Východiska a výsledky dotazníku o potřebnosti Národního rámce kvalifikací ČR

Transkript

1 Východiska a výsledky dotazníku o potřebnosti Národního rámce kvalifikací ČR Pracovní a informační text Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), Koordinační centrum Evropského rámce kvalifikací

2 Úvod vznik dotazníku Tento informační text shrnuje dosavadní názory odborníků z různých oblastí vzdělávání a trhu práce na vznik národního kvalifikačního rámce pro celoživotní vzdělávání, tedy rámce jednotného/ souhrnného/komplexního (anglicky comprehensive), který by jedinými deskriptory popisoval úrovně pro kvalifikace ze všech oblastí (typů/sektorů) vzdělávání, tj. ze všeobecného, odborného a vysokoškolského vzdělávání, i pro kvalifikace získané uznáváním neformálního a informálního učení. Důležité je si uvědomit, že kvalifikací se v evropském kontextu (a v kontextu EQF) rozumí formální výsledek hodnocení a validace, který je získán, když příslušný subjekt stanoví, že jedinec dosáhl výsledků učení podle daných standardů. Jedná se tedy o jakékoli garantované potvrzení (diplom, certifikát, osvědčení, vysvědčení apod.), že jedinec úspěšným složením zkoušky prokázal, že má požadované znalosti a dovednosti. Vznik jednotného rámce by umožnil porovnávat české kvalifikace s kvalifikacemi evropských zemí, protože všechny evropské země své kvalifikační rámce mají nebo je tvoří a protože existuje zastřešující evropský rámec kvalifikací (EQF) plnící roli převodníku mezi nimi. Zároveň by také umožnil komunikaci mezi oblastmi vzdělávání, a to především při definování požadavků na kvalifikace, a zajistil koordinaci kroků při rozvoji vzdělávacího systému a zajišťování jeho kvality. V publikaci uvedené názory vychází z odpovědí v dotazníku, na který odpovědělo třicet odborníků z různých oblastí vzdělávání i trhu práce. Patří jim poděkování za to, že se s námi otevřeně podělili o své názory nejen na vznik kvalifikačního rámce. Dotazník jim byl zaslán v několika vlnách v r Mezi respondenty byli zástupci MŠMT, NÚV, členové Poradní skupiny Koordinačního centra EQF, Oborových skupin, vysokoškolských učitelů, zaměstnavatelů, krajů atp. Podobné otázky se také diskutovaly na seminářích na téma Potřebujeme národní rámec kvalifikací?, které se konaly v říjnu r opět za účasti zástupců rozmanitých zainteresovaných stran. Názory účastníků semináře se v zásadě shodovaly s výpověďmi v dotaznících. NRK by totiž opravdu mohl být potenciálně velmi užitečný a důležitý nástroj pro další vývoj v oblasti vzdělávání, a to především svou důslednou orientací na výsledky učení a na spolupráci mezi různými oblastmi a typy vzdělávání. Může být společným jmenovatelem či katalyzátorem řady snah, směrů a strategií (standardy, zajišťování kvality, revize RVP, gramotnost, CŽU, Národní program vzdělávání aj.), které se v současné době diskutují či uskutečňují. Dotazník byl vytvořen a zpracován v Koordinačním centru EQF při Národním ústavu pro vzdělávání. 2

3 Obsah Úvod vznik dotazníku... 2 I. Vysvětlující doprovodný text k dotazníku... 4 II. Otázky o potřebnosti vzniku národního kvalifikačního rámce a zpracování odpovědí Může jednotný NRK přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému a spolupráci mezi různými typy vzdělávání? Jaké by měl mít NRK funkce? Měl by být NRK právně ukotven? Jak je chápán tzv. learning outcomes approach v ČR? Kdo by se měl účastnit diskuse o vzniku NRK? Kdo by měl být členem řídícího výboru NRK? Jak zajistit vytváření NRK zdola i shora? Kolik úrovní by měl mít NRK? Která organizace by měla spravovat NRK? Další poznámky, postřehy, připomínky, náměty respondentů Seznam navržených organizací, které by se měly podílet na diskusi o vzniku NRK, případně by měly být zastoupeny v řídícím výboru (k otázkám 5 a 6) III. SWOT analýza ke vzniku NRK (z odpovědí respondentů) IV. Závěr

4 I. Vysvětlující doprovodný text k dotazníku Česká republika přiřadila své kvalifikační úrovně (případně přímo kvalifikace) k Evropskému rámci kvalifikací (EQF) způsobem, který je v Evropě ojedinělý. Od členských států se očekávalo, že k EQF přiřadí své národní rámce kvalifikací, přičemž národním rámcem se rozumí takový, který zahrnuje do svého jediného žebříčku s jedinými deskriptory skutečně všechny typy kvalifikací, tj. kvalifikace udělované v odborném, všeobecném a vysokoškolském vzdělávání i kvalifikace udělované uznáváním předchozího učení (neformálního vzdělávání a informálního učení). Vzhledem k tomu, že takový jednotný/komplexní (comprehensive framework či framework for lifelong learning) rámec Česká republika v současné době nemá, přiřadila k EQF svůj existující systém kvalifikací (v podstatě vzdělávací systém) a rámec kvalifikací NSK. Domníváme se, že je to dostatečně transparentní způsob přiřazení, protože je založen na posouzení a srovnání výsledků učení, nicméně členové Poradní skupiny EQF (PS EQF), která sdružuje zástupce členských zemí, Evropské komise (EK), Rady Evropy (RE), Cedefopu a dalších evropských zainteresovaných organizací, ve svém hodnocení zprávy a během obhajoby referenčního procesu v prosinci 2011 zdůraznili důležitost a nutnost existence komplexního národního kvalifikačního rámce (NRK) pro akceptovatelné a srovnatelné přiřazení národních úrovní kvalifikací k EQF. Existence skutečně národního (tedy jednotného či komplexního) rámce totiž mj. signalizuje ostatním evropským státům, že v rámci dané země panuje shoda o základních principech popisu, uznávání a úrovních kvalifikací, že existuje společný minimální systém zajišťování kvality, že proběhl složitý a náročný proces diskusí mezi zainteresovanými stranami a že se tyto dohodly na konsenzu, který je pro všechny akceptovatelný. Všechny evropské země buď již takový rámec mají, nebo na něm pracují. Neexistuje evropská země, která by výslovně oznámila, že jednotný rámec kvalifikací nevytvoří. K vytvoření NRK se zavázali ministři pro odborné vzdělávání včetně České republiky podpisem komuniké z Brugg v prosinci r Česká republika zatím o vzniku jednotného rámce oficiálně nerozhodla, nicméně z již provedeného šetření mezi vybranými odborníky vyplynulo, že by to mohl být významný prostředek pro lepší koordinaci a komunikaci mezi jednotlivými sektory vzdělávání a dalšími zainteresovanými stranami. V české přiřazovací zprávě uvádíme, že o vzniku skutečně národního kvalifikačního rámce (NRK) se ještě nerozhodlo, ale že bude předmětem dalších diskusí. Odpovědi v dotazníku mohou být považovány za počátek široké diskuse, která před vznikem NRK je nutná. Jsme si vědomi, že pokud má být NRK užíván a respektován všemi sektory vzdělávání 1, je nezbytné, aby do diskuse o jeho podobě byly od samého začátku zapojeny pokud možno všechny zainteresované strany. Domníváme se totiž, že před tím, než se rozhodne, zda NRK vznikne a jakou bude mít případně podobu, je třeba si položit řadu otázek, z nichž některé jsou obsaženy v následujícím dotazníku. Domníváme se také, že řada kroků již byla v ČR vykonána, tj. máme deskriptory NSK a jsou vytvořeny deskriptory pro terciární vzdělávání. Zbývá tedy jen rozhodnout, zda a jak tyto dílčí kroky/rámce zastřešit. V některých evropských státech využívají proces vzniku NRK jako nástroj pro zásadní reformní změny v systému, především pro orientaci na výsledky učení (Polsko), jiné státy s delší 1 Sektory vzdělávání se v tomto kontextu rozumí všeobecné, odborné, vysokoškolské a další vzdělávání. 4

