Elektrické stroje a pohony (NP006, NK006)
|
|
- Miloslav Luděk Bezucha
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fakulta výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Katedra energetiky a elektrotechniky (KEE) Ing. Pavel Kobrle Studijní program: N2303 Strojírenská technologie Studijní obor: 2303T011 Příprava a řízení výroby Elektrické stroje a pohony (NP006, NK006) Učební text určený pro prezenční a kombinované studium. 1. Základní pojmy a jevy využívané v el. strojích, rozdělení el. strojů Transformátory, princip, vlastnosti, význam Točivé stroje na střídavý proud Asynchronní stroje, konstrukce, princip Provozní vlastnosti asynchronních motorů Synchronní stroje, konstrukce, princip Provozní vlastnosti synchronních strojů Stejnosměrné stroje, konstrukce, princip Provozní vlastnosti stejnosměrných motorů Mechanika pohonu, pohybová rovnice Úvod do problematiky elektrických pohonů Frekvenční měniče Elektromechanické přechodové děje, dimenzování a jištění... 14
2 1. Základní pojmy a jevy využívané v el. strojích, rozdělení el. strojů. Základní veličiny magnetického pole: Zdrojové veličiny: magnetizační proud, magnetomotorické napětí, intenzita magnetického pole. Materiálové veličiny: permeabilita, magnetický odpor, magnetická vodivost. Veličiny mg. pole: magnetický tok, magnetická indukce Elektromagnetická indukce: dφ Indukční Faradayův zákonu i = dt Indukované napětí: pohybové, transformační. Lenzovo pravidlo: indukované napětí působí proti změně, která ho vyvolala. Síly působící na vodiče s proudem v mg. poli: r r r Ampérův zákon F = I( l xb) Elektrické stroje jsou zařízení, která na principu elektromagnetické indukce mění mechanickou energii na elektrickou, elektrickou na mechanickou nebo elektrickou na elektrickou jiných vlastností. Rozdělení el. strojů podle přeměny energie: motory, generátory, měniče Rozdělení el. strojů podle konstrukce: transformátory; asynchronní, synchronní, stejnosměrné, střídavé komutátorové; netočivé, točivé, lineární, krokové. 2. Transformátory, princip, vlastnosti, význam. Druhy transformátorů podle konstrukce jádrový, plášťový; jednofázový, trojfázový. Magnetický obvod Fe - jádra, spojky. Ferity vf, zamezí vzniku vířivých proudů. Vinutí: souosé, dělené, prostřídané. Konstrukční části. nádoba, průchodky, konzervátor výkonový transformátor Použití transformátorů Výkonové tr.: v rozvodu el. energie speciální: usměrňovačové, pecní, regulační, rozptylové, přístrojové, autotransformátory; transformátorky. Princip transformátoru Střídavý proud přiváděný do primárního vinutí vytváří střídavý mg. tok, který indukuje podle indukčního zákona transformační napětí do všech závitů primárních i sekundárních. Elektrické stroje a pohony 1
3 dφ d( Φ m sinωt) ui = = = Φ mω cosωt - indukované napětí v 1 závitu. dt dt Efektivní hodnota indukovaného napětí v N závitech transformátorová rovnice Φ mω. 1. N Φ m 2. π. f. N U i = = = 4, 44Φ m fn 2 2 U1 N1 Převod napětí je definován p u = U N Provozní režimy 2 2 Chod naprázdno Výstup nezatížen, I 2 = 0, vstupní proud I 0 proud naprázdno Složky I 0 : magnetizační proud (jalový induktivní) I µ pro vytvoření hlavního mg. toku Φ, ztrátový proud (činný) I Fe pro pokrytí ztrát v železe (hysterezní a vířivé proudy). Procentní proud naprázdno bývá v řádu jednotek procent z I 1n. Magnetické toky prakticky pouze hlavní mg. tok Φ. Ztráty naprázdno P 0 se přibližně rovnají ztrátám v železe P Fe. Chod při zatížení Výstup zatížen proudem I 2, do vstupu teče proud I 1. Magnetické toky: Hlavní mg. tok Φ vznikne sloučením toku Φ 1h hlavním mg. obvodem vyvolaném proudem I 1 a toku Φ 2h hlavním mg. obvodem vyvolaném proudem I 2. Proudy i toky jsou přibližně v protifázi odečítají se. Při změně zatížení (tj. proudu) se nemůže změnit Φ, proto se mění oba proudy, jako by výstupní a vstupní obvod byly galvanicky spojeny. Rozptylové mg. toky Φ 1σ a Φ 2σ vyvolané proudy I 1 a I 2 se uzavírají mimo hlavní mg. obvod rozptylovými cestami a na zatížení závisejí. Vyjadřujeme je pomocí rozptylových reaktancí. Ztráty při zatížení: P Fe - v železe (nezávisejí na zatížení), P J - Jouleovy v obou vinutích (závisejí kvadraticky na zatížení). Úbytky napětí při zatížení závisejí na odporech vinutí a rozptylových reaktancích. Účinnost: závisí na poměrném zatížení a na účiníku, bývá 90 99%. Chod nakrátko Výstup zkratován, U 2 = 0 Může nastat: při sníženém napětí při měření, Proud nakrátko I k roven max. I n ; při zkratu, poruchový stav, I k >> I n. Magnetické toky: značně převažují rozptylové, hlavní tok lze zanedbat. Ztráty nakrátko P k se přibližně rovnají Jouleovým ztrátám P J. Napětí nakrátko U k : napětí na vstupu při jmenovitém proudu. Procentní napětí nakrátko: vyjádřeno v % z U 1n : Bývá různé podle velikosti a druhu transformátoru malé kolem 5%, velké kolem 10%, rozptylové 20% a více. Důležitá hodnota pro stanovení úbytku napětí, výpočty zkratů a rozdělení výkonů při paralelním chodu. Základní zapojení trojfázových transformátorů Hvězda (Y) menší počet závitů (podle fázového napětí), nepotlačuje nesouměrné zatížení, má vyvedený střed lze použít v soustavě nízkého napětí. Trojúhelník (D): větší počet závitů (podle sdruženého napětí), jednofázové nesouměrné zatížení rozkládá do dvou fází, potlačuje 3. harmonickou, nemá vyvedený střed. Paralelní chod transformátorů Dva nebo více transformátorů jsou zapojeny paralelně a přenášejí společně určitý výkon. Podmínky paralelní spolupráce: oba (všechny) transformátory musejí mít stejná jmenovitá napětí a stejné hodinové úhly. Elektrické stroje a pohony 2
