BH 013 Pozemní stavitelství 3

Transkript

1 BH 013 Pozemní stavitelství 3 Ploché střechy Ing. Lukáš Daněk, Ph.D.

2 Ploché střechy základní informace Plochá střecha - Sklon střešní roviny < 5 Z hlediska počtu střeních plášťů - jednoplášťové, - dvouplášťové - víceplášťové (obvykle maximálně tříplášťové). Odvodnění - Vnější - Vnitřní

3 Ploché střechy základní informace Podle druhu odvodnění jsou ploché střechy ukončeny: - atikami, - přesahujících konstrukcí(odvodnění dovnitř dispozice), - římsami (odvodnění vně dispozice).

4 Jednoplášťové ploché střechy - Plochá střecha - sklon střešní roviny obvykle < 5. - Jednoplášťová střecha střecha zajišťující všechny funkce jedním střešním pláštěm. - Větrané (historie) x nevětrané (dnes) - Odvodnění: vnější (podokapní žlab) vnitřní (vtoky, mezistřešní a zaatikové žlaby?)

5 Jednoplášťové ploché střechy základní požadavky - ČSN Navrhování střech Základní ustanovení - Mechanická odolnost a stabilita navrženo na hodnoty zatížení stanovené příslušnými normami. - Ochrana chráněné konstrukce před vodou, ochrana prostředí před srážkovou vodou, ochrana a zajištění stavu vnitřního prostředí, ochrana konstrukce před vnitřním prostředím. - Trvanlivost stanovuje investor, obvykle stejná jako nosná konstrukce stavby. - Splnění požadavků ČSN : návrh tepelné izolace (součinitel prostupu tepla, U) tepelné mosty (teplotní faktor, nejnižší povrchová teplota) kondenzace vodní páry (vznik, množství, celková bilance) návrh skladby a konstrukce zajistit příznivý vlhkostní stav a režim střechy

6 Kondenzace vodních par - Vzduch je směs plynů a vodní páry. - Množství vodní páry, které je schopen vzduch pojmout, závisí na jeho teplotě. - Teplý vzduch pojme více vodní páry než chladný vzduch. Když se teplý vzduch náhle ochladí, přebytečná vodní pára zkondenzuje. - Teplota, při které je vzduch vodní párou právě nasycen a pára se začíná srážet, se nazývá rosný bod. (Výpočtové hodnoty rosného bodu jsou pro konkrétní teplotu a relativní vlhkost vzduchu uvedeny v ČSN Při stejné relativní vlhkosti vzduchu a jeho různé teplotě je skutečné množství vody ve vzduchu významně jiné! - V konstrukci, oddělující interiér a exteriér, tedy zákonitě dochází k difuzi vodních par z prostoru s vyšším obsahem vodních par do prostoru s nižším obsahem vodních par. - Pokud páry pronikající difuzí narazí na materiál s vyšším difuzním odporem (velká hodnota ekvivalentní difuzní tloušťky sd) s teplotou pod hodnotou rosného bodu, dochází ke kondenzaci.

7 Kondenzace vodních par - Nahromaděná vlhkost ovlivňuje: vlastnosti materiálů (snížení účinnosti tepelných izolací), kondenzaci na vnitřním povrchu konstrukce, poškození materiálu mrazem, hmotnost konstrukce (až její úplnou destrukci). Splnění požadavků ČSN : vyloučení možnosti kondenzace u těch konstrukcí, kde by zkondenzovaná vodní páry ohrozila jejich funkci, přípustná kondenzace uvnitř skladby, za předpokladu: 1. zkondenzovaná pára neohrozí funkci konstrukce, 2. kladná roční bilance vodní páry (Mc,a < Mev,a) 3. množství zkondenzované vodní páry je menší než: jednoplášťové konstrukce: 0,1 kg/m2rok a 3% plošné hmotnosti materiálu, kde dochází ke kondenzaci, dvouplášťové konstrukce: 0,5 kg/m2rok a 5% plošné hmotnosti materiálu, kde dochází ke kondenzaci - Ověření výpočtem.

