Smíření v Brně: Starostové budou jednotní

Transkript

1 HLAVNÍ TÉMA UDÁLOI ROKU 00 REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY PROSIC 00 ZAOŘENO NA MĚSKÉ FIRMY Vánoční dárek pro Vás Rozhovor s ředitelem Čepra 0 Nová Karolina zase obživne Smíření v Brně: Starostové budou jednotní PŘEDAVITELÉ SVAZU MĚ A OBCÍ A SDRUŽENÍ MÍNÍCH SAMOSPRÁV SI NA KONFERENCI MORAVSKÉ OBCE A MĚA 00 DALI RUCE. VRDILI TAK DOHODU, ŽE DO DALŠÍHO BOJE ZA NAVÝŠENÍ BALÍKU PENĚZ PRO MĚA A OBCE PŮJDOU SLEČNĚ. Veronika Hrdá Brno V ichni máme málo, musíme proto bojovat za spoleãnou vûc. S takov m závûrem odcházeli pfiedná ející a úãastníci konference Moravské obce a mûsta 00. Ta se uskuteãnila v Brnû. prosince. Nesmíme se nechat rozdûlit. V momentû, kdy budeme vypadat rozhádanû, bude ministerstvo financí odkládat na e problémy na druhou kolej, uvedl Franti ek Lukl z pfiedsednictva Svazu mûst a obcí. Úãastníci konference se totiï shodli na tom, Ïe zákon o rozpoãtovém urãení daní nutnû potfiebuje novelu ve prospûch obcí. Chtûjí proto, aby jejich zástupci vypracovali jednoznaãné materiály, které vyjednají s novou politickou vládou. Recept je pfiitom jednoduch : starostové se chtûjí více podílet na porcování daní, které inkasuje státní pokladna. S vût inou pfiednesen ch bodû souhlasíme. Shodli jsme se také na dlouhodobé stagnaci pfiíjmû velk ch mûst za souãasného navy ování pfiíjmû ostatních. O detailech ale budeme je tû jednat na schûzce v Kyjovû, vzkázal po diskuzi v konferenãním sále hotelu VoronûÏ pfiedseda SdruÏení místních samospráv Josef Bartonûk. K nûmu se je tû pfiidává Spolek pro obnovu venkova. Jeho slova v Brnû tak znûla mnohem smífilivûji neï pfied dvûma lety. Tehdy s velkou mediální pozorností vystoupil spoleãnû s 0 starosty proti politice Svazu mûst a obcí. Pokraãování na stranû Co budou chtít samosprávy prosadit??? Zaãlenit do rozpoãtového urãení daní koeficient na Ïáka (SdruÏení místních samospráv [SMS] chce samostatn zákon) Pro rok 0 rozdûlit miliardy na v kon státní správy pfiedev ím obcím I. a II. typu Odstranûní sedla propadu pfiíjmû pro obce a mûsta od cca 000 do 000 obyvatel Dostat do sdílen ch daní danû spotfiební (SMS chce podíl obcí na v ech daních souvisejících s chodem obce) Zákonodárci nesmí pfiijímat legislativu, která má pfiím dopad na obecní rozpoãty (jako napfiíklad chodníková novela) Prolomení mlãenlivosti finanãních úfiadû o neplatiãích danû z nemovitosti Dostat co nejvût í ãást dotací do rozpoãtû obcí )) než otočíte list Rovný nový rok FOTO: Jiří Sláma Redakce Moravské hospodáfiství si dala tûïk úkol. Chce shrnout tento rok takov, jak byl. Chtûli jsme ho pfiedstavit tak, jak ovlivnil Ïivot Va eho mûsta a moïná i Vás. Jsem velice ráda, Ïe jsem pfii vzpomínkách na skoro uplynul rok zjistila, Ïe ne v echno se odehrávalo ve jménu krize. V obcích se buduje kanalizace, zaãala se ãistit brnûnská pfiehrada. Máme první osvícené úfiedníky, ktefií komunikují pfies internet. Tuhle idylu kazí pomy lení na statisíce nezamûstnan ch a krachující ãeské zemûdûlství. Kazí ji i chvilky, kdy pfiem lím o tom, jak budu jednou sv m dûtem vysvûtlovat, proã svoji starou matku musí Ïivit. Na tûstí jsou tady Vánoce a já mám zase ãas se zastavit a otevfiít mého oblíbeného Malého prince. Opût zjistím, Ïe KdyÏ jde ãlovûk stále rovnû, daleko nedojde... Pfieji Vám krásné Vánoce a alespoà na chvíli rovn nov rok. Veronika Hrdá 00 městských firem Obce bez kanalizace Boom slunečních elektráren Zástupy nezaměstnaných Výjimečné PPP projekty Okresní mûsta Moravská mûsta mají majoritní podíl v témûfi stovce firem. Vût ina z nich vlastní teplárny, dopravní podniky nebo technické sluïby. Napfiíklad Jihlavû patfií i prádelna nebo hokejov klub. Pfiipravujeme se ale na postupnou privatizaci. Zaãneme od spoleãností jako je napfiíklad ta prádelna, uvedl jihlavsk mluvãí Radek Tulis. Nejvíce spoleãností vlastní Ostrava. Ta má vût inov podíl v osmnácti firmách. I tam ale pfiipou tûjí, Ïe ãást firem si drïí proto, Ïe jsou ziskové a tudíï zajímavé pro prodej. Podle nevládních organizací jsou ale mûstské firmy vût inou netransparentní. Moravské hospodáfiství pfiiná í unikátní seznam spoleãností, kde nadpoloviãní vût- inu akcií drïí v rukou zastupitelé. Více na stranû Obce Dvanáct mûsícû mají obce s více neï dvûma tisíci obyvateli na to, aby postavily fukãní kanalizaci. Potfiebné trubky a ãistírny odpadních vod chybí obcím na Moravû. Pfiitom se âesko zavázalo Evropské unii k tomu, Ïe do konce roku 00 bude mít tuto otázku vyfie enou. Jinak budou státu hrozit pokuty. Úfiedníci na ministerstvech jsou ale zatím klidní. Podle nich kontroly nezaãnou ihned a i evrop tí kontrolofii budou zpoãátku tolerantní. Sankce tak zatím hrozí obcím, které bude kontrolovat Inspekce Ïivotního prostfiedí. Ta mûïe uloïit pokutu aï do v e jednoho milionu korun. I tam ale chtûjí posuzovat kaïdou obec zvlá È. Více na stranû Energetika Na Moravû vyrostlo více neï jedenáct set sluneãních elektráren. A jejich poãet i nadále poroste. Firmy totiï mûïou tuto elektfiinu prodávat aï desetinásobnû dráï neï z elektráren jadern ch. KvÛli tomu vláda pfiipravuje novelu zákona, která by razantní boom zastavila. Stavba sluneãních elektráren bude v roce 00 stát tfii miliardy korun. Pfiitom vyrobí jen sedm procent zelené elektfiiny v âesku. Více na stranû Trh práce Na Moravû je bez práce více nûï tisíc lidí. V pûti Moravsk ch krajích tak bylo v listopadu témûfi 0, procenta lidí bez práce. Oproti fiíjnu se statistika zv ila o jednu desetinu procenta. Pfiesnû: o tfii tisíce lidí. Moravské kraje tak hlásí o dvû procenta hor í v sledek neï je státní prûmûr. Nejhor í situace je na Bruntálsku, Karvinsku, Jesenicku a Hodonínsku. Tam je bez práce procent lidí. Pfiitom loni bylo doma pouh ch devût procent nepracujícících. Skokanem roku se stal okres Nov Jiãín. Zatímco loni nemûlo práci 0 Novojiãínsk ch, dnes je bez zamûstnání 0 lidí. Analytici oãekávájí zlep ení aï na jafie pfií tího roku. Více na stranû Olomouc Takzvané PPP projekty tedy spojení soukroméno a vefiejného sektoru nemají na Moravû zatím tradici. První zku enosti ale uï dokazují, Ïe takové spojení je pro obû strany zajímavé. Napfiíklad v Bohumínû staví teplovod z dûtmarovické elektrárny skupina âez. V Olomouci uï funguje aquapark. Soukromé firmy jej postavily, mûsto jim dalo pozemky. Olomouc jej získá za deset let. Více na stranû