4 Rozdělení výkonů záleží na napětí nakrátko. Při stejném u k se výkony rozdělí poměrně podle jmenovitých výkonů transformátorů. Při různých u k má relativně vyšší podíl výkonu transformátor s nižším u k. Může dojít k situaci, že některý transformátor je přetížen, i když celkový přenášený výkon je menší než součet jmenovitých výkonů transformátorů. Řízení napětí Napětí se řídí odbočkami na primární nebo sekundární straně pomocí přepínače odboček. U1 N1 Vlastnosti plynou z rovnice p u =. U 2 N 2 Přepínání N 1 : Mění se mg. tok; přepínání N 2 : tok se nemění. Přepínání na straně vyššího napětí: přepínání menších proudů (a naopak). Distribuční transformátory pro napájení sítí nízkého napětí: obvykle řízení na primární straně vysokého napětí, 5 odboček. Speciální přepínače: při přepínání se nesmí zkratovat odbočky ani přerušit provoz, proto se přepínané odbočky nejprve přemostí přes odpor nebo tlumivku. 3. Točivé stroje na střídavý proud. Rozhodující význam mají trojfázové stroje, i když se můžeme setkat i s jednofázovými. Není konstrukčního rozdílu mezi motory a generátor, jde jen o různé režimy provozu. Rozdělení Obvykle se používá rozdělení podle principu, a to na stroje asynchronní synchronní střídavé komutátorové Točivé magnetické pole (trojfázové) Je základní podmínkou pro činnost trojfázových asynchronních i synchronních strojů. K jeho vytvoření je třeba trojfázové střídavé soustavy napětí (Nikola Tesla) nebo vhodného měniče. Točivé pole vytváří stator napájený třemi souměrnými proudy ze symetrické sítě. Druhou podmínkou je vhodné konstrukční uspořádání vinutí. Vinutí se rozlišují podle počtu pólových dvojic (pólpárů) p, tedy jakýchsi skupin vinutí každé fáze. 60 f Synchronní otáčky (za minutu) n s jsou otáčky točivého mg. pole n s =. Čím větší je počet p pólpárů, tím nižší jsou n s. Obecně platí, že k činnosti stroje je zapotřebí dvou magnetických polí. U asynchronních i synchronních strojů je jedno z nich statorové pole točivé, druhé se musí vytvořit jinak. Asynchronní stroje Neboli nesynchronní, někdy též nazývané indukční stroje. Druhé magnetické pole vytvoří rotor, do kterého se indukuje napětí a proud. Aby to mohlo nastat, musí se rotor točit odlišnou rychlostí od synchronní, aby vznikl vzájemný pohyb pole a vodičů rotoru. Synchronní stroje Rotor se točí stejně rychle jako točivé pole statoru, tedy synchronně. Druhé pole (či spíše první, budicí) vytváří magnet na rotoru, obvykle vytvořený stejnosměrným proudem v budicím rotorovém vinutí, někdy permanentní. Střídavé komutátorové stroje Mají mnoho konstrukcí a různé principy. Trojfázové stroje pracují s točivým polem a principem se podobají asynchronním strojům, dnes se však již téměř nepoužívají vinou složité a poruchové konstrukce s komutátorem. Měly uplatnění Elektrické stroje a pohony 3
5 v regulačních pohonech, kde je nahradily asynchronní a synchronní stroje s frekvenčními měniči nebo střídači. Jednofázové stroje se používají výhradně sériové a podobají se stejnosměrným strojům. Jejich uplatnění je velmi široké v drobných domácích spotřebičích a ručním nářadí. 4. Asynchronní stroje, konstrukce, princip. Druhy asynchronních strojů podle konstrukce asynchronní motor s kotvou nakrátko: stator: statorové plechy, drážky, rozložené vinutí, čela rotor: rotorové plechy, klec kotva nakrátko konstrukční části kostra, hřídel, ložiska asynchronní motor s kotvou kroužkovou: stator: statorové plechy, drážky, rozložené vinutí rotor: rotorové plechy, trojfázové vinutí v drážkách vyvedené na kroužky; na ně dosedají kartáče Použití asynchronních strojů Zejména motory s kotvou nakrátko jednoduchá konstrukce, robustnost, nemají kluzné kontakty - převážná většina elektropohonů, velké rozpětí výkonů od desítek W do jednotek MW. Motory s kotvou kroužkovou: zřídka, velké výkony. Asynchronní generátory: malé vodní či větrné elektrárny; také režim asynchronních motorů při brždění. Princip asynchronního motoru Stator vytváří točivé mg. pole. Do vodičů rotoru se indukuje pohybové napětí. Protože je rotor spojen dokrátka, vzniká proud, jehož mg. pole silově působí na pole statoru, a rotor se roztočí se směru točivého pole. Pole rotoru se otáčí spolu s polem statoru synchronní rychlostí. Otáčky rotor jsou menší než synchronní pokud by byly stejné, zaniklo by indukované napětí, proud i mg. pole ns n rotoru. Procentní zpoždění rotoru za točivým polem statoru se nazývá skluz: s =. 100 ns Rozdíl mezi motorem a generátorem je jediný: motor pracuje při podsynchronních otáčkách, generátor je poháněn (např. turbínou) a otáčky jsou nadsynchronní. 5. Provozní vlastnosti asynchronních motorů. Provozní režimy Chod naprázdno Hřídel nezatížen, otáčky jsou téměř synchronní, skluz je téměř nulový, statorový proud naprázdno I 0, rotorový proud zanedbatelný. Složky I 0 : magnetizační proud I µ ztrátový proud (činný) I Fe. Procentní proud naprázdno bývá v řádu desítek procent z I 1n, velký je I µ, protože k vybuzení hlavního mg. toku přes vzduchovou mezeru je třeba většího magnetomotorického napětí F m = N 1 I µ. Magnetické toky hlavní mg. tok Φ i rozptylové toky Φ 1σ a Φ 2σ. Ztráty naprázdno P 0 tvoří P Fe, ale i Jouleovy ztráty ve statoru P J1 a mechanické ztráty P m. Elektrické stroje a pohony 4
6 Chod při zatížení Hřídel zatížen mechanicky, se zatížením roste skluz i proud. Magnetické toky: hlavní mg. tok Φ i rozptylové toky Φ 1σ a Φ 2σ. Ztráty při zatížení: P Fe - v železe (nezávisejí na zatížení), P J - Jouleovy v obou vinutích (závisejí kvadraticky na zatížení), P m - mechanické ztráty P m. Skluz: bývá podle zatížení v řádu jednotek %. Účinnost: závisí na poměrném zatížení a na výkonu motoru, bývá obvykle 80 90%. Chod nakrátko Rotor se netočí, s = 100%. Může nastat: a) na počátku rozběhu; napětí je jmenovité nebo snížené podle způsobu spouštění, proud nakrátko čili záběrný proud bývá při U n kolem 5I n ; b) při mechanicky zabržděném rotoru za účelem měření. Magnetické toky: značně převažují rozptylové, hlavní tok lze zanedbat. Ztráty nakrátko P k se skládají z Jouleových ztrát P J a tzv. ztrát přídavných. Spouštění Hlavním úkolem při spouštění je omezení záběrného proudu, ale nesmí se snížit záběrný moment pod potřebnou hodnotu. Motory s kotvou nakrátko Přímé připojení k síti Záběrný proud se nesníží (činí asi pětinásobek jmenovitého proudu), ale ani záběrný moment se nesníží. Lze užít omezeně (např. na běžné síti 3x400 V a bez povolené výjimky do 3 kw výkonu) Spouštění sníženým napětím Záběrný proud se sníží, ale stejným způsobem se sníží záběrný moment. Různé varianty: přepínání Y D, spouštěcí autotransformátor, předřadná impedance ve statoru, softstartér napěťový měnič s antiparalelními tyristory (na obr.) Spouštění sníženou frekvencí Záběrný proud se sníží, záběrný moment nikoliv, lze ovlivnit. Je nutný drahý frekvenční měnič, použitelný však i pro regulaci otáček. Motory kroužkové Spouštění se děje postupným vyřazováním (plynulým či skokovým) vnějších odporů zařazených do rotorového obvodu. Vyřazování odporových stupňů se řídí podle času nebo proudu. Řízení rychlosti 60 f Tři možné způsoby plynou ze vztahu pro otáčky n = ( 1 s). p Řízení frekvencí nejdůležitější, nejdokonalejší, nejrozšířenější. Řízení je plynulé, nutný frekvenční měnič (bude o něm podrobně pojednáno později) Při změně frekvence se musí měnit i napětí, aby se neměnil nežádoucím způsobem mg. tok, plyne to z transformátorové rovnice. Řízení přepínáním pólpárů pouze skokově, obvykle dvourychlostní motory, buď dvě samostatná vinutí, nebo jedno přepínatelné vinutí. Elektrické stroje a pohony 5
