, číslo 07/13. Dáma v černém září

Transkript

1 , číslo 07/13 Dáma v černém září Ředitelka Bulgari pro ČR Silvia Patrová se obléká výhradně do jedné barvy a dobře ví proč. Se ZENem si povídala o svém jedinečném stylu... 1ZEN Stylový měs íčník. v ychází S deníkem mladá fronta e 15

2 Editorial mana nebeská J edna moje bývalá kolegyně pila upražené žito, fantasticky silný zdroj živin. ráno teplou vodu a říkala tomu Karo pod názvem Caro se stává populární buddhistická snídaně. Fuj! To jsem v řetězcích, a dokonce ho mají už i v restauracích. Je to ale jen instantní prášek, slaboučký si myslel nejprve, než mi jednou doma všechno došlo, a tak jsem to odvar skutečné žitovky, která naopak z obchodů vymizela. zkusil k snídani. Jak chutné! Žaludek po minimalistickém nektaru jen vrní. Králem všech čisticích nápojů je pak bez diskuse jihoamerická vilcacora alias uňa de gato Henri Monfort, slavný francouzský breatharián neboli člověk, který už léta vůbec nic nejí, alias kočičí dráp. Doporučil mi ho slavného povídá, že požitek z jídla a pití mu plně vynahrazuje slaďoučká chuť jeho vlastních slin, ti udělá úplnej povlak na jazyku, jak jdou ty muzikanta syn Maťo Mišík se slovy to se když je polyká. Hm, tak zenoví být nemusíme, sračky z těla ven. Mohu potvrdit. přesto bych vám rád dal pár picích rad: Ovšem mým nejskvělejším nápojem navždy Momentálně mám doma v karafě s vodou zůstane bílá káva s nalámaným rohlíkem, několik šungitových kamínků. Šungit je hornina z břehů Oněžského jezera, která vodu 1977 v mé nejstarší vzpomínce. Totě mana který mi k snídani dává babička někdy v roce čistí. Nevím, jak to dělá, ale voda z kohoutku nebeská. po něm chutná nesrovnatelně lépe. Můj přítel Karel F., velký pražský bylinkář, doporučuje vodu se Schindeleho minerály, což Jan Müller, šéfredaktor ZENové září vám přeje je vlastně nakopaná půda odkudsi z Rakouska, ve které se nacházejí všechny myslitelné minerály. Máte pocit, že pijete hlínu, ale je to pecka. Karel F. (nesmím prozradit jeho jméno, on nemá ani mobil a televizi říká ďáblova skříňka ) ovšem nejvíc velebí tzv. zářivou vodu. K několika studánkám (například k té v Šárce) chodí lidé zdaleka s kanystry, neboť místní voda prý obsahuje nějaký úžasný energetický element a vnímavý člověk přímo vidí, jak je potažená stříbrným světlem. Ostatně ve francouzských Lurdech se do takové vody dle legend stačí ponořit a vaše rány se zacelí. Což mi připomíná pokus mého otce prodávat při pražské návštěvě papeže Jana Pavla II. svatou vodu v lahvičkách podobných Alpě francovce, kterou si bohužel nikdo nekoupil. O kávě už staří turečtí lékaři říkali, že je nezdravá a dělá díru do žaludku, ale kávovina, to je něco jiného. Říká se jí také cikorka nebo karo nebo žitovka. Cikorka je mletý kořen čekanky, přírodní zdroj inulinu, který se prodává na posílení imunity. Tabletky inulinu stojí pár set, cikorka pár kaček. Žitovka je umleté a ZEN03

3 Ředitelka Bulgari pro ČR Silvia Patrová se obléká výhradně do jedné barvy a dobře ví proč. Se ZENem si povídala o svém jedinečném stylu... 1ZEN Stylový měsíčník. v ychází S deníkem mladá fronta e 15 obsah ZEN Magazín Stylový měsíčník. Vychází s deníkem E15 ŠÉFREDAKTOR Jan Müller, (mullerj@mf.cz) ZásTupKyNě ŠÉFREDAKTORA Hana de Goeij, l. 334 (degoeij@mf.cz) EDITOR Milan Vidlák, l. 415 (vidlak@mf.cz) EDITOR ON-LINE David Nesnídal, l. 390 (nesnidal@mf.cz) REDAKTOřI Viola Černodrinská (cernodrinska@mf.cz), ART DIREcTOR Samuel Kubín FOTOgRAF Tomáš Železný DTp RETušéři: Miloslav Pařík (vedoucí), Libor Horyna, Milan Kubička, Zdeněk Němec TEcHNicKé ZPRacoVáNí: Pavel Měchura, Jan Karásek INZERcE David Korn (ředitel), Markéta Herianová, , prijmeni@mf.cz generální ředitel David Hurta MARKETINg Hana Holková (ředitelka), Jaroslav Tošer (Brand Manager), DIsTRIBucE a VÝROBA Soňa štarhová (ředitelka), VyDAVATEL Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 Modřany ič: VycHáZí TIsKáRNA Europrint a. s. MK ČR E20920 issn X Tištěný náklad ověřuje abc, člen if abc Lucie Robinson v JAR. Slavná módní a portrétní fotografka umí i reportáže, jak předvedla v tomto vydání ZENu. Při svém nedávném pobytu v Jihoafrické republice se seznámila s partou fanoušků rockabilly, kteří organizují festival amerických bouráků. Promenují se kolem nich v odpovídajícím outfitu. Lucie Robinson s nimi věrně splynula. Více na straně 34. citát čísla Mít v ruce telefon byl zážitek. Telefon měl kus nábytku, na kterém stával. Býval umístěn v předsíni. Část toho nábytku byla polstrovaná a na tu si člověk sedal, když telefonoval. Rozhovor s předním jménem světové reklamy charlesem Vallancem o tom, že ne každý musí být na Facebooku. Více na str. 14. Dáma v černém září OBáLKA Foto: Tomáš Železný 6 de luxe Krása zkrátka není zadarmo 8 planeta zen o lekci z festivalu cannes Lions 10 pražský chodec Tipy na skvělá místa 12 selský rozum ZEN se spojil se Saxo Bank a připravil seriál pro opatrné investory 14 rozhovor Jestli se nezměníme, tak se zblázníme, říká charles Vallance, jeden z nejvlivnějších lidí reklamy 18 art ZEN představuje umělce vybrané ve velké konkurenci na výstavu ET cetera 24 téma Jak nám uletěly včely tichá chemická válka ničí včelstva a nakonec i lidské životy. Editor ZENu Milan Vidlák investiguje 30 techno auto na baterky BMW a elektrická revoluce 34 reportáž Kočky&Káry v Jihoafrické republice ZEN navštívil festival amerických korábů silnic z 50. let 40 můj styl Silvia Patrová, managing director Bulgari ČR, je Woman in Black 42 ceo Sen o čistém světě s generální ředitelkou firmy Henkel Jaroslavou Haid- -Járkovou o zavírání ledničky 46 fashion Zjevila se mi... Fotografka Vendula Knopová v ZENu 52 portrét Nils Jebens je norský mořský vlk, který vodní živel neopustil ani v Praze 56 gastronaut Tajemství vdovy clicquotové aneb ZEN se vypravil do legendárního Hôtelu du Marc 58 americké univerzity Studujte jako na Západě v pohodlí Prahy 60 zen žen Zářijová sklizeň odškodněte se pár výstavními kousky za to, že končí dovolená 64 zen like co redakce miluje 66 lesk věcí Tomáše Hrivnáka on-line verze ZENu: archivní vydání magazínu ZEN: A HUGO BOSS International Markets AG Phone ZEN

4 DE LUXE Diamantová nirvána Ženevské hodinářství Piaget, založené v roce 1874 ve francouzské vesničce La Côte aux Fées, představuje kolekci Couture Précieuse, jež zdůrazňuje především ženskost. Náramkové hodinky jsou z bílého zlata, 26 briliantů na pouzdru, 288 diamantů a 85 briliantů na náramku. Prodává Carollinum. Gril do nepohody Novinkou značky Weber je kotlový gril Master-Touch GBS, který zaručuje integrovaný grilovací rošt pro BBQ systém spolu s přídavnými moduly pro rozmanitost grilování na dřevěném uhlí. Vhodný i do ošklivého počasí. Ceny od 5000 do Kč. Titanové oči Pánské brýle jsou čerstvou diplomovou prací šperkařky a studentky VŠUP Nastassji Aleinikavové, která byla v roce 2011 nominována na cenu Czech Grand Design za kolekci LURE. Brýle z titanu a imitace želvoviny budou k dostání na leeda.cz. Tajné poklady Firma Swarovski zachytila v nové kolekci připomínku dávných výprav, inspirovanou čtyřmi slavnými místy Číny, Himálaje, Indie a Itálie, jež tvořila Hedvábnou stezku. Ve spojení s osazováním kamenů technikou Pointiage vznikly opravdové Secret Treausures. Psaníčko k dostání v Celetné 7 za Kč. Multifunkční posezení Francouzská značka Hermès představila řadu bytových doplňků Nécessaires d Hermès, jíž dominují překvapivé skryté funkce a ušlechtilé materiály. Designér Philippe Nigro navrhl multifunkční lavici se zásuvkami s názvem Cheval d Arçons z ořechového dřeva Canaletto, nerezi a bílé telecí kůže. Info o ceně v butiku Hermès. Nálož od Alpiny Celosvětová produkce Alpiny čítá každoročně pouze kolem 1000 kusů. Tento výrobce upravuje klasická BMW tak, aby byla ještě rychlejší a lepší. Tak jako BMW Alpina B3 BiTurbo s šestiválcovým motorem o objemu 3,0 litru, jež vychází z modelu M3. Se 410 koňmi (M3 má 306) se dostane za 4,2 vteřiny z nuly na sto, za 14 vteřin atakuje 200 km/h a zastaví se až na čísle 305. Žádný omezovač. Cena od Kč. A ElE gance v pohybu 06ZEN Připravila Viola Černodrinská Pařížská Praha 1 - Tel Hermes.com

5 sloupek Planeta KDOPAK SE DÍVÁ. Arianna má pravdu. Čím dál víc lidí trpí novým civilizačním neduhem zvaným constant partial attention (přeložit to jde ztuha, třeba jako konstantní dílčí pozornost). Děláme několik věcí najednou, ale žádnou pořádně. sedím v hledišti na dalším semináři a vlna frenetického potlesku se valí přes les rukou třímajících fotoaparáty, ipady, iphony a řadu dalších zařízení s i i bez i. Vítáme v sále Andersona Coopera, stálici zpravodajství CNN, a Conana O Briena, charismatického moderátora noční show** tamtéž. Zajímalo by mě, kolik z vás se na nás teď dívá svýma vlastníma očima, spustí bez okolků do hlediště plného malých obrazovek Conan. Publikum tleská, co mu síly stačí, jeho postřeh nahrává na své mobily a sdílí přes všechny ty tweety a Facebooky. O chvíli později aplaudujeme legendární Vivienne Westwood, když říká, že Nobelova cena za literaturu by měla být dávána čtenářům. Dnes totiž všichni píší, ale čte málokdo. Návrhářka ve věku babiček lidí v publiku hřímá: Žijeme ve Nobelovu cenu za literaturu? Tomu, kdo čte! Neboť dnes všichni už jen píší, fotí, postují a tweetují. Vivienne Westwood, slavná návrhářka a ikona punkového hnutí, upomínala v Cannes publikum, že už toho až příliš zapomnělo. Foto: Profimedia.cz stagnujícím světě, který již dokázal zapomenout mnohonásobně více, než dnes dohromady víme. Potřebujeme budovat na minulosti. Názor totiž nevytváříme tím, že se svévolně o něčem rozhodneme během několika vteřin. Zaplevelujeme svět nepodstatnými nahodilostmi a měříme svou popularitu počtem interakcí na sociálních sítích. Kultury je dnes nebezpečně málo. Kultura znamená, že se snažím o dokonalost a vydávám ze sebe to nejlepší, čeho jsem schopen, uzavírá Westwood. Aplaus vestoje pro starou dámu. Od lidí, kteří každodenně usilují o ovládnutí všech myslitelných komunikačních kanálů ve jménu uspokojení klienta a snahy urvat alespoň kousek pozornosti, zdatně přispívajíce k tomu, že se všichni zoufale utápíme v záplavě informací, které nám berou čas a tříští naše soustředění. ČAS JE ZBOŽÍ. Vydat ze sebe to nejlepší neboli pěstovat své virtues, jak říkali staří Římané, byl základ jejich tisícileté civilizace. To naše civilizace je založená na nabídce a poptávce. Je to systém, který nestojí na idejích, ale na obchodu. A člověk se stává divákem, spotřebitelem, pacientem... čímkoliv, co lze nějak využít a zobchodovat. Náš čas a pozornost, které něčemu věnujeme, jsou přes stále chytřejší elektronické systémy přesně měřeny a podle toho přepočítány na peníze. Udělali jsme si svět, který od nás vyžaduje neustálou komunikaci. Neodpovíte do 24 hodin na a skoro to vypadá, že jste umřeli, anebo ještě hůř dostali padáka. Dokážou ti, co tak nadšeně tleskali Conanovi, Vivienne a Arianně, vypnout mobily a monitory a začít svůj čas skutečně prožívat? Jeden chytrý člověk v Cannes totiž také řekl, že sebelépe vyprávěný a reprodukovaný příběh se nikdy nemůže rovnat samotnému prožitku. Hana de Goeij zástupkyně šéfredaktora * Na Huffington Post se objeví přes milion komentářů za měsíc. V roce 2012 získal jako první digitální médium ve Spojených státech amerických Pulitzerovu cenu. ** Před nástupem do nočních show v roce 1993 dva roky psal a produkoval Simpsonovi. A V LOŽNICI JSEM SAMA. Musíme se naučit odpojit se od okolí a napojit se sami na sebe, slyším na festivalu Cannes Lions od Arianny Huffington. Zrovna tady a zrovna z těchto úst bych to nečekala. Vždyť jde o největší akci komunikační branže, kde potkáte jinak nedostupné známé i neznámé tváře, které určují, co a jak vám média a reklama dennodenně servírují. Jako třeba Arianna, která se stala absolutní hvězdou vydavatelské branže, když vybudovala on-line list Huffington Post* na síti bloggerů, roztroušených po celém světě, často bez tradičních novinářských zkušeností, ale s okamžitým přístupem k aktuálnímu dění. A právě tahle internetová vizionářka tvrdí, že do své ložnice zásadně nepouští elektronické přístroje. Tam má jen budík a knihu, rozuměj tištěnou, ne Kindle nebo tablet. Výmluvy na y a urgentní pracovní záležitosti jsou nesmysl. Pokud to bude skutečně urgentní, tak ten na druhé straně zvedne telefon a zavolá. Nebude vás nahánět přes mail, sms, nebo dokonce na sociálních sítích. TURBINE DIVER, A1067/2 08ZEN DOUBLE ROTOR TECHNOLOGY

