Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta. Sociální a vzdělávací péče o slabozraké a nevidomé Bakalářská práce

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Sociální a vzdělávací péče o slabozraké a nevidomé Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Jan Richter Brno, květen 2006 Zdeňka Mikulenková Optika a optometrie

2 Obsah: 1.Úvod Co je to slabozrakost a slepota Nejčastější příčiny slabozrakosti a slepoty Raná péče Speciální pedagogická centra pro zrakově postižené děti: Vzdělávání slabozrakých a nevidomých Mateřské a základní školy Střední školy a SOU Vysoké školy Péče o zrakově postižené dospělé občany (činnost jednotlivých organizací) SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých) Tyfloservis Tyflocentrum Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina Dům služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky Středisko výcviku vodících psů Tandem Brno Zařízení pro zrakově postižené s celoročním pobytem Dům sv. Cyrila a Metoděje pro nevidomé a zrakově postižené ve Vlaštovičkách Domov pro zrakově postižené Palata Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně - Chrlicích Sociálně-právní problematika zrakově postižených občanů Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany: Příspěvky a dávky pro těžce zdravotně postižené občany: Další státní dávky poskytované z důvodu těžkého zdravotního postižení Služby sociální péče Přehled dávek státní sociální podpory Důchodové pojištění Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Přehled daňových úlev a osvobození pro občany s TZP: Odstraňování bariér Odstraňování barier v orientaci a pohybu Odstraňování komunikačních a informačních bariér

3 10.3 Odstraňování bariér v peněžnictví a na úřadech Odstraňování bariér při nákupu potravin Závěr...41 Seznam použité literatury:...42 Přílohy 4

4 1.Úvod Zrak je našim nejdůležitějším smyslem, neboť jím vnímáme většinu informací. Ztráta schopnosti vidět proto pro člověka znamená obrovský handicap. Tento handicap jinak vnímají lidé slepí od narození a jinak ti, co oslepli během života a pro které je asi těžší se s touto situací vyrovnat. Život zrakově handicapovaného člověka je těžší a složitější ve srovnání s životem lidí vidoucích, nikoli však nemožný. Nevidomý může dělat téměř vše, co všichni ostatní, jen k tomu potřebuje pomoc. Tato pomoc může přijít od rodiny, přátel a v neposlední řadě také od státních či nestátních organizací, které se touto problematikou zabývají. Důležité je, aby zrakově postižený věděl, na koho se může obrátit a uměl o pomoc či radu požádat. V mé bakalářské práci se snažím zmapovat současnou situaci v oblasti vzdělávání a sociální péče o naše zrakově postižené spoluobčany. Cílem této péče je začlenit zrakově postiženého do společnosti, naučit ho v nejvyšší možné míře samostatnosti a pomoci mu tam, kde to sám nezvládne. 5

5 2. Co je to slabozrakost a slepota Z hlediska sociálně zdravotnického je pokles centrální zrakové ostrosti pod 6/18 na lepším oku s optimální korekcí hodnocen jako ztráta zraku. Na základě míry poklesu zrakové ostrosti a zúžení zorného pole hovoříme o slabozrakosti a nevidomosti. [1] Klasifikace zrakového postižení dle WHO a. Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10), 3/10-1/10, kategorie zrakového postižení 1 b. Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05), 1/10 10/20, kategorie zrakového postižení 2 c. Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02), 1/20 1/50, kategorie zrakového postižení 3 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů d. Praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4 e. Úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5 6

6 3. Nejčastější příčiny slabozrakosti a slepoty Údaje WHO publikované v roce 2002 uvádí, že počet nevidomých a slabozrakých, kteří oslepli z důvodu infekčních nemocí, se snížil. Naopak se zvýšil počet osob, které osleply vlivem nemocí souvisejících se stářím. [4] Počet slabozrakých a slepých lidí: Z celosvětové populace bylo v roce milionu lidí s poškozeným zrakem, z nichž bylo 124 milionů osob slabozrakých a 37 milionů slepých. Do těchto hodnot nebyly zahrnuty refrakční vady, proto je celkový počet osob se zhoršeným zrakem ještě vyšší. Celosvětově připadá na každého slepého člověka průměrně 3,4 osoby se slabozrakostí. Tato hodnota v jednotlivých státech kolísá a to v rozsahu 2,4-5,5. [4] Výskyt poruchy zraku podle různých kritérií: o Věk: Poškození zraku můžeme nalézt ve všech věkových skupinách. Více než 82 % všech slepých lidí je ve věku 50 let a starších, ačkoli reprezentují pouze 19% světové populace. Počet slepých dětí mladších 15 let je přibližně 1,4 milionů. o Pohlaví: Dostupné studie uvádí, že v kterékoli části země, v jakémkoli věku mají ženy vyšší riziko vzniku poruchy zraku než muži. o Geograficky: výskyt osob se zrakovým postižením není rovnoměrný. Více než 90% těchto osob žije v rozvojových zemích. [4] Grafické znázornění celosvětového odhadu poškození zraku v jednotlivých státech je uvedeno v příloze č.1. Příčiny poškození zraku: V celosvětovém měřítku stojí na prvním místě příčiny slepoty katarakta (až ze 47,8%)-do značné míry jako následek stárnutí. Na druhém místě v příčinách slepoty stojí glaukom (12,3% ) a třetí nejčastější příčinou je věkem podmíněná makulární degenerace (AMD) (8,7%). Nicméně v rozvinutých zemích je hlavní příčinou slepoty AMD. Je to dáno zvyšujícím se počtem osob starších 70 let. 7

7 Dalšími významnými příčinami jsou: trachom, neprůhlednost rohovky, diabetická retinopatie (4,8%) a oční potíže u dětí (katarakta, retinopatie nedonošených, kongenitální glaukom, deficit vitamínu A). Příčiny slepoty ve světě v procentuálním podílu jsou uvedeny v příloze č.2. Většině těchto očních nemocí můžeme předcházet prevencí a je možné je také léčit. WHO odhaduje, že až 75% případů slepoty se dá předejít. Záleží na příčině, která slepotu způsobuje. Příčiny slepoty se značně liší stát od státu a to v závislosti na místních podmínkách. V případě dětského věku je možno předcházet přibližně v 50% případů. [4] Celosvětové trendy ve výskytu zrakového postižení: V roce 1990 byl celosvětový odhad nevidomých osob 38 milionů, v roce 1996 to bylo 45 milionů a do roku 2020 se odhaduje, že počet slepých lidí vzroste na 76 milionů. To znamená, že se počet nevidomých do roku 2020 zdvojnásobí. Tato hrozivá čísla vedou WHO k zahájení projektu Vision, celosvětové iniciativy pro eliminaci slepoty, které je možné předejít. Cílem tohoto projektu je zvýšit povědomí občanů o očních nemocech, zvýšit dostupnost zdravotnické péče, zapojit lidi do preventivního programu (preventivní prohlídky, zdravý životní styl, ) atd. [4] 8

