III. Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2014

Transkript

1 III. Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2014 (dále jen Zpráva )

2 Obsah 1. VÝCHODISKA ZPRACOVÁNÍ ZPRÁVY ÚČEL ZPRÁVY VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V ROCE 2014 SOUVISEJÍCÍ SE STRATEGIÍ ELEKTRONIZACE Přijetí nových evropských zadávacích směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU Ukončení projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a přijetí usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 628 k používání národního elektronického nástroje v rámci NIPEZ Přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES Přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek a první kroky její implementace Přijetí usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č o Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a o Akčním plánu boje s korupcí na rok Přijetí zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcích předpisů Přijetí usnesení vlády ze dne 28. dubna 2014 č. 313 ke Zprávě o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok Přijetí usnesení vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014 ke Strategickému rámci e veřejné správy České republiky pro období 2014 až 2020 a o zřízení Rady vlády pro veřejnou správu Přijetí usnesení vlády ze dne 24. listopadu 2014 č. 961 o zřízení Rady vlády pro informační společnost ZPRÁVA O ČINNOSTI ŘÍDÍCÍ SKUPINY STRATEGIE ELEKTRONIZACE V ROCE ZPRÁVA O PLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ STANOVENÝCH VE STRATEGII ELEKTRONIZACE V ROCE PŘEHLED OPATŘENÍ, KTERÁ BYLA SPLNĚNA PŘEHLED OPATŘENÍ, KTERÁ BYLA ZRUŠENA PŘEHLED OPATŘENÍ, KTERÁ JSOU ROZPRACOVÁNA POPŘ. PLNĚNA PRŮBĚŽNĚ NÁVRH NA AKTUALIZACI OPATŘENÍ STRATEGIE ELEKTRONIZACE DŮVODY, PROČ JE NUTNÉ OPATŘENÍ AKTUALIZOVAT Návrh nového opatření TABULKA AKTUALIZOVANÝCH OPATŘENÍ STRATEGIE ELEKTRONIZACE SHRNUTÍ ČTVRTÉHO ROKU REALIZACE STRATEGIE ELEKTRONIZACE SEZNAM ZKRATEK Strana 1 z 29

3 1. Východiska zpracování zprávy 1.1 Účel zprávy Tato zpráva je zpracována na základě usnesení vlády České republiky ze dne 5. ledna 2011 č. 5 o Strategii elektronizace let 2011 až 2015 (dále též Strategie elektronizace ), konkrétně bodu II.2b), podle kterého ministr pro místní předkládá vládě ČR vždy do 30. dubna každého kalendářního roku zprávu za předcházející rok o plnění Strategie elektronizace (dále též zpráva ). Tato zpráva je předkládána za rok Zpráva navazuje na níže uvedené dokumenty: zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2013, která byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 5. května 2014 č. 331 ke Zprávě o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2013; zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2012, která byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 15. května 2013 č. 354 ke Zprávě o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2012; zpráva o plnění Strategie elektronizace za rok 2011, která byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 9. května 2012 č. 334 ke Zprávě o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok Zprávami o plnění Strategie elektronizace jsou každoročně aktualizována jednotlivá opatření Strategie elektronizace včetně termínů k jejich splnění, a to na základě aktuálního stavu právního prostředí veřejného investování a e-governmentu v ČR. Zpráva za rok 2014 obsahuje přehled významných událostí v roce 2014 souvisejících se Strategií elektronizace, zprávu o činnosti řídící skupiny Strategie elektronizace, podrobný popis plnění jednotlivých opatření a shrnutí čtvrtého roku realizace Strategie elektronizace. Na přípravě této zprávy se podíleli členové řídící skupiny Strategie elektronizace (dále také řídící skupina ). 1.2 Významné události v roce 2014 související se Strategií elektronizace Mezi významné události v roce 2014 s přímým dopadem na elektronizaci zadávání veřejných zakázek, právní prostředí veřejného investování a e-governmentu patří: přijetí nových evropských zadávacích směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU; ukončení projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a přijetí usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 628 k používání národního elektronického nástroje v rámci NIPEZ; 1 Všechna usnesení vlády ČR a další dokumenty vztahující se ke Strategii elektronizace jsou uveřejněny na Portálu veřejných zakázek a koncesí ( v sekci Elektronické zadávání veřejných zakázek. Strana 2 z 29

4 přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES; přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek a první kroky její implementace; přijetí usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č o Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a o Akčním plánu boje s korupcí na rok Mezi další události v roce 2014 s nepřímým dopadem na elektronizaci zadávání veřejných zakázek, právní prostředí veřejného investování a e-governmentu patří: přijetí zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcích předpisů; přijetí usnesení vlády ze dne 28. dubna 2014 č. 313 ke Zprávě o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013; přijetí usnesení vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014 ke Strategickému rámci e veřejné správy České republiky pro období a o zřízení Rady vlády pro veřejnou správu; přijetí usnesení vlády ze dne 24. listopadu 2014 č. 961 o zřízení Rady vlády pro informační společnost. Jednotlivé události v roce 2014 jsou blíže popsány v následujícím přehledu Přijetí nových evropských zadávacích směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU Dne 28. března 2014 byly v Úředním věstníku Evropské unie publikovány následující směrnice, které regulují oblast veřejných zakázek v členských státech EU: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí. Tyto nové evropské zadávací směrnice představují podstatnou inovaci zadávacího práva, zohledňují zkušenosti s aplikací dosavadních směrnic a zavádějí některé nové instituty s cílem posílit transparentnost a efektivitu veřejného zadávání. Základní zadávací postupy však zůstávají zachovány, zadavatelé budou nadále povinni své zakázky (a koncese) zadávat v transparentních řízeních na základě ekonomického srovnání podaných nabídek. Nemění se také evropské limity pro nadlimitní veřejné zakázky. Mezi základní zásady, kterými se zadavatelé řídí, je vedle transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení zařazena i zásada přiměřenosti. Povinná aplikace této zásady byla již v minulosti opakovaně judikována v rozhodnutích evropských soudních orgánů. S ohledem na skutečnost, že směrnice vstoupily v platnost dvacátým dnem po jejich vyhlášení v Úředním věstníku EU, tedy od 18. dubna 2014, je Česká republika povinna, jakož i ostatní členské státy, Strana 3 z 29

