Malířství v romantismu znovuobjevení krajinomalby

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Malířství v romantismu znovuobjevení krajinomalby"

Dominik Horák
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Malířství v romantismu znovuobjevení krajinomalby Na sklonku 18. a počátku 19. století prošlo všeobecné vědomí, a zejména pak postoj k umění, zásadní proměnou. Romantismus v reakci na racionalismus osvícenství hledal spojení s přírodou a navázal tak na vývoj, který již ve 2. polovině 18. století započal novým soužitím s přírodou, projevujícím se například v anglických krajinných parcích. Zatímco převládající klasicismus usiloval o styl neosobní přesnosti, romantikům šlo o subjektivní výraz duševního rozpoložení, jejich přesvědčení, nadějí a strachů. Duchovní kořeny tohoto výrazu spočívaly především ve filosoficko-literární oblasti, jejíž tématika určovala náměty obrazů romantického malířství a umožňovala jim stát se nejdůležitějším nositelem romantického myšlenkového bohatství. Dominujícím námětem romantického malířství se stala krajina. Romantický postoj vylučoval vývoj jediného stylu, což v umělecké oblasti vedlo k rozmanitosti možných řešení. Philipp Otto Runge a Caspar David Friedrich, jako protestanti tradičně nakloněni světské zbožnosti zavázané osobnímu svědomí, byli jako nejvýznamnější zástupci severoněmeckého romantismu první, kdo kráčel po nové cestě, když se ve smyslu Friedricha Schlegela pokoušeli vytvořit novou mytologii. Stejně jako Novalis a Ludwig Tieck spatřovali v přírodě zjevený tvůrčí rukopis Boží. Zatímco Runge své myšlenky zprostředkovával v kompozicích postav a rostlin, Friedrich dospěl k symbolickému výkladu krajiny. Ve svých obrazech prostřednictvím subjektivního zpracování rozvíjel pociťované zjevení Boží v kráse přírody zcela novou obrazovou řečí. Výsledkem jsou velmi intimní a zároveň mysticky působivé obrazy sugestivního vizuálního účinku, které lze chápat jako subjektivní náladové obrazy nábožensky založeného a z hlediska umělecké estetiky nanejvýš protestantského umělce. Zdroje: Honour, Hugh: Weltgeschichte der Kunst/ Hugh Honour; John Fleming. Mnichov Der Kunst- Brockhaus. Aktualizované kapesní vydání v 10 sv. Mannheim, Vídeň, Zurich 1987.

2 Caspar David Friedrich Caspar David Friedrich je považován za nejdůležitějšího malíře německého romantismu a průkopníka nového pojetí umění a krajiny na počátku 19. století. Friedrich pocházel ze zbožné protestantské rodiny, což také určilo jeho postoj k umění. Narodil se 5. září 1774 v Greifswaldu jako šesté z deseti dětí mydláře a výrobce svíček Adolfa Gottlieba Friedricha a jeho ženy Sophie Dorothey. Brzká smrt matky a jeho dvou sourozenců mu pravděpodobně způsobila celoživotní trauma. První výuku kreslení absolvoval u greifswaldského univerzitního učitele kresby Johanna Gottfrieda Quistorpa, od roku 1794 studoval na Umělecké akademii v Kodani, jež byla tehdy považována za nejpokrokovější akademii v Evropě. V roce 1798 odešel do Drážďan, kde si nejprve vydělával malováním prospektů. V roce 1799 se poprvé zúčastnil výstavy Akademie. Léta kolem roku 1820 představovala vrchol jeho kariéry. K jeho mecenášům se řadil pruský král a ruský car, stal se členem drážďanské Akademie umění a oženil se s Caroline Bommerovou, která se objevuje na mnoha jeho obrazech jako postava otočená zády. V roce 1824 se konečně stal profesorem v Drážďanech. Po záchvatu mrtvice v roce 1835 byl vzhledem ke svému onemocnění zvyšující se měrou omezen v umělecké činnosti. Friedrich zemřel 7. května 1840 v Drážďanech a je pohřben na hřbitově Nejsvětější Trojice ve čtvrti Johannstadt. Caspar David Friedrich patří k vynikajícím osobnostem výtvarného umění, jejichž tvorba získala nejvyšší slávu a působila stylotvorně. Velká vizuální jemnost a jedinečný způsob pohledu a zobrazení propůjčují jeho obrazům výrazovou sílu, která má dodnes schopnost fascinovat. Skutečnost, že Friedrich a jeho umění se dodnes těší velkému zájmu, dokládá přítomnost jeho děl v renomovaných muzeích a velký počet publikací. Zdroje: Společnost Caspara Davida Friedricha; Univerzitní a hansovní město Greifswald

