil S H R V á c la v K r util S H R Le oš Z dr á ha l S H R Ing.D o m in ik J ur eč k a S H R V á c la v Ze m á ne k S H R V ít K o v ář S H R M ir os la v Kř íž e k S H R V la dim ír O m a s ta S H R Zd e ně k T r hlík S H R J a n B e r á k S H R V láčil V la dim ír M o he lnic k á z e mě dě ls k á a.s. ZD H o r k a na d M o r a v ou A g r od r už s tv o R o š tě ní Za tlou k a l J a n S H R Ing.V á c la v M a r tín e k S H R D r a ho tuš e ze mě dě ls k á a.s. S ta nis la v S uc há n e k S H R S v a to s la v S c hus te r S H R S v a to s la v O b r te l S H R H a na Žá k ov á S H R Zá horan, a.s. ZO D Č e r n otín S A LIX M O R A V A,a.s. ZD Podhradí Týn n.b. A G R O N A S ta r é Mě s to,a.s. B ludo v s k á a.s. V o jtě c h H r a b a l ZD H aňov ic e Zd eňk a V ý s tř e lo v á S H R P a lom o,a.s. ZD Zá hoř í Sobě c hleby Graf. 11 Hektarový výnos cukrovky v roce

85 hektarový výnos PC 17,00 16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 Agrotrial s.r.o. Josef Bělín Agrospol Velká Bystřice Hranicko a.s. Ing.Jiří Olšanský Antonín Klučák SHR Bohumír Soušek SHR Luboš Nevtípil SHR ZP Štěpánov, a.s. SOLVIT,s.r.o. Aleš Doubravský SHR Mlčoch Martin SHR František Slimařík SHR Stanislav Jemelka SHR Josef Vinkler SHR AG.DITANA,s.r.o. Ladislav Solař SHR Olič Jan SHR Alois Ondroušek SHR Jan Řezníček SHR František Janalík SHR Zdeněk Zatloukal SHR Vojtěch Krybus SHR František Juřen SHR Ladislav Dundálek SHR Vladimír Stiskálek SHR Paseka, zemědělská a.s. ZD Těšetice Rolnické družstvo Pňovice ZD Hněvotín Radomír Chytil SHR Jaroslav Malošík SHR AGROVA,a.s. Prusinovice ZP Agro s.r.o. ZD Moravská Huzová Ing.Vavřín Bohumil ZD Senice na Hané OD Dlouhá Loučka MESPOL Medlov,a.s. ZD Hnojice ZODV Újezd Dubická zemědělská a.s. Ing.Zbyněk Mackovík SHR Jaromír Koukal SHR Ladislav Ordelt SHR Jaromír Pešák SHR Drahomír Tupý SHR Jan Petřík SHR Petr Vrtěl SHR Ing.Babušník Ladislav SHR Mojmír Stískal SHR Ladislav Havlíček SHR Radek Hradil SHR Václav Krutil SHR Leoš Zdráhal SHR Ing.Dominik Jurečka SHR Václav Zemánek SHR Vít Kovář SHR Miroslav Křížek SHR Vladimír Omasta SHR Zdeněk Trhlík SHR Jan Berák SHR Vláčil Vladimír Mohelnická zemědělská a.s. ZD Horka nad Moravou Agrodružstvo Roštění Zatloukal Jan SHR Ing.Václav Martínek SHR Drahotuše zemědělská a.s. Stanislav Suchánek SHR Svatoslav Schuster SHR Svatoslav Obrtel SHR Hana Žáková SHR Záhoran, a.s. ZOD Černotín SALIX MORAVA,a.s. ZD Podhradí Týn n.b. AGRONA Staré Město,a.s. Bludovská a.s. Vojtěch Hrabal ZD Haňovice Zdeňka Výstřelová SHR Palomo,a.s. ZD Záhoří Soběchleby Graf. 12 Hektarový výnos polarizačního cukru v roce