8 4. Raná péče Raná péče je soustava služeb a programů poskytovaných ohroženým dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám. Je poskytována převážně v přirozeném prostředí dítěte, což je rodina. Právě tato interakce mezi rodiči a dítětem s postižením je podle posledních výzkumů podstatným faktorem rozvoje nejen jeho psychických, ale i fyziologických funkcí. Proto je pro ranou péči typická forma terénní práce (návštěv poradenského pracovníka v domácím prostředí). Cílem rané péče je předcházet postižení, eliminovat nebo zmírnit jeho důsledky a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady sociální integrace. [9] V české republice existují střediska rané péče, která jsou zřizována Společností pro ranou péči a nabízejí své služby: - rodinám dětí s postižením zraku od narození do 4 let - rodinám dětí s kombinovaným postižením (zrakové s mentálním, pohybovým a dalším) od narození do 6 let. Jak bychom si mohli povšimnout, je raná péče zaměřena na velmi malé děti. Je to z toho důvodu že první tři roky života hrají zásadní roli ve vývoji dítěte. Právě v tomto období jsou kompenzační možnosti mozku tak obrovské, že umožňují nejlépe rozvinout náhradní mechanismy i u těch dětí, které mají v některé oblasti vývoje vážný handicap. Pokud se právě toto období zanedbává, možnosti vývoje dítěte v určitých oblastech se mohou zcela uzavřít nebo extrémně snížit. Přestože mozek je schopen vytvářet nová nervová spojení po celý život, člověk se nejrychleji rozvíjí a nejlépe přizpůsobuje změnám v raném věku. Formy služeb: Návštěvy poradců a konzultantů v rodinách (1x za1-3měsíce) Semináře pro rodiče Týdenní rehabilitační pobyty pro celé rodiny Ambulantní zrakovou stimulaci Setkání rodičů Obr.1 9

9 Půjčování hraček, pomůcek a literatury Čtvrtletní zpravodaj pro rodiče ROLNIČKA Možnost konzultace s rehabilitační pracovnicí, psychologem Pomoc při výběru předškolního zařízení Instruktáže pracovníků vzdělávacích a rehabilitačních zařízení, kam dochází děti v péči SRP Základní sociálně-právní poradenství Tyto služby jsou poskytovány zdarma a jsou realizovány v rámci několika programů. Jsou to: Podpora rodiny vychovávající dítě s postižením Podpora psychomotorického vývoje postiženého dítěte Osvěta a vzdělávání Střediska rané péče nabízejí pomoc při rozvíjení schopností dítěte, při výběru a úpravách vhodných hraček a pomůcek a při vytváření stimulujícího prostředí, které podporuje celkový vývoj dítěte. Poskytují psychologické, pedagogické a sociální poradenství, pomáhají s přípravou dítěte pro vstup do předškolního vzdělávacího zařízení. Střediska také: shromažďují informace a literaturu vypracovávají metodiky stimulace zraku, pomáhají rozvíjet kompenzační dovednosti (např. používání sluchu a hmatu, orientace v prostoru) pořádají semináře a kurzy pro odborníky v příbuzných oborech (lékaře, učitele, psychology) [9] Důležitou činností středisek rané péče je provádění zrakové stimulace. Tímto pojmem je označována metodika rozvoje těžce poškozeného zraku dítěte v raném věku. Cílem zrakové stimulace je dosažení maximálního rozvoje zrakových funkcí a jejich maximálně možného využití v běžném životě dítěte. Pro dítě má velký význam i účelné využívání schopnosti rozlišit světlo a tmu, směr odkud světlo přichází, poznání některých barev a tvarů. Zraková stimulace je určena dětem, které mají těžké zrakové postižení od narození, nebo k němu došlo brzy po narození. Protože stanovení stupně postižení zrakových funkcí u takto 10

10 malých dětí je velice obtížné, doporučuje se zraková stimulace všem, u nichž nelze prokázat úplnou nevidomost. Stimulace zraku probíhá dvěma základními způsoby: 1) úpravou prostředí tak, aby bylo pro postižený zrak atraktivní a dostupné (např. volbou vhodného kontrastu barev na zařízení bytu, na oblečení dítěte i rodičů a při výběru hraček; volbou vhodného osvětlení apod.) 2) systematickým nácvikem dovedností využívat zbytky zraku (pomocí vypracovaného postupu se dítě učí v jednotlivých krocích využít zbytek vidění a zapojit ho do každodenních aktivit jako je např. jídlo, orientace v prostoru, komunikace s prostředím) [6] V současné době je vybudováno sedm středisek rané péče. Tato střediska jsou situována především do větších měst: Brno, České Budějovice, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha. [9] 11

11 5. Speciální pedagogická centra pro zrakově postižené děti: Speciální pedagogická centra pro zrakově postižené děti jsou zřizována ministerstvem školství při mateřských a základních školách pro zrakově postižené. Hlavním úkolem těchto center je poskytnout pomoc rodičům (a samozřejmě také dětem), kteří se rozhodli ponechat své dítě doma a zajistit mu školní docházku v běžné škole v místě bydliště. [6] V předškolním období se tato centra podílí: na cvičení na rozvoji smyslů, stimulačních programech rozumového vývoje, rozvoji pojmů a matematických představ, grafomotorické přípravě na zrakové stimulaci u dětí se zbytky zraku a prakticky nevidomých na aktivní a pravidelné přípravě na čtení a psaní Braillova písma na pomoci při zařazení ZP dětí do běžných MŠ na posouzení školní zralosti Ve školním období se podílí: na vyhledávání škol pro integraci dětí na výběru a přípravě specifických pomůcek a textových materiálů na poradenství a metodickém vedení učitelů integrovaných dětí na individuálních plánech a výchovně vzdělávacích programech pro integrované děti na asistenci ve vyučovacích hodinách dle potřeb učitelů a dětí na pravidelných konzultačních dnech pro učitele Dále tato centra pomáhají při zajištění optických kompenzačních pomůcek (lupy do ruky, kamerové televizní lupy, digitální televizní lupy,..), poskytují kontakty na knihovny pro nevidomé a zajišťují časopisy a knihy pro nevidomé. Spolupracují také s Domovy mládeže a ZUŠ. Pořádají: víkendové akce pro rodiče a učitele; pravidelné víkendy pro nevidomé děti; exkurze, stáže a přednášky pro veřejnost, apod. [15] 12