8 Kondenzace vodních par Abychom těmto problémům předešli: navrhujeme do skladeb střešních plášťů parozábranu, její umístění volíme co nejblíže interiéru, pod tepelně izolační vrstvu, maximálně omezit zabudovanou nebo zateklou vodu do skladby (betonové vrstvy neuzavírat mezi parozábranu a HI) Jediným objektivním měřítkem pro výběr materiálu parozábrany je schopnost bránit difuzi vodní páry, tedy hodnota ekvivalentní difúzní tloušťky sd [m] Ekvivalentní difúzní tloušťka sd [m] se vypočítá ze vztahu: s d = μ. d μ faktor difúzního odporu materiálu [-] d tloušťka materiálu [m] Výsledná účinnost parotěsné vrstvy závisí na hodnotě sd v ploše materiálu, ale zejména na řešení spojů a prostupů!!!

9 Parotěsnící vrstva Výhody použití asfaltového pásu jako parozábrany: větší ekvivalentní difúzní tloušťku, nehrozí výrazné poškození během průběhu další montáže, vzájemné přetavení jejich spojů nám zaručuje dostatečnou nepropustnost pro vodní páry, zvyšuje celkovou vzduchotěsnost střešního pláště, použijeme-li pás z SBS modifikovaného asfaltu, který má elastický charakter, tak ani perforování kotevními prvky nijak zásadně nesnižuje výsledný difúzní odpor, v průběhu výstavby může sloužit jako kvalitní provizorní hydroizolace.

10 Parotěsnící vrstva

11 Parotěsnící vrstva

12 Jednoplášťové ploché střechy skladby Dle tepelné izolace: nezateplené zateplené Dle umístění tepelně izolační vrstvy: jednoplášťová střecha, skladba klasická jednoplášťová střecha, skladba obrácená (inverzní) jednoplášťová střecha kombinovaná (DUO) kompaktní střechy Dle materiálu vodotěsnící vrstvy: hydroizolační pásy asfaltové pásy hydroizolační fólie (plasty, pryže) - stěrky

13 Jednoplášťové ploché střechy skladby Dle způsobů stabilizace střešního pláště: mechanicky kotvené systémy lepené systémy přitížené stabilizační vrstvou Dle způsobu užívání: střechy bez provozu (nepochůzné střechy) střechy s provozem (pochůzné, pojížděné) terasy parkoviště pěší a motorové komunikace sportovní hřiště přistávací plochy vegetační

14 Jednoplášťové ploché střechy skladby SKLADBA KLASICKÁ Střecha s vodotěsnící vrstvou nad tepelně izolační vrstvou. Skladba: 1.hydroizolační vrstva 2.tepelně izolační vrstva 3.parotěsná vrstva (může plnit funkci pojistné hydroizolace) 4.spádová vrstva 5.nosná konstrukce

15 Jednoplášťové ploché střechy skladby SKLADBA KLASICKÁ - Nejčastěji používaná skladba. - Dostatečná dimenze parotěsné vrstvy omezení kondenzace, dosažení kladné vlhkostní bilance. - Samostatná spádová vrstva z betonu umístění pod parozábranou, lze vytvořit pojistnou vodotěsnící vrstvu. - Povlaková vodotěsnící vrstva vystavena UV spektru slunečního záření odolat proti vysokým teplotním rozdílům krátkodobě (den noc) dlouhodobě (extrémy: léto +90 C, zima -20 C) náchylná proti mechanickému poškození (při údržbě střechy, krupobití, atd.) negativním vnějším vlivům (spad, popílek, atd.)

