OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA I

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA I"

David Marek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 JOSEF POŠTA a kolektiv OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA I pro 1. ročník UO Automechanik Druhé, aktualizované vydání PRAHA 2008

2 OBSAH PŘEDMLUVA ÚVOD DO PŘEDMĚTU Základní pojmy, názvosloví Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zákony a předpisy Státní politika zajištění bezpečnosti práce Hlavní bezpečnostní zásady práce automechanika Přehled základních předpisů pro oblast autoopravárenství Základy první pomoci při nehodách a úrazech Zastavení krvácení Obnovení dýchání Obnovení srdeční činnosti Protišoková opatření Opatření proti popáleninám Opatření při úrazu elektrickým proudem Opatření při poleptání zásadou nebo kyselinou ZÁKLADY ZPRACOVÁNÍ KOVOVÝCH A NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ Řezání Teorie řezného procesu Upínání obrobků při řezání Ruční řezání Střihání Pilování Vrtání, vyhrubování, vystružování, zahlubování Honování, lapování, zabrušování Lepení LÍCOVÁNÍ A MĚŘENÍ Význam lícování, základní pojmy Druhy uložení

3 3.3 Předepisování rozměrových tolerancí na výkresech Měření Chyby měření Způsoby měření Měřidla pro přesná měření délek Nejužívanější měřidla délek Nejužívanější měřidla úhlů Měření drsnosti povrchu USPOŘÁDÁNÍ A ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ AUTOSERVISŮ HOMOLOGACE VOZIDEL, VYBAVENÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ IDENTIFIKAČNÍ OZNAČENÍ VOZIDLA JAKO CELKU I JEHO SOUČÁSTÍ, INFORMAČNÍ ŠTÍTKY KONTROLA MOTOROVÉHO VOZIDLA VE STANICI MĚŘENÍ EMISÍ A VE STANICI TECHNICKÉ KONTROLY Pravidelné měření emisí vozidla Hodnocení technického stavu vozidla z hlediska měření emisí Stanice měření emisí Pravidelné povinné kontroly technického stavu silničních motorových vozidel a jejich přípojných vozidel Stanice technické kontroly MYTÍ, ČIŠTĚNÍ A ODMAŠŤOVÁNÍ Mytí automobilů Čištění a odmašťování součástí RECYKLACE MATERIÁLŮ POUŽITÝCH V AUTOMOBILECH ZÁKLADY DEMONTÁŽE A MONTÁŽE Šroubové spoje Šrouby Závity Matice Podložky Zajišťovací součásti Montážní klíče

4 Demontáž šroubových spojení Příprava šroubového spojení na montáž Montáž šroubových spojení Zajištění šroubových spojení Valivá ložiska Kluzná ložiska Údržba a mazání ložisek Svařovaná spojení Ostatní spojení Lepené spoje Nýtované spoje Značení dílů a sestav PODVOZEK Rámy a karoserie, kontrola, opravy Koroze rámů a karoserií Deformace rámů a karoserií Trhliny na rámech a karoseriích Automatizovaný výpočet nákladů na opravy karoserií Pérování, kontrola, údržba, opravy Listová pera Vinuté pružiny Pneumatické pérování Pérování torzními tyčemi Hydropneumatické pérování Pryžové pružicí prvky Tlumiče pérování Nápravy LITERATURA PŘÍLOHA

5 2 ZÁKLADY ZPRACOVÁNÍ KOVOVÝCH A NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ 2.1 ŘEZÁNÍ Řezání je základní způsob třískového dělení materiálu. Pro řezání se používá pila, tj. mnohozubý nástroj. Pily jsou ruční (obr. 1) a strojní. pohyblivá hlava rám rukojeť list pevná hlava Obr. 1. Ruční pily kolík Teorie řezného procesu Při každém třískovém obrábění je materiál oddělován řezným klínem. Řezný klín působí na materiál tlakem, v místě působení materiál deformuje, vniká do materiálu a odděluje třísku. Mezi hlavní činitele, které ovlivňují tvorbu a oddělování třísky, patří tvrdost a pevnost nástroje (tj. řezného klínu) a jeho geometrický tvar a podmínky řezání, tj. tlouštka oddělované třísky, rychlost řezání a velikost posuvu nástroje do záběru. γ β δ 24 α Obr. 2. Geometrie zubu pily α úhel hřbetu, β úhel břitu, γ úhel čela, δ úhel řezu

