KONCEPCE sluāeb pro osoby se zdravotním postiāením na území Mikroregionu Vsetínsko

Transkript

1 KONCEPCE ā ā ā

2 Koncepce služeb pro osoby se sluchovým postižením Zpracovala: Eva Souralová 1

3 Charakteristika cílové skupiny Sluchové postižení představuje závažnou komunikační bariéru, jejíž důsledky si mnoho slyšících lidí dokáže jen stěží uvědomit. Jen si těžko dokážou představit, jakou komunikační a sociální bariéru představuje nedostatečná funkce sluchového analyzátoru. Absence akustických informací zásadním způsobem ovlivňuje způsob života, narušuje vztahy s prostředím a omezuje především rozvoj mluvené řeči. Právě schopnost užívat mluvenou řeč (ve formě zvukové i grafické) limituje začlenění jedinců se sluchovým postižením do slyšící společnosti, neboť čím méně je řeč srozumitelná, tím je jejich začlenění do společnosti komplikovanější a možnost interkulturní komunikace omezenější. Jedinci se sluchovým postižením tvoří z hlediska míry a druhu postižení heterogenní skupinu zahrnující nedoslýchavé, neslyšící, ohluchlé a jedince s kochleárním implantátem. Každá z těchto kategorií představuje různorodou kvalitu, jejíž konkrétní strukturu (kromě stupně a druhu sluchové vady) limitují ještě další faktory, nejčastěji věk, kdy k postižení došlo, mentální dispozice jedince, kvalita edukační intervence, další přidružené postižení atd. Nedoslýchaví jedinci mají příjem akustických informací omezen jen částečně, ztrátu sluchu mohou úspěšně kompenzovat kvalitními digitálními sluchadly či dalšími elektroakustickými kompenzačními pomůckami, které jsou schopny transformovat zvukový signál na světelný či vibrační. Vzhledem k využitelným zbytkům sluchu se dokáží vcelku dobře orientovat ve slyšícím prostředí, většinou jsou schopni dorozumívat se mluvenou řečí. Při vyhovujících světelných podmínkách a dostatečně pečlivé výslovnosti dobře odezírají hlasitou řeč, neboť mluvený jazyk majoritní společnosti preferují jako primární komunikační médium. Mluvený jazyk při dorozumívání preferují také jedinci ohluchlí v pozdějším věku. Prostřednictvím zvukové formy jazyka již nejsou schopni informace z okolního světa difundovat do svých kognitivních struktur, mohou však mluvený jazyk celkem bez problémů produkovat. Jsou odkázáni především na vizualizovanou podobu mluveného jazyka, např. na různé formy psaného textu, skryté titulky v televizi, elektronickou poštu, Internet apod. Než se naučí odezírat, mohou samozřejmě číst a psát, ale pro běžnou komunikaci je tento způsob velmi pomalý a nepohodlný. Neslyšící jedinci, zejména prelingválně neslyšící, u nichž došlo ke ztrátě sluchových funkcí před ukončením základního vývoje řeči, představují ve slyšící 2

4 společnosti specifickou jazykovou i kulturní minoritu. Jejich slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že ani s největším zesílením nemohou vnímat zvuky mluvené řeči. Při dorozumívání jsou odkázáni na vizuálněmotorické komunikační prostředky - znakový nebo znakovaný jazyk a prstovou abecedu. Mluvený jazyk většinové společnosti jim činí velké obtíže, neboť pro něj nejsou senzoricky disponováni. Jejich mluvený projev je pro slyšící často zcela nesrozumitelný a i na psaném projevu je patrná nedostatečná jazyková kompetence v českém jazyce. Samostatnou skupinu tvoří jedinci, u nichž je ke sluchovému přidruženo další postižení. Poměrně frekventovanou vadou je kumulace sluchového a zrakového postižení původně intaktních jedinců, jejichž senzorické vybavení se zhoršuje zejména v období senia v důsledku celkového stárnutí organismu. Permanentní snižování schopnosti diskriminovat sluchové a zrakové podněty negativně ovlivňuje kvalitu interpersonálních vztahů, motoriku, orientaci v prostoru, psychickou aktivitu a může se projevit i jako rozhodující agens komplikující profesní uplatnění. Stejně nepříznivě může ovlivňovat kvalitu života tinnitus auris (ušní šelest). Vzniká ve sluchovém orgánu v důsledku špatného cévního zásobení ucha a jeho okolí, subjektivně se manifestuje jako nepříjemné hučení, šumění a pískání. Tinnitem trpí nejčastěji lidé nad 60 let věku, ovšem určité procento výskytu se objevuje i v nižších věkových kategoriích. Permanentní zvuková kulisa objevující se zejména ve chvílích klidu a odpočinku mnohdy neumožňuje potřebnou relaxaci, která je nezbytná pro regeneraci psychických i fyzických sil potřebných pro výkon povolání a sociální interakci. Charakteristika potřeb cílové skupiny Vzhledem k charakteru senzorického postižení, jehož důsledkem je preferování vizuálního příjmu informací, se osoby se sluchovým postižením v průběhu svého života permanentně ocitají v bilingválním a bikulturním prostředí. Tuto specifickou situaci manifestující se vyšší či nižší mírou závislosti na slyšícím okolí, je třeba náležitě respektovat, příslušnost k jazykové či kulturní minoritě by neměla být negativním činitelem ovlivňujícím saturaci potřeb jedince se sluchovým postižením. Identifikace s konkrétní kulturou či komunikačním systémem by měla vyplývat z jeho přirozených potřeb při zachování práva na vlastní životní postoje a potřeby. 3