3 Děčínský oltář mistrovské dílo romantismu Caspar David Friedrich se jako grafik a kreslíř zprvu proslavil svými kvalitními sépiovými kresbami, než se ve věku 33 let začal věnovat malování olejovými barvami. Obraz Kříž v horách (Děčínský oltář, Galerie Noví mistři, Drážďany) vytvořil v roce 1807 jako svoji první olejomalbu. Výpověď Friedrichova obrazu programově rozdělila veřejnost, z čehož rázem vyplynulo významnější vnímání jeho díla v uměleckém světě, které umělce později stylizovalo do identifikační postavy raného romantismu. Navzdory detailnímu zobrazení přírody, tak charakteristickému pro Friedrichovy práce, neodráží Kříž v horách vjem přírody, nýbrž ukazuje komponovanou krajinu, která v tomto uspořádání reálně neexistuje. Na tomto obraze je představen hluboce nábožensky pociťovaný přírodní výjev, který je aranžovaný jako ideální krajina a vyzývá pozorovatele, aby stejně jako malíř hledal Boha, v přírodě všudypřítomného. Tudíž je toto dílo třeba chápat spíše jako malované rozjímání, ve kterém se vyjadřuje hluboká zbožnost umělce. Obraz, pojmenovaný po svém pozdějším místě vystavení jako Děčínský oltář, je považován za klíčové dílo náboženské krajinomalby tohoto umělce. Sám Friedrich jej ve svých poznámkách prohlašoval za obraz oltářní. Rám, který přímo navrhl pro toto dílo, svojí jednoznačně eucharistickou symbolikou znázorňuje také formální funkci obrazu jako náboženského oltářního obrazu určeného také pro pobožnosti. Friedrich po počátečním váhání na konci roku 1808 prodal obraz dokončený o něco později hraběti Františku Antonínovi z Thunu a Hohensteinu, který jej získal pro vybavení domácí kaple na zámku v Děčíně. Předtím Friedrich představil obraz ve svém ateliéru v Drážďanech širší veřejnosti. V Děčíně byl nakonec umístěn v ložnici hraběnky, kde zůstal až dlouho do 19. století. Obraz po svém představení vyvolal prudké spory mezi kritiky umění. Nejostřejším protivníkem byl pruský diplomat a znalec umění Basilius von Ramdohr. Ramdohr, jenž byl v zajetí klasicistické estetiky, diskreditoval Friedrichovo dílo, zejména pak jeho neobvyklé strukturální obrazové provedení, a zcela popíral vhodnost toho, aby krajina v umění zobrazovala náboženské myšlenky nebo vybízela ke zbožnosti. V Ramdohrově kritice se odrážela revolučnost Friedrichova umění: skutečnost, že by namísto biblického výjevu nebo náboženské legendy měla jako oltářní obraz sloužit malba krajiny, přesahovala žánrové hranice a dosud neměla v historii umění svého předchůdce. Kopie obrazu myšlenka, původci, kopista

4 Díky koupi Děčínského oltáře hrabětem z Thunu a Hohensteinu získal Friedrichův obraz na 112 let nový domov na zámku v Děčíně (Tetschen) - než jej v roce 1921 zakoupila drážďanská obrazárna. V souvislosti s festivalem RICHARD WAGNER SPIELE, koncipovaným ve stylu romantismu, jenž staví do středu pozornosti život a dílo slavného skladatele a jeho současníků, vznikla myšlenka symbolického přeshraničního uměleckého projektu. Intendant festivalu, Johannes Gärtner, který kromě místa svého působiště v Graupě pořádá se svým souborem také pohostinská vystoupení na zámku Děčín, inicioval vytvoření mistrovské kopie této slavné malby německého romantismu pro zámek, po němž je obraz pojmenován. Pro ambiciózní projekt byl jako provádějící umělec získán malíř a restaurátor André Bytomski. Ve svém míšeňském ateliéru na plátně vytvořil historickou malířskou technikou detailní reprodukci tohoto ve své době tak revolučního obrazu. Umělecká akce, která byla uspořádána za účelem umělecké diskuse a péče o společné kulturní dědictví, byla realizována za pomoci řady sponzorů v období od ledna do července Jako druhý krok má v roce 2018 vzniknout také autentická kopie umělecky vyřezávaného a pozlaceného původního rámu obrazu, kterou vytvoří dřevosochař a restaurátor Thomas Hentschel a malíř a restaurátor Michael Donath.

Zvláštní vrchol této nákladně inscenované a jedinečné umělecké události představovala jízda parníkem, během níž byla kopie obrazu převezena historickou cestou proti proudu Labe, tedy domovem

5 Zvláštní vrchol této nákladně inscenované a jedinečné umělecké události představovala jízda parníkem, během níž byla kopie obrazu převezena historickou cestou proti proudu Labe, tedy domovem romantismu z Pirny přes Bad Schandau až do Děčína. Se slavnostním předáním obrazu 8. července 2017 se dnes po 210 letech vrátila mistrovská kopie Děčínského oltáře natrvalo zpátky do Děčína, kde bude prezentována v historických prostorách zámku na bývalém původním místě, kde byl vystaven originál.

Podobné dokumenty

Malířstv. řství 19. století. zimní semestr 2012

Malířstv. řství 19. století. zimní semestr 2012 Malířstv řství 19. století zimní semestr 2012 Malířství 19. století Malířství v Čechách 1790 1840 ( generace zakladatelů ) Příčiny nepříznivé situace oslabení tradiční mecenášské úlohy církve; složitá