5 tradicí jejich užívání se rozhodly nijak výrazně neměnit stávající systém a pouze klasifikovat existující kvalifikace a zařadit je do jediného žebříčku (Nizozemsko). Další, zejména menší státy, jako je např. Estonsko, prostě použily k zastřešení svých sektorových podrámců (sub-frameworks) deskriptory EQF. 5

6 II. Otázky o potřebnosti vzniku národního kvalifikačního rámce a zpracování odpovědí Výběr z odpovědí a shrnutí Text psaný kurzívou označuje citace respondentů. 1. Může jednotný NRK přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému a spolupráci mezi různými typy vzdělávání? (Původní znění otázky v dotazníku: Myslíte se, že jednotný/komplexní NRK by mohl přispět k lepší orientaci v našem kvalifikačním systému a větší spolupráci/koordinaci mezi sektory vzdělávání?) Výběr z odpovědí: NRK by mohl a měl přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému, existuje však pochybnost nad tím, zda zlepší spolupráci a koordinace mezi sektory vzdělávání. Tato skepse má původ v dosavadní nechuti řešit problematiku vyššího odborného vzdělávání ve vazbě na prostupnost směrem k bakalářským studijním programům. Je-li toto způsobeno přehlížením VOŠ ze strany VŠ, pak očekávat v tomto směru spolupráci se jeví jako naivní. Proto vytvoření jednotného rámce NRK by mohlo být spíše jedním z kroků vedoucích k užší spolupráci, ale jistě ne jediným nástrojem, který toto zabezpečí. Zároveň se objevuje názor, že společná práce na NRK by mohla tyto vztahy (z hlediska spolupráce a koordinace mezi sektory) etablovat tam, kde jsou např. pouze neformální, případně zlepšit tam, kde nefungovaly uspokojivě. Respondenti zdůraznili skutečnost, že v současné době vedle sebe existuje celá řada sektorů vzdělávání, které mezi sebou nekomunikují nebo komunikují sporadicky, a zejména komunikace mezi počátečním a dalším vzděláváním je vnímána jako problematická, neboť jí chybí předpis či rámec. Chybí také provázanost mezi systémy a subsystémy vzdělávání. Aby se NRK nestal neživým a nefunkčním formalistickým systémem, je třeba ho po jeho vytvoření státem budovat zdola nahoru zainteresovanými stranami za vzájemné shody o představě jeho fungování. Navázání spolupráce by měla být jeho hlavní myšlenka. Objevil se i názor, že řešením je transformace popisů (deskriptorů) soustavy Q-Ram podle principů NSK (včetně vzniku kvalifikačních a hodnoticích standardů VŠ kvalifikací). 2 Na druhou se objevil i názor, že spolupráce mezi sektory vzdělávání je dobrá často funguje neformálně a bez velkých proklamací, a proto se o ní někdy příliš neví. Již jasná deklarace úrovně určité kvalifikace např. zařazení kvalifikací získaných na VOŠ na úrovni 6 EQF apod. může být užitečná. 2 Pozn. zpracovatelky dotazníku: V názorech se objevuje rozdílné chápání pojmu kvalifikace. Zaměstnavatelé mu spíše rozumí dle definice NSK, tj. že jde o způsobilost vykonávat pracovní činnosti, zatímco evropské (a vysokoškolské) pojetí ho chápe jako formální výsledek hodnocení a validace výsledků učení podle daných standardů, tedy jde o určitý titul/certifikát. Ten může být získán i ve všeobecném vzdělávání, včetně základního. 6

7 Někteří zúčastnění zdůraznili roli evropského vývoje a vlivu a důležitost důvěryhodného a srozumitelného přiřazení našich kvalifikací k EQF tak, aby bylo možné srovnání s jakýmkoli jiným evropským kvalifikačním systémem. Některé odpovědi jsou jasně přesvědčené o možných výhodách Určitě ano, NRK zjednoduší orientaci mezi jednotlivými kvalifikacemi, umožní lépe vysvětlit postup v úrovních kvalifikací jednotlivcům i dalším uživatelům a usnadní přiřazování kvalifikačních úrovní v systému evropské mobility. Jsem přesvědčen, že komplexní NRK přispěje k dosažení vyšší úrovně kvalifikačního systému a k větší spolupráci vzdělávacích institucí a institucí, ve kterých se absolventi uplatňují. Zdůrazněna byla žádoucí koordinace mezi oblastmi vzdělávání, tj. spolupráce mezi typy škol a úloha NRK jako prostředníka v hledání shody v základních principech popisu, uznávání a úrovních kvalifikací i jeho úloha při hledání optimálního a koordinovaného zajišťování kvality. Ano, ztotožňuji se s tvrzením, že komplexní národní rámec kvalifikací signalizuje ostatním evropským státům, že v rámci dané země byla nalezena shoda a konsenzus Myslím, že by přispět mohl, hlavně stanovením obecných standardů úrovní, které by mělo být dosaženo v jednotlivých stupních a odbornostech vzdělání. NRK by mohl pomoci při odstranění roztříštěnosti ve vzdělávání, která se projevuje především velkými rozdíly ve skutečných znalostech absolventů různých škol s oficiálně stejnou úrovní i zaměřením. Kromě podpory myšlenky se objevují i obavy z formalismu v zavádění: Pokud bude NRK vytvořen, schválen a realizován tak, jak se píše v doprovodných textech, zcela jistě zprůhlední a sjednotí jednotlivé oblasti vzdělávání a přispěje k lepší orientaci v našem kvalifikačním systému a umožní lepší a pružnější reakce na potřeby trhu práce. Bude-li vytvořen formálně a jen z důvodů jisté nevyhnutelnost vzhledem k situaci v ostatních evropských státech, pak svou funkci pravděpodobně nesplní a nepřinese očekávanou přidanou hodnotu. Vyslovena byla také obava z dočasnosti zájmu o NRK: Zcela jistě je vhodné mít jednotný/komplexní NRK, který může přispět k lepší orientaci v našem kvalifikačním systému a větší spolupráci všech vzdělávacích systémů. Ale nelze předpokládat, že NRK bude při současném vývoji vědy, techniky, nových materiálů a technologií někdy zcela hotov. Bude nutné o NRK stále pečovat a doplňovat o nové kvalifikace, jinak během krátké či středně dlouhé doby (podle oborů) zastará. Vyjádřena byla i obava z unifikace škol a oborů. NRK musí umožňovat profilaci jednotlivých škol i v rámci jednoho oboru a měl by sloužit i k lepší dostupnosti a provázanosti mezi jednotlivými sektory daného vzdělávání a lokalit. Zřejmě nejobávanější možnou překážkou k dosažení cílů NRK bude v případě formulování direktivních rozhodnutí bránit lidský faktor. K tomu, aby výhody NRK nezůstaly u podmiňovacího modu, je nutné splnění některých podmínek: - NRK bude řádně připraven, projednán, nebude rozporný tedy bude to rámec konsenzuální, který nebude vyvolávat vášně a animozity, pocity vítězství a porážky - s NRK bude řádně seznámena veřejnost: s jeho cíli, orientace na trhu se vzděláváním, koordinace nabídky vzdělávání a poptávky na trhu práce po kvalifikacích, katalogy dovedností a znalostí absolventů budou pochopitelné a přijatelné 7