5 Struktura potřeb by měla být orientována na zlepšení životních podmínek osob se sluchovým postižením a jejich cílem by mělo být plnohodnotné soužití s majoritní společnosti. Je zřejmé, že různé skupiny osob se sluchovým postižením mají různé potřeby. Vyžadují i rozdílné služby, které vyplývají nejen z objektivního stavu sluchu, ale liší se i v rámci skupiny osob se stejným druhem a typem postižení vlivem faktorů formujících konkrétní individualitu člověka vrozené dispozice, způsob edukace, sociální zkušenosti atd. Spektrum poskytovaných služeb by mělo zahrnovat všechny klíčové oblasti života: - partnerství, - rodičovství, - zaměstnání, - záliby, - společenský život. (Strnadová, 2001) Podpora a pomoc osobám se sluchovým postižením by měla být poskytována v rámci edukační intervence formou preprimárního, primárního, sekundárního i terciárního stupně vzdělávání, která je legislativně zakotvena v 7 odst.3, 19, 23 odst.3, 26 odst.4 a 56 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, že vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření (viz Vyhláška ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, Část první obecná ustanovení, In Sbírka zákonů č. 73/2005, s.503). Školská poradenská zařízení (speciálně pedagogická centra, pedagogicko psychologické poradny) a školy poskytují také bezplatně standardní poradenské služby. Další oblastí, které je třeba věnovat pozornost, je možnost uplatnění osob se sluchovým postižením na trhu práce. Tuto problematiku obecně řeší zákon č. 435/2004 SB., o zaměstnanosti, ustanovení 67 tohoto zákona pak definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Pro osoby se sluchovým postižením je velmi těžké získat zaměstnání a pokud pracovní místo získají, pak jen zřídka koreluje s jejich dosaženou kvalifikaci nabytou na sekundárním či terciárním stupni vzdělávání. Nečastější překážky při hledání zaměstnání představují komunikační bariéra, nedostatečná úroveň vzdělání a také 4