2 PROSIC 00 RANA DNIKÁNÍ MĚ Městské firmy: Pro zisk a pro blaho lidí )) Blansko Služby Blansko, s.r.o. 00 % Technické služby Blansko, s.r.o. 00 % )) Brno Brněnské komunikace, a. s. 00 % Dopravní podnik města Brna, a. s. 00 % JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. 00 % Lesy města Brna, a. s. 00 % Pohřební a hřbitovní služby,. s r. o. 00 % Spalovna a komunální odpady, a. s. 00 % AREZ-SRT, a. s. (pořádání sport. akcí) 00 % Technické sítě Brno, a.s. 00 % Teplárny Brno, a. s. 00 % Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. % )) Bruntál TS Bruntál, s.r.o. (technické služby) 00 % Teplo Bruntál, a.s. 00 % )) Břeclav Teplo Břeclav, s.r.o. 00 % )) Frýdek-Místek Distep, a.s. (distribuce tepla a vody) 00 % Technické služby města FrýdkuMístku, a.s. 00 % Frýdecká skládka, a.s., % Sportplex, s.r.o. (provoz sport. zařízení) 00 % )) Havlíčkův Brod Teplo HB, s.r.o. 00 % )) Hodonín Tespra, s.r.o. (nakládání s odpady ) 00 % Městská bytová správa, s.r.o. 00 % )) Jeseník Jesenické koupaliště, s.r.o. % Technické služby Jeseník, a.s. 00 % Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. % )) Jihlava Dopravní podnik města Jihlavy, a. s. 00 % Služby města Jihlavy s. r. o. 00 % Správa městských lesů Jihlava, s. r. o. 00 % Prádelna a čistírna Jihlava, s. r. o. 00 % HC Dukla Jihlava, s. r. o. 00 % Teniscentrum Jihlava, a. s., % )) Karviná Technické služby Karviná, a.s. 00 % BYTservis, s.r.o. 00 % ars, s.r.o. (provozování sport. zařízení) 00 % )) Kroměříž Kroměřížské technické služby, s. r. o. 00 % Biopas, s. r. o. (nakládání s odpady) 0 % )) Nový Jičín nemá žádnou obchodní společnost )) Olomouc Dopravní podnik města Olomouce 00 % Správa nemovitostí Olomouc, a. s. 00 % Technické služby města Olomouce, a. s. 00 % Vodohospodářská společnost a. s., % Výstaviště Flora Olomouc, a. s. 00 % )) Opava Technické služby Opava, s.r.o. 00 % Městský dopravní podnik Opava, s.r.o. 00 % Pila Hrabství, s.r.o. 00 % HALA OPAVA, a.s. 00 % Slezský fotbalový club, a.s., % )) Ostrava Dopravní podnik Ostrava, a.s. 00 % Dům kultury města Ostravy, a.s. 00 % Krematorium Ostrava, a.s. 00 % Ostravský informační servis, s.r.o. 00 % Ostravské komunikace, a.s. 00 % Ostravské městské lesy, s.r.o. 00 % Ostravské výstavy, a.s. 00 % OVAT, a.s. (telekomunikační služby) 00 % OZO Ostrava, s.r.o. (nakládání s odpady) 00 % Sport. a rekreační zařízení Ostravy, s.r.o. 00 % Technické služby, a.s. Slezská Ostrava 00 % Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh, s.r.o. 00 % VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. 00 % Dům kultury KLAD, s.r.o. 00 % Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. % Koordinátor ODIS, s.r.o. 0 % Ostrava 0 0 % (zajištění přípravy Mistrovství Evropy v atletice do let) Garáže Ostrava % Počet firem s nadpolovičním )) městské firmy )) městské firmy Jeseník a stroprocentním vlastnictvím měst Pelhřimov Havlíčkův Brod JIHLAVA Třebíč 0 Žďár n. S. Znojmo Jihlava privatizuje. Začne prádelnou TEPLÁRNY, HROMADNÁ DOPRAVA, KOMUNÁLNÍ SLUŽBY, ALE TAKÉ LÁZNĚ ČI PRÁDELNA. KRAJSKÁ A OKRESNÍ MĚA NA MORAVĚ MAJÍ MAJORITNÍ DÍLY V TÉMĚŘ OVCE SLEČNOÍ. Hana Nečasová Podle mûst je vlastnûní takov ch podílû v hodné. Napfiíklad Ostrava vlastní podle její mluvãí Andrey Vojkovské dva typy spoleãností. První typ jsou spoleãnosti, které zaji - Èují kulturní, sportovní ãi sociálnû-spoleãenské sluïby a které vyïadují podporu z mûsta. Tyto sluïby jsme schopni realizovat efektivnûji, neï pokud bychom je zaji Èovali nezávisl mi podnikatelsk mi subjekty, a zároveà máme odpovídající kontrolu nad rozsahem a kvalitou poskytovan ch slu- Ïeb, uvedla Vojkovská. Druh typ pfiedstavují spoleãnosti, které pûsobí v konkurenãním prostfiedí a na klasickém trhu. Tyto subjekty smûfiují k dosaïení zisku, které zvy uje jejich hodnotu pro pfiípadn prodej ãásti akcií a vstup strategického partnera. V nûkter ch pfiípadech navíc mûsto Jiří Martinák náměstek olomouckého primátora Mûsto Olomouc má stoprocentní podíl ve ãtyfiech obecních spoleãnostech. V hodou majoritního postavení mûsta je pfiedev ím moïnost pfiímo rozhodovat o rozsahu sluïeb a ãásteãnû také o jejich cenách, fiíká námûstek olomouckého primátora Jifií Martinák. BRNO 0 Blansko Břeclav Šumperk Bruntál Prostějov Vyškov Hodonín OLOMOUC Kroměříž inkasuje podíly na zisku v podobû dividend, dodala ostravská tisková mluvãí. Právû Ostrava v poãtu obecních spoleãností se stoprocentním podílem mûsta vede. Na paty ji ov em lapou dal í krajská mûsta Brno, Zlín, Olomouc a Jihlava. V Jihlavû se ov em pfiipravují na postupnou privatizaci mûstsk ch firem. Zaãneme od spoleãností, které mají pro fungování mûsta niï í v znam, jako je napfiíklad Prádelna a ãistírna, uvedl jihlavsk tiskov mluvãí Radek Tulis. AÏ poté budou následovat spoleãnosti, které mají pro fungování mûsta vy í v znam. Jde napfiíklad o Správu mûstsk ch lesû ãi SluÏby mûsta Jihlavy, u kter ch bude privatizace vyïadovat dlouhodobûj í pfiípravu, dodal Tulis. Letos vznikaly i nové spoleãnosti. Napfiíklad ve Vsetínû vznikla firma, která bude spravovat sportovní areály v majetku mûsta. Rozhodnutí o zaloïení této organizace pfiitom pfiedcházela ekonomická anal za. Hlavním cílem je poskytovat služby za přijatelné ceny. logické zátûïe. Je otázkou, zda a v jakém rozsahu by tyto souvislosti respektoval soukrom provozovatel. Projeví se krize v cenách sluïeb? S jednotliv mi akciov mi spoleãnostmi vedeme pomûrnû sloïit dialog na téma udr- Ïení v e cen za sluïby na úrovni pfiedchozích let. Dokonce uvaïujeme o jejich sníïení. Mûsta jsou ãasto kritizována za to, Ïe do statutárních orgánû sv ch firem dosazují zastupitele. Jak je to v Olomouci? PfieváÏná vût ina ãlenû tûchto orgánû je navrhována z fiad ãlenû zastupitelstva mûsta. Není to v ak podmínkou, v jednotliv ch orgánech najdeme ãasto i obãany mûsta. Pobírají za to odmûny? Ano. Je nutné si ale uvûdomit, Ïe ãlenství ve statutárním orgánu mûstské spoleãnosti s sebou nese nejen práva, ale i povinnosti, jako je napfiíklad odpovûdnost za kodu. (haa) Přerov Uh. Hradiště Kolik stojí MHD Opava ORAVA ZLÍN Nový Jičín 0 Vsetín Karviná Frýdek-Místek Zdroj: Okresní města Ve kerá data jsme posuzovali z hlediska moïn ch úspor v dajû ve vztahu k odpoãtûm danû z pfiidané hodnoty, z pohledu dosaïení na dotaãní prostfiedky a také z hlediska ir ího vyuïití prostor pro sportovní subjekty, vysvûtlila starostka Kvûtoslava Orthová s tím, Ïe jako nejv hodnûj í se ukázala právû tato varianta. V jimku mezi moravsk mi mûsty naopak tvofií Tfiebíã, která nevlastní Ïádnou mûstskou firmu. SluÏby, jako jsou napfiíklad hromadná doprava, svoz odpadû ãi technické sluïby, tu zaji Èují soukromé spoleãnosti na základû jednorázov ch ãi dlouhodob ch kontraktû. Tuto strategii povaïujeme za v hodnou. Jednak nám odpadne fiada starostí, napfiíklad se zamûstnanci, a navíc je efektivní i po stránce ekonomické. Podíl na rozhodování pro nás není dûleïit, podstatné je jen to, jestli partner splàuje podmínky kontraktu, míní tfiebíãsk starosta Ivo Uher. Ostrava V roce 00 zaplatila Ostrava dopravcûm, miliardy korun. Pro rok 00 chce dát vedení mûsta na dopravu o témûfi edesát milionû ménû tisíc korun. Brno V loàském roce to byly, miliardy korun. Pro pfií tí rok se poãítá se stejnou ãástkou. David Ondráčka ředitel Transparency International Mûstské spoleãnosti nedodrïují zákon o vefiejn ch zakázkách, hospodafií neprûhlednû a neefektivnû a jejich ekonomick pfiínos je sporn. To je v ãet tûch nejzávaïnûj- ích problémû, které vyplynuly ze dva roky staré studie nevládní organizace Transparency International. Kter z v e uveden ch problémû pova- Ïujete za nejzávaïnûj í? NejváÏnûj í jsou pofiád neprûhledné zakázky, kdy se soutûïe buì nevypisují, anebo se vypisují, ale podivnû. Pfietrvává problém s obsazováním dozorãích rad. Stále tam zûstávají zastupitelé nominovaní podle politického klíãe, ne podle odbornosti. Pro- )) Pelhřimov Městská správa lesů Pelhřimov, s.r,o. 00 % )) Prostějov Lesy města Prostějova 00 % Domovní správa města Prostějova 00 % Společenský dům, Prostějov 00 % Vodovody a kanalizace Prostějov, % MI PRO AV (přípravné práce pro stavbu) %.A.S.A. TS Prostějov % )) Přerov Technické služby města Přerova, s.r.o. 00 % Teplo Přerov a.s. 00 % Přerovská rozvojová, s.r.o. 00 % )) Šumperk Podniky města Šumperka, a. s. 00 % )) Třebíč nemá žádnou obchodní společnost )) Uherské Hradiště EDUHA, s.r.o. 00 % Aquaparks Uh. Hradiště, s.r.o. v likvidaci 00 % )) Vsetín Městské lesy Vsetín, s.r.o. 00 % Dům kultury Vsetín, s.r.o. 00 % Technické služby Vsetín, s.r.o. 00 % Vsetínská sportovní, s.r.o. 00 % )) Vyškov Vyškovské služby, s. r. o. 00 % VYTEZA, s. r. o. (dodávka tepla a vody ) 00 % )) Zlín Teplo Zlín, a.s. 00 % Technické služby Zlín, s.r.o. 00 % EZA Zlín, s.r.o. (lázně ) 00 % Správa domů Zlín, s.r.o 00 % Nemovitosti města Zlína, spol. s r.o. 00 % Lesy města Zlína, spol. s r.o. 00 % Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o % Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o., % )) Znojmo.A.S.A. EKO Znojmo 0 % Znojemská tepelná společnost, s.r.o. 00 % )) Žďár nad Sázavou M.O.S. s.r.o. (realitní činnost ) 00 % SATT, a.s. (teplárenství, telekomunikace) % )) Havířov Havířovská teplárenská společnost, a.s. 00 % Technické služby Havířov a.s. 00 % Městská realitní agentura, s.r.o. 00 % ZÁMEK Havířov, s.r.o. 00 % Nejzávažnějším problém jsou neprůhledné veřejné zakázky Jsou tedy obecní spoleãnosti pro mûsto v hodné? Jejich fungování a financování je zapotfiebí vnímat v ir ích souvislostech. Typick m pfiíkladem je doplácení ceny jízdného v MHD. V pfiípadû zv ení ceny jízdenky na skuteãnou cenu by okamïitû do lo k pfiesunu cestujících z hromadné dopravy k dopravû individuální, a tím ke zv ení dopravní i ekoblémem je u nûkter ch spoleãností mnoïství dcer, které znesnadàují vefiejnou kontrolu. Je podle vás vlastnûní hotelû ãi tenisov ch kurtû mûsty v pofiádku? Obecnû si myslím, Ïe mûsta nemají vlastnit hotely, kurty apod., to je typické soukromé podnikání. Mohou b t v jimky, ale je nutné je jasnû zdûvodnit. Jak by se dala zv it transparentnost? Mûstské firmy by mûly pouïívat stejné postupy u vefiejn ch zakázek, nemûnit je, jak je to pro nû v hodné. Chystá se roz ífiení pravomocí Národního kontrolního úfiadu i na mûstské firmy. Takov systém je prakticky ve v ech okolních státech. Je alespoà nûco, co se podle vás v souvislosti s mûstsk mi firmami letos povedlo? Mnohá mûsta aspoà na svém webu zvefiejnila seznam mûstsk ch firem, své zástupce v nich a podrobnûj í hospodáfiské v sledky, coï je drobn pokrok. (haa)