5 do 18. dubna 2016 převzít nová pravidla do vnitrostátního právního řádu. Směrnice obsahují množství zásadních změn, jejichž transpozice do vnitrostátního právního řádu si vyžádá vznik zcela nového zákona. Význam přijetí nových evropských zadávacích směrnic na elektronizaci zadávání veřejných zakázek spočívá ve výrazném posílení elektronizace, zejména v zavedení povinnosti používat elektronické prostředky komunikace nejpozději do 18. dubna 2016, resp. do 18. října 2018 (odložení neplatí pro dynamický nákupní systém, e-aukce, e-katalogy, centralizované zadávání, povinnost odesílat formuláře do TED pouze v elektronické podobě a pro uveřejňování zadávací dokumentace). Centrální zadavatelé mohou využít odklad povinnosti používat elektronické prostředky komunikace do 18. dubna Dále dojde ke zjednodušení prokazování kvalifikace a nově bude nutno v databázi e-certis zpřístupnit seznam všech veřejně přístupných registrů podnikatelských subjektů. Nařízením Komise budou stanoveny i nové vzory standardních formulářů pro uveřejňování v TED Ukončení projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a přijetí usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 628 k používání národního elektronického nástroje v rámci NIPEZ Projekt NIPEZ byl navržen jako modulárně členěná soustava informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek a obsahuje komplexní funkcionalitu pro fáze životního cyklu veřejné zakázky od plánování po uzavření smlouvy, tj. pokrývá zejména rozsah upravený zákonem o veřejných zakázkách. Cílovou skupinou projektu jsou zadavatelé veřejných zakázek, dodavatelé, MMR a stávající/budoucí provozovatelé infrastruktury. Účelem NIPEZ bylo dosáhnout finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v České republice, a to především snížením cen nakupovaných komodit a snížením transakčních nákladů na straně zadavatelů i dodavatelů. Vedle finančních úspor bude rovněž výrazně zvýšena transparentnost zadávání. Možnost elektronického zadávání veřejných zakázek je jedna ze základních definovaných služeb e-governmentu pro dodavatele. NIPEZ zahrnuje: Stávající informační systémy (zejména Informační systém o veřejných zakázkách - ISVZ). Informační systém o veřejných zakázkách je ve smyslu ustanovení 157 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a současně ve smyslu ustanovení 32 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění pozdějších předpisů, informačním systémem veřejné správy. ISVZ obsahuje Věstník veřejných zakázek, Seznam kvalifikovaných dodavatelů, Seznam systémů certifikovaných dodavatelů, statistické výstupy o veřejných zakázkách, číselníky a klasifikace a dále rejstříky (koncesních smluv, osob se zákazem plnění veřejných zakázek a osob se zákazem plnění koncesních smluv). V roce 2014 byly ve Věstníku veřejných zakázek aktualizovány metodické pokyny k formulářům a objednávce a realizovány dílčí technické úpravy ke zvýšení uživatelského komfortu zadavatelů i dodavatelů. S ohledem na novou evropskou legislativu a tvorbu zcela nového zákona o veřejných zakázkách bude nezbytné promítnout změny v oblasti uveřejňování také do Věstníku veřejných zakázek, který je provozován společností NESS Czech s.r.o. na základě koncesní smlouvy uzavřené na dobu 5 let do MMR připravuje podklady k zahájení otevřeného zadávacího řízení na výběr dodavatele na vytvoření a zajištění provozu Věstníku veřejných zakázek. V současné době však nelze dostatečně přesně specifikovat požadavky na vytvoření VVZ a to zejména z důvodu, že není k dispozici finální podoba uveřejňovacích formulářů, neboť dosud nevyšlo příslušné nařízení Evropské komise. Je připravován návrh Strana 4 z 29

6 nového zákona, který nahradí stávající zákon o veřejných zakázkách a s tím je spojena nutnost zpracování nových prováděcích právních předpisů v oblasti uveřejňování, což je rovněž faktor, který výrazným způsobem ovlivňuje přípravu zadávacího řízení. V roce 2014 byly provedeny zejména následující úpravy Informačního systému o veřejných zakázkách: V návaznosti na rozšíření seznamu nepovinně předávaných položek ze strany profilů zadavatelů došlo ke zpřístupnění XML schémat rozšířených o tyto nepovinné položky. Za účelem zpracování těchto údajů bylo zajištěno rozšíření stávajících XML služeb o možnosti načítání těchto údajů do IS VZ; Ve vztahu k požadavkům Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí v roce 2012 a jeho aktualizacím byl systém IS VZ rozšířen o možnost svobodného přístupu ke statistickým údajům prostřednictvím formátu XML. Funkcionalita byla doplněna do statistického modulu, kde jsou veřejnosti ve formátu XML zpřístupněná data o veřejných zakázkách evidovaných na Věstníku VZ a na e-tržištích; V červenci 2014 byly v rámci statistického modulu zpřístupněny veřejnosti údaje o veřejných zakázkách získané z profilů zadavatele 2. Prostřednictvím IS VZ také probíhá průběžný monitoring profilů zadavatele, kdy je ověřována jak schopnost profilu poskytovat data ve strukturované podobě, tak kvalita poskytovaných dat. Ke dni bylo zjištěno, že z celkového počtu platných profilů zadavatele jich bylo bez ověřovaných chyb, u profilů byla zaznamenána chyba (profil nevrací žádná nebo nekorektní xml data, případně chybí povinné položky) a profilů vykazovalo méně závažné chyby (např. číslo zakázky neodpovídá formátu danému vyhláškou); Seznam kvalifikovaných dodavatelů (SKD) byl doplněn o možnost podávání vybraných žádostí dodavatelů ve vztahu ke SKD prostřednictvím internetových formulářů. Modul SKD je tak nyní schopen přijímat žádosti o úpravy v seznamu SKD jak v papírové podobě, tak i elektronicky prostřednictvím webových formulářů. Na podzim 2014 byla v modulu SKD zajištěna funkcionalita pro přebírání elektronických výpisů z Rejstříku trestů u právnických osob. Elektronické výpisy ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů jsou poskytovány bezplatně na adrese Elektronická tržiště Elektronické tržiště je webová aplikace, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek ve stanovených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektronický systém, všechny úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě. MMR v souvislosti s fungováním elektronických tržišť veřejné správy zajistilo zpracování změny č. 5 technické specifikace e-tržišť v souvislosti s usnesením vlády č. 981/2013 a uložilo implementaci této změny do příslušných řešení a také nápravná opatření vzhledem k nesouladům příslušných e-tržišť s technickou specifikací identifikovaných MMR při testování jednotlivých e-tržišť. Ke dni 17. července 2014 ukončilo svůj provoz elektronické tržiště Centrum veřejných zakázek koncesionáře Česká pošta s. p. Koncem roku 2014 pak provozovatel e-tržiště VortalGOV publikoval na webu tohoto e-tržiště informaci o předpokládaném ukončení provozu k , a to aniž by své 2 Profil zadavatele je elektronický nástroj, jehož prostřednictvím zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Povinně je na profilu zadavatele uveřejňována zadávací dokumentace, dodatečné informace, smlouva a další dokumenty. Vybrané informace o veřejné zakázce (dle přílohy 5 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele) musí být od k dispozici na profilu zadavatele v podobě strukturovaných dat. Strana 5 z 29