6 obava zaměstnavatelů přijmout do pracovního poměru osobu se zdravotním postižením. Sluchově postižení vykonávají především pomocné manuální práce a v pracovním zařazení jen výjimečně zastávají vedoucí funkce. (Vočka, 1999) Úroveň zdravotnických služeb poskytovaných osobám se sluchovým postižením je ovlivňována mnoha faktory. Nejvýrazněji se do jejich kvality manifestuje aktuální jazyková kompetence sluchově postiženého, následně pak profesionalita tlumočníka a forma poskytované pomoci zda jde o léčbu ambulantní, hospitalizaci v zdravotnickém zařízení či vyšetření sluchu na specializovaných pracovištích (foniatrickém oddělení, ordinaci ORL, audiologickém odděleni, logopedické ambulanci, atd.). Mnohdy u neslyšících pacientů největším problémem nebývá zdravotní indispozice, ale spíše skutečnost, že neslyší. Komunikace bývá značně ztížená, často až nemožná a důsledkem minimálních informací získaných od neslyšícího pacienta může dojít k chybnému stanovení diagnózy. Tato fakt pak může mít pro další léčebný postup závažné důsledky. (Baránková, 2004) Významnou službou foniatrických klinik je raný screening sluchových vad v rámci komplexní péče o novorozence. Včasné a přesné informace o stavu sluchu mohou úspěšně nastartovat adekvátní postupy rehabilitace, kompenzace a reedukace. Způsob podpory a pomoci osobám se sluchovým postižením v nepříznivé sociální situaci je uveden v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Součástí odborného sociálního poradenství pro osoby se sluchovým postižením je půjčování kompenzačních pomůcek, které napomáhají vyrovnávat sluchovou ztrátu a usnadňují recepci mluveného jazyka i ostatních zvuků běžného života. V rámci služeb sociální péče je osobám se sluchovým postižením poskytována osobní asistence v případě, že se jedná o sluchové postižení s další přidruženou vadou. Prostřednictvím pečovatelské služby je pak možné pro osoby se sluchovým postižením zajišťovat tlumočnické služby. Do služeb sociální prevence jsou zahrnuty raná péče, telefonická krizová pomoc a tlumočnické služby. Střediska rané péče poskytují sociální službu zaměřenou na pomoc rodinám dětí s postižením. Cílem poradenství je sociální integrace rodiny a minimalizace důsledků sluchového postižení na vývoj dítěte. Telefonická krizová pomoc je výhradně určena neslyšícím, umožňuje kontaktovat policii v případě potřeby pomocí textových sms zpráv nebo faxu 5

7 zasílaných na operační střediska. Český Telecom nabízí operátorskou službu pro neslyšící 24 hodin denně, 365 dní v roce. Tlumočnické služby jsou specifikovány ve znění zákona č. 155/1998 Sb., 86a. Je stanoveno, že občan, jemuž byly z důvodu úplné nebo praktické hluchoty přiznány mimořádné výhody II. stupně (ZTP) nebo II. stupně (ZTP/P), má nárok na bezplatné poskytnutí tlumočnické služby formou úkonu pečovatelské služby při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a dalších potřeb v rozsahu 24 hodin/rok. Při soudním řízení, na policii a ve škole jsou služby bezplatné. Osobám se sluchovým postižením je nezbytné zajistit zprostředkování řady informací, neboť sluchová vada neumožňuje v náležité míře recepci zvukové formy mluveného jazyka, který je primárním dorozumívacím prostředkem slyšící společnosti. Pro jedince se sluchovým postižením je pro recepci mluveného jazyka snazší cesta zraková - čtení a psaní. Vizualizací českého jazyka prostřednictvím psaného textu lze sluchový handicap do určité míry kompenzovat, ovšem všechny informace tímto způsobem v plné míře nahradit nelze. Pensum recipovaných informací je limitováno nejen jejich charakterem (řadu informací není možné verbalizovat - především zvuky přicházející z prostředí), ale také úrovní jazykové kompetence konkrétních osob se sluchovým postižením. I když je osvojování českého jazyka věnována mimořádná pozornost, mnohým neslyšícím komplikovaná gramatika nepodložená zpětnou akustickou vazbou neumožňuje dosáhnout funkční gramotnosti. Osoby se sluchovým postižením mohou získávat informace nejen z novin a časopisů určených široké veřejnosti, ale jsou jim k dispozici i četná periodika, která vydávají organizace sluchově postižených. Ta oslovují neslyšící, nedoslýchavé, ohluchlé, osoby s tinnitem i jedince kochleárním implantátem a informují je o nových poznatcích z domova, ze zahraničí, o společenských, kulturních a sportovních akcích, o moderních kompenzačních pomůckách, atd. Veřejnoprávní i soukromé televize nabízejí sluchově postiženým teletextové informace a u vybraných pořadů skryté titulky. Některé pořady jsou přímo ve znakovém jazyce (televizní klub neslyšících) nebo jsou do znakového jazyka tlumočeny. Služby knihoven pro neslyšící čtenáře jsou zajišťovány formou doporučování četby a kulturní výchovou dětí a mládeže s handicapem. 6