16 Jednoplášťové ploché střechy skladby SKLADBA KOMBINOVANÁ (DUO STŘECHA) Střecha se dvěma či několika tepelně izolačními vrstvami, z nichž alespoň jedna je umístěna pod vodotěsnící vrstvou a jedna nad ní. Skladba: 1.stabilizační vrstva 2.filtrační vrstva 3.drenážní vrstva 4.tepelně izolační vrstva 5.drenážní vrstva 6.hydroizolační vrstva 7.tepelně izolační a spádová vrstva 8.parotěsná vrstva 9.nosná konstrukce

17 Jednoplášťové ploché střechy skladby SKLADBA INVERZNÍ (OBRÁCENÁ STŘECHA) Střecha s opačným pořadím vrstev, s vodotěsnící vrstvou umístěnou pod vrstvou tepelně izolační. Skladba: 1.stabilizační vrstva 2.filtrační vrstva 3.drenážní vrstva 4.tepelně izolační vrstva 5.hydroizolační vrstva 6.spádová vrstva 7.nosná konstrukce

18 Jednoplášťové ploché střechy skladby KOMPAKTNÍ STŘECHA Specifická skladba s využitím vlastností pěnoskla. Skladba: 1.hydroizolační vrstva 2x plnoplošně natavený asfaltový pás 2.horký asfalt 3.pěnové sklo ve 2 vrstvách, spáry zality horkým asfaltem 4.horký asfalt 5.penetrace 6.spádová vrstva 7.nosná konstrukce

19 ZELENÁ STŘECHA Jednoplášťové ploché střechy skladby Pěstební souvrství Izolační systém Nosná konstrukce

20 ZELENÁ STŘECHA Jednoplášťové ploché střechy skladby

21 Jednoplášťové ploché střechy základní vrstvy Nosná konstrukce střechy Vodotěsnící vrstva, konstrukce zabraňuje pronikání atmosférické, provozní nebo technologické vody do střechy nebo prostředí pod ní (podrobněji v ČSN Hydroizolace staveb Základní ustanovení) skládaná vodotěsnící vrstva (dle ČSN ) propustná pouze pro vodu v kapalném skupenství volně stékající po jejím povrchu povlaková vodotěsnící vrstva, dle ČSN hlavní vodotěsnící vrstva vystavená přímo vnějšímu prostředí (je krytinou), musí odolávat všem vlivům a provozu pojistná vodotěsnící konstrukce hydroizolační povlaky, musí být vyspádována a odvodněna doplňková vodotěsnící vrstva odvádí vodu pronikající skládanou vodotěsnící vrstvou provizorní vodotěsnící vrstva odvádí vodu pouze po určité časové období, např. během výstavby

22 Jednoplášťové ploché střechy základní vrstvy Parotěsnící vrstva materiál s vysokým difuzním odporem, který lze homogenně spojovat. Spoje musí být funkční po dobu životnosti, vrstva má ležet na podkladu, u nesouvislých podkladů podložené spoje. Je-li užita silikátová spádová vrstva, parotěsnící vrstva se umisťuje na ni. Tepelněizolační vrstva, termoizolační vrstva vrstva podílející se významně na dosažení požadovaného teplotního stavu vnitřního prostředí, bránící zejména nežádoucím únikům tepla vedením. Materiály s omezenou schopností příjímat vodu a vlhkost. Nutná minimalizace mezer mezi jednotlivými deskami (polodrážka, více vrstev s prostřídanými spárami). Vrstva musí bát chráněna před pronikáním vzduchu proudícího ve VVV.

23 Jednoplášťové ploché střechy základní vrstvy Spádová vrstva vrstva vytvářející potřebný sklon následujících vrstev střešního pláště. Nejčastěji z násypů, betonů, dílců z plastu nebo minerálních vláken (může zároveň plnit funkci tepelně izolační vrstvy nebo s ní spolupůsobit. Lze nahradit sklonem nosné konstrukce. Stabilizační vrstva, spojovací vrstva, expanzní vrstva, ochranná vrstva, dilatační a separační vrstva, atd.