12 6. Vzdělávání slabozrakých a nevidomých Vzdělávání zrakově postižených je důležitým prvkem při snižování rizika sociální izolace. Současné pojetí integrace zdravotně postižených do společnosti vůbec a do univerzitního studia zvlášť znamená, že handicapovaní lidé mohou dělat prakticky všechno co ostatní, ale potřebují pomoc. Pomocí může být stejně tak delší čas na napsání testu jako bezbariérový přístup do budovy. Důležité jsou také moderní kompenzační pomůcky vyvinuté pro zrakově postižené na bázi osobního počítače. Nevidomí a slabozrací studovali samozřejmě i dříve, bez možnosti využití moderní techniky a to díky tradičním pomůckám. Při získávání běžně tištěných informací však byli do značné míry odkázáni na pomoc rodiny nebo okolí. Přestože práce s počítačem byla tehdy prakticky nemožná, jsou to právě počítače, které dnes tak významně mění realitu. [14] Dříve se školy dělily na školy pro nevidomé, pro děti se zbytky zraku a pro děti slabozraké. Dnes fungují školy pro zrakově postižené, které navštěvují žáci s různým stupněm zrakového postižení. Některé zrakově postižené děti jsou v rámci integrace, a pokud k tomu škola poskytne vhodné podmínky, vzdělávány v běžných základních a středních školách. [6] 6.1 Mateřské a základní školy Základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené Brno Hlinky Mateřská škola poskytuje všestrannou speciálně pedagogickou péči dětem nevidomým, se zbytky zraku a slabozrakým, ale i dětem, jejichž zrakové postižení je dále kombinováno jinou vadou (mentální retardací, tělesným postižením nebo poruchou komunikace). Velký důraz je zde kladen především na rozvoj sebe obsluhy, prostorové orientace, smyslového vnímání, oblast zrakové stimulace a individuální logopedické péče. Součástí programu dětí v mateřské škole jsou také návštěvy divadelních představení a koncertů, výlety a pobyt dětí na škole v přírodě. [16] Základní školu mohou navštěvovat jak děti nevidomé, tak slabozraké. Výuka probíhá v rozsahu běžných osnov základních škol ve třídách, kde je maximálně 10 žáků. Děti se zde mohou naučit cizí jazyky (AJ, NJ), hrát na hudební nástroje (kytara, klavír, flétna, akordeon) a 13

13 pracovat s kompenzačními a reedukačními pomůckami. Mohou rozvíjet svou prostorovou orientaci pod odborným vedením a účastnit se sportovních aktivit. [16] Součástí této školy je také Zvláštní a pomocná škola, Speciální pedagogické centrum a internát. Zvláštní škola s pomocnými třídami je určena dětem, u nichž se ke zrakové vadě přidružilo postižení mentální, pohybové či jiné. Výuka probíhá podle osnov zvláštní a pomocné školy. Děti jsou podle svých schopností zařazeny do jedné ze čtyř tříd zvláštní školy, pro děti se závažnějším stupněm postižení jsou určeny dvě třídy pomocné školy. Je zde upřednostňován individuální přístup Obr.2 k žákům (možnost individuálního výukového plánu). Důraz je kladen také na zvládání sebe obslužných návyků a dovedností. Děti jsou podle svých možností zapojovány do všech školních aktivit. [16] Škola Jaroslava Ježka Tato škola je rozdělena do několika částí. Jedná se o školu mateřskou, základní, zvláštní a praktickou. Součástí je také internát a speciální pedagogické centrum. Obr.3 Stejně jako u předchozí školy vychází výuka z osnov klasické základní či zvláštní školy. Důraz je opět kladen na nácvik prostorové orientace, manipulaci s kompenzačními pomůckami, aj. Poskytuje také vzdělání jazykové a hudební (v rozsahu základních uměleckých škol). Umožňuje dětem získat další speciální dovednosti a znalosti, např. plavání, lyžování, psaní na počítači a práce s počítačem. Děti mohou absolvovat školu v přírodě, 14

14 navštěvovat zájmové kroužky (literární, tyfloturistický, keramický, ), účastnit se tuzemských i zahraničních sportovních soutěží pro zrakově postižené a také soutěží hudebních, literárních a výtvarných. [18] Škola dále pořádá: - zahraniční výměnné pobyty dětí ve školách pro zrakově postižené - koncerty a setkání s významnými osobnostmi (herci, sportovci, zpěváky, politiky) - návštěvy koncertů, divadel a výstav [18] Praktická škola (neprofesního typu) je určená pro absolventy zvláštních a pomocných škol. Jedná se o dvouletou přípravu zrakově postiženého na samostatný život, ke studiu na škole profesního typu nebo kvalifikačním studiu. Vytváří individuální výchovně vzdělávací programy pro žáky se specifickými zdravotními, sociálními nebo jinými potřebami. [18] Speciální základní škola pro zrakově postižené prof.v.vejdovského Tato základní škola se zabývá tyflopedickou a logopedickou péčí, nápravou poruch učení, výukou prostorové orientace a samostatného pohybu. Děti se zde učí cizí jazyky (AJ, FJ) a hru na hudební nástroje (klavír, klávesy, kytara, zobcová flétna, klarinet, souborová hra, hudební teorie). Současně škola poskytuje diagnostické pobyty pro děti s tupozrakostí, šilháním a poruchou binokulárních funkcí. Dále škola pořádá rekondiční pobyty, školu v přírodě, poznávací zájezdy v tuzemsku i zahraničí, víkendové pobyty v Jeseníkách, lyžařský a plavecký výcvik, arteterapii, sportovní hry, mezinárodní šachový turnaj a masáže pro děti s vadným držením těla. Součástí školy je internát, speciální pedagogické centrum, oční ordinace (jednou týdně je přítomna lékařka, každodenní péči poskytuje zdravotní sestra) a oční optika. [17] Speciální škola pro zrakově postižené v Plzni Toto školské zařízení zahrnuje mateřskou školu, základní školu, internát, školní klub, družinu a speciální pedagogické centrum. Mateřská škola přijímá děti s očním onemocněním, pro které nemohou do normálních školek, nebo by v normálních školkách neprospívaly a jejích vývoj by se začal opožďovat za ostatními dětmi. Základní škola vzdělává děti se zrakovým postižením, eventuálně děti s vadami kombinovanými (zrakové, pohybové, děti zdravotně oslabené nebo s vývojovými poruchami 15

