Senzorické funkce. Základem je přeměna určitého typu energie podnětu na biologicky použitelnou informaci
|
|
- Vítězslav Němeček
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Senzorické funkce A. Mechanismy percepce: Informace o změnách vnějšího (kde je potrava) a vnitřního prostředí (hypoglykémie) Prostřednictvím receptorů : exteroreceptory interoreceptory proprioreceptory Základem je přeměna určitého typu energie podnětu na biologicky použitelnou informaci Receptory (volná nervová zakonč, speciální oko) Podněty: 1. Typ : elektromagnetické (světlo), mechanické (tlak, zvuk), chemické (kyselost, tvar molekuly), tepelné Receptory: fotoreceptory chemoreceptory mechanoreceptory termoreceptory nociceptory 2. Intenzita podnětu 1
2 3. Specificita receptorů preference určitého typu podnětu (Oko-světlo, ucho zvuk) úloha přídatných orgánů (čočka, kůstky středního ucha) Adekvátní podnět podnět nejnižší práh (neadekvátní podnět vyšší práh, vysoká teplota - bolest) B. Mechanismy přeměny energie určitého typu na biologický signál receptor -změna permeability membrány buňky pro ionty (Na) depolarizace (hyperpolarizace) receptorový potenciál Adaptace receptorů minimální adaptace tonické rychlá adaptace - fázické Akomodace zvýš prahu při déletrvající depolarizaci, je vyvolána inaktivací sodíkových kanálů 2
3 Kůže: Specializovaný orgán hranice mezi zevním prostředím a tělem Povrch: 1,6 2 m 2 Tloušťka: různá (nejtenčí víčka 0,1 mm, nejsilnější plosky chodidel 3, 6 mm) Hmotnost: 1/16 hmotnosti těla (3 kg + 17 kg tuková tkáň) Obnova: Epidermis: keratinizovaná epitelová vrstva, olupuje se Buňky: keratinocyty, melanocyty, Langerhansovy bb. I. Epidermis (epitel) - bariéra II. Dermis (pojivo) cévy, nervy, receptory, kolagenní a elastická vlákna 1. Epidermis: str. basale kmenové buňky sebeobnova 2 4 týdny spinosum granulosum lucidum corneum 2. Dermis A. Potní žlázy: a) Ekrinní (vyúsťují přímo volně na povrch) b) Apokrinní (vyúsťují do vlasového folikulu) c) Prsní B. Mazové žlázy C. Vlasy + nehty 3
4 Funkce kůže: 1. Ochrana organismu: a) proti mechanickým (posun, elasticita, zesíl rohové vrstvy), chemickým (ph, kožní maz) tepelným (mikroatmosféra) světelným vlivům (filtrace UV zář tloušťka epidermis, kožní pigmenty melanin) Melanin barva kůže, produkt melanocytů, oxidovaný (černý), redukovaný (hnědý): tvorba vnější podněty (UV), vnitřní podněty výživa, těhotenství, b) proti mikroorganismům samočištění, nízké ph (4,5 6), Langerhansovy buňky (rozpoznání antigenu, jeho prezentace, receptory pro IGg a komplement) 2. Termoregulace: a) tepelná izolace (podkožní tuk) b) arteriovenózní anastomózy (akrální části) sympatikus c) perspirace (perspiratio insensibilis (odpařování) a sensibilis) 3. Komunikace se zevním prostředím receptory reakce na: a) mechanické b) termické c) bolestivé podněty Nerovnoměrné zastoup v kůži Reakce na specifické podněty Transformace energie podnětu na vlastní typ energie změna membránového potenciálu (přítomnost iontových kanálů) receptorový potenciál Receptorový potenciál: tonický fázický Většinou depolarizace (Na, K, Ca) x hyperpolarizace Receptorový (generátorový potenciál) 4
5 o k a é aj k r c i to g u a lo o em iál chn s la ter -te í h n o a u e o m ick ř í s š í í se ijn em š l í a no d už stud y ch o a ázá l ý l e. s a) Mechanorecepce: dotyk, tlak, vibrace, lechtání o t otělíska, k azterče, lům ak v Receptory: Vater-Paciniho tělíska, Meissnerova Merkelovy n š e k volná r zakonč é nervová e je z Ruffiniho tělíska, receptory vlasových folikulů, č P k m ň l ú ra o v p reakci srozhoduje: ku a jejich o y O zapoj jednotlivých receptorů m o d V ý uto d - Intenzita a typ podnětu n ji u a rů to - Rychlost adaptace o n k - Směrová citlivost í las t ob Te i iu už ouh d o p zs tu s o e ke Jeh b 5