6 pražský chodec 7edm tipů na skvělá místa Připravila Hana de Goeij Ilustrace Tereza Kovandová Butiklerie Křemencova 176/6, Praha 1 Fox gallery není klasická galerie. Chce žít reálným životem, a proto funguje téměř jako butik s tím rozdílem, že mezi exponáty k zakoupení naleznete šperky od Evy Eisler, obrazy Jana Svobody nebo třeba designovou kabelku od Evy Vontorové. made in italy Břehová 7, Praha 1 Manufakturní výroba výhradně na Apeninském poloostrově, ušlechtilé materiály a dokonalé dokončení na míru u každého jednotlivého kusu budou od září k dispozici i českým gentlemanům. Butik Tombolini s pánskou módou otevírá 19. září. mléčná kočka Šmeralova 15, Praha 7 Kavárna Nacafe je místo, kde se výroba kávy rovná umění. Z hrnku do hrnku přeskakuje mléčná kočka, na cappuccinu se prohání planety i s mléčnou dráhou a pro hudebně orientované je v nabídce piano. móda cloumá Prahou Září je měsíc módě zaslíbený. Náruč matičky Prahy vítá hned dvě velké akce pro fanoušky krásného odívání. Jako první v řadě do ulic vtrhne Prague Fashion Week ( ) a týden poté Prague Fashion Weekend ( ). umění na míru Československé armády 28, Praha 6 Nové interiérové studio Comeinterior zastupuje velká designová jména, má vlastní šicí dílnu a nabízí službu Art, což znamená, že krom vybavení domu vám mohou na míru doporučit i umění, aby vám doma hezky ladilo. ŽIlkA OpTIk STuDIO představuje DESATERO TVÁŘÍ OSOBNOSTI Percepce neboli vnímání obličeje, potažmo sociální percepce je způsob, jakým vnímáme ostatní osoby. U nás lidí je zcela klíčová pro orientaci ve společnosti, odhadování vlastností, vytváření obrazu osobnosti a jeho úspěchu, ať už v osobním, nebo pracovním procesu. Hraje významnou úlohu i v jazykové metafoře: něco bez tváře, někdo ztratil tvář, někdo či něco tvář teprve získává. Obličeji věnujeme zdaleka největší pozornost při sociálních interakcích. Obličej o nás prozradí mnoho informací. Pohlaví, věk, sociální postavení, zdraví, kulturu. Obličej v nás vytváří pozitivní nebo negativní pocity. Jeho prostřednictvím poznáváme, jak se cítíme a ke komu co cítíme, kam patříme, kdo jsme. Obličej není jen jednou z částí našeho těla, ale odráží vše, čím jsme zvláštní a čím se odlišujeme od ostatních. Konfucius řekl: Dítě za svůj obličej nemůže, ale dospělý je za svůj zevnějšek zodpovědný. Tento podprahový filtr vizuálního hodnocení je nám dán od přírody a má své zákonitosti. Jejich znalost je pro stylistu brýlí zcela zásadní. Brýle formují povahový rys a utvářejí první dojem, protože oční kontakt je základním komunikačním kanálem naší osoby. Sebeprezentace se děje na základě exponování vlastního jevu. Pokud k vám bytostně patří, jste to vy a stává se vaším rysem. Cokoli se objeví ve vašem obličeji, ovlivní uspořádání podprahových schémat pozitivní či negativní reakce vás i okolí. Několik let studia fyziognomie obličeje, charakterů osobnosti, emoční složky designu a stylizace přivedlo Žilka Optik Studio k myšlence zpracovat tyto poznatky do celku a nabídnout je ve službě zákazníkům. Náš koncept Desatero tváří osobnosti vychází z definice introverta a extroverta. Tyto dvě skupiny jsou děleny do dalších emočních rovin zastoupených v rozdílných designových kolekcích. Styling je založen na znalostech fyziognomie obličeje a jeho vypovídající hodnotě, emoční hodnotě designu a temperamentu osobnosti. Tato odborná témata diskutujeme při stylingu brýlí na míru jakékoli osobnosti. Nová technologie zkoušení brýlí nabízí možnost vidět se na velkém monitoru v zamýšlených brýlích navzdory vaší dioptrické vadě. Tím to ale nekončí. Vidíte se nejenom v různě působivých modelech, ale jste přímo zakomponováni i do různých tematických situací tak, abyste měli lepší představivost o svém působení v sociálních interakcích. Technologie poslouží i tomu, kdo se při sundání svých dioptrických brýlí přirozeně nevidí. Nedílnou součástí poradenství je etiketa použití vhodného designu do daného společenského prostředí. Pohodlí, správná velikost, tvar nebo barva je samozřejmostí, o které není třeba psát... hvězdy v nedbalkách Tržiště 13, Praha 1 Gregory Peck, Gene Kelly, Ingrid Bergman, Rita Hayworth, Ava Gardner či Elizabeth Taylor Nejzářivější hollywoodské hvězdy studiové éry zachycené objektivem fotografky Lette Valesky v jejich vlastním prostředí, často v kruhu rodiny, můžete vidět v září a v říjnu v Americkému centru v Praze. Piano nobile Karlova ulice 189/2, Praha 1 Nová prohlídková trasa v Colloredo-Mansfeldském paláci se vine sály v reprezentativních prostorách piano nobile včetně ohromujícího a téměř neznámého barokního tanečního sálu. Na podzim letošního roku se sem přesune také projekt Start up pro nejmladší generaci umělců. a Ž ŽILKA OPTIK STUDIO 10ZEN

7 selský rozum Ropa, zlato, stříbro......jsou nejvíce likvidní, a proto nejlepší komodity k investici, říká expert na komodity z dánské saxo Bank ole Hansen ve 2. díle našeho finančního seriálu. Text Milan Vidlák Foto Saxo Bank Jaké možnosti v obchodu s komoditami existují? S komoditami lze obchodovat například pomocí futures, kontraktů na vyrovnání rozdílu (CFD, contract for difference), na spotovém trhu (jenž počítá s vyrovnáním obchodu do dvou dnů), prostřednictvím Exchange Traded Products (ETP) nebo přes společnosti, jež většinu svých zisků získávají právě na komoditách. Futures jsou ideální pro profesionálního investora, protože silným pákovým efektem lze obchodovat na trzích například s ropou nebo zlatem ve velkých objemech, i když fyzicky investujete částku nižší než deset procent nominální investice. CFD fungují jako opce, ale umožňují investorovi obchodovat s podstatně menšími objemy, takže představují dobrou volbu pro ty, kteří se chtějí aktivním obchodováním naučit poznávat fungování komoditních trhů. ETP jsou zase pro investory, kteří obchodují v delším časovém horizontu. Obchod s nimi funguje na stejném principu jako obchod s akciemi, jejž většina lidí zná, a nevyužívá pákového efektu, takže když investujete sto dolarů, riskujete jen právě těch sto dolarů. Obchod s futures je ale velmi rizikový. Není to tak trochu jako návštěva kasina? I velkým investorům se stane, že odhadnou vývoj na trhu s futures špatně. Investor by měl mít hranici ztráty, za niž není ochoten jít. Zájemce může investovat i přes komoditní fondy. Jaké jsou jejich výhody? Komoditní fond je často tím nejlepším řešením, zejména poté, co se objevily ETP. Rozložením investice do více než jedné komodity se zvyšuje stabilita. Saxo Bank má celosvětový úspěch u lidí, kteří umějí peníze vydělat a rozmnožit je. V Dánsku, odkud banka pochází, a jiných západních zemích lidé mnohem aktivněji spravují své úspory a investují s podporou investičních poradců. Ole Hansen, hlavní analytik přes komodity ze Saxo Bank, čtenářům ZENu vysvětluje základy obchodování s komoditami, které jsou v současné globální ekonomice zajímavé ze dvou důvodů: 1) investice do komodit může být pojistkou proti nenadálým ekonomickým otřesům (nejjistější formou investice je podle Oleho nákup fyzického drahého kovu); 2) některé komodity se mohou zhodnocovat, i když velké ekonomiky stagnují např. když roste poptávka po komoditách na rozvíjejících se trzích. Delší verzi interview s Olem Hansenem naleznete na našem webu zen.e15.cz. Proč investovat do komodit? Komodity nabízejí možnost diverzifikace investičního portfolia jiným směrem než akcie a dluhopisy. Diverzifikované portfolio je stabilnější. Hlavními vlastnostmi komodit je jejich vzácnost, pročež bývají vnímány jako pojistka proti inflaci a tištění peněz, jemuž se říká kvantitativní uvolňování. Další možností je investice do akcií firem, které přímo s komoditami pracují, třeba těžařské doly To může být dobrá alternativa. Člověk by přitom však měl mít na paměti, že taková investice představuje nejen investici do komodity, nýbrž také do stavu akciového trhu obecně. Klesá-li cena komodity, snižuje to i ziskovost, řekněme, těžařských firem, takže propad ceny jejich akcií může být razantnější než pokles ceny řečené komodity. Dobrým příkladem je zlato. Jeho cena ve srovnání s touto dobou loňského roku poklesla o 18 procent, zatímco index velkých těžařských společností v téže době ztratil 41 procent své hodnoty. Jaké komodity byste obecně vybral jako nejlepší? V zásadě bych vybral ty nejlikvidnější, jako jsou ropa, zlato nebo stříbro. Je třeba mít na paměti, že tyto komodity mohou být obchodovány v obou směrech, takže lze profitovat z růstu i poklesu jejich ceny. Pokud zase chcete profitovat z ekonomického růstu, zejména v rozvojových zemích, nejlepší je investovat do sektorů, které jsou na růstu závislé, jako jsou energetika a průmyslové kovy. Podle mnoha odborníků Fed a banky manipulují s trhem drahých kovů. Co vy na to? Nejsem si jistý, jestli to nejsou jenom konspirační teorie, jimž se v posledních letech daří i na stránkách některých více či méně uznávaných blogů. n OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A ZVLÁŠŤ NA FOREXU S SEBOU NESE RIZIKA. HODNOTA INVESTIC SE MŮŽE I ZVÝŠIT I SNÍŽIT A INVESTOŘI MOHOU O SVÉ INVESTICE PŘIJÍT. V PŘÍPADĚ PÁKOVÉHO EFEKTU MŮŽE BÝT ZTRÁTA VĚTŠÍ NEŽ POČÁTEČNÍ INVESTOVANÝ KAPITÁL. PRO VÍCE INFORMACÍ SI PROSÍM PŘEČTĚTE STRÁNKU: POUČENÍ O RIZICÍCH. A ZEN

8 rozhovor Na světě je konstantní množství energie. Věřím, že tomu je stejně s kvalitou. Jen člověk potřebuje vědět, kde ji hledat. Například současný Hollywood je totální odpad, všichni herci a režiséři chtějí pracovat pro televize. {Charles VallanCe} Buď se změníme, nebo zblázníme Britský expert na komunikaci nepoužívá Facebook a sociální sítě považuje za tyranii. A ví, že budeme muset platit, aby o nás neshromažďovali data. Text Hana de Goeij J sem naprosto ohromen tím, jak dokážou být Francouzi hrubí, pronese s typickým nadhledem Charles Vallance na terase luxusního hotelu Martinez v centru blyštivé la Croissette, slavné promenády francouzského přímořského letoviska Cannes. Vědí, že tady dlouho nebudeme, příští rok všichni na festival stejně zase přijedeme, a nesnaží se. na první pohled i poslech je to Brit jako poleno. Pokud by člověka nepřesvědčila vytáhlá postava, pihovatá pleť a nazrzlé vlasy, akcent s místy nesrozumitelným severoanglickým nádechem dílo dokoná. Cítím se trochu jako Dustin hoffman v absolventovi a nejraději bych se na chvíli ukryl na dno bazénu, prohlásí o atmosféře festivalového odpoledne. Charles, uznávaný odborník na komunikaci a spoluzakladatel mezinárodní agentury VCCP, prý ve svém oboru skončil trochu náhodou. na to, abych se stal spisovatelem, novinářem nebo scenáristou, jsem neměl dost odvahy a zdálo se mi, že komunikace je nejlepší strukturovaný způsob, jak dělat to, co mám rád, a psát, vysvětluje autor nedávno vydané knihy Branded Gentry o lidech, kteří ze svých jmen dokázali vybudovat značky. V komunikaci se pohybujete od 80. let minulého století. Je to obor, který prochází překotnými změnami. Co se děje nového? V čele trendů v komunikaci stojí podle mne personalizace. například prostřednictvím big data, která o nás vědí víc než my sami, a tím pádem to vědí i tvůrci reklam. Je také už možné zacílit na skupinu lidí na základě jejich chování, ne na základě toho, na co se dívají. Pokud chcete například zacílit na skupinu lidí, kteří se právě přestěhovali, můžete dnes naprogramovat počítačový algoritmus, který podle cookies takové lidi pozná. následuje socializace. Úspěch sociálních sítí do značné míry závisí na naší potřebě a touze sdílet, klábosit a klevetit s ostatními. Vypadá to, že to jsou vrozené lidské potřeby, které digitální technologie pohánějí a podporují. a třetím trendem je tzv. experienciace neboli získávání zážitků. lidé mají dostatek věcí, takže u mnoha z nich už nejde o to, co kdo má, ale co kdo dělá a jaký mu to přináší sociální kapitál. Jedna z nejúspěšnějších investic našeho klienta je O 2 arena v londýně, která se dříve jmenovala Dome. Bylo to nejpopulárnější koncertní místo na světě. Pro O 2 jako značku je to neocenitelné a nenahraditelné. nabízí něco unikátního. Termín sdílení slyšíme desetkrát denně ze všech stran. Co se stane s lidmi, kteří mají rádi soukromí a neradi cokoliv sdílejí s větší skupinou lidí? Je tato skupina dostatečně velká na to, abyste se jí v komunikaci zabývali? Já nejsem z generace sdílení, takže s touto sku- Foto archiv 14ZEN ZEN15