15 učení). Školu mohou navštěvovat i zdraví sourozenci ZP dětí. U těchto dětí je zajištěna výuka v menším kolektivu (4 10). Žáci jsou vedeni speciálními pedagogy a při vyučování mohou používat speciální kompenzační pomůcky vzhledem ke specifice zrakového postižení. Přístup vyučujícího je ke každému žáku individuální. Na základní škole probíhá výuka německého jazyka. Výuka probíhá podle osnov běžných základních škol. [45] Základní škola Opava Tato škola poskytuje základní vzdělání žákům se zrakovým postižením (slabozraký, se zbytky zraku, nevidomý) a žákům s vadami řeči; součástí školy je také speciální pedagogické centrum, internát a občanské sdružení Tandem. Dětem je poskytována individuální tyflopedická a logopedická péče, stálá lékařská péče a péče zdravotní sestry a psychologa. Žáci mají možnost také sportovat (plavání, lyžování na běžkách, jóga, posilovna, zdravotní tělesná výchova, ) a učit se hrát na hudební nástroje. Škola pravidelně pořádá ozdravné pobyty na horách, výlety na tandemových kolech a splavování řek na raftech. [33] 6.2 Střední školy a SOU Střední škola Aloise Klara Tato škola je určena pro absolventy základních škol s různými handicapy (lehké mentální postižení, zrakové a tělesné postižení, kombinované vady). Přednostně jsou zde však přijímány osoby se zrakovým postižením a specifickými poruchami učení. V nabídce jsou tříleté a čtyřleté studijní obory a také dvouleté denní nástavbové studium v oboru podnikání. [19] Tříleté studijní obory: Keramické práce, Kartáčnické a košíkářské práce, Keramik, Čalouník, Knihař, Rekondiční a sportovní masér Obr.4 16

16 Čtyřleté studijní obory: Masér sportovní a rekondiční, Textilní výtvarnictví tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů. Obr.5 Při škole funguje sportovní klub Stella, který má ve své hlavní náplni dvě základní sportovní odvětví vodní turistiku a lyžování (sjezdové i běžecké). Škola je zapojena také do evropského programu Sokrates. Pro mimopražské studenty je zajištěno ubytování na internátě. [19] Konzervatoř a Ladičská škola Jana Deyla Tato škola nabízí studium v oborech Hudba, Zpěv a Ladění klavíru. Obory Hudba a Zpěv jsou sedmileté (pro povolání učitelů hudby, vlastní hudební činnost či studium na vysoké škole), které končí absolutoriem, nebo mohou žáci po pěti letech vykonat maturitní zkoušku a dosáhnout tak úplného středního odborného vzdělání. Obor Ladění klavíru je pětiletý zakončený maturitní zkouškou popř. čtyřletý zakončený závěrečnou zkouškou. V oboru Hudba se vyučuje hře na klavír, varhany, housle, violoncello, kontrabas, flétnu, klarinet, trubku, lesní roh, pozoun, kytaru, akordeon. Každý student se učí na dva hudební nástroje, popř. kombinace nástroj a zpěv. Všichni navíc procházejí výukou hry na klavír. Studijní program zahrnuje kromě individuální nástrojové výuky i předměty všeobecně vzdělávací, hudebně teoretické, a didaktické. V oboru Ladění klavíru se kromě všeobecně vzdělávacích a hudebně teoretických předmětů vyučují odborné teoretické i odborné dílenské předměty. Studenti všech oborů mohou podle potřeby navštěvovat předměty speciální přípravy, např. bodový notopis, práce s kompenzační technikou, prostorová orientace a pódiový projev aj. Pro mimopražské studenty je zajištěna strava i ubytování na internátě. [20] Gymnázium a OA pro zrakově postiženou mládež v Praze (druhá je v Opavě) Výuka probíhá podle osnov běžných škol tohoto typu. Rozdílem je snad jen počet žáků ve třídách (10-12), který umožňuje individuálnější přístup. [6] 17

17 Střední škola pro zrakově postižené, Brno OA, Masér sportovní a rekondiční, Sociální péče-sociálně právní činnost [21] SOU pro zrakově postiženou mládež, Praha-Krč - žáci zde mohou studovat tříleté nebo čtyřleté studijní obory Čalouník, Masér, Knihař, - pro absolventy zvláštních škol jsou otevřeny obory Kartáčník a Košíkář [6] 6.3 Vysoké školy Ke studiu na VŠ se může přihlásit každý zrakově postižený jedinec, který má středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Podmínkou je samozřejmě úspěšné vykonání přijímacího řízení na VŠ. Studijní obor si zrakově postižený volí nejen podle svých zájmů a schopností, ale i podle typu svého zrakového postižení a podle individuálního studijního plánu. Důležité je také dobré technické vybavení, jako je diktafon pro nahrávání přenášek a počítačová technika (Eureka, Aria, Braillský řádek, čtecí zařízeni Sunrise, apod.). Jako nejvhodnější se jeví studium humanitních oborů na filosofické nebo pedagogické fakultě, studium hudby na akademii, ale také studium práv, výpočetní techniky, programování, ekonomie nebo žurnalistiky. [7] Podpora VŠ studentů: Centrum Tereza Centrum Tereza vzniklo v roce 1992 na ČVUT v Praze (jako součást Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské). Jedná se o centrum především informaticko-technologické, které poskytuje vzdělání nejen zrakově handicapovaným. Dochází zde zrakově postižení lidé, kteří nějakou školu dříve absolvovali, anebo naopak ti, kteří o budoucím studiu teprve uvažují. Součástí tohoto centra je také program celoživotního vzdělávání (např.studijní program zaměřený na speciální výpočetní techniku). [14] Laboratoř Carolina Jedná se o centrum podpory studia zrakově postižených. Toto centrum působí při Kabinetu software a výuky informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Handicapovaní studenti mohou nejen využívat vybavení této laboratoře, ale také se účastnit kurzů pro nevidomé a slabozraké. [22] 18