7 rozhodnutí a následné kroky předem projednal s MMR. Jeho krok vyplýval z rozhodnutí neinvestovat dále do vývoje a implementace souboru změn dle posledních požadavků MMR. Národní elektronický nástroj (NEN) Národní elektronický nástroj je elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí. Spuštění NEN podpoří zadavatele při administraci zadávacích postupů veřejných zakázek, soutěží o návrh, koncesních řízení, výběru subdodavatele podle směrnice 2009/81/ES a výběru subdodavatele podle koncesního zákona. NEN bude podporovat všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení po plně elektronické postupy a bude jej možné využít i u veřejných zakázek, u kterých není možné použít automatizovanou metodu hodnocení, tedy např. pro komplexní služby, stavební práce včetně rozsáhlých staveb, dodávek technologických celků atd. NEN umožní také provázání na interní systémy zadavatelů i dodavatelů či systémy e-governmentu v ČR. Plně podpoří plánovací aktivity, neboť bude využíván pro veřejné zakázky realizované v rámci dlouhodobých investičních projektů. V roce 2014 byl v rámci projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), CZ.1.06/1.1.00/ dokončen k datu vývoj Národního elektronického nástroje (NEN), kdy byl MMR akceptován a převzat do vlastnictví. Od převzetí NEN do konce roku 2014 probíhal jeho zkušební provoz a to ve dvou fázích: uzavřený zkušební provoz od do , kterého se zúčastnilo MMR a další 2 subjekty z řad ústředních orgánů státní správy (dále také ÚOSS); otevřený zkušební provoz od do konce roku 2014, v rámci něhož mohli zadavatelé ve smyslu ustanovení 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení 2 zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, testovat funkčnost NEN ve zkušebním prostředí. Otevřený zkušební provoz byl zahájen na základě úkolu schváleného usnesením vlády ze dne 31. července 2014 č. 628 k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek a zúčastnilo se jej více jak 150 subjektů veřejné správy ze všech kategorií zadavatelů. Dle úkolu z usnesení vlády (dále také UV) č. 628/2014 bude zpracována a vládě předložena informace o fungování NEN poprvé za rok 2014 a to v termínu do 30. dubna Celý projekt NIPEZ byl pak ukončen k podáním závěrečné monitorovací zprávy včetně žádosti o platbu. Veškeré výdaje projektu NIPEZ byly poskytovatelem dotace posouzeny jako způsobilé. Celkové náklady na realizaci projektu činily ,- Kč, přičemž při naplnění všech aktivit projektu bylo dosaženo úspor v celkové výši ,- Kč z plánovaného rozpočtu 300 mil. Kč. MMR v souvislosti s ukončením vývoje NEN a jeho přípravy na spuštění do rutinního provozu spravuje dva související projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů: Rozvoj Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek, reg. č.: CZ.1.06/1.1.00/ ; Vzdělávání a metodická podpora pro úřady veřejné správy v oblasti zadávání veřejných zakázek, reg. č.: CZ.1.04/4.1.00/B v listopadu 2014 zahájilo ministerstvo pro místní, jako správce NEN, v souvislosti s plánovaným spuštěním NEN do rutinního provozu e-learningový kurz s názvem Praktický kurz k používání NEN - Globální přehled o NEN pro uživatele a vedoucí pracovníky pro budoucí uživatele NEN z řad zadavatelů - Realizační kroky Strategie elektronizace let 2011 až 2015, v souvislosti s přípravou spuštění NEN do rutinního provozu a výše uvedených projektů, byly dočasně Strana 6 z 29