7 Řízení skluzem pouze kroužkové motory, do rotoru se přivádí regulační napětí, které ovlivní skluz. Zastaralý způsob ztrátové řízení rotorovými odpory; hospodárný způsob frekvenční měnič, tzv. ventilová kaskáda. Elektrické brždění Protiproudem přepólování dvou libovolných fází, změna směru točivého pole, velký proudový náraz, nutno zajistit proti rozběhu opačným směrem. Rekuperací stroj se uvede do nadsynchronních otáček, vznikne generátorický chod a energie se vrací do sítě. Možnosti: snížení frekvence frekvenčním měničem; zvýšení otáček při spouštění břemene. Do odporu - při užití frekvenčního měniče, odpor se zařadí do stejnosměrného meziobvodu. Stejnosměrným proudem stator se napájí stejnosměrným proudem, čímž vznikne stojící mg. pole. Momentová charakteristika Je to závislost momentu na otáčkách či na skluzu; stupnice skluzu je opačná než stupnice otáček Přirozená momentová charakteristika: při jmenovitém napětí a jmenovité frekvenci. Tvar momentové char. lze ovlivnit napětím, frekvencí, u kroužkových motorů velikostí rotorového odporu. Pracovní oblast je lineární část charakteristiky blízko n s. Důležité body: záběrný moment M z, moment zvratu (maximální) M zv, synchronní otáčky n s. Při změně napětí se mění M z i M zv, což může být nevýhodné (moment závisí na U 2 ). Při změně frekvence se mění n s a lineární část charakteristiky se rovnoběžně posouvá. 6. Synchronní stroje, konstrukce, princip. Druhy synchronních strojů podle konstrukce Velké generátory pro výrobu el. energie bývají dvou různých konstrukcí: Synchronní stroj s hladkým rotorem (turbostroj): Stator (kotva): statorové plechy, drážky, rozložené vinutí, čela. Rotor: ocelový válec, po části obvodu (2 x 1/3) drážky s budicím vinutím, zbytek tvoří 2 póly. Velká délka (i přes 10 m), malý průměr (1 m), synchronní otáčky 3000 min -1, výkony až stovky MW. Synchronní stroj s vyjádřenými póly (hydrostroj): Stator: segmenty statorových plechů, drážky s vinutím. Rotor: magnetové kolo, na něm připevněny póly s pólovými nástavci a budicím vinutím, pólů bývá až několik desítek. Malá osová délka (2 m), velký průměr, synchronní otáčky desítky stovky za minutu, výkony až stovky MW Elektrické stroje a pohony 6
8 rotor turbostroje hydrostroj Další konstrukční provedení synchronních strojů: Drápkový generátor masivní rotor má vyjádřené póly tvořené výstupky střídavě z obou stran, budicí vinutí realizuje cívka kolmo k ose. Motor s permanentním buzením rotor tvoří permanentní magnet, nepotřebuje buzení. Reakční (reluktanční) motor stator může mít vyjádřené póly s vinutím, rotor je zubovitý bez buzení. Použití synchronních strojů Turbostroje generátory v uhelných a jaderných elektrárnách, rychloběžné motory. Hydrostroje - generátory ve vodních elektrárnách, pomaluběžné motory. Drápkové generátory zdroje el. energie v motorových vozidlech. Motory s permanentním buzením menší výkony. Reakční motory krokové motory. Srovnání synchronních motorů s asynchronními: vyšší účinnost, obtížný rozběh a řízení rychlosti (mimo pohonu s frekvenčním měničem), (pokud mají budicí vinutí) možnost regulace účiníku, potřeba budiče (zdroje budicího proudu). V posledních letech díky statickým měničům množství jejich aplikací roste. Princip synchronního stroje Rotor nabuzený stejnosměrným proudem se otáčí synchronní rychlostí a vytváří točivé budicí pole Φ b působící v ose pólu. Vinutí statoru je protékáno souměrnými trojfázovými proudy, které vytvářejí točivé pole kotvy Φ a, tzv. reakční. Působení pole kotvy na budicí pole se nazývá reakce kotvy. Složením obou polí vzniká výsledné točivé pole Φ, které má obecně jinou velikost a polohu v prostoru než budicí pole. Úhel mezi polem Φ a osou pólu je zátěžný úhel β. Budicí a reakční pole na sebe silově působí a otáčejí se spolu synchronní rychlostí. U generátoru předbíhá osa pólu před polem, u motoru naopak. U přebuzeného stroje je pole Φ slabší než budicí pole Φ b a stroj dodává jalový výkon do sítě, u podbuzeného stroje je tomu naopak. 7. Provozní vlastnosti synchronních strojů. Předpokládáme synchronní chod, tj. rotor se vždy točí synchronní rychlostí. Provozní režimy Chod naprázdno V chodu naprázdno synchronního generátoru se vyskytuje pouze pole Φ b, které indukuje do kotvy pohybové napětí U ib. Ztráty: v železe statoru, mechanické, v budicím obvodu. Chod při zatížení Při zatížení indukuje výsledné pole Φ napětí U i, které je odlišné od U ib. Při změně zatížení (proudu kotvy) se mění zátěžný úhel β a činný výkon P, při změně budicího proudu se mění U ib a jalový výkon Q. Překročením určitého zátěžného úhlu (např. 90º u turbostroje) dojde k vypadnutí ze synchronismu, což je nebezpečný poruchový stav. Ztráty: v železe statoru, Jouleovy ve statoru, mechanické (hradí je turbína), v budicím obvodu (hradí je budič). Elektrické stroje a pohony 7