6 Vater-Pacini: rychlé vibrace (rychlá adaptace), ne směr Meissnerova tělíska: pomalé vibrace (středně rychlá adaptace), ne směr Merkelovy terče: pomalá adaptace, on- reakce, směrová citlivost menší Ruffiniho tělíska: pomalá adaptace Volná nervová zakonč (nocicepce, termorecepce): dotyk nízká intenzita, pomalý pohyb podnětu - lechtání, latence, následný výboj směrová citlivost Receptory vlasových folikulů: středně rychlá adaptace, směr ohýbání vlasu Dotykový práh Prostorová rozlišitelnost dvou bodů podle stimulovaných oblastí (bříška prstů, rty vysoká denzita specifických receptorů) projekce v SI Kožní vnímání komplexní Aferentace: Myelinizovaná vlákna - Aα (30 70 m/s) Zadní kořeny Dráha zadních provazců Thalamická jádra Cortex 6
7 b) Termorecepce: vnímání tepla a chladu chladové receptory tepelné receptory c) Nocicepce: fyziologická signalizace ochrana organismu před poškozm -Vnímání bolesti -Emoce -Vegetativní reakce -Adaptace: nulová Rozděl: somatická povrchní (kůže) a hluboká (svaly, klouby, pojivo) útrobní centrální (drážděním nad nociceptory) Spící nociceptory až při poškoz tkáně 7
8 4. Resorpční a exkreční funkce: resopce: látek rozpustných v tucích exkrece: tvorba potu potní žlázy (ekrinní) 5. Sociální komunikace 6. Zdroj vitaminu D Z v kůži uloženého 7 dehydrocholesterolu UV zářm játra hydroxylace na 25-C, v ledvinách hydroxylace na 1,25 -dihydroxycholekalciferol (kalcitriol) Zrakový systém Adekvátní podnět pro zrakové receptory světlo elektromagnetické zář 770 nm (červená) 380 nm (fialová) 1. Vnější vrstva skléra (bělima), kornea (rohovka) 6 očních svalů 2. Střední choroidea (cévnatka vaskularizovaná, pigmentovaná vpředu iris (duhovka) pupila (zornice) čočka připevněná ke corpus ciliare 3. Vnitřní - retina (sítnice) tyčinky a čípky a komplex mnoha vrstev bb. a nn. vláken Macula lutea (1mm 2 ) fovea centralis Nazálně slepá skvrna (n.opticus) 8
9 Optické prostředí oka Obraz na sítnici skutečný, převrácený, zmenšený rohovka (optická mohutnost 43 D), čočka (13 26 D), Při relaxaci hladké svaloviny řasnatého tělíska čočka plochá daleké vidění Kontrakce hladké svaloviny (parasympatikus) největší zakřiv pro vidění nablízko (akomodace) Korekce refrakčních vad Krátkozrakost (myopie, korekce rozptylkami) Dalekozrakost (hypermetropie, korekce spojkami) Zakřiv rohovky n shodné ve vertikální a horizontální ose ve vertikální je větší (rozdíl je 0,1 mm 0,5 D) Je-li rozdíl zakřiv větší nezobrazuje se bod jako bod, ale jako čára ASTIGMATISMUS 9
10 Reakce zornic: Miosa zúž Mydriáza rozšíř Význam: Mění množství dopadajícího světla na sítnici Mioza vede ke zvýš hloubky ostrosti (eliminace paprsků, které dopadají do oka pod větším úhlem) Průsvit zornice je určován činností dvou svalů: M. sphincter pupillae (parasympatikus) M. dilatator pupillae (sympatikus) Sítnice : 10 vrstev (zjednodušené schéma 4 vrstvy): 1. Pigmentový epitel bb. melanin, zasahují mezi receptory (albíni) význam ochrana, fagocytóza 2. Fotoreceptory tyčinky (5,55 milionů a čípky (125 milionů) Čípky fotopické vidění Tyčinky skotopické vidění 10
11 Tyčinky a čípky pigment rodopsin liší se citlivosti a rozmístěním na sítnici Tyčinky černobílé vidění citlivější početnější, č počty se liší u nočních č íha denních íhživočichů, Primáti 120 mil.tyčinek, 6,5 mil. čípků Čípky barevné vidění Čípky koncentrovány do fovea centralis, směrem do periferie jich ubývá Množství tyčinek se směrem k periferii zvětšuje Disk Membrána Rodopsin Fosfodiesteraza Na + TMA Na + Na + Na + K + K + K + SVĚTLO Na + Na + Na + K + K + K + 5 GMP cgmp Transducin cgmp Na + Blokáda Na-kanálů - hyperpolarizace 11
12 Trichromatické vidění 74 Ztráta červených čípků protanopie zelených deuteranopie modrých tritanopie Ztráta červených-zelených čte 21 Zorné pole levého oka 12
