ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU A BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

Transkript

1 ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU A BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ = závazkové právní delikty odpovědnostní (sankční) povinnost = MIMOSLUVNÍ ZÁKONNÁ POVINNOST Občanské právo upravuje nejenom oblast reparace škod, ale i prevenci, tj. předcházení každému možnému porušení či ohrožení práv a povinností v občanskoprávních vztazích. PŘEDCHÁZENÍ HROZÍCÍM ŠKODÁM Prevence škod obecná povinnost Úpravu předcházení škodám (prevence) obsahuje 415 OZ, který stanoví obecné právní povinnosti směřující proti všem subjektům, tj. prevence počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Každý, kdo nerespektuje tuto obecně stanovenou povinnost, se dopouští protiprávního jednání a je odpovědný (při splnění ostatních zákonem stanovených předpokladů) za škodu, která jeho jednáním vznikne. Občanský zákoník rozvádí a konkretizuje takto stanovenou obecnou povinnost do celé řady zvláštních právních povinností v jednotlivých oblastech života. Pokud není pro některou oblast společenských vztahů dána speciální úprava, pak se uplatňuje uvedená obecná právní povinnost dle 415 OZ OZ obecná (generální) prevence v občanskoprávních vztazích - je preferován vztah, kdy nedochází k narušování subjektivních občanských práv a kdy nedochází ke škodám na zdraví, majetku, právech jiného, přírodě a životním prostředí - zásada obecné prevence jedna ze základních zásad civilního práva Občanskoprávní prevence lze chápat jako: - obecnou povinnost fyzických i právnických osob odvracet porušování právních povinností, které mohou mít za následek vznik škody, popř. BO - speciální povinnost k odvrácení již určité hrozby vzniku škody či BO Obecná občanskoprávní prevence je povinnost každého počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, právech jiného, přírodě a životním prostředí. Obecná občanskoprávní odpovědnost nastupuje v případě porušení obecné preventivní povinnosti. Obecná občanskoprávní prevence je tak sankcionována instituty odpovědnosti za škodu či vydání bezdůvodného obohacení. 1

2 Obecná občanskoprávní odpovědnost s reparační funkcí, která následuje při porušení obecné preventivní povinnosti, obecně vyžaduje existenci principu zavinění = subjektivní odpovědnost. Pokud vzniklá škoda nemá svou příčinu výhradně v jednání F a PO, občanský zákoník rozšiřuje odpovědnost objektivní (bez ohledu na zavinění). Obecně dle občanského zákoníku nebude odpovědný ten, kdo si v občanskoprávním styku počíná dle podmínek konkrétní situace natolik bedlivě, aby při tom nezpůsobil škodu, tzn. dle konkrétních okolností takový stupeň pozornosti, ohleduplnosti a bedlivosti, který je objektivně posuzováno způsobilý vždy zabránit vzniku daných škod (např. odpovědnost chovatele ze škodu způsobenou chovaným zvířetem je třeba posoudit dle 415 či 420 OZ, a to z hlediska potřebného dozoru nad chovaným zvířetem). Zakročovaní povinnost ( odvrácení škody) OZ Ten, komu již škoda konkrétně hrozí (ohroženému), má povinnost zakročit k odvrácení hrozící škody, a to způsobem k odvrácení hrozící škody přiměřeným. 417 OZ upravuje tzv. speciální (konkrétní) prevenci škod. 417 odst. 2 OZ upravuje tzv. soudní (kvalifikovanou) prevenci škod. Kritérium přiměřenosti způsobu zákroku směřujícího k odvrácení škody je třeba chápat tak, že je nutno brát vždy zřetel k druhům a intenzitě ohrožení, k situaci, která ohrožením nastala, a k subjektivním možnostem ohroženého (toto kritérium odlišuje, zda zákrok ohroženého lze kvalifikovat jako zákrok v souladu s 417 odst. 1 OZ, či jako vybočení exces). Zproštění odpovědnosti za škodu 418 (nutná obrana a krajní nouze) Nutná obrana odvracení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku ze strany FO (nebo PO, nikoli zvířete), není-li obrana zcela zřejmě nepřiměřená - přímo hrozící nebo trvající útok (musí začít a trvat). - útok musí být veden od F nebo PO, - přiměřenost obrany povaze a nebezpečí útoku, - cílem je zabránit škodě (může výjimečně dojít i k větší škodě, než hrozila), - protiprávnost hrozícího útoku. Krajní nouze stav vyvolán především přírodní událostí (požárem, záplavou, lavinou), nevyvolaným útokem zvířete, ale i jednáním člověka - zásada subsidiarity jednání v krajní nouzi, tj. nebylo možno odvrátit jinak. 2

