ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY KONANÉHO DNE 26. LISTOPADU 2014 V SÍDLE PK ČR

Transkript

1 ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY KONANÉHO DNE 26. LISTOPADU 2014 V SÍDLE PK ČR 1. Zahájení Jednání výboru zahájila Ing. Ježková (SMV) a požádala přítomné o schválení programu. Zároveň bylo přijato protimonopolní prohlášení (antitrust statement). 2. Revize odpadové a obalové legislativy Ing. Ježková (SMV) shrnula situaci týkající se projednávání Plánu odpadového hospodářství pro období , který stanovuje konkrétní cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území České republiky, a požadavky návrhu vyhlášky, kterou se stanoví rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Hlavním cílem vyhlášky je nastavení pravidel a minimálních požadavků pro obce, které povedou k vyššímu vytřídění jednotlivých složek komunálního odpadu. V průběhu léta PK ČR obdržela k diskusi návrh na revizi obalové směrnice a rámcové směrnice o odpadech (v rámci tzv. circular economy). Na žádost MŽP byla vytvořena pozice PK ČR k těmto návrhům (příloha zápisu). MŽP stanoviska PK ČR převzala i do pozice za ČR. CICPEN připravil finanční odhad dopadu obou návrhů. RNDr. Hrabcová (Wrigley) navrhla doplnit do pozice PK ČR ještě pozici k litteringu. Ing. Blecherová (Nestlé) konstatovala, že pozice FoodDrinkEurope je velmi opatrná. PK ČR jednala s europoslankyní Konečnou o návrzích na revizi obou směrnic a předala jí svou pozici. MEP Konečná požádala v rámci parlamentních otázek Evropskou komisi o vyjádření (příloha zápisu). Odpovědi EK ještě nejsou známy. MŽP se od jara zabývá žádostí o autorizaci nové AOS. Dosud nevydalo rozhodnutí. Zákaz plastových tašek bylo by vhodné zjistit, jaký je stav. Členové se shodli, že se však k této problematice zatím nebudeme vyjadřovat. Z návrhu na revizi obalové směrnice není zřejmé, jak se návrh odrazí do používání opakovaně použitelných obalů ( sustainable for multiply use ). Úkol: Mgr. Chýlková rozešle odpovědi EK na parlamentní otázky, jakmile budou k dispozici. Mgr. Chýlková zjistí stav projednávání zákazu plastových tašek. Všichni členové zašlou stanoviska k litteringu. Všichni členové se pokusí zajistit návrh týkající se opakovaně použitelných obalů. 3. Různé Nebyl vloženo žádné téma. Další zasedání výboru bude stanoveno podle potřeby. V Praze dne: 26. listopadu 2014 Zapsala: Mgr. Markéta Chýlková Schválila: Ing. Jana Ježková