9 Ustálený chod nakrátko V ustáleném chodu nakrátko (není totožný se zkratem přechodovým jevem) působí reakční pole Φ a přímo proti budicímu poli Φ b v ose pólu a zeslabuje ho, čímž se zmenší indukované napětí i proud nakrátko tento stav není nebezpečný. Ztráty: stejné složky jako při zatížení. Provoz alternátorů v síti Elektrizační soustava je velmi rozsáhlá a lze ji považovat za tvrdou, tj. změna parametrů, jako dílčí zvýšení či snížení výroby nebo spotřeby činného či jalového výkonu má na napětí a frekvenci sítě zanedbatelný vliv. Soustava pracuje stabilně, všechny generátory pracují v synchronismu se sítí. Fázování Je to připojení synchronního generátoru na tvrdou síť. K tomu je zapotřebí splnit 4 podmínky: 1. Stejná frekvence sítě a generátoru. Frekvence generátoru se nastaví otáčkami poháněcího stroje (turbíny). 2. Stejné napětí sítě a generátoru. Napětí generátoru se nastaví budicím proudem. 3. Stejný sled fází sítě a generátoru. 4. Stejná fáze sítě a generátoru, tj. nulový fázový posuv mezi napětími stejné fáze. Nastaví se pomocí jemné změny otáček generátoru. Fázování se provádí pomocí automatických fázovacích souprav. Synchronní motory Spouštění: Na asynchronním principu tzv. amortizér na rotoru slouží jako kotva nakrátko AM, budicí vinutí je zkratováno, napětí statoru snížené. Na synchronním principu postupným pomalým zvyšováním frekvence frekvenčního měniče; nesmí vypadnout ze synchronismu Řízení rychlosti: Výhradně frekvenčním měničem. 8. Stejnosměrné stroje, konstrukce, princip. Druhy stejnosměrných strojů podle konstrukce Není konstrukčního rozdílu mezi motorem a dynamem. Obvyklé dělení: podle buzení: stroj cize buzený, derivační (s paralelním buzením), sériový, kompaudní, protikompaudní (část budicího vinutí je sériová, část derivační), stroj s permanentním buzením. Popis: Stator magnetický obvod, hlavní póly s pólovými nástavci a budicím vinutím, komutační (pomocné) póly, u nejvyšších výkonů i kompenzační vinutí v pólových nástavcích hlavních pólů. Rotor (kotva) z plechů, v drážkách rozložené vinutí vyvedené na lamely komutátoru. Komutátor soustava lamel a kartáčů, složí jako kluzný kontakt a mechanický měnič. Vyžaduje častou údržbu a je nejčastějším zdrojem poruch. Elektrické stroje a pohony 8
10 Použití stejnosměrných strojů Dynama jako točivé zdroje stejnosměrného proudu jsou zastaralá, výhodnější jsou synchronní generátory s usměrňovači menší poruchovost, údržba, menší kubatura. Stejnosměrné motory jako motory v regulačních pohonech s jednoduchou regulací otáček, elektromotorky v motorových vozidlech, (upravené pro střídavý proud) univerzální sériové komutátorové motorky v drobných jednofázových spotřebičích. Princip stejnosměrného stroje Budicí vinutí na hlavních pólech vytváří stojící magnetické pole o ose pólu. V něm se otáčí kotva, do vodičů kotvy se indukuje střídavé pohybové napětí. V neutrální ose jsou umístěny kartáče tak, aby se dotýkaly lamel vždy jen s jednou polaritou na kartáčích je napětí stejnosměrné. Dynamo: komutátor usměrňuje indukované napětí. To má v každém závitu pulsující průběh, při průchodu závitu neutrální osou klesá na nulu. Použitím více závitů se dosáhne hladkého průběhu výstupního napětí. Motor: z vnějšího zdroje napětí se přivádí do kotvy proud, v kotvě se indukuje při otáčení protinapětí. Proud se vystřídá komutátorem tak, že ve vodičích pod každým pólem teče týmž směrem. Na vodiče kotvy s proudem v mg. poli hlavních pólů působí síla (Ampérův zákon). 9. Provozní vlastnosti stejnosměrných motorů. Provozní režimy Chod naprázdno motor není mechanicky zatížen, kotovu teče malý proud. Ztráty: v železe rotoru, mechanické, v budicím obvodu. Chod při zatížení Hřídel mechanicky zatížen, kotvou teče proud, který vytváří reakční statické pole v neutrální ose, které má negativní vliv na výsledné pole stroje. Důsledky reakce kotvy: natočení neutrální osy, zvýšení max. hodnoty B, mírná demagnetizace. Projevy: jiskření kartáčů, nebezpečí přeskoků mezi lamelami. Kompenzace reakce kotvy: Komutační póly vytvářejí opačné pole k reakčnímu a ruší reakci kotvy v neutrální ose. Kompenzační vinutí vytvářejí pole opačného směru a stejné velikosti, jako reakční, ruší reakční pole prakticky všude. Komutace Je to změna směru proudu v komutující cívce, té, která prochází neutrální osou. Proud se v relativně krátké době mění na stejně velkou hodnotu opačného směru. Lineární komutace změna proudu je lineární, nepřináší problémy. Zpomalená komutace vlivem reaktance vinutí kotvy vzniká v kotvě tzv. reaktanční napětí, které zpomaluje časovou změnu proudu. Na konci komutace má tak proud větší strmost a kartáče jiskří na Elektrické stroje a pohony 9
11 konci. Kompenzace: komutačními póly, které indukují do kotvy protinapětí opačného směru, než má reaktanční napětí; vhodným účinkem se komutace linearizuje. Podmínky správné komutace: bezvadný a čistý komutátor, vhodně vykompenzovaná reakce kotvy a zpomalená komutace. Dále bude pojednáno o nejpoužívanějších motorech, tj. cize buzených a sériových. Spouštění Hlavním úkolem při spouštění je omezení záběrného proudu, s velikostí záběrného momentu nebývají potíže. U i = kφω, proto na počátku spouštění je nulové. Napěťová rovnice: U = U i + RI.Z rovnice plynou dva způsoby omezení záběrného proudu: Spouštění sníženým napětím: motor musí být plně nabuzen, aby měl velký moment (M = kφi). Je potřeba zdroj regulovatelného napětí (řízený usměrňovač, pulsní měnič). Hospodárné. Spouštění předřadným sériovým odporem: zvýší se tak celkový odpor v obvodu kotvy. Nehospodárné, ztrátové. Řízení rychlosti Tři možné způsoby plynou ze vztahu pro otáčky (viz níže), který lze odvodit z výše uvedených rovnic: Řízení napětím: nejdůležitější, nejdokonalejší, nejrozšířenější. Řízení je plynulé, nutný reg. zdroj. Řízení sériovým odporem: zastaralé, ztrátové. Řízení magnetickým tokem: pouze doplňkové řízení odbuzováním po dosažení max. napětí, klesá při něm max. moment. Elektrické brždění Protiproudem přepólování kotvy a zařazení sériového odporu, nehospodárné, nutno zajistit proti rozběhu opačným směrem. Rekuperací měničem se sníží napětí, vznikne tak generátorický chod a energie se vrací do sítě. Hospodárné. Do odporu - odpojení kotvy od zdroje a připojení odporu, stroj pracuje jako dynamo do odporové zátěže a kinetickou energii pohonu mění na teplo. Momentová charakteristika Je to závislost otáček na momentu. Cize buzený motor: Charakteristika je přímková, tvrdá, její tvar je dán rovnicí U RM ω = 2 kφ ( kφ) Sériový motor: Charakteristika je hyperbolická, měkká, její tvar je dán rovnicí která vznikne z rovnice cize buzeného motoru respektováním úměry mezi tokem a U R proudem ω = 2 C M C cize buzený motor sériový motor Elektrické stroje a pohony 10