8 Bude ale takový rámec obsahovat dostatečná vymezení oborů, tedy kvalifikací? Jaké finanční rozvahy za plánem jsou? Bude se od začátku vyvíjet rámec ruku v ruce s přidělováním prostředků oborům (podle poptávky)? Podstatné je také národní sjednocení principů a popisů kvalifikací u systémů, které nejsou zatím zcela kompatibilní (NSK x Q-RAM, počáteční x další vzdělávání). Shrnutí: Mezi všemi účastníky dotazníkového šetření panuje shoda v tom, že NRK by mohl a měl přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému. Lepší orientace by sloužila jak českým, tak zahraničním uživatelům a zájemcům. Někteří však vyjadřují pochybnost nad tím, zda by mohl zlepšit spolupráci a koordinaci mezi sektory vzdělávání, i když by to mělo být jedním z jeho z hlavních cílů. Tato skepse vychází z dosavadních zkušeností. Lepší koordinace mezi oblastmi vzdělávání, tj. spolupráce mezi typy škol pomůže i při hledání optimálního a koordinovaného zajišťování kvality. NRK by měl hrát roli prostředníka v hledání shody v základních principech popisu a uznávání kvalifikací mezi různými sektory vzdělávání. (NSK v. Q-Ram, počáteční v. další vzdělávání) (O) Zlepšení komunikace mezi sektory je velmi žádoucí a NRK by tomu mohl napomoci, neboť by jí dal (právní) rámec. Komunikace a sbližování by se po zavedení NRK měly zlepšit i mezi vzdělavateli, klienty, zaměstnavateli a státem. Zavedení rámce usnadní prostřednictvím EQF porovnání s jakýmkoli jiným zahraničním rámcem, tedy umožní porovnání kvalifikací popsaných výsledky učení. Zavedení NRK by zvýšilo celkovou úroveň kvalifikačního systému. NRK by pomohl odstranit velké rozdíly ve znalostech a dovednostech absolventů různých škol s oficiálně stejnou úrovní a stejným zaměřením. To neznamená, že by měl vést k unifikaci a nemožnosti profilace. Formalismus a nefunkčnost nového nástroje, tedy jeho vytvoření jen s ohledem k situaci v ostatních evropských státech, je dalším potenciálním nebezpečím. Obavu vzbuzuje možná dočasnost v zájmu o NRK, pokud má plnit svou funkci, musí být neustále doplňovaný a opečovávaný. NRK musí být řádně připraven, projednán, nebude rozporný tedy bude to rámec konsenzuální, který nebude vyvolávat vášně a animozity. S cíli a principy musí být seznámena veřejnost a popis dovedností a znalostí musí být pochopitelný a přijatelný. Nejasná je otázka financování NRK a jeho kontinuální podpory. 2. Jaké by měl mít NRK funkce? (Původní znění: Měl by NRK mít kromě své komunikační funkce i jiné ambice? Tzn., měl by napomoci reformám, či by měl být přímo jejich hnací silou? Nebo se domníváte, že jeho primární funkcí by měla zůstat možnost spolupráce mezi sektory vzdělávání, společného řešení existujících problémů a odpovídání na otázky, tedy jeho tzv. komunikační funkce?) 8

9 Výběr z odpovědí: Primární komunikační funkce NRK je podle některých respondentů dostatečná, hnací silou reforem je tak jako tak, právní úprava by neměla být po ČR vyžadována, neboť jednotlivé státy v oblasti vzdělávání by měly být i nadále plně zodpovědné za své vzdělávací politiky. Na druhou stranu jiní poukazují na to, že jakýkoliv rámec bez jasně definované strategie a cílů na úrovni státu nemůže být hybnou silou změn, zejména pokud má zastřešovat systémy na daném území. Objevuje se názor: Otevřeně si však řekněme, a konečně přiznejme, že tři stěžejní zákony v oblasti vzdělávání (školský zákon, vysokoškolský zákon a zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) spolu dostatečně nekomunikují. V tomto ohledu NRK poskytuje příležitost to napravit. To potvrzuje i názor: Bohužel u nás si každý sektor vzdělávání řeší své problémy bez ohledu na ostatní. Viz reforma VŠ a Rámcové programy. Kromě komunikační funkce jsou navrhovány i další role a funkce: tvorba strategií, legislativních aktů, společný postup ve směru k investorům, zaměstnavatelům, vědeckým centrům a dalším partnerům. NRK by mohlo hrát zásadní roli při sjednocení jednotlivých přístupů různých orgánů např. k akreditačnímu řízení vzdělávacích programů (každý resort má nyní zcela odlišné akreditační řízení procesně i dokumentačně) a certifikaci či akreditaci vzdělávacích institucí. Propojení jednotlivých systémů vzdělávání a zkoušek na jednotnou společnou bázi (jmenovatele), kterým by mohla být NSK 3, jež je k tomu přímo určena, je viděno jako zásadní. Primárně by měl NRK plnit komunikační funkce, v prvé řadě mezi jeho tvůrci. V naší situaci rozhodně nemůže být hnací silou nějakých reforem, když není jasné, o jaké reformy by se vůbec mělo jednat NRK by měl přispět k explicitní, případně přesnější a jasnější formulaci výsledků učení a usnadnit tak jejich hodnocení a srovnávání. Pokud se týče role NRK, chápou ji někteří účastníci spíše jako doplňkovou, tj. jako jeden z faktorů, které ke změnám přispívají. Jeden příspěvek cíle a principy NRK shrnuje do šesti bodů: I. nástroj transparentnosti (jasné a přehledné informaci o kvalifikacích, které lze získat, na jaké úrovni, jakými cestami, jaká je (ne)prostupnost, jaké jsou předpoklady ke vstupu, jaké jsou výstupy, dále slouží pro překlad kvalifikací mezi jednotlivými národními systémy či pro překlad kvalifikací mezi vzdělávacím systémem a zaměstnavateli) II. návaznost deskriptorů na systém zabezpečení kvality III. uznávání předchozího vzdělávání, a to i neformálního či informálního IV. zlepšování mobility a spravedlivého uznávání kvalifikací získaných v zahraničí V. zlepšování sociální mobility VI. podpora modernizace/reformy vzdělávání (změny v systému iniciuje, případně kodifikuje, pokud se během let osvědčily; podpora kurikulární reformy a inovace studijních/vzdělávacích programů). To vše jen za podmínky, že existuje podpora ve vzdělávacích institucích. Vymezení platformy pro spolupráci a nasměrování zájmu k řešení existujících problémů je jistě ambicí NRK. Napomoci reformám by NRK mohl jen za předpokladu, pokud snahy reformátorů 3 V odpovědích respondentů se objevuje směšování významu pojmů NSK a NRK. Zatímco NSK je dle definice zákona č. 179/2006 Sb. rejstřík úplných profesních a profesních kvalifikací, NRK je soubor deskriptorů úrovní umožňující zařazení všech kvalifikací (ve smyslu zkoušek, certifikátů, diplomů a titulů) v dané zemi. 9