3 Náhrada nákladů a škody - pokud někdo plnil svoji prevenční povinnost a odvracel přímo hrozící nebezpečí škody, kterou sám nevyvolal, má právo na náhradu škody, kterou přitom sám utrpěl, i náhradu účelně vynaložených nákladů. - způsobil-li někdo škodu sám, neodpovídá za ni, pokud jednal v nutné obraně, či krajní nouzi ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU Občanskoprávní odpovědnost následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vzniká porušením primární povinnosti, který je předvídán v sankční složce příslušné normy občanského práva A) Obecná odpovědnost OZ - jeden z pilířů nejen občanského, ale celého soukromého práva Předpoklady odpovědnosti za škodu I PORUŠENÍ PRÁVNÍ POVINNOSTI b) protiprávní úkon - rozpor úkonu F či OP s objektivním právem jako celkem (přímo, nebo ho obchází) - zaviněný, nezaviněný - protiprávnost musí být prokázána (nepresumuje se) c) zákonem trvající událost (při určité objektivně nebezpečné činnosti- přísná odpovědnost) - okolnosti vylučující protiprávnost: A) plnění právní povinnosti B) výkon subjektivního práva C) svépomoc ( 151, 127 OZ) D) nutná obrana E) krajní nouze F) svolení poškozeného G) dovolené riziko - uplatňuje se princip objektivního měřítka (diligens pater familias) - řádně, rozumně se chovající osoba za konkrétních podmínek vzniklé situace 3

4 II. VZNIK ŠKODY Škoda = újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a která je objektivně vyjádřena všeobecným ekvivalentem (penězi). OZ rozlišuje škodu na majetku, popř. věci a na zdraví. způsob a rozsah náhrady škody v případě škody na majetku se nahrazuje: - skutečná škoda (damnum emergens) spočívá v důsledku škodné události ve zmenšení, snížení a jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného (ve smyslu vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení) - ušlý zisk (lucrum cesans) v důsledku události nedošlo k rozmnožení majetku poškozeného, který mohl odůvodněně očekávat (musí být doloženo) škoda na zdraví ( 444 OZ) - ztráta na výdělku, náhrada po dobu pracovní neschopnosti, náhrada po pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na důchodu, náhrada při usmrcení (výživa pozůstalých, jednorázové odškodnění), náklady léčení - právo na peněžitou satisfakci nemajetkové újmy, konkrétně náhrada za vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění (vázanost na osobu poškozeného, osobnostní právo, nepřechází na dědice) III. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST (KAUZÁLNÍ NEXUS) Objektivní existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti (protiprávním úkonem) jako příčinou a škodou, včetně jejího rozsahu jako následkem - obligatorní předpoklad - prokazuje poškozený - v konkrétním případě zkoumat, zda mezi skutečnosti, která může představovat předcházející příčinu vzniku škody, lze identifikovat i protiprávní úkon - existuje-li několik relevantních příčin, je třeba zjistit a vyhodnotit jejich vliv a odstupňovat (gradaci) ve vztahu k následku (škodě). Příčinná souvislost je tak dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věci a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu. Měřítkem předvídatelnosti je chování řádného a náležitě bedlivého subjektu při uvážení jeho osobních poměrů, profesního postavení a okolností konkrétního případu. - současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny 4

5 IV. ZAVINĚNÍ vnitřní psychický stav odpovědného subjektu k vlastnímu úkonu, který se příčí objektivnímu právu (tj. protiprávní úkon + škoda jako výsledek) - subjektivní předpoklad odpovědnosti - psychická způsobilost: rozumová (předvídavá) a volní odst. 2 OZ odpovědnost PO a FO podnikatele (i protiprávní způsobení škody těmi, kteří jsou zaměstnanci právnické či fyzické osoby a kteří plnili úkoly jim zadané F či PO + ke škodě došlo v rámci plnění úkolů P či FO) význam forem zavinění: 1) někdy se vyžaduje úmysl ( 423, 424) 2) rozsah náhrady škody ( 442 odst. 3, 450) 3) promlčecí doba ( 106) 4) presumce zavinění úmysl je vždy nutno prokázat ( 4231, 441, 450, 424) Právní důvod vzniku občanskoprávní odpovědnost 1) PORUŠENÍ SMLUVNÍHO ZÁVAZKU a) nesplnění závazku v době jeho splatnosti (neplní vůbec, nebo opožděně), b) splnění, nikoli řádně a včas 2) ZPŮSOBENÍ ŠKODY (smluvní a mimosmluvní) 3) KOMBINACE PORUŠENÍ SMLUVNÍHO ZÁVAZKU A ZPŮSOBENÍ ŠKODY 420a Škoda z provozní činnosti - obecná skutková podstata objektivní odpovědnosti - pojem provozní činnost - vyplývá i ze speciálních přepisů (zák. o pozemních komunikacích např. škoda, jejíž příčinou je závada ve sjízdnosti) B) Případy zvláštní odpovědnosti Odpovědnost za škodu způsobenou na převzaté věci 421 Ochrana převzaté věci - věc, která má být předmětem závazku - liberace ledaže ke škodě došlo i jinak 5