6 Geometrie řezného klínu zubu pily (obr. 2) se volí podle druhu obráběného materiálu a druhu nástroje. Úhel čela γ má vliv na velikost řezné síly. U pilových listů se jeho velikost pohybuje v rozmezí 0 až 10. Úhel břitu β má především vliv na pevnost zubu nástroje. Jeho velikost je ovlivněna tvrdostí řezaného materiálu. Pro tvrdé materiály bývá úhel břitu větší, pro měkké menší. Úhel hřbetu α vytváří u zubu pily prostor pro vznikající třísku při řezném procesu. Úhel δ je součtem úhlů břitu β a úhlu hřbetu α a je nazýván úhlem řezu. Má podobný vliv jako úhel břitu β. Hustota ozubení se udává počtem zubů na délku jednoho anglického palce. Zvlnění nebo rozvedení zubů (obr. 3) se provádí pro snížení tření pilového listu. Řezná spára musí být širší než je tloušťka pilového listu. Při ručním řezání kovových materiálů se pilový list občas lehce maže olejem, při strojním řezání se maže a chladí řeznou kapalinou. Obr. 3. Zvlněné a rozvedené zuby pily Upínání obrobků při řezání Zásadou je, aby řezná spára byla blízko upínacích čelistí. Tím se zabrání nežádoucímu chvění. Řezaný materiál se nesmí upnutím poškodit, proto je vhodné používat tvarové čelisti, dřevěné podložky, měkké vložky apod Ruční řezání Místo řezu musíme nejprve řádně orýsovat, či jinak vyznačit. Řez začínáme krátkými tahy šikmo skloněným listem pily na hraně řezaného materiálu. Pila se vede vedle rysky. Po zaříznutí se řeže celou délkou listu, dlouhými, klidnými tahy. Pila řeže pouze při pohybu dopředu. Na pilu se netlačí, při zpětném pohybu se pila mírně nadlehčuje. Při dořezávání se zpomalí a řeže se velmi zlehka. 25

7 2.2 STŘIHÁNÍ Při střihání se materiál odděluje mezi dvěma břity (obr. 4). Úhel čela γ má rozhodující vliv na velikost vynaložené střižné síly. Úhel břitu β záleží na tvrdosti střihaného materiálu. Pro měkké materiály se používá β od 65, pro tvrdé materiály až 85. Úhel hřbetu α se volí asi 2, aby se břity netřely o střihaný materiál. α opěrka β horní výměnné ostří Mezi břity nůžek musí být vůle v hodnotě asi 1/20 tloušťky střihaného materiálu, aby se břity nůžek navzájem nepoškozovaly a aby docházelo ke střihu a ne k tlaku, jako by tomu bylo, kdyby tato vůle byla nulová. Vůle nesmí ale být příliš veliká, aby se materiál mezi břity nekroutil a nepotrhal. Existuje řada druhů ručních nůžek, některé jsou na obr. 5. Jsou to např. rovné ruční nůžky, nůžky s držadly vyhnutými nahoru, které slouží ke střihání dlouhých kusů (tabulí) plechu, nůžky s noži zahnutými do oblouku pro vystřihování vnitřních otvorů, tvarové (vystřihovací) nůžky, které mají štíhlé čelisti, aby mohly vystřihovat libovolné tvary, ruční pákové nůžky pro střiε spodní výměnné ostří v Obr. 4. Schéma střihání v vůle mezi břity, α úhel hřbetu, β úhel břitu, ε úhel střihu (proměnlivý) Obr. 5. Ruční nůžky 26

8 200l numerického) znaku modelového roku (W 1998, X 1999, Y 2000, atd.), z číselného označení výrobního závodu firmy a z šestimístného pořadového výrobního čísla vozidla. Například VIN automobilu ŠKODA Octavia může vypadat takto: TMBZZZ1UIX Jednotlivé části a znaky tohoto kódového označení znamenají (viz poziční čísla na obr. 41): Obr. 41. Umístění identifikačního čísla automobilu ŠKODA Octavia na příčné stěně motorového prostoru První 3 znaky (WMI): světový kód výrobce (poz. 1), T Evropa, M Česká republika, B ŠKODA AUTO, a.s. Dalších 6 znaků (VDS): 3 znaky (poz. 2) neobsazeno (ZZZ konstanta), 2 znaky (poz. 3) třída vozidla, (1U typ ŠKODA Octavia), 1 znak (poz. 4) neobsazeno (I interní kód výrobce). Posledních 8 znaků (VIS): 1 znak (poz. 5) písmenné označení modelového roku (W 1998, X 1999, Y 2000), 1 znak (poz. 6) číselné označení výrobního závodu (0 až 4 Mladá Boleslav, 5 Kvasiny, 7 Vrchlabí), 6 znaků (poz. 7) pořadové výrobní číslo vozidla ( šestimístné pořadové výrobní číslo). Kromě identifikátoru VIN jsou automobily označeny ještě dalšími identifi kačními čísly a informačními štítky. 56

Podobné dokumenty

Okruhy pro závěrečné zkoušky oboru - strojní mechanik školní rok 2017/2018 (odborný výcvik)

Okruhy pro závěrečné zkoušky oboru - strojní mechanik školní rok 2017/2018 (odborný výcvik) 1) Zpracování kovů a vybraných nekovových materiálů měření a orýsování řezání kovů ruční a strojní pilování rovinných,