13 Zraková dráha: 1. n. opticus (1 milion vláken) chiasma opticum 2. Corpus geniculatum laterale (specifické talamické převodní jádro) 3. Tr. geniculocalcarinus (radiatio optica) do zrakové kůry Tr. retinohypothalamicus do nc. suprachiasmaticum cirkadiánní rytmus pretektální jj. fixační pohyby a pupilární reflexy colliculus superior bilaterální pohyby - konvergence Somatosenzorické vstupy 13
14 Tyčinky: Vlivem světla klesá citlivost tyčinek Adaptace na tmu (40 min) obnova rhodopsinu, citlivost se zvyšuje (25 000x) Čípky Adapatce čípků na světlo rychlá (5 min), ale nižší citlivost Význam dalších buněk: Bipolární, horizontální, amakrinní bb. elektrické synapse Akční potenciál až gangliové bb. Receptorový potenciál (hyperpolazizace) pokles vodivosti pro Na+ a Ca2+ Zmenš výdeje glutamátu On-gangliové bb. AP frekvence stoupá s výškou RP Reakce různých částí receptivních polí sítnice (i mozkové kůry) Axony gangliových bb. n. opticus, nestimulované gangliové bb. tonicky aktivní (5/s) Princip konvergence na periferii sítnice, ve fovea centralis 1:1 Sítnice 14
15 Zraková dráha: n. opticus (1 milion vláken) chiasma opticum Corpus geniculatum laterale (specifické talamické převodní jádro) Tr. geniculocalcarinus (radiatio optica) do zrakové kůry Tr. retinohypothalamicus do nc. suprachiasmaticum cirkadiánní rytmus pretektální jj. fixační pohyby y a pupilární p reflexy colliculus superior bilaterální pohyby - konvergence Sluch 15
16 Podnět: zvukové vlny (šíř vzduch, voda) IIIIIII I I I I IIIIIIII I I I I IIIIIII I I I I Při stejné rychlosti šíř (ve vodě 4x větší rychlost šíř) Intenzita db Lidské ucho: Hz Nejcitlivější: Hz, 60 db (lidský hlas) Střední ucho: Šepot 20 db Hovor 60 db Metro 100 bb Bolest 140 db Vzdušné ved Vnější ucho: Boltec Zvukovod Bubínek sluchové kůstky svaly m. tensor tympani (na kladívko) m. stapedius (ochrana vnitřního ucha před poškozm) Eustachova trubice - farynx 16
17 Vnitřní ucho cochlea (35 mm dlouhá), vyplněná tekutinou Rozděl: 3 oddíly (scala vestibuli oválné okénko, scala tympani a scala media - na basilární membráně vláskové buňky Perilymfa scala vestibuli a tympani ( koncentrace Na, nízká K) Endolymfa scala media ( K, nízká Na) stria vascularis Cortiho orgán: 1 vrstva 3000 vnitřních vláskových buněk 3 4 vrstvy vnějších vláskových buněk + buňky ypodpůrnép Povrch tektoriální membrána 17
18 Ohnutí vlásků (o 0,5 nm směrem k stria vascularis) otevř K kanálů = Depolarizace uvolnění mediátoru AP Pohyb bazilární membrány různý stupeň deformace od baze k apexu: nízké frekvence na vrcholu, vysoké na bazi (tónotopie) Nervová vlákna z hlemýždě do g. spirale venrální a dorzální sluchová jj. Přes specifické talamické převodní jj. do sluchového kortexu Statické čidlo lineární zrychl (pohyby hlavy) utrikulus, sakulus Kinetické čidlo úhlové zrychl (rotace) 3 polokruhovité kanálky 18
19 Statické čidlo utriculus, sacculus poloha hlavy vzhledem ke gravitaci vláskové buňky Kinetické čidlo: 3 polokruhovité kanálky horizontální laterální, přední-vertikální (horní) zadní vertikální vyplněné endolymfou Ampula crista ampularis vláskové bb. Pohyb endolymfy stereocilie ke kinocilii depolarizace více AP N. Statoacusticus Vestibulární ganglium vestibulární jj. CNS 19
20 Chuť Chuť slož potravy chuťové mechanorecepce (taktilní) nociceptory (pepř) 20
21 4 základní modality: sladko, slano, kyselo, hořko Sladko sacharoza (1), fruktoza (1.7), glukóza (0.8), sacharin (625) Slano ionizované soli (kationty), NaCl (1), KCl (0.6) Kyselo proporcionální k logaritmu koncentrace H + Hořko a) organické látky s dlouhým řetězcem s N b) alkaloidy kofein, strychnin, nikotin rostlinné jedy Různá lokalizace Různé typy receptorů Více než 100 typů Receptorový potenciál: depolarizace, význam slin, intenzita podnětu Čich 21
22 Čich poslední popsaný smysl, subjektivní vnímání, u člověka rudimentární Podnět: těkavá látka rozpustnost ve vodě (hlen) rozpustnost v lipidech (cilie) Vzduch musí procházet horním oddílem čichání Receptorový potenciál: depolarizace Adaptace 50% během 1 s (receptory i CNS granulární bb. bulbus olfact.) detekce více než 50 typů (zrak 3) 22
Senzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceVariace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
VíceMUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny
VíceSmysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat
Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá
VíceSmyslové orgány (čidla)
Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou
VíceReceptory. podnět. biologický signál
Fyziologie smyslů Receptory podnět biologický signál Receptory membránové receptory (z vnějšího prostředí) cytosolové receptory (pronikne-li signál membránou) jaderné receptory (pronikne-li signál membránou)
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Vícereceptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
VíceSmyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty
Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
VíceAnalýza smyslový vjem
SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory
VíceSrovnávací morfologie živočichů. Smyslové orgány
Srovnávací morfologie živočichů 9. Smyslové orgány Smyslové orgány Podnět receptor (smyslová buňka) nervový vzruch efektor (sval, žláza) Typy receptorů: a) podle energie podnětu Mechanoreceptory Chemoreceptory
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceZákladní vyšetření zraku
Základní vyšetření zraku Až 80 % informací z okolí přijímáme pomocí zraku. Lidské oko je přibližně kulového tvaru o velikosti 24 mm. Elektromagnetické vlny o vlnové délce 400 až 800 nm, které se odrazily
VíceFyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK
Fyziologie zraku Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK Kapitoly Optika a optický aparát oka Receptory a fyziologie sítnice Centrální neurofyziologie zraku 1. Optika a optický aparát
Více5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I
5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup
VíceF. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
VíceSluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory
Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části
VíceÚkoly 1: zornicový reflex
Cvičení - smysly RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2012 zdroje: Srovnávací fyziologie Vácha a kol. Materiály Mgr. L. Hlaváčka Google.com Velká kniha optických iluzí Al Seckel Úkoly 1: zornicový reflex ÚVOD
VíceJméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných
Více29.4.2015 SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) ROZDĚLENÍ RECEPTORŮ KOŽNÍ SOMATOSENZITIVNÍ CITLIVOST - HMAT
SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) receptory v buňkách vazebná místa bílkoviny typy receptorů např. acetylcholinové nikotinové (nervosval. ploténka, blokovány kurarinem); muskarinové (úrobní orgány,
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
VíceOko - stavba oka a vady
Oko - stavba oka a vady Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_31_18 Tématický celek: Člověk Autor: Renata Kramplová
VíceAnatomie a fyziologie v očním lékařství
Anatomie a fyziologie v očním lékařství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Bc. Zouharová Klára Anatomie a fyziologie v očním
VíceSMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ
SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň
VíceMichal Vik a Martina Viková: Základy koloristiky ZKO3
Fyziologie vnímání barev Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí I Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln lních iluzí: Vliv barvy pozadí II Jsou tyto kruhy barevně shodné? Příklady vizuáln
VíceÚvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav LF MU v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Obsah přenášky Obecné poznatky o smyslovém vnímáni Vnímání zvuku Vlastnosti