9 Otevřená mysl je klíčem ke kreativitě. A nejistota. Boj s paranoiou. Kreativci mají tendenci mít malé sebevědomí a nejsou si jisti sami sebou. Foto archiv Branded Gentry Letošním literárním počinem Charlese Vallance je kniha Branded Gentry, která zachycuje portréty třinácti britských osobností, z jejichž jména se staly značky, například lorda Sainsburyho, Emmy Bridgwater či Paula Smithe. První otázka, kterou autor každému z nich položil, byla: Jaký byl váš výhled z okna, když jste byli malí? pinou velmi soucítím a doufám, že existuje mnoho podobně smýšlejících mladých lidí. Věřím, že se narodí kulturní proud, který půjde proti sdílení. Je to poprvé v historii západoevropské civilizace, jinde samozřejmě existují, kdy nemáme silný kulturní protiproud. Sociální sítě a Google jsou neuvěřitelně dominantní silou. Mám účet na Facebooku, ale nechodím tam, a LinkedIn jsem vůbec nezakládal, protože mám pocit, že tyto sítě představují určitý typ tyranie. Věřím, že lidé přijdou s novými způsoby, jak vyjádřit svou individualitu, a novými, vlastně starými způsoby vytváření společenských skupin. Myslím, že se to znovu stane důležitým. Jedna ze zajímavých věcí se momentálně děje v oblasti toho, čemu říkám,slow media, například jako váš ZEN, jako Spectator, jako Economist nebo Wallpaper. Existují lidé, kteří se rozhodli, že nepůjdou cestou tweetů, blogů, soundbitů, ale raději si přečtou starý dobrý článek o dvou tisících slovech. Například Financial Times se daří velmi dobře. To je pro mě znamení, že ten protiproud vzniká. Dalším příkladem je třeba obroda zájmu o vinylové desky. Můj syn, kterému je patnáct, je miluje. Věřím, že lidé jeho generace chtějí, aby se to šílené tempo, ve kterém žijeme, zpomalilo. Pokud totiž budeme pokračovat dál, stane se to doslova nelidským. Nevím, prozatím bohužel dominantní kulturní protiproud nevidím. Je také potřeba si uvědomit, že doposud nebyly ustaveny žádné protokoly, žádná pravidla a žádná etiketa ve virtuálním světě. V případě nové technologie lidem chvíli trvá, aby etiketu, která se k ní váže, ustavili. Jsem dost starý na to, abych si pamatoval, že mít v ruce telefon byl zážitek. Ne každý měl telefon. A telefon měl svůj kus nábytku, na kterém stával. Vždy byl umístěn v předsíni, část toho nábytku byla polstrovaná a na tu si člověk sedal, když telefonoval. To byla součást etikety. Pokud zazvonil, člověk to zvedl a nenechal telefon zvonit. Myslím, že lidé ještě nepřišli na to, jak rozdělit pozornost mezi komunikaci s člověkem před sebou a tweetování. Mám tweetovat, když jsem s někým na obědě a bavíme se spolu? Big data oživují stín Velkého bratra, který nad námi bdí a už se ani nesnaží schovávat. Myslíte, že se dočkáme protiproudu i v této oblasti? Že lidé řeknou stop, nechceme, aby někdo shromažďoval všechny tyto informace? Existuje vůbec způsob, jak to zastavit? Určitě ne, pokud za to nezaplatíme. Bohužel si myslím, že toto privilegium bude omezeno na skupinu lidí, která si může dovolit zaplatit bezpečnost svých dat. Přes internet to podle mě není dosažitelné, musíte jít přes soukromé sítě nebo vlastněné sítě, jako mobilní sítě. Každá mobilní síť, která bude provozovat svou vlastní, může slíbit, že vaše data jsou kompletně v bezpečí, že je nebude s nikým sdílet. Zákazníci, kteří se rozhodnou pro tento systém, budou mít, myslím, na výběr, zda jejich data mohou nebo nemohou být používána. A pokud se rozhodnou, že používána být mohou, dostanou třeba pět liber měsíčně. Směna hodnot se nakonec stane transparentní a všechny nejasné a obskurní byznys modely se stanou viditelnými. Většina lidí, kteří budou chtít používat sítě low-cost, by měla vědět, že jejich data budou používána, a to bude ta hodnota, kterou budou platit za low-cost přístup. Dá se tedy shrnout, jak komunikace za poslední dekádu změnila svět? V reklamě platí, že pokud máš co říct, je dobré to říct srozumitelně. Reklama by měla být dobře řečená pravda. V tom je skryt význam, který měla pro svět. Říká se, že dobrá reklama zabije špatný produkt rychleji, než kdyby nebyl propagován vůbec. Reklamu nelze použít k překrucování, lze ji použít jen k umocnění. Dnes už ale není úplně správné mluvit o reklamě. Mluvím raději o komunikaci, tam to jde všechno nahoru. Když jsem v reklamě začínal v 80. letech, agentury nedělaly filmy, nedělaly webové stránky, a to všechno dnes děláme. Komunikační průmysl tedy expanduje a reklama upadá. Z mého pohledu to je dobře. Přece jen, mnoho agentur si stěžuje na snížené rozpočty. Myslíte, že to má dopad na kvalitu práce, kterou odvádějí? Dlouho se zamýšlím nad tím, zda tato obava o kvalitu může vůbec kdy být validní. Každá generace si myslí, že standardy nové generace upadají, to se zdá být platným napříč historií. Kreativci v reklamě byli odjakživa posedlí tím, že se zhoršuje kvalita, a to trvá posledních třicet let. Předpokládám, že po tak dlouhou dobu se nemůže kvalita jen zhoršovat. Takže si nejsem jistý, že by kvalita upadala. Je zajímavé, že upadá v určitých oblastech. Například současný Hollywood je totální odpad v porovnání s tím, čím býval před patnácti dvaceti lety. na západním pobřeží se kvalita překvapivě posunula do televize. všichni herci a režiséři dnes chtějí pracovat pro televize, v jejichž čele stojí hbo se sopranovými nebo hrou o trůny. na světě je konstantní množství energie, věřím, že tomu je stejně s kvalitou. jen člověk potřebuje vědět, kde ji hledat. Co nejvíc brzdí kreativitu? Zásadní bariérou kreativity je neochota formovat nové vztahy a spojitosti. většina kreativních lidí je otevřená změnám. problémy začínají, když slyšíte: my tohle neuděláme, my tohle neumíme. je to klišé, ale otevřená mysl je klíčem ke kreativitě. a nejistota. Boj s paranoiou. je škaredé to říkat, ale kreativci mají tendenci mít malé sebevědomí a nejsou si jisti sami sebou. Mám pocit, že mnoho lidí se snaží tuto nejistotu zaplašit právě svou přítomností na sociálních sítích. Otázka je, zda tato virtuální sebedůvěra pak může být přenesena do denního kontaktu s lidmi, a zda si nepěstujeme generaci, která bude vlastně asociální... s touto myšlenkou jste na špici teorie, která se momentálně formuje. problémem sociálních sítí je, že vytvářejí pouze iluzi družnosti a falešného přátelství, zatímco podkopávají vaši skutečnou schopnost interagovat s lidmi. pro mnoho dětí to může být skutečně nebezpečné, zejména pokud příliš nekomunikují se svou rodinou a přáteli mimo internet. manželka, která je učitelka, mi říkala, že výzkum na školách objevil neuvěřitelně vysokou korelaci mezi dětmi, kterým se ve škole daří, neberou drogy a jsou spořádané, a množstvím rodinných obědů či večeří. pokud žijete cyber život, nenaučíte se vůbec angažovat v tom opravdovém. život on-line se totiž stává narcistickým a pouze odrazem sebe sama. díky vyhledávačům a nejrůznějším algoritmům, které vládnou tomu, co vidíme na obrazovkách svých počítačů, pak žijete život, který jste sami ani needitovali, protože ti výše jmenovaní to udělají za vás a vystaví vás jen zlomku reality. otázkou pak je, kdo je individuum a kdo je hračkou. obávám se, že stále více lidí se on-line stává loutkami technologií. nedělají žádná z rozhodnutí o tom, co jim bude servírováno. četl jsem, že lidský mozek bude muset znovu projít evoluční fází, aby byl schopen pobrat všechny sociální interakce, které po něm vyžadujeme. v průběhu celé historie, až do dnešního dne, jsme v hlavách zvládali smysluplně zorganizovat 80 až 100 lidí. dnes kontaktů chceme mít mnohem víc a možná budeme nuceni prodělat další evoluci, abychom se nezbláznili. n ExistujE korelace: čím více rodinných večeří, tím se dítěti daří v životě lépe. Myslíte, že toho jsou lidé schopni? Budou muset být. alternativou je tzv. constant partial attention (konstantní částečná pozornost), kdy nemáme čas se na něco soustředit plně a věnujeme se zároveň několika činnostem. myslím, že z toho se musíme zbláznit. nedávno jsem viděl jednu hru, aplikaci či co to bylo, Zombie run. lidé, když jdou dnes běhat, tak ve skutečnosti nejdou jednoduše běhat, ale pouští se do nějaké elaborované sebeměřící činnosti. a pokud nepůjdete běhat včas, tak vás dostanou zombie. kdy se nám tohle stalo? chodili jsme běhat, abychom si vyčistili hlavu, a ne abychom nasypali detaily svého běhu na nějakou webovou stránku. nemám pochyb o tom, že v životě nám vznikají další extra vrstvy, do kterých se nutíme pronikat. n A ZEN ZEN17

10 art A tak dále... ZEN ukazuje mladé umělce, jež vybrala mezinárodní porota ze šesti stovek zájemců o účast na výstavě Et CEtEra. ta se koná pod patronátem nadace Eleutheria, která tím navazuje na své projekty s uměním socialistického realismu. Po Praze poputuje výstava do Říma. Foto Ondřej Tylčer Zdeněk Trs (28) (na protější straně) Definice tvorby: Obrazem se snažím co nejvíce přiblížit řádu, zákonitostem a projevům přírody Motto: Jak nahoře, tak dole Matěj Rejl (26) Definice tvorby: Malba, opírající se o skutečnou podobu věcí, v určité kombinaci a za určitých podmínek nabízí nové neprvoplánové interpretace Motto: Možný je všechno matrejl@seznam.cz 18ZEN ZEN19

11 Martin Matoušek (37) Definice tvorby: Syrová, industriální Motto: Hlavně ne motto Jakub Nepraš (32) (nahoře) Definice tvorby: Inspiruji se přírodou, současnou společností a snažím se vycítit a ztvárnit přirozenou evoluci prostřednictvím prostorových video maleb a objektů Hana Babak (26) (vlevo) Definice tvorby: Experimentálními technikami vrstvení materiálu vytvářím na plátně geometrické skulptury fantastických tvarů a extravagantních barev Motto: Ten, kdo nikdy neokusil hořkost, nepozná sladké Jan Kaláb (35) (vpravo) Definice tvorby: Hledání a nalézání cesty tam, kde předtím nebyla Motto: Přej a bude ti přáno 20ZEN ZEN21

12 Martin Kocourek (37) (nahoře) Definice tvorby: Intuitivní minimalismus Motto: Ať jsou všichni umělci šťastní a žijí v hojnosti Ohnari Tets (32) (vlevo) Definice tvorby: Creating the questions as making sculptures Motto: Inventing ideas by creativity Ondřej Oliva (31) (vpravo) Definice tvorby: Ve svých pracích se snažím vytvářet vizuálně zajímavé objekty, jež jsou svým tvarem čitelné i pro běžného diváka. Je to také důvod, proč hlavní část témat, která vybírám a se kterými pracuji, vychází z věcí, ze života kolem nás, a každý si je tak může jednoduše vsadit do vlastních zkušeností a měřítek Motto: Umění je vstát před jedenáctou a nedívat se dlouho z okna Jan Mikulka (33) Definice tvorby: Využívám postupy klasické předmoderní malby a fotorealismu k zobrazování námětů ze současné doby, zejména figurativních a portrétních kompozic Motto: Maluji to, co mě zaujme Výstava se koná v Italském kulturním institutu v Praze, Šporkova 14, Praha 1. Otevírací doba je: po, út, čt 9 13 h a h st 9 13 h a h pá 9 14 h 22ZEN ZEN23

13 téma Kvůli pesticidům v posledních letech zahyne v USA i Evropě každý rok zhruba třetina včelstev. Jak nám uletěly včely ZEN se ve vesničce pod Řípem účastnil tiché chemické války, které padají za oběť včelstva. takové příběhy se nyní odehrávají na celém světě. a doplácejí na ně hlavně lidé. Dokážeme to šílenství zastavit? Nebo zvítězí peníze? Text Milan Vidlák Foto Tomáš Železný Ilustrace Tereza Kovandová Ačkoli se obec s poetickým názvem Mnetěš uprostřed malebného kraje nachází přímo pod mytickou horou Říp, žádná idyla to rozhodně není. Když před pár týdny Michal Jeřábek (37) otevřel ráno dveře svého domku, na zápraží našel ležet jednu ze svých ovcí s podříznutým hrdlem a bez nohy. Do vesničky na Litoměřicku se majitel vzdělávací společnosti, jež nedávno spustila třeba ve světle nejnovějších událostí příhodně nazvaný projekt Nebuď ovčan aneb Občanskou gramotností proti ovčanství, přestěhoval před třemi lety z Prahy. Přestože to s popularitou Pražáků na venkově bývá všelijaké, k takhle drsnému vzkazu by pouhá sousedská řevnivost někoho přiměla jen stěží. Krátce poté, co jsme se nastěhovali, za mnou přišel soused, že seděl o víkendu na zahradě svého domu, který stojí vedle pole, a najednou se snesla sprška aerosolu pesticidů na kočárek s jeho dítětem, vzpomíná pan Jeřábek, jak začaly jeho peripetie. Na otázku, co tam vlastně stříká, mu zemědělec odpověděl, že Mustang Forte. Když se na webu podíval na složení přípravku, zjistil, že hlavní složkou je 2,4-D, tedy stejná látka, která tvoří polovinu nechvalně proslulého Agent Namísto mlékem a strdím oplývá země pod Řípem spíš koktejlem chemikálií. Michal Jeřábek má některé z nich i ve studni. 24ZEN ZEN25

14 Začarovaný kruh. Na přibývající nemoci způsobené otráveným životním prostředím se paradoxně používá víc a víc chemických léků. Jak u lidí, tak u včel. Na snímku včelař Jeřábek s tříletým synem Toníkem. Orange. Nejprve jsem ho měl za blázna, ale zjistil jsem, že má pravdu. Ten přípravek je povolený. O čemže je tady vlastně řeč? Herbicid Agent Orange používali na základě zfalšovaných studií o jeho bezpečnosti Američané během vietnamské války; poté, co jím pokropili rozsáhlé oblasti jižního Vietnamu, se otrávily nejméně 4 miliony lidí a i 40 let po válce způsobuje rakovinu a těžká genetická poškození všeho druhu. Po zneklidňující schůzce si Michal Jeřábek, který se na své zahradě stará o tři včelstva a v jehož těsném sousedství k masivním chemickým postřikům rovněž dochází, nechal udělat rozbor n STeJNá látka KlASIfIKOVANá JINDe JAKO NebeZPečNá Má V ZeMěDělSTVí VýJIMKu. vody ve své studni. Začal se zajímat o to, jak se tam dostala toxická látka bentazon, jež způsobuje alergie, podráždění kůže či dýchací problémy a v podzemní vodě nemá co pohledávat, a jak mohou pesticidy ovlivnit zdraví lidí a jeho včel. Se zmíněným sousedem, také pražskou náplavou, proto založili Občanské sdružení Mnetěš. I když se na stránkách sdružení hromadí studie a články o zhoubném vlivu postřiků na živé tvory a upozornění na pochybení ze strany zemědělců, kteří postřiky používají v rozporu se zákonem či nenahlašují jejich aplikaci s předstihem, kromě nezájmu nebo rovnou nenávisti starousedlíků, kteří si do toho od nějakých zbohatlíků nenechají kecat, se nic nezměnilo. Snad až na jednu drobnost. Jeden z místních pěstitelů, který je zároveň starostou obce, po žádosti Státní rostlinolékařské správy svolil, že před použitím postřiků informuje aspoň mateřskou školku. Nemělo by ale něco takového být samozřejmostí? Starosta a zemědělec v jedné osobě Martin Minarčík si to nemyslí. Rostlinolékaři mě požádali, abych to nahlašoval ve školce. Souhlasil jsem, ale podle platné legislativy to dělat vůbec nemusím, říká do telefonu. O pesticidech se však více bavit nechce. Nejprve sice souhlasí s krátkým setkáním, pak ale mění názor prý nemá čas a odpovědět zvládne leda písemně. Na zaslané otázky ani následné urgence už ale nereaguje. Michal Jeřábek je ze situace zklamaný. Naším cílem je dosáhnout toho, aby se v bezprostřední blízkosti domů a zahrad ideálně nepoužívala průmyslová chemie, a když už, tak za přísně dodržovaných předpisů. Největší paradox je, že ze zákona o chemických látkách mají chemické látky používané v zemědělství stejnou klasifikaci jako chemické látky používané kdekoliv jinde. Ta látka je klasifikovaná jako nebezpečná, toxická či rakovinotvorná, jenže zákon říká, že používá-li se v zemědělství, vztahuje se na ni výjimka. Kdybyste stejnou látku použil jinde, jste pod přísným dohledem nebo vás zavřou. Ale jste-li zemědělec, stačí, když dá výrobce do návodu, že si máte vzít rukavice, brýle a roušku, když to mícháte, pak vyjedete na pole, postříkáte s tím krajinu a nemusíte tam dávat ani ceduli. Jedním dechem dodává: Nechtěli jsme nikoho naštvat. Jen se snažíme nějakou osvětou dokázat, jak jsou ty látky škodlivé. Jak to, že je to každému jedno? Mnetěšský včelař a otec dvou malých dětí tak pouze upozornil na téma, které se dnes řeší všude na světě. Ve skutečnosti jsme se totiž ocitli v globální chemické válce, kde skrytí nepřátelé decimují krajinu, lidi, včely a další živé druhy. Včelí genocida Když začali sázet kukuřici, naše včely hynuly po milionech, stěžoval si v červenci kanadský včelař David Schuit, který přišel o 600 rojů čítajících 37 milionů včel. Je to jen další kapitola ve smutném trendu posledních 15 let, kdy je bez zdánlivé příčiny zaznamenáván takzvaný syndrom zhroucení včelstev. Dochází k dramatickému úbytku včel, které se podílejí na opylení dvou třetin svě- tových plodin, na nichž je závislá lidská výživa. Některé druhy včel již vyhynuly. Jestliže v roce 1947 žilo ve Spojených státech 6 milionů včelích kolonií, dnes je to 2,5 milionu. V jihozápadní Číně je situace tak kritická, že místní zemědělci musejí najímat na opylování jabloní a broskvoní dělníky. Včel prudce ubývá i v Evropě. Ve Francii třeba podle posledního sčítání mezi lety 1995 a 2005 ukončilo činnost 15 tisíc včelařů. V Česku je situace zdánlivě příznivější. Kvůli častým ohniskům včelího moru zde Výzkumný ústav včelařský prosadil, že se napadená včelstva likvidují radikálně pomocí pálení. Tím rostla potřeba nových včelstev, takže se dost včelařů začalo orientovat na poměrně výnosný obchod s mladými včelstvy, jež vznikají vytvářením takzvaných oddělků. Proto, ale i z důvodu neutuchajícího zájmu mladých Čechů o včelaření se daří úbytek včel kompenzovat a v posledních letech držet čísla na stabilní úrovni. I přesto se počet včelstev snížil od roku 1990 skoro o 40 procent. Bioindikátor letí Vědci, včelaři i ekologové si dlouho nebyli jisti, co vymírání včel způsobuje. Nyní už odpověď známe. Podle nové vědecké studie Univerzity v Marylandu v USA publikované v květnu v časopise Plos One je na vině koktejl chemikálií, kterému je hmyz vystaven. Kvůli jednadvaceti různým herbicidům, fungicidům a insekticidům, které se běžně v různých kombinacích používají, včely buď hned umírají, nebo jsou náchylnější k nákaze parazity, jako je hmyzomorka alias nosema, po níž zůstane rovněž prázdný úl. Již loni prokázal tým vedený profesorem Davidem Goulsonem ze Stirlingské univerzity ve Velké Británii souvislost úbytku včel s konkrétními insekticidy na bázi neonikotinoidů; celkem vzniklo podobných studií už na třicet. Letos tyto závěry potvrdili navzdory silné chemické lobby i vědci z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Na základě jejich výzkumu pak přistoupila Evropská komise prozatím k dvouletému zákazu těchto látek. V různých zemích je různě silná lobby výrobců chemických látek. Takže třeba Francie, Německo a Itálie neo nikotinoidy zakázaly už dřív, jiné státy se proti plošnému zákazu postavily včetně Česka. Kromě argumentů úřadů, které se nápadně podobají důvodům uváděným výrobci pesticidů, tedy že je analýza EFSA nekomplexní, zkreslená a málo průkazná a že chybí reálná data z terénu, odhaluje tento postoj zajímavý paradox. Mocní výrobci pesticidů, kteří disponují stovkami lobbistů a miliard eur, tvrdí, že neexistuje dostatek důkazů, že jejich výrobky včelám či lidem škodí. Jako by ale nestačilo pouhé důvodné podezření. Jde o zcela převrácenou logiku místo aby museli transparentně prokázat, že jsou jejich produkty opravdu bezpečné, bagatelizují podložené obavy, 20 medových zajímavostí aneb Co jste možná nevěděli o včelách Kvůli pesticidům jsou včely zmatené, oslabené a ztrácejí orientaci, takže se nevracejí domů a v době, kdy by mělo včelstvo růst co do počtu i výkonu, slábne Včele neškodí jen konkrétní postřiková látka, ale hlavně různé kombinace; navíc dochází k dovozu pančovaných postřiků z Asie Postřiky často oslabí včelí matku, která ovládá včelstvo pomocí feromonů tím zeslábne celé včelstvo Včelstvo na jaře má včel, přes zimu Pracující včela žije zhruba 6 týdnů a kromě práce nic jiného nezná doslova se upracuje k smrti. Včely nikdy nespí Kritické je období kvetoucí řepky. Dezorientované včely kvůli jejím postřikům často lezou na zahradě kolem úlů a postupně hynou Oslabené včelstvo je často vyloupeno silnějším; tím se přenáší nejen med, ale i nemoci Kromě hmyzomorky decimuje včely i roztoč Varroa destructor nebo včelí mor. Z výroby léčiv pro včely se stal velký byznys Na 1 gram medu včela s doletem 3 5 kilometrů musí navštívit květů Včely létají průměrnou rychlostí km/h a mávají přitom křídly frekvencí 180 mávnutí za vteřinu proto taky bzučí Na výrobu 1 kg medu musejí včely uletět kilometrů Jedna včela za hodinu navštíví cca 800 květů Včely opylují třetinu světových plodin Do EU se dovezl za rok 2011 med v hodnotě 400 milionů dolarů Za poslední desetiletí se produkce evropského medu snížila o polovinu Med obsahuje protizánětlivé látky, zlepšuje trávení a činnost srdce Na rozdíl od cukru je med zásaditý, takže nepřekyseluje organismus Med obsahuje spoustu vitaminů a snadno stravitelné cukry, ale i bílkoviny a minerály či éterické oleje Květový med je snáze stravitelný, medovicový (lesní) je tmavší a obsahuje víc minerálních látek; smíšený má výhody obou druhů Známkou kvality medu je jeho postupná krystalizace (kromě akátového) 26ZEN ZEN27