2 Příloha 1 Stanovisko PK ČR k návrhu na revizi evropské odpadové legislativy Návrh na revizi evropské odpadové legislativy vnímá potravinářský průmysl ze dvou pohledů. Prvním je standardně problematika odpadu z obalů. Druhý pohled je však nový a je třeba mu věnovat podle našeho názoru náležitou pozornost. Jedná se o nové návrhy týkající se potravinového odpadu. Připomínky PK ČR se týkají návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (dále jen směrnice o odpadech ), směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (dále jen směrnice o obalech ), směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Stanovisko k revizi směrnice o obalech: Evropská komise (dále jen EK ) dlouhodobě usiluje (anebo alespoň deklaruje úsilí) o harmonizaci a sjednocení implementace v jednotlivých státech EU. Cílem revize má být sjednocené vykazování dat včetně vypracování samotné metodiky pro harmonizaci výpočtu, které povede ke sjednocení statistiky ve vykazování dat jednotlivými státy. Návrh, který nyní EK předkládá, však k tomuto cíli nesměřuje. Domníváme se, že v konečném důsledku by mohl vést naopak k další roztříštěnosti. Zdá se, že EK svým návrhem sleduje myšlenku dosáhnout v roce 2030 absolutně bezodpadového hospodářství. Za tímto účelem sama sobě navrhuje neúměrné posílení své pravomoci (např. čl. 5, 6, 7, 9, 11, 27 nebo 38). Připomínky ke konkrétním návrhům: EK konstatuje, že současné metodiky výpočtů prováděných jednotlivými státy včetně vykazovaných statistik jsou neporovnatelné. EK návrhem zavádí kombinované cíle, avšak není zřejmé, zda se bude jednat o součet recyklace a opětovného použití anebo o jiný postup. Takový přístup však není krokem k harmonizaci a ve svém důsledku by mohl vést až ke zrušení stávajícího již zavedeného způsobu třídění a sběru jednotlivých komodit a tím i ke znevýhodnění ČR a poškození konkurenceschopnosti její ekonomiky. smysl původního čl. 6 se tímto návrhem výrazně mění. Podle návrhu EK dochází k posunu měřícího bodu a výpočet má být proveden až z výstupů procesu recyklace, což nutně přinese problémy s evidencí a značnou administrativní a kontrolní zátěž včetně s tím spojených zvýšených nákladů. Takovou změnou bude nutné evidenčně podchytit proces obchodování v rámci celé EU. Není zřejmé, jak bude docházet k rozlišení původu vytříděné komodity až za procesem na výstupu recyklace. Navrhovaný přístup je výrazným rizikem a pro takto závažný návrh změny metodiky by měla být provedena příslušná studie. Domníváme se, že navrhovaným přístupem dojde ke snížení vykazování výše recyklace oproti současnému modelu a zároveň dojde k dalšímu prohloubení v netransparentnosti vykazovaných statistik. Obáváme se takého toho, že vznikne neúměrný tlak na navýšení účinnosti sběru anebo v horším případě obcházení systému evidence jednoduše tím, že opakované použití bude přípravou k opětovnému použití. PK ČR s tímto návrhem nemůže zásadně souhlasit. Rozdělení obalů na jednotlivé materiálové složky pro účely výpočtů bude znamenat zcela nesmyslné zatížení evidence, protože většina obalů je například označena jiným typem materiálu (etiketa) než vlastní obal, ale z hlediska hmotnostního je to nepodstatný podíl. při zachování současné metodiky výpočtu začíná být po roce 2020 zásadně problematickou a od roku 2025 ekonomicky neúnosnou. Pokud bude zachován stávající stav metodiky výpočtu bez kritizovaných úprav, pak dosažení cílů již v roce 2025 bude znamenat zvýšení nákladů plateb do systému - cca o 40 % při zachování současných výkupních cen druhotných surovin bez jejich výrazného poklesu. Při zavedení změny měřícího bodu budou náklady nesrovnatelně vyšší. Lze očekávat navýšení prakticky až o 100 % stávajících cen. Návrhy recyklačních cílů pro rok 2030 nelze vůbec akceptovat, neboť cíle nejsou standartními postupy dosažitelné. Lze se domnívat, že by takto vysoký cíl mohl na trhu druhotných surovin vyvolat cenový kolaps. Nelze pominout skutečnost, že by se tato změna zcela jistě také promítla do cen potravin uváděných na trh, protože plátci do systému jsou nejméně z 80 % provozovatelé potravinářských podniků. není zřejmé, jaký bude mít tento návrh dopad v oblasti nakládání s odpady z obalů. Zásadně nelze

3 souhlasit s tím, aby byl výrobce trvale odpovědný za výrobek (čili jinými slovy provozovatel potravinářského podniku za obal ze své potraviny) i v okamžiku, kdy jej spotřebitel přestal používat. k pro harmonizaci. Nadále tak umožňuje, aby některé státy plnily směrnici pouze vykazováním recyklace průmyslových a přepravních obalů, což povede k dalšímu znevýhodnění českých výrobců oproti zahraničním. Stanovisko PK ČR k revizi směrnice o odpadech: Pro zajištění soudržnosti politik EU je nezbytné, aby na úrovni EU byla vytvořena správná definice a společná metodika pro vyčíslení množství potravinového odpadu vzniklého ztrátami a plýtváním. Problematika potravinových ztrát a plýtvání potravinami musí být regulována komplexně, a to od samého prvopočátku výroby (tj. primární produkce zemědělství), včetně mezičlánků jako zpracování a distribuce až po stravování mimo domov. Primárně je nutné brát v úvahu základní požadavek potravinového práva spočívající v bezpečnosti potravin. Jak vyplývá ze stanoviska EHSV k tématu Příspěvek občanské společnosti ke strategii pro prevenci a omezování potravinových ztrát a plýtvání potravinami má se v tomto rámci jednat o jakékoli potraviny původně určené k lidské spotřebě (s výjimkou produktů, které neslouží k účelům výživy), které jsou vyhozeny nebo zničeny, a to na všech úrovních potravinového řetězce zemědělským podnikem počínaje a spotřebitelem konče. V rámci EU dochází ve fázi výroby k poměrně malým potravinovým ztrátám a podle FAO vznikají největší potravinové ztráty právě na začátku potravinového řetězce (primární výrobky, posklizňová fáze, zpracování), zatímco k plýtvání dochází spíše na jeho konci (fáze distribuce a konečné spotřeby). Nepoživatelné zbytky zemědělských plodin a vedlejší produkty zpracování nelze řadit do potravinového odpadu. Nikdy nebyly a ani nemohly být určeny ke konzumaci v lidském potravinovém řetězci. V souladu se stanoviskem EHSV musí být klasifikace toho, co je nepoživatelné nebo nepoužitelné, i nadále flexibilní, protože v rámci pokroku v oblasti znalostí a technologií se produkty, které jsou v současné době považovány za nepoživatelné nebo nepoužitelné jako vedlejší produkty, mohou stát poživatelnými nebo použitelnými. Připomínky ke konkrétním návrhům: nesouhlasíme, aby se rozuměly potravinovým odpadem i nepoživatelné části potravin. Taková definice postrádá logiku. To, co nemělo být určeno ke konzumaci spotřebitelem (tj. není potravinou ve smyslu potravinového práva), nemůže logicky tvořit ani potravinový odpad (např. nekonzumovatelné zbytky živočichů, jako jsou kosti). Takový přístup navrhuje ve svém stanovisku i EHSV (viz. výše). v odst. 3 je uvedeno, že členské státy přijmou opatření s cílem zamezit vzniku potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci. Další větou však přístup podél celého potravinového řetězce popírá, když vylučuje primární produkci. Vzhledem k tomu, že účinná zemědělská produkce bude mít i nadále klíčový význam pro celosvětové zajištění dodávek potravin obyvatelstvu, nelze ji vyloučit ani z pohledu potravinového odpadu. ČR by tedy měla navrhnout, aby byly ve větě druhé uvedeny taky zemědělské podniky. V opačném případě by došlo k tomu, že by vznik potravinového odpadu tam, kde vzniká především, nebyl monitorován (a vykazován).