8 Budoucnost má využívání internetu jak ve vzdělávání jedinců se sluchovým postižením, tak při profesním a kariérním poradenství, tlumočení on-line prostřednictvím webové kamery atd. V České republice také existuje řada organizací, občanských sdružení, spolků a klubů, které se svou činnost zaměřují na poskytování speciálních služeb. Setkávání sluchově postižených v těchto organizacích pak přispívá k jejich psychosociální i zdravotní rehabilitaci. Analýza potřeb cílové skupiny v rámci mikroregionu Vsetínsko Současná situace v poskytování služeb je dána poměrně nízkou četností osob se sluchovým postižením v mikroregionu Vsetínsko a nabídkou služeb, které jsou pro tyto osoby dostupné v přilehlých mikroregionech (např. Valašském Meziříčí, Kroměříži). V rámci České Republiky lze mikroregion Vsetínsko hodnotit z hlediska zajišťování komplexních služeb osobám se sluchovým postižením jako oblast s progredující tendencí. Jedná se zejména o poskytování poradenských služeb v rámci aktuálně realizovaného projektu Poradensko informační centrum pomoci pro osoby se zdravotním postižením jako součástí projektu PIC v rámci projektu INICIATIVA Společenství Interreg III. A ČR-SR. Také probíhající jednání o zapojení úřadu práce do projektu Celoživotní vzdělávání neslyšících, který je realizovaný rozvojovým partnerstvím Pro plný život (participace Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR) a jehož cílem je usnadnit dorozumívání s neslyšícími klienty prostřednictvím on-line tlumočnické služby pomocí webové kamery, svědčí o snaze zvýšit kvalitu péče o sluchově postižené v mikroregionu. Zlepšení životních podmínek osob se sluchovým postižením v mikroregionu Vsetínsko je třeba koncepčně realizovat zejména v oblastech, které rozšíří možnosti jejich vzdělávání a zvýší počítačovou gramotnosti v ovládání moderních telekomunikačních prostředků (internetu, psacího telefonu, videotelefonu) s cílem získat více pracovních příležitostí v konkurenci na trhu práce. Seznámení široké veřejnosti s kulturou neslyšících a specifickými dorozumívacími systémy osob se sluchovým postižením pak usnadní navazování vzájemných kontaktů a ulehčí interkulturní komunikaci s většinovou společností. 7

9 Vzhledem ke specifickým potřebám osob se současným sluchovým a zrakovým postižením, které bydlí v mikroregionu Vsetínsko, by bylo vhodné rozšířit nabídku služeb o specializovanou pomoc hluchoslepým. V současné době jsou základní asistenční i tlumočnické služby těmto klientům zajišťovány terénní pracovnicí brněnského Poradenského centra Společnosti pro hluchoslepé LORM. Vyšší životní standard by klientům zajistila pomoc, která by jim při překonávání negativních psychologických a sociálních důsledků hluchoslepoty byla poskytována v místě bydliště. Spektrum zajišťovaných služeb, které podporují sociální integraci osob se sluchovým postižením a přispívají ke zvýšení kvality jejich života, by mělo korespondovat s cíli definovanými v rámci rozvoje mikroregionu Vsetínsko a strategickým plánem jeho ekonomického rozvoje. Evaluace finančních možností by měla vyústit v konkrétní řešení, které by respektovalo potřeby osob se sluchovým postižením tvořící z hlediska míry a druhu postižení velmi různorodou skupinu (nedoslýchaví, neslyšící, ohluchlí, jedinci s kochleárním implantátem). Mělo by být samozřejmostí, aby saturace jejich požadavků strukturu služeb primárně určovala. Participanty realizace koncepce služeb by měl být kromě zástupců mikroregionu Vsetínsko i tým odborníků, jehož složení by reflektovalo multidisciplinární přístup k řešenému problému. Edukační intervence na úrovni preprimárního, primárního a sekundárního stupně vzdělávání je dostatečně zajišťována Mateřskou školou, Základní školou, Středním odborným učilištěm a Střední průmyslovou školou pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí. Komplexní speciálněpedagogické služby včetně poradenství pro integrované jedince zajišťuje Speciálně pedagogické centrum zřízené v prostorách MŠ a ZŠ pro sluchově postižené. Vzdělávací služby by měly nabídnout osobám se sluchovým postižením možnost celoživotního vzdělávání, jehož cílem by bylo získání nebo rozšíření odborného vzdělání, které by mohlo přispět ke zvýšení komunikačních kompetencí i odborných dovedností a následně tak usnadnit případnou rekvalifikaci. Kurzy práce s PC pro začátečníky i pokročilé by měly vést k získání zkušeností s obsluhou počítače a využitím základního softwaru Office a Internetu. Kurzy ovládání kompenzačních komunikačních pomůcek by měly usnadnit jejich využití v běžném 8