15 Revoluce za všechny peníze Po let tradičního obdělávání půdy (dnes bio ) došlo v 60. letech 20. stol. k přechodu k syntetickým hnojivům. Proklamovaným cílem chemické revoluce, cynicky nazvané zelená, bylo odstranění hladu ve světě. V prvních letech skutečně došlo ke zvýšení výnosů, pozitivní efekt ale byl, stejně jako u steroidů či kokainu, jen krátkodobý. Miliardy lidí dál hladoví, zato došlo k vylidňování venkova a přesunu obyvatel do příměstských slumů a pracovníků do továren nadnárodních firem, likvidaci rodinných farem, zamoření pesticidy, vyčerpání půdy a kontaminaci potravin. Výsledkem byl přechod ke globálnímu agrobyznysu a soustředění moci do rukou několika hráčů. Dynastie Rockefellerů, jejichž nadace za «zelenou» revolucí stála, ovládla ropný průmysl, ale spoluovládá i potravinářství a farmacii. Zelená revoluce tak naftařům získala nové trhy, navíc hnojiva a pesticidy se vyrábějí právě z ropy. Stejně jako léky. A tak zatímco farmaceutické společnosti manipulují (a uplácejí) lékaře, aby předepisovali stále víc léků, propaganda naftařů přesvědčila zemědělce, aby používali pesticidy. A zničená půda si jich opravdu žádá víc... že to tak není. O chybějící rozsáhlé veřejné debatě nemluvě. Častým, leč demagogií zavánějícím argumentem výrobců pesticidů (a úřadů) je i neprokazatelnost faktu, že vymírání souvisí přímo s těmito produkty vliv prý mají například epidemie nemocí a jiné faktory. Podle zmíněných studií, které neplatili samotní výrobci, ale včely oslabují a ztrácejí odolnost vůči nákazám právě kvůli chemii. Naopak srovnatelně pečlivá a průhledná studie o tom, že zmíněné jevy nesouvisí s jedy, zveřejněna nebyla. Z logiky věci ani nemohla Ale zdaleka nejde jen o včely. Včely jsou pouze bio indikátorem. Žádný jiný živočich není v tak celoplošném kontaktu s přírodou jako včela, která za den navštíví několik tisíc květů, takže podle ní poznáme, co je v nepořádku. Chemické látky aplikované v takovém množství jsou prostě škodlivé. I kdyby byly dodržovány všechny předpisy, jako že nejsou, ta chemie tam objektivně je. A jestli někdo tvrdí, že ty látky ničemu nevadí, ať se vrátí do první třídy. Vidíme to i na lidech klesá mužská plodnost, rostou alergie, vážné nemoci. Včely mají aspoň tu výhodu, že se obměňují velmi rychle, upozorňuje zkušený včelař a kolega Michala Jeřábka z litoměřického včelařského spolku, který si ale vzhledem k agresivitě příznivců chemických postřiků nepřeje být jmenován. Chytráci stříkají v pátek Pokud mají problém včely, máme ho i my. Vzhledem k proporcím a délce života pouze chřadneme pomaleji. Přitom včely jsou na tom z hlediska legislativy pořád lépe než lidé. Jak to? Každý včelař musí nahlásit místnímu úřadu, že má včelstva. Pokud kočuje, oznamuje na úřadě s pětidenním předstihem, kdy dorazí. Pěstitel takové řepky je zase povinen včelařům v okruhu pěti kilometrů nahlásit, že bude postřikovat. Pokud ale vyrazí ve stejné době na pole zemědělec s Mustangem Forte a po polní cestě na procházku maminka s dětmi, dětičky mají smůlu. n TéMěř POlOVINA DOBROVOlNíKů MělA VE SVé MOČI STOPy JEDOVATéHO GlyFOSáTu. Zákon má ještě jeden problém. Stanovuje sice, za jakých koncentrací a podmínek (sucho, bezvětří ) může k použití postřiků dojít, ale spoléhá se, že si zemědělec poctivě povede evidenci. A že nezapíše do své knihy, že stříkal ve středu, když stříkal ve vichru ve čtvrtek. Rostlinolékařská či veterinární správa přitom nemůže při podezření z jeho porušení ani odebrat vzorky z nádrže. Na děravost legislativy pro lidi i včely výstižně upozorňuje v časopise Včelařství včelařka Hana Kříženecká: Když známému včelaři začaly hynout včely, zatímco jezdil v řepce postřikovač, zavolal policii. Včelař policisty požádal, aby odebrali vzorky. Ti nebyli vybaveni, a tak doporučili včelaři, ať zavolá na veterinární správu. Jenže byl pátek odpoledne a v práci už nikdo nebyl. Včelař tedy odebral vzorek sám. V pondělí se dozvěděl, že je vzorek neplatný, protože nemůže doložit, že s ním nebylo manipulováno. Když odebrali vzorek z pole oni, bylo už pozdě. Že zemědělci stříkají nedovolenými insekticidy v pátek odpoledne, není náhoda. Dobře totiž vědí, kdy uniknou kontrole. I kdybychom však předpokládali, že je většina českých zemědělců poctivých, čerstvé poznatky naznačují, že problém není ani tak v zákoně, ale v tom, že se vůbec takové chemikálie v přírodě používají. A hlavně nadužívají. Například v červnu tohoto roku přišlo sdružení Přátelé země (FoE) s informací, že 44 procent dobrovolníků z 18 evropských měst, kteří s touto látkou neměli žádný kontakt, má ve své moči stopy glyfosátu. Glyfosát je součástí nejrozšířenějšího herbicidu na světě s názvem Roundup, jehož výrobcem je, stejně jako v případě v úvodu zmiňovaného Agent Orange, americká společnost Monsanto. Při výrobě Agent Orange Monsanto používalo procesy, které vystavovaly dělníky i vojáky jedovatým dioxinům. Monsanto nejprve existenci dioxinů popíralo a poté, co jej řada občanů zažalovala za ublížení na zdraví, zaplatilo studie, které vědomě zkreslovaly výsledky tak, aby dokázaly neškodnost dioxinů, než byly kvůli obrovské karcinogenitě nakonec zakázány. O výrobku Roundup firma také nejprve tvrdila, že je odbouratelný a ekologicky šetrný. Soud ale rozhodl, že je to lež, a označení biologicky odbouratelný muselo zmizet z obalu. Zdá se, že se historie opakuje. Výzkum publikovaný letos v dubnu v časopise Entropy přišel se zjištěním, že glyfosát ničí střevní bakterie, které se podílejí na trávení a imunitě, a negativní vliv glyfosátu na střevní mikroflóru může výrazně přispět k vysvětlení nárůstu vážných onemocnění, jako jsou potravinové alergie, autismus, roztroušená skleróza, neplodnost či rakovina. Přední výzkumná včelařská společnost Beeologics od roku 2007 prováděla výzkum syndromu zhroucení včelstev. Oslabování včelstev dávala mimo jiné do souvislosti s činností společnosti Monsanto a jejích geneticky modifikovaných plodin. Pak ale otočila. Nyní má podle zahraničního tisku provádět spíš výzkumy o patogenech, jež je možno eliminovat, nejspíš pomocí dalších chemických prostředků. Jak se to mohlo stát? Jednoduše. Společnost Monsanto Beeologics před rokem prostě koupila. Fascinující příběh o tom, jak tato jednička mezi pěstiteli geneticky modifikovaných plodin po více než sto letech zastrašování, korupce a zatajování škodlivosti svých produktů zamořila svět, si schováme do příštího čísla. n A Největší módní událost v České republice Partneři: Hlavní mediální partneři: Pod záštitou: 28ZEN

16 techno Londýnské entrée Auto na baterku ibmw je první vůz, který opravdu dobře jezdí s elektrickým pohonem. ZEN se účastnil světového gala, jež zřejmě zahájilo novou éru v automobilové branži. Text Petr Hanke Foto Veronika Lukášová E lektromobilita není nic nového. Vždyť právě elektřinou poháněný vůz jako první překonal rychlost 100 km/h a to už v roce Dnes se může zdát, že jsme ji objevili docela nedávno. Zásluhou nových technologií je ale zřejmé, že začínají být elektrická auta životaschopná, a to jak prakticky, tak ekonomicky. To je alespoň dojem po představení elektromobilu BMW i3. Urbanizace je trendem už více než sto let. Již nyní žije polovina obyvatel Země ve městech a očekává se, že tento podíl bude dále růst. Právě tyto změny vyžadují nové přístupy k životnímu stylu, automobily nevyjímaje. Nejrůznější výzkumy ukazují, že lidé ve městě ujedou za den v průměru do 50 km. Automobil se přitom stává kvůli kolonám a pomalému provozu druhým obývacím pokojem. Požadavky na komunikaci, ale také informace a zábavu v automobilech proto dramaticky rostou. Nikdo již nechce být na svých cestách odříznutý od přátel na Facebooku ani své oblíbené muziky. BMW i3 je elektromobil stvořený pro světové «megapole». Jelikož Německo žádnou takovou nedisponuje (jak sám poznamenal jeden z řečníků při zahájení), rozhodlo se BMW představit tento model hned ve třech megapolích na třech kontinentech najednou. Evropu zastupoval Londýn, Asii Peking a Spojené státy logicky New York. Propojení přes satelit během ceremoniálu působilo opravdu velkolepě zatímco v Pekingu už probíhala večerní party, v Londýně novináři rozdýchávali oběd a v New Yorku se podávala ranní káva. To ale síle okamžiku nijak neubíralo. Zástupci firmy na pódiu hovořili především o budoucnosti. Vyzařovala z nich naprostá důvěra v nový směr, kterým se automobilka vydala. Její vize je kvalitnější život ve velkoměstě a vypadá to, že minimálně Londýn hodlá automobilce vyjít maximálně vstříc. -sam- 30ZEN ZEN31