3 PROSIC 00 RANA INZERCE 000 Náklady na opravy a regeneraci bytového fondu v mil. Kč

4 PROSIC 00 RANA JDŮ LEŽITĚ JŠÍ UDÁLOI ROKU 00 Kanalizace? Investice za miliard korun UŽ ZA ROK MUSÍ MÍT OBCE S VÍCE Ž DVĚMA TISÍCI OBYVATELI AVENOU KANALIZACI A ČIÍRNU ODPADNÍCH VOD. DO KANALIZACÍ A ČIÍREN BUDOU INVEOVAT JEŠTĚ, MILIARD KORUN. Veronika Hrdá Morava obcí na Moravû nebude mít do konce roku 00 vyhovující kanalizaci nebo ãistírny odpadních vod. Do infrastruktury musí pfiitom investovat je tû, miliardy korun. V ãesk ch regionech je to pfiitom je tû více neï miliard. Obce tak musí splnit podmínku, která platí mezi Evropskou unií a âeskou republikou. PfiestoÏe odpovûdnost za splnûní dohod nese stát, obcím hrozí milionové pokuty. Podle ministerstva Ïivotního prostfiedí a vodohospodáfiû ale praxe nakonec nebude tak tvrdá. Podle zákona o vodách mûïeme uloïit sankci aï do v e jednoho milionu korun. Budeme postupovat pfiípad od pfiípadu. Stále platí, Ïe obce musí mít kanalizaci a ãistírnu zprovoznûnou a funkãní do.. 00, upozornila mluvãí âeské inspekce Ïivotního prostfiedí Ivana Awwadová. Zatímco inspektofii mluví jednoznaãnû, podle ministerstva Ïivotního prostfiedí bude nakonec stát i evrop tí komisafii tolerantní. Ví totiï, Ïe podmínku nesplní témûfi tfietina obcí. A ty uï dlouhodobû upozoràují na to, Ïe minister tí úfiedníci nevysly eli jejich varování o tom, Ïe vyjednali ibeniãní termín. Podle údajû ministerstva zemûdûlství je na Moravû obcí, které zaãnou stavût kanalizaci aï po roce 00. Seznam tûch, které nemají v ruce je tû Ïádn potfiebn dokument, je ale velmi krátk. Na Moravû je to patnáct obcí. A pouze dvû z nich nemají ani metr kanalizace. Není to na e vina. Na ãesk ch úfiadech neví levá ruka, co dûlá pravá. My uï fie íme na i situaci ãtrnáct let, upozornil starosta obce HaÈ Pavel Kotláfi. Právû v Hati na Opavsku nemají ani kanalizaci ani ãistírnu odpadních vod. Ve stejné situaci se nachází je tû obec Bánov na Uherskohradi Èsku. Moravské obce, které nesplàují evropské poïadavky, tak budou potfiebovat na v stavbu je tû, miliard korun. V znamné investiãní akce mají naplánované i tam, kde mají podle zákona v e v pofiádku. Jen na Moravû budou mûsta modernizovat kanalizace za více neï ãtyfii miliardy korun. Napfiíklad Brno investuje kaïd rok do kanalizace témûfi pûl miliardy korun. Nové trubky a ãistírnu potfiebují také v Jihlavû. JenÏe právû tam se pfiípravy na investici desetiletí na nûkolik let zastavily. Jihlavská kauza Mûstu se totiï nelíbilo, Ïe Svaz vodovodû a kanalizací nedokázal za est let pfiipravit projekt tak, aby mohl odstartovat. Vedení mûsta kritizovalo také praktiky, které gigantickou zakázku provázely. Od spolufinancování mûsto odstoupilo, ale peníze zûstávají na svém místû. MoÏnosti získávání dotace jsou zatím otevfieny, budeme )) Nemovitosti Aktuální výzvu programu Nemovitosti vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu začátkem července 00. Příjem elektronických registračních žádostí prostřednictvím eaccount bude ukončen. března 00. Předpokládaný příjem Plných žádostí bude zahájen. ledna 00 a bude ukončen do 0 měsíců od data přijatelnosti projektu. Žadatelé si rozdělí miliardy korun. Více na: )) na koho se čeká Obce, které nemají vyřešeno financování a kanalizaci nedokončí do roku 00 Město Procent ČOV Hať 0 % Ne Bánov 0 % Ne Dolní Lutyně, % Ano Dětmarovice, % Ne Trojanovice 0, % Ano Raškovice 0, % Ano Libina % Ano Oskava, % Ano Orlová 0, % Ano Žďánice % Ano Hrabětice-Šanov % Ano Vracov, % Ne Klobouky u Brna 0 % Ano Vítkov 0, % Ano Vacenovice, % Ne Brownfield roku: Bývalý vepřín voní novotou HavlíãkÛv Brod Na místû, kde dfiív chovali Havlíãkobrod tí prasata, dnes vyrábí firma ZOK System zafiízení pro prodejny. Za to, Ïe se majitelûm podafiilo vrátit do rozpadajícího se areálu Ïivot, získala firma letos ocenûní od agentury CzechInvest Brownfield roku. V pûti moravsk ch krajích je témûfi pût tisíc brownfieldû. Nejvíce chátrají b valé zemûdûlské areály. Podnikatelé, ktefií potfiebují nové prostory, se nejãastûji bojí ekologick ch zátûïí a nev hodné polohy. PfiestoÏe majitelé b valého vepfiína za Havlíãkov m Brodem mûli pfied pûti lety stejné obavy, pfiekonali pfiedsudky a pustili se do oprav. KdyÏ jsme se rozhodovali, zda koupit, nebo nekoupit patnáct let opu tûn areál, netu ili jsme, Ïe to nakonec dopadne tak dobfie. Vypadalo to tady tak hroznû, Ïe jsem se sem bál vstoupit. Pak jsme ale udûlali prûzkum, ujasnili jsme si, co v echno zaãneme opravovat a do ãeho budeme investovat. Nakonec jsme zjistili, Ïe ne v echno je takové, jak to vypadá, popisuje zaãátky jednatel firmy Ladislav Ol bauer. ãekat na v zvy napfiíklad ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí, uvedl mluvãí jihlavské radnice Radek Tulis. Jihlava má anci se sv m projektem uspût. Státní fond Ïivotního prostfiedí totiï na podobné projekty vyãlení do roku 0 více neï miliard korun. Tedy podobnou ãástku jako rozdûlilo doposud. V zvy vypí e na prioritních osách.,. a.. Dal í v zva je plánována na duben kvûten pfií tího roku, uvedla mluvãí Státního fondu Ïivotního prostfiedí Lenka Brandtová. Dal í peníze uvolàuje ministerstvo zemûdûlství. To od roku 00 rozdûlilo,miliard korun. Jeho tûdrost ale v pfií tích letech uï nebude tak velká jako v minulosti. V roce 00 se dali podnikatelé do rekonstrukce. Rozhodli se investovat milionû korun. Nakonec z programu Nemovitosti získali více neï polovinu nákladû zpût. milionû korun. Tyto peníze jsme pak mohli vloïit do vybavení a nov ch technologií, pochvaluje si Ol bauer. KdyÏ firma ZOK System kupovala jedenapûlhektarov pozemek, netu ila, Ïe mûïe získat tak v znamnou ãástku z evropsk ch fondû. Samozfiejmû, Ïe i pro nás by bylo nejlep í stavût na zelené louce. JenÏe kdyï jsme potfiebovali v robny, nemûli jsme tolik penûz, abychom si mohli dovolit pozemek pfiímo ve mûstû. Dnes si fiíkám, Ïe to byla v zva a Ïivotní zku enost, fiíká jednatel. PfiestoÏe si majitelé dali záleïet na pfiípravû, nakonec je nemile pfiekvapil systém jímek. Naopak nás velmi potû il stav jedné z hal, která mûla velmi kvalitní základy, fiíká Ol bauer. (hrd) OCELOVÝ KLENOT. Teď to tak nevypadá, ale za tři roky se z vítkovického ocelového města stane nablýskané centrum vědy, kultury a společenského dění. Společnost Vítkovice se letos dohodla s památkáři, městem a krajským úřadem. Cílem je oprava technických památek jako jsou hutní věže, plynojem či energetická ústředna. FOTO: Jiří Sláma Morava má šanci na spalovnu v Karviné Karviná Morava potfiebuje dvû spalovny. Je tû nedávno tento apel znûl jako v kfiik do tmy. Od listopadu se v ak ance na postavení spalovny komunálního odpadu na severní Moravû stala reálnou. Ministertsvo Ïivotního prostfiedí totiï pfiehodnotilo postoj. Spalovny souãasnému vedení uï tolik nevadí, a proto nechalo vypsat ve Státním fondu Ïivotního prostfiedí v zvu na podporu spaloven. Moravskoslezsk kraj bude jedním z prvních, kter bude chtít na svûj odpadáfisk projekt v Karviné získat dotace. Je to obrovská pomoc i pro pfiesvûdãení vefiejnosti o nutnosti takovéhoto fie ení, uvedl první námûstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Vedení kraje to ale bude mít s pfiesvûdãováním nûkter ch lidí tûïké. Proti stavbû spalovny v Karviné uï dlouhodobû brojí místní obãanské sdruïení Frygato eko. Nechceme, aby se v nejvíce zneãi tûném regionu postavil dal í producent kodlivin, fiíká pfiedseda sdruïení Václav Gavlovsk. Kraj tí zastupitelé jsou ale pfiesvûdãení o tom, Ïe vût í ekologická hrozba vzniká tím, Ïe se devadesát procent odpadu vyváïí na skládky. Odpor takzvan ch ekologû nemá Ïádn racionální dûvod a pfiedkládat vefiejnosti chiméru, Ïe jediná cesta k fie ení problému je odpad nevytváfiet, je v dne ní spoleãnosti nereálná, míní Novák. Na Moravû uï jedna moderní spalovna stojí. Brnûnská mûstská spoleãnost SAKO totiï letos dokonãuje modernizaci spalovny za témûfi, miliardy korun. (hrd) Starosta Vesnice roku 00: Tučín není nejkrásnější. Důležitá je soudržnost Tuãín Dfiíve pro mnohé lehce pfiehlédnuteln bod na mapû, od záfií vesnice s prestiïním ocenûním. To je Tuãín na Pfierovsku, vítûz celostátního kola soutûïe Vesnice roku 00. Tuãín se pfiihlásil do soutûïe uï poãtvrté. Pfied dvûma lety získal Modrou stuhu za spoleãensk Ïivot, loni Fulínovu cenu za nejlep í kvûtinovou v zdobu. Lidé z Tuãína jsou soutûïiví a kaïd mûl jiskfiiãku nadûje, Ïe bychom letos mohli uspût i v hlavní soutûïi, vysvûtluje starosta Tuãína Jifií ezníãek. Jiskfiiãka nadûje se pak v ãervnu promûnila ve zlatou stuhu, kterou Tuãín získal za v hru v soutûïi Vesnice Olomouckého kraje a která zároveà zaruãovala postup do celostátního kola. KdyÏ jsme pak komisi pfiedstavovali Tuãín, celou dobu pr elo. Dé È nás ale na tûstí neodradil, dodává starosta. A byly to asi kapky tûstí. Celou dobu jsme si dûlali ironickou legraci, Ïe urãitû vyhrajeme. Vyhlá ení vítûze v Luhaãovicích pak bylo vlastnû neoãekávané. V tu chvíli mi probûhl mráz po zádech, vzpomíná. O vítûzství vûdûli obyvatelé Tuãína okamïitû. Ti, ktefií nebyli pfiímo na vyhla ování nebo nesledovali pfienos v televizi, se o nûm dozvûdûli z obecního rozhlasu, kter m starosta pfies mobilní telefon vítûzství vyhlásil. A na mûj mobil zaãaly okamïitû chodit SMS zprávy. Bylo jich tolik, Ïe se mûj mobil prostû zasekl. Mezi nimi i blahopfiejné zprávy ze zahraniãí, kde trávili nûktefií obyvatelé Tuãína dovolenou a kam jim jejich známí a pfiíbuzní dali o vítûzství Tuãína hned vûdût, smûje se starosta. A právû soudrïnost je jedním z dûvodû, proã Tuãín získal titul Vesnice roku. Kdyby Tuãín nevyhrál, asi bych mu jako pfiedseda komise udûlil mimofiádné ocenûní za srdeãnou pospolitost obce, fiíká Vojtûch Ryza, pfiedseda hodnotící komise a také starosta loàské vítûzné obce Lideãko. A souhlasí i starosta ezníãek. Na e vesnice není nejkrásnûj í. Její krása ale spoãívá ve spoleãenském Ïivotû a soudrïnosti obce, fiíká. 0 obyvatel a spolků Tuãín s necel mi 0 obyvateli má totiï osm spolkû. Nejstar í jsou dobrovolní hasiãi, Tuãín tí se ale mohou scházet také tfieba v klubu zahrádkáfiû, hráãû ipek, malé kopané, v senior klubu, v klubu Ïen nebo ve spolku cviãenek. Já sám jsem ãlenem Se losti obecních nad encû. Kromû toho kaïd spolek vyïaduje jakousi úãast starosty, a tak volného ãasu opravdu nezb vá. Na v echny akce bychom vlastnû potfiebovali více víkendû, smûje se ezníãek. Místní obyvatelé si podle nûj cenu zaslouïí Jsou zvyklí se bavit, ale také pracovat ve prospûch obce. Nûktefií sekají tfieba obecní pozemky, dodává starosta. SoutûÏ Vesnice roku letos oslavila jiï patnáct roãník a zúãastnilo se jí obcí. Tuãín získal vítûzstvím dotace ve v i dvou milionû korun. Ty by chtûl investovat tfieba do v stavby stezky vedoucí do sousedních Îelatovic, kam chodí dûti do koly, ale cesta pro nû mûïe b t kvûli zv enému provozu nebezpeãná. B t vesnicí roku je velk závazek. Obec si uvûdomí, co udûlala dobfie, ale také se musí zamyslet nad tím, co je zapotfiebí udûlat v budoucnu, fiíká Vojtûch Ryza z vlastní zku enosti. (haa)