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Více7 (12) SMYSLOVÉ ORGÁNY Přijímají skrze citlivé receptory vnější i vnitřní podněty, zpracovávají je a pomocí nervů předávají do mozku.
7 (12) SMYSLOVÉ ORGÁNY Přijímají skrze citlivé receptory vnější i vnitřní podněty, zpracovávají je a pomocí nervů předávají do mozku. Základní typy receptorů: Mechanoreceptory reagují na mechanické podráždění
VíceVýukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceHISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
VíceSMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA
SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské smyslové a nervové soustavy. Smyslová soustava patří sem zrak, sluch,
VíceDruhy smyslového vnímání
Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány
VíceVariace Soustava tělního pokryvu
Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým
VíceNervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
VícePřednášky z lékařské biofyziky
Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Biofyzika vnímání Obecná charakteristika smyslového vnímání Smyslové vnímání -
VícePodle toho, odkud přichází podnět, se receptory dělí na exteroreceptory, interoreceptory a prioreceptory.
1. Lidské smysly Smysly jsou prostředkem, pomocí kterého vnímáme své okolí. Pět samostatných smyslových systémů reaguje na různé podněty: oči umožňují interpretovat zrakové informace, sluch zprostředkovává
VíceOkruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
VíceELEKTROOKULOGRAFIE. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Zuzana Nováková Upraveno podle: Adéla Hložková, 2.LF UK Praha
ELEKTROOKULOGRAFIE Fyziologický ústav LF MU, 2016 Zuzana Nováková Upraveno podle: Adéla Hložková, 2.LF UK Praha ELEKTROOKULOGRAFIE Metoda zaznamenávající oční pohyby na základě měření elektrických potenciálů
Více- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2
Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty
VíceLidské oko jako objektiv a senzor
Lidské oko jako objektiv a senzor Lidské oko anatomie 1/5 iris duhovka pupil zornice, zřítelnice (vstupní pupila) sclera -bělima Oko, pohled zvenku [1] Duhovka hladké svalstvo s kruhovým otvorem uprostřed,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Smysly člověka autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
VíceUložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)
Otázka: Zrakové ustrojí Předmět: Biologie Přidal(a): Cllaire Je citlivé na elektromagnetické vlnění Umožňuje vnímání světla, barev, velikosti, tvaru a vzdálenosti předmětu Nejdůležitější čidlo pro orientaci
VíceReceptorové informační vstupy
Receptorové informační vstupy Senzorické systémy: 1) struktury oddělující vnější fyzikální svět od vlastních receptorů 2) receptory (buňky schopné transformace energie) 2 výklady 3) aferentní dráha 4)
VíceSeminární práce Lidské oko Fyzika
Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost
Více3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu
3. BLOK Anatomie a fyziologie zrakového orgánu ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Periferní část zrakového orgánu Zraková dráha Zrakové centrum Periferní část zrakového orgánu Oční bulbus Přídatné orgány Slzné
Více16. SMYSLOVÉ FUNKCE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA
16. SMYSLOVÉ FUNKCE ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA A. Stavba a rozdělení receptorů B. Fylogenetický vývoj jednotlivých kategorií receptorů C. Smyslové orgány člověka, nejčastější onemocnění smyslových orgánů člověka
VíceAnatomie kůže. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Anatomie kůže Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Radka Benešová KŮŢE (CUTIS, DERMA) Největší plošný orgán lidského těla.