10 budou vycházet např. z jeho srovnání s dalšími NRK jiných států. Tedy spíše než hnací silou reforem by mohl NRK být jednou z motivací reforem (ale jistě ne jedinou). Vedle komunikační funkce by měl dobře zpracovaný komplexní národní rámec kvalifikací iniciovat reformy dle požadavků hospodářské praxe a průběžně reagovat na vědecko-technický pokrok. Dále může plnit i funkci kontrolní (evaluace studijních programů kontrola studijních osnov, sylabů vyučovaných předmětů - redukce počtu vzdělávacích institucí). NRK by měl mít především komunikační funkci. Považuji za velmi vhodné, aby komunikační funkce byla podpořena (vytvořena) vytvořením platformy, která by řídila (nabízela) komunikaci mezi sektory i škol uvnitř sektorů. V době, kdy ještě nebylo v jednotlivých státech provedeno vyhodnocení dopadů NRK a jsou k dispozici spíše jen údaje o procesech jeho zavádění, je dle mého mínění důležité soustředit se zejména na jeho komunikační funkci, na vytvoření diskusního prostoru mezi jednotlivými sektory vzdělávání. Teprve po vyřešení počátečních problémů, které zcela jistě vyvstanou, a po přijetí jednotné koncepce je možné uvažovat o tom, že by NRK mohl být relevantním podkladem případných opodstatněných a smysluplných reforem. NRK musí mít i jiné ambice, musí napomoci reformám, musí se stát jejich hnací silou, jinak nebude plnit to, co od něj lze očekávat. Samozřejmě, že je nejprve nutno nastolit společnou platformu mezi systémy vzdělávání, NRK musí plnit komunikační funkci, ale souběžně musí být hnací silou reforem. Podle mého názoru by měl NRK ambice jak reformní, tak i inspirační a motivační. Prvotní a nosnou funkcí by měla být platforma pro dosažení provázanosti jednotné a jednoduché komunikace, což by ušetřilo bezesporu spoustu času i financí, zajisté by došlo k samotnému zefektivnění práce v oblasti vzdělávání. Je vhodné již předem stanovit pravidla, postupy komunikace, vč. jednotných formulářů, tiskopisů a on-line systému tak, aby nedocházelo k neefektivním a nežádoucím komunikačním komplikacím. Na druhou stranu, je jistě vhodné po ověření správnosti NRK v praxi plánovat další cíle, které lze z daného systému využít. Bude-li správný základ pro komunikaci, stačí připojit dokonalé propojení s dalšími organizacemi a vnikne zcela jiný prostor zefektivnění celého systému. Bylo by vhodné, aby měl NRK i koordinační funkci. Řada fakult vytváří množství nových studijních programů. Jejich cílem je přilákat nové studenty, aniž by je zajímalo jejich následné uplatnění. Proto je žádoucí, aby bylo možno v rámci NRK vytvořit pravidla, kterými by šlo ovlivňovat vztah fakulta student praxe. Současný systém je zjevně nedostatečný. Na druhou stranu, se stejně jako u prvního bodu obávám, že jakýkoliv organizační nástroj bude nefunkční vzhledem k lidskému faktoru. Comprehensive rámec by mohl mírnit obtíže spojené s náborem a rozvojem pracovní síly a potažmo tak tlumit tlak na trhu práce. Dobrá deskripce výstupů se vždy hodí, bude-li přijata konsenzuálně, nebude-li ji někdo trvale odstřelovat a zpochybňovat. Myslíme si (zaměstnavatelé), že princip NSK by se měl stát sjednocujícím prvkem soustavy kvalifikací a také prosazujeme jeho využití v rámci popisu obsahu vzdělávání (využití kvalifikačních standardů NSK jako popisu odborné složky RVP v rámci jejich revizí) a k propojení se soustavou NSP. Jinými slovy: jakoukoli cestou vzdělávání (RVP, KS a HS NSK) by měl občan možnost získat konkrétní 10

11 kvalifikaci (NSK), která by jej opravňovala k výkonu konkrétního povolání (NSP). Tak by došlo k provázání všech 3 soustav. K dosažení tohoto záměru je třeba v novele zákona 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání umožnit získat certifikát od autorizované osoby (případně autorizujícího orgánu) nejen na PK, ale i na ÚPK, a to zejména v případě plného pokrytí ÚPK PK. Vidíme tu vazbu i na Živnostenský zákon a posun k vytvoření rovnocenné cesty k dosažení obecně uznávaných kvalifikací cestou DPV vedle cesty počátečního vzdělávání. Shrnutí: Dříve než se rozhodne, zda NRK vytvářet, je nutné si stanovit otázku proč, tzn., musí se jasně stanovit cíle, kterých by měl rámec dosáhnout, a strategie k jejich dosažení. Mezi přidanou hodnotu NRK by mohly patřit: větší transparentnost kvalifikací, sjednocení rozdílných přístupů v oblasti zajišťování kvality, koordinovaný postup při tvorbě legislativy aj. Zavádění rámce, pokud bude prováděno poctivě (ne jen formálně), si reformní změny zákonitě vynutí. Shoda v základních termínech a principech (především orientace na výsledky učení, tj. na to, co jedinec zná, čemu rozumí a co je schopen na konci vzdělávacího procesu vykonávat) si vyžádá úpravu kurikulárních dokumentů a standardů, což bude působit na změny způsobu hodnocení a tím i výuky. Tím dojde ke kýženému dosažení cílů rámce, tj. jedinci budou dosahovat těch výsledků učení, které jsou popsány v rámci. Komunikační funkce je základní funkcí NRK. Rozumí se tím vytvoření jednotné a jednoduché platformy pro komunikaci mezi aktéry. Většina respondentů však zmiňuje i další možné úlohy. Komunikační funkce by mohla být výchozí funkcí, podle toho, jak by se NRK osvědčil, mohly by přibývat i funkce další. NRK by mohl napomoci ke koordinaci strategií a sjednocení přístupu přístupů různých orgánů např. k akreditacím institucí. Koordinace je také žádoucí při vytváření studijních programů. Názory se liší v tom, zda by rámec měl hrát roli zásadního hybatele systému, nebo roli spíše doplňkovou. NRK by měl/mohl mít funkci kontrolní, tj. měl by napojen na hodnocení a zajišťování kvality vzdělávání. Podle některých by NRK mohl pomoci řešit obtíže mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly. Zmíněny byly i funkce inspirační, motivační a reformní. Předpokladem je vůle všech zúčastněných k dosažení konsenzu při deskripci výsledků/výstupů. 3. Měl by být NRK právně ukotven? (Původní znění: Měl by NRK mít i nějakou regulativní funkci? (Většina ze států, které tvoří nové NRK, zdůrazňuje pouze její komunikační funkci, avšak jiné státy tvrdí, že pokud má mít rámec nějakou platnost, význam a smysl, musí být jasně zakotven v (novém) zákoně (např. Rakousko, Finsko). Výběr z odpovědí: NRK by měl být legislativně zakotven, ne nutně však novým zákonem. Je třeba uspořádat rozsáhlou diskuzi a vtáhnout do ní instituce, které pouze kritizují, ale moc nepomáhají (např. hospodářské komory, bývalé úřady práce, profesní svazy atd.). Ano, pokud nebudou tyto věci legislativně ošetřeny, nikdo je nebude brát vážně (viz ISTP dobrý nástroj, ale neujal se). 11