5 PROSIC 00 RANA INZERCE PRO VŠECHNY, KTEŘÍ JEŠTĚ ÁLE TAK TROCHU S DŮVĚROU SLEDUJÍ INFORMACE O VYUŽITÍ CNG (LAČENÉHO ZEMNÍHO PLYNU) V DOPRAVĚ, ÚVODEM NĚKOLIK ČÍSEL. CNG vitall řešení na dosah Zdeněk Bareš V Evropû je v souãasné dobû k dispozici jiï více neï 000 plnících CNG stanic, ve kter ch svá vozidla plní pfies, miliónû vozidel. Jejich poãet neustále roste, fiádovû kaïd rok o 0 %. O tom, Ïe v mnoha zemích Evropy je CNG jiï velmi vyuïívan m druhem paliva, svûdãí napfiíklad i to, Ïe v Itálii vyuïívá toto palivo 0 tisíc vozû, v Nûmecku tisíc, 0 tisíc na Ukrajinû. Ve svûtû jsou tato ãísla je tû zajímavûj í. Napfi. v Argentinû jezdí na CNG více vozû neï na jiná paliva, v USA vyuïívá CNG aï tisíc autobusû, v âínû tisíc a na Ukrajinû 0 tisíc. Ale zpět k nám. Meziroãní nárûst v âeské republice je 00%. V souãasné dobû vyuïívá toto moderní palivo více neï 00 vozidel, z toho 0 autobusû a 0 komunálních vozû. Dle závazku EU by zde do roku 00 mûlo jezdit cca 00 tisíc vozidel s pohonem CNG. âastou otázkou je moïnost plnûní automobilû a dal ích vozidel. Situace se velmi rychle mûní a motoristé dnes mohou se sv m vozidlem zajet jiï k dvaadvaceti ãerpacím stanicím. Jejich poãet se v ak bude nadále velmi rychle rozvíjet tak, aby jiï v roce 0 byly CNG stanice kolem v ech hlavních silniãních tahû a v roce 00 by tûchto stanic mûlo b t více neï 0. V Ostravû-Vítkovicích právû v tûchto dnech roste zásluhou spoleãnosti VÍTKOVICE MACHIRY GROUP na Ruské ulici plnící stanice CNG, nejvût í svého druhu v âeské republice. Zákaznická vefiejnost zde jiï zaãátkem roku 00 bude mít moïnost plnit svá vozidla CNG, platit klasickou platební kartou )) nabídka produktů Máte-li zájem oněkterý z níže uvedených produktů, je CNG Vitall správnou volbou. )) Veřejné plnící stanice na CNG )) Firemní plnící stanice na CNG )) Domácí plnící stanice na CNG )) Přestavby vozidel na CNG )) Bioplynová stanice Čistička Plnící stanice CNG nebo kartou vydanou skupinou VÍTKOVICE MACHIRY GROUP. Jde o první stanici, která je situována v blízkosti hlavní dopravní tepny, první ze sítû stanic CNG Vitall. CNG Vitall (product of Vítkovice) v ak pfiichází s fiadou dal ích fie ení, která jsou pro uïivatele CNG v podstatû nadstandardním komfortem, kter nemá, v porovnání s klasick mi palivy, konkurenci. Nabízí standardnû velmi v konné, spolehlivé, bezobsluïné kontejnerové plnící stanice, které jsou vhodné pro plnûní fleetov ch osobních, dodávkov ch vozidel vãetnû autobusû. Pro zájemce jsou zaji tûny komplexní sluïby poãínající poradenstvím, projektovou dokumentací, inïen rskou ãinností, stavbami na klíã, zaji tûním financování a servisních sluïeb. Na e vlastní pozitivní zku enosti jsme schopni aplikovat i u v ech zájemcû. Holdingová skupina VÍTKOVICE se také rozhodla jít cestou zemního plynu v dopravû a jiï do roku 00 nahradit v ech více neï 00 firemních vozidel, vãetnû uïitkov ch, pohonem CNG. O sv ch zku enostech s vyuïitím závodního vozu Mitsubischi Lancer EVO IX CNG by mohla hovofiit také dvojice automobilov ch závodníkû, Tomá Enge Michal Ernst, ktefií v rámci Mistrovství âeské republiky ve sprintrally dokázali s vozem plnûn m stlaãen m zemním plynem (CNG) atakovat pfiíãky nejvy í i v porovnání se speciály S000 ãi WRC. Automobily na CNG skutečně jezdí a jezdí více než dobře. Vozidla plnûná CNG jsou dobrou volbou pro ty, ktefií hledají bezesporu nejekonomiãtûj í, nejãist í a nejekologiãtûj í palivo pro souãasnou dopravu. Je to cesta, která Vám etfií peníze a je etrná k Ïivotnímu prostfiedí. Proã se touto cestou nevydat? cngvitall@vitkovicecylinders.cz Externí zpracování mezd s on-line přístupem V DOBŘE FUNGUJÍCÍ ORGANIZACI PROBÍHÁ CELÁ ŘADA ČINNOÍ TÝKAJÍCÍCH SE ZAMĚNANCŮ. MÁM NA MYSLI NAPŘ. PERNÁLNÍ EVIDENCI, ZPRACOVÁNÍ MEZD, VZDĚLÁVÁNÍ A ŘADU DALŠÍCH ČINNOÍ. TYTO ČINNOI BUDU DÁLE OZNAČOVAT JAKO PERNÁLNÍ PROCESY. Jaroslav Šmarda Nûkteré z tûchto procesû mají opakující se a rutinní charakter a prakticky v echny personální procesy jsou datovû nároãné. Takové personální procesy jsou proto jasn mi kandidáty na automatizaci s vyuïitím informaãního systému pro podporu fiízení lidsk ch zdrojû, kter budu dále oznaãovat jako HRIS (z ang. Human Resources Information System). Kromû automatizace, která znamená, Ïe personální proces je uvnitfi organizace, je v fiadû pfiípadû vhodné pfievést takov proces na externího dodavatele (vytûsnûní z organizace oznaãované jako outsourcing). Po prvotním nad ení, kdy se ve vût ích organizacích vytûsàovaly celé oblasti, nastalo outsourcingové vystfiízlivûní a hovofií se v hradnû o selektivním outsourcingu nûkter ch personálních procesû. S dûrazem na selektivní outsourcing vzniká dûleïitá otázka, které z personálních procesû jsou vhodné pro takové vytûsnûní externímu dodavateli. Které procesy jsou pro outsourcing vhodné? Na personální procesy se mûïeme podívat ze dvou dimenzí. Jednou z nich je, zda proces vyïaduje nevyhnutelnou fyzickou pfiítomnost na pracovi ti, nebo zda je moïné jej vykonávat z vût í ãásti vzdálenû. Druhou dimenzí je, zda proces má spí e rutinní charakter, nebo zda vyïaduje dûkladnou znalost prostfiedí organizace. Pro outsourcing jsou vhodné ty personální procesy, které lze vykonávat z vût í ãásti vzdálenû a které mají spí e rutinní charakter. Mezi procesy vhodné pro outsourcing patfií pfiedev ím zpracování mezd, administrace zamûstnaneck ch v hod, správa v konnostních odmûn, administrace vzdûlávání a správa v bûrov ch fiízení. Naopak zcela nevhodné pro outsourcing jsou procesy, které vyïadují fyzickou pfiítomnost a pfiedev ím dûkladnou znalost prostfiedí. Mezi pro outsourcing nevhodné procesy patfií definování HR strategie, plánování pracovních míst nebo fiízení talentu. Na v bûr, zda pouïít outsourcing nebo automatizaci, se mûïeme podívat také z pohledu základního cíle zmûny. Pokud je základním cílem zmûny zefektivnûní procesu, pak je fie ením outsourcing. V pfiípadû, Ïe základním cílem je zlep ení procesu, pak je nejvhodnûj ím fie ením automatizace s vyuïitím HRIS. Pokud je ale proces nevhodnû navrïen a je tfieba jej transformovat, nedosáhneme pfiíli ani vytûsnûním ani automatizací takového procesu. Princip outsourcingu Vema Spoleãnost Vema nabízí outsourcing zpracování mezd uï nûkolik let na principu, kter dává uïivatelûm dfiíve nemyslitelné moïnosti. Hlavním pfiínosem je vysoká pruïnost a operativnost fie ení. Díky moderním komunikaãním technologiím tak dostává zákazník sluïbu s vysokou pfiidanou hodnotou. Cel systém sluïeb je vybudován nad sluïbou ASP Vema (Application Service Providing poskytování aplikací formou sluïby). Aplikace Mzdy Vema, na které je v poãet provádûn, bûïí v datovém centru a pfies internet k ní pfiistupuje jak zpracovatel, tak i zákazník. Toto fie ení pfiiná í mnoho v hod. Zákazník má moïnost nahlíïet do dat a kdykoliv si mûïe tfieba vytisknout libovolnou sestavu ãi ovûfiit nûjak údaj. Pro tyto úãely lze aplikaci z pohledu zákazníka podle pfiání vhodn m konfiguraãním zakrytím poloïek ãi cel ch formuláfiû velmi zjednodu it. V hodou rovnûï je, Ïe zákazník mûïe ve své reïii bez problémû provozovat na ASP v echny aplikace z rodiny Vema, které s aplikací Mzdy bez omezení sdílejí data (Personalistika, Docházka, Vzdûlávání atd.), se v emi v hodami, které ASP Vema pfiiná í. Outsourcing zpracování mezd proto neãiní Ïádné provozní problémy, které by jinak vyãlenûní této agendy mimo organizaci nutnû zpûsobilo. V echny procesy na sebe stále logicky a plynule navazují a nic se nemusí duplicitnû zapisovat do rûzn ch agend. Informační systém Vema Souãástí fie ení je automaticky a v cenû Portál Vema, kde se mohou v ichni zamûstnanci zpracovávané organizace podívat v bûïném internetovém prohlíïeãi napfi. na své v platní lístky, na stav ãerpání dovolené atd. Vedoucí se mohou podívat na údaje o ãerpání mezd sv ch podfiízen ch, a to i agregované ve struktufie podle podfiízen ch útvarû, s rozsáhl mi moïnostmi anal zy. Zfietelnû se tak etfií komunikace se zpracovatelem, protoïe informaãní potfieba jednotliv ch pracovníkû je pokr vána stále dostupn m informaãním systémem. Máte starosti se zpracováním mezd? Nemáte vlastní mzdovou účetní? Založili jste novou společnost? Potřebujete ušetřit? Vema vám pomůže! Nabízíme externí zpracování mezd Výhody našeho řešení: převezmeme za vás zodpovědnost zbavíme vás strachu z kontrol neustálý přístup ke svým mzdovým údajům přes internet, včetně tisku výstupních sestav a analýz sdílení dat s ostatními aplikacemi HR Vema vysoká míra zabezpečení

6 PROSIC 00 RANA JDŮ LEŽITĚ JŠÍ UDÁLOI ROKU 00 )) jak šel rok 00 )) leden Plynové zásobníky Evropská komise schválila poskytnutí zhruba 0 milionû korun na roz ífiení zásobníkû na zemní plyn v âesku. Projekty na severní a jiïní Moravû má pfiipravené zejména firma RWE Transgas. V pfií tích dvou letech chce do tûchto projektû investovat aï sedm miliard korun, coï nav í kapacitu zásobníkû firmy o tfietinu. )) únor Krach tradice Fr decko-místecká textilka Slezan zkrachovala. Je tû v únoru pracovalo v textilce lidí. PÛvodnû jich bylo více neï tisíc. Dal í v povûdi dostávali zamûstnanci v Crystalex Bohemia v Karolince na Vsetínsku a ve Vrbnû pod Pradûdem. Padla i dal í tradiãní fabrika na severní Moravû: Ol anské papírny na umpersku. )) březen Pád vlády. bfiezna padla vláda Mirka Topolánka. Snûmovna poprvé v ãeské historii vyslovila exekutivû nedûvûru. Kabinet vládl âeské republice osm mûsícû. O dûvûru pfii el v poloãase ãeského pfiedsednictví Evropské unii. )) duben Bruntál je městem pro byznys Vítûzem ankety Mûsto pro byznys se stal Bruntál. Z pohledu statistiky zvítûzil díky vysokému poãtu voln ch a kvalifikovan ch pracovních sil, doprovázenému nízk mi náklady na mzdy. Kromû kvalitní lokality pak mûstu pomohla i pfiízeà podnikatelû, ktefií chválili hlavnû práci radnice. )) květen Zažehnaná prohra Poslední podpis Miroslava Kalouska v roli ministra financí zfiejmû u etfiil státu tfiicet miliard korun. Ty si nárokoval indick miliardáfi Lak mí Mittal. Vadilo mu totiï, Ïe firma AlcelorMittal byla vylouãena z privatizace Ïelezáren Vítkovice Steel. Dohoda umoïàuje ostravsk m ocelárnám odkoupit od státu 0, procenta akcií spoleãnosti za témûfi sedm miliard korun. tisíc nezaměstnaných na Moravě KAŽDÝ DESÁTÝ BEZ PRÁCE. TAK VYPADÁ SITUACE NA MORAVĚ KONCEM ROKU 00. ZATÍMCO LONI MĚLO PRÁCI TISÍC MORAVANŮ, DS JE ČET ZAMĚNANÝCH O OSMAOSMDESÁT TISÍC VYŠŠÍ. Hana Nečasová Bez práce se tak ocitlo pfies tisíc lidí. Nejvíce postiïen mi jsou mûsta Hodonín, Karviná, Jeseník, umperk, Znojmo a Nov Jiãín. Právû ten se stal smutn m skokanem roku. Nezamûstnanosti tam stoupla dvojnásobnû. Zatímco loni nemûlo práci 0 Novojiãínsk ch, dnes je bez zamûstnání 0 lidí. Nedostatek pracovních míst potvrzují také personální agentury ãi provozovatelé serverû pro hledání zamûstnání. Na jednu pracovní nabídku pozorujeme zhruba trojnásobnû vût í poãet odpovûdí neï loni, fiíká napfiíklad Jaroslav Macnar, marketingov fieditel personální spoleãnosti Monster. Podle agentury Commservis.com se tak napfiíklad firmy v Jihomoravském kraji dosud snaïily udrïet co nejdéle a pomáhaly si tfieba krat ím pracovním t dnem. Podle úfiadû práce se rozdávali v povûdi zejména ve stfiedních a mal ch firmách. Hromadné propou tûní se t ká nejv e patnácti procent z evidovan ch uchazeãû, uvedl fieditel uherskohradi Èského úfiadu práce Richard Janíãek. )) propouštění Tatra kvůli poklesu objednávek propustila více než 00 zaměstnanců TON výrobce ohýbaného nábytku musel propustit přes 0 zaměstnanců a zredukovat pracovní dobu Alstom ruší svou pobočku v Brně a do konce příštího roku propustí asi 00 zaměstnanců. Podobný počet zaměstnanců se chystá propustit také brněnská Lachema Kazeto výrobce lepenkových kufrů musel propustit více než polovinu zaměstnanců bez práce se tak ocitlo 0 lidí Siemens Elektromotory počet zakázek poklesl o padesát procent, z firmy odešlo více než 00 lidí Jak se vyvíjela nezamûstnanost v moravsk ch okresech Listopad 00 Listopad 00 lidí Olomouck kraj %, % Jeseník,%,% Olomouc,% 0,% Prostûjov % % 0 Pfierov,%,% umperk %,% Vysoãina, %, % HavlíãkÛv Brod,% % Jihlava %,% Pelhfiimov,%,% Tfiebíã,%,% Îìár nad Sázavou,%,% 0 Zlínsk, % 0, % KromûfiíÏ,%,% 0 Uherské Hradi tû,%,% 0 Vsetín,%,% 0 Zlín,%,0% NejohroÏenûj ími profesemi jsou podle nûj prodavaãi, ãí níci a servírky, fiidiãi ãi zámeãníci. Z oblasti du evní práce zase strojíren tí technici nebo obchodní zástupci. Nejvy í poptávka je naopak podle Macnara v oborech informaãních technologií, finanãních a bankovních sluïbách. KvÛli pfietrvávající recesi oãekáváme dal í propou tûní zamûstnancû ve v robních podnicích ãi úzce specializovan ch oborech, které jsou pfieváïnû závislé na exportu, dodal Macnar. Podle odborníkû k rûstu nezamûstnanosti navíc pfiispûl i konec sezónních prací. Odliv zamûstnancû se t ká zejména stavebního sektoru, zemûdûlství a turistického ruchu. V raznûj í oïivení trhu práce oãekávají analytici na jafie roku 00. Listopad 00 Listopad 00 lidí Jihomoravsk kraj, %, % Blansko,% 0,% Brno-mûsto,%,% Brno-venkov,%,% 0 Bfieclav,% 0,% Hodonín,%,% Vy kov,% % Znojmo,%,% Moravskoslezsk kraj, %, % Bruntál,%,% Fr dek-místek,%,% 0 Karviná % % 0 Nov Jiãín,%,% Opava,%,% Ostrava-mûsto % % Celkem âr, % (0 lidí), % 0 0 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí )) červen Obce pod vodou Moravu postihly bleskové povodnû, které nikdo neoãekával. Zasáhly témûfi sedmdesát mûst a obcí ve ãtyfiech krajích. Zemfielo pfii nich jedenáct lidí. Stovky rodin pfii- ly o své domovy. kody pfiesáhly témûfi dvû miliardy korun. )) srpen Nejkrásnější úřad mají v Petřvaldě V anketû o nejkrásnûj í obecní úfiad zvítûzila obec Petfivald na Novojiãínsku. Rekonstrukci b valého rodinného domu ocenili nejen odborní porotci, ale i ãtenáfii Moravského hospodáfiství. )) září Vyhaslá spalovna V brnûnské spalovnû na ãtyfii mûsíce zhasly kotle. Spoleãnost SAKO se totiï zaãala pfiipravovat na spu tûní nové technologie. Od nového roku se tak v Brnû spálí dvakrát více odpadu neï doposud. Modernizace spalovny odstartovala na konci roku 00 a stála témûfi dvû a pûl miliardy korun. )) listopad Start datových schránek E-revoluce. Tak naz vají zástupci ministerstva vnitra datum prvního listopadu. Od tohoto dne úfiady vefiejné moci musí mezi sebou oficiálnû komunikovat prostfiednictvím datov ch schránek. Schránku mají ze zákona zfiízenou i v echny právnické osoby. SKOJENÍ ZAMĚNANCI Moravský automobilový průmysl trápí krize. Zatímco většina firem závislých na výrobě automobilů musela propouštět, nošovická automobilka Hyundai přešla na dvousměnný provoz. Vedení firmy ale hasí jinou krizi stávkovou pohotovost. Odboráři automobilky požadují omezení přesčasů, odměny za již vykonanou práci navíc a také beztrestnost pro tři stovky zaměstnanců, kteří kvůli spontánní stávce přerušili na hodinu svou práci. FOTO: Jiří Sláma Sluneční energie je hitem Morava Morava zaïívá boom sluneãních elektráren. V pûti moravsk ch krajích jich stojí více neï jedenáct set a zdá se, Ïe jejich poãet poroste i nadále. Firmy totiï mohou prodávat elektfiinu z fotovoltaick ch elektráren aï desetinásobnû dráï neï napfiíklad z elektráren jadern ch za, korun za kilowatthodinu. Podnikání v oboru sluneãních elektráren zaïívá zhruba od poloviny roku 00 obrovsk rozvoj. Dochází ke sniïování investic do tohoto technologického zafiízení a v e podpory ve formû v kupních cen ãi zelen ch bonusû, vysvûtlila Jarmila Lehnerová, tisková mluvãí Energetického regulaãního úfiadu. Solární panely tak zejména na jihu Moravy rostou aï stoprocentním tempem. Napfiíklad v Hru ovanech nad Jevi ovkou minul mûsíc zahájila svûj provoz nová fotovoltaická elektrárna o plo e desíti fotbalov ch hfii È. Zafiízení roãnû vyrobí, miliony kilowatthodin a pokryje tak spotfiebu jedenácti set domácností. Podle Energetického regulaãního úfiadu zájem o sluneãní elektrárny v nejbliï í dobû opadat nebude. Opaãn v voj ale zfiejmû ãeká elektrárny vûtrné. Za energii z vûtru totiï platí energetické spoleãnosti, koruny za kilowatthodinu. (haa) )) alternativa Kraj Větrné Sluneční elektrárny elektrárny Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Vysočina Zlínský Vláda si v Blahutovicích pojistila místo pro elektrárnu Blahutovice Nová elektrárna by mohla v budoucnu vyrûst v Blahutovicích v okresu Nov Jiãín. Poãítá s tím návrh Politiky územního plánování, kter v ãervenci schválila vláda premiéra Fischera. Stát si tak chce podle nevládních organizací na severu Moravy pojistit místo pro pfiípadnou tfietí jadernou elektrárnu v âesku. PfiestoÏe návrh v slovnû nefiíká, Ïe má jít o jadernou elektrárnu, vypl vá to mimo jiné z toho, Ïe obsahuje zároveà ochranu území pro vodní nádrï, která bude zdrojem chladicí vody, uvedl Martin Fadrn z Ekologického právního servisu. Podle vlády jde v ak pouze o ochranu území jako záloïního místa pro v stavbu elektrárny. Tím, Ïe jsme se shodli na potfiebû chápat toto místo jako chránûné území, bráníme jen tomu, aby tam pfiípadnû nemohlo b t postaveno nic jiného, fiekl premiér Jan Fischer. Podle ministra prûmyslu a obchodu Vladimíra To ovského je stavba jaderné elektrárny pouze spekulací. KaÏdá elektrárna musí b t chlazena. VÛbec jsme se nebavili o jaderné energetice, vûbec jsme se nebavili o zdroji, mûïe b t jak koliv, uvedl To ovsk. ZároveÀ ale pfiipustil, Ïe zdroj elektrické energie severní Morava potfiebuje. O Blahutovicích, jako vhodném místu pro jadernou elektrárnu, se pfiem lí uï desítky let. PÛvodní návrh vychází je tû z koncepcí plánovaného hospodáfiství pfied listopadem, která poãítala s plo n m rozmístûním jadern ch elektráren po celém âeskoslovensku. (haa)