24 Vodotěsnící vrstva plochých střech - Spojitý vodotěsný povlak napojený na všechny přiléhající a prostupující konstrukce. - Různé možnosti umístění v rámci skladby => různé namáhání (mechanické, teplotní, fyzikální). - Povlakovou hydroizolační vrstvu se doporučuje navrhovat ve sklonu nejméně 1 (1,75%) směrem k odvodňovacím prvkům. - Základní rozdělení povlakových hydroizolací: asfaltové pásy fólie stěrky (tekuté fólie asfaltové, akrylátové, polyuretanové, )

25 Vodotěsnící vrstva plochých střech ASFALT - první zmínky použití Inkové, Egypt, Mezopotámie - přírodní asfalt (těžba, Mrtvé moře) - průmyslově vyráběný: zbytek po frakční destilaci ropy surový asfalt nízký bod tání, odolnost proti mrazu zlepšení vlastností surového asfaltu pomocí: oxidace - > oxidované asfalty přidání modifikátoru: SBS (styren-butadien-styren) APP (ataktické polypropyleny) přidání plniv (vápencová, čedičová moučka, drcená břidlice)

26 Vodotěsnící vrstva plochých střech

27 ASFALTOVÉ PÁSY Vodotěsnící vrstva plochých střech Aplikace: historie: 3x asfalt. pás do horkého asfaltu jeden nebo dva asfalt. pásy typu S, natavené nebo lepené je-li počet asfaltových pásů vyšší než jeden, hovoříme o hydroizolačním souvrství Z hlediska funkčnosti jsou nejdůležitější: druh použitého asfaltu, výztužná vložka.

28 Vodotěsnící vrstva plochých střech ASFALTOVÉ PÁSY Velké množství AP, různé vlastnosti a použití. Základní složení asfaltového pásu: 1. horní úprava povrchu 2. úprava povrchu okrajů pásu 3. vrchní vrstva asfaltové hmoty 4. penetrace vložky 5. výztužná vložka 6. spodní vrstva asfaltové hmoty 7. spodní úprava povrchu Z hlediska tloušťky dělíme asfaltové pásy: pásy typu A, pásy typu R, pásy typu S.

29 Vodotěsnící vrstva plochých střech ASFALTOVÉ PÁSY - aplikace

30 ASFALTOVÉ PÁSY Vodotěsnící vrstva plochých střech Asfaltové pásy typu A papírové lepenky impregnované asfaltem tloušťka do 1 mm pro hydroizolační vrstvu plochých střech jsou zcela nevhodné Asfaltové pásy typu R tloušťka krycích asfaltových vrstev do 1 mm celková tloušťka nepřesahuje 2,5 mm pro vytvoření hydroizolační vrstvy plochých střech nepoužíváme Asfaltové pásy typu S tloušťka asfaltových krycích vrstev nad 1 mm celková tloušťka 3,5 mm do 5,2 mm vhodné (s nenasákavou vložku) pro hydroizolace plochých střech

31 ASFALTOVÉ HMOTY Vodotěsnící vrstva plochých střech Asfalt modifikace APP 60. léta 20. stol % modifikátoru odolnost vůči vyšším teplotám odolnost proti UV spektru slunečního záření problém: zolejování spojů (emulze asfalt. hmoty) použití: HI vrstva mostních konstrukcí Asfalt modifikace SBS léta 20. stol. 8-22% modifikátoru elastický charakter asfalt. hmoty nízká odolnost proti UV spektru slunečního záření nejčastěji používané pro HI vrstvy