12 Legislativní zakotvení NRK by bylo dobré, ale až po ověření v praxi. Ano, pokud by se NRK budoval např. na podkladu NSK, regulace je tím dána. Problémem je v této věci kontrolní činnost, která je dána zákonem o státní kontrole, což ji činí velmi složitou, navíc zaměřenou spíše formalisticky. Vzhledem k tomu, že MŠMT v současné době tvoří zákon o vzdělávání, který by měl několik zákonů v sobě integrovat, nemělo by být větším problémem integrovaný systém, kterým NRK bezpochyby bude, do zákona implementovat. Uvažovaný NRK je podle mého názoru skrze NSK kodifikován již nyní (zákon 179/2006). Bude-li NSK naplněna i vysokoškolskými kvalifikacemi, může být chápána jako NRK. V souvislosti s tvorbou NRK se nabízí možnost udělat jakousi inventuru a následně i lepší pořádek v naší vzdělávací soustavě. V tom by mohla spočívat jeho regulativní funkce. Další regulativní funkci mohou plnit národní deskriptory v procesu zajišťování kvality vzdělávání (a získávání kvalifikací). Postačí, když schvalovací orgán (MŠMT) údaje (deskriptory, typy kvalifikací) zveřejní např. ve Věstníku, stejně jako může zveřejnit i pravidla pro zařazování kvalifikací do NRK a uvádění tohoto zařazení na příslušných dokumentech o vzdělání nebo o nabytí kvalifikace. Jelikož je zákonně zakotvena NSK, lze NRK považovat za její logickou součást a přenést na NRK všechny kompetence MŠMT, které má vůči NSK. Pokud navíc NRK vznikne na základě dohody všech relevantních orgánů a institucí (MŠMT, AK, ČKR, RVŠ, ČŠI, AK pro VOŠ + zaměstnavatelé), může být zveřejněn v jejich společném dokumentu, čímž bude zaručeno jeho všeobecné přijetí a používání ve vzdělávacím systému ČR, včetně využívání deskriptorů v procesu zajišťování kvality vzdělávání a získávání kvalifikací. Bylo by naopak vhodné časem vzájemně sladit terminologii (a do jisté míry i obsah) právních předpisů týkajících se vzdělávání a týkajících se získávání kvalifikací, včetně ustanovení o NRK. Na to by mělo MŠMT pamatovat při případné budoucí novelizaci zmíněných právních předpisů. Podle mého názoru by měl dát zákon příslušnému orgánu (např. Ministerstvu školství) zmocnění, aby rámec kvalifikací regulovalo vyhláškou systém se vyvíjí a do NRK by změny mělo být možné promítnout, aniž by se kvůli nim musel vždy měnit zákon. (vzorem by mohla být vyhláška o akreditacích, ke které má MŠMT zmocnění v zákonu č. 111/1998. Nový zákon o NRK není třeba, změny mohly být zveřejňovány ve Věstníku MŠMT. Podle jiných odpovědí komunikační funkci NRK považuji za primární. Ukotvení NRK v právním dokumentu není nutné. Ovšem jiní respondenti naopak tvrdí, že NRK určitě musí mít i regulativní účinek, jinak je zbytečný a v systému vzdělávání bude přetrvávat chaos. Regulativní účinek je v tom, že musí existovat vertikální provázanost mezi vzdělávacími institucemi, pracovními úřady (hospodářkou komorou, profesními svazy) a zaměstnavatelskými institucemi. Naplnění této funkce povede ke snížení počtu vzdělávacích institucí na všech stupních. Zavedený model v Rakousku a Finsku je příkladný. Při naplnění této myšlenky vzniknou školy s vysokou teoretickou a odbornou úrovní poskytující kvalitní vzdělání. NRK by měl mít regulativní funkci. Perspektivně by měl být reflektován zákonem o VŠ a školským zákonem. 12

13 Souhlasím s tvrzením, že pokud má mít komplexní národní rámec kvalifikací význam a plnit kontrolní úlohu s cílem zvyšování kvality výuky a zlepšení prostupnosti vzdělávání směrem k celoživotnímu učení, pak je nutné jeho zásady zakotvit do právního dokumentu. Podstatné by však bylo, aby znalosti, dosažené absolventy školy, byly na úrovni standardu, stanovenému NRK. Odlišnosti mezi znalostmi studentů různých škol být mohou a jsou žádoucí (mohou být i charakteristické pro školy a tvořit jejich výraz), ale musí to být odlišnosti v nástavbových znalostech. Základ tvořící uplatnitelnost absolventa v hlavním oboru pro praxi nebo další vzdělávání musí být shodný. Tím je dána návaznost jednotlivých stupňů. Regulativní funkci považuji za potřebnou. Sdílím názor, že bez právního zakotvení by NRK bylo nebo by se vbrzku stalo pouze existující, ne však respektovanou směrnicí. Výsledky jeho práce by byly nízké, vzdělávací organizace by nebyly motivovány ani ke spolupráci, ani k rozvoji vlastnímu nebo sektorovému. Pokud nebude NRK zakotven v právním dokumentu, nedokáže sjednotit a zprůhlednit jednotlivé oblasti vzdělávání. Dle mého názoru by se mělo jít metodou postupných kroků. Nechat proběhnout diskusi, vyhodnotit její výsledky, vytvořit něco jako pracovní verzi dokumentu, nechat opět proběhnout diskusi v co nejširším plénu a posléze zakotvit v závazném dokumentu. Souhlasím s Finskem a Rakouskem: pokud nebude NRK zakotven v novém právním dokumentu, pokud nebude mít právní podporu a ta nezůstane jen proklamativní, omezí se jen na komunikaci mezi odborníky (ta je, samozřejmě, velmi potřebná, ale to nestačí) bez možnosti vkladu do reforem, bez účinné nápomoci modernizaci a sounáležitosti/návaznosti systémů vzdělávání všech úrovní. Legislativní ukotvení by nemělo mít pouze regulativní funkci, ale i funkci podpůrnou a propojující, to znamená navodit komunikační prostředí mezi jednotlivými rezorty a oblastmi podporujícími směřování k určité kompetenci, které je v současné době spíše kontraproduktivní. Domnívám se, že prvotní význam NRK by měl být komunikační a statistická funkce. Souhlasím s nutností legislativního ukotvení. Bez něj nebude mít v podmínkách ČR prakticky žádnou váhu. Někteří doporučují Pilotně vyzkoušet pro počáteční i celoživotní vzdělávání a učení 4 ; pak zapracovat do legislativy. Na druhou stranu tento rámec nutně ovlivní kurikulum, takže připravovat ve středním vzdělávání s vědomím existence RVP, modulových ŠVP a dalších highlightů kurikulární reformy. Co se týče terciéru, pak jsem velmi zvědav na samotné pilotní zavádění do praxe. Se svými skromnými znalostmi tohoto prostředí nevím, jak by to mohlo fungovat v akademickém světě s vysokým stupněm autonomie a volnosti uvnitř i navenek Vznik, pilotáž a implementace musí obsahovat rovinu finanční (vedle regulace legislativní musí být připraven i plán regulace exekutivní, prostřednictvím normativů). 4 Celoživotní učení ve své podstatě zahrnuje všechno vzdělávání a učení v průběhu života, tedy i počáteční. Často se však, tak jako i v tomto případě, stává synonymem pro další vzdělávání, což následně způsobuje neporozumění. 13

14 Z našeho pohledu (zaměstnavatelé) není třeba zavádět další legislativu, některé prvky jsou již legislativně zakotveny (NSK, RVP). Spíše je nutné využít uvažovaného NRK jako komunikační platformy pro vnitrostátní (a mezinárodní) komparaci kvalifikací. Shrnutí: V odpovědích na tuto otázku nepanuje shoda. Škála odpovědí sahá od příkrého ne po jednoznačné ano. Kladné a spíše kladné odpovědi se objevují v poměru 3:1 s tím, že nemusí jít přímo o zákonné zakotvení, navrhována je např. vyhláška. Před legislativním zakotvením by měl NRK projít pilotním ověřením. Před pilotním ověřením musí proběhnout diskuse, která musí být vyhodnocena, pracovní verze dokumentu musí být rovněž široce připomínkována. Opakovaně se objevuje názor, že pokud nebude NRK legislativně ukotven, nebude v českém prostředí zaveden. Právní ukotvení by nemělo znamenat pouze regulaci, ale mělo by navozovat podporu a spolupráci mezi sektory vzdělávání i rezorty. Zmíněn je i vysoký stupeň autonomie vysokých škol, což může zavedení NRK vážně zpomalovat či zastavit. Spolupráce sektorů při vzniku a zavádění rámce by mohla napomoci koordinovat i tvorbu a novelizace legislativy v budoucnu. 4. Jak je chápán tzv. learning outcomes approach v ČR? (Původní znění: Myslíte si, že tzv. postup založený na výsledcích učení (learning outcomes approach - LOA), z něhož vychází EQF a který je základem pro tvorbu rámců kvalifikací i pro popis a udělování kvalifikací, je v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán ve všech oblastech vzdělávání? Pokud si myslíte, že existují rozdíly v interpretaci či terminologii, považujete je za překážku v porozumění, nebo nejsou důležité?) Výběr z odpovědí: Většina respondentů se domnívá, že přístup není dobře a jednotně pochopen a uplatňován v různých oblastech vzdělávání/učení. Existující rozdíly v interpretaci či terminologii považuji za velmi důležitou a podstatnou překážku a hlavně jsem přesvědčena, že veřejnost dosud není s přístupem udělování kvalifikací z hlediska výsledků učení dostatečně seznámena a tento přístup není v širokém povědomí běžné populace. Jsem přesvědčen, že tomu tak není a je nutné vypracovat NRK, který se stane základem pro studijní plány na vzdělávacích institucích. NRK musí být řízen na úrovni MŠMT a to musí důsledně kontrolovat naplňování požadavků na kvalifikace. Nedovedu posoudit to, zda tzv. postup založený na výsledcích učení (learning outcomes approach), z něhož vychází EQF je v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán ve všech oblastech vzdělávání. Rozdíly v interpretaci a míře porozumění jistě jsou (tak jako ve všem). Období přípravy NRK je dobou pro vyjasnění nesrovnalostí. Domnívám se, že používaná terminologie je dobře srozumitelná, nicméně je známa pouze úzkému okruhu osob, které se danou problematikou zabývají. Chybí všeobecná informovanost mezi pedagogy, kteří mají největší vliv na výsledky vzdělávání tj. teoretické znalosti a praktické 14