7 Cena od Kč bez DPH. Výbava Start obsahuje: ABS airbagy řidiče a spolujezdce, boční airbagy, hlavové airbagy imobilizér el. ovládání předních oken centrální zamykání autorádio s CD a připojením pro AUX, USB, ipod Kombinovaná spotřeba,, l/00 km, emise CO g/km. Hledáte optimální vůz do vašeho vozového parku? Už nemusíte! Hyundai i0cw má vše, na čem opravdu záleží!

8 00 LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN Týden Týden Týden 0 Týden Týden 0 Týden ČERVEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LIOPAD PROSIC Týden 0 Týden 0 Týden Týden 0 Týden Týden

9 PROSIC 00 RANA 0 ROZHOVOR MĚ SÍCE Borovec: I podřízení můžou hrát pro protistranu PŮVODNĚ CHTĚL BÝT DOKTOR. KDYŽ HO ALE NA MEDICÍNU VZALI, ZAČAL UDOVAT NA VOJENSKÉ AKADEMII. UŽ ROK MÁ JIŘÍ BOROVEC ZA ÚKOL OČIIT ČEPRO OD VĚI ZKORUMVANÉHO ÁTNÍHO DNIKU. Veronika Hrdá V armádû jsem se moïná nauãil stavût lidi do latû. Nedûlám to ale rád, pfiiznává generální fieditel âepra v rozhovoru pro Moravské hospodáfiství. Asistentka, která se na podatelnû nechá za pár korun uplatit, aby nepfiedala obsílky. Podezfiení, Ïe b val obchodní fieditel byl v kauzách namoãen taky Jak se vám v âepru pracuje? Toto je tro ku extrémní scénáfi. V kaïdé firmû pracují lidé, ktefií s vámi buì hrají, nebo nehrají. A poãítám s tím, Ïe zejména ve firmû, jako je âepro, mohou b t zamûstnaní i lidé, ktefií mûïou pracovat dokonce pro protistranu. Nedá se s tím ale dûlat nic jiného, neï si dávat pozor a postupnû takové lidi najít a nahradit. V soudních sporech, které spoleãnost âepro právû fie í, se hraje o ãástku témûfi est miliard korun. Údajnû na nû má vliv uprchl podnikatel Radovan Krejãífi. Podle va eho právníka jde o hru protagonistû organizovaného zloãinu O organizovan zloãin bezesporu jde. âasto se hovofií o tom, Ïe jsou to kauzy Krejãífi versus âepro. Já to ale nevím. Jsou zde urãité indicie, ale nikdo nám pfiímou vazbu na Krejãífie nepotvrdil. Vá právník fiíká, Ïe chapadla jsou roztaïená i v justici. Jak máte názor na v rok Marie Bene ové o takzvané justiãní mafii? Dáváte mi otázky hodnû na tûlo. Mnû nepfiíslu í hodnotit neutralitu a nezávislost justice. Je ale spousta krokû v na ich kauzách, které jsou podivné. Jsou rozhodnutí, pfii kter ch vám zûstává rozum stát. Napfiíklad nejsou pfiijata rozhodnutí, která za normálních okolností pfiijata b t musí. Za normálních okolností by musely b t nûkteré námitky odmítnuty. A ony nejsou. Kauzy se pofiád prodluïují. Po rozhodnutí Ústavního soudu se kauzy dostaly zpût na první instanci a tam je Mûstsk soud v Praze opût svûfiil do rukou soudce, jehoï rozhodnutí bylo pfiedtím shledáno chybn m Proã tomu tak je? Komu to JUIČNÍ MAFIE? Dvacet let po revoluci je v této republice někomu upřeno právo na spravedlivý proces, diví se ředitel Čepra Jiří Borovec. FOTO: Jiří Sláma slouïí? Kolem tûchto kauz je opravdu hodnû otazníkû. Ve va ich kauzách neustále opakujete, Ïe protistrana chce po vás plnûní za neexistující pohledávky. Pofiád nechápu, jak mûïou existovat neexistující faktury za est miliard korun. Nevím, co fiíct jiného neï to, co jste fiekla vy. Ilustrace je velmi jednoduchá: dejme tomu, Ïe si vezmete z penûïenky sv ch pût set korun v pûti bankovkách. Opí ete si jejich ãísla a pûjdete s nimi do banky. Fakta o âepru Bankéfi vám je vloïí na úãet. Vy pak zajdete do bankomatu a tam si vytáhnete zase pût set korun, které vzápûtí utratíte. Pak se seberete a jdete zpátky do banky, kde se doïadujete tûch pûti konkrétních bankovek s ãísly, které jste tam vloïila. A tohle po nás dnes chtûjí dvû firmy. Jen se nejedná o pût set, ale tfii miliardy. A soud se tím zab vá a tak dlouho Troufnete si odhadnout, jak dlouho tyto spory budou trvat? Máme tfii spory. Ve v ech jsme strana Ïalovaná. Ta nejvût í kauza je Tukov prûmysl. Nejmen í M Port a poslední je 0 tisíc takové byly trïby âepra za rok 00 0 milionû vydûlala firma loni. Letos to bude je tû více. 0 tolik lidí pracuje v âepru. Firma letos témûfi nepropou tûla. Tfiemo ná, Hájek, Bûlãice, Smyslov, Vãelná Hnûvice, Mstûtice, Litvínov, Cerekvice, Nové Mûsto lapanov, Potûhy Loukov, Ple ivec, Sedlnice, Stfielice, Klobouky, Velká Bíte v tûchto stfiediscích je 00 hlavních nádrïí na pohonná paliva s celkovou kapacitou cca,0.000 m. kauza Venturon. M Port a Venturon jsou teì opût v první instanci. Oba ly totiï od roku 00 rûzn mi instancemi soudû nahoru a aï Ústavní soud rozhodl, Ïe âepru bylo odepfieno právo na spravedliv proces. Chápete to? Dvacet let po revoluci je v této republice nûkomu upfieno právo na spravedliv proces. A je to navíc státní firma a jedná se o tfii miliardy korun! Díkybohu mûl Ústavní soud odvahu a takové rozhodnutí vydal. Pokud druhá strana bude i nadále postupovat jako doposud a bude se neustále odvolávat, ãekám, Ïe se oba spory budou vléct je tû tak dva nebo tfii roky. O co jde ve tfietí, nejvût í kauze Tukov prûmysl? Jsme v ní Ïalováni o náhradu kody, kterou jsme údajnû zpûsobili my, i kdyï je to dal í v mysl. Navíc údajná koda jim nikdy nevznikla. O kauze Tukov prûmysl právû rozhoduje Nejvy í soud. Tam totiï na e protistrana podala dovolání, Ïe nebylo správnû rozhodnuto v pfiedchozích dvou instancích. Pfiedchozí dvû instance totiï rozhodly ve prospûch âepra. Proto, bylo-li by v echno tak jak má, dovolání musí b t zamítnuto a soud bude skonãen. Pak uï bychom se nebavili o esti miliardách potenciálního rizika, ale o tfiech. Jestli to tak dopadne, otevfiu si ampaàské. Pokud ne, padnou moje poslední iluze o ãeské justici. Jaké mají takové kauzy dopady na chod firmy? Je to velk problém. Bere nám to ãas. Otravuje nás to. Kazí nám image firmy. Odhání nûkteré zákazníky. Brání nám to ve strategick ch krocích. Zvy uje nám to náklady. Musíme platit drahé právníky. Banka nám chce dát úvûr za vy í úrok, neboè u ní máme niï í rating, jelikoï jsme pro ni rizikoví. Jak bude podle vás leto ní ekonomick v sledek spoleãnosti âepro? Bude lep í neï ten loàsk. Zatím ale nechci publikovat o kolik. Jakou mají kapacitu va e souãasné zásobníky a o kolik ji chcete navy ovat? âepro má skladovací kapacitu cca, milionû kubick ch metrû a provozuje cca 00 kilometrû produktovodû. V souãasné dobû realizujeme velk projekt za jeden a pûl miliardy v Loukovû u Bystfiice pod Host nem. Tam se staví ãtyfii velké betonové nádrïe. Jedna má kapacitu tisíc kubíkû v echny tedy 0 tisíc. To je zhruba devût procent z na í kapacity. AÏ bude Loukov zkolaudovan, bude patfiit mezi dva nejmodernûj í areály v Evropû. )) kdo je Ing. Jiří Borovec, MBA Narodil se... Vystudoval optoelektroniku a lasery a výpočetní techniku na Vojenské akademii v Brně. Má státní zkoušky ze španělštiny, ruštiny a angličtiny. V armádě pracoval jako tlumočník a vojenský pozorovatel mírových jednotek OSN v bývalé Jugoslávii. Od roku působil v ABB Service jako personální, později generální, ředitel. Pak vedl Škoda JS. Od roku 00 byl místopředsedou představenstva ČEZu. Nyní je generálním ředitelem a předsedou představenstva státní firmy Čepro. Rád létá v ultralehkých letadlech. Začíná s golfem. INZERCE Cestujte na úrovni, Cestujte Business Class! x denně, dnì v t dnu - Business Class Cestu tam i zpět je možné podniknout během dne! WiFi p ipojenì na zemì»r zdarma. Z suvky 0 V. V suvnè stoleëky koncipov ny na pr ci s notebookem. Individu lnì multikan lov systèm a sluch tka. RozöÌ en prostor na nohy a pohodln sedadla s bezpeënostnìmi p sy. AC, WC. Zdarma palubnì servis Eurolines - dennì tisk, Ëasopisy, osvïûujìcì balen voda nebo m sli tyëinka. Praha Brno Bratislava Cestujte na úrovni, cestujte Business Class! Jízdenky zakoupíte:

10 PROSIC 00 RANA KONFERENCE MOM 00 Rozdělování peněz KO. Datové schránky OK VÍCE Ž 0 ZÁUPCŮ OBCÍ AMĚ SE VE VRTEK. PROSINCE SJELO DO BRNĚNSKÉHO HOTELU VORONĚŽ NA KONFERENCI MORAVSKÉ OBCE A MĚA 00. Veronika Hrdá Brno Úãastníci diskutovali o dvou aktuálních tématech: financování krajû, mûst a obcí a o datov ch schránkách. Publikum nejvíce zajímalo, jak bude vypadat ekonomická situace v pfií tím roce a jak se dotkne rozpoãtû samospráv. HDP letos zaznamená pokles, procenta. Pfií tí rok oãekáváme mírn rûst o, procenta. Obcím se proto doporuãuje, aby sestavovaly rozpoãty pro pfií tí rok na úrovni pfiíjmû dosaïen ch v leto ním roce, uvedl napfiíklad jeden z pfiedná ejících Jan Vejmûlek, analytik Komerãní banky. Na otázky, jak zvládají propad pfiíjmû kraje, odpovûdûl ve své prezentaci jihomoravsk hejtman Michal Ha ek. Napfiíklad na jihu Moravy si vzali pro udrïení investiãních pobídek dvoumiliardov úvûr od Evropské investiãní banky. )) hodnocení Jaké známky dali účastníci konferenci Moravské obce a města 00 Splnila očekávání?, Organizace, Odborná úroveň, Jaká témata chtějí účastníci řešit na příštích konferencích: )) čerpání dotací )) odpadové hospodářství )) e-government Co zajímá Vás? Hlasujte na Ha ek ujistil úãastníky, Ïe takov krok neohrozí chod kraje. Vûfiím, Ïe peníze z evropsk ch fondû i pûjãky EIB nám pomohou ve sniïování dopadû hospodáfiské krize. Pfiipomínám, Ïe se nám podafiilo vyjednat sedmilet odklad splátek a Ïe jsme se zavázali k uvolnûní dvou miliard korun urãen ch pro efektivní investice, dodal Ha ek. Zástupci mûst a obcí se také shodli na tom, Ïe v dal í diskuzi o novele zákona o rozpoãtovém urãení daní budou postupovat jednotnû. Zástupci mûst a obcí mûli moïnost diskutovat také s nov m námûstkem pro informatiku Jaroslavem Ch lkem. Ten seznámil publikum s aktuálními fakty, která má k dispozici ministerstvo vnitra. Jsem potû en, Ïe procent zpráv je doruãeno pfiihlá ením. âtyfii procenta jsme doruãili fikcí tedy více neï ãtyfiicet tisíc zpráv, uvedl Ch lek. Úãastníci se zajímali pfiedev ím o detailní informace spojené s chodem schránek. Ch lek upozornil, Ïe vût inu problémû zpûsobuje nastavení spisové sluïby. To potvrdili i úãastníci. Vût ina dotazû se t kala pfiedev ím nejasností s v kladem zákona spí e neï fungování samotného systému. Datové schránky není tfieba démonizovat. Je to jen dal í komunikaãní kanál podobn bûïnû uïívanému u. Práce se schránkou je bohuïel ponûkud pracnûj í, coï zatûïuje úfiady. VyvaÏuje to ale kvalifikovanost doruãení a hlavnû niï í finanãní nároãnost pro úfiady, vyjádfiil se napfiíklad vedoucí organizaãního úseku na brnûnském magistrátu Rostislav Obrlík. Datov m schránkám nedûvûfiují pfiedev ím zástupci mal ch obcí prvního typu. Papírovému archivu dûvûfiuji víc, neï kdyï jsem odkázaná na datové úloïi tû nûkde ve vedlej ím mûstû, fiekla napfiíklad starostka obce Libina Jana Nûmeãková. OJEDINĚLÉ SETKÁNÍ František Lukl z předsednictva Svazu měst a obcí (foto vlevo) a Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv, se dohodli na společné strategii. Zástupcům obcí se představil náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek (foto ). Více fotografií naleznete na FOTO: Jiří Sláma...Starostové budou jednotní Závûry konference MOM 00 Dokonãení ze strany Svaz podle SdruÏení nehájil dostateãnû zájmy zejména mal ch obcí. Nechal se pfiíli ovlivnit ãtyfimi nejvût ími mûsty, kter m zákon o rozpoãtovém urãení daní vyhovuje. UÏ teì je ale jasné, Ïe o nûkteré body budou muset tvrdû bojovat. Chceme do sdílen ch daní dostat spotfiební danû v pomûru, procenta. Obecní rozpoãty by si tak mohly navíc rozdûlit miliard korun, fiekl Lukl. JenÏe s takov m názorem narazí na ministerstvu financí. Takov poïadavek je pro nás tûïko akceptovateln, reagoval na konferenci zástupce ministerstva financí Karel Korba. Ministerstvo je zatím ochotné jednat o zavedení kritéria poãtu ÏákÛ. Starostové ale pfiitom mají dal ích est poïadavkû. Chtûjí sníïit poãet dotaãních titulû a peníze rozdûlit do pokladen samospráv. Stát nyní pfierozdûluje peníze prostfiednictvím národních a evropsk ch titulû. To je podle starostû nepfiehledné. Obecní rozpoãty jsou z, procent tvofieny dotacemi. Znamená to pfiíjem ve v i miliard korun, potvrdil Korba. Podle Lukla by ale staãilo, kdyby obce získávaly z dotací 0 procent sv ch rozpoãtû. Zbytek by se rozdûlil mezi samosprávy. Pfied takov m postupem ale varoval námûstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Podle nûj nejsou v poloãase evropského rozpoãtového období zmûny vhodné. Do roku 0 máme moïnost ãerpat je tû témûfi miliard korun z evropsk ch fondû. Tato moïnost se uï nikdy nebude opakovat. NemÛÏeme teì mûnit pravidla, apeloval na úãastníky Kalous. Financování krajû, mûst a obcí Zákon o rozpoãtovém urãení daní nutnû potfiebuje novelu. Propast mezi ãtyfimi nejvût ími mûsty v âesku a stfiedními mûsty a mal mi obcemi by se mûla v následujících letech progresivnû sniïovat. Svaz mûst a obcí má spolupracovat se SdruÏením místních samospráv na jednotné strategii pfii vyjednávání s Ministerstvem financí. Nejednotnost názorû obcí a mûst navenek po kozuje spoleãné zájmy. Novela zákona o rozpoãtovém urãení daní má b t pfiipravená tak, aby mohla b t pfiedloïená po fiádn ch volbách k projednávání. Poãet státních dotaãních titulû je nepfiehledn. Zástupci poïadují jejich revizi a sníïení poãtu. Finanãní prostfiedky urãené na dotace pak chtûjí sníïit, a nav it tak objem penûz pro samosprávy. Administrace operaãních programû potfiebuje zjednodu it, zefektivnit a urychlit v platy dotací. Datové schránky Systém datov ch schránek nedûlá samosprávám velké problémy. Pokud zástupci samospráv fie í komplikace, jde vût inou o nastavení spisové sluïby, informaãního systému úfiadu nebo individuální neznalost pracovníkû. Datové schránky jsou zátûïí zejména pro malé obce prvního typu. Problém je zejména v personálním zaji tûní a nedûvûfie k elektronick m dokumentûm. Úãastníci oãekávají komplikace s v kladem legislativy. Závazné pro nû budou v roky soudû. Generální partneři konference Hlavní partneři konference Partneři konference Odborní garanti konference Organizátor Mediální partner Unikátní technologie IQ Routes 00 miliard naměřených rychlostí! TomTom uživateli, kteří najeli přes milionů kilometrů a navštívili každé místo alespoň 000krát. IQ Routes využívá jedinečnou databázi skutečných jízdních časů a proto vždy pojedete po trase, která je v danou denní dobu nejrychlejší. IQ Routes pouze v navigacích TomTom! Vlastnosti všech zařízení TomTom Technologie IQ Routes - vždy optimální trasa na základě skutečných průměrných rychlostí. Záruka nejnovějších map - možnost stáhnutí nové mapy do 0 dnů od použití zařízení. Technologie TomTom Map Share umožňuje zanášet opravy do vašich map a sdílet tyto opravy s ostatními uživateli. Nabídka Pomoc! Novinka TomTom GO 0 Traffic + roky aktualizace mapy, dotyková obrazovka Dokonalé navádění jízdními pruhy Aktivní držák s RDS-TMC přijímačem Doporučená prodejní cena: 0 0 Kč Volání hands-free přes rozhraní bluetooth Mapa celé Evropy ( zemí), USA a Kanady roky aktualizace mapy ZDARMA