32 Vodotěsnící vrstva plochých střech NOSNÉ VLOŽKY ASFALTOVÝCH PÁSŮ ovlivňují: prostorovou stabilitu při výrobě i pokládce, difuzní propustnost, pevnost a průtažnost, způsob natavování, možnost mechanického kotvení, protipožární vlastnosti, nasákavé (hadrová lepenka) do vodotěsnící vrstvy nepoužíváme! nenasákavé: sklotkanina vysoká pevnost, malá průtažnost, skelné rouna malá pevnost, polyesterová rouna velká pevnost i průtažnost, vložky spřažené mechanické kotvení, kovové nosné vložky (Al) parozábrany. bezvložkové AP - detaily

33 Vodotěsnící vrstva plochých střech POVRCHOVÉ ÚPRAVY ASFALTOVÝCH PÁSŮ Základní zabraňuje slepení pásu v roli (PE nebo PP fólie, jemnozrnný posyp, jemné PES rouno) Speciální úpravy horního povrchu hrubozrnný posyp kovová fólie (Al, Cu, Pb) Speciální úpravy dolního povrchu snadnotavitelné pruhy samolepící úprava úprava pro vytvoření expanzní vrstvy (profilace, smyčková rohož) profilace pro snadnější natavení

34 Vodotěsnící vrstva plochých střech

35 Vodotěsnící vrstva plochých střech

36 Vodotěsnící vrstva plochých střech

37 Vodotěsnící vrstva plochých střech

38 Vodotěsnící vrstva plochých střech HYDROIZOLAČNÍ FÓLIE - menší tradice a zkušenost - tl. většinou 1,2 2,3 mm -> náchylné k poškození - většinou jako jednovrstvé - odolnost proti UV spektru již v materiálu - horkovzdušné svařování - chemická nesnášenlivost s některými materiály - obecně lze rozdělit na: termoplasty (mpvc, PO, POCB, ECB, VAE, PIB) elastomery (EPDM, kaučuky) termoplastické elastomery (EPM, CSPE)

39 Vodotěsnící vrstva plochých střech

40 Vodotěsnící vrstva plochých střech

41 Vodotěsnící vrstva plochých střech

42 Vodotěsnící vrstva plochých střech

43 Vodotěsnící vrstva plochých střech

44 Vodotěsnící vrstva plochých střech

45 Tepelné izolace Střechy bez zateplení: absence tepelně izolační vrstvy HI přímo na stropní konstrukci, popř. spádové vrstvě nutná přítomnost expanzní vrstvy Tepelná izolace - rozhodující vlastnosti: tepelná vodivost, nasákavost, faktor difuzního odporu, objemová hmotnost, pevnost v tlaku, tvarová a objemová stálost, hořlavost, pro jednoplášťové ploché střechy: pěnové polymery: expandovaný pěnový polystyrén (EPS), extrudovaný pěnový polystyrén (XPS), pěnový polyuretan (PU), tuhé desky z minerálních vláken, pěnové sklo.

46 Tepelné izolace

47 Stabilizace střešního pláště - Zejména proti účinkům sání větru - dynamické účinky! - Špatná stabilizace může vést k poškození nebo až k totální havárii. - Větrný vztlak silový účinek až 3600 N/m2 - Pozor na otevřené budovy větrný vztlak se sčítá. - Nutno stabilizovat všechny vrstvy střešního pláště v ploše + kotvení detailů (atiky, vtoky).

48 Stabilizace střešního pláště

49 Stabilizace střešního pláště

50 Stabilizace střešního pláště - lepení - vysoké požadavky na kvalitu podkladu (rovinnost, čistota, atd., prkenné bednění - nelze) - neperforujeme podkladní vrstvy (zejména parozábranu) - způsoby použití: povlakové hydroizolace (AP i fólie), jejichž spodní povrch je opatřen samolepící vrstvou (v místech, kde není možno použít otevřený plamen nebo při kladení na EPS) snadnotavitelná úprava povrchu asfaltových pásů (ožehnutí plamenem aktivuje lepící hmotu) samostatná fixační vrstva lepidlo, popř. studený či horký asfalt. Dávkování je vždy prováděno dle technologického postupu výrobce ve vazbě na polohu a výšky objektu.