86 digesce dle dodavatelů 19,50 19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 Agrotrial s.r.o. Josef Bělín Agrospol Velká Bystřice Hranicko a.s. Ing.Jiří Olšanský Antonín Klučák SHR Bohumír Soušek SHR Luboš Nevtípil SHR ZP Štěpánov, a.s. SOLVIT,s.r.o. Aleš Doubravský SHR Mlčoch Martin SHR František Slimařík SHR Stanislav Jemelka SHR Josef Vinkler SHR AG.DITANA,s.r.o. Ladislav Solař SHR Olič Jan SHR Alois Ondroušek SHR Jan Řezníček SHR František Janalík SHR Zdeněk Zatloukal SHR Vojtěch Krybus SHR František Juřen SHR Ladislav Dundálek SHR Vladimír Stiskálek SHR Paseka, zemědělská a.s. ZD Těšetice Rolnické družstvo Pňovice ZD Hněvotín Radomír Chytil SHR Jaroslav Malošík SHR AGROVA,a.s. Prusinovice ZP Agro s.r.o. ZD Moravská Huzová Ing.Vavřín Bohumil ZD Senice na Hané OD Dlouhá Loučka MESPOL Medlov,a.s. ZD Hnojice ZODV Újezd Dubická zemědělská a.s. Ing.Zbyněk Mackovík SHR Jaromír Koukal SHR Ladislav Ordelt SHR Jaromír Pešák SHR Drahomír Tupý SHR Jan Petřík SHR Petr Vrtěl SHR Ing.Babušník Ladislav SHR Mojmír Stískal SHR Ladislav Havlíček SHR Radek Hradil SHR Václav Krutil SHR Leoš Zdráhal SHR Ing.Dominik Jurečka SHR Václav Zemánek SHR Vít Kovář SHR Miroslav Křížek SHR Vladimír Omasta SHR Zdeněk Trhlík SHR Jan Berák SHR Vláčil Vladimír Mohelnická zemědělská a.s. ZD Horka nad Moravou Agrodružstvo Roštění Zatloukal Jan SHR Ing.Václav Martínek SHR Drahotuše zemědělská a.s. Stanislav Suchánek SHR Svatoslav Schuster SHR Svatoslav Obrtel SHR Hana Žáková SHR Záhoran, a.s. ZOD Černotín SALIX MORAVA,a.s. ZD Podhradí Týn n.b. AGRONA Staré Město,a.s. Bludovská a.s. Vojtěch Hrabal ZD Haňovice Zdeňka Výstřelová SHR Palomo,a.s. ZD Záhoří Soběchleby Graf. 13 Digesce dle dodavatelů v roce

87 průměr ,50 19,00 18,50 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 denní průměrná digesce v % den kampaně 29 % digesce Graf. 14 Průměrná denní digesce v roce 2008