17 Nabíječka na auto. BMW instaluje do měst systém napájecích míst, kde auto nabijete na dojezd 160 kilometrů. Auto lze však dobít i doma ze zásuvky, i když to potrvá přes noc. Konkurence Nejprodávanější elektromobil světa Nissan Leaf prošel v letošním roce celkovou modernizací. S výkonem 80 kw dojede až 199 km na jedno nabití. Cena? Kč. Nejprodávanější hybridní vůz světa je Toyota Prius Plug-in Hybrid. Ve verzi Plug-in umí po dobití ze zásuvky dojet až 25 km na čistě elektrický pohon, poté je z něj velmi úsporný hybrid. Elektricky poháněný dvoumístný Smart Electric Drive je k dispozici s pevnou i skládací střechou. 900 kg vážící automobil má dojezd 145 km a z 0 na 60 km/h dokáže zrychlit za 6,8 s. n Po VětšiNU času lze tento VůZ ovládat PoUZE JEDNíM PEDálEM. Paušalizace je v tomto směru ošemetná, ale je možné říci, že role automobilu coby dopravního prostředku se mění především u městských lidí. Nastává éra specializace. Postupně budou mizet univerzální automobily dnešního typu, které zvládnou městské popojíždění i jízdy na dlouhé vzdálenosti. Auta budoucnosti budou umět dokonale vždy jednu z těchto věcí, ale zato mnohem účelněji, než je tomu dnes. Překryvy samozřejmě budou i nadále, ale v menší míře, neboť nebudou pro lidi z měst potřeba. Postupná specializace je zřejmě nejvíce vidět na elektromobilech, o nichž se stále častěji mluví hlavně kvůli jejich nulové produkci škodlivin během jízdy (ponechme nyní stranou problematiku výroby elektřiny). Existuje dost elektřinou poháněných automobilů, avšak většina z nich je předělávkou klasického automobilu, kde je mnoho konstrukčních omezení. BMW ale celý projekt i3 pojalo velkoryse vznikl nejen od základu nový automobil, ale také svět nových služeb, které mají za úkol maximálně zpříjemnit život. Nejzřetelnějšími omezeními, s nimiž elektromobily bojují, jsou malý dojezd, dlouhé nabíjení, vysoká cena a recyklace. Když se to shrne, na vině jsou akumulátory, jež jsou schopné pojmout vzhledem k ceně a hmotnosti ve srovnání s benzinem zoufale málo energie. Kapacita moderního lithium-iontového akumulátoru BMW i3, vážícího přibližně 300 kg, činí 22 kwh, což z hlediska obsahu energie odpovídá přibližně 1,7 kg benzinu! Již z tohoto jediného údaje je jasné, že elektromobily musejí s energií hospodařit mnohem šetrněji, a to na všech frontách, protože reálný dojezd činí přibližně 160 km. U BMW se při základním návrhu městského auta i3 s délkou čtyř metrů (jako třeba Volkswagen Polo) soustředili hlavně na minimalizaci hmotnosti. V tomto směru se opřeli o zkušenosti ze svých sportovních modelů a na jejich základě vyvinuli ve světovém měřítku revoluční sériovou výrobu karoserií z uhlíkových kompozitů (karbonu). Do té doby trval proces výroby dílů z uhlíkových vláken několik hodin, a tak se tento tvrdý a o 50 procent lehčí materiál než ocel používal pouze v omezeném množství. BMW sice oficiálně nesdělilo předpokládanou produkci modelu i3, avšak očekává se, že by měla ročně atakovat kusů. Právě použití uhlíkových kompozitů umožnilo udržet hmotnost elektromobilu na přijatelné úrovni pod 1400 kg. Zadní kola automobilu i3 pohání elektromotor BMW s výkonem 170 koní, takže se zdá, že automobilka dostojí svému jménu Bayerische Motoren Werke i v době elektrické. Elektrický automobil vyžaduje poněkud jiný přístup než běžné vozy. Protože elektromobily dokážou díky elektromotoru z přebytečné kinetické energie při zpomalování vyrábět elektřinu a tu následně použít pro pohon, vymysleli inženýři pro BMW i3 nový způsob ovládání. Po většinu času lze totiž tento vůz ovládat pouze jedním pedálem. Přibližně v jedné třetině jeho chodu je nulový bod, kdy automobil jede setrvačností, jakoby na neutrál. Stiskem pedálu se akceleruje a jeho puštěním se řídí míra rekuperace, a tím i zpomalování. Reálné zkušenosti ukazují, že při troše zvyku a předvídavosti není v běžném provozu potřeba používat klasickou brzdovou soustavu. Kromě propracovaného automobilu je navíc pro budoucí majitele připraven i celý balíček doplňkových služeb, jež se opírají o připojení k internetu. Možné je kontrolovat stav nabití akumulátoru, případně zbývající čas pro dobíjení na displeji mobilu. Pro plánování cest automobil počítá reálný dojezd, který zobrazí na mapě, podle aktuální dopravní situace, topografických dat a jízdního stylu řidiče. Kdyby nestačila energie, auto nabídne vhodné dobíjecí stanice. Novinkou je též možnost plánování trasy v kombinaci automobilu a hromadné dopravy, ale také služby sdílení soukromých parkovacích míst. Pro delší cesty pak majitelé i3 mohou využít nabídky na zapůjčení klasického BMW se spalovacím motorem. Právě komplexnost služeb a řešení, které BMW i3 nabízí, jsou spolu s jeho revoluční technikou zcela výjimečné. Zatím to vypadá, že by právě tento vůz mohl opravdu stát na začátku nové éry individuální městské dopravy. A podle BMW je to opravdu teprve začátek. n A JEZDECKÁ UDÁLOST ROKU VRCHOLÍ! FINÁLE SKOKOVÉHO POHÁRU ČESKÉ POJIŠŤOVNY VELKÁ CENA HOŘOVIC EXTRALIGA PARKUROVÉHO SKÁKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOPROVODNÝ PROGRAM PRO DĚTI A CELOU RODINU VYNIKAJÍCÍ ATMOSFÉRA A NEJVYŠŠÍ SPORTOVNÍ VÝKONY VÍCE INFORMACÍ NA wine cognac bar shop 32ZEN

18 reportáž kočky&káry ZEN v Kapském Městě: Na legendární akci s názvem Dusty Rebels and the Bombshells zachytila fotografka Lucie Robinson řvoucí ameriky, na kterých rajtuje designová elita Jižní Afriky. Na začátku festivalu vyráží kolona historických aut z Kapského Města na pláž Noordhoek. Tenhle drobeček, který vezl fotografku, měl prý spotřebu jen 40 litrů na 100 kilometrů. A pozor, jezdí se vlevo. 34ZEN ZEN35

19 Kolona vyvolává ve městě značný rozruch, zvuk motorů je slyšet na kilometry daleko. Auta jedou po Chapman s Peak Drive, silnici vytesané do skály nad mořem. Ta si zahrála v několika bondovkách a je hojně využívaná v motoristických reklamách. Během festivalu není nijak uzavřená, kolona jede stylem, že poslední vždy předjíždí na první místo, o adrenalin tedy není nouze. Během zastávky na pláži se posádky občerstvují a vzájemně si obdivují americké krásky. 36ZEN ZEN37

20 38ZEN A Celý festival, včetně jeho účastníků, je vydesignovaný ve stylu rockabilly 50. let. Organizátorky Maria Vasco a Rene-mari Marais Strydom vyznávají se svými rodinami tento styl i mimo festival. Vpodvečer se auta vracejí do města a začíná doprovodný program, jak jinak než s rockabilly živou hudbou a tanečním maratonem. Ale netypicky je k vidění třeba i turnaj v kdysi u nás populární kolové. Národním sportem v Jihoafrické republice je ovšem grilování a ani na festivalu to není jinak. Dusty Rebels and the Bombshells se odehrává dvakrát ročně (následující je , více info na co.za) a organizátorky ho chtějí v budoucnu rozšířit po celé zemi.

21 můj styl SILVIA PATROVÁ Woman in Black Managing director české pobočky Bulgari dává důsledně přednost jediné barvě, neboť tak prý nejlépe vyniknou modely proslulé značky v jejím obchodě... Text Viola Černodrinská Foto Tomáš Železný Silvia Patrová bývala bankéřkou, ale už třetím rokem se místo finančních produktů stará o chod butiku Bulgari. Po studiích ekonomie jsem pracovala v privátním bankovnictví. Ač to tak nevypadá, má s luxusním byznysem mnoho společného. Vždy jde o individuální přístup, empatii, diskrétnost, psychologii prodeje a naplnění očekávání klienta. Se svou prací rovněž hodně cestuje, především do Itálie, odkud Bulgari pochází. Jezdím na business meeting do Florencie úžasná je katedrála Santa Maria del Fiore a nádherný západ slunce nad řekou Arno. A k tomu všemu je zde vedle skvělých nákupů i výborné jídlo a pití. Nejlepší tiramisu jsem jedla v restauraci La Bussola na Via Porta Rossa. Na dary moře si pak zajdu do vyhlášené Fuor d acqua. Pokud je Silvia zrovna v Praze, ráda vyrazí do Aromi na langusty v úpravě crudo a mořského vlka v solné krustě. Za módou jezdí i do New Yorku: Je to ráj shoppingu, ať si chcete koupit luxusní značky nebo oblečení od neznámých návrhářů. Vždy najdete, co hledáte, a za velmi přijatelné ceny. Ačkoli Silvia vede butik, jenž určuje módní trendy, potkáte ji výhradně v černém. Oblečená v černých dlouhých letních šatech a s výrazným prstenem na ruce přichází tato jemně nalíčená blondýnka původem z Bratislavy i na naše setkání v jedné z kaváren v Pařížské ulici, kde Bulgari sídlí. V jiných barvách už si nepřipadám svá. V butiku nenosím nic výrazného také proto, že tím na sebe zbytečně strháváte pozornost. Při prezentaci produktů je důležité, aby klienti zaměřili svou pozornost právě na ně, ne na vaše šaty. A po práci potom jednoduché černé šaty třeba ze Zary můžete snadno oživit módními botami a zajímavou kabelkou. V poslední době jí udělaly největší radost černé (jak jinak) asymetrické šaty Patrizia Pepe, jež si přivezla z Florencie. Boty a kabelky, které doplňuje průběžně a jejichž počet se zdráhá přiznat, pak vždy nechává v originálních krabicích a taškách. Prý z estetických a pořádkumilovných důvodů. Prodlouží se tím také jejich životnost. Vlastním pár exkluzivních kousků, které si takovou starostlivost zaslouží. Psaníčko Bulgari je velmi pohodlné, dám do něj karty, klíče i lesk na rty. Navíc je barevné, což se mi k černým outfitům velmi hodí. Příjemná jemná vůně Donna Karan. Vždycky, když někam cestuji, si ji pořídím na letišti, tady se totiž koupit nedá. Každá žena má nějakou úchylku, já mám ráda boty. Moje nejoblíbenější značka je Christian Dior. Telefon LG Prada. Naprosto mi vyhovuje jeho kovový design a velký display. Mohu tak pracovat i mimo kancelář. Od té doby, co pracuji v butiku, jsem změnila i výběr doplňků od nenápadných po výraznější, což dokazuje i prsten Bulgari ze zlata a diamantů. 40ZEN ZEN41

22 ceo {Jaroslava Haid-Járková} Sen o čistém světě Proč generální ředitelka Henkel ČR nabádá k zavírání ledničky a neježdění výtahem? Protože nechce, aby se Země mračila. Text Hana de Goeij Foto Lucie Robinson I když jsem se setkala s Jaroslavou Haid-Járkovou, ředitelka německé společnosti vyrábějící čisticí, prací a kosmetické prostředky už více než 130 let mi s trochou nadsázky v paměti utkvěla spíš jako paní Henkelová. oddanější generální ředitelku by firma Henkel hledala jen stěží. slovo Henkel neopomene zmínit ani u obecnější otázky, která s firmou přímo nesouvisí, zdi její kanceláře zdobí obrazy reklam na prací prostředky a pohled zpoza stolu každou chvíli paní ředitelce sklouzne na poličky plné šamponů, aviváží a čističů. Kromě pozice generální ředitelky Henkel ČR jste i globální ambasadorkou udržitelnosti. Co se za touto pozicí skrývá? ambasadorka udržitelnosti souvisí s projektem Šampioni udržitelnosti, se kterým oslovujeme základní školy v Čechách a teď už i po celém světě. v rámci jedné vyučovací hodiny se snažíme na příkladech z běžného života upozornit na možnosti jednoduchých změn v chování ve smyslu udržitelnosti. ambasadory se stávají zaměstnanci firmy Henkel, kteří se do projektu přihlásí a projdou speciálním školením tak, aby byli na interaktivní hodinu s žáky maximálně připraveni. Udržitelnost je ale dlouhodobě nedílnou součástí naší firemní strategie a klademe na ni velký důraz. Henkel chce do roku 2030 ztrojnásobit svou efektivitu a vytvářet třikrát větší hodnotu při použití stejného množství zdrojů. aby to fungovalo, musíme zasáhnout celý náš výrobní řetězec, počínaje například dodavateli vstupních surovin. Chceme vědět, jestli dodržují zásady udržitelnosti. Při zahájení spolupráce musejí vyplnit check list, který nám ukáže, jak fungují. Pokud něco nakupují v asii, tak musí vědět, že v té dané továrně nepracují děti. dbáme na udržitelnost při výzkumu a vývoji, spolupráci s obchodními partnery či logistice. Novinky musejí mít minimum obalových materiálů a co nejmenší objem, abychom jich v jednom kamionu přepravili co nejvíce. víme také, že další největší krok se dá udělat v oblasti spotřeby: snížit spotřebu vody, spotřebu energie nebo i uspořit čas našich spotřebitelů. To pro nás znamená měnit chování našich zákazníků. Příkladem, který jsme představili loni, je Persil koncentrované kapsle. Zákazníkům zajistí maximální kvalitu, šetří jim čas, nemusejí dávkovat, zjednoduší použití, a tím, že jsou kapsle koncentrované, jsou i menší nároky na transport a skladování. Jaká je tedy vaše role v tomto konceptu udržitelnosti? Největší potenciál pro naplnění strategie udržitelného rozvoje vidím ve způsobu spotřeby a k tomu je potřeba ovlivnit chování našich zaměstnanců, jejich rodin i přátel. Právě proto začínáme u svých zaměstnanců, které jsme oslovili s nabídkou stát se ambasadorem udržitelnosti, a já jsem byla v první vlně. Po absolvování několika hodin školení pak měl každý z nás definovat konkrétní cíl, kterého chce dosáhnout na pracovišti a doma. To byl pro mě velmi emotivní okamžik. když na papír napíšete, co chcete udělat, tak máte pak opravdu potřebu to i dělat. Co jste tam napsala? Méně používat výtah, a kde to je možné, chodit pěšky, příkladně třídit odpad úplně všude, kam pojedeme. Na dovolené i na chalupě. Takže třídíme sklo, plast, papír a zbytkový odpad. Z chalupy kolikrát odjíždíme s taškami naloženými našimi věcmi a odpadem. Taky nakupuji vajíčka pouze z volného chovu, ani by mě už nenapadlo koupit vejce od slepic z klecí. Nakupuji jablka česká a ne z Nového Zélandu. spousta těchto věcí lidem připadá samozřejmá, ale když je napíšete na papír a začnete se tím zabývat, tak vás to posune ještě o krok vpřed. v práci jsme například instalovali nový výtah, všechna světla mají automatické spínače, na toaletách máme dvojí splachování, všichni máme tři koše. Tyto návyky chceme šířit i mimo společnost a uvědomili jsme si, že ideál- Nakupuji zásadně vajíčka z volného chovu a jablka z čech, Ne z Nového zélandu. n n 42ZEN ZEN43