10 denním životě, výuka by měla probíhat s maximální možnou vizualizací výukových témat a tlumočením do znakového jazyka. Evidence o zaměstnanosti osob se sluchovým postižením v ČR zatím neexistuje, lze jen ze statistiky osob se zdravotním postižením odvodit, že největší nezaměstnanost vykazují osoby se základním a středním vzděláním bez maturity. Osoby se sluchovým postižením jsou jednou z nejohroženějších skupin na trhu práce, protože vykonávají jen práce nízkokvalifikované s nízkými mzdami a vysokou fluktuací, takže jsou nejvíce vystaveni riziku opakované nezaměstnanosti. Řešením jsou rekvalifikační kurzy pro osoby se sluchovým postižením bez práce nebo ohrožené ztrátou zaměstnání, které by měly být realizovány ve spolupráci s úřadem práce. Jinou možností je využití služeb Agentury profesního poradenství pro neslyšící, jejíž hlavní činností je umísťovat neslyšící klienty na otevřený trh práce formou podporovaného zaměstnávání a odstraňovat komunikační a kulturní bariéry mezi klienty a zaměstnavateli. Pracovníci státní správy a veřejných služeb mikroregionu Vsetínsko by mohli využít nabídky této agentury na pořádání praktických seminářů určených nejen pro osoby se sluchovým postižením, ale i pro pracovníky úřadů práce a případné zaměstnavatele. Zdravotnické služby pro osoby s sluchovým postižením jsou v mikroregionu Vsetínsko soustředěny především na území města Vsetína. Komunikační problémy zdravotnického personálu s neslyšícími klienty nejsou závažnějšího charakteru v případě, že se je vyšetření přítomen tlumočník. Absence tlumočníka způsobuje vážnou komunikační bariéru, kterou mnohdy není možné vyřešit pomocí psaného sdělení, protože informace o aktuálním zdravotním stavu a případné medikaci mohou být příliš stručné a nebo i nepřesné. Řešením by bylo rozšíření služby sociální pracovnice Nemocnice Vsetín o pomoc při komunikaci se sluchově postiženými pacienty. Zlepšením péče o neslyšící matky v mikroregionu Vsetínsko mohou být kurzy pro pracovníky porodnicko-gynekologického oddělení, které v rámci projektu Centrum pro budoucí matky se sluchovým postižením. Vyškolení a příprava zdravotnického personálu. pořádá Středisko rané péče Tamtam pro rodiny dětí se sluchovým nebo kombinovaným postižením. I když je kurz primárně určený pro zdravotnický personál porodnických zařízení, dají se získané informace zevšeobecnit a přenést i do dalších oddělení nemocnice či jiných oblastí života. 9

11 Sociální služby v mikroregionu Vsetínsko představuje sociální poradenství, jehož součástí je prodej a servis kompenzačních pomůcek, sluchadel, kolektivních naslouchacích souprav, pomůcek pro logopedii a diagnostických přístrojů pro ORL a foniatrii, které zabezpečuje firma AudioNika. Spektrum služeb by bylo vhodné doplnit o drobné opravy a čištění všech druhů sluchadel, záruční a pozáruční opravy sluchadel, individuálních tvarovek a skořepin u zvukovodových sluchadel. Služby sociální péče a sociální prevence jsou realizovány především prostřednictvím tlumočnických služeb. Jejich profesionalitu je třeba průběžně zvyšovat, aby úroveň korelovala s požadavky na jejich kvalitu a komunitní tlumočení by mělo respektovat Etický kodex tlumočení. Rozšíření počtu kompetencích tlumočníků znakového jazyka a zajištění tlumočení při kulturních a přednáškových akcích by podstatnou měrou přispělo ke zvýšení kvality života těm osobám, jimž sluchové postižení neumožňuje recepci mluvené řeči. Nabídka volnočasových aktivit pro osoby se sluchovým postižením v mikrotregionu Vsetínsko je realizována prostřednictvím Základní organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých. SNN je nezisková, nestátní organizace, která poskytuje služby a péči všem sluchově postiženým v ČR bez rozdílu věku, rozsahu postižení či příslušnosti k jiné organizaci. Aktivity, které nabízí osobám se sluchovým postižením ZO SNN v mikroregionu Vsetínsko, se týkají především klubové a zájmové činnosti. V rámci zlepšení standardů kvality služeb by bylo vhodné rozšířit nabídku o zdravotně sociální a právní poradenství, tlumočnické služby, rekondičně rehabilitační pobyty či propagační a vzdělávací činnost (i když některé z těchto služeb nabízí Poradenské centrum SNN ve Valašském Meziříčí). Zapojení mladých neslyšících do společenských aktivit a prohloubení interkulturní i intrakulturní komunikace by podpořilo zřízení veřejné internetové kavárny pro sluchově postižené i širokou veřejnost. K sociální integraci neslyšících do majoritní společnosti, ke snižování kulturních a komunikačních bariér by přispěly kurzy znakového jazyka pro veřejnost. Besedy a přednášky o komunitě neslyšících by zvýšili povědomí o specifikách, které jsou důsledkem absence zvukových vjemů. 10