8 pozastaveny na začátku 4. čtvrtletí roku 2014 a to v souvislosti s procesem prověřování realizace jednotlivých opatření vyplývajících ze Strategie elektronizace let 2011 až Na MMR byly realizovány externí kontroly ze strany Ministerstva financí - Audit operace č. IOP/2014/O/019 a Finančního úřadu pro Hlavní město Prahu, realizované v návaznosti na kontroly realizované v roce 2013 s výsledkem bez dopadu na odvodovou povinnost Přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES Nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (zkráceně eidas) vešlo v celé Evropské unii v platnost dne 17. září Nařízení bude použitelné od 1. července 2016 s tím, že jednotlivá ustanovení budou, s ohledem na nutnost předložení souvisejících prováděcích aktů a na potřebu přizpůsobení členských států, nabývat účinnosti postupně v období let 2016 až Toto nařízení patří, jakožto jedno z klíčových opatření Aktu o jednotném trhu mezi nejvýznamnější iniciativy v oblasti budování jednotného digitálního trhu a má za cíl zvýšit důvěryhodnost elektronických transakcí v rámci vnitřního trhu EU. Komise zde navazuje na úkoly vytyčené v Digitální agendě pro Evropu. Vzhledem ke zvolené právní formě, bude nařízení přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU a bude tím zrušena stávající směrnice o elektronickém podpisu 1999/93/ES. Nařízení bere v potaz celé spektrum služeb vytvářejících důvěru a reaguje tak na neustálý vývoj a stanovuje jejich podmínky a vlastnosti tak, aby byla posílena důvěryhodnost těchto služeb s cílem motivovat potencionální uživatele k jejich využívání. Nařízení eidas lze "rozdělit" mezi tři klíčové oblasti: elektronická identifikace a její vzájemné uznávání, služby vytvářející důvěru a elektronické dokumenty. Oblast elektronické identifikace Je plánováno vybudovat národní systém elektronické identifikace (nařízení samo o sobě nestanovuje povinnost takový systém vybudovat), který bude odpovídat požadavkům nařízení (bezpečnost, interoperabilita), aby mohl být oznámen (notifikován) směrem do EU a tím pádem umožnit jeho využití pro přístup (autentizaci) k online službám, jenž jsou poskytovány zahraničními (EU) subjekty. V této oblasti bude nutné mimo jiné v zákonech definovat, co znamená vůbec "přihlášení do systému", dále vybudovat identifikační, autentizační autorizační server (ve smyslu sběru atributů). Oblast služeb vytvářejících důvěru Mezi služby vytvářející důvěru spadá jednak celá škála služeb týkající se oblasti elektronického podpisu (elektronický podpis, elektronická pečeť, elektronické časové razítko). Elektronickému podpisu, certifikátům, poskytovatelům certifikačních služeb se již věnovala i směrnice 1999/93/ES. Nařízení eidas naproti tomu pokrývá i problematiku dalších pilířů elektronické komunikace, které doposud nebyly na Evropské úrovni přímo definovány, ale v mnoha státech EU se již používají. Kvalifikovanému elektronickému podpisu nařízení eidas přímo přiznává stejné právní účinky, jako má vlastnoruční podpis. V této oblasti bude nejvíce dotčen zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Je v plánu vytvoření tzv. prováděcího zákona nařízení eidas, který bude regulovat oblasti, jenž nechává nařízení eidas na jednotlivých členských státech. Nařízení eidas definuje služby vytvářející důvěru a kvalifikované služby vytvářející důvěru. Další kategorií služeb vytvářející důvěru jsou služby elektronického doporučeného doručování, kdy kvalifikovaná verze této služby poskytuje domněnku integrity dat, odeslání těchto dat identifikovaným Strana 7 z 29

9 odesílatelem, jejich přijetí identifikovaným příjemcem a správnosti data a času odeslání a přijetí, jež jsou uvedeny. Problematika elektronického doporučeného doručování musí být také upravena. ČR by měla disponovat vlastní kvalifikovanou službou elektronického doporučeného doručování a snažit se o její propojení s ostatními službami v rámci EU. Nařízení eidas se nově věnuje také certifikátům pro autentizaci internetových stránek, problematika by zřejmě mohla být případně doopravena v prováděcím zákoně nařízení eidas. Oblast elektronických dokumentů: Nařízení stanovuje, že elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu. Bude tedy nutné minimálně upravit způsob nakládání dokumentů s původem v zahraniční, pravidla pro spisovou službu a další záležitosti. Předpokládané hlavní legislativní dopady o o o o o o Pravděpodobné zrušení zákona č. 227/2000 Sb., a vytvoření nového prováděcího zákona kompatibilního s nařízením eidas; úprava zákona o základních registrech (č. 111/2009 Sb.); úprava zákona o informačních systémech veřejné správy (č. 365/2000 Sb.) vzhledem k vybudování národního identifikačního systému; úprava zákona o archivnictví (č. 499/2004 Sb.) v oblasti práce s elektronickými dokumenty s původem v zahraničí; úprava zákona o datových schránkách (č. 300/2008 Sb.) v souvislosti s elektronickou identifikací; legislativní úprava evidence jiných fyzických osob. Dalším postupem implementace a dopady tohoto právního předpisu na právní prostředí e-governmentu v ČR se bude zabývat i zpráva o plnění Strategie elektronizace veřejných zakázek za rok Přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek a první kroky její implementace Dne 6. května 2014 byla v Úředním věstníku EU uveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Hlavním účelem této Směrnice je zavedení povinnosti členských států zajistit, aby zadavatelé veřejných zakázek přijímali faktury, jsou-li jim v právním vztahu vzniklém zadáním veřejné zakázky nebo udělením koncese doručeny v elektronické podobě, pokud konvenují s evropským standardem elektronické faktury. Směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek předpokládá, že Evropský výbor pro normalizaci (CEN) vypracuje novou evropskou normu elektronické fakturace a že členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé neodmítali přijímání elektronických faktur odpovídajících této normě. Měla by se tak zlepšit interoperabilita mezi různými, především vnitrostátními, systémy elektronické fakturace. Směrnice proto požaduje vytvoření evropské normy, která bude definovat sémantický datový model faktury. To znamená, že budou definovány datové prvky používané v elektronických fakturách. Sémantický model se zabývá datovými prvky pouze z hlediska jejich významu, nikoliv jejich formálním zápisem v určité syntaxi. Datové prvky z takového modelu bude možné mapovat na datové prvky Strana 8 z 29