23 ní cílovou skupinou jsou děti. Děti ve věku 9 10 let jsou těmi, kdo má největší vliv na chod rodiny, ovlivňují nakupování i chování rodičů. Jeden kolega nám vykládal, že někam spěchal, šel na červenou a syn mu za to vynadal. Pro rodiče to jsou silné momenty, kdy se zastydí, že dělají něco, co není v pořádku. Na důležitost vzoru a příkladu se projekt Šampioni udržitelnosti zaměřuje. Jeho součástí je například animovaný film, v němž se planeta Země usmívá, když se doma děje něco udržitelného, a v opačném případě se mračí. Vědí děti, co to je trvale udržitelný rozvoj? Zkušenost z Čech je ta, že děti se s tímto tématem už většinou setkaly, i když spíš než na udržitelný rozvoj reagují na životní prostředí. Potřebují trochu navést, ale když se jich zeptám, jestli se koupou, či sprchují, tak je napadne si poznamenat, že mají šetřit vodou. Když zmíním koš, dodají třídění odpadu. Některé momenty jsou nové, třeba když si ve filmu holčička maže máslo na chleba a nechá otevřenou lednici. Děti většinou nevědí, proč by měly lednici hned zavřít. Nebo když se bavíme o nabíjení mobilů, většina nabíječku ze zásuvky nevytahuje. A podobně u televize, nechávají ji vypnutou na stand-by a nevypnou ji kompletně tlačítkem. Děti jsou aktivní a velmi je to baví. Jak měníte chování dospělých zákazníků? Dělali jsme si průzkum mezi zákazníky v západní a východní Evropě a pouze sedm procent by dalo víc peněz za ekologičtější produkt, čili tudy cesta nevede. Musíme na udržitelnost jít právě přes úsporu času, energií a obecně čehokoli v okamžiku, kdy zákazníci produkty používají. Oni o tom kolikrát ani nevědí, ale my je k zodpovědnějšímu chování navedeme tím, jak funguje náš výrobek. Evropská komise loni přijala směrnici, která by zajistila určitý počet žen v řídících pozicích velkých společností. Jak se na to díváte? Společnost Henkel nestanovuje kvóty na počet žen v managementu, s čímž souhlasím. Máme ale cíle, ke kterým směřujeme. Celosvětově klademe důraz na posílení žen v manažerských pozicích a během posledních let se nám podařilo navýšit tento podíl na 30 %. Mám ráda model stanovování cílů. V okamžiku, kdy máte cíl, tak se téma- Kancelář s velkými obrazy na motivy produktů Henkelu působí trošku surreálně. Olej s motivem Persilu má na svědomí slovenský umělec Dan Meluzín. Egyptské sošky jsou dárkem z cest. Hodinky má paní ředitelka značky TAG Heuer. tem začnete zaobírat a pak si jej vyhodnocovat. Definujete si také kroky, jak cíle dosáhnout. Podmínkou pro vstup do managementu jsou u nás ve společnosti dva roky v zahraničí. Pokud má tedy Henkel nadějnou dívku, kterou by rád viděl v managementu, a ví, že v nějakém období života zřejmě bude chtít rodinu, vyšle ji do zahraničí poměrně brzy, aby se to vše stihlo. Poté, co založí rodinu, nabízíme flexibilní pracovní dobu. Nejde nám o to, kolik hodin zaměstnanci stráví v práci, ale o výkon. Nabízíme i možnost zkráceného pracovního úvazku a ženy, i v manažerských pozicích, pracují na 60, 70 nebo 80 procent. Myslím, že by byla hrubá chyba nenajít společné řešení s člověkem, který pro nás léta pracuje a jen má v určité fázi další důležitou životní potřebu. Jedním z cílů společnosti je podpora diverzity. Máte nějaký trik na to, jak se srovnat s tím, že jednotlivé národy mají jiné pracovní návyky? Pro mne bylo velkou školou samotné putování po společnosti Henkel. Dva a půl roku po nástupu jsem se přesouvala do Vídně, kde jsem musela komunikovat se šestnácti národnostmi, každá zvyklá na něco jiného. Například u nás nebo na Slovensku lze lidi motivovat tím, že budou nejlepší, pokud jdete na jih, tak lidé spíše slyší na finanční motivaci. Podobné to bylo po mém přechodu do Německa. Bylo to v době, kdy se přece jen na nás z východu dívali trochu podezíravě a každý den jsem musela dokazovat své kvality. Obě strany nakonec byly velmi spokojeny, já jsem se hodně naučila od nich a oni ode mě. Třeba rozdíly ve vnímání trhu byly obrovské. Já jsem přišla z trhu, na kterém všichni po revoluci chtěli novinky, všichni chtěli fáčka a persily, bylo to nové a jiné, a pokud jsem změnila logo z červené na zelenou, všichni jásali a podporovali mě. Změnit cokoliv na obalu výrobku v Německu, třeba posunout písmeno o pár milimetrů, bylo na hodinové diskuse. Co kdyby to zákazníky iritovalo? Prožila jsem střet dvou úplně jiných světů. Tehdy jsem například zjistila, jak strašně důležitá je zákaznická loajalita. Tím, že budu každý den něco měnit, nejspíš dosáhnu toho, že si jednou zákazník koupí můj produkt a jednou konkurenční. Naopak je potřeba, aby zákazník našel v regále právě ten produkt, se kterým byl doma tak spokojen. n A ZEN ZEN45

24 FashioN Zjevila se mi... Krása je krátkodechá a pomíjivá tyranie. Fotografka Vendula Knopová našla přízračnou bytost, kterou oděla v art kreace českých návrhářek. Top z kolekce Sleepwalkers, 2012, Hana Frišonsová, Čepice z kolekce MONGOL 2013, Monika Přikrylová, (na protější straně) Komplet z kolekce Simply for Simple, vol. 2, 2012, Monika Krobová, 46ZEN ZEN47

25 Šaty z kolekce Sleepwalkers 2012, Hana Frišonsová, Ramena z kolekce MONGOL 2013, Monika Přikrylová, (na protější straně) Šaty z kolekce (un)usual 2011, Michaela Čapková, mim-fd.wix.com/mimfd Batoh Kristýna Javůrková, Náramky Dana Bezděková, 48ZEN ZEN49

26 fashion Svetr z kolekce The Sweaters 2011, Monika Krobová, (na protější straně) Kabát Jindra Jansová, Čepice z kolekce MONGOL 2013, Monika Přikrylová, Styling: Kristýna Javůrková Vizáž: Renee Vidourková 50ZEN

27 portrét Za vodou je Nils Jebens, vášnivý rybář a majitel Kampa Group, i v Praze. Jeho nejoblíbenějším místem v Česku je právě Kampa... {Nils JebeNs} Norský mořský vlk Známý pražský restauratér oceňuje, když zákazníci vrátí jídlo, které jim nechutná. Už dvacet let se ale ze všech sil snaží, aby se to nestalo. Text Hana de Goeij Foto Tomáš Železný V ést podnik s více než dvěma stovkami zaměstnanců asi není žádná selanka. Nils Jebens se po celou dobu našeho povídání jen zřídkakdy usměje, jeho strohá a pečlivě formulovaná vyjádření prostupuje pověstná severská melancholie. Když v roce 2008 koruna nebývale posílila, dá se říct, že efektivně zabila český turismus, následovala krize a nádherná práce, řízení pěti restaurací, se změnila v noční můru. Rostli jsme moc rychle a najednou jsem musel ze tří set lidí, za které jsem se cítil zodpovědný, sto propustit. Rozhodně to nebyl jeden z mých nejzářivějších momentů. Přísloví,Přeji vám velkou spoustu zaměstnanců, které Židé používají, aby na někoho seslali kletbu, to staví do zajímavé perspektivy. Život v srdci evropy si ale tento pražský restauratér, který u nás zakotvil už před bezmála dvaceti lety, pochvaluje; Čechy i Češky má rád, ostatně s jednou žije, ale přitom se nebojí být otevřený, ani co se týče případných slabin. Když jsem přišel do Prahy, při debatách o komunismu si všichni stěžovali na to, co nemohli mít. A to něco bylo třeba rádio. Málokdy jsem slyšel, že by někdo zmínil svobodu, říká majitel Kampa Group a provozovatel tří pražských restaurací v útrobách Hergetovy cihelny, z jejíž terasy se otevírá nejlepší výhled na Karlův most. Provozovat restaurace nebylo Nilsovým snem. Po studiu administrativy a ekonomie ve Vídni pracoval pár let pro rakouský řetězec kasin, který ho vyslal do Česka. Mému švédskému kamarádovi se naskytla příležitost provozovat restauraci v Obecním domě a ptal se, zda bych do toho šel s ním. Plán byl věnovat se restauracím jen pár let, a najednou je z nich dvacet, povzdechne si Nils, jemuž zaměstnanci říkají křestním jménem. Jako většina Norů si na ceremonie nepotrpí. Nils Jebens v konkurenci pražských restaurací prorazil díky prvotřídním surovinám. lidé občas mají pocit, že restaurace Kampa Park je drahá, my ale odmítáme jakýkoliv kompromis v ingrediencích. Za některé ryby a maso platíme třeba přes 1000 korun za kilo. stojí mi to za to. Chci prostě tu nejlepší dostupnou kvalitu. Po michelinských hvězdičkách ale nijak zvlášť neprahne, jejich hodnotu vidí především v marketingu. Michelin má spoustu zvláštních pravidel, například téměř všechny restaurace s jejich hvězdou mají méně než 60 míst pro hosty. My jich máme 200, takže ocenění příliš brzy nečekám, usmívá se. Chce, aby se hosté v jeho podnicích cítili uvolněně a nebáli se zvednout vidličku ze země, pokud jim náhodou spadne. Nemám rád restaurace, kde je číšník na každém rohu a máte pocit, že hlídá každé vaše sousto. Také nemám rád zvyk, kdy vám ke stolu chodí ukazovat vše, co 52ZEN ZEN53

28 i tak to ale stojí za to, pochvaluje si své výjezdy. Přeprava ryb z moře k nám do vnitrozemí podle něj není problém a hodně ryb se daří udržet čerstvých. Od vylovení jsou v naší restauraci za dvaasedmdesát hodin a pak máme na jejich zpracování čtyři až pět dní. Výjimkou je treska, kterou vozíme jen sezonně. Tam máme jen den. Je zdravá, ale rychle ztrácí svou křehkou texturu, říká o rybě, kterou rád připravuje na páře. Pro gril je moc jemná. Ryby se dají použít i po zmrazení, což se hodí třeba do polévek, nikoli však na steak. Ing. Dana Kubátová nanèní øeditelka Finapra a.s. Monika Fremuntová obchodní manažerka Artesa, spoøitelní družstvo Od vylovení doputuje tuňák do restaurace za tři dny. Do dalších čtyř až pěti dní musí být zpracován. Nils Jebens se narodil v norském Oslo v roce 1962 a do Prahy dorazil v roce 1992 jako zástupce ředitele kasina rakouské skupiny Casinos Austria International. Mezi lety 1981 a 1983 sloužil v Norském královském námořnictvu, kde jako potápěč zneškodňoval nevybuchlé pumy. Nils Jebens byl okouzlen nádherou Prahy a nedotčeností trhu, a proto se rozhodl zůstat. Bylo to příliš krásné na to, aby člověk odešel. Takovou příležitost máte jen jednou za život: překrásné město, a přitom všude pole neorané. Stačilo vzít pluh a začít. servírují. Měli byste restauraci věřit, že vám nalije dobré víno! Po opakovaných stížnostech i Nils už dneska nosí šampaňské a vína ukazovat ke stolu, nadále však odmítá vystavování syrových ryb. Zaprvé to není hygienické a syrovému masu nedělá dobře světlo a horko, zadruhé servírujeme filety hlavně z ryb jako tuňák, halibut a losos. Ty ryby váží desítky kilogramů a jednoduše je nejde jen tak nosit po restauraci, říká podnikatel, jenž oceňuje, pokud zákazníci pošlou zpátky jídlo, které jim nechutná. Nevadí nám to, naopak. Je to dobrá zpětná vazba. Hitem Hergetovy cihelny jsou sashimi pizza, burgery a tuňák. Nilsovu stěhování do zahraničí předcházel vojenský výcvik. V Norsku je povinný a každý, kdo chce něčím být a získat společenské postavení, musí šplhat i po vojenském žebříčku. Nils strávil dva roky lovením min na mořském dně. Armáda má tradici, i když jsme neutrální zemí. Stejně jako ve Švýcarsku mají důstojníci doma zbraně. Za studené války jsme žili ve strachu z hranice s Ruskem, proto je armádní systém tak propracovaný. V Norsku žije stále Nilsova matka, dvě sestry se přestěhovaly do Vídně. Nils miluje rybaření a potápění, má v Norsku loď a v létě tam jede nejméně třikrát, často na lov svých oblíbených ústřic. Léto pro ně není ideální, je to doba reprodukce a vylučují mléčnou tekutinu, která zkazí chuť, Pomůže jen revoluce Pražská gastronomická scéna může ještě růst, místo zde je, myslí si Nils. Pro Čechy je ale důležité, aby mohli chodit do restaurací často a aby to bylo levné. Proto se nejlépe daří podnikům nižší a střední kategorie. Sofistikovanější gastronomie není tak důležitá, stejně jako v Římě, kde v michelinských restauracích narazíte spíš na turisty. U Skandinávců to je podle něj právě naopak. Seveřané chodí do restaurace pro zážitek všech smyslů, ne se jenom najíst. A téměř je nevyužívají na oběd. Tradice teplých obědů u nás neexistuje, i ve škole nám místo poledního jídla dávali jen mléko a my si nosili z domova sendvič. Hlavní jídlo máme kolem páté hodiny, když všichni přijdou domů, a později večer pak třeba ještě kousek sýra nebo ovoce, popisuje Nor život na severu. Největší výzvou je pro Nilse Jebense zůstat v oboru na špici. Náš byznys je nestálý. V roce 2002 slavná reklama na American Express tvrdila, že 90 % nově otevřených restaurací do roka zavře. To je pravděpodobně zneužití statistik, ale faktem je, že v New Yorku přežije pět let existence jen jedna z pěti, to znamená krach pro 80 % z nich. Je pro nás velký úspěch, že fungujeme už 18 let, vykouzlí úsměv. O budoucí expanzi pražského impéria ale mluví zdrženlivě. Soustředíme se na to, co máme, a budování cateringových služeb. Za jednu ze svých největších chyb považuji ohromnou expanzi na začátku milénia, poučil jsem se. Pokud nám ale někdo nabídne úžasnou lokalitu za dobrou cenu, kdo ví. Prahu opouštět nehodlá, i když podnikatelské prostředí nepovažuje za ideální. V Norsku se lidem zdá absurdní, když řeknu, že jsou tu všichni zkorumpovaní. Bohužel to tak je. Češi jsou nadaní, mám je rád, ale korupce vás zbytečně sžírá. V tomto stadiu už podle mě pomůže jen totální převrácení celého systému vzhůru nohama a začít od nuly, říká opálený Nor s účastí. Na druhou stranu zdejší zvyklosti umožňují ideálně vyvážit soukromý a pracovní život. Miluju sporty a v Praze jste za deset minut z centra v lese na koni nebo na tenisových kurtech. Když mi chybí moře nebo hory, letiště je tak blízko a relativně malé, že tam dorazím z centra za 20 minut a letím. To by se mi v Londýně nebo v New Yorku nikdy stát nemohlo. n A Re nancováním úvìru u spoøitelního družstva Artesa se nám snížily úrokové náklady, a díky výhodnému splátkovému kalendáøi došlo zároveò k uvolnìní nanèních prostøedkù na pokrytí nákladù spojených s rekonstrukcí našeho logistického parku v Plzni. Ing. Dana Kubátová VAŠE PODNIKATELSKÉ PLÁNY MÌNÍME V REALITU Úvìr Artesa FLEXI individuální posouzení každé žádosti podmínky úvìru pøizpùsobené potøebám klienta poskytovaná výše úvìru od mil. Kè úroèení sazbou od 6,9 % p.a. jednorázové i postupné èerpání individuální splátkový kalendáø 54ZEN zelená linka: , info@artesa.cz