4 Příloha 2 Parlamentní otázky Kateřiny Konečné na EK Parlamentní otázky 17. října 2014 E Předmět: Eliminace odpadu z potravin Ve světě, kde velké množství lidí trpí hlady a zdroje jsou omezené, je EP potěšen iniciativou Evropské komise ohledně prevence a omezování ztrát a plýtvání potravinami, která směřuje v rámci revize rámcové směrnice o odpadech k eliminaci odpadu z potravin. Jak však upozornil ve svém stanovisku z 20. března 2013 EHSV, problematika potravinových ztrát a plýtvání potravinami musí být zkoumána komplexně, od fáze výroby do fáze spotřeby, včetně mezičlánků, tj. zpracování a distribuce, a v neposlední řadě i stravování mimo domov. EHSV v této souvislosti také upozorňuje na nevhodnost zařazení nepoživatelných zbytků zemědělských plodin a vedlejších produktů do kategorie potravinových ztrát či plýtvání potravinami. Zároveň musí být definice natolik flexibilní pro případ, že v rámci pokroku v oblasti znalostí a technologií se produkty, které jsou v současné době považovány za nepoživatelné nebo nepoužitelné jako vedlejší produkty, stanou poživatelnými nebo použitelnými. Bere Komise na vědomí, že definice potravinového odpadu, kterou sama navrhuje, je nedostatečná a ne úplně v souladu se stanoviskem EHSV? Uvědomuje si Komise, že do míst vzniku potravinového odpadu nezahrnuje celý dodavatelský řetězec? Parlamentní otázky 17. října 2014 E Předmět: Revize rámcové směrnice o odpadech Evropský parlament je potěšen iniciativou Evropské komise, která směřuje v rámci revize rámcové směrnice o odpadech k eliminaci odpadu z potravin. Jak však upozornil ve svém stanovisku z 20. března 2013 Evropský hospodářský a sociální výbor, problematika potravinových ztrát a plýtvání potravinami musí být zkoumána komplexně, od fáze výroby do fáze spotřeby, včetně mezičlánků, tj. zpracování a distribuce, a v neposlední řadě i stravování mimo domov. Uvědomuje si Komise, že výrobce nemůže nést trvalou odpovědnost za výrobek, a to ani v okamžiku, kdy jej spotřebitel přestal používat? Uvědomuje si Komise, že návrh na evidenci materiálů podle jednotlivých složek obalů (např. láhev a etiketa) způsobí velkou administrativní zátěž při vykazování obalů, avšak s nulovým efektem na sběr, třídění nebo recyklaci?

5 Parlamentní otázky 17. října 2014 E Předmět: Revize směrnice o obalech Evropský parlament přikládá revizi směrnice o obalech značný význam. Cílem revize má být mj. také harmonizace a úplné sjednocení implementace v jednotlivých státech EU tak, aby docházelo k jednotnému vykazování dat včetně vypracování samotné metodiky pro harmonizaci výpočtu. Klíčové jsou spolehlivé a porovnatelné číselné údaje. Je nezbytné si jako prioritu stanovit zavedení kvalitní definice potravinového odpadu a společné metodiky pro číselné vyjádření potravinových ztrát a plýtvání. Chystá se Komise navrhnout jednotnou metodiku pro číselné vyjádření potravinových ztrát tak, aby byla známa dostatečně dopředu, a členské státy se tak nedostaly do situace obdobné, jako tomu bylo např. u zdravotních tvrzení? Uvědomuje si Komise, že podle jejího návrhu k harmonizaci vykazování dat týkajících se recyklace nedojde? Bere Komise v úvahu, že návrh vedoucí k posunutí měřícího bodu výrazně poškodí ty členské státy, které stojí v současné době na předních místech, a že všechny další změny (např. kalkulace kompozitních materiálů) a změny definic přinášejí zároveň nejasnosti v tom, jakých cílů dosahujeme v současnosti?