11 PROSIC 00 RANA PPP PROJEKTY Karolina v Ostravě na jaře znovu obživne Osamělý PPP projekt AČILO NĚKOLIK DNÍ A SEN O MODERNÍM CENTRU ORAVY SE ROZPLYNUL. TRVALO TO ROK A ORAVANÉ DOALI ZNOVU NADĚJI. INVEOR PŘESVĚDČIL ZAUPITELE, ŽE JEHO PLÁN INVEOVAT DESÍTKU MILIARD KORUN DO ZČIŠTĚNÉHO ÚZEMÍ V BÝVALÉ KOKVNĚ KAROLINA ÁLE TRVÁ. VERONIKA HRDÁ Ostrava Ostrav tí zastupitelé stáli rok pfied otázkou, zda vypoví, nebo nevypoví smlouvu s investorem Multi Development. Ten totiï koupil od mûsta v hodnû pozemky za to, Ïe na místû b valé koksovny Karolina vybuduje nové centrum Ostravy za patnáct miliard korun. Loni v listopadu zastupitelûm ale oznámil, Ïe jeho financování na tak gigantick projekt zkolabovalo. Banka Morgan Stanley mûla v té dobû jiné starosti neï platit OstravanÛm jejich sen. Teì to vypadá, Ïe se bagry a tûïká technika vrátí do areálu uï v lednu. Projekt ale nabere minimálnû dva roky zpoïdûní. Rok jsme ãekali, jak se situace vyvine. Multi Development má údajnû slibnû rozjednan úvûr, kter získá na konci roku. V zastupitelstvu jsme proto schválili zmûnu smlouvy. Primátor ji ale podepí e aï ve chvíli, kdy investor pfiinese smlouvu o úvûru, vysvûtlil námûstek ostravského primátora Luká Îenat. Podle zástupce investora Lubo e Koãího mají o financování první etapy zájem tfii banky. Jednání nyní smûfiují k uzavfiení úvûrové smlouvy. Vûfiím, Ïe co nejdfiív zaãneme opût stavût, uvedl Koãí. Kopfiivnice Rozvod tepla, velké volnoãasové centrum, podzemní garáïe nebo dostupné bydlení. To jsou projekty, které chce kopfiivnická radnice rozjet spoleãnû se soukromníky. Zatímco teplovodní trubky zaãne vítûzné sdruïení budovat uï za rok, sportovnû-relaxaãní areál se sjezdovkou mûsto odkládá na neurãito. Nemá na nûj peníze. Josef Jalůvka starosta města Kopřivnice Proã jste se rozhodli centrální zásobování teplem svûfiit soukromníkûm? Soukrom partner postaví celou soustavu vãetnû kotelny. Patnáct let pak bude systém provozovat. Poté pfiedá celé dílo To by znamenalo, Ïe se znovu do projektu zapojí i mûsto. Investor se totiï zavázal, Ïe v okamïiku zahájení první etapy pfievede na mûsto budovy elektrocentrály, které pfiipomínají historii b valé koksovny. AÏ budou objekty ve vlastnictví mûsta, pfiipravíme Ïádost o financování prostfiednictvím Integrovaného plánu rozvoje mûsta. Z nûj máme anci získat peníze z Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko, vysvûtlila mluvãí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Obû budovy by se pak mûly stát dominantami nového námûstí. Zastupitelé zatím ale nemají jasno, zda by zde mûly vzniknout prostory pro muzeum, galerie nebo koncertní a sportovní halu. Jasno ale mají v otázce penûz. Chtûjí zde investovat témûfi miliardu korun. Pokud pûjde v echno podle pfiedstav zástupcû developera a úvûr bude získán na pfielomu 00 aï 00, tak by se mohlo zaãít stavût na konci 00. Prostory PPP projekty za čtyři miliardy Zapojit podnikatele do projektů města? To je i filozofická otázka. mûstu. Pro nás to má mnoho v hod. Nejen Ïe u etfiíme peníze za stavbu, ale pfieneseme na investora i dal í rizika. Samozfiejmû, Ïe bylo pro nás dûleïité, aby soukromník cenu tepla úãtoval levnûji, neï tomu bylo doposud. Jaké v hody má ze spojení soukromník? Smlouva je postavená tak, Ïe investor díky své specializaci uhradí ve keré náklady za dobu trvání projektu a je tû mu zûstane úmûrn zisk. Profinancování stavby asi 0 milionû korun je odpovûdností investora. Mûli o takto pojat projekt investofii zájem? Na zaãátku se nám do soutûïe pfiihlásilo nûkolik investorû. Nakonec v soutûïi zûstalo sdruïení firem Tenza Dalkia. To také zvítûzilo. Smlouvu s nimi podepí eme na zaãátku roku. Co je Nová Karolina by mohly b t zpfiístupnûny asi koncem roku 0, dodala Vojkovská. PfiestoÏe by se mohlo zdát, Ïe signál bank úvûrovat ostravsk projekt mûïe znamenat obrat na bankovním trhu, podle ekonomû jde spí o v jimku. Rekordní úvěr I pfies mírné náznaky zlep ování stavu ekonomiky stále nemûïeme fiíci, Ïe by nyní banky byly v raznû ochotnûj í k úvûrování vût ích investiãních celkû. Averze k riziku je stále zv ená. To, Ïe se podafiilo najít financování pro tento projekt, mûïeme v souãasné situaci povaïovat za úspûch, domnívá se Ondfiej Moravansk ze spoleãnosti Cyrrus. Multi Development zatím tají, kolik penûz bude na první etapu potfiebovat. Podle m ch informací ale pûjde o rekordní úvûr v âeské republice za rok 00. Dokazuje to, Ïe projekt Nové Karoliny je Ïivotaschopn, uvedl Îenat. Lávka k nádraïí Obchodní a spoleãenské centrum Nové Karoliny propojí s vlakov m nádraïím Ostrava Stfied a Ústfiedním autobusov m nádraïím nová lávka. Autorkou návrhu je Eva Jifiiãná. Obchodní a zábavní centrum Obchodní a zábavní centrum zahrnuje ve ãtyfiech nadzemních podlaïích tisíc metrû ãtvereãn ch pronajímateln ch ploch s asi 0 obchody. Ve dvou úrovních suterénu je vytvofieno 0 parkovacích stání. Centrální námûstí prostor pfied elektrocentrálou a ústfiednou bude nov m centrem Ostravy. Pod ním vznikne podzemní parkovi tû, kde zaparkuje 00 aut. Luxusní byty a moderní kanceláfie V pûtipodlaïním objektu na Galerijní tfiídû vznikne asi 0 moderních bytû. Na nároïí. fiíjna a Na Karolinû vyrostou dvû pûtipodlaïní budovy s kanceláfiemi. Elektrocentrála dva objekty pfiipomínající historii b valé koksovny získá do vlastnictví mûsto. Vzniknout by zde mûlo spoleãensko kulturní centrum. O detailní podobû zastupitelé diskutují. Morava Na Západû bûïná praxe, v âesku zatím jen oèukávání. Takzvané PPP projekty dostaly jasná pravidla teprve pfied tfiemi lety koncesním zákonem. Na Moravû od té doby dostalo obrysy jen devût projektû. Za ãtyfii miliardy korun. Podle koncesního zákona se fiídili napfiíklad v Bohumínû. Spoleãnost âez a Tenza tam mûstu staví teplovod z dûtmarovické elektrárny. Mûsto pak bude stavbu dvacet let splácet z vybran ch penûz za teplo. V bûr dodavatele tepla formou koncesního fiízení je pro nás v hodn, protoïe investice potfiebné na vybudování teplovodu jsou na stranû koncesionáfie, v na em pfiípadû tedy skupiny âez, a nezatíïí tak ná rozpoãet, vysvûtlil starosta Bohumína Petr Vícha. Nûkterá mûsta jsou tomuto financování naklonûná, ale ne vïdy jsou jejich plány reálné. Napfiíklad v Tfiebíãi chtûjí postavit nové autobusové nádraïí. Vypracované studie takovému projektu ale moc ancí nedávají. Potfiebujeme témûfi pûl miliardy korun. Koncesní platby jsou vysoké. Mûsto pravdûpodobnû bude hledat soukromého investora, uvedl starosta Tfiebíãe Ivo Uher. (hrd) Proã jste pozastavili druh projekt Rekonstrukce a zaji tûní provozu sportovnû-rekreaãního areálu Pod âerven m kamenem? Tento projekt je pomûrnû hodnû nároãn. PÛvodnû jsme chtûli, aby zde byl souãasnû zrekonstruovan zimní stadion, letní stadion, koupali tû, lyïafisk areál, minigolf, bowling centrum a hotel. Takové turistické lákadlo. Vûdûli jsme, Ïe na takov projekt nemûïeme získat pfiíli mnoho dotací, proto jsme se rozhodli zapojit i soukrom sektor. JenÏe to bylo v dobû hospodáfiského rûstu. S ekonomickou recesí zájem investorû ochabl. Zastupitelé tento zámûr odloïili. Jsme ale ochotní jednat o budování dílãích ãástí. Pokud bychom totiï podpofiili vybudování celého centra, spoãítali jsme si, Ïe by to mûsto stálo roãnû dvacet aï sedmdesát milionû korun, podle zvolené varianty. Jaké projekty chcete rozjet spolu se soukrom m sektorem? LETNÍ A ZIMNÍ HODA... Nový aquapark v Olomouci vznikl díky spojení města a tří soukromých firem. Město se stalo vlastníkem pětačtyřiceti procent akcií ve společnosti AQUAPARK OLOMOUC. Radnice na začátku vložila do společnosti tříhektarový pozemek. Součástí ujednání mezi akcionáři je dohoda o postupném převodu akcií na město Olomouc. FOTO: Jiří Sláma Projekt Hodnota Struãn popis RATICE V stavba a provoz NavrÏení, vybudování, financování, údrïba a provoz vûznice typu s ostrahou, mld. nové vûznice typu s ostrahou pro v kon trestu s kapacitou 00 osob. Zadavatelem je ministerstvo spravedlnosti. T EBÍâ Revitalizace autobusového Vybudování moderního autobusového terminálu ve mûstû Tfiebíã. nádraïí Tfiebíã (zatím ve fázi 00 mil. Souãástí projektu je také v stavba obchodní galerie zastfie ující zpracování koncesního projektu) plochu autobusového terminálu a v stavba parkovacího domu. ORAVA Provozování ozdravného Zaji Èování provozu sportovního a spoleãenského komplexu, centra Je tûrka mil. kter nese název Ozdravné centrum Je tûrka a nachází se na území ostravského mûstského obvodu Radvanice a Bartovice. ORAVA Provozování Provozování vodohospodáfiské infrastruktury vodohospodáfisk ch sluïeb mil. (vodovod, kanalizace, âov), vybudované zadavatelem. v prûmyslové zónû Mo nov BOHUMÍN Dodávka tepla Zaji tûní co nejv hodnûj ích dodávek tepelné energie pro vytápûní 00 mil. mûstsk ch objektû po dobu minimálnû dvaceti let. OLOMOUC Aquapark 0 mil. V stavba a provozování aquaparku v Olomouci. Zdroj: ROWAN LEGAL, PPP Centrum V legraci fiíkám, Ïe bych chtûl outsourcovat radnici. Z tûch reáln ch projektû potfiebujeme fie it parkování. Proto uvaïujeme o koncesním fiízení v oblasti v stavby podzemních garáïí. Firmy mají také zájem spolupracovat s námi v bytové oblasti. V novém územním plánu totiï poãítáme s plochou aï pro patnáct set nov ch domû. V lednu si proto necháme zpracovat prûzkum aktuálních potfieb. Na základû v sledkû pak budeme hledat partnera, kterému nabídneme mûstské pozemky, ale budeme chtít, aby postavil potfiebné bydlení, tak aby bylo pro obãany dostupné. Kopfiivnice je jedním z mála mûst, které se snaïí zapojit soukrom sektor do vefiejn ch sluïeb. Je to otázka posledních let, nebo je to kopfiivnická tradice? UÏ v devadesát ch letech jsme byli jedním z prvních mûst, které se vûnovalo zapojení podnikatelû do vefiejného Ïivota. Zalo- Ïili jsme Centrum podnikání a rozvoje. To mûlo za úkol informovat o nejrûznûj ích moïnostech pro firmy. Vyplatilo se nám také svûfiit provozování kulturního domu do rukou podnikatelû. Spoleãnost Vala ské království u nás provozuje i turistické informaãní centrum. Jaké máte s takov mi projekty zku enosti? V zásadû dobré. Musíme ale klást dûraz na transparentní v bûrová fiízení, do pfiíprav zapojujeme právníky, daàové poradce a dal í odborníky. I pfiesto se nám to vyplatí a mûsto v koneãné fázi platí za v echno ménû penûz. Chápu ale, Ïe jde i o filozofick pohled. V Kopfiivnici jsou lidé podnikaví a radnice má zájem takové lidi podporovat. Teì právû vym líme jak podpofiit zejména malé a stfiední podnikatele, a udrïet tak ve mûstû vzdûlané lidi. Pracujeme na my lence podnikatelského inkubátoru. (hrd)

12 PROSIC 00 RANA INZERCE )) Centropol Energy Nezávisl obchodník s elektfiinou spoleãnost Centropol Energy mûní sloïení pfiedstavenstva. Novû v nejvy ím orgánu firmy zasedne mimo jiné i obchodní fieditel Luká Pokrupa. Ve spoleãnosti pûsobí na uvedené pozici od roku 00. Pfiedtím zastával mana- Ïerské pozice napfiíklad ve spoleãnosti Telefónica O. )) Ness Technologies Jifií Mûdílek se stal fieditelem divize Finance ve spoleãnosti Ness Technologies v âeské republice, která se zab vá informaãními technologiemi. Tato divize se zamûfiuje na zákazníky z finanãního sektoru. )) Zepter International âeská poboãka mezinárodní spoleãnosti Zepter International má nového generálního fieditele. Od 0. listopadu 00 se ujal jejího vedení Michal Jílek. Doposud zastával pozici obchodního a marketingového fieditele. )) firmy v pohybu )) České aerolinie Nov m viceprezidentem letového provozu âesk ch aerolinií (âsa) je Marek T bl, dosavadní éfpilot a vedoucí letky ATR âsa. V roli viceprezidenta letového úseku bude mít Marek T bl za úkol zejména optimalizaci plánování letov ch posádek a celkovou harmonizaci operativního fiízení letového provozu. )) Skanska Property Britta Cesarová bude novou v konnou fieditelkou Skanska Property Czech Republic. Na nové pozici nahradí k. únoru 00 Rikarda Henrikssona, kter firmu opustí. estatfiicetiletá védka poslední dva roky pracovala pro spoleãnost Skanska ve Stockholmu, kde mûla na starosti investice do nemovitostí a obchodní transakce. Firmám pomůže hospodářská komora a univerzity Brno Univerzity budou fie it jejich organizaãní, technické a technologické problémy, na praxe a v pomoc podnikûm se vydají jejich pedagogové a studenti. Projektu se zúãastní fakult VUT v Brnû a MZLU v Brnû. Styk s podniky pro nû bude zaji Èovat Regionální hospodáfiská komora Brno. Projekt SíÈ na podporu spolupráce technicky a podnikatelsky orientovan ch univerzit s podniky v Jihomoravském kraji v rámci bude tak dal ím v znamn m pomocníkem podnikûm pfii pfiekonávání souãasné ekonomické krize. Univerzity na nûj získaly v rámci Operaãního programu vzdûlávání pro konkurenceschopnost více neï milionû korun. Zájemci najdou uï dnes více informací na představuje nový produkt Malá energetická centra a technologie komplementární řešení k velké energetice Mikrokogenerační jednotky MW Kogenerační bloky 00 MW Lokální výrobci elektrické energie a tepla nezávislé městské teplárny výtopny Obchodní centra obchodní domy, komplexy banky telekomunikace (Transgas Net) firemní administrativní centra Průmyslové jednotky chemický průmysl a farmacie potravinářský průmysl důlní průmysl papírenský průmysl průmysl stavebních hmot Státní a komunální instituce a zařízení školy a výzkumné ústavy nemocnice letiště skládky komunálního odpadu a čističky odpadních vod Vozidla nad, t platí mýto od.. 00! Hlavní výhody přesun výroby ke spotřebiteli vysoká účinnost procesu (až 0 %), snížení energetické náročnosti vysoká spolehlivost úspora nákladů (min. o 0 %) ekologický zdroj s minimálními emisemi Máte-li platnou dálniční známku, vzniká vám povinnost platit mýto na dálnicích a rychlostních silnicích až po skončení její platnosti. Infolinka 00 Bezhotovostní platba s výhodami 00-Cepro-Karty-inzerat[x]z.indd..00 :0:

13 svicky.qxd 0 0 e c ro v o il ř a Co se vám pod : Stránka Podařilo se nám odstranit havari stav ulice Luhačovská. Z ostudn jní zanedbaného hlavního příjezdu ě do Slavičína směrem od lázeňské města Luhačovice dnes máme kr ho ásnou cestu i s cyklostezkou. Jaroslav Končický, starosta města Slavičín (Zlínsko) Pf 00 tneři, a obchodní par i ář en čt í en áž V mné prožití za spolupráci děkujme Vám věru a zároveň přejeme příje ů a projevenou d ků a mnoho osobních át sv h. vánočníc hů v roce 00 r covních úsppěc i pra Podařilo se zrekonstruovat nové sídlo obecního úřadu, budovu pro zbrojnice a knihovny, včet hasičské bezbariérového přístupu do ně zajištění i do sousedního kulturního této budovy domu. Petr Kráčmar, starosta obce Střelná (Hoorrnníí Lideč) Mám radost, že se nám á podařilo opravit budovu bývalého národního výboru. Také se nám podařilo pokročit v budování hřiště a celková výměna střechy na kulturním domě. Podařila see nám spousta dalších věcí, ale z těchto mám opravdu radost. Anna Ondrouchová, váá, starostka obce Myslejovice icce ((Prostě Prostějov jovsko) j vvsko) sko) o) V Dřínově máme novou silnici, chodníky a opravený obecní úřad. Vesnice teď vypadá úplně jinak. Je to hezký pohled. Josef Palíšek, starosta obce Dřínov sta ((KKroměřížsko) podářství ossp o ho le Morraavskéh tým vydavate Největší radost mám z neustále lá. narůstající návštěvnosti obce Bě Jsem přesvědčen, že máme co i nabídnout. Počínaje vynikajícímou pstruhy, labyrintem, prohlídk nádherných parkurových koní u se a v neposlední řadě čistou přírodi. zajímavými relaxačními možnostm e Bělá Ka K rel Krupa, Starosta obc sko) p (O ( pav Největším překvapením p í a radostí pro mne bylo, když ve škaredou mlhavou a deštivou sobotu. listopadu přišlo vysázet alej o stromech dobrovolně přes čtyřicet občanů. Augustin Gec, ecc,, Senzační je získání více než 00 mil starosta obce Hlušovice, cee,, od státu na pět našich projektů, kteiónů (Olomoucko) ko)) vracejí život do území zasažených těžbouré úsilí UUrčitě mne potěšilo, že se nám po leteevrchopského ppopodařilo získat stomilionovou dotaci z rukci ffofondu pro regionální rozvoj na rekonstz čeho mám aauautobusového nádraží v Přerově. A očního opopravdu radost? Při přípravě každorů, umělců vy vyhodnocování přerovských sportovc kolik a podnikatelů jsem si znovu uvědomil, h lidí. v našem městě žije úspěšných mladýcjiří Lajtoch chh, va rov Pře pprimátor statutárního města tyřicet letech y. č o P o: il ř da po Co se letos rukci budovy základní škol provést rekonst tská hřiště, vysázet zeleň Postavit dvě dě uka. Opět se nám podařilo a opravit boží m soutěži Obec přátelská dobře umístit v ho mám radost: Z opravy k rodině. Z če že jsem zatím všechno školy a z toho,. p ežil obce Babice ta ve zdraví př os ar st, ík ř na Alflfonons My (Šternbn erk) Život není jen o projektech, práci a obchodě; bavili jsme se i takovými drobnostmi, jako je natočení videa o firemní kultuře a zaměstnancích. To je na jednu stranu důležité pro vztahy uvnitř firmy, ale zároveň přineslo mnoho nezapomenutelných ých osobních zážitků. Jsem rád, že jsme nemuseli polevit eviit ani v neobchodních aktivitách a nadále podporujemee charitativní, neziskové a vzdělávací organizace, které potřebují pomoc. Jan Rezek, T-Systems S pomocí evr zámecký parkopských peněz jsme opr stromy, keře. Máme zde nejen nové avili a oplocení. K, chodníky, lavičky, al před zámkem rásný je teď i prostor tán hřiště. Budov, kde vzniklo i malé dě nasvětlená. a je nyní ve tmě příje tské mně Jaromír Otá hal, starosta obce Cit (Přerovsko)ov Největší radost mám z toho, že se podařilo v obci udržet a možná i prohloubit spokojenost občanů z činnosti obecního úřadu a zastupitelstva obce. Poprvé se nám podařilo dosáhnout na dotace z EU, které jsme využili k vybudování víceúčelového sportovního a dětského hřiště. Jan Popelka, starosta obce Hradčovice (Uherskobrodsko) uhlí. Patří tam revitalizace jezera v zámeckém parku, dobudování komunikací v centru nebo síť cyklotras. Po letech práce je nyní těsně před dvou dokončením dostavba kanalizace za více než jeden a čtvrt miliardy korun. Tomáš Hanzel, primátor Karviné letos e m js že, d á r i lm e Jsem v roku. a n v o ih n K l u it t získali pravit o é k a t m á n e s o il Podař edisko. ř t s í n ot v a r zd a í t náměs Karel Trnečka Městys Protivanov rostějovsko) P Podařilo se nám zrekonstruovat ( románs kou kapli svaté Markéty na místě, kd e dř íve stála vesnice Topanov. Jsem ve lm i rá da, že jsme získali devadesát procen t ná kl ad ů z Operačního programu Rozvoj ve nk ov a. Šest milionů korun by sama nezaplatila. Kolemnakašeplobe ecve cyklostezka, takže doufám, se de u ní turisté rááddidi zazaststaaví. Hana Kunčák starostka obce Rybníkovyá

14 PROSIC 00 RANA AKTUÁLNĚ REJŘÍK FIREM: ABB Service 0 AlcelorMittal Alstom Centrum podnikání a rozvoje Centropol energy Commservis.com CzechInvest České aerolinie Čepro 0 ČEZ str., 0, Hyundai Ekologický právní servis Energetický regulační úřad Frygato-eko JS Škoda 0 Kazeto Komerční banka Monster CZ MPort 0 Multi Development Ness Technologies Olšanské papírny SEZNAM INZERENTŮ: Komerční banka, a. s. Hyundai Motor Czech s. r. o. Reisten, s. r. o. ČKD GROUP, a. s. TomTom Kapsch Telematic Services spol. s r. o. TOURING BOHEMIA, s. r. o. 0 VÍTKOVICE, a. s. RHK Brno RWE Sdružení místních samospráv, Skanska Property Svaz měst a obcí, Seznam městských firem Tatra Tenza TON Tukový průmysl 0 SAKO Brno Státní fond životního prostředí Slezan Siemens elektromotory Transparency international T-Systems Valašské království Venturon 0 Vítkovice Zepter International ZOK System Geis CZ s. r. o. RPG Byty, s. r. o. PERYMONT repro s. r. o. 0 Dalkia ČR, a. s. Eset Vema, a. s. ČEPRO, a. s. Národní divadlo Brno Bomba dárek Jak sepsat koncesní projekt? JAKÝ VÝZNAM MÁ V PPP ZÁMĚRECH TZV. KONCESNÍ PROJEKT A JAKÉ JU JEHO OBSAHOVÉ NÁLEŽITOI? Pfiíprava realizace kaïdého projektu v oblasti PPP podléhá vïdy alespoà zãásti úpravû koncesního zákona ã. /00 Sb. Koncesní zákon zadavatelûm stanoví povinnost zajistit vypracování tzv. koncesního projektu. Koncesní projekt se vypracovává zpravidla pfied zahájením v bûrového fiízení na koncesionáfie soukromého partnera vefiejného sektoru. Koncesní projekt jiï na poãátku PPP zámûru vymezuje ãinnost, která bude na základû smlouvy ze strany soukromého partnera provádûna. Dále popisuje ekonomické podmínky a právní vztahy vypl vající z realizace koncesní smlouvy. Posuzuje také v hodnost zaji tûní poptávané ãinnosti právû formou koncesní smlouvy. Koncesní projekt b vá odborn m i praktick m v stupem ekonomick ch a právních specialistû. Je téï dobré vûdût, Ïe minimální náleïitosti koncesního projektu stanoví vyhlá ka Ministerstva pro místní rozvoj âr ã. /00 Sb., kterou se koncesní zákon provádí. Podle ní musí koncesní projekt identifikovat potfieby a cíle zadavatele a vymezit moïné zpûsoby jejich zaji tûní. INZERCE právní poradna Dále by mûla b t ve srovnatelném rozsahu analyzována alespoà dvû základní fie ení jedno tzv. tradiãní (formou klasick ch vefiejn ch zakázek) a druhé PPP (formou zvolené spolupráce vefiejného a soukromého sektoru). Pokud ze závûrû koncesního projektu vyplyne, Ïe fie ení formou PPP není v hodné, nemûl by se takov zámûr PPP, samozfiejmû, realizovat a v úvahu pak pfiichází standardní fie ení formou zadávacího fiízení dle zákona o vefiejn ch zakázkách. Koncesní projekt po vypracování v praxi nejãastûji schvaluje zastupitelstvo pfiíslu - ného územnû samosprávného celku, nebo vláda âr, a to v závislosti na tom, kdo je jeho pofiizovatelem. Po fiádném schválení se projekt stává základem pro vypracování koncesní (zadávací) dokumentace, podle které jednotliví uchazeãi podávají svoje nabídky. Koncesní projekt je tedy základním a v chozím dokumentem, kter do znaãné míry pfiedurãuje úspû nost PPP zámûrû. Zadavatelé by proto mûli vypracování tohoto dokumentu a posouzení poïadovan ch ekonomick ch a právních aspektû vûnovat náleïitou pozornost. V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Hlavní téma: ODPADOVÉ HOSDÁŘVÍ )) Vzdělávací, kulturní a jiné akce pořádané městy )) Přehled seminářů a konferencí v roce 00 )) Přehled vzdělávání pro TOP manažery a úředníky )) Základní legislativní změny )) Jak se obléknout na pracovní schůzku Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Únorové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do. února 00 Mgr. Bc. Jan Strelička ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o. UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do.. 00 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova, 0 00 Brno, telefon: 0 info@magnusregio.cz ŘEDITELKA SLEČNOI: Magda Slaninová m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm:, redakce@magnusregio.cz redaktorka: Bc. Hana Nečasová, h.necasova@magnusregio.cz foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA Jiří Salik Sláma (str. ) / MF Sedmička OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: 00 0, s.sediva@magnusregio.cz Milan Slanina, tel:, gsm: 00 m.slanina@magnusregio.cz Monika Syslová, tel:, gsm: m.syslova@magnusregio.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.:, gsm:, n.parmova@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova, 0 00 Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská, 00 Brno, REGIRACE: MK ČR E Vánoãní nabídka pro milovníky a znalce vín SAUVIGNON BLANC, pozdní sběr 00 PINOT GRANDE CUVÉE, pozdní sběr 00 Dvě lahve o obsahu 0, l v dřevěné dárkové kazetě. Běžná ceníková cena Speciální vánoční sleva % 0 Kč 0 Kč Krásně nazrálý a výrazný Sauvignon Blanc společně s cuvée PINOT, který je kombinací burgundských odrůd Chardonnay, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Dvě skvělá vína vhodná nejen pro Váš slavnostní stůl. GEWÜRZTRAMIR, pozdní sběr 00 SVATOVAVŘICKÉ CLARET, kabinet 00 Dvě lahve o obsahu 0, l v kartonové odnosné kazetě. Běžná ceníková cena Speciální vánoční sleva 0% Kč 0 Kč Aromatický a dokonale vyvážený tramín v kombinaci s křehkým, ovocným a lehce nasládlým růžovým vínem z odrůdy Svatovavřinecké. Vhodný dárek pro ženy, které milují aromatická a růžová vína. REIEN s. r. o., âeská ulice, Pavlov obchod@reisten.cz 0 0 Využijte bezplatnou Zákaznickou linku hodin denně dní v roce Váš výrobce a dodavatel tepla a elektřiny VUPENKA NA PLES IDEÁLNÍ DÁREK Akci podporuje statutární město Brno Partneři: elektřina ze Slunce pro Vás Mediální partneři:

15 PROSIC 00 RANA INZERCE KB PR munic MorHosp x.indd..00 ::