12 Závěr Na základe excerpce dostupných materiálů lze vymezit nejčastější problémy, které se vyskytují při zajišťování komplexních služeb pro osoby se sluchovým postižením. K nejfrekventovanějším patří nedostatek pracovníků ovládajících znakový jazyk, nedostatečné zabezpečení psychologické intervence v rodinách, nedostatečná nabídka pracovních míst v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích, nedostatek volnočasových aktivit pro sluchově postižené, malá týmová spolupráce mezi odborníky (psychology, tlumočníky) a pracovníky neziskových organizací pracujících s lidmi se sluchovým postižením. K nejpalčivějším problémům dále patří orientace v legislativě, systému poskytování sociální podpory, dávek atd., mnoho neslyšících neví, koho kontaktovat, nejsou informováni o tom, na co mají nárok. Informace o poskytovaných službách by proto měly být vždy snadno přístupné v tištěné i elektronické podobě a efektivita jednotlivých služeb by měla být průběžně vyhodnocována. Na základě získaných výsledků pak stanoveny postupy umožňující jejich další rozvoj a zkvalitňování. Realizace komplexních služeb pro osoby se sluchovým postižením v mikroregionu Vsetínsko bude mít pozitivní vliv na získání rovných příležitostí v přístupu ke vzdělávání a na potírání diskriminace znevýhodněné skupiny osob se sluchovým postižením. Zajištění služeb pomůže zohlednit odlišné potřeby této společenské skupiny a umožní podporovat zaměstnávání sluchově postižených především na regionálním trhu práce. 11

13 Použitá a doporučená literatura Adresář služeb pro sluchově postižené Praha: FRPSP, BARÁNKOVÁ,G. Sluchově postižení jako kulturní minorita ve společnosti slyšících. Závěrečná práce. Olomouc: Katedra speciální pedagogiky PdF UP, ČERVENKOVÁ, A., KUDA, R. Problematika zaměstnanosti osob se sluchovým postižením. In INFO-ZPRAVODAJ, Magazín informačního centra o hluchotě FRPSP. Jaro 2005, roč. 13, č. 1. HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. a 2. díl. Praha: Septima, PULDA, M., LEJSKA, M. Jak žít se sluchovou vadou. Brno: IDVZP, Sociální rádce pro rodiny se sluchově postiženými dětmi. Praha: FRPSP, 2000 STRNADOVÁ, V. Jak se úspěšně vyrovnávat se ztrátou sluchu. I. díl Náhlá ztráta sluchu. Praha: Helix, VOČKA, Z. Možnosti profesního uplatnění sluchově postižených. Závěrečná práce. Olomouc: Katedra speciální pedagogiky PdF UP, Gong měsíčník sluchově postižených ( Unie časopis České unie neslyšících ( INFO-Zpravodaj magazín Informačního centra o hluchotě FRPSP ( 12

14 Internetové stránky pro sluchově postižené Stránky zabývající se alternativní a augmentativní komunikací Agentura profesního poradenství pro neslyšícís Stránky Evropské federace rodičů sluchově postižených dětí Literární koutek neslyšících Informace o kurzech znakové řeči pořádaných Unií neslyšících Brno Stránky uživatelů kochleárního implantátu Online kurz základů znakové řeči na internetu Společnost pro hluchoslepé LORM MOST - most mezi slyšícími a neslyšícími, komunikace, způsob chování, Zákon o znakové řeči. Občanské sdružení Neslyšící nabízí internetové služby pro neslyšící Informace o světě neslyšících, znakovém jazyku, jeho zápisu a kurzech, tlumočení, organizacích pro sluchově postižené, přehled literatury, odkazů a další Televizní klub neslyšících Zpravodajsky orientovaný webserver Informace o tlumočení 13