VíceČlověk smyslové orgány
Člověk smyslové orgány VY_12_INOVACE_PRV.123.34 Mgr.Charlotta Kurcová prosinec 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Člověk smyslové orgány. Podtéma: seznámení s lidskými smyslovými orgány a jejich
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)
a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceFyziologie smyslů. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK
Fyziologie smyslů Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK Obsah 1. Sluch 2. Vestibulární aparát 3. Chuť 4. Čich Sluch mechanické vlnění ( periodické zřeďování a zhušťování) prostředí
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceVzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup
Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Smyslová soustava Anotace Pracovní listy k zopakování a procvičení učiva smyslová soustava. Autor Mgr.
VíceSMYSLOVÁ SOUSTAVA. Rozdělení receptorů. a) podle prostředí, ze kterého přijímají informace
SMYSLOVÁ SOUSTAVA smyslové orgány zajišťují CNS informace o vnitřním a vnějším prostředí vlastní vjem se vytváří až v mozkové kůře čidla = analyzátory, vybírají z prostředí podněty (chemické, tepelné,
VíceSemestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno:
Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno: Téma: Optické vlastnosti lidského oka jméno: Lucie Wolfová datum: 19. 12. 2002 Úvod: Viděním se rozumí činnost dostatečně vyvinutého zraku. Vnější
VíceZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ
VíceKosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s
VíceSvětlo Oko Mozek. Vincent van Gogh: Hvězdná noc
Světlo Oko Mozek Vincent van Gogh: Hvězdná noc Elementární znalosti optiky, fyziologie a neurověd OPTIKA: jak světlo vzniká, šíří se prostředím, jak interaguje s povrchy objektů, jak vstupuje do oka, jak
VíceOtázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka
Otázka: Zrakové ustrojí člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Barbora Mikšátková Zrakové ústrojí člověka Oko je citlivé na elektromagnetické vlnění o frekvenci 400 750 nm (viditelné světlo) V průběhu vývoje
VíceXXXI. Obecná fyziologie kůže. XXXII. Kožní čidla. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Ksenia Budinskaya
XXXI. Obecná fyziologie kůže. XXXII. Kožní čidla. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Ksenia Budinskaya Funkce kůže ochranná funkce: - fyzikální: mechanická ochrana (elasticita a pevnost vláken, podkožní tuk);
VíceSOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.
SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 1,8
VíceORGÁN ZRAKU A SLUCHU
ORGÁN ZRAKU A SLUCHU OKO Oční koule, víčko, slzný aparát Oční koule Přední segment Zadní segment Oční koule Procesus ciliares Corpus ciliare Pars caeca retinae Sclera Iris Cornea Stěna oční koule Zadní
VíceZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/
VíceViditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
Více5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208
5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat
VíceVývoj a stavba oka 2010
Vývoj a stavba oka 2010 Vývoj oka Oční brázdička na prosencephalu ve 4. týdnu před uzavřením neuroporus anterior Vývoj oka Po splynutí neurálních valů uzavření neuroporus anterior oční váčky a stopky výchlipka
VíceDetekce světla. - křivka zčernání, expozice - světlocitlivá emulze, CCD - komprese signálu zrakovou dráhou. Detektory světla
Aplikovaná optika - přednáška Detekce světla - křivka zčernání, expozice - světlocitlivá emulze, CCD - komprese signálu zrakovou dráhou Detektory světla Oko reakční doba 0,1s elektrochemické změny Fotocitlivá
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha
ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec 2014 1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené
VíceNervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť
Nervový systém Nervová soustava Ovládá činnost všech orgánů v těle Řízení kosterního svalstva somatický systém Řízení vnitřních orgánů vegetativní systém Vyšší nervové funkce Instinktivní a emotivní chování
VíceVyužití vlastností světla a jeho absorpce při průchodu a odrazu. Zrakem až 90% informací. Tvar, barva, umístění v prostoru, rychlost a směr pohybu.