88 dodavatelé podle obsahu nečistot 16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 Celkem Agrotrial s.r.o. Josef Bělín Agrospol Velká Bystřice s.r.o. Hranicko a.s. Ing.Jiří Olšanský Antonín Klučák SHR Bohumír Soušek SHR Luboš Nevtípil SHR ZP Štěpánov, a.s. SOLVIT,s.r.o. Aleš Doubravský SHR Mlčoch Martin SHR František Slimařík SHR Stanislav Jemelka SHR Josef Vinkler SHR AG.DITANA,s.r.o. Ladislav Solař SHR Olič Jan SHR Alois Ondroušek SHR Jan Řezníček SHR František Janalík SHR Zdeněk Zatloukal SHR Vojtěch Krybus SHR František Juřen SHR Ladislav Dundálek SHR Vladimír Stiskálek SHR Paseka, zemědělská a.s. ZD Těšetice Rolnické družstvo Pňovice ZD Hněvotín Radomír Chytil SHR Jaroslav Malošík SHR AGROVA,a.s. Prusinovice ZP Agro s.r.o. ZD Moravská Huzová Ing.Vavřín Bohumil ZD Senice na Hané OD Dlouhá Loučka MESPOL Medlov,a.s. ZD Hnojice ZODV Újezd Dubická zemědělská a.s. Ing.Zbyněk Mackovík SHR Jaromír Koukal SHR Ladislav Ordelt SHR Jaromír Pešák SHR Drahomír Tupý SHR Jan Petřík SHR Petr Vrtěl SHR Ing.Babušník Ladislav SHR Mojmír Stískal SHR Ladislav Havlíček SHR Radek Hradil SHR Václav Krutil SHR Leoš Zdráhal SHR Ing.Dominik Jurečka SHR Václav Zemánek SHR Vít Kovář SHR Miroslav Křížek SHR Vladimír Omasta SHR Zdeněk Trhlík SHR Jan Berák SHR Vláčil Vladimír Mohelnická zemědělská a.s. ZD Horka nad Moravou Agrodružstvo Roštění Zatloukal Jan SHR Ing.Václav Martínek SHR Drahotuše zemědělská a.s. Stanislav Suchánek SHR Svatoslav Schuster SHR Svatoslav Obrtel SHR Hana Žáková SHR Záhoran, a.s. ZOD Černotín SALIX MORAVA,a.s. ZD Podhradí Týn n.b. AGRONA Staré Město,a.s. Bludovská a.s. Vojtěch Hrabal ZD Haňovice Zdeňka Výstřelová SHR Palomo,a.s. ZD Záhoří Soběchleby Graf. 15 Obsah nečistot dle dodavatelů v roce

89 průměr denní průměr srážek v % 13,50 13,00 12,50 12,00 11,50 11,00 10,50 denní průměr v % 10, den kampaně Graf. 16 Denní průměr srážek nečistot v roce

90 Hektarový výnos cukrovky telq 100,0 90,0 dsfsdf 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Agro-družstvo Morava Agrotrial,s.r.o. Josef Bělín Agrospol Velká Bystřice s.r.o. Hranicko a.s. Ing.Jiří Olšanský Antonín Klučák Bohumír Soušek Luboš Nevtípil ZP Štěpánov, a.s. AGPK Sedlnice SOLVIT,s.r.o. Aleš Doubravský Martin Mlčoch František Slimařík Stanislav Jemelka Josef Vinkler AG. DITANA, s.r.o. Ladislav Solař Jan Olič Alois Ondroušek Jan Řezníček František Janalík Zdeněk Zatloukal Vojtěch Krybus František Juřen Ladislav Dundálek Vladimír Stiskálek Paseka, zemědělská a.s. ZD Těšetice Rolnické družstvo Pňovice ZD Hněvotín Radomír Chytil Jaroslav Malošík AGROVA,a.s. Prusinovice ZP Agro s.r.o. ZD Moravská Huzová HD Strukov Vít Vavřín ZD Senice na Hané OD Dlouhá Loučka MESPOL Medlov,a.s. ZD Hnojice ZODV Újezd u Uničova Dubická zemědělská a.s. Ing.Zbyněk Mackovík Jaromír Koukal Ladislav Ordelt Drahomír Tupý Jan Petřík Petr Vrtěl Mojmír Stískal Ladislav Havlíček Leoš Zdráhal Ing.Dominik Jurečka Václav Zemánek Vít Kovář Miroslav Křížek Zdeněk Trhlík Jan Berák Vladimír Vláčil Mohelnická zemědělská a.s. ZD Horka nad Moravou Agrodružstvo Roštění Jan Zatloukal Ing.Václav Martinek Drahotuše zemědělská a.s. Stanislav Suchánek Svatoslav Schuster Svatoslav Obrtel Hana Žáková Záhoran, a.s. ZOD se sídlem v Černotíně SALIX MORAVA,a.s. ZD Podhradí Týn nad Bečvou AGRONA Staré Město,a.s. Bludovská a.s. Vojtěch Hrabal ZD Haňovice Pavel Výstřela Palomo,a.s. ZD Záhoří Soběchleby Graf. 17 Hektarový výnos cukrovky v roce