18 Středisko Teiresiás Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, zřídila Masarykova univerzita v Brně v roce Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým. Středisko je dále grantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých. Udržuje kontakt se středními školami na nichž handicapovaní studují, je také partnerem speciálních pedagogických center v Praze, Brně, Hradci Králové; Tyflocenter a Tyfloservisu. [23] Střediska podpory studentů se specifickými vzdělávacími potřebami při katedrách SPPG (Hradec Králové, Brno, Olomouc) Poradenská centra při Univerzitách a samostatných VŠ 19

19 7. Péče o zrakově postižené dospělé občany (činnost jednotlivých organizací) 7.1 SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých) Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR vznikala sloučením obou do té doby celostátně působících občanských sdružení občanů s těžkým zrakovým postižením - České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v ČR Svou činnost poté zahájila Jedná se o občanské sdružení, které poskytuje ucelený komplex služeb pro občany starší 15 let. První transformační krok v oblasti sociálních služeb nastal již v roce 1998, kdy se od SONS oddělilo Středisko rané péče a vzniká Společnost pro ranou péči. V roce 2000 se od této organizace oddělilo Slepecké muzeum a jeho sbírky přešly pod odbornou péči Technického muzea města Brna. V témže roce byly založeny celostátně působící společnosti [Tyfloservis (12 regionálních pracovišť) a Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko dědina] a společnosti působící v jednotlivých krajích [Tyflocentrum v Brně, Olomouci, Ostravě, Karlových Varech, Plzni a Českých Budějovicích]. V letech 2002 a 2003 přibyla Tyflocentra také v dalších městech [Praha, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Zlín, Jihlava, Pardubice, Liberec]. Posláním této organizace je jednak sdružovat a hájit zájmy nevidomých a jinak těžce zrakově postižených občanů, jednak poskytovat konkrétní služby vedoucí k integraci takto postižených občanů do společnosti. Služby poskytuje členům i nečlenům organizace v následujících oblastech: Sociální práce mezi těžce zrakově postiženými občany včetně jejich vyhledávání a prvního kontaktu s nimi Základní poradenství o možnostech kompenzace handicapu zrakového postižení i poskytovatelích služeb takto postiženým lidem Speciální sociálně právní, pracovně právní poradenství Technické poradenství při výběru pomůcek pro zpracování informací včetně nácviku obsluhy takových zařízení Vydávání informačních časopisů v braillově písmu, zvukové podobě, zvětšeném černotisku a digitálním textu Provozování informačního systému a digitální knihovny přístupné na internetu 20

20 Rozvoj a docvičování dovedností získaných v programech základní rehabilitace (vaření, práce v domácnosti, čtení, ) Výcvik vodících psů a další služby jejich držitelům Služby osobní asistence (průvodcovská a předčitatelská služba) Odstraňování architektonických bariér A další. [25] 7.2 Tyfloservis Tyfloservis poskytuje terénní a ambulantní sociální rehabilitaci nevidomých a slabozrakých po celém území ČR prostřednictvím sítě krajských středisek. Posláním této společnosti je podpora integrace nevidomých a slabozrakých lidí do společnosti prostřednictvím intervencí zaměřených na samotné nevidomé a slabozraké, osoby jim blízké a širokou laickou i odbornou veřejnost. Tyfloservis se snaží vybavit postiženého člověka staršího 15 let takovými dovednostmi a informacemi, aby byl schopen v maximální možné míře samostatně naplňovat své životní potřeby, získal přiměřené sebevědomí, zaměřil se na možnosti svého dalšího rozvoje, ale dokázal také rozpoznat své meze a požádat o pomoc. Tyfloservis se neomezuje jen na péči o postiženého člověka, ale také na okolní společnost, kterou se snaží vybavit dovednostmi a informacemi, aby byla schopna odstraňovat a nevytvářet nové architektonické a mezilidské bariéry. Základním zdrojem financování jsou dotace Ministerstva zdravotnictví ČR. [26] 7.3 Tyflocentrum Tyflocentrum představuje místo, kde se schází a nacházejí pomoc nevidomí a slabozrací lidé. Toto centrum sociálních služeb má krajské působení. Pro odlišení tyflocenter v jednotlivých krajích se používá jméno krajského města jako součást názvu. V současné době působí tato střediska v Brně, Olomouci, Ostravě, Plzni, Karlových Varech, Praze, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Zlíně, Liberci, Pardubicích a Jihlavě. 21

21 V těchto centrech nalezneme: o Denní centrum sociálních služeb zajišťuje asistentské služby, služby sociální péče, sociálně-právní poradenství, socioterapeutické služby, program pro nezaměstnané o Centrum pomůcek a informatiky bezplatně poskytuje: poradenství a konzultace při výběru kompenzačních pomůcek na zpracování informací (PC), kurzy obsluhy těchto pomůcek, služby digitalizace a úpravy textů, technické poradenství v oblasti informačních a komunikačních technologií se speciální úpravou pro zdravotně postižené osoby, naučí pracovat s internetem o Tato centra poskytují také různé kulturní, zábavní, sportovní a informační akce pro nevidomé a slabozraké. Nabídka služeb krajských tyflocenter není stejná, liší se podle regionálních poměrů a potřeb. [10] 7.4 Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina Toto středisko umožňuje nevidomým a těžce zrakově postiženým lidem absolvovat intenzivní kurzy pracovní rehabilitace, na které navazuje rekvalifikace s následným pracovním uplatněním. Zřizovatelem střediska Dědina je SONS. Středisko bylo vybudováno za přispění Ministerstva práce a sociálních věcí, Magistrátu hl.m. Prahy a holandské nadace Care for the Czech Republic. Metodou práce je individuální přístup ke klientům a práce v malých skupinách. Cílem těchto aktivit je, aby si maximální počet těžce zrakově postižených lidí udržel své zaměstnání. Proto se toto středisko věnuje programům zaměřeným na osoby v produktivním věku od 16 let. [27] Klientem tohoto centra se může stát: Občan, který ztratil své původní zaměstnání v důsledku ztráty nebo vážného poškození zraku v produktivním věku Občan s dlouhodobým těžkým zrakovým postižením, který již vykonával své povolání, ale toto povolání ztratil a nyní se snaží nalézt nové Mladistvý těžce zrakově postižený od dětství, který se připravoval na své povolání ve speciální škole nebo učilišti, ale z důvodu specifických potřeb trhu práce v jeho regionu zaměstnání nenalezl Zrakově postižený, který má kombinovaný defekt (mentální, tělesný) a je předpoklad, že po rehabilitaci a zácviku na jednoduchou manuální činnost bude schopen samostatného života a uplatní se i po stránce pracovní. [27] 22