10 konkrétních syntaxí, což usnadní převody mezi jednotlivými formáty elektronických faktur. Dále budou určeny konkrétní syntaxe, které budou orgány státní správy povinně podporovat a jejichž počet by neměl být vyšší než čtyři. Cílem je odstranit právní nejistotu, nadměrnou složitost a dodatečné provozní náklady pro hospodářské subjekty, které v současnosti musí používat v různých členských státech různé elektronické faktury. Směrnice rovněž podporuje větší využití elektronických faktur, které v současnosti tvoří pouze 4 15 % všech faktur vystavených v Evropě. Ke zvýšení penetrace elektronické fakturace tak mohou přispět především jednotlivé členské státy EU, které mají možnost mandatorní elektronickou fakturaci vůči státní správě na svém území vyžadovat. V roce 2014 nedošlo k významnějším událostem souvisejícím s implementací Směrnice o elektronické fakturaci. V soukromoprávní oblasti připravila v dubnu 2014 Česká bankovní asociace (ČBA) ve spolupráci s ICT Unií nový standard B2C-ISDOC ke zjednodušení a zkvalitnění tuzemského fakturačního procesu. Standard usnadňuje a sjednocuje postupy při zasílání faktur klientům. Podporu standardu ČBA a jeho implementace vyjádřilo i Národní mnohostranné fórum ČR pro elektronickou fakturaci, zřízené Hospodářskou komorou ČR, které vzniklo jako reakce na snahy Evropské unie podpořit a urychlit využívání e-fakturace v praxi Přijetí usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č o Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a o Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015 Vláda České republiky schválila dne 15. prosince 2014 svým usnesením č svou koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a Akční plán boje s korupcí na rok V rámci prioritního okruhu Hospodárné nakládání s majetkem státu se vláda zavázala mj. k odstranění všech forem plýtvání veřejnými prostředky, elektronizaci faktur ve státní sféře a transparentnímu zveřejňování výdajů placených z peněz daňových poplatníků, včetně veřejných zakázek malého rozsahu. U veřejných zakázek má podle Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 dojít k revizi efektivity procesu jejich zadávání. Vláda má zejména připravit nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která budou reflektovat moderní trendy zadávání v Evropské unii a která sladí požadavky na důslednou transparentnost zadávacích řízení s cílem zamezit korupci a zajistit výběr optimálního dodavatele a rovněž podpoří vzdělávání začínajících podnikatelů a zjednodušením zákona o zadávání veřejných zakázek i jejich přístup k veřejným zakázkám. Vláda má dále podpořit centrální nákupy a elektronické aukce ve veřejném sektoru, zamezit plýtvání v oblasti zadávání služeb veřejnou správou a zavést elektronizaci fakturace pro instituce státní správy a jejich dodavatele. Z Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 vychází Akční plán boje s korupcí na rok 2015 (dále jen Akční plán ), jenž stanovuje klíčová opatření legislativního i nelegislativního charakteru, která bude vláda v boji s korupcí v roce 2015 provádět. Efektivita a transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek velmi úzce souvisí s jeho elektronizací. Ministerstvo pro místní má mj. zpracovat návrh Strategie elektronizace veřejných zakázek na období 2016 až 2020, která bude obsahovat zejména analýzu výchozí situace, definici cílů, prioritních oblastí a popis organizačního a finančního zajištění navržených opatření. Pro Ministerstvo pro místní znamená implementace Akčního plánu zejména přípravu nového zákona o veřejných zakázkách, zpracování Strategie elektronizace veřejných zakázek na období 2016 až 2020, zpracování Strategie pro boj s podvody a korupcí při čerpání fondů v rámci Společného strategického rámce v období 2014 až 2020 a pokračování ve sjednocování metodiky zadávání veřejných zakázek a zajištění jednotné interpretace zákona o veřejných zakázkách. Strana 9 z 29

11 1.2.6 Přijetí zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcích předpisů Dne 29. srpna 2014 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č. 181 ze dne 23. července 2014 o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti). Zákon o kybernetické bezpečnosti si klade za cíl zavést do praxe soubor oprávnění a povinností s cílem zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru a nastavit mechanismus aktivní spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou za účelem vyšší efektivity řešení kybernetických bezpečnostních incidentů, přičemž nesměřuje k eliminaci všech rizik, která se mohou dotknout všech uživatelů kybernetického prostoru, ale snaží se ochránit tu část infrastruktury, která je pro fungování státu významná a jejíž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Dne 19. prosince 2014 byly ve Sbírce zákonů uveřejněny níže uvedené prováděcí právní předpisy k zákonu č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů. Tento zákon i všechny jeho prováděcí předpisy nabyly účinnosti od 1. ledna Nařízení vlády ze dne 8. prosince 2014 č. 315/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Potřeba novelizace vyplynula jak z aplikační praxe, tak i z požadavku na zpracování problematiky kybernetické bezpečnosti. Novela spočívá v nahrazení přílohy Nařízení vlády č. 432/2010 Sb. Vyhláška ze dne 15. prosince 2014 č. 316/2014 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních a o stanovení náležitostí podání v oblasti kybernetické bezpečnosti (vyhláška o kybernetické bezpečnosti). Touto vyhláškou se stanoví obsah a struktura bezpečnostní dokumentace pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém, obsah bezpečnostních opatření, rozsah jejich zavedení, typy a kategorie kybernetických bezpečnostních incidentů, náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu, náležitosti oznámení o provedení reaktivního opatření a jeho výsledku a vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu. Vyhláška ze dne 15. prosince 2014 č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích. Vyhláška stanoví významné informační systémy a jejich určující kritéria podle 6 písm. d) zákona č. 181/2014 Sb. Určující kritéria významného informačního systému se člení na dopadová určující kritéria a oblastní určující kritéria. V příloze č. 1 této vyhlášky jsou uvedeny významné informační systémy jednotlivých ústředních orgánů státní správy. Pro subjekty, na něž dopadá regulace zákona o kybernetické bezpečnosti, jsou stanoveny konkrétní povinnosti, prostřednictvím kterých dojde ke zvýšení ochrany jejich informačních systémů, resp. sítí, které provozují. Význam přijetí zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcích předpisů na elektronizaci zadávání veřejných zakázek spočívá v potenciálním zařazení projektu NEN popř. Věstníku veřejných zakázek mezi významné informační systémy eventuálně mezi prvky kritické infrastruktury Přijetí usnesení vlády ze dne 28. dubna 2014 č. 313 ke Zprávě o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013 Vláda České republiky vzala dne 28. dubna 2014 svým usnesením č. 313 na vědomí Zprávu o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok Materiál byl předložen v návaznosti na usnesení vlády ze Strana 10 z 29