12 10. Mechanika pohonu, pohybová rovnice Motor vytváří hnací moment M h, pracovní stroj (např. výtah, čerpadlo ) zátěžný moment M p. Při dynamických změnách (zrychlování, zpomalování) se projevuje setrvačnost otáčejících se hmot prostřednictvím dynamického momentu M d. Pohybová rovnice dω má tvar M h M p = M d = J. dt M h - hnací moment M p - zátěžný moment J [kg.m 2 ] - moment setrvačnosti; charakterizuje setrvačnost těles při otáčivém pohybu, podobně jako hmotnost m při pohybu přímočarém. J závisí na hmotnosti tělesa, ose otáčení a rozložení hmotnosti vzhledem k této ose. Pro tvary těles běžné v pohonech, tedy válcovité, lze J spočítat takto: Tenký dutý válec: J = mr 2 Plný válec: J = ½.mr 2 Dutý tlustostěnný válec: J = ½.m(r r 2 2 ) V pohybové rovnici mohou nastat tři případy: 1. Jsou-li hnací moment M h a zátěžný moment M p stejné, je dynamický moment M d nulový, je proto nulová změna úhlové rychlosti dω a pohon se točí ustálenou rychlostí. 2. Je-li M h > M p, je M d > 0, tedy dω > 0 a pohon zrychluje. 3. Je-li M h < M p, je M d < 0, tedy dω < 0 a pohon zpomaluje (či brzdí). Mezi přímočarým a otáčivým pohybem existuje analogie veličin i základních vztahů. 11. Úvod do problematiky elektrických pohonů Vymezení pojmu Elektrický pohon = měnič, motor, řídící a regulační část. Obecné schéma pohonu Nejdůležitější částí pohonu je měnič, který přizpůsobuje elektrické parametry zdroje pro elektromotor. Elektrické stroje a pohony 11
13 Přehled měničů V elektrických pohonech se používají následující měniče. Pohony asynchronními motory 1. střídavé měniče - softstartéry měkký rozběh při malém momentu zátěže (relativně levné) 2. frekvenční měniče (či střídače) průmysl - největší rozšíření, standardní řešení s IGBT tranzistory ve střídači, někdy IGCT tyristory el. trakce - rychlý rozvoj; nově se vozidla osazují již jen AM (či SM) Pohony synchronními motory frekvenční měniče obdobné AM servopohony pro automatizaci a robotiku - výkonová část jako obvyklý měnič, trochu odlišné řízení; motory jsou s permanentním magnetem Stejnosměrné pohony 1. řízené usměrňovače nebo reverzační měniče průmysl jsou na ústupu, nicméně zůstávají v řadě aplikací, stále se vyrábějí tyristorové měniče, nově je analogové řízení nahrazováno mikroprocesorovým 2. pulsní měniče oblasti s dominantním postavením - automobilový průmysl, menší dopravní zařízení, zařízení napájená z akumulátorů 12. Frekvenční měniče V současné době jsou nejdůležitější, proto se jimi budeme podrobně zabývat. Frekvenční měniče mění napětí obecné napájecí sítě (konstantní frekvence a amplitudy), na napětí variabilní frekvence a amplitudy. Blokové schéma: Usměrňovač Přemění vstupní střídavé (jedno nebo třífázové) napětí na stejnosměrné pulsující napětí. Usměrňovač může být neřízený (diodový), plně řízený (tyristorový nebo tranzistorový). U moderních měničů bývá modul s IGBT tranzistory shodný s modulem střídače. Elektrické stroje a pohony 12
14 Stejnosměrný meziobvod Stabilizuje pulzující stejnosměrné napětí (napěťový meziobvod) a vyhlazuje ho. Střídač Jde o nejdůležitější a poslední výkonový prvek před motorem. Vytváří požadovaný průběh napětí pro motor. Střídač odebírá ze stejnosměrné meziobvodu proměnný stejnosměrný proud, proměnné stejnosměrné napětí nebo konstantní stejnosměrné napětí a upravuje jej na napětí střídavé. Zapojení střídače: IGBT tranzistory V1 V6 se v trojfázovém střídači zapojují do trojfázového můstku se zpětnými diodami V01 V06, které umožňují rekuperaci a zabraňují přepětí. Provedení je modulové modul tvoří celý můstek. Do tohoto modulu přichází napětí stejnosměrného meziobvodu. Pulsně šířková modulace: Aby výstupní napětí střídače pro motor připomínalo sinusovku, což je nezbytné pro správnou funkci motoru, je nutno použít spínání součástek střídače pomocí pulsně šířkové modulace (Pulse Wide Modulation) PWM. Jde o to,že okamžité hodnoty sdruženého výstupního napětí mohou nabývat pouze tří hodnot: kladné a záporné hodnoty napětí stejnosměrného meziobvodu a nuly. Okamžitá hodnota výstupního napětí střídače má vždy obdélníkový průběh. Je třeba zajistit, aby jeho střední hodnota, přesněji její první harmonická, byla sinusovka žádané frekvence i žádaného napětí. Toto umožní PWM. Na obrázku je vidět konstrukce první harmonické žádaného průběhu sdruženého napětí motoru pomocí PWM s pilovitým průběhem nosné. Frekvence nosné je stálá (spínací frekvence měniče), mění se poměr kladné a záporné části periody (střída či duty factor). Elektrické stroje a pohony 13
15 13. Elektromechanické přechodové děje, dimenzování a jištění Nastávají tehdy, je-li hnací moment jiné velikosti než zátěžný, tedy je-li nenulový dynamický dω moment M h M p = M d = J. Jak víme, nastává tento jev při rozběhu a při brždění. Uvedeme dt příklady elektromechanických přechodových jevů. Rozběh Pohon stejnosměrným cize buzeným motorem. Jsou dány statické charakteristiky motoru M h a zátěže M p. Pohon se rozběhne, protože na počátku rozběhu (při nulových otáčkách) je záběrný moment motoru M 2 větší než moment zátěže M 1. Také při rychlosti ω 1 pohon zrychluje, protože hnací moment je větší než zátěžný. Při rychlosti ω 2 končí rozběh a pohon pokračuje v běhu ustálenou rychlostí, neboť oba momenty se rovnají. Brždění Rekuperace pohonu se stejnosměrným cize buzeným motorem. Při rychlosti ω 1 se pohon točí ustáleně. Sníží-li se napětí zdroje, změní se charakteristika motoru z M h1 na M h2. Podle pohybové rovnice pohonu bude dynamický moment M d záporný, v absolutní hodnotě je roven součtu absolutní hodnoty hnacího a zátěžného momentu. Pohon tedy bude brzdit. Statická stabilita Příklad - pohon asynchronním motorem. Rovnají-li se momenty M h a M p, nemusí to nutně znamenat stabilní chod ustálenou rychlostí. v Bodě 1 je chod stabilní. V bodě 2 nestabilní, protože Elektrické stroje a pohony 14
16 při jakékoliv nahodilé změně parametrů se pohon buď urychlí do bodu 2, nebo zastaví. Obecně lze dm napsat, že při h dm p < je pohon staticky stabilní a naopak. dω dω Dimenzování elektromotorů. Při zjednodušeném návrhu motoru je nutno vyjít z těchto skutečností: motor musí vyvinout M h větší než je moment zátěže M p jmenovitý výkon motoru musí být větší nebo roven příkonu zátěže V opačném případě pohon se nerozeběhne dojde k nedovolenému oteplení motoru U pohonů se spínacími ztrátami, tj. takových, kde dochází k častému spouštění nebo i elektrickému brždění, je nutno brát v úvahu, že 1 2 do zátěže je při rozběhu nutno dodat navíc kinetickou energii Wk = Jω 2 při elektrickém brždění se musí tato energie přeměnit na jiný druh energie. Toto má za následek zvýšené oteplení motoru. Dimenzování je komplikovanější a provádí se s ohledem na velikost celkového J pohonu (přepočteného na osu motoru) a četnosti spínání. Jištění elektromotorů Jištění se provádí proto, aby nedošlo k nedovolenému oteplení vinutí motoru. Provádí se proti zkratu proti přetížení Vnější jisticí prvky jsou jističe s vypínací charakteristikou C nebo D podle charakteru rozběhu (lehký těžký); slouží proti zkratu i přetížení pojistky proti zkratu a tepelná relé (doplňkové moduly stykačů) proti přetížení Elektrické stroje a pohony 15