22 V kurzech pracovní rehabilitace se klient může naučit: orientaci v prostoru a samostatně se pohybovat s bílou holí, číst a psát braillovým bodovým písmem, psát na kancelářském psacím stroji. Dále je činnost zaměřena na: procvičování zbytků zraku a aktivním využívání ostatních smyslů, rozvíjení fyzických dovedností, výcvik psychosociální a komunikační, zácvik práce s elektronickými kompenzačními pomůckami, výcvik hmatu v ergoterapeutických dílnách. [27] Rekvalifikační kurzy jsou realizovány formou individuálních rekvalifikačních programů. Účastníky těchto kurzů jsou zrakově postižení občané, kteří jsou zaregistrováni na úřadu práce jako nezaměstnaní. ÚP na základě dohody tuto rekvalifikaci uhradí. Rekvalifikaci může hradit i zaměstnavatel zrakově postiženého nebo případný sponzor. Druhy rekvalifikace: telekomunikační pracovník, masér, keramická výroba, košíkářská výroba, obsluha PC, tkalcovská výroba, zvukový designer. Tyto kurzy mají různou délku trvání. Osoby s kombinovaným postižením nemohou být zařazovány do rekvalifikačních kurzů, proto jsou připravováni na pracovní uplatnění většinou jednoduchou manuální činností v chráněném prostředí. Příprava probíhá v místní dílně. [27] 7.5 Dům služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky Tento dům odkázal nevidomým básník Josef Chaloupka ve 30.letech 20.století. Od roku 2000 zde sídlí brněnská pobočka Tyfloservisu a Tyflocentra, které má v současné době tento dům ve vlastnictví. Od roku 2003 zde má také sídlo sportovní sdružení zrakově postižených a jejich přátel TANDEM Brno. [28] 7.6 Středisko výcviku vodících psů Jedná se o profesionální pracoviště, které se zabývá výchovou a výcvikem vodicích a asistenčních psů. Vodicí pes je jednou z "kompenzačních pomůcek" pro samostatný pohyb zrakově postižených lidí a to nejen zcela nevidomých, ale i slabozrakých nebo se zbytky zraku. Vodící psi jsou vychováni a vycvičeni jak pro zrakově postižené dospělé občany, tak pro nevidomé děti, tělesně a kombinovaně postižené a také canisterapii. Těmto psům pak říkáme psi asistenční. [34] 23

23 7.7 Tandem Brno Jedná se o občanské sdružení, které vzniklo v roce Jeho hlavním cílem je umožnit sportovní aktivity zrakově postiženým lidem. Zaměřuje se především na rekreační sport, ale je zde možnost věnovat se sportu také závodně. Členy tohoto sdružení jsou jak lidé s vadami zraku, tak lidé vidoucí. Ti vystupují v rolích průvodců, trasérů, kamarádů,... Tandem Brno nabízí širokou škálu sportů. Jedná se o cykloturistiku, lyžování, horolezectví, jezdectví, plavání, šachy, vodní sporty, turistiku a pobyty pro děti. [32] Obr.6 Občanské sdružení Tandem funguje také při základní škole Opava. Zaměřuje se především na integraci zdravotně postižených dětí a mládeže, podporu jejich zdraví a vzdělávání. Členové OS Tandem zajišťují některé sportovní aktivity, např.turnaje ve florballu, goalballu, šachách, dále atreterapii, zaměřenou na hmatové vnímání a práci s keramickou hlínou, psychosociální hry, pobyty v přírodě, Všechny akce jsou organizovány tak, aby se jich mohli zúčastnit nejen zdravotně postižení. [33] 24

24 8. Zařízení pro zrakově postižené s celoročním pobytem 8.1 Dům sv. Cyrila a Metoděje pro nevidomé a zrakově postižené ve Vlaštovičkách Tento dům funguje od roku 1996 a jeho zřizovatelem je Oblastní charita Opava. Slouží široké veřejnosti dospělých zrakově postižených v ČR, kteří jsou často zatíženi i jiným handicapem a chtějí se osamostatnit. Tento dům nespadá pod ústavní zařízení. Kapacita domu představuje 25 obyvatel, přičemž současný věkový průměr činí 35 let. Nabídkou domu je především trvalé bydlení se zárukou vlastního soukromí v jednolůžkových bytech s možností vlastního vybavení.všem obyvatelům jsou nepřetržitě k dispozici společné prostory, prostory pro výuku sociální rehabilitace, prostory pro sportovní vyžití a prostory pro volno-časové aktivity. Středisko dále poskytuje psychologické a sociálně-právní poradenství. [29] 8.2 Domov pro zrakově postižené Palata Zřizovatelem domova pro zrakově postižené Palata je Hlavní město Praha. Jeho služby jsou určeny občanům se zrakovým postižením, kteří pro snížení soběstačnosti v základních životních úkonech nemohou nebo nechtějí žít ve svých domácnostech. Domov poskytuje služby trvale, či na přechodnou dobu. Domov poskytuje svým klientům: o Zdravotní péči o Terapeutickou péči (pracovní terapie - keramická dílna, vyšívání, batikování, výroba svíček ; čtení denního tisku, časopisů a knih; vypůjčování zvukových knih ze slepecké knihovny; muzikoterapie; rekondiční cvičení; trénování paměti; canisterapie; divadlo; individuální terapie) o Poradenství (základní sociální poradenství, pomoc při výběru kompenzačních pomůcek a při vybavování vlastních interiérů) o Placené služby (kadeřnictví, pedikúra, kondiční masáže, individuální doprava, krejčovské opravy osobního prádla a oděvů) o Neplacené služby (poskytnutí doprovodu personálu na přání klientů, nákupy potřebných věcí a oblečení, čtení a psaní dopisů, vyřizování osobních soukromých záležitostí, průkazek ZTP, ZTP/P apod.). [31] 25