15 dovednosti studentů v různých úrovních vzdělávání. Výsledky studentů jednotlivých škol nedávají záruku dostatečných znalostí a dovedností. Myslím, že existují rozdíly v interpretaci, a to nevědomé i úmyslné. Nevědomé jsou dané způsobem chápání nebo zaměření řídícího pracovníka nebo pedagoga - v dobrém slova smyslu. Úmyslné vychází z vědomého využívání mezních tolerancí (např. možný počet pozměněných předmětů vzhledem k akreditaci, minimalistický přístup k výuce, sklon ke spíše administrativně přesnému vykazování aktivit než jejich přesnému provádění apod. Kvalita výuky (jako obtížně evidovatelná) se často z kritérií ztrácí. Vzájemné nebo centrální prověřování kvality znalostí absolventů není v těchto případech školami vítáno. V mezních případech se takto mohou vyvinout interpretace, bránící v porozumění. Postup založený na výsledcích učení považuji za velmi rozumný a užitečný. Je to krok směrem k narovnání poměru teoretického studia a praktické profesní připravenosti. Ale vzhledem k našim vzdělávacím tradicím se domnívám, že není ještě na všech úrovních plně chápán, z čehož vyplývá, že pravděpodobně budou existovat rozdíly jak v interpretaci, tak i v terminologii. Každá takováto nesrovnalost je zcela jistě značnou překážkou nejen v pouhém porozumění, ale i v následné realizaci společné koncepce, která má v tomto případě sloužit dokonce jako komunikační prostor pro sjednocování hledisek, názorů. Možná právě jednotný výklad tohoto postupu by mohl být počátkem výše uváděné diskuse. Každý stupeň vzdělávání má svá specifika a není možné, aby v tak krátké době, ve které se celý systém tvorby rámců kvalifikací, popis a udělování vytváří, již všichni jednotně chápali a přijímali ve všech oblastech vzdělávání přesně postup založený na výsledcích učení. Rozdíly v interpretaci a terminologii jsou vždy překážkou porozumění, jsou důležité a Národní rámec kvalifikací by měl sjednocovat interpretaci a terminologii současně posouvat pokrok v systémech vzdělávaní. Aby tomu tak bylo, musí NRK dostat právní rámec a plnou podporu vlády a obou komor. Vytvoření NRK dle shodného přístupu a vazby na EQF je velmi důležité, ale myslím, že ještě mnoha i vedoucími činiteli ne zcela pochopené. Myslím si, že uchopení EQF z hlediska výsledků učení je problematické nejen v ČR, ale i v celosvětovém kontextu. Jeho interpretace může být rozlišná, i když výsledky jsou měřeny jednotně. Zaměření na měřitelné výsledky může způsobit ve svých důsledcích enormní důraz na výstupy měřitelné a odsunutí výstupů hůře měřitelných či neměřitelných např. z oblasti osobnostně sociálního rozvoje, morálních a etických postojů, environmentálních zásad, multikulturní snášenlivosti atd., tedy na oblasti, jejichž řešení je pro současný svět klíčové. Dalším problémem je způsob měření výsledků učení, který v současném pojetí zadává podnět ke mnoha diskuzím viz. státní maturity, scio testy, srovnávací testy atd. Zde se mohou projevit i rozdíly mezi movitými a spíše chudšími studenty. První kategorie si může dovolit napsat několik sciotestů, zaplatit si zkoušku na nečisto atd., zatímco druhá mí problém se zaplacením jednoho Sciotestu. Myslím si, že není dobře, že byla oblast testování přenechána soukromé firmě v bezkonkurenčním prostředí, i když na druhou stranu snad je tím zajištěna objektivnost a jednotnost. Domnívám se, že postup založený na výsledcích učení (learning outcomes approach) nemůže být v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán. Z každodenní praxe je zřejmé, že výsledky učení a 15

16 potažmo uplatnění absolventů stojí minimálně až na druhém místě za vlastní existencí procesu vzdělávání. A to jak na úrovni národní vzdělanosti (kdy jde v praxi o kvantitu, nikoliv kvalitu absolventů), tak na úrovni vysokých škol (které kvůli systému financování primárně rovněž zajímají počty studentů), tak i na úrovni studentů (kdy je pro ně často zásadní především studentský život a teprve postupně uplatnění). Nemyslím si, že by postup založený na learning outcomes byl chápán jednotně. Rozdíly v interpretaci nebo terminologii považuji za vážnou překážku. Co se týče learning outcomes, standardizace na výstupu a podobně, rozhodně nejsou chápány jednotně. Je to překážka, nejen co se týče možné tvorby rámce kvalifikací pro více povolání, ale také pro samotnou podporu vzdělávání a růst učitelů a mistrů Měl by se zavést slovník, jak ale sémantiku resp. přijetí jednotného výkladu vynutit, když jde o rodný jazyk a jsme lidé (se svými integrálními styly, znalostmi a porozuměním opět zkušenost z implementace kurikulární reformy bez dostatečné komunikační strategie a konsenzuálního postupu se všemi odbornými uživateli/ tvůrci kurikula)? Vidíme (zaměstnavatelé) základní rozpor ve využití tohoto principu při popisu soustavy NSK a připravované soustavy Q-RAM. Zatím Q-RAM funguje spíše jako popis oborů terciárního vzdělávání (i když s využitím principů learning outcomes ). Z našeho pohledu by bylo vhodné tyto popisy dopracovat až do popisu kvalifikačních a hodnoticích standardů, stejně jak je tomu v NSK. Tyto rozdíly jsou důležité a bez jejich vyřešení není možné uvažovaný rámec NRK vytvořit. Existuje tzv. záměrná dezinterpretace, zejména mezi poskytovateli, kteří tvrdí: toto je kvalifikace, kterou poskytujeme; ale přitom obsah neodpovídá, nabízejí v kurikulu jiné předměty, obsahy z jiných oborů apod. Shrnutí: Chápání principu výsledků učení tak, jak definováno v EQF není jednotné a týká se jen úzké skupiny odborníků a zainteresovaných. Proto tvorba a zavádění NRK, pokud se zvládne a bude mít podporu, může situaci zlepšit. Období přípravy NRK by se mělo být využito k jednotnému výkladu pojetí výsledků učení (LOA) a měl by být diskutován a vytvořen glosář. Rozdílné chápání většina respondentů považuje za závažnou překážku ve snaze zlepšit výsledky a kvalitu vzdělávání. Jak přimět uživatele, aby tento výklad byl užíván a akceptován, zůstává otázkou. Různé chápání přitom může ohrozit celou koncepci. Zejména rozhodující činitelé musí chápat princip LOA tak, jak je míněn. Rozdílné výklady mohou být i záměrné (vědomé využívání/zneužívání mezních tolerancí, snaha o maximální atraktivnost názvu oboru, nepojmenovávání jevů jejich pravými jmény, mlžení atd.). upozornění na dezinterpretace dané váhou měřitelných a neměřitelných výstupů ve škole a v celoživotním učení, resp. v životě a v praxi (vzdělavatelé tíhnou k preferování měřitelných výstupů, které jsou ale čím dál tím méně důležité pro život) Diskuse by měla pokračovat v oblasti měření výsledků, a to jak z hlediska vhodných metod a postupů, tak i spravedlivosti (nemělo by být možné si zaplatit více srovnávacích testů u soukromé společnosti v monopolní pozici na trhu). 16