51 Stabilizace střešního pláště - lepení

52 Stabilizace střešního pláště - natavení - nejběžnější způsob montáže hydroizolace z asfaltových pasů, kdy se za pomoci plamene natavují asfaltové pasy na vhodně připravený podklad (penetrovaný beton, kašírované desky tepelné izolace, původní izolace na bázi asfaltů) - nelze provádět na hořlavé podklady, nutno chránit - natavení: plnoplošné vzájemné spojení asfalt. pásů bodové vytvoření expanzní vrstvy (pro případ nutnosti eliminace tlaku vodních par).

53 Stabilizace střešního pláště - natavení

54 Stabilizace střešního pláště mechanické kotvení - Stabilizace pomocí kovových či plastových kotvících prvků (kotevní šroub + přítlačná podložka nebo teleskop). - Typ kotev a jejich množství závisí na konstrukci, do které se provádí kotvení a na vztlaku od sání větru (určuje výška a poloha objektu). - Výhodou tohoto systému je, že lze přesně navrhnout a následně zkontrolovat kvalitu výsledného zakotvení střešního pláště. - Lze provést na podklad z trapézových plechů, dřevěné i OSB bednění, betonových konstrukcí, tenkostěnné panely, atd. - Izolace se nejčastěji kotví v přesazích, popř. v ploše, podél okrajů střechy a kolem všech detailů. Následně je kotvení překryto přesahem sousedního pásu a zavařeno. - Kotvící systémy od kvalitních dodavatelů - EJOT, SFS intec - Korozivzdornost kotvících prvků!

55 Stabilizace střešního pláště mechanické kotvení

56 Stabilizace střešního pláště mechanické kotvení

57 Stabilizace střešního pláště mechanické kotvení

58 Stabilizace střešního pláště mechanické kotvení

59 Stabilizace střešního pláště přitížení - Výhodný způsob pro střechy provozní - terasy, vegetační střechy atd. - Vlastní hydroizolační vrstva nemusí být kotvena k podkladu. Stabilizační vrstva závisí na účelu střechy, zpravidla bývá tvořena dlažbou, násypem zeminy, praným kamenivem. - Nutné drenážní a filtrační vrstvy riziko růstu nechtěné zeleně. - Statické řešení.

60 Stabilizace střešního pláště přitížení

61 Stabilizace střešního pláště přitížení

62 Stabilizace střešního pláště přitížení

63 Dvouplášťové ploché střechy Základní složení dvouplášťové střechy: horní plášť větraná vzduchová vrstva dolní plášť

64 ZÁKLADNÍ SKLADBA Funkce dolního pláště: tepelně izolační parotěsná (většinou) vzduchotěsná případně pojistná vodotěsnící Dvouplášťové ploché střechy Funkce větrané vzduchové vrstvy: odvedení vlhkosti z konstrukce dříve, než zkondenzují zlepšení tepelné stability podstřeší v letním období Funkce horního pláště: hlavní vodotěsnící vrstva (ochrana budovy proti srážkám a všem dalším povětrnostním a klimatickým vlivům) případně tepelně izolační

65 SLOŽENÍ DOLNÍHO PLÁŠTĚ Dvouplášťové ploché střechy NOSNÁ VRSTVA stropní konstrukce posledního podlaží konstrukce podhledu pod stropní konstrukcí posledního podlaží spodní pásnice vazníků posledního podlaží PAROTĚSNÁ VRSTVA teoreticky není nutné, ale vhodná může sloužit jako pojistná vodotěsnící vrstva (pokud je ve spádu a samostatně odvodněná) dolní plášť musí být vzduchotěsný! TEPELNĚ IZOLAČNÍ VRSTVA