25 8.3 Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně - Chrlicích Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích zřizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Zařízení má 120 lůžek a je určeno pro denní, přechodný nebo celoroční pobyt zrakově postižených lidí starších 18 let. Klienti využívají služeb rehabilitačního a rekvalifikačního centra, základní sociální rehabilitace, oddělení přímé péče a pracovní terapie. Tento ústav vydává také časopis Zornička. [30] 26

26 9. Sociálně-právní problematika zrakově postižených občanů 9.1 Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany: Problematiku přiznávání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany upravuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 86 zákona o sociálním zabezpečení stanoví, že občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce; těmto občanům s těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody I. stupně, občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením jsou přiznávány mimořádné výhody II. stupně a občanům se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce jsou přiznávány mimořádné výhody III. stupně. Stupeň mimořádných výhod osvědčuje průkaz mimořádných výhod, a to I. stupeň průkaz TP, II. stupeň průkaz ZTP a III. stupeň průkaz ZTP/P. Průkaz mimořádných výhod je veřejnou listinou. [3] O přiznání mimořádných výhod rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě posudku posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení. Diagnózy podmiňující přiznání mimořádných výhod u zrakově postižených: o Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) - úplná nebo praktická slepota obou očí Přehled slev a předností pro držitele průkazů: TP: nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních 27

27 ZTP: výhody uvedené u TP nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 62% sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy ZTP/P: výhody uvedené u TP a ZTP nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce Dále může být držitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy držitelům průkazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci. Slevy jsou zpravidla poskytovány jen v zařízeních, která jsou provozována státem. [3] 9.2 Příspěvky a dávky pro těžce zdravotně postižené občany: (upraveny vyhláškou č. 182/1991 sb.) a) jednorázové peněžité dávky ( 32 vyhlášky) na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemohou tito občané uhradit ze svých běžných příjmů b) jednorázové věcné dávky ( 32 vyhlášky) k uspokojování běžných životních potřeb, které si občané pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami c) jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek ( 33 vyhlášky) zrakově postiženým občanům lze poskytovat peněžité příspěvky na pomůcky, které jim umožňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popř. na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. Příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku nehradí ani nepropůjčuje příslušná zdravotní pojišťovna (ZP). Pokud ZP 28

28 hradí potřebnou pomůcku částečně, přihlédne se při stanovení výše příspěvku k této skutečnosti. Tento příspěvek může také sloužit k úhradě nákladů spojených s výcvikem a odevzdáním vodícího psa úplně nebo prakticky nevidomým občanům až do výše obvyklých nákladů. Výčet pomůcek, na které je možno poskytnout příspěvek, je uveden v příloze č.5. d) příspěvek na úpravu bytu e) příspěvky na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla poskytuje se rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let a je úplně nebo prakticky nevidomé f) příspěvek na individuální dopravu poskytuje se občanu úplně nebo prakticky nevidomému; výše příspěvku činí Kč. g) příspěvek na zřízení a změnu připojení telefonní stanice h) opakující se peněžité dávky: - příspěvek na zvýšené životní náklady úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění soustavným výcvikem nebo studiem nebo kteří jsou poživateli sirotčího důchodu a to ve výši 200 Kč měsíčně; tento příspěvek se nevztahuje na osoby úplně nebo prakticky nevidomé, které jsou poživateli invalidního důchodu - příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže občanům úplně nebo prakticky nevidomým a to ve výši 400 Kč měsíčně za užívání bytu a 200 Kč za užívání garáže - příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům poskytuje se úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa a to na krmivo pro tohoto psa ve výši 800 Kč měsíčně. [3] 29

29 9.3 Další státní dávky poskytované z důvodu těžkého zdravotního postižení Zvýšení důchodu pro bezmocnost Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v 70 stanoví, že je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů o při částečné bezmocnosti o 20% o při převážné bezmocnosti o 40% o při úplné bezmocnosti o 75% z částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem. Částečně bezmocná je fyzická osoba, která potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, např. při mytí, česání a oblékání. Za částečně bezmocnou osobu se vždy považuje osoba prakticky nevidomá. Převážně bezmocná je osoba, která potřebuje kromě pomoci uvedené v předchozích větách pravidelnou pomoc, popřípadě soustavný dohled jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby. Za převážně bezmocnou se vždy považuje osoba úplně nevidomá. Úplně bezmocná je osoba, která zcela pozbyla schopnost sebe obsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázána trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech. [3] O přiznání bezmocnosti rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. Příspěvek při péči o blízkou osobu Podmínky nároku jsou uvedeny v 80 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Tento příspěvek náleží osobě pečující osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo je starší 80 let a částečně bezmocná. [3] 30

30 9.4 Služby sociální péče Formy služeb sociální péče: a) pečovatelská služba b) ústavní péče obě tyto formy upravuje vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., A) pečovatelská služba Pečovatelskou službu poskytují obce TZPO, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Pečovatelská služba se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu. Úkony pečovatelské služby, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby, se poskytují bezplatně. B) ústavní péče Ústavy sociální péče pro mládež Ústavy sociální péče pro dospělé 9.5 Přehled dávek státní sociální podpory ( upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) Prostřednictvím státní sociální podpory se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Poskytuje se v závislosti na výši příjmu. Existují však dávky, které jsou poskytovány bez ohledu na výši příjmu (rodičovský příspěvek do sedmi let věku dítěte, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené). [3] 9.6 Důchodové pojištění (upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb.,) a) plný invalidní důchod Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: 31