17 5. Kdo by se měl účastnit diskuse o vzniku NRK? (Původní znění: Kdo by rozhodně neměl chybět v národní diskusi na téma, zda a proč vytvářet NRK? (Týká se jak institucí, tak konkrétních osob.) Výběr z odpovědí: Instituce státní správy, úřady práce, zaměstnavatelé, sektorové rady. Jedna instituce (např. NÚV) by měla připravit návrh, ten by měl být konzultován se zástupci MŠMT a MPSV a následně v celonárodní diskuzi (školy, asociace vzdělavatelů i zaměstnavatelů, ministerstev) vhodné je zapojení zahraničních účastníků, kteří mají s národními rámci zkušenosti. MŠMT by mělo stanovit strategii, koho oslovit a požádat o spolupráci (kraje, jakožto zřizovatele škol, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů a výbory pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Rada asociace krajů pro školství, zástupci jiných zřizovatelů, zaměstnavatelé (profesní svazy?). Zástupci MŠMT, MPSV, NÚV, CSEZHA, krajů, zaměstnavatelů asi tak vždy po dvou. Poradní skupina KC EQF a Pracovní skupina pro implementaci EQF Národní rady pro kvalifikace, Trexima, Republikové centrum vzdělávání ( Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity ( Akreditační komise ČR a Česká školní inspekce. MŠMT, MPSV, HKČR, Treximy, NÚV a CSVŠ. Vzdělavatelé všech stupňů a druhů: ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ a jejich reprezentace (svazy, profesní sdružení, asociace), konkrétně pak např. CZESHA (Ing. Zajíček), Sdružení soukromých škol ČMS (Ing. Jadrný), PedF UK (Dr. David Greger), SKAV Stálé konference asociací ve vzdělávání (Mgr. Pýchová), NVF Národní vzdělávací fond (Dr. Kopicová), samozřejmě AIVD ČR (Dr. Palán či Mgr. Langer), dále např. Dr. Robert Gamba. - Zaměstnavatelé, resp. jejich reprezentace: SP ČR (Mgr. Rathouský), HK ČR (Dr. Somr), UZS Unie zaměstnavatelských svazů ČR (Ing. Dušek nebo Ing. Jadrný). - Ministerstva a jejich orgány: klíčová jsou samozřejmě MŠMT (skupina 2 a 3), NÚV, NIDV, dále MPSV (sekce zaměstnanosti a trhu práce zejm. oblast rekvalifikací; Dr. Kaplan, Dr. Síkorová, Ing. Duháň). - Generální ředitelství Úřadu práce ČR (Mgr. Karmazín). - Krajské úřady (školské odbory či Asociace krajů ČR). - Představitelé klíčových systémových projektů: NSK (Mgr. Jupa, Ing. Strádal), NSP, KONCEPT (Dr. Kofroňová), UNIV (Dr. Bydžovská, Dr. Marinková), Q-RAM a další. - Představitelé odborů (Mgr. Martinek), neziskové organizace ve vzdělávání Konsorcium veřejné zakázky NSK (SP ČR HK Trexima), zástupci Sektorových rad, zástupci zaměstnavatelů jak z řad velkých, tak i malých a středních podniků (hlavně ředitelé a personalisti), zástupci ČKR, řešitelé projektu Q-Ram, zástupci ministerstev (MPSV, MŠMT, MPO), zástupci krajů, měst a obcí (Asociace hejtmanů, Svaz měst a obcí ČR). 17

18 Diskusi proč zavádět NRK by mělo vést MŠMT, přizvat by mělo Akreditační komisi, Radu vysokých škol a Českou konferenci rektorů, ČŠI, Akreditační komisi pro VOŠ, NÚV, mluvčí zaměstnavatelů (i když není jasné, do jaké míry znají reprezentanti zaměstnavatelských svazů názory faktických zaměstnavatelů na tuto problematiku či zda se jich vůbec na to někdy ptali, zaměstnavatelé jsou důležití pro formulaci deskriptorů), některá další ministerstva. MŠMT (mohou být zapojeny O20, O22, O23, O24, O30 ve spolupráci se zástupci VŠ), NÚV (především samozřejmě Koordinační centrum pro EQF, dále odborníci na NSK) a zástupci MPSV. MŠMT, MPSV, MZd, MS a další resorty, mezinárodní experti. Reprezentace VŠ, VOŠ, asociace středních škol, studenti (Studentská komora RVŠ), zaměstnavatelé, profesní svazy, Hospodářská komora, obě akreditační komise, ČŠI, orgány odpovědné za uznávání, na vysokoškolské úrovni pak středisko ENIC/NARIC, řešitele některých IPn jistě Q-Ram, ale i IPn Kvalita nebo IPn Reforma, tvůrci zákona o vysokých školách, který by měl být v příštím roce zpracován do paragrafovaného znění. Struktura NRK musí vycházet z požadavků uživatelských institucí absolventů, resortních ministerstev, vzdělávacích institucí, hospodářské komory a profesních svazů. Pracovní skupiny by měly obsahovat zástupce z těchto institucí. Domnívám se, že komplexní národní rámec kvalifikací by měl být vytvářen odborníky, kteří se danou problematikou zabývají (zástupci MŠMT ČR, kteří se účastnili mezinárodních konferencí k dané problematice a orientují se v současné situaci v rámci ostatních evropských zemí), zástupci vědeckých pracovišť, kteří řeší dlouhodobě danou problematiku NÚV, zkušení pedagogové různých typů vzdělávání (učební obory, střední odborné školy, gymnasia, VOŠ, vysoké školy), zástupci profesních svazů a organizací. Tito zástupci by měli na svých pracovištích organizovat diskuse k dané problematice a názory přenášet do řídící skupiny viz následující otázka. Ti, kteří výsledné znalosti absolventů perspektivně využívaní nebo na ně mají navazovat. Tj. odborníci z praxe (např. řídící pracovníci a pracovníci, zodpovědní za přijímání nových pracovníků obojí jistě znalí skutečného provozu) i řídící pracovníci a odborní učitelé z navazujících vzdělávacích institucí. Diskuse by měla být organizována, případně řízena (ne vedena) organizací jako MŠMT nebo NUV. Diskuse by měla probíhat mezi institucemi poskytujícími vzdělání a zaměstnavateli, odběrateli vzdělání. Základem k diskusi by měl být rozsáhlý průzkum potřeb typů kvalifikací a potřeb výsledků učení. Na něj by měla navazovat diskuse o možnosti naplnění těchto potřeb. Diskuse by neměla probíhat jenom na úrovni zastřešujících orgánů, jako jsou ministerstva, zaměstnavatelské svazy či jejich unie, ale konkrétní zástupci organizací, firem apod., kteří mohou posoudit, jak jednotlivé kvalifikace splňují či nesplňují konkrétní potřeby praxe. V národní diskuzi na téma zda a proč vytvářet NRK musí být zastoupena vláda, poslanecká sněmovna, senát, vedoucí pracovníci a odborníci ze všech druhů vzdělávání a prostřednictvím médií musí být zapojena a informována široká veřejnost. Je nutná zasvěcená koordinace/řízení, jinak diskuze nebude nikdy ukončena. Předpokládám, že by se široké diskuse měli zúčastnit odborníci z jednotlivých rezortů, pedagogové ze základních škol, univerzitní a středoškolští pedagogové, zástupci profesních organizací i zástupci rodičů a studentů. Diskuze by měla být tříkolová, v prvním kole shrnout názory širší odborné 18