66 SLOŽENÍ DOLNÍHO PLÁŠTĚ Dvouplášťové ploché střechy MATERIÁLY TEPELNĚ IZOLAČNÍ VRTSVY : hydrofobizovaná měkká minerální plsť ve více vrstvách s překrytými sparami foukaná hydrofobizovaná minerální plsť foukaná minerální plsť v granulích foukaná celulózová vata (popř. v granulích ) rohože z česaného polyesteru rohože z bavlny rohože z ovčí vlny sušené mořské řasy

67 SLOŽENÍ DOLNÍHO PLÁŠTĚ Dvouplášťové ploché střechy TEPELNĚ IZOLAČNÍ VRTSVA : musí být stabilní proti přemístěním účinkem proudícího vzduchu, preferují se materiály zabudované v suchém stavu bez technologické vody, ideálně ve více vrstvách s prostřídanými spárami, musí být chráněna před pronikáním proudícího vzduchu do struktury materiálu a zanášení prachem, vytvoření pochůzných lávek pro možnost revize mezistřešního prostoru.

68 SLOŽENÍ DOLNÍHO PLÁŠTĚ Dvouplášťové ploché střechy MATERIÁLY PAROTĚSNÉ VRSTVY: asfaltové pásy klasické s kovovou nosnou vložkou polyetylénové fólie + geotextilie složená fólie z polyetylénu na horním povrchu a hliníkové fólie na povrchu spodním Nutné zajistit ochranu parotěsné vrstvy z fólie před poškozením během realizace dalších vrstev!

69 VĚTRANÁ VZDUCHOVÁ VRSTVA Dvouplášťové ploché střechy PROUDĚNÍ VZDUCHU VE VZDUCHOVÉ VRSTVĚ OVLIVŇUJE: 1. SKLON HORNÍHO PLÁŠTĚ (doporučeno min. 5%), 2. PŮDORYSNÁ PLOCHA STŘECHY (čím menší, tím lepší), 3. VÝŠKA VĚTRANÉ VZDUCHOVÉ VRSTVY min. výška pro odvod difundující páry je 100mm, min. výška pro odvod difundující páry i k odvedení zabudované vlhkosti je 250mm, při délce VVV do 10 m, na každý další 1m délky se výška VVV zvětšuje o 10%, 4. VELIKOST PŘIVÁDĚCÍCH A ODVÁDĚCÍCH OTVORŮ (přiváděcí otvory min. 1/100 celkové plochy střechy; odváděcí otvory +10%),

70 Dvouplášťové ploché střechy VĚTRANÁ VZDUCHOVÁ VRSTVA 5. TVAR PŘIVÁDĚCÍCH A ODVÁDĚCÍCH OTVORŮ, (ideálně průběžné štěrbiny), 6. POLOHA PŘIVÁDĚCÍCH A ODVÁDĚCÍCH OTVORŮ (přiváděcí v nejnižším místě VVV, odváděcí v nejvyšším využití komínového efektu), 7. VZDÁLENOST PŘIVÁDĚCÍCH A ODVÁDĚCÍCH OTVORŮ, (max. 18 m, lépe m) 8. ŘEŠENÍ KRYTÍ PŘIVÁDĚCÍCH A ODVÁDĚCÍCH OTVORŮ (plochu krycích mřížek, sítěk či žaluzií nutno odečíst od plochy otvorů) 9. TVAR SPODNÍHO POVRCHU HORNÍHO PLÁŠTĚ (čím členitější kolmo na směr proudění, tím je větrání problematičtější),

71 Dvouplášťové ploché střechy VĚTRANÁ VZDUCHOVÁ VRSTVA 10.VZDUCHOTĚSNOST DOLNÍHO PLÁŠTĚ 11.RELATIVNÍ VLHKOST VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ (čím vyšší vlhkost, tím je vhodnější parametry VVV výrazněji předimenzovat), 12.DIFUZNÍ ODPOR DOLNÍHO STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ (čím nižší, tím je vhodnější parametry VVV výrazněji předimenzovat), 13.ORIENTACE PŘIVÁDĚCÍCH OTVORŮ NA NÁVĚTRNOU STRANU (snadnější průnik vzduchu do VVV a její dokonalejší větrání), 14.CHARAKTER OKOLNÍ ZÁSTAVBY A KONFIGURACE OKOLNÍHO TERÉNU (např. mezi vysokou zástavbou nebo v rokli může být i správně navržená VVV nedostatečně provětrávána).