12 dne 10. května 2010 č. 343 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků, v platném znění, ve kterém bylo v bodě III.1h) uloženo ministryni pro místní předkládat vždy do 30. dubna zprávu o fungování e-tržišť veřejné správy za předcházející kalendářní rok. Zpráva zahrnuje: shrnutí činnosti MMR v oblasti správy elektronických tržišť veřejné správy (e-tržišť); údaje o finančních prostředcích vynaložených na pořízení nebo obnovu komodit prostřednictvím e-tržišť ve vazbě na použité způsoby výběru dodavatele; další statistické údaje o zakázkách realizovaných na e-tržištích; návrhy na realizaci opatření v oblasti systému e-tržišť; informace o počtu e-tržišť a identifikační údaje provozovatelů; přehled výjimek z povinnosti používat e-tržiště. Součástí zprávy je dále vyhodnocení dotazníkového šetření mezi uživateli elektronických tržišť a informace o kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu, která prověřovala hospodaření s peněžními prostředky vynakládanými na projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek a efektivnost nákupu vybraných komodit prostřednictvím e-tržiště. Výstupy za rok 2013 nelze vždy srovnávat s údaji roku 2012, kdy byl provoz e-tržišť zahajován postupně. Přesto je ze statistických údajů a vyjádření zadavatelů v rámci dotazníkového šetření zřejmé, že se systém v průběhu roku 2013 stabilizoval a došlo k výraznému nárůstu aktivity zadavatelů. Dosažená smluvní hodnota zakázek realizovaných systémem e-tržišť přesahující 4 mld. Kč s DPH je toho důkazem Přijetí usnesení vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014 ke Strategickému rámci e veřejné správy České republiky pro období 2014 až 2020 a o zřízení Rady vlády pro veřejnou správu Vláda České republiky schválila dne 27. srpna 2014 svým usnesením č. 680 materiál Strategický rámec e veřejné správy České republiky pro období 2014 až Cílem tohoto dokumentu je definovat témata pro další etapu modernizace a e veřejné správy a e-governmentu, zejména směrem k zefektivnění a zkvalitnění práce veřejných institucí v souladu se strategickými dokumenty Evropské komise (Evropa 2020) i české vlády (Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012 až 2020 a Národní program reforem České republiky 2014). Přidruženým cílem tohoto materiálu je zabezpečit pro realizaci všech vytčených cílů a témat maximálně efektivní využití prostředků státního rozpočtu a prostředků strukturálních fondů v programovém období 2014 až Pro nové programové období se počítá se zásadní modernizací veřejné správy právě pomocí využívání nástrojů e-governmentu. Navrhovaná opatření jsou rovněž požadována Evropskou komisí v rámci procesu přípravy nového programového období 2014 až Stěžejním úkolem při zpracování předkládaného materiálu byl výběr problémů zařazených do Strategického rámce, jejich hierarchie a možný postup realizace. Do předkládaného materiálu byly vybrány především problémy, které v oblasti veřejné správy systémově ovlivňují její stav a vývoj. Za takové problémy se považuje především efektivnost procesních postupů u agend vykonávaných veřejnou správou, absence standardizace ve výkonu agend a jejich financování, uplatňování metod řízení kvality ve veřejné správě a zejména rozsah a povaha administrativní zátěže ve veřejné správě i ve společnosti vůbec. V oblasti e-governmentu Strategický rámec navazuje na předchozí úspěšné kmenové projekty e-governmentu (Základní registry, CzechPOINT, Datové schránky). Agendy elektronického zadávání veřejných zakázek se týká zejména Specifický cíl 3.1 Dobudování funkčního rámce e-governmentu, kdy v rámci tohoto cíle bude realizována mj. i aktivita rozšíření, propojení a konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání dle Strana 11 z 29