19 veřejnosti, ve druhém kole by probíhala v pracovní skupině nad tvorbou NRK a ve třetím kole by byli znovu osloveni odborníci z prvého kola k připomínkování materiálů. Myslím si, že by měli být především osloveni vysokoškolští pedagogové, kteří se již danou problematikou zabývají, jsou schopni komparace a současně nepostrádají kritický náhled na problematiku, ale oslovila bych i soukromé firmy typu Scio, které mají dlouholeté praktické zkušenosti v této oblasti. Zastoupení jednotlivých participantů by mělo být především vyvážené a nemělo by odrážet módnost oborů či neviditelnou ruku trhu. Samozřejmou součástí jsou zástupci jednotlivých typů škol. Dalšími účastníky by měli být reprezentanti jednotlivých oborů, kde budou absolventi nacházet své uplatnění. Velmi důležité je zastoupení Českého statistického úřadu a Úřadu práce. Zásadní je rovněž reprezentativní vzorek absolventů jednotlivých typů škol. V neposlední řadě je důležitá i přítomnost zástupců zřizovatelů škol. Důležitá je rovněž přítomnost personalistů. Stakeholders NRK: koordinuje NÚV pod supervizí Sk 1 (!) a 2 MŠMT jde o reformu výstupů školského systému! Zástupci středních a vysokých škol (po oborech či klastrech povolání nevím, zda se tomuto říká sektory ), zástupci asociace krajů, příslušné asociace pedagogů + SKAV, zástupci korporací zaměstnavatelů, odborových svazů, akreditační komise, rada pro výzkum a inovace, NERV, Úřad práce (a MPSV), MPO, ČŠI (kvůli jednotě interpretace výstupů a následného hodnocení škol v inspekční činnosti), psychologové-personalisti ( ) Zástupci zaměstnavatelů (SP ČR, KZPS, HK ČR), zaměstnanců (ČMKOS), sektorových rad, státní správy (MŠMT, MPSV) a krajské samosprávy (AK ČR), odborných pracovišť (NÚV, FDV). Shrnutí: V návrzích se objevuje velké množství potenciálních účastníků diskuse (více než 50 organizací). Jejich výčet, a to jak organizací, tak i konkrétních osobností, je uveden v následujících kapitolách. Pokud by se měli všichni sejít za účelem diskuse, setkání by připomínalo konferenci. Zřejmě proto by bylo nutné některé účastníky oslovit spíše písemně při připomínkování návrhů. Navržena je i možná organizace diskuse, tj. po shrnutí názorů odborné veřejnosti na vznik by mělo probíhat v pracovních skupinách vytváření návrhu NRK, který by měl být opět široce připomínkován odborníky. Kromě zástupců rozmanitých organizací českých se objevuje i návrh oslovit zahraniční experty ze zemí, které mají s NRK zkušenosti. Diskuse musí probíhat otevřeně. 6. Kdo by měl být členem řídícího výboru NRK? (Původní znění: Kdo by rozhodně neměl chybět v řídící skupině, která by případně rozhodla o budoucí podobě NRK? Týká se jak institucí, tak konkrétních osob.) Výběr z odpovědí: MŠMT, NÚV, MPSV, důležité je zapojit nejen politickou reprezentaci, ale hlavně odborníky, protože rámec by neměl být krátkodobou záležitostí, zaměstnavatelé - neměly by být zapojeny jen jejich střešní organizace (HK, AK, SPD apod.), ale zejména úspěšní reprezentanti (Bernard, Frolík, Vančura apod.), předseda školského výboru Parlamentu ČR. 19

20 Svaz průmyslu (Liška), Hospodářská komora (Kužel), zástupce Q-Ram (doc. Kolář), MŠMT (Nantl, Stárek), MPSV (nám. Machotka, ŘO Duháň), MPO (nám. Tlapa), zástupce velkých podniků (např. Auto Škoda, ArcelorMittal ), zástupce MSP, zástupce státní samosprávy (hejtman, primátor Mareš Chomutov), Úřad práce ČR (GŘ Kubeša). Ne víc, jak 10 osob. Řídící skupina by měla vytvořit návrh komplexního národního kvalifikačního rámce a ten by byl připomínkován širokou veřejností. Zástupci institucí poskytujících vzdělávání po ukončení povinné školní docházky, zástupci úřadů práce, kteří mají praktické zkušenosti s poptávkou po kvalifikacích a s jejich uplatnitelností, zaměstnavatelé, legislativní odborníci, kteří by měli hned zpočátku zajistit jasné, srozumitelné a hlavně jednoznačné formulace a v neposlední řadě instituce, která/které budou vznik a případné zavádění NRK garantovat. Diskuse by měla probíhat otevřeně. V řídící skupině nesmí chybět MŠMT a jím pověřená koordinační/řídící instituce, nejlépe NÚV, vzhledem k dosavadním kompetencím v oblasti formálního a neformálního vzdělávání, NSK a NSP. Ovšem bude důležité, aby byli v řídící skupině ti pracovníci, kteří mají odborné a metodické znalosti z dosavadní činnosti, neboť by měla NRK navazovat na současnou činnost, dosažené výsledky. Měly by být osloveny instituce (např. univerzity) a ty samy vyslaly zástupce, o kterém ví, že je schopen kompetentně zastupovat oslovenou instituci či firmu, případně oslovit i nezávislé odborníky, kteří se zabývají vzděláváním a určitě by v týmu neměl chybět právník (odborník na školskou legislativu) a psycholog (odborník na vývojovou psychologii). Souhlasím, ale nevím jak dosáhnout optimálního výsledku (po zkušenostech s diskusemi kolem zákona o vysokých školách). Řízení: MŠMT, Sk 1 + NÚV. Decision-makeři z MŠMT, MPSV, zástupce zaměstnavatelů, zaměstnanců a zástupce Asociace krajů ČR (ne víc než 5 6 osob). Myslí se řízením koordinace, příprava jednání, štábní kultura, garance, že se něco neopomene, vydání (popř. politické prosazení ve vládě a parlamentu) a dohled nad implementací? Řízení není tvorba obsahu Pokud bude chápáno v tomto smyslu, řídit by měl první náměstek MŠMT, ředitel NÚV a malý sekretariát k tomuto úkolu. Otázka by se v tomto smyslu měla upravit resp. strukturovat na úlohu přípravnou, tvorby odborného obsahu a úlohu pojistky, koordinace a úlohu rozhodování ve smyslu, kdo materiál podepisuje a dohlíží na jeho naplňování a odpovídá vládě a veřejnosti za ně. Shrnutí: Zástupci v řídícím výboru se pochopitelně překrývají se zástupci u předchozí otázky, důraz je kladen na konkrétní osobnosti. V návrzích se objevuje velký počet aktérů, jejich výčet, a to jak organizací, tak i konkrétních osobností, je uveden v následujících kapitolách. Při velkém množství navržených zástupců je důležitá otázka počtu členů skupiny. Padl pouze jeden návrh, a to maximálně 10. To je relativně malý počet vzhledem k počtu zainteresovaných stran. 20