31 - poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 60% - je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (např. úplná nevidomost obou očí kategorie 5 dle WHO; praktická nevidomost obou očí kategorie 4 dle WHO; těžce slabý zrak spolu s těžkou nedoslýchavostí, popř.úplnou nebo praktickou hluchotou) [3] b) částečný invalidní důchod Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33% a jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky (např. snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka; koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů). [3] Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle zrakové ostrosti dosažené s korekcí do blízka i do dálky, zorného pole a případných potíží s přihlédnutím k intelektovým schopnostem či postižení sluchu. [3] 9.7 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pro zdravého člověka je zaměstnání nejen zdroj materiálního zabezpečení, sociálního kontaktu, ale také jeden z významných zdrojů pocitů identity a sebe uskutečnění. Zaměstnání je tedy jednou z důležitých kvalit života a překážka v jejím uskutečňování způsobuje problémy materiálního, společenského, sociálního i psychického rázu. Zrakové postižení má v oblasti zaměstnání znevýhodňující důsledky. Ztráta zraku v dospělém věku znamená pravděpodobnou ztrátu zaměstnání. Postižení vrozené nebo získané v raném vývojovém období zase diskvalifikuje postiženého při vzdělávání a přípravě na zaměstnání. V každém případě zrakově postižený ke svému pracovnímu výkonu často potřebuje speciální pomůcky, které mu kompenzují zrakovou nedostatečnost. Zrakově postižení jedinci mají sníženou možnost výběru povolání. Mohou se uplatnit v některých řemeslech, nebo jako učitelé, maséři, aj. Na své budoucí povolání se připravují přímo na speciálních školách, které se nachází v Praze, Brně, Opavě aj., nebo jsou integrování na běžných školách. Pro ty, jež ztratili zrak později, existuje v Praze rehabilitační a 32

32 rekvalifikační středisko Dědina, které jim umožní nejen výuku bodového písma a sebe obslužných činností, ale zároveň i rekvalifikaci na jiné povolání. [24] Problematiku občanů se změněnou pracovní schopností (ZPS) a změněnou pracovní schopností s těžkým zdravotním postižením upravuje zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Tento právní předpis stanoví, že občanem se ZPS je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popř.přípravy k pracovnímu uplatnění. [3] Pracovní začlenění zdravotně postižených může být zajišťováno: 1) stanovením povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené 2) pozitivní stimulací zaměstnavatelů k zaměstnávání zdravotně postižených 1) upravuje zákon č. 167/1999 Sb. a zákon č. 474/2001 Sb., o zaměstnanosti. Zaměstnanec je povinen zaměstnat občany se ZPS ve výši povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl u zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci činí 4%. Tuto povinnost zaměstnavatel plní: - zaměstnáváním osob se ZPS ve výši povinného podílu - odebíráním výrobků od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50% zaměstnanců se ZPS, nebo odebíráním výrobků z chráněných dílen, - odvodem do státního rozpočtu [3] 2) - poskytování příspěvků na přizpůsobení pracovišť, strojů, nástrojů a dalšího vybavení pro zdravotně postižené - poskytování příspěvků (slev) (Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v 35 upravuje slevu na dani pro zaměstnavatele. Daň se snižuje o Kč za každého zaměstnance se ZPS a o Kč za každého zaměstnance se ZPS s TZP.) [3] 9.8 Přehled daňových úlev a osvobození pro občany s TZP: a) Daň z nemovitosti b) Daň ze staveb c) Daň z příjmu základ daně se sníží o částku: Kč ročně je-li poplatník 33

33 držitelem průkazu ZTP/P Kč ročně pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod Kč ročně pobírá-li poplatník plný invalidní důchod d) Osvobození od některých správních poplatků u osob mající průkaz ZTP, ZTP/P (např. vydání stavebního povolení, rozhlasové a televizní poplatky, poplatek ze psů, ) e) Výhody při poskytování poštovních služeb f) Slevy při poskytování telefonních služeb. [3] 34

34 10. Odstraňování bariér V životě nevidomého člověka existuje spousta překážek ať už v pohybu, komunikaci, získávání informací, tak v řadě dalších činností, které vidoucím lidem připadají naprosto samozřejmé. Tyto bariery se někdy úspěšně, někdy méně úspěšně daří různými prostředky odstraňovat Odstraňování barier v orientaci a pohybu Ke zlepšení orientace, zajištění samostatného a bezpečného pohybu nevidomých a slabozrakých se zřizují různé stavební úpravy. Podle charakteru je lze rozdělit na prvky akustické a prvky hmatné. a) Akustické prvky Akustické prvky mají nejen funkci orientační, ale většinou také funkci informační. Mezi tyto pomůcky patří: Povelové vysílačky (příruční krabička se šesti tlačítky, vysílač ve slepecké holi se třemi tlačítky), které se používají pro dálkovou aktivaci akustických prvků. Obr.7 - dálkový ovladač Akustický orientační majáček, který pomocí trylků upozorní na vstupy z ulice do podchodů, objektů, k turniketům metra. Trylek se spouští ze slepecké vysílačky povelem č.1. Obr.8 - majáček - navigátor 35

35 Digitální hlasový majáček může mít zaznamenané až dvě hlasové fráze. První fráze obsahuje název objektu a druhá obvykle obsahuje stručný popis objektu nebo stručný popis další trasy. Existuje také majáček, který informuje o aktuálním chodu eskalátorů. Povelová souprava na vozidlech MHD obsahuje externí majáček pro nevidomé a interní majáček pro řidiče. Externí majáček je umístěn u prvních dveří vozu a sděluje číslo a směr linky. Interní majáček je umístěn na stanovišti řidiče a obsahuje frázi nástup nevidomého. Tuto frázi aktivuje nevidomý se své vysílačky. Jejím úkolem je upozornit na úmysl nastoupit a zároveň vyžádat otevření dveří, aby nevidomý nemusel hledat příslušné tlačítko. Obdobné majáčky se nacházejí v některých vlakových soupravách. Akustická signalizace na přechodech. [36] b) Hmatné úpravy Hmatné prvky mají funkci orientační a bezpečnostní. Jsou vnímatelné především slepeckou holí a nášlapem. Tyto prvky jsou umísťovány na chodníky a cesty ve formě komolých kuželů Obr.9 či podélných proužků různých rozměrů. Jsou to např. vodící linie, signální pás, vodící pás přechodu, varovný pás, apod. Mezi tyto prvky můžeme zařadit také popisky v bodovém písmu, které se používají pro označování výstupu z podchodů, ovládacích prvků výtahů a v interiérech pro označení dveří. [36] Obr.10 36