17 Vnitřní jisticí prvky jsou méně obvyklé, ale dokonalejší. Vkládají se do vinutí motoru a snímají bezprostředně jeho teplotu. Jde o termistory spojené s elektronickými relé, která vyhodnotí oteplení a případně zajistí vypnutí. Elektrické stroje a pohony 16
Základy elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Asynchronní motory 1 Elektrické stroje Elektrické stroje jsou vždy měniče energie jejichž rozdělení a provedení je závislé na: druhu použitého proudu a výstupní formě
VíceStejnosměrné stroje Konstrukce
Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru
VíceElektrické stroje (PB107, KB 107)
Fakulta výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Katedra energetiky a elektrotechniky (KEE) Ing. Pavel Kobrle Studijní program: B3907 Energetika Studijní obor: 3907R008
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Stejnosměrné stroje 1 Konstrukční uspořádání stejnosměrného stroje 1 - hlavní póly 5 - vinutí rotoru 2 - magnetický obvod statoru 6 - drážky rotoru 3 - pomocné póly 7
VíceUrčeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou zařízení, která
VíceSynchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.
Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.
VíceElektrické stroje. Jejich použití v automobilech. Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec
Elektrické stroje Jejich použití v automobilech Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec Stejnosměrné motory (konstrukční uspořádání motoru s cizím buzením) Pozor! Počet pólů nemá vliv
VíceSynchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí
Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.
VíceELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová
STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 příspěvková organizace ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová Elektrické stroje uskutečňují přeměnu mechanické energie na elektrickou, elektrické energie
VíceStejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti
Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti
VíceUrčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
SYNCHRONNÍ STROJE Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS Obsah Význam a použití 1. Konstrukce synchronních strojů 2. Princip činnosti synchronního generátoru 3. Paralelní chod synchronního
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing.
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: synchronní
VíceOsnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
VíceStatické měniče v elektrických pohonech Pulsní měniče Jsou to stejnosměrné měniče, mění stejnosměrné napětí. Účel: změna velikosti střední hodnoty
Statické měniče v elektrických pohonech Pulsní měniče Jsou to stejnosměrné měniče, mění stejnosměrné napětí. Účel: změna velikosti střední hodnoty stejnosměrného napětí U dav Užití v pohonech: řízení stejnosměrných
Více1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip
1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR...1 2.1 Princip...1 2.2 Běžný komutátorový stroj buzený magnety...3 2.3 Komutátorový stroj cize buzený...3 2.4 Motor se sériovým buzením...3 2.5 Derivační elektromotor...3
VíceSYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce
SYNCHRONNÍ MOTOR Konstrukce A. stator synchronního motoru má stejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru na svazku statorových plechů je uloženo trojfázové vinutí, potřebné k vytvoření točivého
VíceElektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
VíceElektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
5. října 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
Více1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR
1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR V této kapitole se dozvíte: jak pracují jednofázové indukční motory a jakým způsobem se u různých typů vytváří točivé elektromagnetické pole, jak se vypočítají otáčky jednofázových
Víceprincip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním generátorem,
1 SYNCHRONNÍ INDUKČNÍ STROJE 1.1 Synchronní generátor V této kapitole se dozvíte: princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním
VíceEle 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní
Více1. Spouštění asynchronních motorů
1. Spouštění asynchronních motorů při spouštěni asynchronního motoru je záběrový proud až 7 krát vyšší než hodnota nominálního proudu tím vznikají v síti velké proudové rázy při poměrně malém záběrovém
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 1. Oddíly 1-3. Sylabus tématu
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 1 Oddíly 1-3 Sylabus tématu 1. Zařazení a rozdělení DC strojů dle ČSN EN 2. Základní zákony, idukovaná ems, podmínky, vztahy
VíceDoc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava
9. TOČIV IVÉ ELEKTRICKÉ STROJE Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 DC stroje Osnova přednp ednášky Princip činnosti DC generátoru Konstrukční provedení DC strojů Typy DC
VíceTRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová
STŘEDNÍ ŠOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBAR, SÝOROVA 1/613 příspěvková organizace TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová - 1 - Transformátor jednofázový = netočivý elektrický stroj, který využívá elektromagnetickou indukci
VíceEnergetická bilance elektrických strojů
Energetická bilance elektrických strojů Jiří Kubín TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
Více5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE
5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.