29 GastroNaut Tajemství vdovy Clicquotové Proč v kraji Champagne rostou u vinic růže, jaké se pilo šampaňské v 18. století a proč rusové říkají šampaňskému klikoška? Text a foto Hana de Goeij Rezidence Hôtel du Marc, původní dům ředitele Veuve Clicquot Édouarda Werlého, byla znovu otevřena po rozsáhlé rekonstrukci v roce Kachní prsa na farmářský způsob s lesním ovocem a jemným kořením S Veuve Clicquot můžete vyzkoušet recept, jejž jsme získali od šéfkuchařů tohoto šampaňského domu. Ti jsou pravidelně školeni Joëlem Robuchonem, šéfkuchařem, který má na svém kontě nejvíce michelinských hvězdiček na světě. V honosné jídelně sídla Hôtel du Marc servírují jídla inspirovaná kuchyní věhlasného Joëla Robuchona, který je jednou z tváří šampaňského. Chloubou domu jsou zejména vína La Grande Dame, jež se vyrábějí v limitovaných edicích z hroznů z vybraných vinic a sedlin jsou zbavovány ručně. Od ostatních se liší i jiným tvarem lahve. n V oblasti Champagne jsou pro výrobu šampaňského přípustné pouze tři odrůdy vína, které navíc musejí být místní Chardonnay, Pinot Noir (Rulandské modré) a Pinot Menuier. Jejich poměr je dán stylem každého domu. V případě Veuve Clicquot je nosným kamenem Pinot Noir, které tvoří 55 % ve finálním blendu Yellow Label. Vinice v Champagne dosahují maximální výšky 120 cm, aby měly všechny hrozny dostatečný přístup ke slunci, a na jejich okraji rostou růže. To proto, že růže jsou citlivé na parazity, a pokud něco hrozí vinicím, ukáže se to nejdřív na růžích. n Barbe-Nicole Ponsardin alias Madame Clicquot lze považovat za první ženu v moderních dějinách, jež se postavila do čela rodinného podniku poté, co ve svých 27 letech ovdověla (odtud název šampaňského Veuve Clicquot neboli Vdova Clicquotová). Měřila jen metr padesát, měla modré oči a nazrzlé vlasy. Jediný portrét, který se zachoval, ji zachycuje již coby osmdesátiletou dámu. Podnik za jejího vedení zdesetinásobil produkci. Dokázala dokonce vzdorovat za časů napoleonských válek a dovézt na ruský trh desetitisíce lahví šampaňského, jež se stalo mezi ruskou šlechtou hitem. Rusové mu začali říkat familiárně klikoška. Do Prahy první lahve doputovaly ještě za jejího předchůdce v roce Progresivní byla i vnučka Madame Clicquot Anna, vévodkyně z Uzès. Ta měla jako první žena ve Francii řidičský průkaz a jako první dostala pokutu za rychlost. n Za dob Madame Clicquot se pilo šampaňské nezvykle sladké. Vinaři do něj přidávali až 200 gramů cukru. Pravděpodobně kvůli tehdejšímu vkusu cukr byl relativně novou surovinou a byl v módě a také nedokonalé fermentaci, jež v šampaňském zanechávala příliš mnoho kyselin. Cukr měl jejich chuť přerazit. Požadavek na sušší šampaňské přišel z Velké Británie. K jeho odlišení začala značka Veuve Clicquot používat lehce nažloutlé etikety. Ukázalo se ale, že ty lze při světle svíček a po pobytu ve sklepě lehce zaměnit za původní bílé. Proto společnost přešla k legendární žluté etiketě, kterou si nechala patentovat v roce Ta dodnes označuje šampaňské brut, tedy suché, a demi-sec lahve jsou označovány etiketou bílou. Od svého vzniku bylo šampaňské exkluzivním pitím, a to i pro to, že až 60 % lahví při fermentaci prasklo a docházelo k velkým ztrátám. n Madame Clicquot byla známa svými inovacemi. Jako první začala vyrábět ročníkové šampaňské neboli Vintage v letech, která přinesla výjimečnou kvalitu hroznů. Vše začalo rokem 1811, kdy nad krajem Champagne letěla kometa, jíž vinaři přikládali zásluhu za skvělou sklizeň. Kometa je dodnes zvěčněna v logu společnosti Veuve Clicquot spolu s kotvou, která je považována za náboženský symbol naděje, a použil ji již zakladatel značky Philippe Clicquot-Muiron. Madame Clicquot mimoto přišla i na způsob, jak zbavovat šampaňské sedlin. Lahev obrácená dnem vzhůru se pravidelně otáčí v rozmezí několika týdnů, až všechny sedliny klesnou k uzávěru. Hrdlo lahve poté vinaři ponoří do chladicí směsi a zmrzlé sedliny vytáhnou. Veuve Clicquot dodnes tuto ruční metodu i některých svých šampaňských praktikuje. Své rosé pak společnost vyrábí tak, že do bílého vína jednoduše přilije červené, další vynález bystré podnikatelky. Její původní postup byl použit jako důkaz v 70. letech v Bruselu, když Evropská komise harmonizovala postupy výroby růžového vína a šampaňského to se totiž běžně vyrábí macerací. Díky staletí starému dokumentu se Veuve Clicquot podařilo metodu obhájit. n Šampaňské se tradičně pije jako aperitiv a poté se přechází k vínu. Zajímavé ale může být kombinovat šampaňské s celým menu. Hodí se téměř ke všemu kromě čokolády, česneku, ostrých koření, křenu či syrových rajčat. K dezertu pak jedině demi-sec, z nějž se v kombinaci se sladkým stane brut. Při skladování pozor na světlo, nápoj může chytit světelný úpal, tedy ztratit bubliny a chutnat jako zelí. Výrobci proto doporučují kupovat raději šampaňské v dárkovém balení než riskovat, že bude kvůli špatnému uskladnění na vylití. n Lavička s názvem Cadre de Vie je dílem argentinsko- -francouzského umělce Pabla Reinosa. Renovaci, která trvala čtyři roky, řídil architekt a designér Bruno Moinard. Veuve Clicquot využívá rezidenci k setkávání s obchodními partnery, zaměstnanci a novináři. Veřejnosti není přístupná. Ingredience pro 4 osoby n 2 kusy kachních prsou (po 400 g) n 1 kávová lžička směsi muškátu, skořice, badyánu a fenyklu n 1 polévková lžíce javorového sirupu n 1 polévková lžíce balsamica n 250 g nových brambor n 1 kus pastináku n 300 g lišek n 300 cl šťávy z kachny n 2 šalotky n 200 g lesního ovoce (ostružiny, borůvky, rybíz a maliny) n 50 g másla n sůl a pepř Částečně odstraňte tuk z kachních prsou a marinujte je ve směsi čtyř koření, javorového sirupu a balzámového octa. Oloupejte, umyjte a nakrájejte zeleninu. Zredukujte polovinu kachní šťávy se 100 g lesního ovoce a nechte odpočívat. Zlehka orestujte kachní prsa na straně s kůží, dokud nezhnědnou, a poté jednu minutu na druhé straně. Vyjměte je z pánve a ve zbylé šťávě uvařte brambory a následně i lišky, dvě nakrájené šalotky a pastinák, dochuťte. Kachní prsa dopečte v troubě na 180 stupňů přibližně 4 minuty. Těsně před servírováním rozpusťte máslo a přidejte do něj zbytek lesního ovoce. Nakrájejte kachní prsa na plátky a dochuťte solí a pepřem. Prsa lehce polijte směsí lesního ovoce a servírujte se zeleninou. Ideální s Veuve Clicquot Vintage 2004 Rose. 56ZEN ZEN57

30 americké studium v praze Můstek na top univerzity prorektor angloamerické vysoké školy v praze tomáš vachuda ZENu prozradil, jaké jsou výhody studia na této nejstarší mezinárodní vysoké škole v České republice. Terapeut? Perspektivní job! S vedoucím katedry psychologie University of New York in Prague (UNYP) Mikem Johnsonem o tom, co jeho studenti zjistí v Bohnicích, a jak učit sexuologii ve třídě s 15 různými národnostmi. Text Alex Vyroubal Foto Tomáš Železný Text Alex Vyroubal Foto archiv UNYP Tomáš Vachuda (52) S rodiči po roce 1968 odešel do Spojených států, kde vyrostl. Vždy se chtěl stát učitelem, ale raději zvolil studium práv. Deset let působil jako advokát na Wall Street, kde se zabýval obchodními transakcemi. Do Česka se vrátil v roce 2001 a na AAU působí od roku Co vás odlišuje od ostatních vysokých škol, samozřejmě kromě výuky v angličtině? Jde o nejstarší soukromou mezinárodní vysokou školu v Česku a už od založení roku 1990 byl náš hlavní cíl, aby se zde vyučovalo jiným způsobem než za minulého režimu a jinak, než se na mnohých školách vyučuje dodnes. Soustředíme se více na analýzu, práci s informacemi a kreativitu a méně, jak je standardní na českých vysokých školách, na tvrdé biflování a encyklopedické znalosti. Další výhoda je, že spolupracujeme na výměnných pobytech s řadou vysokých škol, zejména ve Spojených státech, jejichž kredit se k nám započítává. A samozřejmě poskytujeme titul MBA ve spolupráci s americkou Chapman University, která má tu nejvyšší akreditaci MBA. Je známo, že absolventi dnes mají problémy s uplatněním. Jakou fakultu byste doporučil uchazečům? Těžko říct. Ti, kteří u nás studují humanitní vědy, mají velký předpoklad, aby studovali magistra ve Spojených státech, takže je to krok tímto směrem. Máme spoustu absolventů na School of Business, a ti jsou často velmi úspěšní podnikatelé nejen u nás, ale i po celém světě. Poskytujete nějakou praxi? To je velmi důležité. Například na naší obchodní fakultě (School of Business) je to součástí samotných předmětů, tam studenti musejí komunikovat s firmami, vypracovávat analýzy na konkrétní společnosti apod. Jak je to s cenou studia? Školné se pohybuje mezi 50 a 60 tisíci korunami za semestr, ale máme silný stipendijní program, který pomáhá studentům z chudších sociálních poměrů, aby si studium na naší škole mohli dovolit. Stipendium dostane skoro každý za vynikající prospěch a platí prakticky nulové školné. Kdo jsou vaši studenti? Máme zde 800 studentů z více než 40 zemí, necelá třetina jsou z Česka a Slovenska. Trendem a poměrně silnou skupinou poslední doby jsou studenti ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří zde v mezinárodních školách vidí můstek na americké univerzity. To samé trochu platí pro studenty z Česka, kteří po absolvování českého gymnázia mají stále těžší dostat se na top anglické a americké vysoké školy, což my jim ulehčíme nejen zdokonalením v univerzitní angličtině, ale hlavně tím, že je naučíme přemýšlet tak, jak to zahraniční univerzity očekávají. Slavíme poměrně úspěch, protože rosteme zhruba o 10 % ročně. Proto se musíme stěhovat do nových prostor zrekonstruovaného 300 let starého Thurn- -Taxisova paláce v Letenské ulici. Nebyly problémy s památkáři? Právě naopak. Ti jsou šťastní, že do této krásné historické budovy jde právě vysoká škola a ne nějaké kanceláře, které by historické zdi mohly rozbourat. Podařilo se nám pronajmout palác na 15 let za 9 milionů korun ročně a městská část provede do konce roku 2014 rekonstrukci. Trochu nám pod nohy házejí klacky někteří opoziční politici, kteří hledají vhodná témata pro svou argumentaci, a dokonce se zde objevila stížnost, že prý budeme rušit pávy ve Vojanových sadech. n Jaký je rozdíl mezi studiem u nás a v USA? Pominu-li cenu, která je ve Státech výrazně vyšší, tak je velký rozdíl ve studentech. Američtí jsou si velmi podobní. Kdežto zde jich mám ve třídě až z 15 různých zemí. Každá kultura vnímá věci jinak, obvzlášť třeba na mých přednáškách o sexuologii. Češi jsou většinou liberální, ale sedí tam s nimi i konzervativní muslimové. Škola je pro studenty obrovský přínos v tom, že se učí komunikovat s ostatními kulturami, třeba i mezi národy, které spolu v minulosti válčily. Co chtějí dělat v praxi vaši studenti? Jsme zde jediná anglická soukromá univerzita s fakultou psychologie a taky jediní, kde studenti získají jak americký, tak český diplom s akreditací. Takže okolo 50 % studentů chce být terapeuty a pracovat se schizofrenií nebo depresemi. Ti si pak buď dodělávají doktorát na českých státních univerzitách, nebo míří do Anglie a USA. Být terapeutem je perspektivní byznys, vždyť v USA roste o 22 % ročně a v EU je to podobné. Asi 30 % studentů jde do výzkumu (neurologie, výzkum vývoje dětí atd.). A 20 % studentů jde do byznysu. Už po bakaláři se nechávají zaměstnávat firmami, které dělají třeba psychologické hodnocení zaměstnanců. Jak si vedou čeští studenti? Když se český student rozhodne studovat psychologii na soukromé škole, dělá velké finanční rozhodnutí. Jsou to lidé, kteří milují psychologii, to je pak vidět na výsledcích. Přichází k vám víc studentů z Východu? Naopak. Máme akreditaci pro psychologii americkou i českou, a ta je důležitá pro práci v EU. Takže k nám chodí stále víc zájemci z Německa či Francie. A láká to i Američany, pro něž je získání amerického diplomu v Praze mnohem levnější. U nás totiž stojí semestr jen okolo 75 tisíc korun. Naopak studentů ze zemí bývalého SSSR v našem oboru tolik není, tam stále převládá spíš biologický přístup k duševním nemocem. Psychickým problémům se věnuje spíš psychiatr, který předepíše prášek, než psycholog, který o problémech s klientem diskutuje. Jaké metody terapie vyučujete? Máme mnoho postupů, které kombinujeme. Ne jako před 30 lety, kdy se klient obvykle jen nechal vypovídat. Anebo jako v 90. letech, kdy naopak v rámci kognitivně- -behaviorální terapie terapeuti v podstatě přikazovali lidem, co mají v životě dělat. Musíte ty věci kombinovat. Mnoho studentů má pořád rádo starého Freuda, který učil, že traumata z dětství ovlivňují náš vývoj. To je dobré rozebrat v terapii, když máte špatné dětství, ale méně účinné pro ty, kteři mají problémy třeba kvůli nezvládání stresu. Někteří klienti potřebují být podporováni, někteří tak trochu sekýrováni, každý je jiný. Módní jsou dnes i východní terapie. Jak je to s praxí? Naši studenti dělají například stáže v nemocnicích. Očekává se, že tam budou chodit minimálně rok a půl. Spolupracujeme např. s ústavem v Bohnicích. Spousta studentů chce třeba dělat forenzní psychologii, znají to z televize z kriminálek, vypadá to sexy, ale musí pochopit, jako to funguje v realitě. K tomu nám pomáhají naši instruktoři, kteří pracují v různých oborech. Pro ty, kteří se zaměřují více na propojení s byznysem, tu zas máme spolupráci s agenturami zaměřenou na trénink managementu a consulting. n Mike Johnson (44) překvapil ZEN svojí robustní atletickou postavou. Americký profesor psychologie vysvětluje, že český univerzitní systém není ani lepší, ani horší, je jen jiný než ten americký. Na českém oceňuje sumu informací, kterou dokáže do studentů dostat, na americkém zase průběžné testování, které zaručí, že student se nebifluje jen na konci semestru. 58ZEN ZEN59

31 Praha letí! ZEN ŽEN Stříbrný náramek Hermès, cena Kč, Pařížská 12, Praha 1 Parfém Bourjois Glamour Chic, k dostání ve vybraných parfumériích Šaty Alexander McQueen, Kč, prodává Simple Concept Store, Pařížská 20, Praha 1 Zářijová sklizeň Pár kousků, které nás při návratu do práce bohatě odškodní za to, že končí dovolená. Prsten World of Creativity od Mikimoto, Kč, prodává Halada, Pařížská 7, Praha 1 60ZEN A Kožená kabelka Coccinelle, Kč, prodává butik Coccinelle, náměstí Republiky 5, Praha 1 Připravila Viola Černodrinská Hodinky T-Race Moto GP od Tissot z limitované edice, Kč, více na City Look úterý a čtvrtek ve 12:05 moderují: Lenka Vacvalová a Veronika Hong