13 jednotlivých agend i na principu opendata. Tato aktivita bude založena na zásadě sdílení jednou pořízených dat za účelem jejich přístupnosti dalším subjektům veřejné správy i mimo ni, a to zejména pro zajištění úplného elektronického podání u vybraných agend, elektronizace agend (mj. e-procurement) včetně podpůrných nástrojů jako jsou např. úložiště či sítě, modernizace informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby subjektů veřejné správy. Za účelem budoucích koncepčních prací vlády v oblasti veřejné správy se navrhuje zřídit také Radu vlády pro veřejnou správu a zrušení dosud existujícího Grémia pro veřejnou správu. Důvodem pro zrušení Grémia a jeho nahrazení Radou vlády jsou dlouhodobě přetrvávající nedostatky v činnosti tohoto orgánu, na které byla vláda upozorněna již v Informacích o činnosti Grémia pro veřejnou správu v letech 2012 a Tyto nedostatky způsobují, že Grémium neplní účel, k němuž bylo zřízeno Přijetí usnesení vlády ze dne 24. listopadu 2014 č. 961 o zřízení Rady vlády pro informační společnost Vláda České republiky zřídila dne 24. listopadu 2014 svým usnesením č. 961 Radu vlády pro informační společnost (dále jen Rada ) coby svůj stálý odborný, poradní, iniciační a koordinační orgán pro oblast reformy veřejné správy, oblast informační společnosti, digitální agendy, e-governmentu a informačních a komunikačních technologií. Rada ve své činnosti: zajišťuje dlouhodobou kontinuitu e služeb veřejné správy a souvisejících ICT služeb s cílem snižování administrativní náročnosti služeb, přívětivosti služeb pro občany a dosahování efektivity finančních prostředků vložených do e služeb (včetně optimálního sdílení služeb), koordinuje přípravu, tvorbu a implementaci strategií v oblasti informační společnosti, digitální agendy, e-governmentu a ICT ve veřejné správě, analyzuje služby veřejné správy a související ICT služby a na základě toho navrhuje nápravná a ová opatření, projednává a vydává stanoviska k materiálům předkládaným vládě, které se vztahují k informační společnosti, digitální agendě, e-governmentu, zavádění informačních a komunikačních technologií a elektronizace veřejné správy, projednává a schvaluje návrhy předložené výbory Rady, projednává (programy), harmonogramy výzev a výzvy pro oblast e-governmentu a ICT a může se vyjádřit k jednotlivým projektům zásadního významu, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů a jiných finančních mechanismů EU, a to zejména z hlediska jejich přínosu pro veřejnou správu ČR v souladu s naplňováním základních platných strategických materiálů v oblasti ICT. Dále se Rada vyjadřuje k projektům financovaných z rozpočtu, a to po předložení předběžné studie proveditelnosti vč. Analýzy přínosů a nákladů (CBA) a souhlasném stanovisku útvaru hlavního architekta e-governmentu Ministerstva vnitra. Rada má 27 členů, kterými jsou předseda Rady, místopředsedové Rady a další členové Rady. Z titulu výkonu funkce člena vlády je předsedou Rady vždy ministr vnitra a místopředsedy Rady ministr financí, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, ministr průmyslu a obchodu a ministr pro místní. Díky práci Rady se očekávají změny spočívající v odstranění dosavadních nedostatků v systému řízení ICT ve státní správě. Jednou z dosavadních chyb bylo to, že na koncepci ICT nebyla dosažena politická shoda. Neexistoval také centrální orgán s pravomocemi standardizace a řízení e ICT ve veřejné správě a samosprávě. Strana 12 z 29

14 Činnost Rady by díky nově zavedeným opatřením měla přinést i významné úspory. Pod vedením ministerstva vnitra, které se hlásí ke své řídící a strategické roli v oblasti ICT, Rada přispěje k zavedení jednotných pravidel pro schvalování investičních záměrů a pravidel nákupu produktů a služeb v oblasti ICT. Strana 13 z 29

15 2. Zpráva o činnosti řídící skupiny Strategie elektronizace v roce 2014 Během roku 2014 se řídící skupina sešla celkem na čtyřech jednáních. Tato jednání byla platformou pro výměnu aktuálních informací souvisejících s plněním Strategie elektronizace a ke koordinaci plnění aktuálních, resp. průběžně plněných opatření. Na jednáních byli účastníci informováni o stavu plnění opatření Strategie elektronizace v oblasti změn právního prostředí veřejného investování a e-governmentu. Z jednání jsou pořizovány zápisy, které jsou na vyžádání k dispozici na OEVZK. Výstupy v podobě metodických materiálů, resp. informace o splnění opatření jsou uveřejněny na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Na činnosti řídící skupiny se v roce 2014 podílely vedle Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR tyto ústřední orgány státní správy: Ministerstvo pro místní, Ministerstvo vnitra, Úřad vlády ČR, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zemědělství. V roce 2014 nebyly ustaveny žádné meziresortní pracovní skupiny. Strana 14 z 29

16 3. Zpráva o plnění jednotlivých opatření stanovených ve Strategii elektronizace v roce Přehled opatření, která byla splněna V následující tabulce je uveden přehled opatření, která byla v roce 2014 splněna. Název opatření Odpovídá Popis realizace B. 4. Technický a projektový dozor NIPEZ formou projektové kanceláře B. 6. Spuštění pilotního provozu NEN B. 7. Vyhodnocení pilotního provozu NEN Ministerstvo pro místní Ministerstvo pro místní Ministerstvo pro místní Toto opatření bylo realizováno prostřednictvím zpracovatele Technické specifikace Národního elektronického nástroje tak, aby byla zajištěna plnohodnotná kontrola postupu plnění v souladu s navrženým řešením. Realizace toho opatření byla ukončena k , tj. ke dni, kdy MMR akceptovalo, a převzalo informační systém NEN do svého vlastnictví. Od 1. dubna 2014 probíhal uzavřený zkušební provoz pro MMR a 2 ÚOSS. Od 5. srpna 2014 byl pak realizován otevřený zkušební provoz pro všechny zadavatele ve smyslu ustanovení 2 ZVZ a KZ dle UV č. 628/2014 k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Za součinnosti řádného provozovatele NEN byl realizován pilotní provoz v cílovém prostředí NEN v průběhu listopadu Zkušební provoz probíhal v následujícím režimu: Registrovat se mohli pouze zadavatelé veřejných zakázek ve smyslu 2 ZVZ a 2 KZ, Funkčnost systému byla zpřístupňována postupně dle daného harmonogramu, S každou nově zpřístupněnou funkčností byla uveřejněna uživatelské příručka popisující způsob práce s danou částí systému, Po dobu zkušebního provozu byl k dispozici help-desk a call centrum, MMR zrealizovalo tematická školení pro administrátory subjektů primárně pro členy Externí pracovní skupiny NEN, kde představilo vybrané funkčnosti systému s možností doplnění dalšími zástupci subjektů z řad zadavatelů, Řízení přístupových oprávnění do systému bylo realizováno dle provozního řádu NEN Strana 15 z 29