72 Dvouplášťové ploché střechy VĚTRANÁ VZDUCHOVÁ VRSTVA - Uvedené doporučení platí pro střechy, jejichž dolní plášť je zateplený na požadovanou hodnotu U dle ČSN (U=0,24 W/m2K). Při větším zateplení nutno posuzovat samostatně. - V případě, že VVV slouží ke snížení slunečních zisků, nutno posuzovat samostatně. - Pro zvýšení funkčnosti VVV a omezení kondenzace dvouplášťové střechy je vhodné: účinnost větrání podpořit vložením řízených nebo samotížných ventilátorů tepelně izolovat i horní střešní plášť na úroveň součinitele tepelného prostupu U = 1,5 2,7 W/m2K dřevěné bednění tl. 25 mm: U = 6,0 W/m2K bednění z desek OSB tl. 22 mm: U = 4,5 W/m2K EPS tl. 20 mm: U = 2,0 W/m2K

73 SLOŽENÍ HORNÍHO PLÁŠTĚ Dvouplášťové ploché střechy NOSNÁ VRSTVA těžká stropní konstrukce posledního podlaží lehká nosná konstrukce (vazníky, vazničky, atd.) ocelová či dřevěná nosná vrstva (plošná výplň) prkenné bednění, OSB desky, dřevocementové nebo vláknocementové desky, trapézový plech. PŘÍPADNĚ VRSTVA TEPELNĚ IZOLAČNÍ NEBO PODKLADNÍ VODOTĚSNÍCÍ VRSTVA (u plochých střech výhradně povlaková)

74 Dvouplášťové ploché střechy - odvodnění

75 Dvouplášťové ploché střechy - větrání

76 Dvouplášťové ploché střechy příklad skladby S TĚŽKOU STROPNÍ KONSTRUKCÍ: 1 hlavní vodotěsnící vrstva 2x asfaltový modifikovaný pás, mechanicky kotveno 2 dilatační a expanzní vrstva 3 nosná vrstva bedněné OSB tl. 22 mm 4 nosná konstrukce horního pláště 5 větraná vzduchová vrstva 6 ochranná a větrotěsná vrstva difuzní fólie 7 tepelně izolační vrstva měkká minerální plsť ve dvou vrstvách 8 parotěsná vrstva asfaltový pás bodově nataven na penetrovaný podklad, popř. slouží jako provizorní HI 9 nosná konstrukce dolního pláště

77 Dvouplášťové ploché střechy příklad skladby NA VAZNÍKOVÉ NOSNÉ KONSTRUKCI: 1 hlavní vodotěsnící vrstva 2x asfaltový modifikovaný pás, mechanicky kotveno 2 dilatační a expanzní vrstva 3 nosná vrstva bedněné OSB tl. 22 mm 4 horní pásnice vazníku 5 větraná vzduchová vrstva 6 dolní pásnice vazníku, s vloženou TI z minerální plsti mezi pásnice vazníků 7 tepelně izolační vrstva z minerální plsti mezi přídavný dřev. rošt kolmo na vazníky 8 podkladní bednění z OSB desek tl. 12 mm, přelepené spoje - VZDUCHOTĚSNOST 8 parotěsná vrstva z fólie lehkého typu, popř. speciální samolepící asfaltový pás tl. 1,5 mm 9 nosná konstrukce podhledu 10 podhled

78 Dvouplášťové ploché střechy

79 Dvouplášťové ploché střechy

80 Dvouplášťové ploché střechy