6 421a Škoda způsobená okolnostmi (v povaze přístroje, nebo jiné věci užité k plnění závazku) - zvláštní objektivní odpovědnost - nelze se zprostit objektivní absolutní Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání 422 Odpovědnost nezletilého - je-li schopen ovládat své chování a posoudit jeho následky - společně a nerozdílně odpovídá ten, kdo je povinen vykonávat s ním dohled - liberace dohled nezanedbal 423 Vyvolání nezpůsobilosti vlastní vinou Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům porušení dobrých mravů úmysl Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků 427 odpovědnost provozovatele - pojem provozovatel - bez zřetele na zavinění (objektivní odpovědnost) - zproštění okolnostmi mající původ v provozu + nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat - i věci, které měla FO u sebe, pozbyla-li možnost je opatrovat - zneužití dopravního prostředku proti jeho vůli, spoluodpovídá, zanedbal-li z nedbalosti Odpovědnost za škodu způsobenou zvlášť nebezpečným provozem Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech odpovědnost vzniká okamžikem vnesení (do pokoje, předány vrátnému) - pojem odložené a vnesené věci - odložené věci odpovědnost se vztahuje na škodu způsobenou na věcech, které se s odkládanými věcmi jako věcmi hlavními zpravidla používají (např. šála, rukavice, ne aktovka, ne peněženka) - odpovědnost za cennosti (limit 5.000,- Kč) 6

7 - nutno uplatnit bez zbytečného odkladu Vypořádání mezi škůdci OZ Zavinění poškozeného spoluúčast poškozeného OZ Při určení výše škody se vychází z ceny v době poškození. snížení náhrady soudem moderační právo soudu 450 OZ z důvodu zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží (nelze u škody způsobené úmyslně) BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ a násl. - zvláštní právní důvod vzniku závazkového právního vztahu (zvláštní zavazovací důvod) - případ tzv. quazideliktu - majetkové právo, přechází i děděním - taxativní výčet - generální klausule odst. 1 OZ - vztahuje se i na obchodní vztahy - není vázáno na zavinění obohaceného předpoklady: dlužníka) a) vznik BO vyjádřitelného v penězích na straně obohaceného (povinného, b) vznik majetkové újmy (vyjádřitelné v penězích) oprávněného subjektu předpoklady. A) existenci práva na straně povinného B) neexistence pr. povinnosti na straně oprávněného C) uskutečnitelné plnění D) plněno ne proti vůli povinného Obecná skutková podstata BO Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat odst. 1 - závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. 7

8 - o obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv - plnění musí mít základ v občanskoprávních vztazích Speciální skutkové podstaty BO - dle 451 odst. 2 OZ je BO = majetkový prospěch získaný: 1) plněním bez právního důvodu 2) plněním z neplatného právního úkonu, 3) plněním z právního důvodu, který odpadl (např. přijetí zálohy ze smlouvy, která se neuskutečnila, přijetí plnění ze smlouvy zrušené v důsledku odstoupení od smlouvy) 4) jakož i prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (např. trestnou činností) - dle 454 OZ je BO i plnění za jiného ( bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám) -negativní vymezení BO: 1) za BO se nepovažuje přijetí promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy, 2) plnění ze hry nebo sázky - BO se vrací tomu, na jehož úkor bylo získáno (jinak státu) - neplatnosti smlouvy dle 457 OZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal - rozsah vydání BO: - zásadně vše, co byla nabyto bezdůvodným obohacením (není-li možné např. spočívalo-li ve výkone, pak peněžitá náhrada) - nejednal-li obohacený v dobré víře, i užitky OZ - možnost uspokojit se i z věcí, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (odnětí dispozičního práva dlužníkovi s věcmi, kterých nabyl z BO, a to do doby, než je právo na vydání BO plně uspokojeno) - právo na náhradu vynaložených nákladů 8