17 3.2 Přehled opatření, která byla zrušena V následující tabulce je uveden přehled opatření, která byla v roce 2014 zrušena. Název opatření / úkolu Odpovídá Stav opatření C. 3. Navržení způsobu uložení povinnosti zadavatelům používat e-aukce při zadávání VZ tak, aby byl splněn cíl 30% využívání elektronických aukcí v zadávacích řízeních E. 1. Vytvoření metodického postupu pro elektronické uzavírání smluv, a jeho komunikace směrem k zadavatelům a dodavatelům E. 2. Vytvoření metodiky pro používání elektronických objednávkových systémů, která bude následně komunikována směrem k zadavatelům a dodavatelům s cílem odstranit psychologické bariéry při elektronickém objednávání E. 3. Vytvoření technické specifikace pro elektronickou fakturaci ve vazbě na výstupy evropských standardizačních projektů a vytvoření metodiky pro používání elektronických faktur, která bude následně komunikována směrem k zadavatelům a dodavatelům s cílem odstranit psychologické bariéry při elektronickém zúčtovacím styku Ministerstvo pro místní Ministerstvo pro místní Ministerstvo pro místní Ministerstvo pro místní ve spolupráci s Ministerstvem financí Vzhledem k přijetí zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým bylo mj. zrušeno zmocnění MMR k vydání prováděcího právního předpisu, který měl stanovit seznam komodit, které by bylo nutné povinně zadávat za použití elektronické aukce a ke skutečnosti, že NEN obsahuje funkcionalitu e-aukcí, bylo na 16. jednání řídící skupiny dne 10. prosince 2014 rozhodnuto o zrušení opatření C. 3. Vzhledem k přijetí nových evropských zadávacích směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a k nezbytnosti zajistit soulad tohoto opatření s účinným zněním zákona o veřejných zakázkách rozhodlo Ministerstvo pro místní o zrušení tohoto opatření. Vzhledem k přijetí nových evropských zadávacích směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a k nezbytnosti zajistit soulad tohoto opatření s účinným zněním zákona o veřejných zakázkách rozhodlo Ministerstvo pro místní o zrušení tohoto opatření. Vzhledem k přijetí nových evropských zadávacích směrnic 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU, k přijetí Směrnice 2014/55/EU a k nezbytnosti zajistit soulad tohoto opatření s účinným zněním zákona o veřejných zakázkách resp. s legislativně technickým prostředím týkajícím se elektronické fakturace rozhodlo Ministerstvo pro místní o zrušení tohoto opatření. Strana 16 z 29

18 3.3 Přehled opatření, která jsou rozpracována popř. plněna průběžně V následující tabulce je uveden přehled opatření, která byla v roce 2014 rozpracována, resp. průběžných opatření. Název opatření / úkolu Odpovídá Stav opatření Termín A. 2. Při přípravě nového zákona nahrazujícího stávající zákon o veřejných zakázkách zpracovat návrh kontrolního a sankčního mechanismu fungování elektronických tržišť veřejné správy a stanovit podmínky používání systému elektronických tržišť veřejné správy veřejnými zadavateli. místo: Zpracovat a vládě do 31. prosince 2013 předložit návrh novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který by navrhl kontrolní a sankční mechanismus fungování elektronických tržišť veřejné správy a stanovil podmínky používání systému elektronických tržišť veřejné správy veřejnými zadavateli. Ministerstvo pro místní B. 8. Spuštění plného provozu NEN Ministerstvo pro místní Nastavení kontrolního a sankčního mechanismu a potencionální rozšíření povinnosti využívat e-tržiště dnes nepovinnými subjekty bude analyzováno v rámci realizace transpozice nových směrnic regulujících oblast veřejného zadávání (Směrnice 2014/24/EU, Směrnice 2014/25/EU a Směrnice 2014/23/EU) do vnitrostátního právního řádu. V návaznosti na harmonogram pro předložení a schválení nového zákona, který v roce 2016 nahradí stávající zákon o veřejných zakázkách, požádalo MMR vládu ČR o posun termínu splnění tohoto opatření do Účinnost případné realizace tohoto opatření bude uvedena v soulad s účinností zákona nahrazujícího stávající ZVZ. V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka na redefinici tohoto opatření včetně stanovení nového termínu pro splnění. Opatření bude převedeno do nové Strategie elektronizace veřejných zakázek pro období let 2016 až V říjnu 2014 bylo zahájeno na MMR prověřování procesu elektronizace zadávání veřejných zakázek dle úkolů uvedených ve Strategii elektronizace let 2011 až 2015 schválené usnesením vlády č. 5/2011 se zaměřením na informační systém Národní elektronický nástroj (NEN). Do NÁVRH NA POSUN TERMÍNU: Do Bude doplněno Strana 17 z 29

19 Informační systém NEN nebyl spuštěn do rutinního (ostrého) provozu k dle úkolu plynoucího z UV č. 628/2014 a otevřený zkušební provoz NEN tak pokračuje i po O spuštění NEN do plného provozu bude rozhodnuto dle výsledku prověřování. D. 1. Monitorování dílčích výstupů ostatních projektů e-governmentu (zejména v oblasti dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů) a zapracovávat je do právních či metodických předpisů či iniciovat vznik nových opatření Ministerstvo pro místní ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Projekt Národního elektronického archivu byl ukončen Oznámením o změně k Důvodem ukončení byly zejména komplikace u výběrového řízení na dodavatele technologií ICT znemožňující dokončení projektu. Do současné chvíle dokončeno: prostory záložního pracoviště validátory PDF a SIP aplikace pro provádění elektronického skartačního řízení (eskartace, eprejimky) implementován LTP systém Archivematica ukládání ve dvou úložištích F. 2. Sledování vývoje asociace OpenPEPPOL a případné zajištění aktivní účasti MMR s cílem využít získané poznatky pro národní řešení elektronizace veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní V roce 2014 se představitelé MMR účastnili semináře o praktických aspektech elektronizace veřejných zakázek konaného v Praze o novinkách v OpenPEPPOL. Důležitou událostí OpenPEPPOL bylo jeho zapojení do projektu esens. Projekt esens je projekt Evropské komise s cílem vytvořit Digital Single Market. V rámci tohoto projektu, který vytváří standardy pro budoucí elektronickou komunikaci v rámci EU, se využívají hlavně standardy vytvořené OpenPEPPOL. Zástupci ČR v roce 2014 sledovali a i nadále budou sledovat aktivity jak v OpenPEPPOL, tak i v esens s cílem potenciálně se zapojit do infrastruktury esens týkající se e-procurementu. Strana 18 z 29