32 KOMERČNÍ PREZENTACE Laserová krása Podle vedoucí lékařky BcD Clinic Yvonne Bergerové nestačí samotný estetický zákrok. Důležitý je celkový přístup. Když se Yvonne Bergerová dostala na lékařskou fakultu v Olomouci, techniky estetické medicíny, jak ji známe dnes, byly ještě v plenkách. Většina zákroků se prováděla skalpelem či elektrickou jehlou a šlo především o odstraňování nežádoucích znamének, žilek a nepřirozených výrůstků. Za třináct let její praxe se toto odvětví posunulo až k dnešnímu běžnému využívání laserů, moderních výplňových materiálů, jako je kyselina hyaluronová, a ostatních technologií budoucnosti, například využití ultrazvuku k neinvazivním liftingům. Tenkrát v tomto oboru vlastně nic moc nebylo, se vším se teprve začínalo. V té době mi to stačilo, protože jsem nevěděla, kam až se estetická dermatologie rozvine. Estetice se lékař věnoval spíše ve svém volném čase. Věděla jsem však, že se jí chci věnovat i s možnostmi, které tenkrát byly, říká doktorka Bergerová, kterou zlákala dermatologie zejména kvůli své atraktivitě z ženského hlediska péče o pleť je přece pro každou ženu přirozenou věcí. Po škole doktorka Bergerová nastoupila do fakultní nemocnice, odkud se přes práci v laserovém centru a první soukromou praxi dostala až ke spoluzaložení BcD Clinic. Právě zákroky laserem měly pro většinu lidí punc vysoce sofistikované metody, což zčásti přetrvává dodnes. Laser umí leccos, pro mnoho lidí to zní jako zázrak, ale také má své limity. Při jeho použití se musí přemýšlet, na který typ problému a kvalitu pleti jej lze aplikovat, zdůrazňuje lékařka. Zajímavé je, že na BcD Clinic se provádějí pouze takzvané miniinvazivní zákroky, u kterých není nutná celková anestezie a dlouhodobá rekonvalescence po zákroku můžete většinou odejít domů nebo do práce. Každý organismus samozřejmě reaguje individuálně, ale zkušený lékař je schopen odhadnout jeho možnosti, a předejít tak jakýmkoliv komplikacím. A jaké procedury lze klientovi nabídnout? I přesto, že se centrum nespecializuje na klasickou plastickou chirurgii, je spektrum nabízených zákroků opravdu široké: od IPL (intenzivní pulzní světlo), což je nová technologie využívající světlo různých vlnových délek k odstranění žilek a pigmentových skvrn, Na BcD Clinic se provádějí pouze miniinvazivní zákroky, u kterých není nutná celková anestezie a dlouhodobá rekonvalescence po zákroku můžete většinou odejít domů nebo do práce. a pih přes použití botulotoxinu a ostatních výplňových materiálů až po odstranění přebytečného tuku nejen laserem. I po tomto zákroku však trvá rekonvalescence jen dva dny a nadále se můžete věnovat běžným aktivitám, zpočátku snad s výjimkou sportu. Jako doplněk zde lze pořídit také různé tabletky a krémy s antioxidanty prospěšnými celému tělu. Při první návštěvě BcD Clinic proběhne vyplnění přijímacího formuláře, anamnéza a samozřejmě konzultace vašich přání na vylepšení vzhledu, představa o částce, kterou byste chtěli investovat, a samozřejmě i debata o použitých technologiích. Ideální věkové rozmezí pro estetický zákrok je mezi třicátým pátým a čtyřicátým pátým rokem věku. Stačí malý zásah a obličej krásně rozkvete, minimálním zákrokem lze klientovi ubrat spoustu let. Mohu například zvednout koutky úst a jeho obličej se ihned rozzáří. Mezi současnými trendy v permanentním zkrášlování vede především prevence. Rozvíjí se také technické zázemí klinik, na trh přichází množství nových přístrojů například zmíněný přístroj pro neinvazivní liftingy pracující na bázi ultrazvuku, jenž proniká pod kůži do požadované hloubky. Na BcD Clinic můžete narazit i na slevové akce (třeba 20 % na liposukci) či zvýhodnění pro stálé klienty. V rámci prevence je žádoucí používat krémy s ochranným faktorem, kvalitně se stravovat, sportovat a mít dost kvalitního spánku, zdůrazňuje Yvonne Bergerová. Genetiku možná nepřelstíte, ale i tak je dobré tyto zásady dodržovat aspoň kvůli tomu, že na pěstěném obličeji je estetický zákrok posléze mnohem snazší. Než si pořídíte světlovod Rozhodli jste se přivést denní světlo do míst, kde ho nemáte? Chcete, aby váš světlovod dlouho a dobře fungoval? Nechcete naletět amatérům? Přinášíme několik důležitých informací, které byste měli vědět, než si začnete vybírat z nabídky na trhu. Světlovod, vynález z poloviny dvacátého století, zaznamenal bouřlivý rozvoj v devadesátých letech. Díky němu lze přivést denní světlo na chodby domů, do kanceláří, prostor obytných center a na mnoho jiných míst, která by jinak musela být osvětlována mnoha žárovkami nebo zářivkami. Raději než vybírat v internetovém obchodě doporučujeme oslovit profesionála, který si zjistí, jakou máte střechu a které místnosti potřebujete osvětlit. Úkolem profesionála je probrat s vámi do detailů situaci a navrhnout vám takový světlovod, který naprosto přesně splní vaše požadavky na osvětlení místnosti. Doporučujeme vyhnout se kopulím z levného plastového výlisku! Odborníci vám doporučí jako základní úroveň kvality materiál Plexiglass, nejvhodnější je ovšem kopule z křišťálu. Kopule je totiž neustále vystavována měnícím se povětrnostním podmínkám, UV záření, smogu a těmto negativním vlivům dokáže odolat pouze české sklo. Úkolem tubusu je beze ztrát dovést denní světlo sesbírané křišťálovou kopulí do místnosti. Je tedy nutné zaměřit se na vnitřní povrch tubusu. Levnější varianty nabízejí tzv. odrazovou fólii, která je nalepena na vnitřní straně hliníkového tubusu, jehož vlastnosti jsou ovšem proměnlivé. Stále se v něm totiž mění vlhkost a teplota, což narušuje přilnavost této fólie, a tím pádem i odrazivost. Kvalitní a dlouhotrvající odrazovou vrstvu lze vytvořit chemickým napařením vrstev, a to ve vakuu. Tyto vrstvy obsahují stříbro a oxidy křemíku. Odrazivost poté činí neuvěřitelných 99%. Rozptylovač neboli difuzér zajišťuje rovnoměrné rozptýlení světla do interiéru. Pro jeho výrobu se často používá levnější plast, který má na rozdíl od skla sodnodraselného složení nižší propustnost a zkresluje barvy denního světla. Světlovod by měl být technicky vyřešen tak, aby bránil vytékání vody při kondenzaci. Této hrozbě všech světlovodů lze zabránit pouze v případě funkční izolace tubusu, a to vnitřní i vnější. Ideální je dvojsko či trojsklo vyplněné argonem a zapečetěné v místě extrudovaného polystyrenu. Takovéto sklo vytváří izolační most mezi rozdílným prouděním teplot uvnitř tubusu. Světlovod funguje perfektně nejen za předpokladu, že je z kvalitního materiálu. Velmi záleží také na jeho montáži. Ta by měla být provedena proškolenou firmou, která má za sebou již nespočet montáží. Pak lze očekávat, že si poradí s nejednou překážkou, protože měla možnost setkat se s rozdílnou náročností staveb, do nichž se světlovody montují, popřípadě s atypickými požadavky zákazníků.

33 tipy Vetřelci dávnověku Víte, že v hrobce starých Mayů se našel stovky let starý zlatý modýlek letadla, podle kterého vědci sestrojili funkční stroj, jenž perfektně létá? Ne? Tak teď už to víte, protože já to viděl v dechberoucím seriálu Vetřelci dávnověku na Prima Zoom, kanálu, kde běží super dokumenty každý den. Navzdory dryáčnickému názvu jsou Vetřelci dávnověku střízlivě natočené reportáže o tajemstvích, jimž před lety věřilo jen pár tichých bláznů, ale dnes o nich seriózně uvažuje i normální člověk. jam- V Praze je blaze Takhle je to tady pořád? Je to skvělý! ptal se mě kamarád z ciziny, který se přistěhoval do Prahy v zimě. Léto tráví na náplavce (třeba v Bajkazylu nebo na lodi), na Kampě v Containallu, postává na piazzettě Národního divadla, za muzikou chodí do Crossu, MeetFactory..., na výstavy na Trafačku nebo do DOXu, na pivo do Vodoucha nebo Sladkovského, pro jídlo na farmářský trh v sobotu kamkoli (pokud to pátek dovolí...), účastní se cyklojízd, DIY karnevalu... Uvědomil jsem si, že Praha konečně žije. Nikdy se toho ve veřejném prostoru nedělo tolik jako tohle léto... Třeba teď ty klavíry! A k tomu je tu velké množství podniků, prostorů a akcí, které nevznikly, aby na nich někdo vyrejžoval, ale aby těšily jak jejich provozovatele, tak i ty, co na ně při putování městem natrefí. sam- ZEN like Co redakce miluje Ten rok 1913 Strhující panorama jediného roku před sto lety Výbušný poslední rok světa včerejška, v němž se zrodila nebo začala vznikat extrémní díla v hudbě, umění i literatuře, jako by už snad neměl nastat žádný zítřek. Ale nastal a my se dnes utěšujeme četbou o minulé době, jako se právě před sto lety Robert Musil, teprve budoucí autor Muže bez vlastností, na pokraji nervového zhroucení utěšoval myšlenkami na dobu Dantovu. -nes- Možnost výhodné hypotéky CO SLYŠÍTEVY? ZA OKNY Dny otevřených dveří podrobnosti na webu Bydlení 10 km od Václavského náměstí. Přesto Vás bude ráno budit zpěvem skřivan. Vyměňte městský hluk za klidné prostředí pražské vilové čtvrti. Přijďte se podívat, jak vypadá pohodová atmosféra a klid uprostřed města. T E L. : A A Run run run Když přišli misionáři, měli Afričané půdu a misionáři bibli. Naučili nás, jak se modlit se zavřenýma očima. Když jsme je otevřeli, měli oni půdu a my bibli, říká Jomo Kenyatta, první prezident Keni, v knize Běhání s Keňany z produkce vydavatelství Mladá fronta, které vydává také ZEN. Fascinující publikace s podtitulem Cesta za tajemstvím nejrychlejších lidí planety mě zavedla mezi ty, kteří nemají nic než své rychlé bosé nohy, se kterými doběhnou slávu nebo taky neštěstí. jam- Miloš Pražská komorní filharmonie se rozhodla uspořádat speciální cyklus donátorských večerů PKF de luxe, aby si přivydělala na chleba. Ale nejde o žádnou charitu, bude to pořádná jízda. První koncert 23. října se ponese v duchu nevšední kombinace vážné hudby a latinskoamerických rytmů. Hlavní hvězdou večera v paláci Žofín bude světoznámý kytarista Miloš Karadaglić. Večer zakončí afterparty a slavnostní večeře za účasti hudebníků. Skvělý nápad! -vid- Breaking Bad......aneb když se středoškolský profesor rozhodne vařit perník. A ne ten z Pardubic. Záměrně nepoužívám český překlad, pod kterým byl seriál uveden u nás, a nedoporučuju ani dabing. Právě běží poslední série a vážně hrozí, že to nedokoukám. Příběh graduje a každý týden se o mě pokouší infarkt. Nové díly můžete poprvé legálně zhlédnout na Voyo.cz, kde běží epizody s titulky už pár hodin po premiéře. Tohle je zřejmě nejlépe napsaná televizní série všech dob. Fakt. sam- Skutečný dárek Několikrát ročně se trápím s dárky. Hezkou alternativu dávání nabízí organizace Člověk v tísni, od které můžete za pár stovek koupit kozu, záchod, ovocný strom nebo aspirujícímu učiteli zaplatit kurz učení. To vše bude předáno či uskutečněno v potřebných oblastech. Obdarovaný tak dostane dárek, který nepřijde vniveč. Už samotný výběr na cz je zážitkem. -hdg- Foto na straně Bajkazyl, archiv 64ZEN

34 lesk věcí Velký Gatsby, svět tě potřebuje! Americký a český sen o budoucnosti. Jeden je výrazem naděje, která se nezdržuje se skutečností. Druhý budoucnost paroduje v naději, že ji tak přelstí. D nes jsem se rozhodl postavit vedle sebe dva obrazy a dva žánry, které se obvykle společně nevyskytují. Jedním je film letošního léta Velký Gatsby s Leonardem DiCapriem v hlavní roli; a druhým série náborových reklam IT společnosti Unicorn. Zatímco první kousek jste mohli vidět v kině, druhý už několik týdnů koluje českým internetem. Oba mají společného jen málo. Co mě však zaujalo a co ospravedlňuje moji troufalou srovnávací perspektivu, je způsob, jak se v každém z nich vyvolává a konstruuje vyprávění o budoucnosti. Série náborových reklam pro Unicorn College předvádí jiný pohled na svět. Budoucnost je zde spojována se schopností mladých lidí osvojit si korporátní přístup. Vyvážený mix schopností a dovedností, které jim škola předá, jim má zajistit cestu životem dlážděnou barvotiskovým úspěchem. Tři reklamy v sérii působí jako troškovské vtipy, kde není žádné pitvoření příliš přiblblé na to, aby poskytlo záminku ke komunálnímu vtipu a nakonec k exekutivní promluvě hlavounů Unicornu o výhodách studia v jejich ústavu. Život, který po skončení Unicorn College na absolventy čeká, se neodehrává v kulisách. Sám je kulisou. Gatsby je možná snílek a zcela určitě podniká za hranou zákona. Absolventi UC jsou soudě podle oněch propagačních videí kartonoví panáci a podnikají za hranicí vkusu. Na sociálních médiích probíhá diskuse o smyslu tohoto strašného paskvilu. Ozývají se hlasy, které odsuzují absolutní nedostatek vypravěčské inteligence ve spotech, ale také poznámky, jež přístup hájí s tím, že jde jistě o záměr. Tak blbé přece nemůže být náhodné. Budoucnost à la Unicorn College je dávno zformulovaná jde o to vejít se do ní. V marketingu věříme v gravitační sílu touhy. Věříme, že právě touha dokáže zítřek zbarvit červánky naděje. Věříme v příběhy, které nejsou psané do zásoby. Věříme v transformativní potenciál představivosti. V marketingu je třeba sny brát vážně a netvrdit, že jsou už odsněné. Jinak se marketing stává parodií na sny. Mám ovšem pocit, že někdy to tak chceme. Pivo plné ovoce Velký Gatsby je po 88 letech nezpochybnitelně velkým americkým románem, zakládajícím mýtem o mnoha klíčových aspektech života za velkou louží. V jeho jazzujícím a překotném ohňostroji vždy nové generace amerických studentů mají objevit portrét zlatého věku, moralitu o bohatství, sociální nerovnosti, americkém snu a téměř antickou dávku osudovosti. Gatsby je jako dítě, které říká věcem jejich původními jmény a trvá na tom, že jim je dalo samo. Používá slova, ale v podstatě jimi maluje. Zcela vážně miluje kulisy ať už jsou ze dřeva, nebo z masa a kostí, které rámují jeho životní představení. To, čemu Gatsby říká naděje, je v podstatě jeho neschopnost vnímat realitu. Jeho sen má gravitační moc. Je prázdný, infantilní a podmanivý. Je to sen o něčem tak vzdáleném, tak na dohled. O budoucnosti, kterou formuje naše neochota přijímat přítomnost. Tomáš Hrivnák je odborníkem na budování značek rozuměj značek obchodních. Původně lingvista a literární vědec pracoval pro mnoho značek postupně jako textař, stratég i poradce v reklamních agenturách mark/bbdo, TBWA či EUro rscg. Dnes řídí svoji poradenskou firmu a pomáhá klientům vidět svět značek jako hřiště významů, které přikládáme své spotřebě. někteří klienti ho za to dokonce platí. Ilustrace Tereza Kovandová A A ZEN

35 Montblanc Nicolas Rieussec Chronograph Open Home Time Steel. Hodinky, které jsou úchvatné tím, co ukazují, i i tím, co zůstává skryto. Jejich název je poctou vynálezci chronografu. Typický způsob měření času podle Nicolase Rieusseca je založený na dvou rotujících discích doplněných třetím rotujícím diskem, který ukazuje domácí čas. Souhru tří disků umožňuje nový mechanický strojek s s automatickým natahováním. Chronograf ovládaný jediným tlačítkem, rotující sčítače po po 60 s s a 30 min, disk ukazující domácí čas s ukazatelem dne a noci. Řemeslně vyrobeno v manufaktuře Montblanc ve švýcarském Le Locle.