Více1. Pracovníci poučení dle 4 Vyhlášky 50/1978 (1bod):
1. Pracovníci poučení dle 4 Vyhlášky 50/1978 (1bod): a. Mohou pracovat na částech elektrických zařízení nn bez napětí, v blízkosti nekrytých pod napětím ve vzdálenosti větší než 1m s dohledem, na částech
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR SCHÉMA ZAPOJENÍ 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR PRINCIP ČINNOSTI Po připojení zdroje stejnosměrného napětí na svorky motoru začne procházet
VíceKonstrukce stejnosměrného stroje
Stejnosměrné stroje Konstrukce stejnosměrného stroje póly pól. nástavce stator rotor s vinutím v drážkách geometrická neutrála konstantní vzduchová mezera δ budicí vinutí magnetická osa stejnosměrný budicí
Více20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady
20ZEKT: přednáška č. 10 Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady Napětí naprázdno, proud nakrátko, vnitřní odpor zdroje Théveninův teorém Magnetické obvody Netočivé stroje - transformátory Točivé
VíceTématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky
Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a
VíceMS - polovodičové měniče POLOVODIČOVÉ MĚNIČE
POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (u stejnosměrných střední hodnota) a u střídavých efektivní hodnota napětí a kmitočet. Obr.
VíceElektrické výkonové členy Synchronní stroje
Elektrické výkonové členy prof. Ing. Jaroslav Nosek, CSc. EVC 7 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky. Tato prezentace představuje učební pomůcku a průvodce
VíceElektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků
Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny - zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační soustavou
VíceElektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků
Elektroenergetika 1 Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační
VíceAsynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.
Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)
VíceÚvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:
Indukční stroje 1 konstrukce Úvod Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste (postupná náhrada stejnosměrných strojů). Rozdělení podle toku
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VícePROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 17. 4. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 5 Pořadové číslo žáka: 24
VíceZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 1) Který zákon upravuje poměry v jednoduchém elektrickém obvodu o napětí, proudu a odporu: Ohmův zákon, ze kterého vyplívá, že proud je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu.
VíceElektrické stroje. stroje Úvod Asynchronní motory
Elektrické stroje Úvod Asynchronní motory Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou vždyv měniče e energie jejichž
VíceX14POH Elektrické POHony. K13114 Elektrických pohonů a trakce. elektrický pohon. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika. spotřeba el.
Předmět: Katedra: X14POH Elektrické POHony K13114 Elektrických pohonů a trakce Přednášející: Prof. Jiří PAVELKA, DrSc. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika podíl K13114 na výuce technická zařízení elektráren
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:
VíceSYNCHRONNÍ STROJE (Synchronous Machines) B1M15PPE
SYNCHRONNÍ STROJE (Synchronous Machines) B1M15PPE USPOŘÁDÁNÍ SYNCHRONNÍHO STROJE Stator: Trojfázové vinutí po 120 Sinusové rozložení v drážkách Připojení na trojfázovou síť Rotor: Budicí vinutí napájené
VíceElektrický výkon v obvodu se střídavým proudem. Účinnost, účinník, činný a jalový proud
Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem Účinnost, účinník, činný a jalový proud U obvodu s odporem je U a I ve fázi. Za předpokladu, že se rovnají hodnoty U,I : 1. U(efektivní)= U(stejnosměrnému)
VíceELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD
ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD URČENO PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA FBI OBSAH: 1. Úvod teoretický rozbor dějů 2. Elektrické stroje točivé (EST) 3. Provedení a označování elektrických strojů
Více1.1 Princip činnosti el. strojů 1.2 Základy stavby el. strojů
Elektrické stroje 1. Základní pojmy 2. Rozdělení elektrických strojů 1.1 Princip činnosti el. strojů 1.2 Základy stavby el. strojů 2.1 Transformátory 2.2 Asynchronní motory 2.3 Stejnosměrné generátory
VíceElektrické stroje pro hybridní pohony. Indukční stroje asynchronní motory. Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha
Indukční stroje asynchronní motory Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha 1 Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste. Rozdělení podle toku
VíceFYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování)
FYZIKA II Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování) Osnova přednášky činitel jakosti, vektorové diagramy v komplexní rovině Sériový RLC obvod - fázový posuv, rezonance
VíceEle 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 19. 12. 2013 Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor
VícePohony šicích strojů
Pohony šicích strojů Obrázek 1:Motor šicího stroje Charakteristika Podle druhu použitého pohonu lze rozdělit šicí stroje na stroje a pohonem: ručním, nožním, elektrickým pohonem. Motor šicího stroje se
VíceZáklady elektrotechniky 2 (21ZEL2)
Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 7-8 Jindřich Sadil Generátory střídavého proudu osnova Indukované napětí vodiče a závitu Mg obvody Úvod do strojů na střídavý proud Synchronní stroje princip,
VíceTransformátory. Teorie - přehled
Transformátory Teorie - přehled Transformátory...... jsou elektrické stroje, které mění napětí při přenosu elektrické energie při stejné frekvenci. Používají se především při rozvodu elektrické energie.
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY 8. Princip činnosti 8. Provozní stavy skutečného transformátoru 8.. Transformátor naprázdno 8.. Transformátor
Vícesběrací kroužky, 8) hřídel. se střídavý elektrický proud odebírá a vede
ELEKTRICKÉ STROJE Mechanickou energii na energii elektrickou přeměňují elektrické generátory. Generátory jsou elektrické točivé stroje, které pracují na základě elektromagnetické indukce. Mohou být synchronní,
VíceOsnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
Více1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem
Praktické příklady z Elektrotechniky. Střídavé obvody.. Základní pojmy.. Jednoduché obvody se střídavým proudem Příklad : Stanovte napětí na ideálním kondenzátoru s kapacitou 0 µf, kterým prochází proud
VíceAsynchronní motor s klecí nakrátko
Aynchronní troje Aynchronní motor klecí nakrátko Řez aynchronním motorem Princip funkce aynchronního motoru Točivé magnetické pole lze imulovat polem permanentního magnetu, otáčejícího e kontantní rychlotí
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceZdroje napětí - usměrňovače
ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového
VícePohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém
Pohonné systémy OS 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém 1 Pohonný systém OS Hlavní pohonný systém Vedlejší pohonný systém Zabezpečuje hlavní řezný pohyb Rotační Přímočarý Zabezpečuje vedlejší řezný
Více21. Výroba, rozvod a užití elektrické energie
21. Výroba, rozvod a užití elektrické energie a) Výroba střídavého proudu (trojfázový generátor střídavého proudu, třífázová soustava napětí, spotřebitelská elektrická rozvodná síť, různé typy elektráren)
Více1.1 Trojfázové asynchronní motory s kotvou nakrátko
1 ASYNCHRONNÍ MOTORY 1.1 Trojfázové asynchronní motory s kotvou nakrátko V této kapitole se dozvíte: konstrukci a princip činnosti asynchronního motoru, co je to skluz a jak se vypočte, čas potřebný na
VíceNázev: Autor: Číslo: Únor 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Střídavé motory Synchronní motor Ing. Radovan
VíceC L ~ 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH. 5.1 Vznik neharmonického napětí. Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu:
5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH 5.1 Vznik neharmonického napětí Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu: C L ~ Přístrojová technika: generátory Příčiny neharmonického napětí
VíceStudijní opory předmětu Elektrotechnika
Studijní opory předmětu Elektrotechnika Doc. Ing. Vítězslav Stýskala Ph.D. Doc. Ing. Václav Kolář Ph.D. Obsah: 1. Elektrické obvody stejnosměrného proudu... 2 2. Elektrická měření... 3 3. Elektrické obvody
VíceMěření a automatizace
Měření a automatizace Číslicové měřící přístroje - princip činnosti - metody převodu napětí na číslo - chyby číslicových měřících přístrojů Základní pojmy v automatizaci - řízení, ovládání, regulace -
VíceAS jako asynchronní generátor má Výkonový ýštítek stroje ojedinělé použití, jako typický je použití ve větrných elektrárnách, apod.
Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz fei.vsb.cz/kat452 TZB III Fakulta stavební Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE
VíceStřídavý proud, trojfázový proud, transformátory
Variace 1 Střídavý proud, trojfázový proud, transformátory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1.
VíceČást pohony a výkonová elektronika 1.Regulace otáček asynchronních motorů
1. Regulace otáček asynchronních motorů 2. Regulace otáček stejnosměrných cize buzených motorů 3. Regulace otáček krokových motorů 4. Jednopulzní usměrňovač 5. Jednofázový můstek 6. Trojpulzní usměrňovač
VíceAplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren
Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Václav Sládeček VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektroniky, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba Abstract: Příspěvek se zabývá možnostmi využití
VíceElektroenergetika Téma Vypracoval
Elektroenergetika Základní elektrárenské pojmy, elektrizační a distribuční soustava; návrh přípojnic Druhy prostředí rozdělení, značení prostředí; rozvodné sítě nn Elektrotechnické předpisy IEC/ČSN33 2000-4;
Více3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 5 KOMUTÁTOROVÉ STROJE MĚNIČE JIŘÍ LIBRA UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU ELEKTROTECHNICKÝCH OBORŮ 1 Obsah 1. Úvod k elektrickým strojům... 4 2. Stejnosměrné stroje... 5 2.1. Úvod ke stejnosměrným
VíceSkalární řízení asynchronních motorů
Vlastnosti pohonů s rekvenčním řízením asynchronních motorů Frekvenčním řízením střídavých motorů lze v současné době docílit téměř vlastností stejnosměrných regulačních pohonů a lze očekávat ještě další
VíceSTŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Vznik trojfázového napětí Průběh naznačený na obrázku je jednofázový,
Více1. Pojistky, jističe a proudové chrániče
1. Pojistky, jističe a proudové chrániče a/ Zapínání, vypínání, vznik el. oblouku, zhášení - Rozdělení el. přístrojů dle napětí, stykače a relé - Pojistky, jističe, spouště, vypínací charakteristiky, selektivita
VíceISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec
ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.04 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,
VíceEle 1 základní pojmy, požadavky a parametry, transformátory - jejich význam. princip činnosti transformátoru, zvláštní transformátory
,Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 29. 11. 2013 Ele 1 základní pojmy, požadavky a parametry, transformátory - jejich význam. princip činnosti
VíceStřídavé měniče. Přednášky výkonová elektronika
Přednášky výkonová elektronika Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Vstupní a výstupní proud střídavý Rozdělení střídavých měničů f vst
Více1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem
1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem Topologicky můžeme pohonný systém s asynchronním motorem, který je napájen z napěťového střídače, rozdělit podle funkce a účelu do následujících částí:
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie Druh zkoušky: profilová povinná 1. Základní elektrárenské pojmy, elektrizační a distribuční soustava; návrh přípojnic 2. Druhy prostředí rozdělení,
Více1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole
1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se dozvíte: jak jde vytvořit točivé magnetické pole, co je výkon a točivý moment, jaké hodnoty jsou na identifikačním štítku stroje, směr otáčení, základní
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie Název oboru: profilová - povinná ústní zkouška 1. Základní elektrárenské pojmy, elektrizační a distribuční soustava; návrh přípojnic 2. Druhy prostředí
VíceElektrárny A1M15ENY. přednáška č. 6. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6
Elektrárny A1M15ENY přednáška č. 6 Jan Špetlík spetlij@fel.cvut.cz -v předmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Charakteristika naprázdno,
VíceZaměření Pohony a výkonová elektronika. verze
Otázky a okruhy problematiky pro přípravu na státní závěrečnou zkoušku z oboru PE v navazujícím magisterském programu strukturovaného studia na FEL ZČU v ak. r. 2017/18 Soubor obsahuje tematické okruhy
VícePorokluz pólů a statická stabilita synchronního generátoru
1 Porokluz pólů a statická stabilita synchronního generátoru Stabilita chodu synchronního generátoru je dána synchronizačním výkonem, který stroj udržuje v synchronním chodu. Protože synchronizační výkon
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Elektroenergie 1. Základní elektrárenské pojmy, elektrizační a distribuční soustava; návrh přípojnic 2. Druhy prostředí rozdělení, značení prostředí; rozvodné
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Transformátory deální transformátor r 0; 0 bez rozptylu mag. toků 0, Φ Φmax. sinωt ndukované napětí: u i N d N dt... cos t max imax N..f. 4,44..f.N d ui N i 4,44. max.f.n
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VíceElektřina a magnetizmus závěrečný test
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Vícei β i α ERP struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru - vektorové řízení Oproti skalárnímu řízení zabezpečuje vektorové řízení vysokou přesnost a dynamiku veličin v ustálených i přechodných stavech. Jeho princip vychází
VíceMerkur perfekt Challenge Studijní materiály
Merkur perfekt Challenge Studijní materiály T: 541 146 120 IČ: 00216305, DIČ: CZ00216305 / www.feec.vutbr.cz/merkur / steffan@feec.vutbr.cz 1 / 11 Název úlohy: Krokový motor a jeho řízení Anotace: Úkolem
VíceMíra vjemu flikru: flikr (blikání): pocit nestálého zrakového vnímání vyvolaný světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální rozložení kolísá v čase
. KVLIT NPĚTÍ.. Odchylky napájecího napětí n ± % (v intervalu deseti minut 95% průměrných efektivních hodnot během každého týdne) spínání velkých zátěží jako např. pohony s motory, obloukové pece, bojlery,
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Bc. Karel Hrnčiřík
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Bc. Karel Hrnčiřík Magnetické pole je kolem vodiče s proudem. Magnetka se natáčí ve směru tečny ke kruhové
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava
atedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 9. TRASFORMÁTORY. Princip činnosti ideálního transformátoru. Princip činnosti skutečného transformátoru 3. Pracovní
VíceUrčeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007. Sylabus tématu
Stýskala, 2006 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Sylabus tématu 1. Elektromagnetické
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, rozdělení stejnosměrných strojů a jejich vlastnosti
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, rozdělení stejnosměrných strojů a jejich vlastnosti Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:
Vícetomas.mlcak@vsb.cz http://homen.vsb.cz/~mlc37
Základy elektrotechniky Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Tomáš Mlčák
Více