Fotorecepce Využití vlastností světla a jeho absorpce při průchodu a odrazu. Zrakem až 90% informací. Tvar, barva, umístění v prostoru, rychlost a směr pohybu. Proteiny teprve ve spojení s chromoforem
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.3489
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Mgr. Kateřina Wernerová Název materiálu: VY_52_INOVACE_Pr.8.We.19_Vylucovani_ledviny_kozni_soustava Datum: 23. 3. 2013 Ročník: osmý
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s
VíceNervová soustava. Jana Javora FSS Fziologie člověka
Nervová soustava Jana Javora FSS Fziologie člověka Funkce Nejvýše postavený a nejsloţitěji uspořádaný regulační systém Příjem, ukládání, zpracování a výdej informací = dominantní podíl na řízení všech
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceUcho a sluchová dráha
Ucho a sluchová dráha Auris externa Auris externa Auris media Auris interna A Meatus acusticus externus B Membrana tympani C Cavum tympani D Cochlea E Canalis semicircularis ant. F Tuba auditiva Cochlea
VíceMgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU
Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,
VíceAkustika a biofyzika sluchu Biofyzika
Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika Zvuk Mechanické vlnění Šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách Rychlost šíření ve vzduchu: 340m/s = 1 Mach, při 0 C 322m/s Slyšitelný zvuk Mechanické vlnění
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5. Šablona V/2-25
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5 634 00 BRNO Nový Lískovec, Kamínky 5 Šablona V/2-25 Ročník 8. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Autor Člověk a příroda Fyzika Funkce ucha Mgr. Josef Pohanka
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu
VíceStavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Stavba a funkce receptorů (organa sensuum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Smysly (1) Zachycení podnětů ze zevního (exteroreceptory) nebo vnitřního (interoreceptory) prostředí Exteroreceptory
VíceSMYSLOVÉ ORGÁNY. MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci
SMYSLOVÉ ORGÁNY MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci Základní charakteristika podněty tepelné, světelné, zvukové a další jsou vnímány prostřednictvím receptorů,
VíceVýukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceKožní pokrývka integumentum commune
Kožní systém Kožní pokrývka integumentum commune Epidermis Cutis Dermis Kůže tenkého typu - rhombická políčka (areae cutaneae) - vlasy, potní a mazové žlázy Potní žlázy Kůže tlustého typu - s hmatovými
VíceZvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.
Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do
VíceVY_32_INOVACE_11.11 1/6 3.2.11.11 Kožní soustava Kožní soustava
1/6 3.2.11.11 Cíl popsat stavbu kůže - chápat její funkci a význam - rozeznávat kožní útvary a jejich funkci - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, ošetření, prevenci Bariéra před vnějším světem - lidská
VíceČichový sensorický systém
Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí
VíceFyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí
Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější
Vícetelná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf
Světeln telná technika Literatura: Habel +kol.: Světelná technika a osvětlování - FCC Public Praha 1995 Ing. Jana Lepší Sokanský + kol.: ČSO Ostrava: http://www.csorsostrava.cz/index_publikace.htm http://www.csorsostrava.cz/index_sborniky.htm
VíceSlu hový systé. Převod zvukový h vl a re eptorový a akč í pote iál. Převod do CNS. Interpretace zvuku
9 Slu h a rov ováha Slu hový systé Převod zvukový h vl a re eptorový a akč í pote iál Převod do CNS )pra ová í i for a e ze získa ého sig álu Interpretace zvuku I terpreta e výz a u pro orga is us Slu
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip
VíceEPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
Více